Periodikum ALTO Viewer

1

3. ledna 1905.

2

Číslo3.

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana 3.

5 article

Dostalo se nám vlídného pozvání k návštěvě pensionátu o svátcích vánočních, kdy většina chova- nek meškala na prázdni. Měli jsme tak příležitost shlédnouti všechny místnosti, počtem dvacet devět rozsáhlých a vzdušných pokojů, účelně zařízených. Na první pohled patrna jest snaha vůdčích rukou učiniti pensionát nejútulnější náhradou domova Přívětivost a úzkostlivá čistota, pořádek a uspořáda- nost činí tu veselou náladu všech místností a hned třeba konversačního salonu vedle ředitelny v prvém poschodí, který obratem ruky dá se změniti v úprav- nou jídelnu, nebo — taneční síň. Veškeré zařízen nábytkové i okrasné jest moderní, praktické a vkusné malby stěn provedeny v barvách oku příjemných stylu nábytku odpovídajících. Osvětlení a topení vý- borné. Kromě representační místnosti a rozsáhlé,či stotou se lesknoucí kuchyně, nacházejí se v prvém patře tři rozsáhlé studovny, dvě jídelny a dvě ložnice Všechny místnosli jsou vysoké a vzdušně, opatřeny dobrou ventilaci. Druhé patrno lakžka výhradně je ložnicemi chovanek. Tři až šest lůžek dle velikost pokoje umístěno v ložnici, jež odděleny jsou pokoj vychovatelských sil. V jednom z křídel domu na- cházejí se ještě tři pokoje, jež určeny jsou pro dívky cizích národností, jež s velikou důvěrou obracejí se na tento ústav. Kromě ložnic nacházejí se ve druhém patře koupelny. V domě bylo třeba provésti někter opravy, mimo jiné poříditi vnitřní dřevěné schodišt Adaptace a opravy domu provedl arch. p. Gregor, installační práce firma Kroftova, dřevěné schodiště továrna Baumgartlova.

Gregor Kroftův

6 article

První český pensionát dívčí těší se značné přízni Letošního roku čítá 32 chovanek a několik cizinel (jedna Ruska a tři Angličanky) jednollivě bydlících O chovanky pečují dvě řídící síly a dvě vychovatelky z nichž jedna jest rodilou Francouzkou, ostatní pak ovládají dokonale jazyk francouzský. Že pěstován hudby — arci bez rušení druhých studujících — patř k jednomu z nejpilněji prováděných umění, tomu na- svědčuje devět klavírů, umístěných úplně odloučeně od studoven Chovankám od 12—20 let dostává se v prvním českém pensionátu dívčím za poplatek 100 K měsíčně nejen ubytování a výborného stravování, nýbrž pečlivé výchovy, stálého dozoru, průvodu při vycház kách, opakování pro školu a vyučování cizím ja- zykům. Že ústav tento, ryze český, nachází se v rukou nejpovolanějších dosvědčují jména dam, jež nemálo se zasloužily o jeho založení a rozkvět nynější. Jsou to: předsedkyně pí. A. Podlipná, místopředsedkyně pl. A. Blažková, pokladní pí. M. Gregoro vá. jednatelka pí. R. Tyršová, dálo dámy výboru pí M. Čelakovská, pí. Jos. Náprstková, M. Neí- ková, E. Pečírková, Srbová-Lužická, M. Sommerová, K. Tomsová, K. Vohanková. Ředitelky slč. Knittlova a Štikova. Vycho- vatelky Mlle. Laforge a slč. Sobotecká. Hospo- dyně pí. Rambousková.

Angličanka A Podlipná A Blažková R Tyršová M Čelakovská Jos Náprstková E Pečírková Srbová M Sommerová K Tomsová K Vohanková Knittlův Štikův Rambousková Rusko

7 title

Denní zprávy.

8 article Felix Jenewein.

Felix Jenewein. Nový rok, sotva den stár, už českému lidu ukládá první hluboký smutek a to hned po jednom z nejlepších synů jeho, za mistra Felixa Jeneweina, jehož náhlé úmrti bylo nám včera večer z Brna telegraficky ozná- meno. Po jedné z nejdražších hlav českých sáhla smrt a mráz jejího dechu otřásl všemi, kdož dovedli ceniti umění Jeneweinovo jako představitele v pravdě svérázného, od samých základů původního umění, a k těm náleží dnes už nyní všecka intelligence česká, ale i veliká čásť vzdělanců kulturních národů evropských.

Jenewein Jeneweinův Brno

9 article

Ztráta, již české umění utrpělo, jest ohromná a zajisté i nenahraditelná. Nejen z té příčiny, že Jenewein počítán mozi malíře, kteří jsou českou chloubou před světem. To není jediná stránka nenahraditelnosti pro nás, neboť hlavním mo- mentem je tu, že Jenewein byl a pro vždy zů- stane v pravdě velikým malířem če- ským, unášejícím dokladem českého genia v výtvarnictví svými výplody zřídlem nejčistší ra- dosti lidské. Každý z našinců, nezůstal-li vůbe slep pro krásu malebna při jméně Jeneweinově niterným svým zrakem uviděti musí ryze vytří- bený pathos jeho koloritu a tragický rytmus jeho linie, neboť Jenewein byl jako malíř přede- vším koloristou a komponista v obém veskrze svůj a mohutný, tak že přemnohé kartony jeho zůstavily v duši nevyhladitelnou odliku. Jene- wein nikdy nebyl malířem veselých látek a dojmů, grandiosní výmluvnost jeho umění byla vždy tlumočníkem představ ponurých, teskných a tato tendence jeho umění zavedla jej také na pole umění církevního. První jeho náměty pocházely z dějin národních a z poesie prostonárodní, teprve později převládaly koncepce rázu duchov- ního, až zase svým »Morem« vrátil se k se- riovým svým guachovým básním přídechu tra- gické ironie, z nichž nejdojemnější byl první jeho cyklus »Daň z krve«, obírající se ve smyslu niterním a také víe k srdci jdoucím látkou Grottgerovy »Vojny«.

Jenewein Jeneweinův Mor

10 article

Vystihnouti velikosť jeho práce, jeho vývoj od naznačených počátků až k »Jidáši«, této epo peji slitování i nad bídáetvím, a k »Moru«, posled- nímu populárně známěmu mezníku v rozvinu jeho velkolepého bohatství duše a jadrné mohoucnost v umění, nemůže býti úkolem chvatných řádků nekrologu bezprostředně po smrti velikého to- hoto muže českého, o němž napsati zbožnou studii náleží pietě odbornikově. Tolik je jisto, že au velikosti svých zralých let nedopra- coval se zesnulý místr bez velkých bojů a zá- pasů s sebou samým, z nichž o formu uměle- ckého vyjádření rvala se jeho gigantsky poelická duše nejtíže. Prvopočátky jeho umělecké dráhy nebyly okrašlovány ani růžemi, ani vavřínem. život jeho nebyl tenkrát vrouben úspěchy. Ze- vrubný jeho životopisec zaznamená mnohou hořkou chvili a snad i epochu skutečného utr- pení, jehož zkouškou prošel názor jeho světový i umělecký. Když se ocitnul na výši své »Cesty na Golgotu« po delším odmlčení let osmdesá- tých nacházel se již mimo všechen zápas s křehkou formou a na vrcholi nedostupném posměchu i nedostatkům vnímání širšího obe- censtva i objevila se stopovatelům Jenewei- nova rozvoje jeho postava jako umělce tak vysoká a imponující, že pojem velikostia úctyhodné ušlechtilosti odtud vždy byl spojen s představou o Jeneweinovi jako umělci a člověku. Odešel, náhlou smrti urván velikým svým snům, jichž na karton guachem,

Jidáš Mor Jenewein Golgota Jenewei

11 article

nejoblíbenější technickou cestou jeho tvorby upoutal zajisté jenom menší čásť, a možno říei u jeho rakve, že krom štěstí z tvorby umělecké krom blaha po boku milované a oddané choti, nepoznal mnoho vezdejší spokojenosti. Uznání v plném rozsahu bylo mu údělem teprve z posledních deset let jeho života a zdali míst jeho jako professora kreslení na vysoké škole technické bylo přiměřeným jeho uměleckému významu — zůstává sporno. Jenewein Felix narodil se dne 4. srpna 1857 v Hoře Kutné, studoval gymnasium v Hradei Králové a v Praze a r. 1873 vstoupil tu na malířskou akademii. Prvně vystoupil na veřej nost kartonem Karel IV. staví dóm svatovítský ve výstavě »Krasoumné jednoty« roku 1878. Roku 1879 následovaly kartony Pražané nal- zají mrtvolu Prokopa Velkého po bitvě u Lipan a Rákoczy odchází do vyhnanství. Téhož roku přestoupil na vídeňskou akademii výtvarných umění a to na speciální školu Josefa Trenkwalda. Roku 1880 provedl akvarellou cyklus Píseň (7 listů). Vrátiv se do Prahy nakreslil křído- vou technikou pětilistový cyklus Daň z krvo. Nedocházeje nikde porozumění, byl Jenewein nucen za nepatrný honorář pracovati illustraee pro obrázkové časopisy a kalendáře. Plných osm let trvalo toto strádání, kdy Jenewein zkla- mán a roztrpčen, ve stálém zápase o existene nemohl vytvořiti ani jediného většího díla. Te- prve r. 1890 vystavil gouachovou malbu Cesta na Golgothu, jakož i kresby Sv. Gilbert a Sv.

Jenewein Felix Karel Iva Pražan Rákoczy Trenkwald Gilbert Kutná Hradei Králové Praha Lipany vysoký škola technický píseň

12 article

Vojtěch odcházející z Čech do Říma. Za tyto posléze jmenované kresby byl mu na Zemské jubilejní výstavě roku 1891 přířknut diplom druhého stupně, kteréhož Jenewein nepřijal, R. 1890 stal se externím učitelem aktu na umělecko-průmyslové škole v Praze, r. 1891 obdržel od ministerstva vyučování a osvěty ob- jednávku na oltářní obraz Kázání sv. Františka Serafinského pro kostel sv. Salvatora v Chru- dimi. R. 1893 namaloval gouachem biblický karton Jeremiáš pláče nad zříceninami Jerusa- lema a r. 1895 úchvatný karton Dopoledne Vel- kého pátku v Jerusalemě, kterýmiž obrazy n výroční výstavě v domě umělců ve Vídni dobyo si čestné ceny barona Königswartera. R. 1897 vystavil tamže veliký triptych Jidáš Iškariotský. který hlubokou svojí tragikou a mohutnou kon- cepcí vzbudil pozornost. Z četných kreseb jeho uvádíme jen úchvatnou Modlitbu před šichtou 2 kresby k Erbenově »Kytici« (Vodník a Věšt- kyně), 2 kresby k Čelakovského »Ohlasu písn českých« (Neblahé sejití a Krátká modlitbička) jakož i četné kreslené komposice na motivy z biblické dějepravy, pro »Obrázkové listy pr školu a dům«, vydávané ve Vídni. Toho roku ministerstvo vyučování objednalo u Jeneweina dva oltářní obrazy, při čemž volba látky i roz- měrů ponechána umělci.

Vojtěch odcházející Jenewein Serafinský Jeremiáš Königswarter Jidáš iškariotský Erbenův Čelakovský Čechy Řím uměleckýprůmyslový škola v Praha Chr Vela Jeruzalém Vídeň kázání svatý . František svatý . Salvator

13 article

Reprodukce děl Jeneweinových přinesly ča- sopisy »Světozor«, »Zlatá Praha«, »Květy«. »Rozhledy« a »Volné Směry«, jakož i illustro- vané vydání Erběnovy »Kytice« (nákl. Umělecké besedy), »Prémie Umělecké besedy na r. 1896«. přiležilostná publikace »Für Laibach« (Modlitba před šichtou.) Nejvýznamnější prací posledních let Jene- weinových byl eyklus »Mor«, démonické líčen středověkých mravů, jemuž se nevyrovná nic ze staré ani z neoromantické školy v tomto genru. Poslední jeho výtvory byly shromážděny na výstavě v Brně, před několika týdny uspo- řádané, úmrtím jeho jest nyní tím jistější, že co nevidět i Praha uzří, co vlastně Jeneweinem pro české umění ztraceno. Jenewein zemřel náhle včera o 3. hod odpolední. Bližší podrobnosti nebyly dosu sděleny. Odešel od nás umělec nesmrtelný, památka jeho jest nepomijitelna.

Jeneweinův Für Laibach Mor Jenewein Praha Brno Světozor

14 article

— Německý kandidát pro říšskou radu. O mandát po zemřelém dru. Z. Schückrovi, jenž zastupoval městskou skupinu žatecko-chomutov- skou nastane patrně krutý boj mezi rozvadě- nými stranami německými. Všeněmci kandido- vati tam zamýšlejí stoupence svého dra. Herolda v Mostě, kdežto němečtí pokrokáři připadli na znamenitou myšlenku, nabídnouti mandát onomu profesoru Lechrovi, jenž ve svém drzém klábosení na pověstné slavnosti zdejší »Lese- u. Redehalle« nanejvýš neslušným ba sprostým způsobem dolknul se vysokého učení českého. Bylo by velmi nesnadno pátrati po zásluhách neb zvláštní nějaké kvalifikací tohoto pána pro mandát. Nezná ani města a kraj, jejž zastupo- vati má, nikdy snad v něm ani nebyl, také s neziskal zásluh ani v politice ani v jiné disci- plině, jež souvisí s veřejným působením a přee uznán za nejzpůsobilejšího nahraditi zemřelého německého vůdce. Našim milým krajanům dru- hého jazyka stačí patrně vynadat při té či oné příležitosti hodně šťavnatě nám Čechům, neb něčemu co nám drahé a co si ceníme, aby na štít pozvedli sprosťáka a skráně mu ověnčili du- bovým listem. Nám všem může působiti potě- šení, budou-li Němci takovýmto způsobem do- plňovati svůj generální štáb. a takto pečovati o svou speciální česko-německou — Walhallu.

Z Schückr Lechr Čecho Němec Most

15 article

— Německé nekrology. Německá žurna- listika, najmě vídeňská, přináši nad minulým drem. Körbrem dojemné články, přeplněné hoř- kosti a zároveň onou odpornou sladkostí, jež jistého tisku je karakteristickým přivlastkem. Ne- tušila, že tak to dopadne. Byla sice nad nor mál rozrušena, když veliká většina německýeh členův rozpočtového výboru se vzepřela býva- lému předsedovi ministerstva a tím zároveň di- ktátu vídeňské publicistiky a hlasovala proti re- fundaci, ale neočekávala, že tak smutně to do- padne a dr. Körber do posledního okamžiku »skálopevný«, že půjde. Nejedna okolnost na- svědčovala sice tomu, že hvězda Körbrova k úpadku se chýlí a v kruzích zasvěcených již před měsící s podezřelou určitosti tvrdilo se, že nejdéle do Nového roku nastane obrat ve vnitřní politice rakouské, však tentokráte bylo novinářstvo vídeňské, zmámeno nezměrnou lás- kou k dru. Körbrovi, úplně desorientováno aje zajímavo, že ještě den po tom, kdy bylo jme- nování barona Gautsehe nástupcem Körbrovým hotovou již událostí, téměř všechny žurnály ví- deňské hlásaly, že povolání hr. Buquoye v čelo kabinetu je hotovou událostí. Neméně zajímavo je, že právě list, jenž počíná si tak, jakoby nejspolehlivějším pracoval apparátem, že totiž ví- deňská »Zeit«, ještě v sobotu večer, tedy dobu, když již povolání bar. Gautsche bylo

doktor Körber Körbrův Buquoy Gautsch

16 article

Praze známo, přinesla s chvastavou určitosti zprávu o jmenování hr. Buquoye jako o ho- tové události, ba že dokazovala tuto svou »sen- sační zvěst« i všelikými zajímavými podrob- nostmi. Rozmrzelost nad tím jeví se v něme- ckých listech na celé čáře, i v té »Zeit«, jež byla odpůrkyní odstouplého chéfa kabinelu. Je to zajímavý úkaz, že všechny německé listy, o témž dru. Körbrovi, jejž němečtí po- slanci, třeba byl býval jinak již zralým ku pádu, přece jen pomáhali shodit, přinášejí dnes posmrtné články plné obdivu a uznání. Z těchto článků nejvíce patrno, čím Körber Něm- cům byl. Dnes konečně doznávají čím vlastně byla ta jeho »povýšenost nad stranami«, jeho »nestrannost« a domnělá »spravedlnost« naproti všem národům této říše. Dnes doznávají upřímně, že Körbrova vláda byla vládou Němců, že byl první opět vedoucí ministr, jenž po Auerspergov o Němce se byl opiral, první ministr čele vlády, jenž německy cítil a měl smysl a porozumění pro první, ba nejpřednější státní nezbytnost, že německým musí být tento stát a Němci v něm za každé okolnosti národem vedoucím. Také v tomto případě osvědčuje se stará pravda, že o významu a ceně člověka dovídá se zpravidla svět teprve z pohnutlivých slov pronesených nad jeho rakví.. . Tolik je jisto, že pokud souditi lze z bolestných řečí nad minulým drem. Kör- brem, pád jeho Němcům velikou je ztrátou.

Praga Buquoy Körber Körbrův Němec Německo

17 article

— Přeložení vojenského velitelství z Jose- fova do Litoměřic. Vyšší štábní důstojník nám píše: Vaše zpráva o zamýšleném přeložení veli- telství 9. armádního sboru z Josefova do Lito- měřic vzbudila v interessovaných kruzích po- chopitelný rozruch. Každý poplatník druhé této poloviny mocnářství zaujmouti musí stanovisko odmítavé a to nejrozhodnější. Jedná se proti za- mýšlenému přenešení velitelství o trvalé a bez- účelné obtížení poplatnictva na nedozírné časy nebo do té doby, kdy splněny budou sny a touhy trhanů uzavřeného německého územi a jeho spasení v lůně Germanie. Každá pevnost v naší říší pořízena byla z výtěžků mozolů a na útraty všech národů tohoto soustátí a tvoří vše- obecný majetek. Musí tudíž býti v čas míru co nejúčelněji využitkována. To děje se ubytová- ním vojska, vojenských kanceláří, skladišť a ne mocnie. — Roku 1882 při reorganisaci pěchoty a armády, při utvoření nových sborových vehitel stov měl tehdejší ministr vojenství, polní zbroj mistr svob. pán Bauer na pamětí též finanční zdatnost obou polovin říše a šetřil rozumně zejmena, aby zbytečně nebyl přetížen rozpočet placením nájemného za všechny k vojenským účelům potřebné budovy. — Jest to suma ohromná! K vůli úspoře a z praktických vojen- ských důvodů zvolena pevnost Josefov za sidlo sborového velitelství, neboť tam bylo mnoho bu- dov a veliké množství potřebných místností bezplatně — arci, s poplatky za udržování atd. v dobrém stavu — k disposici. Touto úspornou výhodou, josefovskými budovami vo- jenského eráru má býti nyní opomenuto a v Lito- měřicích vystavěny nové s ohromným ná- kladem, který pohllí statisíce, ne-li milliony!

Bauer Jos Litoměřice Josefov

18 article

Směšno by bylo, uváděti důvody strategické ku přeložení sborového velitelství do Litoměřic. P- trně tu rozhodnouti má pevnostní stesk, kterým snad trpí někteří důstojníci tamější posádky? Nebo jiné důvody sentimentálni? Přece ve Vídni, v Praze a jiných větších městech ne- mchou býti všichni důstojníci a úřadníci vo- jenští. Jediným důvodem vojenské byrokracie hierarchie za přeložení tohoto velitelství do Litoměřic jest, že se nenalezají v Josefově střodní školy německé a k vůli tomu má poplat- nictvo celé monarchie platiti jen což — aby se vyhovělo choutkám pánů germanisátorů. Po- dle dnešního stavu a ducha, panujícího na střed- ních školách německých, jsou tyto ústavy nej- méně vhodným učilištěm pro syny c. a k. dů- stojníků, jak tomu nasvědčuje nedávná plzeňská událost. Naši páni delegáti vykonají záslužnou věc, když se této záležitosti ujmou v delegacích a nedopustí právě již z ohledů strate- gických vykonání tak neodůvodněného, ne- bezpečného, drahého a zbytečného přeložen 9. českého sborového velitelství do Litoměřie. nehledě ani k ochuzeml části obyvatelstva tohoto království, které přineslo v dobách nejkritičtěj- ších pro dynastii a tento stát takové oběti, a ke ztrátě několika millionů pro celek. Seslabování významu Josefova jako pevnosti přes všechny demněle pokrokové názory o válce pevnostní jesl omylem, který se může ukázati jednou osud- ným. Naopak by se mělo přikročiti k fortifikae

Litoměřice Vídeň Praha Josefov Litoměřie

19 article

Josefova v duchu nejnovějších vymožeností od- borných a typem k tomu vhodným byly by el- saské Mety. Pravdou zůstane vždy, že každá i nejslabší pevnost je silnější než nejtlustší papíi nejupřímnější vojenské smlouvy a jsou-li smlou- vy neupřímné a takové ve světě jsou, tím spolehli- vější jsou pevností co možno nedobytné. — Klub národní strany svobodomyslné. Členská schůze konati se bude v sobotu dne 7. ledna o půl 8. hodině večerní v mísinostech klubovních. Ve schůzi té pojednáno bude o zužitkování regulovaných toků českých a zejmena Labe. Rozhovor zahájí inženýr p. Frant. Křižík, po němž se stránky zemědělské promluví p. Richar Šantrůček, vrchní inženýr. Hosté členy uve- dení mají volný přístup.

František Křižík Richar Šantrůček

20 article

— Osobní. Pan Adolf Líbal, pokladník hlavníh jednatelství pešťské pojišťovny »Fonciěre« v Praze, byl v uznání svých dlouholelých služeb jmenován prokuristou téhož ústavu. — Úmrti. V neděli dne 1. ledna zemřel po krátké nemocí p. Josef Hähnel, hlavní pokladník měst spořitelny pražské. Zesnulý byl v jejích službách o jejího založení dne 1. května 1875, tudiž skoro 30 roků. S uznáním vzpomínati bude zajisté tento ústav jeho činnosti, zejména v prvých dobách svébo trvání, kdy s rychlým vzrůstem rostla i pokladniční agenda spořitelny, kterou zesnulý v té době sám za- stával. Zesnulý byl pro milou svou povahu, přesnost a svědomitost v plnění svých povinností mezi kolegy v povolání všeobecně oblíben. — Ze staroměslské radnice. Členové sboru obec- ních starších, kteří nejsou v žádném sdružení, sestou pili se vklub a jmenovali svým předsedou obecního staršího p. Březnovského. Slalo se tak proto, že ostatn sdružení při rozdělování funkcí nevzala zřetele k obec ním starším, kteří dosud v žádném sdružení nebyli. — Národní kolek. Zemská ústřední jednota učitel stva měšťanských škol českých v království českén zavedla kolkování veškeré korrespondence spolkové jal v ústředí svém, tak ve 14 krajinských spolcích při Z. Ú. J. národním kolkem dvouhaléřovým. Kromě toho okolkují se členské legitimace osmi haléři. Také v zá- sadě usneseno okolkovati kolkem dvouhaléřovým celý náklad některého čísla spolkového věstníku, dojde-l návrh v té příčině učiněný souhlasu vydavatelů jiných časopisů. — Obecní zastupitelstvo v Ho r n i ch

Líbal Hähnel Praha pešťský pojišťovna

21 article

Krutech usneslo se ve schůzi dne 30. prosince jednomyslně dávati na tiskopisy a listiny obecním úřadem stranám vydávané národní kolek. — Právnická jednota v Praze pořádá lýdenn schůzi ve čtvrtek dne 5. ledna 1905 o 6. hodině večern v malé promoční síni české university Karlo- Ferdi- nandovy v Praze. Na programu jest: 1. Rozhovor thematu přednášky p. JUDra. Theodora Golleraz dne 15. prosince 1904: „Právní postavení ženy a chy- staná reforma obec. zákona občanského“. Zaháj p. dr. Václ. Bouček, zemský advokát a red. „Právni- ckých Rozhledů“ v Praze. 2. Správní sdělení. 3. Volne návrny. — Na vzdělání českých dílek Ústřední Matie školské přispěli: Obec Zdětín v. d. K 34. 60, Slaré Be- nátky v. d. 20.—, pokl. č. 255 v Potěhách 21.—, obec Spytice v. d. 5.—, Blsko v. d. 6.—, odbor v Chlumci nad Cidl. 992.—, obec Pohoř v. d. 1.—, Lišnice v. d 8.—, odbor v Chocni 85.80, obec Dolní Cerekev 5.— odbor v Poličce 130.—, obec Křenice v. d. 1.—, Velký Pičín v. d. 2.—, Střítež v. d. 5.—, Věcov v. d. 1.10 město Bzenec v. d. 100.—, V. Rosendoríský v Čejko vicích 2.80, odbor v Kloboucích u Brna 100.—, v Držo- vicích 24.84, obec Vičice v. d. 13.—, odbor v Tiš nově 371.80, v Střebořicích 74.—, Počestný cech sta rých mládenců v Červ. Pečkách 20.—, Čtenářský spo- lek v Dol. Bučicích 50.—, Pěvecký kroužek v Cholě- tově 34.—, obec Slabce 10.—, MUDr. B. Vodenkav Radotíně 41.—, obec Obědovice 10.—, Neplachov 8.— sbor dobrovol. hasičů ve Keblicích 6.—, obec Sobě slavice 5.—, nár. dělnická vzděl, beseda „Havlíček“ v Hlinsku 5.—, Jos. Hruška v Bohňovicích 6.40, úřa- níci pojišťovny „Praha“ 100.—, k uctění památky ze snulé paní Antonic Vavruškové, vdovy po c. k. dvor krejčím věnoval p. Rudolí Hermánek 10.—, pokl č. 785 n. 13..30.

Kruta Theodor Golleraz doktor Václ Bouček V Rosendoríský Čejka Havlíček Hruška Vavruška Praha Chlumec nad Cidlina Lišnice Choceň Dolní Cerekev Střítež Věcov Bzenec Klobouk Brno Dolo Chol Keblice Hlinsko Jos obecní úřad český univerzita KarlaFerdi obec Zdětín Slarý Be obec Spytice obec Křenice Velká Pičín obec Vičice obec Slabce Vodenkav Radotín obec Obědovice Sobě slavice

22 article

— Stipendla na obchodní »kole. Pan Tomáš Ma- děra, majitel obchodní školy v čp. 1552—II. zřídil n svém obchodním ústavě 4 stipendia, pro syny neb dcery magistrátních a obecních úřadníků a služeb níků a kdyby těch nebylo, teprv pro syny nebo dcery chudých příslušníků král. hlav. města Prahy, pozůstá- vající v tom, že přijme bezplatně do svého ústav každoročně v zimním běhu 2 syny neb dcery a v let- ním běhu také dva syny neb dcery úřadníků neb slu- žebníků těch. Žádosti do 31. ledna 1905 doložené vylíčením majelkových a rodinných poměrů do po- dacího protokolu na radnici staroměstské. — Dary. Na místo zasílání novoročních blaho přání složili u Podpůrného spolku cukrovarnických úřadníků v Praze za účelem rozdělení mezi neza- městnané úřadníky resp. jich vdovy: pan Rud l Matzka, ředitel cukrovaru v Berouně a pan Josel Fuksa, ředitel cukrovaru ve Velvarech, po 10 K. — XV. kurs pro dílky koktavé, žišlavé, jednollivé hlásky chybně vyslovující, pro dítky patlavé, huhňav a jakkoliv nevýřečné zřídila městská rada pražská opěl svým nákladem; kurs jest jako všechny předešlé bezplatným a bude se konati na spojené obecné a mě- šťanské škole chlapecké v Bubnech. Zápis bude tam v úterý dne 3. ledna od 1/25. do 6. hod. večerní. Př- jaty budou nevýřečné dítky od 10. do 14. roku věku obecných a měšťanských škol VII. části Prahy. Dítky slaboduché do kursu přijaty nebudou. Kurs bude mii opět 2 oddělení a sice jedno pro koktavé, druhé pr jinak nevýřečné. V každém oddělení budou se kona nápravná cvičení třikrát týdně v hodinách po školním vyučování.

ma Ruda Matzek Josel Fuksa Praha Beroun Velvary Bubno spolek cukrovarnický úřadník

23 article

— Obecní volby v Místku. Před třemi léty konaly se poslední obecní volby v Místku za všeohecného napjetí v českém i v německém táboře. Čechům mí- steckým jednalo se o třelí sbor, avšak podlehli a ví- tězství odnesli Němci. Od těch dob zavládl v Místku klid únavy a na obou stranách pohlíženo teskně d budoucnosti, v níž odhadovaly se nové obětí a škody. přislonpí-li se opěl k volebnímu boji. Nové volby měly se konati již koncem léta 1904 a bylo by k nim došlo, kdyby rozhodující činilel, voličstvo, bylo se rozhodlo pre boj. Ze středu voličů třetího sboru bylo však projeveno důrazné plání, aby volby se konaly s dohodou mezi oběma národnostními soupeři, a jed- nání v této věci zavedené selkalo se s výsledkem S průtahem několika měsíců mají se tedy volby konati kompromisem, který oběma stranám hoví a od nich také byl schvalen. Volební listiny jsou vyloženy o 29. prosince 1904 do 26. ledna 1905

Čecho Němec volba v Místek

24 article

— Ještě o nažízení nepřeplňovati molorové vozy elektrické dráhy. Správa podniku elektrických drál je s prvým dnem platnosti zákazu spokojena. Do jej kanceláře totiž nedoléhale reptání obecenstva, ktere se nemohlo svézt, za to přineseny do pokladny pol- niku účty o finančním effektu novoroční dopravy A ten uspokojil vedoucí orgány. O dopravě na elektri- ckých dráhách v prvý den roku 1905 byl vydán zvlášt- ní bulletin, v němž se uvádí: „Jest přirozeno, že na- Hízením o nepřeplňování byla správa dráhy přinu- cena zvětšiti režii a přispěti tak k pohodlí obecenstva. kterému se těší obyvatelstvo jiných měst. Výsledel prvního dne, který ovšem nelze bráti přesně za směro datný, avšak přece za velmi poučný, může se pova- žovati za příznivý. Odpadlo mnoho „slepých pasažé- rů“, průvodčí mohli přehlédnouti vezoucí se osoby a vybrati od nich jízdné, cirkulace vozů nebyla zdržo- vána, vozba byla pravidelnější a hustší a až na ně- které nepatrně (?) výjimky dostála správa svému úko- lu.“ Ovšem leží na správě, aby proudy obecenstv pozorovala (po tolika létech dopravy bude to snadně a návalům čelila všemi vhodnými opatřeními. Počel vozů i personálu byl rozmnožen a další rozmnožení je v proudu. Bilance prvního dne v číslicích jest tato Dne 1. ledna 1904 bylo dopraveno 56.594 osob a při- jato 7431 K 16 h, dne 1. ledna 1905 dopraveno 75.952 osob a přijato 10.094 K 12 h, letos dopraveno tedy více o 19.358 osob a přijato více o 2662 K 96 h.

25 article

— Afféra soudního rady Alolsa Hrdličky nen ještě u konce Naopak: dostopuje stadia čím dále tím pozoruhodnějšího a — napjatějšího. Jediným kdo té doby z afféry vyvázl, jest úřadník Iänder banky Hugo Herrmann, byloť proti němu vyšetřování minulý týden po několikerých urgencích zastaveno Za to však vynořila se ve vyšetřovacím ději dvi nová jména: jména to majitelů realit, bratří Bolu- mila a Václava W, která figurovala za známých šlechtických procesů v serii pseudošlechty, vyrobené »genealogem« Aloisem Müllerem z Mildenberga, Po kud jsme zvěděli, běží v afféře Hrdličkově také o po- dezřelou činnost ve směru podobném a vybledávání přípravné mělo za následek neprodlené obeslání jednoho z bratři W. do kanceláře vyšetřojícíh soudce, který bezprostředně potom provedl výslech rady Hrdličky v jeho vinohradském příbytku a přísně nařídil obviněnému W., by nevzdaloval se z Prahy nýbrž vyčkal věcí příštích. Hned na to podalo státn zastupitelství návrh, by rada Hrdlička i zmí něný W. byli vzati do vazby, leč radní ko mora, na kvap svolaná zamítla návrh ten Tím však není věc ješlě vyřízena. Státní zastupilel ství odvolalo se k vrchnímu zemskému soudu na rozhodnutí této instance záleží, co se dále slane Obviněný W. nucen je do té doby dliti v jednom pražském hotelu.

Alolsa Hrdlička Hugo Herrmann Bol Müller Hrdličkův Hrdlička Praha Iänder banka

26 article

— Nehoda na dráze. Z Vídně, 2. ledna (Č.-B. Společnost dráhy oznamuje, že v neděli ráno zachycen byl při výjezdu ze stanice drysické osobní vlak č. 80 jedoucí do Olomouce osobním vlakem č. 611 (mo ravsko-třebovským). Tři přední vozy prvního a paro stroj se služebným vozem druhého vlaku sjely s kolejí. Vlak č. 611 opozdil se, k úrazu nepřiše nikdo. — Parcelace pozemků na jižních svazích vyže- hradské skály. Přod několika dny objevila se zpráva ve veřejných listech, že učiněno bylo Klubem z Starou Prahu městské radě pražské podání o dobro- zčání klubu ve příčině případné parcelace těchto po zemků. K tomu sděluje se nám, že podobné upozor- nění na tyto pozemky učiněno bylo městské radč pražské prostřednictvím dozorčí rady na stavbu tunelu panem obc. starším inž. F. Zvěřinou, znalcem regulač ních prací měst. již v září předešlého roku. Usneseno tehdy, aby při eventuálních komisích estetický vzhle stráně vyšehradské byl uhájen, a případně v dojních částech stráně bylo zastavění pouze volnými rodín- nými domky docileno. — Oheň v bytě. Včera po polední vznikl oheř v přibytku vdovy Marie Himrové ve zvýšeném přízemí domu č. 65 v Husově třídě v Žižkově a sice o žhavého uhlí, z kamen vypadnuvšího. Oheň zachválil postel a rozšířil se i na dvéře do vedlejší místnosti. kdy teprve byl sousedy zpozorován. Přivolaní zi

F Zvěřina Himr Husův Vídeň Olomouc Praha Žižkov

27 article

kovští hasiči za velení p. Hodana oheň v brzku uhasili. Škoda způsobená majitelce domu, hražen je pojištěním u pražské městské pojisťovny — V záležilosti professora Artura Kassika z Pří- brami. Ve včerejším odpoledním vydání uveřejnili jsme zprávu, že v Praze provozují nekalé řemeslo pod- vádění obchodníků a řemeslníků dva mladíci, z nichž jeden představuje se jako professor Kasík z Příbrami. Vera dostavil se do naší redakce p. Artur Kassik, učitel na jednoroční obchodní škole v Příbrami a pro- hlásil, že není totožný s oním šibalem, jehož popis s ním náhodou v některých rysech se shoduje a kterýž podvodník vystupuje s jeho jménem i charakterem. Pan Kassik přijel do Prahy na vánoční prázdniny a učinil objednávku prádla v obchodě p. Wenische na Spáleně ulici. Objednávka nebyla uskutečněna proto, ža pan Kassik náhodou ve svém prozatímním bytě ne- dlel. — Neznámý podvodník použivá však za spo- lečníka mladíka, jejž vydává za svého bratra. Po- něvadž p. Kassik má skutečně bratra, dlužno po pravdě konstatovati, že pan Otto Kassik je za- městnán v jistém zdejším velkozávodě a že pranic ne- vyšlo na jevo, co by česť jeho poškozovalo. Oha brati nebyli také zaměstnáni v obchodě své matky. Bud věcí policejních orgánů, aby vypátraly ony dva šibaly, kteří se za bratry Kassikovy vydávají — Odcizený krucifiz. Při pobožnosti, která se o Sylvestra večer konala ve vyšehradském kostele sv. Petra a Pavla, neznámý pachatel odcizil krucifix, postavený na jednom z postranních oltářů. Krucilia ten byl darován kanovníku B. M. Kuldovi u pří- ležitosti jeho 50letého jubilea vysvěcení na kněžství a jsou na něm vyryta jména všech kanovníků ka- pitoly vyšehradské. Kříž je barokový, pozlacenýa umělecky provedený a v jeho dutině nalézaly se ostatky sv. Viktorie

Hodan Kassik Kasík Wenisch Kassikův Sylvestr Petro Pavel M Kulda Kříž svatý . Viktoria Praha Příbram Vera jednoroční obchodní škola v Příbram

28 article

— Choromyslný prchl z nemocuice. Na Sylvestra objevil se v Č. Budějovicích na ulici muž celý bílý jak vylezl z postele a mávaje v rukou trepkami, pro- cházel se bos po ulicích. Po jeho zadržení zjištěn v něm 55letý nádenník Jakub Kušík, ktery v návalu choromyslnosti prchl z nemocnice, do které byl pok ve voze opět dopraven — Spadl s ležení. Se stavby kostela v Libni včer dopoledne spadl 29letý dělník tesařský Frant. Bouš a způsobil si těžké poranění. Ve stavu velmi povážli- vém byl odvezen do nemocnice — Sebovražedný pokus. V jistém holelu na Sla- rém městě ubytoval se 21letý obchodní příručí Adol Butter, který přijel z Liberce a hledal zde zaměstnání Poněvadž místa nedostal, rozmrzel se tak, že se chtěl připravit o život. Včera o 11. hod. dopol. vypálil si střelu z revolveru do levé strany prsou a způsobl si lehké poranění. Lékař p. dr. Koláb ze záchranné stanice poskytl mu první pomoci a odvezl ho do všeobecné nemocnice — Uhli chudým. Firma Svoboda a spol., velkoobchod s uhlím v Praze, darovala chudým na Král. Vinohradech dva vagony uhlí. Uhlí bude se roz- dělovati mezi chudé na Král. Vinohradech bydlící v středu dne 4. ledna 1905 v odpoledních hodinách v obecním dvoře, nároží Kollárovy a Máchovy ulice — Z Poděbrad. (Pocta.) Městská rada a místní školní rada v Poděbradech pořádají dne 5. t. m. přá- telský večer ve dvoraně Občanské záložny na počest do výslužby odchá zejícího ředitele dívčí školy měšťan- ské pana Karla Bucka. Hudba Kmochova. Začátek o 1/48. hod. večerní.

Kušík František Adol Butter doktor Koláb Uhl Král Kollárův Máchův Bucek Kmochův Č . Budějovice Libeň Liberec Praha Poděbrady Svoboda a společenský

29 article

— Přednášky. Lidové přednášky c.k. české university v Praze. XV. řada. I. kurs. Doc. dr. Eduard Babák: »Výměna látek (z cyklu O životních výkonech lidského těla. Úvod do fysio- logie) s pokusy, v posluchárně ústavu fysiologického české fakulty lékařské v Kateřinské ul. č. 32n. v ponděli 9., 16, 23., 30. ledna, 6. a 13. února; začátek o půl 8. hod. večerní. II. kurs. Doc dr. Václav Tille: »Nový romantismus (Maeterlinck, Selma Lagerlöf, Gorkij. Wilde, Arbes, Zeyer), ve dvoraně Ceskoslovanské obchodnické besedy v Jerusalemské ul. č. 7 n. v úterý 10, 17., 24., 31. ledna, 7. a 14. února; začálek o půl 8. hod. več. III. kurs. Dv.r. prof. dr. Jaromir Hanel: »Povšechný vývoj práva« ve dvoraně Českoslovanské obchodnické besedy v Je- rusalemské ul. č. 7 n, ve středu 11., 18., 25. ledna, 1.. 8. a 15. února; začátek o 7. hod. več. IV. kurs. Prof. dr. Alois Velich: »O boji proti tuberkulosea nákaze tyfové« (z cyklu z ohoru věd lékařských v Žižkově) s pokusy, v tělocvičně »Sokola« žižkov- ského v třídě Poděbradské, ve č vrtek 12, 19., 26. ledna, 2., 9., 16. února; začátek o půl 8. hod. večer. V. kurs. Dr. Václav Felix, professor čes. vys. školy technické v Praze: »O paprscích Roentgenovýcha láfkách radioaktivních« (s pokusy), v ústavě fysikál- ním české vys. školy technické na Kartově náměstí vchází se z ulice Resslovy), v pátek 13., 20., 27. ledna, 3., 10., 17. února; začátek o půl 8. hod. več. Počet posluchačů pro malost místa omezen na 80. Zápis předběžný v čes. universitním knihkupectví Bursíka a Kohouta na Václavském náměstí. VI. kurs.

docent doktor Babák Till Maeterlinck Lagerlöf Gorkij Wild Arbes Zeyer profesor Jaromir Hanel Velich Poděbradský Václav Felix Bursík Praha kateřinský Žižkov Resslův Václavský náměstí fyziologický český fakulta lékařský Sokol O boj

30 article

Dr. Karel Kuffner: »O zdraví nervstva« v poslu- chárně ústavu fysiologického české fakulty lékařsk v ulici Kateřinské č. 32 n. v sobotu 14., 21., 28. ledna, 4. 11., 18. února; začátek o půl 8. hod. več VII. kurs. Prof. dr. Cyrill Horáček: »Národní hospo- dářství v dějinném vývoji«. Pro tento kurs bylo po žádáno o tělocvičnu chlapecké obecné školy v Hole- šovicích—Bubnech v Letohradské ul. č. 370 na s- boty 14., 21., 28. ledna, 4., 11., 18. února o půl8. hod. večerní. VIII. kurs. Doc. dr. Karel Wel gner; »O složení lidského těla« (s pokusy); úvod do anato- mie, v posluchárně ústavu pro normální anatomii čes. fakulty lékařské v ul. Kateřinské č. 32 n. v ne- děli 15., 22., 29. ledna, 5, 12., 19. února o půl4 hod. odpolední. IX. kurs. Prof. dr. Josef Pekař »Základy českých dějin«, I. české dějiny státoprávní, II. české dějiny sociální (z cyklu o dějinách českého národa), v posluchárně č. IV. čes. vys. školy tech- nické na Karlově nám. (hlavní vchod), v neděli 15. 22., 29. ledna, 5., 12., 19. února, pokaždé o půl6. hodině večerní. Přednášek těchto lze se každému účastniti. Zápisné platí se do jednoho kursu (t. j. do šesti přednášek) 1 K (studentstvo a dělnictvo 50 h.) Zapisuje se půl hodiny před každou přednáškou v místnosti, kde se přednáší. Nástin myšlenkového postupu všech kursů (syllabus) obdrží každý poslu- chač. Za šatnu se neplatí. — Z Ústředního spolku českých žen. Dnes v úterý dne 3. ledna o 5. hod. odpol. přednášeti bude p. prof. Frt.

doktor Kuffner profesor Cyrill Horáček docent Karel Welo Pekař Frt Bubno Karlov já fyziologický český če

31 article

Klapálek »O mateřské pěči hmyzu« v místn. ženského klubu, Jungmannova tř., 7. Vstup každému volný. — Český odbor slovinského alpského družstv a pořádá dne 3. t. m. společenský večen na Žofíně s přednáškou pana Em. Dvořáka s pro- jekcí světelných obrazů: »Zakopané, Tatry polské slovenské«. Žačátek o půl 8. hod. več. Vstup volný. — »O okultismu, jeho významu a cílech« bude přednášeti ve čtvrtek dne 5. ledna ve členské schůzi klubu »Moravská beseda«, konané v 8 hod. v rytíř- ském sále »u Choděrů«, p. M. Maxner. Vstup volný pro členy i hosty. — Jihem Italie k Sahaře. (Řím, Nespol, Capri, Palermo, Tunis) ve 100 obra- zech fotografických předvedeno bude ve středu dne 4. ledna o půl 8. hod. večerní v Konviktském sále při přednášce člena »Českého klubu fotografů ama- t rů v Praze« p. Emila Hušnera. Vstupné za osobu 1K; vobvyklých předprodejích prodávají se vstupenky po 50 h. Členové klubu a studující středních škol platí 20 h za osobu. — Ve prospěch Ústřední Matice školské pořádá damský odb r »Ú. M. Š.« v Chru- dimi přednášku prof. dra. Jiřího Gutha »Cestou na světovou výstavu v St. Louisu v Amuerice a výstava«, doprovázenou světelnými obrazy, promítanými ski- optikonem, ve velkém sále průmyslového musen Chrudimi. Předprodej lístků obstará papírnický ob- chod pana Jos. Schülze na hlavním náměstí. Začátek o 7. hod. večerní — Výslavy. XIV. výstava »Manesa« (A.

Klapálek em Dvořák Choděra M Maxner Hušner M Š profesor doktor Guth Jos Manesa Jungmannův třída Žofín Zakopané Řím Nespol Capri Palermo Tunis Praha Chr St . Louis Amuerice Chrudim hlaveň náměstí Tatra moravský beseda

32 article

Slavíček) v pavilloně pod zahradou Kinských otevřena jest do 8. t. m. denně od 9. hod. ranní do 4. hod. odpol. za vstupné 1 K. Studentské, spolkové a dělnické lístky na průkaz legitimace 60 hal. — Nálezy a ztrály. Chudý posluha ztratil včera cestou z Charvátské uličky na Václavské náměstí kožich, který měl uložen na vozíku. Ztráta jeho je tím bolestnější, že v kapse kožichu nalezala se svě- řená mu krabička se zlatým řetězem a obnos 38 K. Poctivý nálezce se žádá, aby odevzdal nalezené »Expressu« č. 94 na stanovišti jeho ve Ferdinandově třídě vedle závodu Staňkova. — U městského úřadu na Král. Vinohradech uschovány jsou nalezené před- měty: divadelní kukátko, revolver, dřevěné lžičky medaille, hodinky, skřipec a límce. Pp. vlastníci přihlastež se o ně v zákonité lhůtě.

Kinská Král Václavský náměstí Ferdinandov třída Staňkov