ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cca924d0-70b9-11dc-8ce3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 57, person 44, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 14.
4 article
Na ranní a odpol. listy přsdp lácí se v Praze v adistnistra a neěsít ětrrt leta . . . . 6 K — s dvují donáškeu 1a mřne a čivit leta . . . . 7 K 50 k ve mIalkách! 2 K 8o na měste Foštou: na věnie . . . . . a stvrt ieta: . . . . 9 K 60 s dvejí zleille :ke trrt tota
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
6 article Chorvatsko vydané bezpráví maďarskému v šanc!
Chorvatsko vydané bezpráví maďarskému v šanc! Kalvarie Chorvatska má dlouhou řadu ukři- tovaných a pořád jí nepřichází vykoupení Ovacet let již trvá její trápení pod zlovládou fiszova sestřence, pověstného maďarského báne Khuen Hedorvára, až konečně týraný národ, ne- moha déle snášeti věčné té trýzně, pozvedlse ku heroickému odporu, vysáhnuv, jak básník dí, »ku spravedlivému nebi pro své právo«, když mu je odepírá a šlape věrolomně zloba atlačovatelův cizáckých. Uvědomělý chorvatský lid nenahliží, proč by měl býti robotězem otrokem zpupného Maďara, který druhdy sám uznával království chorvatské za »regnum socium« — za království rovnocenné a pobra- třené Uhrám a proto za dob maďarské tísně v lelech šedesátých svým Deákem nabíze Chorvatům »bilý list« ke smlouvě a vyrovnání bratrskému. Dobromyslní Chorvatě uvěřilia uzavřeli smlouvu, avšak zehytralí Maďaři ji ob- myslně sestavili tak lstivě, že důvěřivého Slo- vana prostě ošidili o jeho svobodu politickou, o klídný národní jeho rozvoj, o poctivou samo- správu a slibovaný národohospodářský blahobyt.
Maďar Chorvat Chorvatsko Khuen Hedorvár
7 article
Jako nešlo zdejším Plenerovcům při uzavírání vídeňských punktací v lednu 1890 o žádný po- etivý mír Němcův s národem naším, nýbrž jen o úkladné obehrání nás, — rovněž tak nešlo státníkům maďarským při uzavírání státoprávní smlouvy s Chorvaty r. 1838 o žádné počestné vyrovnání svobodného národa s národem svo bodným na základě vzájemné šetrnosti a sluš- nosti, nýbrž o to, aby samostatné druhdy krá- lovství chorvatské na dále živořilo jen ve stinu mocné, panující »královny na Dunaji« v poní- ženosti »přivtělené části« zářící koruny svato štěpánské a stalo se bezbrannou kořisti výděrač ských úřadníkův a prokonsulův velmocné Ma ďárie. — Druhdy býval bán chorvatský zástupcem koruny, vládcem země ve jménu chorvatského krále a cisaře rakouského. Vyrovnáním uhersko- chorvatským však vymínili si Maďaři, že vy hledá a koruně navrhne bána chorvatského uherské ministersti vo. Již tímto jediným ustanovením bylo samo statností Chorvatův a jejich národní samosprávě odzpiváno. Co jim prospěla přiznaná politická svě právnost, když maďarský bán jmenoval, po vyšoval i sesazoval veškeré politické úřadnictvo, co samospráva ve školstvi a soudnictví, když veškeré učitelstvo a veškeré soudnictví byl podřízeno bánovi, jenž byl Maďarem tělem duš a nepokrytým nepřítelem slovanského národa Netrvalo dlouho a Tiszův prokonsul ukázal drápy Ve smlouvě o vyrovnání stálo psáno: »V veškerém území chorvatsko-slavonském je řeč chorvatská jazykem úřadním v zá- konodárství, ve správě i při soudech.
Němcův Chorvat Maďar Chorvatův Tiszův Dunaj
8 article
Uvnitř hranie Chorvatska a Slavonska je chorvatský jazyk také úřadním ja- zykem společných (uherských) orgánů vládních, jež bude míti uherské ministerstvo pro společné uhersko-chorvatské záležitosti (í- nance, cla, obchod, banky, železnice, pošty, telegraf, státní silnice, řeky, přístavy, plavbu hornictví a policii cizinskou) v trojjediném krá- lovství . . . Království chorvatskému, slavon skému i dalmatskému dovoli se k jejich přání, aby ústřední vláda (uherská) »na kol ik bude nejvíce možno« nejen při svých chorvatskoslavonských odborech v mini- sterstvu uherském, nýbrž i při svých úřa- dech na územi řečených království j me- novala za úřadníky jen rodilé Chorvaty.« — Však co z toho vykrouti lstiví hegemoni maďarští? Místo rodilých Chorvatů zaplavili želez- niční, poštovní, finanění a telegrafní úřady po celé zemi maďaronskými svými zřízenci, kteř měli se státi agitátory odnárodňovacími, na všechny důležité úřady státní dosazoval bán Khuen Hederváry jen renegáty a kreatury Ma ďarstvu sloužíci: všude zaváděna v úřadech společných maďarština jako vlastní úřadní jazyk státní, vedle něhož chorvatština jedva trpěna.
Chorvat Khuen Chorvatsko Slavonsko Ma
9 article
Maďarské nápisy objevily se na znacích řiš- ských, na stanicích železničních, na úřadech poštovních a berních. Avšak což sněm chorvatský? Proč sito dal libit? Ano, sněm! O ten bylo již dávno důkladně postaráno padesátizlatovým volebním censem a přiřknutím volebního práva všem stálním úřadníkům, aby většina národu zůstala na něm v ubohé menšině. Když však vzdor hroznému nátlaku vládnímu při vol- bách národ zvolil do sněmu silnou opposici, jejíž vůdci byli oba stateční bratří Starčevičové — neváhal Khuen Hederváry potírat opposicit persekueí tak asiatsky násilnou, že podnes yolá toto albovské drcení chorvatské strany práva o pomstu do nebes. David Starčevíč a stou- penci jeho stiháni a souzeni dvory soudními, které zasluhují býti přirovnána ku popravčím anglické hvězdové komory. Kde nestačily justiční vraždy, tam vypomohla drakonická zostření jed- nacího řádu. Vylučováním opposičních poslanců pro slovo pravdivé na deset, padesát i více schůzl sněmovních, umlčena, rozprášena a udo- lána poctivá národní opposice ve sněmu chor- vatském a pojištěno v něm panství vládní, po- rušené, servilní většině šplhaveův a otroků Ma darstva, kteři neměli jiskry citu pro hynoue vlast a dopoštěli ji vyssávat hmotně a pokořova politicky až bůh bránil.
Starčevič Khuen Hedervára ma darstva
10 article
Nejlstivější kličku položili maďaršti Shylo- kové Chorvatům na poli finančním. Přiznali jim sice samosprávu a svézákonnost pro věci poli ticko administrativní, soudní a školsko clrkevní, avšak rozpočtu finaněního, přimě- řeného této samosprávě, Chorvatsko a Slavonie nedostaly! Všeliké jejich finaněn záležitosti podřízeny jsou vý- hradně uherskému ministerstvua uherskému sněmu, v němž vyhraženo Chorvatům všeho všudy — 29 místl Zavázalyť se Uhry, že vybravše z Chor- vatska svými orgány všeliké daně — přímé i nepřímé — pro státní po- kladnu uherskou v Pešti, vyplatí Chorvatům na jejich domácí potřeby zemské ročně 45 proc., avšak během let manipulovali finančnici maďarští s vypočítáváním tributu Chorvatska tak fortelně, že ve skutečnosti dnes plat Chorvatsko na společné záležitosti mon- archie a Uher přes 70 proc. svých daní a dů- chodů, tak že sotva třetinová kvota, zbývající na jeho vlastní potřeby, nikam nestačí a země vůčihledě strádá a hyne nedostatkem ve všech koutech, ve všech oborech duševních i hmotných. Marně žalovalo národní časopisectvo chor- vatské na veškery tyto křivdy, na rostoucí, ne- snesitelnou tu bídu. Maďarská tyranie neslyšela a nedbala. A nyní, kdy už toho mají Chorvaté
Chorvat Chorvatsko Slavonie Uhry Chor Pešť
11 article
po krk dost, když vlastenecká intelligence měst jako širý venkov, nemohouce déle snésti tohoto postupujicího ožebračování, porušování, pokořo vání a hubení vlastí a národa — v zoufalém pozdvižení domáhají se nezbytné nápravy kletého toho hospodářství clzovlády muďarské odvoláním jejího představitele bána Khuena Hedervára — jakže odpovidá zoufalému národu vláda ma- darská? — Novou, všech předešlých ukrutnějš persekucí, dragonádami, žaláři a šibe nicemi stanného práva! »Uražené autoritě vlády uherské musí se zjednat zadost- učinění a bude zjednáno!« sliboval již před 14 dny Koloman Szel! v uherském sněmu svým tygrům košutovcům, aby ukrotil jejich lačnost po krvi chorvatské. A dostál patrně slovu až běda. Hrozné věci se dle všeho odtud dějí v nešťasťném Chorvatsku. Proč by medle jinak vláda uherská tak žalářnicky se starala, aby bylo Chorvatsk dnes od celého vzdělaného světa co nejpřisněji, přímo hermeticky uzavřeno, aby žádnému do pisovateli cizích listů nebylo možno podati ve řejnosti pravdivou zprávu o tom, co se v evrop- ské té zemi dnes děje a páše, proč je censurou zavřen telegraf, proč se zachycují psaní, proč nesmí žádný chorvatský list napsati ani řádky o všem tom krveprolití, těch bouřích a justifi- kacích? Zločin bojí se světla. Maďarstvo ví, že páše té doby v Chorvatsku bohomrzké ukrut- nosti, že šlape tam právo i národ šlechetný — a stydí se proto před očima vzděláného světa.
Khuen Hedervár Szel Chorvatsko
12 article
Avšak nehodlá se napravit, nýbrž hlede zločin svůj zaclonit, zakřidovat, ututiat a proto zakřikuje drze chorvatské poslance z Dalmacie i nás Čechy, abychom se neopovažovali vkládat do věcí uherských, že prý k tomu nemáme žádného práva starati se o to, jak nakládá Ma- dar s Chorvalem, zdali ho střili nebo věší, t že patří do právní sféry státu uherského. Z ohledů na tuto »nedňtklivost« hříšně Maďarie odepřel. také již včera předseda ministerstva Cislajtánie p. dr. Körber chorvatským zem- ským i řišským poslancům z království dal matského anidienci u císaře, jakkoliv uznával. že by tak věrný a loyální národ, jako jsou Chorvaté, zasluhoval, aby byl králem svým vy slechnut, když hledá při trůnu záštitu a ochranu pro trpícl bratry své. Touž chvilí, co takto pan Körber statečně odmital žádost deputace chor valské, domohl se zatím již do Vídně přichvá tavší bán chorvatský slyšení u mocnáře — sotva asi proto, aby požádal za — propuštění své. A přece by jedině toto mohlo vrátiti klid a pokoj nešťastněmu Chorvatsku a u va- rovati monarchii přeti nedozirnými ne blahými pro ni následky zlovlády maďarské mezi jižním Slovanstvem, dnes tak hluboce roztrpčeným, jako nebylo již od roku čtyřicátého osmého, kdy Maďaři vysílali deputaci do Vídně k řišskému sněmu, aby prostředkoval mezi him a chorvatským bánem, generálem Jellačičem Dnes si pyšně zapovídaji všeliké zakro- čování vídeňského parlamentu ve sporu chor- vatsko maďarském a Körber se chvěje, aby ne- vzbudil u nich pohoršení . ..
Čecho doktor Körber Chorvat Maďar Jellačič Dalmacie Ma Vídeň Chorvatsko ministerstvo Cislajtánie
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. května. (Slezský hlas o Národní radě.) Potřeba společného po- stupu ve všech národních věcech cítí se nej- více ve Slezsku, kde jest český živel nejvíce utla- čen. „Opav. Týden.“ vítá proto obrození české Národní rady, naděje se do ní zlepšení aspon
Praha Slezsko Opava
14 article
v tom oboru národní práce, která závisí jen na naší vůli a není odkázána na cizí vlivy. Ovšem nesměla by Národní rada býti obmezena jen na poslance, meškající větší část roku ve Vídni. nýbrž musili by v ní zasedati většinou mužové žijící stále mezi lidem a znajíci jeho potřeby z bezprostředního názoru. Mimo to musily by býti v Národní radě zastoupeny všechny směry politické, pokud stojí na stanovisku národním, tedy všecky strany, vyjma beznárodní sociální demokracii. Jedním z hlavních úkolů Národní rady byl by dle mínění „Opav. Týden.“ organisace sbírek na účely národni. Dnes dovolává se podpory národní tolik podniků, že jedny sbírky překážejí druhým a velké jich množstvi a roztříštěnost zaviňuje, že není peněz, když přímý zájem národní žádá, aby na některé místo byly soustředěny a uplatněny. Nepříznivá doba hospodářská mnohým zabraňuje, aby přispívali. jak by rádi, často pro sbírky velké a důležité volí se opět nevhodný okamžik. Panuje dnes čirá libovůle a náhoda. My Čechové jsme již národ- ním daním uvykli a platíme je ponejvíce bez od- mluvy a rádi. Avšak prospěch celku vyžaduje, aby ve sbírky uveden byl jednotný systém a ten vypracovati a provésti bylo by úkolem Národní
Čecho Vídeň Opava
15 article
Nesoustavnost v pořádání národních sbírek pozoruje se nejvíce ve Slezsku, kde jest tolik nezbytných národních potřeb, ale zůstávají ne povšimnuty na velikou škodu nejen Slezanů, ale i celého českého národa. V Praze, 23. května. (Chorvatská de- putace ve Vídni.) Dr. Körber dal tříčlenné deputaci jihoslovanského klubu, domáhající se slyšení zástupců dalmatských Chorvatů u panov- níka, odpověď vyhýbavou. Uznal prý přirozeným rozechvění, jež následkem událostí v královstv chorvatském ovládlo Chorvaty dalmatské, ale z důvodů státoprávních má prý za obtížno zaujati v té vůci určité stanovisko. Nechce prý také předbíhati rozhodnutí panovnikovo, ale při- pomenul, že císař jest nyní přiliš zaměstnán různými včemi vládními, připravami ke sňatku arcikněžny Marie Anny, návštěvou vojenského tábora v Mostě n. L. a mimo to události v Chor- vatsku učinily prý na panovníka ták těžký dojem. že vlastně ani není vhodno právě nyní se do- máhati slyšení v této věci. Ze všech těch dů- vodů dr. Körber prý nemůže deputaci slíbiti, že panovníkem přijata bude. Nutno prý dbáti tak smýšlení v Uhrách, které jest beztoho značně podrážděno chorvatskými debatami na říšské
Slezan doktor Körber Chorvat Marie Anna Slezsko Praha Vídeň Most Chor Uhry chorvatský jítputace
16 article
Bylo-li možno po této včerejší Körbrově od povědi pochybovati o osudu dalmatské deputace, dnešní zpráva z Pešti rozptýlila všechny pochyb- nosti. „Pester Lloydu“ totiž se sděluje z Vídně že žádosti posjanců a sťarbstů z Dalmacie za sly- šení u panovníka vyhověno nebude. Dalmatská deputaee byla patrně již připravéna i na tuto možnost, neboť se rozhodla, že v tom případě, když se jí slyšení odřekne, odevzdá aspo v kabinetní kanceláři memoran- dum o událostech v Chorvatsku. Rozumí se, že není pouhá náhoda, že sou- časně s dalmatskou chorvatskou deputací přibyl do Vídně také bán hr. Khuen-Héderváry. V Praze, 23. května. (N epokoje v Chorvatsku.) Předseda spojené chorvatské opposice dr. Brestyenszky měl o situnei v Chorvatsku rozmluvu s dopisovatelem „Graz. Velksblattu“. Dr. Brestyenszky vytkl především že nynější hnutí v Chorvatsku nesměřuje proti madarskému národu, nýbrž jen proli
Lloyd Khuen Héderváry Brestyenszky Pešť Vídeň Dalmacie Chorvatsko Praha Graz
19 article
V drebném prodeji: tanni čislo o sobě . . . za 8h e-polelní . . . . na ž h Ve ňlialkich na venkově ranní číele. . . . . . . . 10h vépolední . . . . . . . . 3 h Inseráty platí se hokově rnpřel. Přečplacení a inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se těž redakee, tiskárna a ezpedice „Národnich Lisks“. Rukoplny so novraceji.
Národnich Lisk
20 article
režimu, provozovanému uherskou vládou v Chor- vatsku a proti jeho ztělesnění, bánovi hr. Khuen- Hédervárovi. „Tente muž — pravil mluvčí — jost hlavním vinníkem nynějších událostí v Chor- vatsku a proto náš boj platí především jemu.“ Chorvatští opposiční poslanci zaslali bánovi me- morandum (v „N. L.“ doslovně otištěné. Pozn. red.), ale bán jako navzdor všem parlamentním zvykům dal toto memorandum zkonfiskovati, což způsobilo oprávněné roztrpčení. Brestyenszky po- chybuje, že přání, uvedená v memorandum, bu- dou v brzké době za nynějších poměrů splněna. Maďaři nevzdají se dobrovolně zisku, jejž maji dle finančního vyrovnání z Chorvatska. Neběží ani o to, že ze všech chorvatských příjmů Uhry si ponechávají 56% na tak zv. společné uhersko- chorvatské potřeby, nýbrž hlavně o to, že se z těchto peněz neděje pranic pro Chorvatsko. Brestyenszky jako katolík stěžoval sí také na to, že katolická církev se z Uher systematicky dráždí, což prý působí také ziou krev mezi Chorvaty. Z posledních událostí v Chor- vatsku zaznamenáváme následující: V Zá- hřebě po oslavě Jellačičově bylo raně no sedm osob (dva strážníci a pět občanů) a 131 osoba byla zatčena. Z třiceti a několika studují- cích, zatčených v budově universitní, byli pro- puštění na svobodu všichni, až na dva. Také část ostatních zatčených byla prý již pro- puštěna.
Khuen Hédervár Maďar Uher Chorvat Chor Chorvatsko Uhry Imorandum
21 article
Náhlý soud v Križevei se nesešel. Bylo totiž konstatováno, že jeden z obžalovaných jest těžce raněn a druhý povážlivě ochuravěl ; co se týče ostatních tří obžalovaných, jest prý jejich odsouzení již předem vyloučeno. Dne 23. t. m. shluklo se obyvatelstvo ves- nice Kalinovice u Záhřeba a vrhle se na tamní obecní dům. Četnictvo do zástupu vystře- lilo a jeden z demonstrantů prý z a b it. Ze Lvova, 21. května. (Změna v místo- držitelství.) „Gaz. Narodowé““ sděluje se z Vídně, že jmenování hr. Ondř. Potockého halič- ským místodržitelem bude úřadně vyhlášeno dne 7. neb 9. června, načež nově jmenovaný místo- držitel složí ihned přísahu v ruce panovníkovy a ujme se úřadu mozi 10. a 14. červnem. Kan- didátem pro hodnost zemského maršálka halič- ského jmenuje se opět hr. Stanislav Badeni. Z Terstu, 20. května. (Chorvatština u soudů istrijských.) „Slav. Misli“ sdě- luje se z Rovině, že se u tamního krajského soudu konalo minulý týden přelíčení ve věci ci- vilní a že se celé řízení provedlo v jazyku chor- vatském, poněvadž jak strany a jich právní zá- stupci, tak i soudeové užívali výhradně jen ja- zyka chorvatského. „Slav. Misao“ podotýká, že jest to prvý případ chorvatského přeličení v Istrii.
Potocki Baden Záhřeb Lvov Gaza Vídeň Terst Istria
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23 května. Zastaveni „Odjeku“. Vláda srbská nadobro zastavila opposičný časopis „Odjek“, jenž byl orgánem „krajních radikálů“, jak tituluje ochotný zpravodaj „C.-B.“ ty srbské vlastence, kteří nekývají k tomu, dě- je-li se v Srbsku beze vší příčiny převrat za pře- vratem a provozuje-li se tam vnitřní politika protinárodní. „Odjek“ byl už jednou policií zastaven, není tomu dávno, ale soud zastavení nepotvrdíl, načež list počal opět vycházeti. Aby jej umlčela, chopila se nyní věci sama vláda. Redaktoru při tom bez soudu diktováno 2měsíčné vězení.
Praha 23 květen Srbsko
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 21. května.
Praha
25 article
8—. (Kronika.) Třeba čítati soukrome záznamy, paměti osobní a důvěrné listy sou- časníků, vynikajíeích osob, spolučinných na ve- řejném životě své doby, aby člověk úžaslý pro- nikl předivem fantazií libovolných, které tvoř obsah velké knihy, obecně Dějinami lidstva zvané. Také sbírka soukromých dopisů z po- zůstalosti Bismarkovy nedávno vyšlá, listů, jež zasílal železný kaneléř své choti z vojenského tábora za franko-německé války, je toho druhu čtení. *) Jsou to podivuhodné dokumenty! Stracho- vaný státník, muž olbřimého profilu, před jehož mračnopozorem chvěly se korunované hlavy, odhaluje tu v nenucené formě rodinných listů bezděčně svoji nejvnitřnější osobnost. Jak se tu převrací a hrouti v sebe ty obrysy utkvě- lých představ, ten ujednaný, hotový sled otázek a odpovědí obecně uznávaného dějepisu ! Kdo byl tvůrcem velikého Německa? Kdo vnuti Evropě novou tvářnost? Kdo vtiskl svou osobní pečeť věku železa a krve ? . . . Jak se zdá nezvratně zjištěna ta postava železného kane- léře, muže nadělověckého chtění a úsilo lování! A jak začnete o všem pochyboval cose vám kdy obvyklou frazeologil dějinných výkladů v paměť vštěpovalo, čtouce ty zápisy muže sou- kromníka, manžela a otce, listy, psané za noč- ních chvil, kdy vřava bitevní utichla a rádce králův se vrací do svého stanu, aby než se uloží k odpočinku, vyměnil v duchu pozdrav se vzdálenou důvěrnicí svých nejosobnějších my šlenek a dojmů! Muž železa a krve, nejmoc- nější mezi mocnými cítí se tak osamělým a sl bým! Nemá ve svém okolí nikoho, komu by si posteskl a v pocitu svého osamění jak je tu náhle tak — roveň kterémukoliv z nejpo- slednějších, kteří kdy v malomoci své jiným »moenějším« — záviděli !
Bismarkův Německo Evropa
26 article
— Nemám tu nikde dušičky, s níž bych mohl si porozprávět o budoucnosti a minulosti ! stě- žuje sí pisatel v jednom listě Je-li člověk dlouho ministrem a má-li řízením božím ke *) Bismareks Briele an seine Gattin aus čom Kriege 1870—1871. Stuligart. Poka 1903. všemu ještě úspěcby, pak cití důkladně, jak mu studené bahno nepřízně a zášti znenáhla stoupá výše a výše, až k srdci! Nových přátel ne- získáš, staři umírají, nebo znechuceni ve své skromnosti ustupují a chladu s hůry jen při- bývá! Jak to už podmiňuje přírodopis knižaí i nejlepších! Náklonnost, má-li býti trvalá, vy- mahá nezbytně vzájemnosti a zkrátka. mrazlmne tu duševně a toužím být u Tebe a s Tebou na venkovské sa motě. . . Jestli vůbec který státník na světě » ovláda dokonale situaci,« tedy dle obecného názoru by jistě železný kaneléř oním mužem, v jehož rukou stále se sbihaly všecky nitky, mající nejpo- drobnější vědomost o každém důležitějším aktu. který souvisel s hlavním dějem a mohl přispěti k utváření událostí!
27 article
Leč právě onen »obecný názor« není než ho- lým klamem. Pouhá hříčka obraznosti širého davu jenž sluje »veřejností«, »pamětí lidstva«, »sou- dem dějin« a pod. Dav nemůže být nikdy za- svěcen do podrobnosti a příčin zjevů, jež byly pohnutkami a hybly událostí, ale dav musí přece svým způsobem chápati, co se kol něho děje. A tak vzniká ona dvojí stránka dějin, ona zdánlivá, kterou svět sám sobě vydává za »poznanou pravdu« dějin a druhá skutečná, pod povrchem zdání se tající pravda, která tkvi sama uvnitř své podstaty a o níž běž- nému dějepisu nemusí se ani zdáti, dějepisu, jenž odkázán ku pravdě předepsaných »doku- mentů«. Známa je episoda s bombardováním Paříže. Obležené město bylo podle všech pravidel dobý- vacího válečnietví sevřeno řetězem přibližovacích příkopů a bateril. Strašidelný pás těžkých kus obléhací dělostřelby, obrácen železnými jíeny proti městu, obmykal se všech stran »metropoli světa«. Na zejtřek měl započiti útok. Se zata jeným dechem očekával vzdělaný svět svoje povinné zprávy o zahájení střelby. Ale minul den prvý a druhý, míjeli dnové a celé týdny trapného napjetí, ale německá dělostřelba pře obleženou Paříži zůstávala něma. Co se děje? Proč se nestříli?
Paříž
28 article
Vše kladlo si udiveno otázku. Vymýšleny všeliké báchory, nejpodivnější historky kolpor- továny, noviny přinášely dobrodružné výklady Jaký div! S hradeb obleženého města stále srší oheň proti německým bateriím, ale se strany oblehatele se — neodpovídá. Proč? To musí mít přece svoji zvláštní příčinu! Nikdo nie ji- stého nevěděl. Však čím méně se vědělo, tím ochotněji se věřilo troušeným pověstem. Ve hlavním stanu útočné armády ovšem musila byt vědomost pravého stavu věcí. V okolí krále jistě věděli, proč se nestříli. Bismark, osnovalel války, nemohl býti v nevědomosti o příčinách, jež zdržovaly hlavní akt dramatu, nemohl nevěděti. kde to váznel Tak aspoň právem obecně platných pra- videl by soudil každý. Ale soudil by právě — licho. Bismark nevi nie. Sám je v nejtrapněj- ších rozpucích, nevědomý, málomocný, neschopně tápající v trapných nejistotách jako nejvzdále- nějši od místa děje — čtenář falešných bulle- — Až jednou vyjde na jevo, píše, proč vlastně naši dobří vojáci tak dlouho musí spát v dešti granátů a nesmějí útočili, bude z le A na jevo to vyjit musí, neboť je příliš mnoho lidí, kteří tomu věří. Má-li o tom vědo most král a trpí-li to anebo je-li klamán? o tom jsou hádky. Já věřím ochotně posledněj šímu . . .
29 article
Tedy sám řidič událostí, odpovědník a v - volatel války, vrchní osnovatel děje — nev nic, jen se domýšlí, hádá něco, věl říl Nejvíce víly na veřejnosti nacházela po- věst o nějaké prý akci »vznešených dam«, jež v kritické chvíli ve prospěch Paříže, střediska moderní vzdělanosti světové, uplatňovaly svůj mocný vliv. Legenda přešla i do úředního děje- pisu. Teprv loňské vydání »Zápisků maršála Blumenthala« *) rázem zakroutilo krk této hi- storické kachně, která však nieméně zachová si i nadále svůj význam historického fakta. — Ku podivu, že lidé tak neradi uznáva a chápou holou pravdu, píše generál. Nechtějí připustiti, že pouhá zkušenost a rozvaha mohly mi brániti, abych se nepouštěl do palby dětin- ské a bezúčelné. Raději si za každou cenu něco — vymýšlejí
Blumenthal Paříž
31 article
*) Viz »Kroniku« »Nár. L. « ze dne 15. únor minulého roku Příčinou »nepopíratelného« otálení se střel- bou nebyly »ženské vlivy«, nýbrž — nedosta- tečnů zásoba střeliva, s níž obezřelý velitel ne- chtěl se do úločné akce pouštět. Vyčkával pří- voz vydatnější zálohy, A s tou právě to někde vázlo. Jenže obezřelý vojevůdce nevytrubuje do kraje svoji nesnáz. Odlud dráždivost tajemství. Z »dětinských nevědomeů«, kteří místo pravdy spokojí se s nějakou »vymyšlenosti«, byl sám svrchovaný »vládce poměrů«. V listě psaném dne 28. řijna píše: — Dnes musím ještě na papíře ulevit svému rozhorleni nad myšlenkou, která i Tobě byla donesena a mnoha časopisy otištěna, jako- bych já zdržoval hru našich děl proti Pařížía měl tedy svoji vinu na prodlužování vojny. Po celé týdny už denně sám jsem očekával, že budu z rána probuzen hřímáním dělostřelby, přes dvě stě kusů stojí připraveno, ale na střelbu nedochází! A přece nemaji ani uloženo mířiti na Paříž, nýbrž jen proti některým tvrzím Visí nad tím vším nějaká intri ka, upletená ženskými, arcibiskupya učenými pány! Známé vysoké vlivy prý spolupůsobí, aby se nepřišlo o zahraničnou po- chvalu a frázového kadidla aby nebylo ... Tak sám vrchní režisér válečného divadla nemaje vědomost vlastního fakta zákulisního, pomáhá si balamutem své fantasie, jako po- slední divák na galerii, podlehající dojmu vnější divadelní illuse.
Pařížía Paříž
32 article
I muž nejvyšší posice, uprostřed ubíhají cího proudu déjů, zůstává bezvolným nástrojem, konajícím prostě slepou povinnost své — funkce. — Dnes před dvěma měsíci jel jsem z Va- říně do Berlína! vzpomíná kaneléř v jednom do- pise. Jaký kus dějin mezi tím! A kde zů- stala otázka následnictvi španělského trůnu,o níž jsme se s Bucherem tolik napočitali a hlavy si nalámali? Přišlo to všecko tak samo! Ze sporu o nástupnictví na španělském trůně válka započsta a k jakým otázkám zafím se všecko obracl! Veliký »kovář dějin« stojí všecek překva- pen nad svojí kovadlinou. Kde zůstala předví- davost velikého státníka? Válka vypovězena pro svéhlavost Napoleona, který nechtěl povoliti ve španělské záležitostí. Hrouda sněhu se utrhla a přivodila lavinu událostí. Ke »smělé myšlence« velikého Německa sám Bismark měl ješté da- leko. V jednom listě stěžuje si na zbrklost vo- jenských kruhů, kterým dobytá vítězství stoupla trochu do hlavy. — Generální štáb, vyjma starého Molik, se mi vůbec nelibí; úspěch mu vrazil »císař- ským sla omamem« pod korunku a bývá mi často úz ko, pomýšlím-li, že za to o so- bivé sebepřeceňování budeme je- ště stiženi trestem ...
Bucher Napoleon Virginie Berlín Německo Bismark
33 article
Brzo ovšem unášen proudem, dovedl se obratný muž s šilenstvím spřáteliti a popadnouti je za praktickou stránku. »Císařskou otázku« už pokládá za »zcela jednoduchou o sobě.« — Trápí mne knížata svými horlivůstkami, píše, a sám můj Nejmilostivější se svými drob- nými rozpaky, jaké mu pro všeliké předsudky a předsudečky působí tak jednoduchá sobě císařská otázka« .. Stála ostatně muže hodně potu tato otázka. Ještě s vyhrnutými rukávy ulevuje přiležitostně svému rozhořčení: — Strašně dlouho jsem Ti nepsal, odpust, ale císařský porod byl vskutku těžký a králové v takovém stavu mají své zvláštní choutky, jako ženy, nežli vydají světu, co v sobě podržeti ne- mohou. Několikkrát měl jsem pocit, že musím prasknout jako puma a celou budovu na třísky roztrhat. Potřebná práce mne neunaví, ale ne- potřebná mne roztrpčuje . .. Poučné čtení Ať na výšinách velkého úkolu nebo v ní- žinách všedního života člověk zůstává muškou na kolesu dějin. Jako ve známé bajce. Vůz hrčí po silnici a kotouče prachu se zvedají. Muška se octla na střeše vozu všecka zmámena. — Čí to dílo, kolem ty kotouče prachu? .. Muška z Ezopovy bajky považovala zved- nutý prach za svoje dílo! Obyčejná lidská muška! Málo komu je dáno rozeznati svoji osobní sílu od síly — funkce, do které ho vítr událostí posadil. Také železný kanelér byl mu- škou, jenže ne — Ezopovou, rozeznávaje pod sebou dobře kolesa dějin samovolně se otá- čejíell