2
masthead
V Praze, v úterý dne 3. ledna 1905.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. IIsty
předp lácí se
v Praze v administrani
. . . . 2 K —
na mě sle
na čívrt lets . . . . 6 K —
s drojí čenáško
na naip e
na čtvt leta . . . . 7 K 00h
ve sllalkích
za měito . . . . . . 2 K 90h
Poštout
a mes
nni : : . : skaoi
s dvoji zásilkeu
ná . . . k
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Tragický osud Port Arturu.
L. Z Petrohradu, 2. ledna o 8. hod
16 min. večer. (Pův. tel. zvl. dop. »Nár
Listů«.) Pád pevnosti Sunsunčan
a smrt generála Kondratenka
který řídil technické práce, vzbudily
zde trapný dojem. Jsou rozší-
řeny pověsti, že konec Po
Arturu se blíží.
Admirál Skrydlov jmenován
jsa velitelem třetí eskadry, opusti
Vladivostok.
Z Paříže, 2. ledna. List »Eeho
de Paris« obdržel z Petrehradu
zprávy, že jedná se o podmínkách,
za kterých by generál Stesselj
mohl čestně kapitulovati. Pád tvrze
Sunsuněanu, kterou otevřen
značně přístup Japoncům k městu,
měl vliv na zahájení jednání. O vý-
sledeích jeho není nejmenších zpráv
Kolují Petrohradem pověsti, že vá
lečná rada, jež včera se sešla, sehvá-
lila Stesseljovy podmínky kapitu-
lnění, jež žádají bezpodmínečný volný
odchod všech Portarturců a dokonalé
opatření nemocných v Iazaretech po
dohledem ruských lékařů.
Artur
Kondratenka
Skrydlov
Stesselj
Japonec
Petrohrad
Vladivostok
Paříž
Ee jít Paris
Sunsunčany
Sunsuněan
6
article
Z Londýna, 2. ledna. Od rána roz-
šířeny byly na burse zprávy, že ge-
nerál Stesselj kapituloval. Až do
11. hodiny dopolední nedošlo žádných
zpráv pověst tuto potvrzujících. N
všech ulicích jevil se značný rozruch
Před půl 12. hod. dopoledne »Dally
Telegraf« vyvěsil veliké plakáty
v nichž oznamoval zpravodaj z Kobe,
že mikado vyměnil s generálem Nogi
několik telegramů, v nichž jednáne
o podmínkách kapitulace
Zpravodaj připomíná, že v Kobe
panuje veliké vzrušení. »Daily
News« obdržely z Tokia o 12. hodině
zprávu podobného ebsahu. Odpoledne
ke 2. hodině došlo mnoho telegramo
téměř všem listům (i těm, jež nemají
zpravodajů na bojišti), že jednánío
kapitulaci mezi oběma vůdci Stes-
seljem a Nogim jsou v plném proudu
a že Japonci zastavili palbu na Por
Artur. Úřadní zpráva nedošla všal
Z Berlína, 2. ledna. Zvláštní vy
dání »Berl. Lokalanzeigru« oznamuje
že Port Artur padl. (?) (Telegram tent
došel rovněž z Kobe řečeného listu.)
—ch. Z Berlína, 2. ledna. Dle sou-
kromé depeše »Berl. Lokalanzeigru-
nabídl včera večer o 9. hodině (dne
1. ledna) generál Stesselj dopisem
generálu Nogimu kapitulaci Port
žádná.
Dally
Japonec
Artur
Berl
Stesselj
Nogi
Londýn
Kobe
Tokio
Berlín
Daily News
7
article
Arturu. Generál Nogi, ačkoliv jest
nemocen, neprodleně zahájil jednání.
Z Paříže, 2. ledna. Zprávy o kapi-
tulaci Port Arturu považují se zde
za příliš předčasné. Soudí se, že jsou
to opět jen smyšlenky, založené na
bursovních spekulacích. Potvrzeni
s věrohodné strany některé dosu
nedošlo
Z Moskvy, 2. ledna. Kruhy, jež pro-
testovaly nedávno proti válce, šíří
pověsti, že generál Stesselj vyjednává
s carským dvorem o podmínkách ka-
pitulace. Car prý dosud není rozhod-
nut, jakou má dáti odpověď. Tvrdi
se, že nedostatek střeliva, potravina
topiva v Port Arturu, jakož i vče-
rejší pád Sunsunčanu musí dřív nebo
později vésti k tomuto zakončení bojů
o Port Artur.
Z TTokia, 2. ledna. (C.-B.) [Úřadní.
Včera o 9. hod. večer došel vrehního
velitele oblehací armády Nogi list
generála Stesselja s návrhy na vzdáni
Port Arturu.
Z Tokia, 2. ledna. (Reuter.) Japonei
dobyli včera tvrze Nantalu.
Artur
Nogi
Stesselj
Stesselja
Paříž
Moskva
Port Artur
Tokio
Reuter
Nantal
8
article
Nepřátelství u Port Arturu bud
prý zastaveno. Důstojníci hlavních
štábů ruského a japonského sejdous
v poledne a budou jednat o vzdán
pevnosti.
Z Tokia, 2. ledna (ve 2 hod. odpol.)
V listě zaslaném generálovi Nogi pro-
hlašuje generál Stesselj, že všeliký
odpor je nyní zbytečný.
Mikado v depeši zaslané gene
rálu Nogi vyslovuje uznání gene-
rálu Stesseljovi a nařizuje, aby
se prokázala port-arturské po
sádee všecka čest.
Z Tokia, 2. ledna. (C.-B.) [Úřadní.] Ná-
vrhy generála Stesselja, by se vyjed-
návalo o vzdání Port Arturu, byly
přijaty.
Z Tokia, 2. ledna. (Reuter.) Generál
Ižišl jmenován vyjednavatelemo
vzdání Port Arturu a dána mu proto
náležitá plná moc.
Z Tokla, 2. ledna ve 3 hod. odpol
(Reuter.) Během noci Rusové vyklidili
několik tvrzí před Port Arturem
vyhodili do povětří většinu lodí zby-
lých v přístavu.
Z Vídně, 2. ledna. Z Londýna
přes Nový York se oznamuje: Ge-
nerál Stesselj žádal volný odcho
s vlajícími prapory. Rozhodnuti
o kapitulaci bude gen. Stesseljovi
dnes dodáno. Když byli Japonei
dobyli pevnosti »H« 15 a Palučanu
byl celý východní pás v jejiel
rukou.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.
Port
Artur
Nogi
Stesselj
Stesselja
Ižišl
Rus
Japonei
Tokio
Vídeň
Londýn
Nová York
Reuter
9
article
Kapitulace Port Arturu?
Kapitulace Port Arturu?
Krutá pro srdce slovanská žalozvěst roz-
léhá se na úsvitě nového roku světem:
Port Artur prý se vzdall
Na Nový rok o 9. hodině večerní stih
prý do hlavního stanu oblehací armády japon-
ské vlastní list generála Stesselja, obsahujíeí
podmínky, za kterých by Portarturští byli hotovi
vyjednávat o vydání pevností. — Na to ihned
zastaven obapolně boj a včera 2. ledna 1905
prý japonský vrehní velitel Nogi podminky Stes-
seljovy — přij al.
Tak zní »ůřadní« zpráva z Tokia.
Další neúřadní zprávy japonské dodávají, kterak
prý Stesselj ve svém listu generálu Nogiovi do-
znal, že všechen další odpor Portarturcův jest
marný a kterak prý mikado v listu poslaném
tolikéž generálu Nogiovi vyslovil své uznání
chrabrému vojevůdci ruskému a — nakázal,
aby se posádce portarturské prokázala veškera
úcta.
Dlužno upozorniti znovu, že veškery ty Jo-
bovy zvěsti přicházejí vesměs jen z Toki
a že šíři je Japoneům úslužná Reuterova te-
legrafní kancelář londýnská — tedy pra-
men dosti podezřelý a pochybnost připouštějící.
A tolikéž japonského původu jest soukromá
zpráva berlínského »Lokalanzei g ru«, z
Kobe poslaná 2. t. m., dle níž Port Art u
— padl.
Artur
Krutá
Stesselja
Nogi
Tokio
Kobe
Art
10
article
Ruských zpráv do večera ne-
stihlo o světodějné události té žádných
Vzhledem k tomu, jak znají Japonci a je-
jich žlutý tisk s pravdou zacházet, kolikráte o
léta minulého roku již z Tokia rozhlašovali po
boření, dobytí a pád Port Arturu na den a hodinu.
dovoleno tedy vždy ještě doufati, že snad i tato
hrozná zvěst ukáže se býti posléze opět jen
lichým, nemravným výmyslem a bursovním švin-
dlem. Kéž by tomu tak bylo! Než pohříchu po-
slední dobou zhoršil se nepopíratelně stav oble-
žených hrdin v Port Arturu tak neblaze, ba stal
se dle všech zpráv již tak kritickým, že pře
všechny divy udatenství, jakými se proslavili,
přes všechnu báječnou vytrvalost s jakou vy-
drželi od července minulého roku odolávat hro
zným nájezdům přesily nepřítele nad vše po-
myšlení odvážného a bojovného — o konečném
osudu Port Arturu nemohlo býti pochybnosti.
Artur
Tokio
Port Artur
11
article
Žádná pevnost světa a byť byla vyslavěna
nejznamenitějšími inženýry, vyzbrojena nejlepšími
děly a hájena nejstatečnějšími reky, není nedo-
bytnou, pakli že obrancům jejím dojde buď chléb
nebo munice, voda nebo palivo. A Rusům v Port
Arturu, krome tů vody, došlo kone čn
všechnol Dle posledních zpráv lidí uniknuvšíeh
z Port Arturu řetězem loďstva japonského, nedo-
stávalo se Portarturským již dříví i uhlí, tak že
mrzli hroznou zimou, nedostávalo se již potravin,
ač jimi bylo co nejpřísněji šetřeno a hlavní ne-
štěstí: nedostávalo se jim již mu-
nice pro děla, neustálou palbo
již zle opotřebovaná. Co tu platny pak
sebe pevnější tvrze, co tu platen všechen heroism
vojska.
Pouhými bodáky nemožno hrstce 20.000
mužů odrážeti napořád útoky nepřátel o slle
90.000 mužův a kolika set těžkých, daleko-
nosných děl! Od října m. r. Japonci soustavně
blížili se pásmu hlavních tvrzí portarturských
se tří stran: od severu, západu i východu.
bombardujíce dnem nocí desatery tvrze ruské
pokoušejíce se brzy tu, brzy onde obležené
překvapit. Než veškeré jejich úsilí zůstávalo
marným. Geniální velitel portarturský řídil obranu
tak bděle a tak zdatně, že všechny nájezdly
Rus
Artur
Japonec
východ
12
article
Japonců odrážel vítězně od tvrze ke tvrzi, o
hory k hoře. Avšak síly Japonců byly nevyčer-
patelné. Padlo jich od srpna do konce listopadu
bezpečně na 60.000 pod hradbami portartur
skými, leč z Japonska pořád jim přicházely
nové svěží posily, takže jich bylo stále jako
kobylek. Nečetné a denně řidnoucí posádce
portarturské nebylo posléze možno zabránit
tomu, aby japonští pionéři neprokopali se pod
ochranou nocí a stálého bombardementu až
k některým hlavním tvrzím a nepoložili pod
hradby jejich dynamitové podkopy. Tolikéž ne
bylo možno vzdor všemu zoufalému zápasu
sehnati Japonce s pověstného 203metrového pa
horku, odkudž dalekonosná děla rozstřílela po-
slední ruské lodi v přístavu a v ssutiny pobo
říla nové město portarlurské.
Rozhodným však neštěstím pro Rusy byl
ztráta tvrzl Erlunšanských ovládajících
údolí a trať a konečně v poslední den v roce
1904 rozkotání tvrze Sunšunšanské
kterou Japonci vyhodili dynamitem do povětři
Stálať tato tvrz již uvnitř pásma hradeb, jsoue
záštitou starému městu porlarturskému, které by
nyní propadlo stejně zkáze jako město nové
Pravda — kdyby měli Rusové ještě náleži tou
zásobu střeliva i potravy, mohlí by
se ještě nějakou dobu bránit v pěti neporu-
šených tvrzích, avšak město samo by musil
obětovat v plen nepřiteli. —
Nuže, pofvrdí-li se zprávy o kapitulaci Por
Arturu, pak bezpečně sželelo se generálu Stes-
seljovi osudu ubohého obyvatelstva portartur-
ského, zkusivšího za tolikaměsíčního bombardo-
vání zajisté hrůz a muk až k šílení. Nemoha
pro nedostatek střeliva obhájiti již zbylých tvrzí
leda na krátko a pozbyv naděje, že by buď Kuro-
patkin nebo baltické loďstvo mohly přinésti osvo-
bození v čas, nemohl asi přes srdce přenésti
aby vydal občanstvo dobyté pevnosti ve ps
divoké pomstě soldatesky japonské.
Japonec
Rus
Artur
Stes
Kura
Japonsko
13
article
Jen taková pohnutka šlechetná, mohla by
zajisté hrdinu tak velikého, jakým osvědčil se
býti generál Stesselj, přiměti k tomu, aby místo
hrdinné smrti po věkopamátném příkladu siget-
ského obránce Slovana Mikuláše Zrinského, po
takové obraně Port Arturu volil byť i sebe
čestnější kapitulaci, nad níž dnes již nepřátelé
a vrazi škůdcové po všem světě plesají, jakoby
nad vlastním vítězstvím. Jen aby jim brzy ne-
zkysal smích na škodolibých rtech.
Dejmež i tomu, že by Port Artur byl již
v moci Japoncův, proto přece ještě aní po této
ráně není věc Ruska na dalném Východě nikte-
rak ztracena. Neboť Kuropatkin jest dnes —
dík hrdinné vytrvalosti obrancň portarturských
tak silen u Mukdenu, že se Japonci na něho
ani po pádu Port Arturu tak brzy útočně ne-
odváží, a než měsíe projde, doufá Rusko po-
staviti proti Japoncům armádu, dosahující půl
millionu brancův, opatřených 1800 děly.
S tou bude Japoncům daleko tužší práce
než s posádkou portarturskou, zvlášť pronikne-l
baltické loďstvo vílězně do Žlutého moře, aby
překazilo všechnu další dopravu mužstva, spíže
i munice z Japonska armádě Ojamově na bo-
jištích mandžurských. Pak mohou Japonci zkusit
co je to hlad a nedostatek střeliva l
Stesselj
Slovan
Zrinský
Artur
Japoncův
Japonec
Ojamův
Rusko
Japonsko
14
article
Na počátku Nového roku.
Na počátku Nového roku.
Staroklasické umění svým duchaplným a př
tom poetickým allegorisováním nemálo přispívalo
k vývoji naboženského kultu. Bůh počínajícího
roku, Janus, zobrazen byl jako postava se dvěma
tvářemi, na znamení, že zrakem svým vniká
v minulost i budoucnost. V den mu zasvěcený
přinešeny mu na kvirinalském Janiculu obět
Janus
15
article
V drobném prodlejii
ranní čí-lo o sob5 . . . as
odpeledni
Ve slialkách na venkově-
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpoledni . . . . . . . . 3h
Inseráty
plati se holové napřai.
Přečplacení a inserty přljímá ndmini-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí se též redakce
tiskárna a ezpráice „ Národnich Lista“.
Rukopisy se novracsji.
Národnich List
16
article
a Římané uvažovali v tento den o tom, co bylo.
čerpajíce z toho poučení pro to, co bude. Zvyk
ten udržel se zároveň s ostatním velkým dědi-
ctvím kulturním řecko-řimským až na naši dobu.
Budiž také nám dovoleno v počátku nového
období občanského oddati se meditacím o po-
všechném stavu našeho národa, o jeho vývoji,
o jeho snahách a cílech a o postupu, jejž učinil
v roce právě minulém.
Chceme býti při tom, odloživše všechen hněv
a nevoli ve hrob minulosti jasnými, střizliv ými,
především ale pravdivými a spravedlivými. Ne-
budeme opakovati, jaká jest konečná meta ná-
rodního našeho toužení a namahavé konečné poli-
tické práce, kterou podnikáme. Je to věe známá.
Však za povinnost svou pokládáme zodpověděti
otázku, zda-li jsme se a pokud svému cíli v mi-
nulém roce přiblížili neb od něho snad se vzdálili.
Neváháme prohlásiti, že v polftickém ohledu
není bilance naše v minulém roce taková, aby-
chom z ní čerpati mohli pocit uspokojení a vě-
domi, že ke svému ideálu jsme se přiblížili.
Minulý rok byl obdobím, v němž nuceni
jsme byli pokračovati ve prudkém boji, jenž nám
byl vnucen, a v němž nešlo jen o některé oje-
dinělé interessy národní, nýbrž v němž bylo
nám zápasiti v pravdě o naši národní existenci,
ohroženou tím, že v čele státu působila vláda,
jež povýšila za vedouci heslo princip, neučiniti
bez svolení Němců ničeho, co by bylo na pro-
spěch národa našeho a sice bez ohledu na práro
a zákon. Poněvadž ale národní odpůrci naši
prohlašovali a prohlašují dosud ve bezměrném
přepínání svého významu i svých sil i to z
škodlivé jejich zájmům, co nezbytnou životní
je podmínkou každého národa, jenž nechce od-
říci se svého bytí, proto nucení byli zástupci
českého lidu ve vídeňském sboru parlamentním
sáhnouti k nejostřejší zbrani, jež uložena v
zbrojnici ústavních práv.
Říman
ctví kulturní řecký
17
article
Jest přirozeno, že nebylo možno v té kor-
poraci, kterouž my ostatně po právu neuznáváme
a do níž vysláni byli zástupci českého lidu jen
s výhradou, vykonati na prospěch obyvatelstva
vůbec a českého lidu zvláště nějakou práci
positivnou.
Po léta ležely ladem v této říši všechny
obory práce, jimiž podmíněn pokrok a podmí-
néno štěstí obyvatelstva, na nesmírnou škodu
státu i lidu. V téže periodě, kde všude vůkol
se zimniční horlivostí pracováno zejmena na ho-
spodářském a kulturním povznesení zemí a je-
jich populace, kdy s energickým rozmachem
zahájeno velkolepé a té doby nejdůležitější dílo
sociálního obrození společností — tou dobou
tato říše, u srovnání se světem ostatním bez
toho zanedbaná, poskytovala obraz nejděsněj-
šího zmatku, z něhož draly se povážlivým
způsobem již na nejednom místě jedovaté vý-
pary svědčící o počínajícím rozkladu.
Je přirozeno, že se strany našich odpůreů
zástupci českého lidu obviňování byli, že oni
jsou původci této bídy a tohoto zla, však s po-
citem hrdého sebevědomí a s čistým svědo mím
zároveň odmitnouti mohou toto obviňování,
neboť nečinili nic jiného, než že bránili nej-
dražší statky národní, že bránili volnou dráku
svému lidu na postupu v před, onu dráhu, jež
byla německým vetem zatarasena.
Až příšti historik a spravedlivý soudce po-
volán bude pronésti verdikt nad politikou, kterouž
zmítán tento stát již plných pět let, nebudou
výrokem jeho zdreeni ti, jimž svěřeny byly osudy
národa našeho, ale oni, kteří v bezpříkladné
zpupnosti národní sobectví své stavěli nad pro-
spěch a existenci říše, kteří, aby zjednali
průchod panství svému, jehož podstata je otro-
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá
Heller.
Heller
19
article
V době absolutismu.
XXVIII
20
article
(Pád Bachova ministerstva. — Předpo
věď oprav ve státní správě. — Neji
stola ohledně jich. — Zdlouhavý vývo
věcí a klesající víra ve skutečný obra
k lepšímu. — Schillerova slavnost
Praze. )
Tím časem, co bohati Pražané na venkově
ve stínu lesů a zahrad před žhavým sluncem
úločiště hledali a neobyčejné úrodě toho roku
se obdivovali, ostatní pak občanské kruhy v čet-
ných hostinských zahradách v městě a v okol-
ních obeích, jak jen mohly, občerstvení a chla
divé posily si dopřávaly a my venkovští student
v rozkoši prvního měsíce prázdnin jsme tonuli
dozrával ve Vídni veliký politický obrat, o němž
u nás málo kdo asi měl tušení.
V císařském manifestu, daném v Laxen-
burku dne 15. července 1859, kterýmž se ná-
rodům rakouským známo činilo, že císař za
dobré uznal mír uzavřili a že nutno bylo část
lombardsko-benátského království od řiše oddě-
liti, t. j. Piemoutu odstoupiti, bylo dále ře-
čeno: » ... Za to činí mému srdci blaze, že
jest mým národům zabezpečeno požehnání míru
a jest mi toto dvojnásob cenno, ježto mi po-
skytne potřebného klidu, abych celou svoji po
zornost a péči nyní nerušeně věnoval úspěšnému
řešeni vytknutého sobě úkolu: založiti trvale
blahobyt a zevní moc Rakouska účelným roz-
vojem jeho bohatých dulevních i hmotných sil,
jakož i včasnými opravami v záko-
nodárství a správě. . «
Tímto odstavcem císařova manifestu byl
ohlášena příšti nová doba v Rakousku, avšak
způsobem tak ještě nerozhodným a neurčitým,
že slib »včasných oprav v zákonodárství a
správě« nikde zvláštních nadějí nevzbudila
vůbec žádného téměř dojmu neučinil. Naopak
Bachův
Schillerův
Vídeň
Laxen
Rakousko
slavnost Praga
21
article
nedlouho po vydání laxenburského manifestu
rozneslo se ústním podáním po celé zemi, že
císař v rozmluvě s kterýmsi neaktivním teh
dejším státníkem na ostýchavý dotaz v té při-
čině odpověděl: »Dokud já na trůnu rakouském
seděti budu, nebude v Rakousku žádná konsti-
tuce prohlášena!« Byl-li tento výrok skutečně
učiněn čili nie, nikdo ovšem určitě nevěděl,
avšak věřilo se tomu a v tom právě jevil s
hluboce utkvělý pessimismus národně smýšlejí
cích kruhů našich, kterýmž »opravy v zákono
dárství a správě« bez prohlášení konstituce čili
ústavnosti nebyly ničím vnadným. Intelligenti
naši připomínali si, že se v úřadní mluvě říká
»opravy« čili »reformy« všem změnám v zá-
konodárství a správě, i když vlastně nebo vů-
bec ani žádnými opravami nejsou.
Ani v novinách nebylo nikde žádných na-
rážek, jakého druhu asi opravy se chystají a to
ze dvou příčin: předně nesměly noviny ještě
ničem takovém uvažovat a za druhé nebyly
dvorní a dynastické kruhy samy ještě asi roz-
hodnuty, jaké změny či opravy by ve státním
zřízení měly býti provedeny, eltíce jenom ná-
sledkem krutých porážek na italském bojišti
naprostou potřebu, aby nějaké opravy se staly.
Bylo tedy značným překvapením, když dne
22. srpna úřadní »Wiener Zeilung« uveřejnila
císařovy vlastnoruční listy, jimiž
ministorstvo Bachovo z úřadu se
propouštělo a nový kabinet ke
vládě se povolával. Hrabě Rech-
berg zůstal ministrem zahraničních záležitostí
a jmenován ministerským předsedou. Mimořádný
velevyslanec u papežského dvora, Alexandr ba-
ron Hübner jmenován policejním ministrem.
Wiener Zeilung
Bachův
Rech
Rakousko
22
article
Místodržitel ve lvovském správním obvodu H -
liče, hrabě Agenor Goluchowski, jmeno-
ván ministrem vnitra. Dr. Alex. bar. Bach
zbaven úřadu ministra vnitřních záležitostia
jmenován mimořádným, zplnomocněným velevy-
slancem u papežského dvora. Náčelník nejvyš-
šího policejního úřadu a generál inspektor žan-
darmerie, podmaršálek Jan bar. Kempen
dán do výslužby. Ministerstvo pro obchod, živ-
nosti a veřejné stavby zrušeno a jeho
agendy rozděleny na ministerstva zahraničních
záležitostí, vnítra a financí. Ministr obchodu atd
Jiří ryt. Toggenburg dán do příkaznosti a chet
vrchního velitelství armády pověřen zastupová-
ním vojenských záležitosti v ministerské konfe-
renci, nebo místo něho přednosta jeho pracsi-
diální kanceláře.
K těmto vlastnoručním listům připojila
»Wiener Zeitung« v neúřadní části výklad, ve
kterémž sdělovala: »Od ukončení italské války
a vydání císařského manifestu v Laxenburku
obrátilo se veřejné mínění Rakouska hlavně na
vnitřní stav říše. Známky nastávajících změn
c. k. ministerstvu jakož i časté a ponejvíce za
předsednictví J. V. císaře konané porady členů
tohoto ministerstva s jinými, Jeho Veličenstvem
povolanými státníky napjaly obecné očekávánía
zavdaly podnět k nejrůznějším domněnkám.
Goluchowský
doktor
Alex
Bach
bar
Jiří rýt
Toggenburg
Kempen
Rakousko
Wiener Zeitung
Hlič
23
article
O tom docházejí nás tato vysvětlení: Aby různá
odvětví státní správy do nutného souladu uve-
dena byla, aby opravy, jež císařský manifes
připověděl, provedeny býti mohly, bylo přede-
vším potřebí dohodnonti se o podmínkách úspěšné
činnosti vlády a opatřeních, kterých nejdříve je
třeba. Aby takovéhoto dohodnuti bylo doceileno,
jakož aby rádcové císařovi dle nejvyšší jeho
vůle cestu stanovili, jež by sledovati se měla,
bylo oněch porad účelem a několik důležitýcl
otázek jich předmětem. Z těchto otázek buďlež
zde jenom uvedeny: finanční stav a potřeba,
aby výdaje ve všech odvětvích civilní a vojen-
ské správy účinné kontrole byly podrobeny
aby příslušníkům zákonně uznaných nekatoli-
ekých vyznání zabezpečeny byly autonomie
volné konání jich náboženství; aby postavení
židů dle požadavku doby a s ohledem na místní
i krajinské poměry bylo upraveno; aby obecní
zákon spolupůsobením důvěrníků ze všech tříd
v provineiích bez průtahu přizpůsoben byl stavu
různých korunních zemi; aby valná čásť agend,
jež dosud zeměpanské úřady vykonávají, co
možná odevzdána byla autonomním orgánům,
jež by zúčastněným samým náležela, jakož aby
po rozřešení těchto prvních a nejnutnějších
úkolů v různých korunních zemí ch
stavovská zastupitelstva byla
24
article
zřízena. Některé ještě posledním minisler
stvem vypracované osnovy zákonů jsou poho-
tovu a obdrži po provedené revisí platnost zá-
konnou, jiné se připravují. Vážná je doba, velké
jsou obtiže a hluboké jsou rány, jež zdéděné
zlořády, shluk nepřiznivých okolností a nešťastná,
ačkoli slavnými činy bohatá válka společné vlast
zasadily. Přece však bude úkol rozřešen, sesku
pí-li se národové Rakouska, kteří v nedávn
minulosti tolik oběti přinesli, také nyní s plnou
důvěrou kolem svého císaře, jestliže vláda
ovládaní společně k dilu přikročí a bude li se
při tom vystříháno úzkostlivé zdrželivosti, jakož
i sebe sama předhánějícího chvatu.«
Uvedený tuto článek úřadního vídeňského
věstníku, kterýž se považovati musil za progra-
mové prohlášení nové vlády, označen byl ja-
kožto výklad provedeného právě převratu i jeho
významu, ale byl vlastně sám jakýmsi orakulem,
jež i politikům z povolání ukládalo k luštěn
těžké hádanky. Bylo sice již zjevno, v kterýeh
oborech na opravy se pomýšli, ale nebylo ni-
kterak vidno, bude-li zaveden systém přesně
konstiluční anebo bude-li jenom trvající samo-
vláda jakýmsi spolupůsobením »stavovských zá-
stupeů« zušlechtěna na absolutismus zosvícený«
a to bylo přece otázkou hlavní.
Rakousko
25
article
Opravy všelijaké a to namnoze velmi dobré
a trvalé, prováděly se také za Bacha (na pří zave
dení obchodních a živnostenských komor, no
vého obecního zákona atd.), ale širé vrstvy oby
vatelstva byly dychtivy zvědět, bude-li dána
»svoboda«, to jest bude-li prohlášena volnost
tištěného i mluveného slova, volnost spolčován
a shromážďování se a především budou-li náro-
dové povoláni, aby svými zvolenými zástupei
spolupůsobili při vydávání zákonů a při
kontrole nad veškerou státní správou. v
tom ohledu pak zůstávalo vládní prohlášení od-
pověď dlužno, neboť slibená »stavovská zastu-
pitelstva v různých korunních zemich« mohlu
se po případě státi vším možným, jenom nikoli
tím, po čem osvícení mužové všech národů
toužili. Že změnou ministerstva také změna
vládní soustavy nastala, bylo ovšem každému
jasno, avšak význam a dosah této změny nebyí
nikdo s to posouditi. Nejvíce pohřešovalo se,
že ve vládním programu ani slůvkem se nestala
zmínka o nějaké svobodě tisku. I po proveden
Bach
26
article
změně ministerstva trval starý pořádek dálea
o příštích věcech byla úplná nejistota až do
měsíce března následujícího roku. Kromě svo-
lání důvěrníků »ze všech tříd obyvatelstvav
provinciích«, kteři nový obeení zákon prozkou-
mati a případné změny nebo opravy k němu
ponavrhnouti měli a z jejichž porad sice spousty
různých návrhů vzešly, ale žádné praktické vý-
sledky nevyplynuly, nestalo se ohledně slíbených
oprav do konce roku 1859 pranic. Absolutismus
Bachovy soustavy byl sice poražen, odsouzen
odstraněn, ale co by na jeho místo zavedeno
býti mělo, rodilo se bezpříkladně zdlouhavě
duch padlé libovlády panoval dále. Přechod
chystal se tak váhavě, tiše a tajně, že proměna,
jež se byla udála, nikde ani cítěna nebylaa
namnoze i věřiti se přestávalo, že v ůbec nějaký
skutečný obrat k lepšímu se stal.
Navzdor provedené změně ve vládě a pádu
soustavy Bachovy nezměnilo se tedy ani v ná-
rodním a vůbec veřejném životě našem proza-
tím pranic a Praha žila svůj šosácký život dále.
Bachův
Praha
27
article
Dne 10. listopadu oslavovala »Praha« s té
narozeniny německého básní ka
Bedřicha Schillera. Oslava tato stala
se do jisté míry památnou tím, že se v ni
zúčastnila také intelligence česká. Dne 9. listo-
padu bylo v novoměstském divadle německé
slavnostní představení o dvou částech. V první
části provedena slavnostní hra »Před sto lety«
od Halma, k Schillerově slavnosti zvlášť složená,
s hudbou od Fr. Liszla a živými obrazy ; v
druhé části pak sehrán »Waldštejnův tábor«.
Dne 10. listopadu byla o 4. hodině odpo-
lední slavnostní schůze královské české společ-
nosti nauk v zasedaci sini této společnosti za
přítomnosti četných pozvaných hostů. Schůzi
zahájil prof. dr. Konstantin Höfler oslavnou
řečí, načež prof. dr. Zimmermann plné dvě ho-
diny přednášel o Schillerovi jakožto básníkua
mysliteli. Večer pak konal se velký průvod
s pochodněmi od Klementina na Valdštýnské
náměstí. Technikové s inženýry a železničními
úřadníky shromáždili se v nádvoří polytechni-
ckého ústavu a odebrali se pak na Mlariansko
Schiller
Halm
Schillerův
Liszl
Waldštejnův
profesor
doktor
Höfler
Zimmermann
Praha
Francie
valdštýnský náměstí
Klementinum