1
masthead
Ročník XXXXIII
2
masthead
V Praze, v neděli dne 24. května 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přsdp lácí se
v Praze v adistnistra
a neěsít
ětrrt leta . . . . 6 K —
s dvují donáškeu
1a mřne
a čivit leta . . . . 7 K 50 k
ve mIalkách! 2 K 8o
na měste
Foštou:
na věnie . . . . .
a stvrt ieta: . . . . 9 K 60
s dvejí zleille
:ke
trrt tota
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 18 stranách.
Praha
6
article
Chorvatsko vydané bezpráví
maďarskému v šanc!
Chorvatsko vydané bezpráví
maďarskému v šanc!
Kalvarie Chorvatska má dlouhou řadu ukři-
tovaných a pořád jí nepřichází vykoupení
Ovacet let již trvá její trápení pod zlovládou
fiszova sestřence, pověstného maďarského báne
Khuen Hedorvára, až konečně týraný národ, ne-
moha déle snášeti věčné té trýzně, pozvedlse
ku heroickému odporu, vysáhnuv, jak básník
dí, »ku spravedlivému nebi pro své právo«,
když mu je odepírá a šlape věrolomně zloba
atlačovatelův cizáckých. Uvědomělý chorvatský
lid nenahliží, proč by měl býti robotězem
otrokem zpupného Maďara, který druhdy sám
uznával království chorvatské za »regnum
socium« — za království rovnocenné a pobra-
třené Uhrám a proto za dob maďarské tísně
v lelech šedesátých svým Deákem nabíze
Chorvatům »bilý list« ke smlouvě a vyrovnání
bratrskému. Dobromyslní Chorvatě uvěřilia
uzavřeli smlouvu, avšak zehytralí Maďaři ji ob-
myslně sestavili tak lstivě, že důvěřivého Slo-
vana prostě ošidili o jeho svobodu politickou,
o klídný národní jeho rozvoj, o poctivou samo-
správu a slibovaný národohospodářský blahobyt.
Maďar
Chorvat
Chorvatsko
Khuen Hedorvár
7
article
Jako nešlo zdejším Plenerovcům při uzavírání
vídeňských punktací v lednu 1890 o žádný po-
etivý mír Němcův s národem naším, nýbrž jen
o úkladné obehrání nás, — rovněž tak nešlo
státníkům maďarským při uzavírání státoprávní
smlouvy s Chorvaty r. 1838 o žádné počestné
vyrovnání svobodného národa s národem svo
bodným na základě vzájemné šetrnosti a sluš-
nosti, nýbrž o to, aby samostatné druhdy krá-
lovství chorvatské na dále živořilo jen ve stinu
mocné, panující »královny na Dunaji« v poní-
ženosti »přivtělené části« zářící koruny svato
štěpánské a stalo se bezbrannou kořisti výděrač
ských úřadníkův a prokonsulův velmocné Ma
ďárie. —
Druhdy býval bán chorvatský zástupcem
koruny, vládcem země ve jménu chorvatského
krále a cisaře rakouského. Vyrovnáním uhersko-
chorvatským však vymínili si Maďaři, že vy
hledá a koruně navrhne bána chorvatského
uherské ministersti vo.
Již tímto jediným ustanovením bylo samo
statností Chorvatův a jejich národní samosprávě
odzpiváno.
Co jim prospěla přiznaná politická svě
právnost, když maďarský bán jmenoval, po
vyšoval i sesazoval veškeré politické úřadnictvo,
co samospráva ve školstvi a soudnictví, když
veškeré učitelstvo a veškeré soudnictví byl
podřízeno bánovi, jenž byl Maďarem tělem duš
a nepokrytým nepřítelem slovanského národa
Netrvalo dlouho a Tiszův prokonsul ukázal
drápy
Ve smlouvě o vyrovnání stálo psáno: »V
veškerém území chorvatsko-slavonském je řeč
chorvatská jazykem úřadním v zá-
konodárství, ve správě i při soudech.
Němcův
Chorvat
Maďar
Chorvatův
Tiszův
Dunaj
8
article
Uvnitř hranie Chorvatska a Slavonska je
chorvatský jazyk také úřadním ja-
zykem společných (uherských) orgánů
vládních, jež bude míti uherské ministerstvo
pro společné uhersko-chorvatské záležitosti (í-
nance, cla, obchod, banky, železnice, pošty,
telegraf, státní silnice, řeky, přístavy, plavbu
hornictví a policii cizinskou) v trojjediném krá-
lovství . . . Království chorvatskému, slavon
skému i dalmatskému dovoli se k jejich
přání, aby ústřední vláda (uherská) »na kol ik
bude nejvíce možno« nejen při svých
chorvatskoslavonských odborech v mini-
sterstvu uherském, nýbrž i při svých úřa-
dech na územi řečených království j me-
novala za úřadníky jen rodilé
Chorvaty.« — Však co z toho vykrouti
lstiví hegemoni maďarští?
Místo rodilých Chorvatů zaplavili želez-
niční, poštovní, finanění a telegrafní úřady po
celé zemi maďaronskými svými zřízenci, kteř
měli se státi agitátory odnárodňovacími, na
všechny důležité úřady státní dosazoval bán
Khuen Hederváry jen renegáty a kreatury Ma
ďarstvu sloužíci: všude zaváděna v úřadech
společných maďarština jako vlastní úřadní jazyk
státní, vedle něhož chorvatština jedva trpěna.
Chorvat
Khuen
Chorvatsko
Slavonsko
Ma
9
article
Maďarské nápisy objevily se na znacích řiš-
ských, na stanicích železničních, na úřadech
poštovních a berních.
Avšak což sněm chorvatský? Proč sito
dal libit? Ano, sněm! O ten bylo již dávno
důkladně postaráno padesátizlatovým
volebním censem a přiřknutím volebního
práva všem stálním úřadníkům, aby většina
národu zůstala na něm v ubohé menšině. Když
však vzdor hroznému nátlaku vládnímu při vol-
bách národ zvolil do sněmu silnou opposici,
jejíž vůdci byli oba stateční bratří Starčevičové
— neváhal Khuen Hederváry potírat opposicit
persekueí tak asiatsky násilnou, že podnes yolá
toto albovské drcení chorvatské strany práva
o pomstu do nebes. David Starčevíč a stou-
penci jeho stiháni a souzeni dvory soudními,
které zasluhují býti přirovnána ku popravčím
anglické hvězdové komory. Kde nestačily justiční
vraždy, tam vypomohla drakonická zostření jed-
nacího řádu. Vylučováním opposičních poslanců
pro slovo pravdivé na deset, padesát i více
schůzl sněmovních, umlčena, rozprášena a udo-
lána poctivá národní opposice ve sněmu chor-
vatském a pojištěno v něm panství vládní, po-
rušené, servilní většině šplhaveův a otroků Ma
darstva, kteři neměli jiskry citu pro hynoue
vlast a dopoštěli ji vyssávat hmotně a pokořova
politicky až bůh bránil.
Starčevič
Khuen
Hedervára
ma darstva
10
article
Nejlstivější kličku položili maďaršti Shylo-
kové Chorvatům na poli finančním. Přiznali jim
sice samosprávu a svézákonnost pro věci poli
ticko administrativní, soudní a školsko clrkevní,
avšak rozpočtu finaněního, přimě-
řeného této samosprávě, Chorvatsko a Slavonie
nedostaly! Všeliké jejich finaněn
záležitosti podřízeny jsou vý-
hradně uherskému ministerstvua
uherskému sněmu, v němž vyhraženo
Chorvatům všeho všudy — 29 místl
Zavázalyť se Uhry, že vybravše z Chor-
vatska svými orgány všeliké daně
— přímé i nepřímé — pro státní po-
kladnu uherskou v Pešti, vyplatí Chorvatům na
jejich domácí potřeby zemské
ročně 45 proc., avšak během let manipulovali
finančnici maďarští s vypočítáváním tributu
Chorvatska tak fortelně, že ve skutečnosti dnes
plat Chorvatsko na společné záležitosti mon-
archie a Uher přes 70 proc. svých daní a dů-
chodů, tak že sotva třetinová kvota, zbývající
na jeho vlastní potřeby, nikam nestačí a země
vůčihledě strádá a hyne nedostatkem ve všech
koutech, ve všech oborech duševních i hmotných.
Marně žalovalo národní časopisectvo chor-
vatské na veškery tyto křivdy, na rostoucí, ne-
snesitelnou tu bídu. Maďarská tyranie neslyšela
a nedbala. A nyní, kdy už toho mají Chorvaté
Chorvat
Chorvatsko
Slavonie
Uhry
Chor
Pešť
11
article
po krk dost, když vlastenecká intelligence měst
jako širý venkov, nemohouce déle snésti tohoto
postupujicího ožebračování, porušování, pokořo
vání a hubení vlastí a národa — v zoufalém
pozdvižení domáhají se nezbytné nápravy kletého
toho hospodářství clzovlády muďarské odvoláním
jejího představitele bána Khuena Hedervára —
jakže odpovidá zoufalému národu vláda ma-
darská? — Novou, všech předešlých ukrutnějš
persekucí, dragonádami, žaláři a šibe
nicemi stanného práva! »Uražené
autoritě vlády uherské musí se zjednat zadost-
učinění a bude zjednáno!« sliboval již před
14 dny Koloman Szel! v uherském sněmu
svým tygrům košutovcům, aby ukrotil jejich
lačnost po krvi chorvatské.
A dostál patrně slovu až běda. Hrozné
věci se dle všeho odtud dějí v nešťasťném
Chorvatsku. Proč by medle jinak vláda uherská
tak žalářnicky se starala, aby bylo Chorvatsk
dnes od celého vzdělaného světa co nejpřisněji,
přímo hermeticky uzavřeno, aby žádnému do
pisovateli cizích listů nebylo možno podati ve
řejnosti pravdivou zprávu o tom, co se v evrop-
ské té zemi dnes děje a páše, proč je censurou
zavřen telegraf, proč se zachycují psaní, proč
nesmí žádný chorvatský list napsati ani řádky
o všem tom krveprolití, těch bouřích a justifi-
kacích? Zločin bojí se světla. Maďarstvo ví, že
páše té doby v Chorvatsku bohomrzké ukrut-
nosti, že šlape tam právo i národ šlechetný —
a stydí se proto před očima vzděláného světa.
Khuen Hedervár
Szel
Chorvatsko
12
article
Avšak nehodlá se napravit, nýbrž hlede
zločin svůj zaclonit, zakřidovat, ututiat a proto
zakřikuje drze chorvatské poslance z Dalmacie
i nás Čechy, abychom se neopovažovali vkládat
do věcí uherských, že prý k tomu nemáme
žádného práva starati se o to, jak nakládá Ma-
dar s Chorvalem, zdali ho střili nebo věší, t
že patří do právní sféry státu uherského.
Z ohledů na tuto »nedňtklivost« hříšně Maďarie
odepřel. také již včera předseda ministerstva
Cislajtánie p. dr. Körber chorvatským zem-
ským i řišským poslancům z království dal
matského anidienci u císaře, jakkoliv uznával.
že by tak věrný a loyální národ, jako jsou
Chorvaté, zasluhoval, aby byl králem svým vy
slechnut, když hledá při trůnu záštitu a ochranu
pro trpícl bratry své. Touž chvilí, co takto pan
Körber statečně odmital žádost deputace chor
valské, domohl se zatím již do Vídně přichvá
tavší bán chorvatský slyšení u mocnáře — sotva
asi proto, aby požádal za — propuštění své.
A přece by jedině toto mohlo vrátiti
klid a pokoj nešťastněmu Chorvatsku a u va-
rovati monarchii přeti nedozirnými ne
blahými pro ni následky zlovlády maďarské
mezi jižním Slovanstvem, dnes tak hluboce
roztrpčeným, jako nebylo již od roku čtyřicátého
osmého, kdy Maďaři vysílali deputaci do Vídně
k řišskému sněmu, aby prostředkoval mezi him
a chorvatským bánem, generálem Jellačičem
Dnes si pyšně zapovídaji všeliké zakro-
čování vídeňského parlamentu ve sporu chor-
vatsko maďarském a Körber se chvěje, aby ne-
vzbudil u nich pohoršení . ..
Čecho
doktor
Körber
Chorvat
Maďar
Jellačič
Dalmacie
Ma
Vídeň
Chorvatsko
ministerstvo Cislajtánie
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. května. (Slezský hlas
o Národní radě.) Potřeba společného po-
stupu ve všech národních věcech cítí se nej-
více ve Slezsku, kde jest český živel nejvíce utla-
čen. „Opav. Týden.“ vítá proto obrození české
Národní rady, naděje se do ní zlepšení aspon
Praha
Slezsko
Opava
14
article
v tom oboru národní práce, která závisí jen na
naší vůli a není odkázána na cizí vlivy. Ovšem
nesměla by Národní rada býti obmezena jen na
poslance, meškající větší část roku ve Vídni.
nýbrž musili by v ní zasedati většinou mužové
žijící stále mezi lidem a znajíci jeho potřeby
z bezprostředního názoru. Mimo to musily by
býti v Národní radě zastoupeny všechny směry
politické, pokud stojí na stanovisku národním,
tedy všecky strany, vyjma beznárodní sociální
demokracii.
Jedním z hlavních úkolů Národní rady byl
by dle mínění „Opav. Týden.“ organisace
sbírek na účely národni. Dnes dovolává
se podpory národní tolik podniků, že jedny
sbírky překážejí druhým a velké jich množstvi
a roztříštěnost zaviňuje, že není peněz, když
přímý zájem národní žádá, aby na některé místo
byly soustředěny a uplatněny. Nepříznivá doba
hospodářská mnohým zabraňuje, aby přispívali.
jak by rádi, často pro sbírky velké a důležité
volí se opět nevhodný okamžik. Panuje dnes čirá
libovůle a náhoda. My Čechové jsme již národ-
ním daním uvykli a platíme je ponejvíce bez od-
mluvy a rádi. Avšak prospěch celku vyžaduje,
aby ve sbírky uveden byl jednotný systém a ten
vypracovati a provésti bylo by úkolem Národní
Čecho
Vídeň
Opava
15
article
Nesoustavnost v pořádání národních sbírek
pozoruje se nejvíce ve Slezsku, kde jest tolik
nezbytných národních potřeb, ale zůstávají ne
povšimnuty na velikou škodu nejen Slezanů, ale
i celého českého národa.
V Praze, 23. května. (Chorvatská de-
putace ve Vídni.) Dr. Körber dal tříčlenné
deputaci jihoslovanského klubu, domáhající se
slyšení zástupců dalmatských Chorvatů u panov-
níka, odpověď vyhýbavou. Uznal prý přirozeným
rozechvění, jež následkem událostí v královstv
chorvatském ovládlo Chorvaty dalmatské, ale
z důvodů státoprávních má prý za obtížno
zaujati v té vůci určité stanovisko. Nechce prý
také předbíhati rozhodnutí panovnikovo, ale při-
pomenul, že císař jest nyní přiliš zaměstnán
různými včemi vládními, připravami ke sňatku
arcikněžny Marie Anny, návštěvou vojenského
tábora v Mostě n. L. a mimo to události v Chor-
vatsku učinily prý na panovníka ták těžký dojem.
že vlastně ani není vhodno právě nyní se do-
máhati slyšení v této věci. Ze všech těch dů-
vodů dr. Körber prý nemůže deputaci slíbiti, že
panovníkem přijata bude. Nutno prý dbáti tak
smýšlení v Uhrách, které jest beztoho značně
podrážděno chorvatskými debatami na říšské
Slezan
doktor
Körber
Chorvat
Marie Anna
Slezsko
Praha
Vídeň
Most
Chor
Uhry
chorvatský jítputace
16
article
Bylo-li možno po této včerejší Körbrově od
povědi pochybovati o osudu dalmatské deputace,
dnešní zpráva z Pešti rozptýlila všechny pochyb-
nosti. „Pester Lloydu“ totiž se sděluje z Vídně
že žádosti posjanců a sťarbstů z Dalmacie za sly-
šení u panovníka vyhověno nebude. Dalmatská
deputaee byla patrně již připravéna i na tuto
možnost, neboť se rozhodla, že v tom případě,
když se jí slyšení odřekne, odevzdá aspo
v kabinetní kanceláři memoran-
dum o událostech v Chorvatsku.
Rozumí se, že není pouhá náhoda, že sou-
časně s dalmatskou chorvatskou deputací přibyl
do Vídně také bán hr. Khuen-Héderváry.
V Praze, 23. května. (N epokoje v
Chorvatsku.) Předseda spojené chorvatské
opposice dr. Brestyenszky měl o situnei
v Chorvatsku rozmluvu s dopisovatelem „Graz.
Velksblattu“. Dr. Brestyenszky vytkl především
že nynější hnutí v Chorvatsku nesměřuje proti
madarskému národu, nýbrž jen proli
Lloyd
Khuen
Héderváry
Brestyenszky
Pešť
Vídeň
Dalmacie
Chorvatsko
Praha
Graz
19
article
V drebném prodeji:
tanni čislo o sobě . . . za 8h
e-polelní
. . . . na ž h
Ve ňlialkich na venkově
ranní číele. . . . . . . . 10h
vépolední . . . . . . . . 3 h
Inseráty
platí se hokově rnpřel.
Přečplacení a inserty přijímá admini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těž redakee,
tiskárna a ezpedice „Národnich Lisks“.
Rukoplny so novraceji.
Národnich Lisk
20
article
režimu, provozovanému uherskou vládou v Chor-
vatsku a proti jeho ztělesnění, bánovi hr. Khuen-
Hédervárovi. „Tente muž — pravil mluvčí —
jost hlavním vinníkem nynějších událostí v Chor-
vatsku a proto náš boj platí především jemu.“
Chorvatští opposiční poslanci zaslali bánovi me-
morandum (v „N. L.“ doslovně otištěné. Pozn.
red.), ale bán jako navzdor všem parlamentním
zvykům dal toto memorandum zkonfiskovati, což
způsobilo oprávněné roztrpčení. Brestyenszky po-
chybuje, že přání, uvedená v memorandum, bu-
dou v brzké době za nynějších poměrů splněna.
Maďaři nevzdají se dobrovolně zisku, jejž maji
dle finančního vyrovnání z Chorvatska. Neběží
ani o to, že ze všech chorvatských příjmů Uhry
si ponechávají 56% na tak zv. společné uhersko-
chorvatské potřeby, nýbrž hlavně o to, že se
z těchto peněz neděje pranic pro Chorvatsko.
Brestyenszky jako katolík stěžoval sí také na to,
že katolická církev se z Uher systematicky
dráždí, což prý působí také ziou krev mezi
Chorvaty.
Z posledních událostí v Chor-
vatsku zaznamenáváme následující: V Zá-
hřebě po oslavě Jellačičově bylo raně no
sedm osob (dva strážníci a pět občanů) a 131
osoba byla zatčena. Z třiceti a několika studují-
cích, zatčených v budově universitní, byli pro-
puštění na svobodu všichni, až na dva. Také
část ostatních zatčených byla prý již pro-
puštěna.
Khuen
Hédervár
Maďar
Uher
Chorvat
Chor
Chorvatsko
Uhry
Imorandum
21
article
Náhlý soud v Križevei se nesešel.
Bylo totiž konstatováno, že jeden z obžalovaných
jest těžce raněn a druhý povážlivě ochuravěl ; co
se týče ostatních tří obžalovaných, jest prý jejich
odsouzení již předem vyloučeno.
Dne 23. t. m. shluklo se obyvatelstvo ves-
nice Kalinovice u Záhřeba a vrhle se na tamní
obecní dům. Četnictvo do zástupu vystře-
lilo a jeden z demonstrantů prý z a b it.
Ze Lvova, 21. května. (Změna v místo-
držitelství.) „Gaz. Narodowé““ sděluje se
z Vídně, že jmenování hr. Ondř. Potockého halič-
ským místodržitelem bude úřadně vyhlášeno dne
7. neb 9. června, načež nově jmenovaný místo-
držitel složí ihned přísahu v ruce panovníkovy
a ujme se úřadu mozi 10. a 14. červnem. Kan-
didátem pro hodnost zemského maršálka halič-
ského jmenuje se opět hr. Stanislav Badeni.
Z Terstu, 20. května. (Chorvatština
u soudů istrijských.) „Slav. Misli“ sdě-
luje se z Rovině, že se u tamního krajského
soudu konalo minulý týden přelíčení ve věci ci-
vilní a že se celé řízení provedlo v jazyku chor-
vatském, poněvadž jak strany a jich právní zá-
stupci, tak i soudeové užívali výhradně jen ja-
zyka chorvatského. „Slav. Misao“ podotýká, že
jest to prvý případ chorvatského přeličení v
Istrii.
Potocki
Baden
Záhřeb
Lvov
Gaza
Vídeň
Terst
Istria
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23 května.
Zastaveni „Odjeku“.
Vláda srbská nadobro zastavila opposičný
časopis „Odjek“, jenž byl orgánem „krajních
radikálů“, jak tituluje ochotný zpravodaj „C.-B.“
ty srbské vlastence, kteří nekývají k tomu, dě-
je-li se v Srbsku beze vší příčiny převrat za pře-
vratem a provozuje-li se tam vnitřní politika
protinárodní.
„Odjek“ byl už jednou policií zastaven,
není tomu dávno, ale soud zastavení nepotvrdíl,
načež list počal opět vycházeti. Aby jej umlčela,
chopila se nyní věci sama vláda. Redaktoru při
tom bez soudu diktováno 2měsíčné vězení.
Praha
23 květen
Srbsko
24
article
V Praze, 21. května.
Praha
25
article
8—. (Kronika.) Třeba čítati soukrome
záznamy, paměti osobní a důvěrné listy sou-
časníků, vynikajíeích osob, spolučinných na ve-
řejném životě své doby, aby člověk úžaslý pro-
nikl předivem fantazií libovolných, které tvoř
obsah velké knihy, obecně Dějinami lidstva
zvané. Také sbírka soukromých dopisů z po-
zůstalosti Bismarkovy nedávno vyšlá, listů, jež
zasílal železný kaneléř své choti z vojenského
tábora za franko-německé války, je toho druhu
čtení. *)
Jsou to podivuhodné dokumenty! Stracho-
vaný státník, muž olbřimého profilu, před jehož
mračnopozorem chvěly se korunované hlavy,
odhaluje tu v nenucené formě rodinných listů
bezděčně svoji nejvnitřnější osobnost. Jak se
tu převrací a hrouti v sebe ty obrysy utkvě-
lých představ, ten ujednaný, hotový sled otázek
a odpovědí obecně uznávaného dějepisu ! Kdo
byl tvůrcem velikého Německa? Kdo vnuti
Evropě novou tvářnost? Kdo vtiskl svou osobní
pečeť věku železa a krve ? . . . Jak se zdá
nezvratně zjištěna ta postava železného kane-
léře, muže nadělověckého chtění a úsilo
lování! A jak začnete o všem pochyboval cose
vám kdy obvyklou frazeologil dějinných výkladů
v paměť vštěpovalo, čtouce ty zápisy muže sou-
kromníka, manžela a otce, listy, psané za noč-
ních chvil, kdy vřava bitevní utichla a rádce
králův se vrací do svého stanu, aby než se
uloží k odpočinku, vyměnil v duchu pozdrav se
vzdálenou důvěrnicí svých nejosobnějších my
šlenek a dojmů! Muž železa a krve, nejmoc-
nější mezi mocnými cítí se tak osamělým a sl
bým! Nemá ve svém okolí nikoho, komu by
si posteskl a v pocitu svého osamění jak je
tu náhle tak — roveň kterémukoliv z nejpo-
slednějších, kteří kdy v malomoci své jiným
»moenějším« — záviděli !
Bismarkův
Německo
Evropa
26
article
— Nemám tu nikde dušičky, s níž bych mohl
si porozprávět o budoucnosti a minulosti ! stě-
žuje sí pisatel v jednom listě Je-li člověk
dlouho ministrem a má-li řízením božím ke
*) Bismareks Briele an seine Gattin aus
čom Kriege 1870—1871. Stuligart. Poka 1903.
všemu ještě úspěcby, pak cití důkladně, jak mu
studené bahno nepřízně a zášti znenáhla stoupá
výše a výše, až k srdci! Nových přátel ne-
získáš, staři umírají, nebo znechuceni ve své
skromnosti ustupují a chladu s hůry jen při-
bývá! Jak to už podmiňuje přírodopis knižaí
i nejlepších! Náklonnost, má-li býti trvalá, vy-
mahá nezbytně vzájemnosti a zkrátka.
mrazlmne tu duševně a toužím být
u Tebe a s Tebou na venkovské sa
motě. . .
Jestli vůbec který státník na světě » ovláda
dokonale situaci,« tedy dle obecného názoru by
jistě železný kaneléř oním mužem, v jehož rukou
stále se sbihaly všecky nitky, mající nejpo-
drobnější vědomost o každém důležitějším aktu.
který souvisel s hlavním dějem a mohl přispěti
k utváření událostí!
27
article
Leč právě onen »obecný názor« není než ho-
lým klamem. Pouhá hříčka obraznosti širého davu
jenž sluje »veřejností«, »pamětí lidstva«, »sou-
dem dějin« a pod. Dav nemůže být nikdy za-
svěcen do podrobnosti a příčin zjevů, jež byly
pohnutkami a hybly událostí, ale dav musí
přece svým způsobem chápati, co se kol něho
děje. A tak vzniká ona dvojí stránka dějin,
ona zdánlivá, kterou svět sám sobě vydává
za »poznanou pravdu« dějin a druhá skutečná,
pod povrchem zdání se tající pravda, která
tkvi sama uvnitř své podstaty a o níž běž-
nému dějepisu nemusí se ani zdáti, dějepisu,
jenž odkázán ku pravdě předepsaných »doku-
mentů«.
Známa je episoda s bombardováním Paříže.
Obležené město bylo podle všech pravidel dobý-
vacího válečnietví sevřeno řetězem přibližovacích
příkopů a bateril. Strašidelný pás těžkých kus
obléhací dělostřelby, obrácen železnými jíeny
proti městu, obmykal se všech stran »metropoli
světa«. Na zejtřek měl započiti útok. Se zata
jeným dechem očekával vzdělaný svět svoje
povinné zprávy o zahájení střelby. Ale minul
den prvý a druhý, míjeli dnové a celé týdny
trapného napjetí, ale německá dělostřelba pře
obleženou Paříži zůstávala něma.
Co se děje? Proč se nestříli?
Paříž
28
article
Vše kladlo si udiveno otázku. Vymýšleny
všeliké báchory, nejpodivnější historky kolpor-
továny, noviny přinášely dobrodružné výklady
Jaký div! S hradeb obleženého města stále srší
oheň proti německým bateriím, ale se strany
oblehatele se — neodpovídá. Proč? To musí
mít přece svoji zvláštní příčinu! Nikdo nie ji-
stého nevěděl. Však čím méně se vědělo, tím
ochotněji se věřilo troušeným pověstem. Ve
hlavním stanu útočné armády ovšem musila byt
vědomost pravého stavu věcí. V okolí krále jistě
věděli, proč se nestříli. Bismark, osnovalel války,
nemohl býti v nevědomosti o příčinách, jež
zdržovaly hlavní akt dramatu, nemohl nevěděti.
kde to váznel
Tak aspoň právem obecně platných pra-
videl by soudil každý. Ale soudil by právě —
licho. Bismark nevi nie. Sám je v nejtrapněj-
ších rozpucích, nevědomý, málomocný, neschopně
tápající v trapných nejistotách jako nejvzdále-
nějši od místa děje — čtenář falešných bulle-
— Až jednou vyjde na jevo, píše, proč
vlastně naši dobří vojáci tak dlouho musí spát
v dešti granátů a nesmějí útočili, bude z le
A na jevo to vyjit musí, neboť je příliš mnoho
lidí, kteří tomu věří. Má-li o tom vědo most
král a trpí-li to anebo je-li klamán? o tom
jsou hádky. Já věřím ochotně posledněj
šímu . . .
29
article
Tedy sám řidič událostí, odpovědník a v -
volatel války, vrchní osnovatel děje — nev
nic, jen se domýšlí, hádá něco, věl říl
Nejvíce víly na veřejnosti nacházela po-
věst o nějaké prý akci »vznešených dam«, jež
v kritické chvíli ve prospěch Paříže, střediska
moderní vzdělanosti světové, uplatňovaly svůj
mocný vliv. Legenda přešla i do úředního děje-
pisu. Teprv loňské vydání »Zápisků maršála
Blumenthala« *) rázem zakroutilo krk této hi-
storické kachně, která však nieméně zachová si
i nadále svůj význam historického fakta.
— Ku podivu, že lidé tak neradi uznáva
a chápou holou pravdu, píše generál. Nechtějí
připustiti, že pouhá zkušenost a rozvaha mohly
mi brániti, abych se nepouštěl do palby dětin-
ské a bezúčelné. Raději si za každou cenu
něco — vymýšlejí
Blumenthal
Paříž
31
article
*) Viz »Kroniku« »Nár. L. « ze dne 15. únor
minulého roku
Příčinou »nepopíratelného« otálení se střel-
bou nebyly »ženské vlivy«, nýbrž — nedosta-
tečnů zásoba střeliva, s níž obezřelý velitel ne-
chtěl se do úločné akce pouštět. Vyčkával pří-
voz vydatnější zálohy, A s tou právě to někde
vázlo. Jenže obezřelý vojevůdce nevytrubuje do
kraje svoji nesnáz. Odlud dráždivost tajemství.
Z »dětinských nevědomeů«, kteří místo pravdy
spokojí se s nějakou »vymyšlenosti«, byl sám
svrchovaný »vládce poměrů«. V listě psaném
dne 28. řijna píše:
— Dnes musím ještě na papíře ulevit
svému rozhorleni nad myšlenkou, která i Tobě
byla donesena a mnoha časopisy otištěna, jako-
bych já zdržoval hru našich děl proti Pařížía
měl tedy svoji vinu na prodlužování vojny. Po
celé týdny už denně sám jsem očekával, že
budu z rána probuzen hřímáním dělostřelby,
přes dvě stě kusů stojí připraveno, ale na střelbu
nedochází! A přece nemaji ani uloženo mířiti
na Paříž, nýbrž jen proti některým tvrzím
Visí nad tím vším nějaká intri ka,
upletená ženskými, arcibiskupya
učenými pány! Známé vysoké vlivy prý
spolupůsobí, aby se nepřišlo o zahraničnou po-
chvalu a frázového kadidla aby nebylo ...
Tak sám vrchní režisér válečného divadla
nemaje vědomost vlastního fakta zákulisního,
pomáhá si balamutem své fantasie, jako po-
slední divák na galerii, podlehající dojmu vnější
divadelní illuse.
Pařížía
Paříž
32
article
I muž nejvyšší posice, uprostřed ubíhají
cího proudu déjů, zůstává bezvolným nástrojem,
konajícím prostě slepou povinnost své — funkce.
— Dnes před dvěma měsíci jel jsem z Va-
říně do Berlína! vzpomíná kaneléř v jednom do-
pise. Jaký kus dějin mezi tím! A kde zů-
stala otázka následnictvi španělského trůnu,o
níž jsme se s Bucherem tolik napočitali a hlavy
si nalámali? Přišlo to všecko tak samo! Ze
sporu o nástupnictví na španělském trůně válka
započsta a k jakým otázkám zafím se všecko
obracl!
Veliký »kovář dějin« stojí všecek překva-
pen nad svojí kovadlinou. Kde zůstala předví-
davost velikého státníka? Válka vypovězena pro
svéhlavost Napoleona, který nechtěl povoliti ve
španělské záležitostí. Hrouda sněhu se utrhla a
přivodila lavinu událostí. Ke »smělé myšlence«
velikého Německa sám Bismark měl ješté da-
leko. V jednom listě stěžuje si na zbrklost vo-
jenských kruhů, kterým dobytá vítězství stoupla
trochu do hlavy.
— Generální štáb, vyjma starého Molik,
se mi vůbec nelibí; úspěch mu vrazil »císař-
ským sla omamem« pod korunku a bývá mi
často úz ko, pomýšlím-li, že za to o so-
bivé sebepřeceňování budeme je-
ště stiženi trestem ...
Bucher
Napoleon
Virginie
Berlín
Německo
Bismark
33
article
Brzo ovšem unášen proudem, dovedl se
obratný muž s šilenstvím spřáteliti a popadnouti
je za praktickou stránku. »Císařskou otázku« už
pokládá za »zcela jednoduchou o sobě.«
— Trápí mne knížata svými horlivůstkami,
píše, a sám můj Nejmilostivější se svými drob-
nými rozpaky, jaké mu pro všeliké předsudky
a předsudečky působí tak jednoduchá
sobě císařská otázka« ..
Stála ostatně muže hodně potu tato otázka.
Ještě s vyhrnutými rukávy ulevuje přiležitostně
svému rozhořčení:
— Strašně dlouho jsem Ti nepsal, odpust,
ale císařský porod byl vskutku těžký a králové
v takovém stavu mají své zvláštní choutky, jako
ženy, nežli vydají světu, co v sobě podržeti ne-
mohou. Několikkrát měl jsem pocit, že musím
prasknout jako puma a celou budovu na třísky
roztrhat. Potřebná práce mne neunaví, ale ne-
potřebná mne roztrpčuje . ..
Poučné čtení
Ať na výšinách velkého úkolu nebo v ní-
žinách všedního života člověk zůstává muškou
na kolesu dějin. Jako ve známé bajce. Vůz hrčí
po silnici a kotouče prachu se zvedají. Muška
se octla na střeše vozu všecka zmámena.
— Čí to dílo, kolem ty kotouče prachu? ..
Muška z Ezopovy bajky považovala zved-
nutý prach za svoje dílo! Obyčejná lidská
muška! Málo komu je dáno rozeznati svoji
osobní sílu od síly — funkce, do které ho vítr
událostí posadil. Také železný kanelér byl mu-
škou, jenže ne — Ezopovou, rozeznávaje pod
sebou dobře kolesa dějin samovolně se otá-
čejíell