Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

EÁRODNÍ LISTY

3

8. ledna 1905

4

Číslo3.

5 article

čení všech ostatních, vyvraceli bezohledně mocné základy a pilíře tohoto státu. Na jejich hlavy padne všechna zodpověd- nost za hříchy, jimiž trpěli v smutné periodě, zahájené zrušením jazykových výnosů, nejvíce li, kteří ochrany i pomoci mocné ruky státní nejvíce měli zapotřebí. V posledních dnech minulého roku vynořil se z hluboké politické tmy vůkol konečně jiskra naděje, že jinak bude. Hlavní původce a strůjce žalostných poměrů nynějších nucen byl konečně odstonpiti. Že nastanou osobní změny ve státní správě, zdálo se býti věcí jistou, však zdali po- chována bude s drem. Körbrem i zhoubná zá- sada, které sloužil, jest další, dosud nerozřešené otázka.

6 article

Varujeme v tomto okamžiku před jakým- koli oplimismem a prohlašujeme na základě právě tak bohatých jako smutných zkušenost které jsme učinili v této říši, že by neodpusti- telnou bylo chybou v domnění, že boj náš snad ke konci se chýli, odložiti předčasně oruží, jímž jsme nuceni byli se vyzbrojiti a v němž — tvrdíme tak bez nadsazování — dobyli jsme vítězství v první etapě, kteréž nemáme příčiny podceňovati, jež ale nesmíme poklá- dati za tak rozhodné, abychom jím vynutili na odpůrei pro sebe pří- znivý mír. O tom, že padl dr. Körber českým vzdo- rem, nemůže býti pochybnosti, však mějme na mysli, že dříve než dr. Körbrovi svěřena byla správa státní, z míst mnohem výshamnějších — tak aspoň zní dosud nikým nevyvrácena legenda — bylo prohlášeno, »že proti Němcům v tomt státě vládnouti se nesmí«. — Další boj a snad urputnější než dosud jest naším údělem. Však neděsme se ho. I v politi- ckém životě platí veliká pravda velkým Němcem vyslovena, že co člověk v pravdě míti chce, dobýti si musí. Také národům nepadají zralé úspěchy ve klin a jestli jiní národové v krva- vých revolucích zjednali si onoho respektu. jenž je dnes jim drahocenným politickým kapi- tálem, národ český zápasem v jiné formě z křemenové skály zloby a nepřátelství vykrušiti musí zlato svobody.

Körber Körbr Němec

7 article

Není tak dlouhá doba bojů našich u po- rovnání s hlubokým úpadkem národní naší pod- staty a oproti více než dvě stě let trvajíeí periodě našeho tvrdého národního spánku. Však obraťme pozornost k našim vnitřním poměrům domácím. Hned z předu budiž s hlubokým žalem konstatováno, že v mnohých vrstvách naší spo- lečnosti národní pozbývá myšlenka národnostní významu a síly. Nepopíratelné toto faktum po- činá znepokojovati i ty, kteří v dobromyslnosti své zvykli jsou všechno omlouvati a vysvětlovati. Nemůže býti také pochybnosti o tom, že kdyby proces, jehož škodlivé účinky v nejednom ohledu dnes již se jeví, postupovati měl, národní nás zápas rozplynul by se na konec v nivec, že marnými by se staly všecky ty veliké oběti národní myšlence dosud přinesené a že do pro- padliště úplně bezvýznamnosti zapadla by všechn dosavadní národní práce. Však oddáváme se naději, to že je jen pomíjející vína způsobená mocným příbojem proudů cizích, z oněch národů a zemi, kde otázka národní dávno již je rozřešena a kde na jednacím pořadu dnes jsou jiné problemy.

8 article

Nejsme osamotnělým ostrůvkem ostatního světa a jeho ideám nepřistupným. Jsme integru- jící součástí společnosti světové a mocné spo- lečenské záchvěvy odjinud působí i na nás. Tvrdíť ovšem mnozí, že také národní otázka záhy bude odbyta stejně asi jako otázka vy- znání, pro niž přeď věky národové se navzájem rdousili. Však ne pouze, že nepokládáme otázku náboženskou za nevyřízenou, nemůžeme také připustiti parallelu mezi cilem náboženským nárödním. Cit náboženský kotví výhradně v psy- chické bytosti člověka, kdežto cit národní má své hluboké základy zapuštěny do půdy mno- hem reálnější. Národnost a příslušnost k n podmíněna je i určitými fysiologickými příznatky. nehledě k jazyku, jenž je dnes aspoň nejpod- statnějším kriteriem národnostním. náměstí, kdež se před Klementinem rozestavili. V Klementině samém shromáždili se: výtvarn umělci, žáci malířské akademie, posluchači tr světských fakult pražské university, sbory dok- torů a professorů, jakož i (německý) »Mužský zpěvácký spolek«.

pražský univerzita

9 article

O půl 8. hodině se průvod hnul. Prvni oddělení jeho tvořili technikové s inženýry železničními úřadníky. Před nimi šel hudební sbor ostrostřelců. Za hudbou nesen prapor, na jehož jedné straně namalována byla okřídlená zeměkoule a na druhé straně zlatými lile rami se skvěl nápis »Polytechnicum«. Dru- hým oddilem byly korporace, jež se v Kle- mentině byly shromáždily. V čele tohoto od- dílu šla hudba pěšího pluku hraběte Nu- genta; za ní brali se umělci a akademikové. potom v plném ornátě čtyři universitní pedellové, dále rector magnifieus, děkanové a professoř fakult s odznaky svých hodnosti, dokteři, uni- versitní posluchači a zpěvácký spolek. U staro- městské radnice připojil se třetí oddil, jenž tam byl shromážděn. V čele tohoto oddilu šla hudba měšťanské pěchoty Za ni šli cechové, knih- kupci a knihtiskaři, magistrát, měsíská rada, sbor obecních starších a purkmistr. Průvod še Železnou ulici, Havířskou ulicí, Kolovratskou třidou (Přikopy), Alejemi, přes Nábřeží, po Kar lově mostě atd. Před Karolinem očekávali prů vod dva fakulanti se zeleně ovinutými pochod němi jakožto nositelé starého universitního pra- Veliká rudá záře předeházela i provázel průvod a oblaky černého dýmu vznášely se nad ním. Na ulicích tvořily všude špalír hust davy lidu. Místy byl shluk tak veliký, že prů- vod nemohl z místa. Fakulanti kráčeli čtver stupem, v řadách daleko od sebe vzdálených Pochodní hořelo v průvodu stále přes tisíe, tak že průvod večerní tmou zvolna se vinul jako obrovský, oheň a dým soptící netvor.

Přikopa kla Železná ulice havířský ulice

10 article

Po 9. hodině dorazil průvod na Vald- štejnské náměstí. Před uzavřenými druhými vraty Valdštejnského paláce byla umístěna řečnická tribuna vedle vysokého piedestalu, na němž v bohatě dekoraci stálo Schil- lerovo poprsí, ověnčené a obstoupené mo- poru. Hlubokým přesvědčením naším je a zů stane, že pokud potrvá kulfurní stav lidstva, neporušení zůstanou též různí národové a ná- rodní různosti. Národnost je tak hluboce zapu- štěna v podstatu člověka, že od něho odlou- čena ani býti nemůže. Nepopíráme, že dostaví se periody vlažnějšího a slabšího vědomí národ- ního, nepopíráme, že v historii opakovati se mohou zjevy zanikání národů a vznikání nových náredních celků. Obdehí světových de- valvací není skončeno a zmizel-li z historie národ takový, jakým byl římský, zmizí dojista průběhem věků i národové jiní, avšak neuprosné světové fatum, jež drtí i to nejmoenější a zase z nejslabšího činí obra, nekáže nikomu, ahy sám národnost svou kladl ve hrob. Nám je ná- rodnost nejcennějším, nejdražším statkem a my naprosto nenahližíme, proč by i nejvelkolepější reformy v ohledu sociálním nemohly býti pro- vedeny v mezích vědomí národního.

štejnský náměstí

11 article

Z příčiny té jest povinnosti každého českého člověka vzpírali se vždy a co nejdůrazněji sna- hám skáceti nynější názor světový pokud se národnosti týče a nahraditi jej názorem jiným, jenž v horoucí touze po štěstí po nadvládě na- prosté společenské egalisace všeho světa odkládá národnost, neb ji staví na nižší stupeň než snahu po ideálném a proto neuskutečnitelněm absolutním blahobytu všech lidí. Nám ale na druhé straně není také národnost a její pěstění vrcholem všeho snažení, i nejvrouenějším ná- rodním citem prodehnutý český člověk spět bude k ostatním vznešeným cílům lidským prohlašujeme, že právě ten na svém národu by se prohřešil, kdo by bez porozumění pro ostatní velké úkoly bez práce na ostatním poli světo- vého pokroku, zakrněl výhradně v pouhém jednostranném pěstění vědomi národního. Prohlašujeme zřejmě, že za skutečného národovce pokládáme jen toho, kdo v oboru mu příkázaném, nechť je jakýkoli, poetivě svědomitě pracuje. (Dokončenl.)

12 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 1. ledna. (Říše rakousko- uherská r. 1904.) [Dokončení.] V Uhrách zavládla sice od počátku listopadu r. 1903 „„ silná ruka“ hr. Stěpána Tiszy, ale ani jí se nepo- dařilo zlomiti obstrukci opposičných stran a uvésti parlament uherský do pravidlelných koleji Hned v prvé sněmovní schůzi po vánočních prázdninách dne 4. ledna pokračovala malá opposiční skupina ugrenovců v obstrukci proti braneckému zákonu pro r. 1903, zmařivší v mi- nulém ruce provedeni pravidelného odvodu k vojsku v eelé uhersko-chorvatské polovině říše. Následkem tono 7. ledna musil býti odvod v Uhrách odročen již po osmé. Dnc 14. ledna odhlasován sice prvý branecký zákon, jímž se povoluje kontingent nováčků, ale proti druhému zákonu, jimž se povoluje jich odvod, ugronove obstruovali dále, tak že do ledna sněmovna mu- sila býti odročena až do sloučení delegačníeh prací.

Dnc Praha Uhry Stěpat Tisza

13 article

Když se po delegacích sněmevna dne 1. března opět sešla, hr. Tisza vyzval „napo- sledy“ ohstrukci, by nemařila parlamentni práce sice že užije „ostřejších prostředků“. Ale ani toto vyzvání nespomohlo. Proto hr. Tisza podla dne 5. března návrh na zostření jedna- cího řádu. Dle tohoto návrnu mělo odpad- nouti hlasování dle jmen, pauzy před hlasová- ním, důvěrné schůze, doba zasedání měla být neobmezená, vyřizování došlých věcí mělo se díti až na konci schůze. Moc předsedova měla býti rozšířena právem odnímati slovo obstrukč- ním řečníkům a po případě vylučovati je na zá- kladě usnosení immunitního výboru ze schůzí. Na žádost 50 poslanců mohla se stanoviti lhůta. do které určité předlohy (rozpočet, branecký zá- kon a definitivní reforma jednacího řádu) musejí býti vyřízeny. Zostřený jednací řád měl platit na jeden rok. Návrh Tiszův vzbudil oprávněný poplaeh v celé opposici. Nespokojenost opposičních stran byla zvýšena ještě tím, že dne 7. března hrabě Tisza byl sproštěn správy ministerstva a later a novým ministrem při osobě králově jmenován nenáviděný hr. Karel Khuen-Héderváry. Zdálo se, že uherskou sněmovnu očekávají ne- vídané bouře, ale rozmyslně, vlastenecké slovo

Tisza Khuen Héderváry

14 article

hutnými kandelábry, z nichž veliké plynové pla- meny šlehaly. Nad hlavními vraty svítily dvě obrovské plynové hvězdy a okolní domy byly vesměs slavnostně vyzdobeny. Celé náměstí plálo rudými plameny pochodní a černé oblaky kouře vznášely se nad ním. Obecensivo vílalo průvod neutrálním »Hurá!«. První řeč (českou) měl zde prof. Václav Vladivoj Tomek. Hri- mavé volání »Hoh!« a »Hurá!« zaburácel vzduchem, když byl Tomek domluvil a »Maenner- gesangsverein« zapěl Tanwitzem složenou slav- nostní kanfátu. Pak měl německou řeč prof. dr. Brinz. Také po této řečí zaburácela bouře po- chvaly a zpěvácký spolek zapěl němeekou hymnu »Nun danket Alle Golt!« od Rinekharta. Na t seřadil se opět průvod a bral se nazpět ke svým východiskům. Na několika místech byl při chůzi tam i zpět uvítán a také chvílemi prová- zen zpěvem českých písní, jakožto — slabou arci — demonstrací té části obecenstva, která slavnosti nikterak nadšena nebyla a smýšlení své aspoň do jisté míry na jevo dáti se odva- žovala.

profesor Václav Vladivoj Tomek doktor Brinz Nun Alle Golt

15 article

Dne 11. listopadu proveden velkolepý kon- cert v žořinských sálech, jež pěčí zvlůštního ko- mitétu umělců, v jehož čele byl ředitel malířské akademie Engerth, velkolepě a umělecky nád- herně byly vyzdobeny a závěrkem slavnosti by dne 12. listopadu skvělý česko-německý banket. při němž »Männergesangsverein« německé a česk sbory zpíval a velká řada přípitků pronešena byia. Mluvili za sebou: Ebert, prof. dr. Höfler, prof. dr. Jan Purkyně, Stempí, dr. Ambros Haushofer, Engerth, Kreuzberg, Ulfo Horn a ně- mecký heroc Bergmann, jenž přípitek svůj za končil provoláním slávy »duchaplnému překla- dateli Schillera a osobnímu příteli Goethovu« prof. dru. Purkyňovi. Po tomto přípitku činěny Purkyňovi velké ovace. Pak mluvili ještě prol. Brinz, redaktor »Tagesbota« David Kuh, prof. dr. Herbst, ředitel techniky dr. Jos. Lumbe jiní. Na konec pak zpívána studentská hymna »Gaudeamus igitur«. To byla poslední slavnost německá, v niž také zástupcové české intelligence se činně súčastníli.

Ebert profesor doktor Höfler Purkyně Stempí Ambros Haushofer Ulfo Horn Bergmann Schiller Goethův Kuh Herbst Jos Lumbe Gaudeamus Kreuzberg malířský akademie Engerth Engerth

16 article

stařičkého dějepisce Rákoczyova a čestného předsedy strany neodvislosti, Kolom a n Thálya, přivedlo dne 10. března nenadále ke smíru. Ugronovci na vyzvání Thályovo upu- stili od obstrukce proti branecké předloze, ostatn opposiční strany prohlásily se pro projednání nutných předloh, aby země mohla býti zbavena stavu ex-lex, v němž se nacházela již od po- čátku května r. 1903, a za to hr. Štěpán Tisza prohlásil, že odvolává návrh na zostření jedna- cího řádu. V rychlém tempu vyřízeny pak ve sněmovně branecký zákon za rok 1903, tak že bylo možno vypsati za ten rok odvod k vojsku; zatímný roz- počet na prvou polovinu r. 1904; branecké před- lohy pro r. 1904; rezpočet za r. 1903; chor- vatské fínanční provisorium a mimo to také zvý- šení úřadnických platů a zrušení kaucí. Když byla dne 29. března také sněmovna magnátů vyřídila všechny nutné předlohy, přestalv Uhrách stav ex-lex a nastaly opět zákonné po- měry. Z vděčnosti za umožnění takového obratu všechny sněmovní strany se usnesly věnovati Kolom. Thályovi dárek na památku a odevzdaly mu jej na počátku podzimního zasedání ve způ- sobě zlaté plakety s obrazem Thályovým a při- padným nápisem.

Thálya Štěpán Tisza Thályův Uhry Thályovo up Rákoczyův

17 article

Jarní zasedání uherské sněmovny, jež za- počalo 12. dubna, minulo celkem hladce. Dne 19. dubna hr. Tisza mohl sděliti sněmovně, že panovník mu příkázal, aby se postaral o převoz ostatků Františka II. Rákoczye do vlasti, poně- vadž spor mezi Habsburky a Rákoczyem náleži již historii. Značný rozruch vzbudila všeobecná stávka úřadníků a zřízenců uherských státních dráh, jež započala 19. dubna; ale když císai dne 22. dubna povolil mobilisaci všech zálož- níků, kteři jsou železničními úřadníky neb zři- zenci a tím umožněna opět vozba na uherských dráhách, stávkový výbor prohlásil stávku dne 25. dubna za skončenou. Téhož dne uzavřeno II. zasedání uherské sněmovny. V třetím zasedání, jež započalo 7. května, projednána předloha mvestiční, zlepšeny platy železničních úřadníků a zřízenců a vyřízen roz- počet na rok 1904, při kteréž příležitosti schvá- lena také předloha o zvýšení eiviln listy panovnikovy. Zasedání poslanecké sněmovny protáhlo se až do 11. srpna, v kte- rýžto den se sněmovna odročila do 10. října. Přes to, že sněmovna po celé léto pracovala nermálně, hr. Tisza nevzdal se přece úmyslu domoci se takové změny jednacího řádu, aby se obstrukce příště stala nemožnou. Psalo se, že hr. Tisza neobává se tolik obstrukce maďarské. jako obstrukce nemaďarských národních po- slanců, jichž počet ve sněmovně značně vzroste jakmile bude provedena všeobecně žádaná změna volebního řádu. Proto před samým za- hájením podzimního zasedání hr. Tisza zasla svým voličům list, v němž vykládá svůj pro gram a mimo jié oznamuje, že zostření jedna- cího řádu pokládá za nezbytné.

Tisza František II Habsburk Rákoczy uherský sněmovna poslanecký sněmovna Tisza

18 article

Tato Tiszova ohláška vzbudila podiv nevoli ve stranách opposičních. Zřízení uherské gardy trahantů s býv. ministrem honvédů, bar Fějervárem v čele (18. října) a Berzeviczova předloha o reformě národního školství uher ského v tom směru, aby veškero školství Uhrách mohlo býti znenáhla pomaďařeno (po dána 20. října), nezehlácholily nevoli opposiě ních stran. Když byla sněmovna 28. října schvá- lila provisorní obchodní smlouvu Italií, hr. Tisza odůvodnil svůj návrh na zostření jednacího řádu, čímž opposici přimě opětně k zahájení obstrukce. Marně dne 12. listopadu ohlásil sněmovně novou vymoženost: dělostřelectvo pro honvédy a chystanou dvou- letou činňou službu vojenskou: obstrukce trvala dále. Proto Tisza vyzval dne 14. listopadu libe- rální klub, aby obnovil jeho březnový návrh na dočasné zostření jednacího řádu. Ve schůzi dne 15. listopadu posl. Daniel přednesl návrh dle žádosti Tiszovy a Tisza, aby návrh Danielův mohl přijíti ihned na jednací pořad, odvolal zatím všechny předlohy vládní. Dne 18. listo- padu, zaručiv se souhlasem liberální strany, hr Tisza vyzval sněmovnu, aby přímo bez před- chozí debaty odhlasovala o návrhu Danielově a liberální většina žádosti ministerského před sedy vyhověla přes bouřlivé prolesty opposičníe stran. Mmutu na to třetí zasedání sněmovny krá lovským reskriptem uzavřeno.

Berzeviczův Tisza Daniel Danielův Uhry Fějervár Italia Tisza

19 article

Husarský kousek, provedený Tiszou ve sně me vně dne 18. listopadu, měl za následek, že z liberálního klubu vystoupili bývali minisíi Wlassics, Darányi a asi dvacet přívrženců l. Jul. Andrássye. Opposiční strany spojily se ke společnému odporu proti násilí, spáchanému h Tiszou na platném jednaeím řádu a zvolily 21členný výkonný výbor s Fr. Košutem v čele jemuž uloženo vypracovati návrh adresy ke král a provolání k národu. Za všeobecného vzrušení mělo býti dn 13. prosince zahájeno IV. zasedání sněmovny. Ale opposice, aby zmařila ustavení sněmovny a provádění zostřeného jednacího řádu, vtrhla z rána do sněmovny a demolovala předsednickou tribunu a ministerská křesla tak, že schůze ne- mohla býti konána. Dne 14. prosince opposic sice vyslechla reskript, jimž se svolává sně- movna, ale dalšího jednání nepřipustila. Prote hr. Tisza odjel dne 17. prosince do Vídně a v mohl si od panovníka svolení k rozpuštění sně movny a vypsání nových voleb za stavu ex-lex který nastává v Uhrách opět dne 1. ledna, ježto pro rok 1905 není schváleného rozpočtu ani roz počtového provisoria. Rozpuštění říšského sně- mu stane se dne 3. ledna trůnní řečí panovní kovou.

Jula Andrássy Košut Prot Tisza Francie Vídeň Uhry Tisza

20 article

Politický život v království chorvatském teče klidnějším tokem od té doby, co hr. Khuen- Héderváry odvolán a bánem se stal hr. Peja- čevič. Sněm chorvatský se sešel dne 11. ledna a v zasedání, trvajícím do 13. února, přijal za- tímné finanční vyrovnání s Uhrami a rozpočet na rok 1904. Nejvýznamnější pro Chorvatsko událostí bylo dorozumění obou kralevinských deputací o defmitivní finanční vyrov- nání. Ve společné schůzi obou deputací v Pešt dne 20. června stala se dohoda, že příjmy Chor- vatska na hražení samosprávných výdajů maj příště obnášeti 44% nejen všech příjmů, ply noucích do státních pokladen v samém Chorvat sku, nýbrž i z 8.127% společných příjmů uher- sko-chorvatských. Tím roční příjem Chorvatska zvýšen asi o 4 milliony korun a mimo to vyrov- nání připouští vzrůst autonomního příjmu každo ročně o 5% příjmů loňských. Za podzimního za sedání sněmovního, trvavšího od 7. listo, adu do 5. prosince přijat opět zatímný rozpočet a schvá leno finanční vyrovnání, které ovšem se nemůze

Khuen Héderváry Pejo Chorvat Uhry Chorvatsko

21 article

státi zákonem dříve, dokud nebude přijato taká říšským sněmem uherským. Z jiných potěšitelných událostí sluší zazna menati nařízení rakouské vlády, připouštějící absolventy záhřebské právnické fakulty ke státní službě v Rakousku, když se byli podrobili doplňovací zkoušce před zvláštní komisí ve Vídni; pak obecní volby v Záhřebě dne 19. listopadu, jimiž odstraněna dosavadní maďaron- ská většina v zastupitelstvě hlavního města chorvatského a v čelo Záhřeba poslaven osvěd- čený vlastenec dr. Amruš. Zvláštní jubileum slavil dne 24. srpna největší chorvatský denník „Obzor“; byl po tisící skonfiskován! Úmrtím ztratili Chorvaté vynikajícího politika a býv. vůdce spojených opposičních stran dra. Alex- andra Brestěnského (ř 10. května) a vy- nikajícího novellistu a předsedu čisté strany práva Eugena Kumičiče ( 13. května); Srbové pochovali největšího svého básník Zmaje Jovana Jovanoviče, jenž zemře v Novém Sadě 14. června.

doktor Amruš Chorvat Alex Brestěnský Kumičič Srba Jovanovič Rakousko Vídeň Záhřeb právnický fakulta

22 article

V Praze, 2. ledna. (Krakovský „Cza s“ o ban Gautschovi) Vídeňský zpravodaj sděluje „Czasu“ že kombinace s bar. Gautschem, o které se němech listy vůbec ani nezmiňovaly, pokládána v kruzích pol ských a českých od samého počátku ministerské kris za nejvážnějš í. Bar. Gautsch dle mínění polského novináře, může se nadíti, že Čechové pro první dobu upustí aspoň od obstrukce a zaujmou vzhledem k no vému ministerskému předsedovi stanovisko vyčká- vací, ale příznivé. O tom, jaké stanovisko k bar Gautschovi zaujme polské kolo, zpravodaj se nezmi ňuje. O Němcích praví, že se přirozeně musejí za chovati reservovaně, ale snad měně příznivě předvídajíce, že bar. Gautsch následkem svých vlast ních jazykových nažízení nebude se koncc konců mo vzepříti provedení vnitřní úřadní češtiny. Proto Něme připouštějí, že nový předseda kabinetu uvede če štinu do vnitřní úradní služby, Němce pak uspokojí ubezpečením, že to budu poslední jedno- stranná koncesse. V brzku bude svolán parlament, jestliže práce půjdou normální kolejí, nový kabine může býti po čase rekonstruován v duchu parlament- ním. Objeví-li se však opět obstrukce, sněmovna bude ihned rozpuštěna, načež vládo vydá zostřený jednací řád a vypíše nové volby. Podobný návrh by prý učiněn z kruhů panské sněmovny také dru. Kor brovi; ten však návrh ten odmít.

Gautsch Čecho Němec Praha

23 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 2. ledna. Národní hnutí mezi Esty a Lolyši v Rusku. V městě Kolyvani na Baltu dějí se právě velby do obecního zastupitelstva, jež budí po všech baltických guberniích ruch, jakého tan dávno nepozorováno. Je to pochopitelno, nebot kolyvanské volby jsou prvým krokem k odstra- nění Němců z obecní samosprávy v městech bal- tických, již od staletí nerušeně drželi. To, cose dnes děje v Kolyvani, zejtra se bude opakovati v Rize, Jurjevě atd. Mista Němeů zaujmou Estové a Lotyši. Němci, kteří se pokládali tako- řka za nesesaditelné, užívají všech možných prostředků, aby se udrželi, ale špatně se jim t daří. Boj je značně přiostřen také historickou minulostí; otroci snaží se nabyti vrehu na svými někdejšími velmožnými pány a velitel Baltická města jsou zřízena tak: uprostřed je staré město německého založení; kolem něhe pastupem času vznikala předměstí, jejichž za- kladateli jsou Estové, Lotyší a Rusové. Dosuo Němci, ačkoli všude v menšině, vždy toho ně jak dovedli, že při volbách do obecních zastupi telstev měli většinu, jíž pak užívali k ochran svých zájmů národních a hospodářských asi tak jako na př, dosud se děje u nás v Budějovicích. Stará města stkvěla se výstavností a zámožností předměstí byla zanedbávána. Pohnutka ko svr žení německého jha není tedy jen národní, nýbrž i hospodářská a kulturná.

Est Němec Lotyš Lotyšet Rus Praha Rusko Kolyvaň Balt Budějovice

24 article

Rudý prapor v Radomi v Ruském Polsku. V noci na den 25. prosince v Radomi, když lid polský po jitřní vycházel z kostela, utvořila se skupina manifestantů, jež rozvinula rudy prapor, na kterém napsána revolučně-socialisti cká hesla, a zpívajíc revolučné písně, dala se průvodem po městě. Policie a vojenské hlídky manifostanty vyzvaly, aby se rozešli, avšak de- monstranti dali odpověď střelbou z re- volverů, následkem čehož byla na pomo poslána rota pěšího mohylevského pluku. Plu- kovník toho pluku I. I. Bulatov přijel na místo v kočáře. Vystoupiv z něho, šel vstříc davu a domlouval mu, aby nechal demonstrace a se rozešel. Odpovědí byly výstřely z rovolverů a jedním z nich plukovník Bulafov ubit na místě. Tuto událost nepřátelský tisk snažil se vy líčiti jako revoltu záložníků proti svým velitelům Tak se věc nemá. V Radomi právě tak jako v ji ných polských městech mobilisace byla pro vedena zcela pokojně. Experimenty o smrti Syvelonově. Jelikož znalci nemohli se dohodnouti o př činách a způsobu smrti Syvetonovy, byly v sobotu v jeho pracovně znovu provedeny experimentyz přítomnosti soudní komise. Dále byli přítomni mimo paní Syvetonovu a pověstnou už služku její Spilmakerovou lékárník Bergerolle a lékař Thuis, kteří při skonu Syvetonově byl povoláni, aby ho zachránili, ovšem — pozdě již a kteří nyní měli podati sdělení o tom, v jakém stavu jej nalezli. Totéž měla znova znázorniii paní Syvetonová. K vůli rekonstrukci dramalu musil soudní sluha představovat

Pla Bulatov Bulafov Syvetonův Bergerolle Thuis Syvetonová Radom Polsko

25 article

Syvetona a natáhnouti se před krbem, ply- nem vylápěným, jehož jedové výrony Syveton dle (vrzení své choti, prý leže vdechoval. Sluha zaujal na rozkaz komise různé posice, aby se mohla uvážiti možnost sebovraždy za okolnoslí paní Syvetonovou uvedených. Zejtra v úterý bude se v experimentech pokračovati tím, že dva psi, z nichž jeden bude dříve morfiem omámen, budou vydáni vdechování výronů plynových. Někteř znalci až dosud soudi, že byla sebevražda možná v poloze paní Syvelonovou naznačené, avšak jen při vůli neobyčejné, přímo železné, jiní pakže byla možná jen tehdy, když tělo dříve omámenín nehybným bylo učiněno, professor Pouchet — ze znalcův — popírá však jako fysiolog vůbec mož- nost sebevraždy, proto že za okolnosti uvedených manželkou zemřelého, byl by musil sebevražedný pokus trvati velmi dlouho, tak že by najisto pud sebezachování byl mezi tím zvítězil nad vůlí ze- mříti. Po úterních experimentech sestoupí se znalci znovu k poradě, aby podali dobrozdán definitivnl. Svobodné zednářstvo a francouzská armáda. Nacionalistický poslanec Puglier sdělil mi- nistru vojenství, že bude ho interpellovati v pří- čině okružníku, v němž radikální poslanec La- ferre, předseda řádové rady zednářské lože »Grand Orientu«, vyzývá — odvolávaje se na ministra vojenství — důstojníky, aby přistoupili k ložim zednářským. Nelze věřiti, že by i ny- nější ministr Bertesux vydal okružník takového rázu, když právě předchůdce jeho André musi ustoupiti před nevoli sněmovny, poněvadž pod- řizoval armádu vlivu loží zednářských. Snad odvolávání týče se ještě bývalého ministra An- dréa. Sněmovní rokování o dotazu zjedná ostatné jistě jasno v otázce té.

Syvetonová Syvelonová Pouchet Puglier Bertesux André Rus Ana Grand Orient

26 article Marocké nebezpečí pro Francii.

Marocké nebezpečí pro Francii. Anglický tisk žene přímo Francii, tonem ovšem »nejpřátelštějšíme k tomu, aby podnikl nějaké vojenské dobrudružství v Mtarokku. již nyní. Nebyloť by to zajisté nikterak proti plá- nům Anglie, kdyby Francie své síly upoutal v Marokku v době, kdy jich bude míti sna zapotřebí docela jinde, kde by Angřii byly méně příjemny. Jest ale nápadno, že také ve Franci vyskytl se tisk, jenž radl francouzské vládě k energieké akci — v Marokku. »Matin« dnešní píše, že Francie musí na dále v Marokku co nejenergičtěji vystupovati, protože by i jen nej- menším ochabnutím získaných (?) výhod po- zbyla. Jest prý tudiž přirozeno, že Francie ne- spokojí se nynější situací a že přeď odjezdem francouzského vyslance z Tangeru do Fezu vznese na Marokko další požadavky. Dlužno ovšem připomenouti, že »Matin« řízen jest pe- nězi anglosaskými a tudiž snad i anglosaskými vlivy. Sbližení mezi Vatikánem a Kvirinálem. Italský král s chot přijal včera v Kviri- nálu náčelníky úřadův a korporaeí, kteří mu vy- slovili blahopřání k Novému roku. Mezi zástupci obce římské byli tentokráte i klerikáln radové městští, dr. Gennari a professor Giovenali. Od r. 1870 jest to poprvé, že členové klerikální strany dostavili se k něja- kému přijímání v Kvirinále.

doktor Gennari Giovenat Francie Mtarokko Anglie Maroko Tanger Vatikán Kviri Matin

27 article

Sbor obecních starších král. hlav města Prahy svolán byl na včerejšek k I. řádné schůzi v tomt roce, by projednal řadu namnoze jen běžných zá ležitostl. Zahajuje rokování, věnoval slarosta p. dr. Srb vřelou postrtnou vzpomínku zesnulému ob. st. panu Emanuclu Němečkovi, jenž dvanáctiielou činností svou v chudinství a různých hospodářských oborech získal sobě platných zásluh. Clenové sboru projevili pa mátce váženého svého čiena úciu povstáním. Nežli ještě přikročeno k jednacímu pořadu, na léha! ob. st. prof. dr. Horáček na konečné prove dení návrhu bývalého ob. st. Šubrta stran stavby domů s dílnami pro maloživnostníky a dílnami s děl- nickými byty. Ve směru prve zmíněném nalezá se již věc ve sladiu uspokojivém, o osudu druhého pro jektu není však ještě ničeho známo a přál by sobě řečník, aby co nejdříve bylo k přípravným pracem přikročeno. Starosta pan dr. Srb připomíná, že k definitiv nímu řešení záležitosti urgované dojde hned po vy- Mzení zemského zákona o přirážkách. Na dotaz ob. st. p. Zvěřiny po osudu zprávy o reformě správy veřejně, odpovídá starosta, že práv nická komise, jíž věc byla přikázána, vyžádá sobě dobrozdání také od ostatních komisí, jichž se týčea tím že záležitost bude uspokojivě vyřízena. Bez debaty projednány potom předložené stíž nosti, z nichž dvanáct týkalo se záležitostí staveb- ních.

Srb Němeček profesor doktor Horáček Šubrt Zvěřina Praha

28 article

Schválen byl dále návrh, aby uděleno byl po velké stříbrné záslušní medaillí král. hlav. města Prahy pí. Zdence Páskové a Barboře Červe- kové za dlouholetou a vynikající činnost v komi- tétu dam pro dozor nad vyučováním industriálním ve školách pražských; návrh na schválení nákladu 27.500 K na definitivní kanalisaci ulice za vodár- nou na Letné a další pokračování kanalisace tamže návrh na schválení nákladu 18.000 K na stokové stavby na Tylově náměstí; zpráva o přestavb radnice staroměstské (Uveřejnili jsme ji již mi- nutý týden ve výtahu. Poznámka red.); zpráva a návrh o ujednání s obcf smíchovskou a karlínskou o příspěvku na kanalisaci pražskou: Usneseno dále zakoupiti v assanačním obvodu tyto nemovitosti a) dílec sf« v čp. 44.46 v Praze V. a dílců »be »es v čp. 60-V. v Praze v ulici Úzké od pp. Josef Hrubého, Isidora Steina a soudr. za cenu 7200 K b) polovici dílců sd« v čp. 59-V. a »g« v čp. 58-V. v Praze, v ulici Úzké od firmy Tauber a Bader ve Vídní za cenu 7200 K; e) dílec »g« a polovici dílce sfe v čp. 60-V. v Praze, v ulici Úzké od pí. Fran.

Pásek Barbora červ Hrubý Stein Fran Praha Letná Tylův náměstí Vídeň Tauber Bader

29 article

Veitové za cenu 7400 K; d) dílec »a« v čp. 149 V. v Praze, u Staré školy, od paní Marie Fajfrlfkové z cenu 8600 K; e) dům čp. 270-V. v Praze, v ulici Cikánšké od pí. Karoliny Haškové za cenu 12.000 K I) dům čp. 276 V. v Praze v ulici Cikánské od pana Václ. Košťála za cenu 15.000 K; g) dům čp. 103-V. v Praze »V kolnách« a dílec »be v čp. 104. V. v Praze v ulici Josefské od pp. Isidora Tewelesa, Julia Te- welesa a soudr. za cenu 53.000 K; h)- dílec sae v čp. 105 128.131 v Praze V., nároží ulic Šmilesovy a Josefské, od p. Ondřeje Dörflera a soudr. za cenu 9500 K: 1) dilec »í« v čp. 57 V. v Praze v ulici Úzké od opatrovníka p. dra. Jos. Freunda, Julie Straschitzové a Morice Straschitze za cenu 4500 K Úroky z nadání architekta Jana Novot- ného, a sice: 1. pro pěstování vědy a umění (z od- boru literatury vědecké, poučného pro lid obsahu slohem širším kruhům národa čaského srozumitelným sepsaného) uděleny E. St. Vrázoví v obnosu 691 K: 2. pro sirotky: Emilu Dörflerovi částkou 801 K 3. pro tovaryše a pomocníky: Františku Trpkov částkou 279 K; 4. pro pět zedníků, tesařů neb ná- denníků po 63 K: Václavu Klikovi, Josefu Divíškovi, Františku Rajnyšovi, Václavu Hermanovi a Václavu Mlejnkovi; 5. pro služebné po 64 K: Terezii Kneillové, Marii Mervartové, Josefě Klikové, Žofli Resslové Františku Zimovi. Do dozorstva pro sta v bu obecního domu zvoleni pp.: 1. dr. Kurel Černo horský, 2. Richard Jahn, 3. Ant. Koubek, 4. Václav Lada, 5. Ferdinand Mellan, 6. Eustach Neubert 7. Ant. Novotný, 8. Vratislav Pasovský, 9. dr. Ant Štych, 10. Ferdinand Voiti, 11. dr. Jan Vlček, 12 Frant. Zvěřina. Tím schůze skončena.

Veit Fajfrlfková Hašek Václ Košťál Isidor Tewelesa Dörfler Freund Straschitzová Straschitz Jan novota Stanislav . Vrázovit Trpkov Klik Divíšek Rajnyš Herman Mlejnek Kneillová Mervart Ressl Zima Kurel Černo Jahn Koubek Lada Mellan Eustach Neubert Novotná Pasovský doktor Štych Voit Vlček František Zvěřina Praha Cikánšký Šmilesův obecní dom K : 1

30 article Pod vlastní střechou . ..

Pod vlastní střechou . .. (Návštěva prvního dívčího pensionálu v Praze.) Je to již několik let, co v myslích našich vla- steneckých žen vznikla myšlénka zříditi ryze český pensionát pro zámožnější české dívky, pensionát,. v němž by kromě rodinného útulku došly i vlastene- cké výchovy. Myšlénka krásná a ideální, ač obtížná. byla uskutečněna tehdy se zdarem. Komitét předních našich dam nalezl před časem vhodně místnosti v pa- láci Salmově, později v soukromém domě v Žitně ulici. Roku loňského pak učiněn velmi šťastný kro koupí nádherného domu baronky Zdekauerove v Krakovské ulici č. 6 za obnos 190.000 K. Ačkoliv přesídlení stalo se již počátkem tohoto školního roku přece jaksi ofliciálně vstoupil první český pensioná v nových místnostech a pod vlastní střechou v živo letošníma Novým rokem

Zdekauerov Praha Salmov krakovský ulice soukromý dům