ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cce875b0-78e6-11dc-85a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 36, person 70, org 9, work 4
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, v úterý dne 3. ledna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 3.
4 article
Na rauní a odpol. IIsty předp lácí se v Praze v administrani . . . . 2 K — na mě sle na čívrt lets . . . . 6 K — s drojí čenáško na naip e na čtvt leta . . . . 7 K 00h ve sllalkích za měito . . . . . . 2 K 90h Poštout a mes nni : : . : skaoi s dvoji zásilkeu ná . . . k
Praha
5 article Válka.
Válka. Tragický osud Port Arturu. L. Z Petrohradu, 2. ledna o 8. hod 16 min. večer. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár Listů«.) Pád pevnosti Sunsunčan a smrt generála Kondratenka který řídil technické práce, vzbudily zde trapný dojem. Jsou rozší- řeny pověsti, že konec Po Arturu se blíží. Admirál Skrydlov jmenován jsa velitelem třetí eskadry, opusti Vladivostok. Z Paříže, 2. ledna. List »Eeho de Paris« obdržel z Petrehradu zprávy, že jedná se o podmínkách, za kterých by generál Stesselj mohl čestně kapitulovati. Pád tvrze Sunsuněanu, kterou otevřen značně přístup Japoncům k městu, měl vliv na zahájení jednání. O vý- sledeích jeho není nejmenších zpráv Kolují Petrohradem pověsti, že vá lečná rada, jež včera se sešla, sehvá- lila Stesseljovy podmínky kapitu- lnění, jež žádají bezpodmínečný volný odchod všech Portarturců a dokonalé opatření nemocných v Iazaretech po dohledem ruských lékařů.
Artur Kondratenka Skrydlov Stesselj Japonec Petrohrad Vladivostok Paříž Ee jít Paris Sunsunčany Sunsuněan
6 article
Z Londýna, 2. ledna. Od rána roz- šířeny byly na burse zprávy, že ge- nerál Stesselj kapituloval. Až do 11. hodiny dopolední nedošlo žádných zpráv pověst tuto potvrzujících. N všech ulicích jevil se značný rozruch Před půl 12. hod. dopoledne »Dally Telegraf« vyvěsil veliké plakáty v nichž oznamoval zpravodaj z Kobe, že mikado vyměnil s generálem Nogi několik telegramů, v nichž jednáne o podmínkách kapitulace Zpravodaj připomíná, že v Kobe panuje veliké vzrušení. »Daily News« obdržely z Tokia o 12. hodině zprávu podobného ebsahu. Odpoledne ke 2. hodině došlo mnoho telegramo téměř všem listům (i těm, jež nemají zpravodajů na bojišti), že jednánío kapitulaci mezi oběma vůdci Stes- seljem a Nogim jsou v plném proudu a že Japonci zastavili palbu na Por Artur. Úřadní zpráva nedošla všal Z Berlína, 2. ledna. Zvláštní vy dání »Berl. Lokalanzeigru« oznamuje že Port Artur padl. (?) (Telegram tent došel rovněž z Kobe řečeného listu.) —ch. Z Berlína, 2. ledna. Dle sou- kromé depeše »Berl. Lokalanzeigru- nabídl včera večer o 9. hodině (dne 1. ledna) generál Stesselj dopisem generálu Nogimu kapitulaci Port žádná.
Dally Japonec Artur Berl Stesselj Nogi Londýn Kobe Tokio Berlín Daily News
7 article
Arturu. Generál Nogi, ačkoliv jest nemocen, neprodleně zahájil jednání. Z Paříže, 2. ledna. Zprávy o kapi- tulaci Port Arturu považují se zde za příliš předčasné. Soudí se, že jsou to opět jen smyšlenky, založené na bursovních spekulacích. Potvrzeni s věrohodné strany některé dosu nedošlo Z Moskvy, 2. ledna. Kruhy, jež pro- testovaly nedávno proti válce, šíří pověsti, že generál Stesselj vyjednává s carským dvorem o podmínkách ka- pitulace. Car prý dosud není rozhod- nut, jakou má dáti odpověď. Tvrdi se, že nedostatek střeliva, potravina topiva v Port Arturu, jakož i vče- rejší pád Sunsunčanu musí dřív nebo později vésti k tomuto zakončení bojů o Port Artur. Z TTokia, 2. ledna. (C.-B.) [Úřadní. Včera o 9. hod. večer došel vrehního velitele oblehací armády Nogi list generála Stesselja s návrhy na vzdáni Port Arturu. Z Tokia, 2. ledna. (Reuter.) Japonei dobyli včera tvrze Nantalu.
Artur Nogi Stesselj Stesselja Paříž Moskva Port Artur Tokio Reuter Nantal
8 article
Nepřátelství u Port Arturu bud prý zastaveno. Důstojníci hlavních štábů ruského a japonského sejdous v poledne a budou jednat o vzdán pevnosti. Z Tokia, 2. ledna (ve 2 hod. odpol.) V listě zaslaném generálovi Nogi pro- hlašuje generál Stesselj, že všeliký odpor je nyní zbytečný. Mikado v depeši zaslané gene rálu Nogi vyslovuje uznání gene- rálu Stesseljovi a nařizuje, aby se prokázala port-arturské po sádee všecka čest. Z Tokia, 2. ledna. (C.-B.) [Úřadní.] Ná- vrhy generála Stesselja, by se vyjed- návalo o vzdání Port Arturu, byly přijaty. Z Tokia, 2. ledna. (Reuter.) Generál Ižišl jmenován vyjednavatelemo vzdání Port Arturu a dána mu proto náležitá plná moc. Z Tokla, 2. ledna ve 3 hod. odpol (Reuter.) Během noci Rusové vyklidili několik tvrzí před Port Arturem vyhodili do povětří většinu lodí zby- lých v přístavu. Z Vídně, 2. ledna. Z Londýna přes Nový York se oznamuje: Ge- nerál Stesselj žádal volný odcho s vlajícími prapory. Rozhodnuti o kapitulaci bude gen. Stesseljovi dnes dodáno. Když byli Japonei dobyli pevnosti »H« 15 a Palučanu byl celý východní pás v jejiel rukou. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.
Port Artur Nogi Stesselj Stesselja Ižišl Rus Japonei Tokio Vídeň Londýn Nová York Reuter
9 article Kapitulace Port Arturu?
Kapitulace Port Arturu? Krutá pro srdce slovanská žalozvěst roz- léhá se na úsvitě nového roku světem: Port Artur prý se vzdall Na Nový rok o 9. hodině večerní stih prý do hlavního stanu oblehací armády japon- ské vlastní list generála Stesselja, obsahujíeí podmínky, za kterých by Portarturští byli hotovi vyjednávat o vydání pevností. — Na to ihned zastaven obapolně boj a včera 2. ledna 1905 prý japonský vrehní velitel Nogi podminky Stes- seljovy — přij al. Tak zní »ůřadní« zpráva z Tokia. Další neúřadní zprávy japonské dodávají, kterak prý Stesselj ve svém listu generálu Nogiovi do- znal, že všechen další odpor Portarturcův jest marný a kterak prý mikado v listu poslaném tolikéž generálu Nogiovi vyslovil své uznání chrabrému vojevůdci ruskému a — nakázal, aby se posádce portarturské prokázala veškera úcta. Dlužno upozorniti znovu, že veškery ty Jo- bovy zvěsti přicházejí vesměs jen z Toki a že šíři je Japoneům úslužná Reuterova te- legrafní kancelář londýnská — tedy pra- men dosti podezřelý a pochybnost připouštějící. A tolikéž japonského původu jest soukromá zpráva berlínského »Lokalanzei g ru«, z Kobe poslaná 2. t. m., dle níž Port Art u — padl.
Artur Krutá Stesselja Nogi Tokio Kobe Art
10 article
Ruských zpráv do večera ne- stihlo o světodějné události té žádných Vzhledem k tomu, jak znají Japonci a je- jich žlutý tisk s pravdou zacházet, kolikráte o léta minulého roku již z Tokia rozhlašovali po boření, dobytí a pád Port Arturu na den a hodinu. dovoleno tedy vždy ještě doufati, že snad i tato hrozná zvěst ukáže se býti posléze opět jen lichým, nemravným výmyslem a bursovním švin- dlem. Kéž by tomu tak bylo! Než pohříchu po- slední dobou zhoršil se nepopíratelně stav oble- žených hrdin v Port Arturu tak neblaze, ba stal se dle všech zpráv již tak kritickým, že pře všechny divy udatenství, jakými se proslavili, přes všechnu báječnou vytrvalost s jakou vy- drželi od července minulého roku odolávat hro zným nájezdům přesily nepřítele nad vše po- myšlení odvážného a bojovného — o konečném osudu Port Arturu nemohlo býti pochybnosti.
Artur Tokio Port Artur
11 article
Žádná pevnost světa a byť byla vyslavěna nejznamenitějšími inženýry, vyzbrojena nejlepšími děly a hájena nejstatečnějšími reky, není nedo- bytnou, pakli že obrancům jejím dojde buď chléb nebo munice, voda nebo palivo. A Rusům v Port Arturu, krome tů vody, došlo kone čn všechnol Dle posledních zpráv lidí uniknuvšíeh z Port Arturu řetězem loďstva japonského, nedo- stávalo se Portarturským již dříví i uhlí, tak že mrzli hroznou zimou, nedostávalo se již potravin, ač jimi bylo co nejpřísněji šetřeno a hlavní ne- štěstí: nedostávalo se jim již mu- nice pro děla, neustálou palbo již zle opotřebovaná. Co tu platny pak sebe pevnější tvrze, co tu platen všechen heroism vojska. Pouhými bodáky nemožno hrstce 20.000 mužů odrážeti napořád útoky nepřátel o slle 90.000 mužův a kolika set těžkých, daleko- nosných děl! Od října m. r. Japonci soustavně blížili se pásmu hlavních tvrzí portarturských se tří stran: od severu, západu i východu. bombardujíce dnem nocí desatery tvrze ruské pokoušejíce se brzy tu, brzy onde obležené překvapit. Než veškeré jejich úsilí zůstávalo marným. Geniální velitel portarturský řídil obranu tak bděle a tak zdatně, že všechny nájezdly
Rus Artur Japonec východ
12 article
Japonců odrážel vítězně od tvrze ke tvrzi, o hory k hoře. Avšak síly Japonců byly nevyčer- patelné. Padlo jich od srpna do konce listopadu bezpečně na 60.000 pod hradbami portartur skými, leč z Japonska pořád jim přicházely nové svěží posily, takže jich bylo stále jako kobylek. Nečetné a denně řidnoucí posádce portarturské nebylo posléze možno zabránit tomu, aby japonští pionéři neprokopali se pod ochranou nocí a stálého bombardementu až k některým hlavním tvrzím a nepoložili pod hradby jejich dynamitové podkopy. Tolikéž ne bylo možno vzdor všemu zoufalému zápasu sehnati Japonce s pověstného 203metrového pa horku, odkudž dalekonosná děla rozstřílela po- slední ruské lodi v přístavu a v ssutiny pobo říla nové město portarlurské. Rozhodným však neštěstím pro Rusy byl ztráta tvrzl Erlunšanských ovládajících údolí a trať a konečně v poslední den v roce 1904 rozkotání tvrze Sunšunšanské kterou Japonci vyhodili dynamitem do povětři Stálať tato tvrz již uvnitř pásma hradeb, jsoue záštitou starému městu porlarturskému, které by nyní propadlo stejně zkáze jako město nové Pravda — kdyby měli Rusové ještě náleži tou zásobu střeliva i potravy, mohlí by se ještě nějakou dobu bránit v pěti neporu- šených tvrzích, avšak město samo by musil obětovat v plen nepřiteli. — Nuže, pofvrdí-li se zprávy o kapitulaci Por Arturu, pak bezpečně sželelo se generálu Stes- seljovi osudu ubohého obyvatelstva portartur- ského, zkusivšího za tolikaměsíčního bombardo- vání zajisté hrůz a muk až k šílení. Nemoha pro nedostatek střeliva obhájiti již zbylých tvrzí leda na krátko a pozbyv naděje, že by buď Kuro- patkin nebo baltické loďstvo mohly přinésti osvo- bození v čas, nemohl asi přes srdce přenésti aby vydal občanstvo dobyté pevnosti ve ps divoké pomstě soldatesky japonské.
Japonec Rus Artur Stes Kura Japonsko
13 article
Jen taková pohnutka šlechetná, mohla by zajisté hrdinu tak velikého, jakým osvědčil se býti generál Stesselj, přiměti k tomu, aby místo hrdinné smrti po věkopamátném příkladu siget- ského obránce Slovana Mikuláše Zrinského, po takové obraně Port Arturu volil byť i sebe čestnější kapitulaci, nad níž dnes již nepřátelé a vrazi škůdcové po všem světě plesají, jakoby nad vlastním vítězstvím. Jen aby jim brzy ne- zkysal smích na škodolibých rtech. Dejmež i tomu, že by Port Artur byl již v moci Japoncův, proto přece ještě aní po této ráně není věc Ruska na dalném Východě nikte- rak ztracena. Neboť Kuropatkin jest dnes — dík hrdinné vytrvalosti obrancň portarturských tak silen u Mukdenu, že se Japonci na něho ani po pádu Port Arturu tak brzy útočně ne- odváží, a než měsíe projde, doufá Rusko po- staviti proti Japoncům armádu, dosahující půl millionu brancův, opatřených 1800 děly. S tou bude Japoncům daleko tužší práce než s posádkou portarturskou, zvlášť pronikne-l baltické loďstvo vílězně do Žlutého moře, aby překazilo všechnu další dopravu mužstva, spíže i munice z Japonska armádě Ojamově na bo- jištích mandžurských. Pak mohou Japonci zkusit co je to hlad a nedostatek střeliva l
Stesselj Slovan Zrinský Artur Japoncův Japonec Ojamův Rusko Japonsko
14 article Na počátku Nového roku.
Na počátku Nového roku. Staroklasické umění svým duchaplným a př tom poetickým allegorisováním nemálo přispívalo k vývoji naboženského kultu. Bůh počínajícího roku, Janus, zobrazen byl jako postava se dvěma tvářemi, na znamení, že zrakem svým vniká v minulost i budoucnost. V den mu zasvěcený přinešeny mu na kvirinalském Janiculu obět
Janus
15 article
V drobném prodlejii ranní čí-lo o sob5 . . . as odpeledni Ve slialkách na venkově- ranní číslo. . . . . . . . 10 odpoledni . . . . . . . . 3h Inseráty plati se holové napřai. Přečplacení a inserty přljímá ndmini- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí se též redakce tiskárna a ezpráice „ Národnich Lista“. Rukopisy se novracsji.
Národnich List
16 article
a Římané uvažovali v tento den o tom, co bylo. čerpajíce z toho poučení pro to, co bude. Zvyk ten udržel se zároveň s ostatním velkým dědi- ctvím kulturním řecko-řimským až na naši dobu. Budiž také nám dovoleno v počátku nového období občanského oddati se meditacím o po- všechném stavu našeho národa, o jeho vývoji, o jeho snahách a cílech a o postupu, jejž učinil v roce právě minulém. Chceme býti při tom, odloživše všechen hněv a nevoli ve hrob minulosti jasnými, střizliv ými, především ale pravdivými a spravedlivými. Ne- budeme opakovati, jaká jest konečná meta ná- rodního našeho toužení a namahavé konečné poli- tické práce, kterou podnikáme. Je to věe známá. Však za povinnost svou pokládáme zodpověděti otázku, zda-li jsme se a pokud svému cíli v mi- nulém roce přiblížili neb od něho snad se vzdálili. Neváháme prohlásiti, že v polftickém ohledu není bilance naše v minulém roce taková, aby- chom z ní čerpati mohli pocit uspokojení a vě- domi, že ke svému ideálu jsme se přiblížili. Minulý rok byl obdobím, v němž nuceni jsme byli pokračovati ve prudkém boji, jenž nám byl vnucen, a v němž nešlo jen o některé oje- dinělé interessy národní, nýbrž v němž bylo nám zápasiti v pravdě o naši národní existenci, ohroženou tím, že v čele státu působila vláda, jež povýšila za vedouci heslo princip, neučiniti bez svolení Němců ničeho, co by bylo na pro- spěch národa našeho a sice bez ohledu na práro a zákon. Poněvadž ale národní odpůrci naši prohlašovali a prohlašují dosud ve bezměrném přepínání svého významu i svých sil i to z škodlivé jejich zájmům, co nezbytnou životní je podmínkou každého národa, jenž nechce od- říci se svého bytí, proto nucení byli zástupci českého lidu ve vídeňském sboru parlamentním sáhnouti k nejostřejší zbrani, jež uložena v zbrojnici ústavních práv.
Říman ctví kulturní řecký
17 article
Jest přirozeno, že nebylo možno v té kor- poraci, kterouž my ostatně po právu neuznáváme a do níž vysláni byli zástupci českého lidu jen s výhradou, vykonati na prospěch obyvatelstva vůbec a českého lidu zvláště nějakou práci positivnou. Po léta ležely ladem v této říši všechny obory práce, jimiž podmíněn pokrok a podmí- néno štěstí obyvatelstva, na nesmírnou škodu státu i lidu. V téže periodě, kde všude vůkol se zimniční horlivostí pracováno zejmena na ho- spodářském a kulturním povznesení zemí a je- jich populace, kdy s energickým rozmachem zahájeno velkolepé a té doby nejdůležitější dílo sociálního obrození společností — tou dobou tato říše, u srovnání se světem ostatním bez toho zanedbaná, poskytovala obraz nejděsněj- šího zmatku, z něhož draly se povážlivým způsobem již na nejednom místě jedovaté vý- pary svědčící o počínajícím rozkladu. Je přirozeno, že se strany našich odpůreů zástupci českého lidu obviňování byli, že oni jsou původci této bídy a tohoto zla, však s po- citem hrdého sebevědomí a s čistým svědo mím zároveň odmitnouti mohou toto obviňování, neboť nečinili nic jiného, než že bránili nej- dražší statky národní, že bránili volnou dráku svému lidu na postupu v před, onu dráhu, jež byla německým vetem zatarasena. Až příšti historik a spravedlivý soudce po- volán bude pronésti verdikt nad politikou, kterouž zmítán tento stát již plných pět let, nebudou výrokem jeho zdreeni ti, jimž svěřeny byly osudy národa našeho, ale oni, kteří v bezpříkladné zpupnosti národní sobectví své stavěli nad pro- spěch a existenci říše, kteří, aby zjednali průchod panství svému, jehož podstata je otro-
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá Heller.
Heller
19 article
V době absolutismu. XXVIII
20 article
(Pád Bachova ministerstva. — Předpo věď oprav ve státní správě. — Neji stola ohledně jich. — Zdlouhavý vývo věcí a klesající víra ve skutečný obra k lepšímu. — Schillerova slavnost Praze. ) Tím časem, co bohati Pražané na venkově ve stínu lesů a zahrad před žhavým sluncem úločiště hledali a neobyčejné úrodě toho roku se obdivovali, ostatní pak občanské kruhy v čet- ných hostinských zahradách v městě a v okol- ních obeích, jak jen mohly, občerstvení a chla divé posily si dopřávaly a my venkovští student v rozkoši prvního měsíce prázdnin jsme tonuli dozrával ve Vídni veliký politický obrat, o němž u nás málo kdo asi měl tušení. V císařském manifestu, daném v Laxen- burku dne 15. července 1859, kterýmž se ná- rodům rakouským známo činilo, že císař za dobré uznal mír uzavřili a že nutno bylo část lombardsko-benátského království od řiše oddě- liti, t. j. Piemoutu odstoupiti, bylo dále ře- čeno: » ... Za to činí mému srdci blaze, že jest mým národům zabezpečeno požehnání míru a jest mi toto dvojnásob cenno, ježto mi po- skytne potřebného klidu, abych celou svoji po zornost a péči nyní nerušeně věnoval úspěšnému řešeni vytknutého sobě úkolu: založiti trvale blahobyt a zevní moc Rakouska účelným roz- vojem jeho bohatých dulevních i hmotných sil, jakož i včasnými opravami v záko- nodárství a správě. . « Tímto odstavcem císařova manifestu byl ohlášena příšti nová doba v Rakousku, avšak způsobem tak ještě nerozhodným a neurčitým, že slib »včasných oprav v zákonodárství a správě« nikde zvláštních nadějí nevzbudila vůbec žádného téměř dojmu neučinil. Naopak
Bachův Schillerův Vídeň Laxen Rakousko slavnost Praga
21 article
nedlouho po vydání laxenburského manifestu rozneslo se ústním podáním po celé zemi, že císař v rozmluvě s kterýmsi neaktivním teh dejším státníkem na ostýchavý dotaz v té při- čině odpověděl: »Dokud já na trůnu rakouském seděti budu, nebude v Rakousku žádná konsti- tuce prohlášena!« Byl-li tento výrok skutečně učiněn čili nie, nikdo ovšem určitě nevěděl, avšak věřilo se tomu a v tom právě jevil s hluboce utkvělý pessimismus národně smýšlejí cích kruhů našich, kterýmž »opravy v zákono dárství a správě« bez prohlášení konstituce čili ústavnosti nebyly ničím vnadným. Intelligenti naši připomínali si, že se v úřadní mluvě říká »opravy« čili »reformy« všem změnám v zá- konodárství a správě, i když vlastně nebo vů- bec ani žádnými opravami nejsou. Ani v novinách nebylo nikde žádných na- rážek, jakého druhu asi opravy se chystají a to ze dvou příčin: předně nesměly noviny ještě ničem takovém uvažovat a za druhé nebyly dvorní a dynastické kruhy samy ještě asi roz- hodnuty, jaké změny či opravy by ve státním zřízení měly býti provedeny, eltíce jenom ná- sledkem krutých porážek na italském bojišti naprostou potřebu, aby nějaké opravy se staly. Bylo tedy značným překvapením, když dne 22. srpna úřadní »Wiener Zeilung« uveřejnila císařovy vlastnoruční listy, jimiž ministorstvo Bachovo z úřadu se propouštělo a nový kabinet ke vládě se povolával. Hrabě Rech- berg zůstal ministrem zahraničních záležitostí a jmenován ministerským předsedou. Mimořádný velevyslanec u papežského dvora, Alexandr ba- ron Hübner jmenován policejním ministrem.
Wiener Zeilung Bachův Rech Rakousko
22 article
Místodržitel ve lvovském správním obvodu H - liče, hrabě Agenor Goluchowski, jmeno- ván ministrem vnitra. Dr. Alex. bar. Bach zbaven úřadu ministra vnitřních záležitostia jmenován mimořádným, zplnomocněným velevy- slancem u papežského dvora. Náčelník nejvyš- šího policejního úřadu a generál inspektor žan- darmerie, podmaršálek Jan bar. Kempen dán do výslužby. Ministerstvo pro obchod, živ- nosti a veřejné stavby zrušeno a jeho agendy rozděleny na ministerstva zahraničních záležitostí, vnítra a financí. Ministr obchodu atd Jiří ryt. Toggenburg dán do příkaznosti a chet vrchního velitelství armády pověřen zastupová- ním vojenských záležitosti v ministerské konfe- renci, nebo místo něho přednosta jeho pracsi- diální kanceláře. K těmto vlastnoručním listům připojila »Wiener Zeitung« v neúřadní části výklad, ve kterémž sdělovala: »Od ukončení italské války a vydání císařského manifestu v Laxenburku obrátilo se veřejné mínění Rakouska hlavně na vnitřní stav říše. Známky nastávajících změn c. k. ministerstvu jakož i časté a ponejvíce za předsednictví J. V. císaře konané porady členů tohoto ministerstva s jinými, Jeho Veličenstvem povolanými státníky napjaly obecné očekávánía zavdaly podnět k nejrůznějším domněnkám.
Goluchowský doktor Alex Bach bar Jiří rýt Toggenburg Kempen Rakousko Wiener Zeitung Hlič
23 article
O tom docházejí nás tato vysvětlení: Aby různá odvětví státní správy do nutného souladu uve- dena byla, aby opravy, jež císařský manifes připověděl, provedeny býti mohly, bylo přede- vším potřebí dohodnonti se o podmínkách úspěšné činnosti vlády a opatřeních, kterých nejdříve je třeba. Aby takovéhoto dohodnuti bylo doceileno, jakož aby rádcové císařovi dle nejvyšší jeho vůle cestu stanovili, jež by sledovati se měla, bylo oněch porad účelem a několik důležitýcl otázek jich předmětem. Z těchto otázek buďlež zde jenom uvedeny: finanční stav a potřeba, aby výdaje ve všech odvětvích civilní a vojen- ské správy účinné kontrole byly podrobeny aby příslušníkům zákonně uznaných nekatoli- ekých vyznání zabezpečeny byly autonomie volné konání jich náboženství; aby postavení židů dle požadavku doby a s ohledem na místní i krajinské poměry bylo upraveno; aby obecní zákon spolupůsobením důvěrníků ze všech tříd v provineiích bez průtahu přizpůsoben byl stavu různých korunních zemi; aby valná čásť agend, jež dosud zeměpanské úřady vykonávají, co možná odevzdána byla autonomním orgánům, jež by zúčastněným samým náležela, jakož aby po rozřešení těchto prvních a nejnutnějších úkolů v různých korunních zemí ch stavovská zastupitelstva byla
24 article
zřízena. Některé ještě posledním minisler stvem vypracované osnovy zákonů jsou poho- tovu a obdrži po provedené revisí platnost zá- konnou, jiné se připravují. Vážná je doba, velké jsou obtiže a hluboké jsou rány, jež zdéděné zlořády, shluk nepřiznivých okolností a nešťastná, ačkoli slavnými činy bohatá válka společné vlast zasadily. Přece však bude úkol rozřešen, sesku pí-li se národové Rakouska, kteří v nedávn minulosti tolik oběti přinesli, také nyní s plnou důvěrou kolem svého císaře, jestliže vláda ovládaní společně k dilu přikročí a bude li se při tom vystříháno úzkostlivé zdrželivosti, jakož i sebe sama předhánějícího chvatu.« Uvedený tuto článek úřadního vídeňského věstníku, kterýž se považovati musil za progra- mové prohlášení nové vlády, označen byl ja- kožto výklad provedeného právě převratu i jeho významu, ale byl vlastně sám jakýmsi orakulem, jež i politikům z povolání ukládalo k luštěn těžké hádanky. Bylo sice již zjevno, v kterýeh oborech na opravy se pomýšli, ale nebylo ni- kterak vidno, bude-li zaveden systém přesně konstiluční anebo bude-li jenom trvající samo- vláda jakýmsi spolupůsobením »stavovských zá- stupeů« zušlechtěna na absolutismus zosvícený« a to bylo přece otázkou hlavní.
Rakousko
25 article
Opravy všelijaké a to namnoze velmi dobré a trvalé, prováděly se také za Bacha (na pří zave dení obchodních a živnostenských komor, no vého obecního zákona atd.), ale širé vrstvy oby vatelstva byly dychtivy zvědět, bude-li dána »svoboda«, to jest bude-li prohlášena volnost tištěného i mluveného slova, volnost spolčován a shromážďování se a především budou-li náro- dové povoláni, aby svými zvolenými zástupei spolupůsobili při vydávání zákonů a při kontrole nad veškerou státní správou. v tom ohledu pak zůstávalo vládní prohlášení od- pověď dlužno, neboť slibená »stavovská zastu- pitelstva v různých korunních zemich« mohlu se po případě státi vším možným, jenom nikoli tím, po čem osvícení mužové všech národů toužili. Že změnou ministerstva také změna vládní soustavy nastala, bylo ovšem každému jasno, avšak význam a dosah této změny nebyí nikdo s to posouditi. Nejvíce pohřešovalo se, že ve vládním programu ani slůvkem se nestala zmínka o nějaké svobodě tisku. I po proveden
Bach
26 article
změně ministerstva trval starý pořádek dálea o příštích věcech byla úplná nejistota až do měsíce března následujícího roku. Kromě svo- lání důvěrníků »ze všech tříd obyvatelstvav provinciích«, kteři nový obeení zákon prozkou- mati a případné změny nebo opravy k němu ponavrhnouti měli a z jejichž porad sice spousty různých návrhů vzešly, ale žádné praktické vý- sledky nevyplynuly, nestalo se ohledně slíbených oprav do konce roku 1859 pranic. Absolutismus Bachovy soustavy byl sice poražen, odsouzen odstraněn, ale co by na jeho místo zavedeno býti mělo, rodilo se bezpříkladně zdlouhavě duch padlé libovlády panoval dále. Přechod chystal se tak váhavě, tiše a tajně, že proměna, jež se byla udála, nikde ani cítěna nebylaa namnoze i věřiti se přestávalo, že v ůbec nějaký skutečný obrat k lepšímu se stal. Navzdor provedené změně ve vládě a pádu soustavy Bachovy nezměnilo se tedy ani v ná- rodním a vůbec veřejném životě našem proza- tím pranic a Praha žila svůj šosácký život dále.
Bachův Praha
27 article
Dne 10. listopadu oslavovala »Praha« s té narozeniny německého básní ka Bedřicha Schillera. Oslava tato stala se do jisté míry památnou tím, že se v ni zúčastnila také intelligence česká. Dne 9. listo- padu bylo v novoměstském divadle německé slavnostní představení o dvou částech. V první části provedena slavnostní hra »Před sto lety« od Halma, k Schillerově slavnosti zvlášť složená, s hudbou od Fr. Liszla a živými obrazy ; v druhé části pak sehrán »Waldštejnův tábor«. Dne 10. listopadu byla o 4. hodině odpo- lední slavnostní schůze královské české společ- nosti nauk v zasedaci sini této společnosti za přítomnosti četných pozvaných hostů. Schůzi zahájil prof. dr. Konstantin Höfler oslavnou řečí, načež prof. dr. Zimmermann plné dvě ho- diny přednášel o Schillerovi jakožto básníkua mysliteli. Večer pak konal se velký průvod s pochodněmi od Klementina na Valdštýnské náměstí. Technikové s inženýry a železničními úřadníky shromáždili se v nádvoří polytechni- ckého ústavu a odebrali se pak na Mlariansko
Schiller Halm Schillerův Liszl Waldštejnův profesor doktor Höfler Zimmermann Praha Francie valdštýnský náměstí Klementinum