1
masthead
24. května 1903
2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
V udolfnu.
6
article
= V. Strelti dovozuje zde i v »Manesu«
že proň nějakých privilegovaných odvětví malby
neexistuje. Pro něho je celý svět malebným
divadlem, jevištěm, na němž se bez přetržení
provádějí hry barev a světel, za šera i za dne
venku i v uzavřených místnostech, na lidech
věcech. Proto maluje vedle jadrné podobizny
(nebo je to studie?) černobradého muže,
bohěmského držení, portret, v němž jsou nepo-
píratelné dojmy ze Zulosgy a Evenopoela, svá
pařížská zákoutí a pohled na galerii při kon-
certu Lamoureux. Pohled ze zadu, z temna
osvětlenému hledišti. Rudé stěny zfialověly mat-
ným stínem, temné silhuety sedicích a stojících
lidí jsou rozíroušeny po sedadlech a podlaze,
bizarrní světlá místa prokládají tuto harmonii,
která je tak tlumená a dušená, jako ta napjatě
naslouchající a bez hlesu v kouzlo symfonie se
nořící atmosfera tohoto divadlového zákoutí.
V ní leží psychologie momentu. Cosi podob-
ného, tentokráte směle i šťastně, přináší M. Ji
ránek. Místo psychologie jen fysiognomii, místo
napjatého ticha fysický ruch, místo měkkého pů-
vabu intimního koutu pestrý život venku, na
hřišti, při kopaně, pod velkým sluncem. Ani
Stretti ani Jiránek nedbají zde individualit hráčů,
posluchačů a diváků. Jen jejich monochromní
nebo pestře barevné skvrny v okolním souboru
barev je zajímají; jeden je pozoruje ze zadu,
druhý s výše nějaké střechy, aniž by se při
tom dostali v blízkost komiky. Jsou oba při
nazírání a práci tak vážni, oba tak zabráni do
rozboru svých barevných a světlových dojmů,
že potom v jejich tvořivé synthesi vzniká dílo
frapantně živé momentanosti.
Také R. Bém si vede ve světě podobně
jako Stretti, Šimon a jiní mladí. S nedávným
dodatky výstavy přišel jeho »Návrat z práce«.
V Strelti
Evenopoel
Stretti
Jiránek
R Bém
Šimon
7
article
Sekáč a stará žena, břemenem vršitého koše
sehnutá, kráčí těžce a znaveně po květnatých
lukách. Z růžových oblaků hrají na nich fia-
lové reflexy a jejich velkou, spojitou silhuetu
prokládají poslední zášlehy někde na horizontu
zapadajícího slunce. Zase to není pouhý opis
z přírody a nahý realismus všednosti. Cosi
slavnostního, vážný zpěv epopej lidské práce
oslavujícího naplňuje tento obraz, vybudovaný
s tendenci monumentality v linii a dekorativ-
nosti v koloristním obsahu a jeho držení. Zjevy
života, obyčejnému oku tak všední, banalní
nezajímavě, vyrůstají v takových dílech nad
úroveň denní obyčejnosti v signifikantní mo-
menty malebné rušnosti nebo psychické vý
značnosti, poněvadž mají soustředěnost a zhut-
nění, bez nichž dojímavé a účinné dílo uměle
cké nelze si mysliti. A nejméně v umění vý-
tvarném. Zde vic nežli v literatuře, ale ne měně
nežli ve verši; nejde o množstvi, nýbrž o výbě
zjevů. Oko i duše jsou při něm v intensivn
práci. Zkoumají, co náhodnost neklidné a po-
hyblivé chvíle přináší, odvažují sílu a význam-
nost všech sensací, odstraňují matně a bezvý-
znamné, vyvyšují a zmocňují hlavní a cenlrální,
podřizují a podřaďuji jim zjevy druhořadé, at
už spadají do říše barvy nebo formy či myšlen-
kového obsahu, ať se týkají celku nebo jakých
podrobností. Cituplně vyvážený jich poměr
a pak interessované jich výtvarné podání,
jako v ciselované sloce, dospívá k výšinám,
z nichž zraky naše odhalují uměleckou význač-
nost a smyslovou hloubku života.
Sekáč
8
article
F. Bilek a E. Holárek také jsou stále na
cestách, kde by rádi dospěli až ke dnu lidského
života. Všechno svoje umění obracl k tomu,
aby jeho nejtajenější víry odkryli a před nás
převedli. Oba jsou trpeí a hořel, jejich pesi
mismus nejednou překračuje v obvody misan
tropie. Nemáme práva hrdliti se s nimi o to,
že přehlížejí všechno radostné a nadějné a ela-
sticky expansivní. Jejich duševní i fysické oko
nemá schopnosti přijímati ze světa takové dojmy.
Bilek
E Holárek
9
article
a také my bychom byli jimi jati a vzrušeni
jimi zaujati eitem i myšlením, kdyby umělecká
mluva jejich, plastika a kresba, byla koncisn
a jasná, ocelově pevná, útočící, vitězná av
pouta nás spinající. Než právě těchto vlastnosti
není ani v Holárkově novém cyklu »Bojem
unaven«, který je ještě mlhavější a rozbředlejší
nežli jeho bezprostřední předchůdci a který je
formálně na mnohém místě tak matný a po-
vrchní jako Bilkovy dva veliké reliefy, jež jsou
až přeplněny mnohými opakováními a nepřekva-
pují ani zvláštní originalitou sentencí, že »čas
utiká« a při tom »nám ryje vrásky«, ani origi-
nálností v jich výtvarném vyjádření. Soustředěn
sil, shrnuti expanse stává se u obou uměleů
stále vzácnější. Oba se zapřádají a zabořují
myšlenkovém svém hloubání, bloudí v abstrak-
cích a nebezpečí, že v nich zabloudí, je stále
větší, neboť, zdá se, že povrhují vůdcem nej-
bezpečnějším, a ten, v umění výtvarném, je sila
realnosti. Proto tak snadno a mimo nadání se
mění u nich symboly a alegorie ve schemata
bez krve a životního tepla, proto na místě
hloubky tak zhusta dostaví se buď mnoho-
mluvnost nebo chaotické víření. Bílek i Holárek
dojista nejsou všední a průměrné talenty,v
obou vězí mnoho žhavého temperamentua
zvláště jejich antipatie k banalitě a obyčejnost
cením si velmi vysoko a o nie méně nežli je-
jich vážné, ano přísné fysiognomie. Tyto vlast-
nosti jsou s to vrátiti jim zase pevnost a v je-
jich dílo přivěsti důraznost a sebranou emotiv-
nost, kterou dnes, beze vší pochyby jenom na
nedlouhý čas, u nich postrádáme.
Holárkův
Bilkův
Bílek
Holárek
10
article
Myšlenkovost, ideovost v malířství, druhdy
proskribované a starými schematiky diskredito-
vané, slaví zase svůj vstup. Na všech stranách
dějí se pokusy zjednati jim novou platnost na
plátně a stěně. Brzy asi ztichne výsměch, kte-
rým doktor filosofie Cornelius byl nedávno ještě
traklován a jeho hlubokomyslnost, obsažnosta
vztažnost budou znova obdivovány. Jenom jeho
tvarová mluva bude na dálo odmítána. Svoje
rozjímání a mudrování, svoje praklické extase
nemíní víc dnešní ideologové přednášeti v kali
grafiich a neživotných replikách, nýbrž v malíř
ských a malebných visionech. Tonovými, barvo
vými a svělelnými dojmy, jejich výmluvností
kouzlem a poesií chtějí nám vsuggerovati určité
předslavy, pochody a řelězy myšlenkové a ideové.
Umění výtvarné usiluje státi se kultem, přibli
žiti se božstvi, státi se náboženstvím a církvi
které by povznášely ducha do nadoblačných
sfér. K tomu však je více třeba, nežli býti ma-
lířem a sochařem. Myslitel a básník, hlou-
bavý uvažovatel a rozsuzovatel a vzletný pojí
matel života musí s nimi zároveň státi v ateli
éru. I v českém oddělení jsou tyto nové proudy
patrny. Pouhých genrů, malebných scén a mo
mentů vyhledaných v denním ruchu a běhu ži
vota je úžasně málo. Ale jsou za to mezi nimi
silně a jadrné kusy jako Ondrúškův »Bretoňský
interieur« a svědomité a věcné jako lovecký obraz
Č. Melky, poněkud střízlivý, ale solidně pra
covaný; můžete k ním připočíst slušnou
»Hádku« Jos. J. Loukoly, chcete-li, a zvlášt
hebké pastely O. Homoláče, motivů nanejvýše
prostých, za to s velkým citem malířským,
s velkou subtilnosti tonových nuanci v jejich
vábné intimnosti vystižených.
Cornelius
Tonův
Hádek
Jos
J Loukola
O Homoláč
Č . Melk
11
article
L. Vacátka znali jsme dosud jen jako
temperamentního kresliče prudkých momenta-
ností lidí a zvířat ve spojení, jezdců v náhlých
obratech, a nyní přenáší tuto svoji vehement-
nost a nervosnost do drobně plastiky srn a je-
lenů, v nichž linie a plocha, při vší životnosti,
zarůstá do široké dekorativnosti. Tytéž vlast-
nosti, všechny, uložil do obrazu »Ego«. Je to
vlastně allegorie egoismu, oné sobecké bezohled-
nosti, která slepě ničí vše, co jí v cestě, a na
konec sama sebe. Mladé umění Vacátkovo jist
není jemné a hladké, spíše drsné, ano i bru-
tální, zde pak je ono v dobré shodě s thematem.
Nepřehližím, že tyto divoké linie nahých těla
tyto příkrosti barev a světel nevycházejí z vel-
kých hloubek a mají ještě mnoho zevnějšíhov
sobě; dotýká se mne nepříjemně neb aspoň ne-
uspokojivě, že povalená žena s dítělem a napjate
nohy muže za fantomem moci a slávy do pro-
pasti se ženoucího, tvoří nejasné klubko, alet
vše mi nezmenšuje potěšení z temperamentní
energie umělcovy, z jeho eruptivního výronu ve-
liké vervy, jimž se L. Vacátko s rozkoší divo-
cha ochotně poddává.
Nenapadlo vás, jste-li dost po výstavách
scestovali, že se mnoho umělců vrací nyní,
posledních létech, k starobylé formě triptycha
To je útvar oltářní archy, kostelní, posvátný
L Vacátko
Ego
Vacátkův
12
article
Střední deska obsahuje hlavní, nejvyšší a nej
mocnější scénu, pohled do nebe a na nejvyšší
bytosti; v pravo a v levo jsou drobnější výjevy
jako kontrapunktní doprovod. Přihlednete-li k mo
derním triptychům tak blízko, že jim vidíte až
do ledví, shledáte ovšem, že nemají se starými
nic společného, nežli oltářní trojdílnost. Na tom
jejich sakrálnost zůstává. Nádobu naplňují jiným
obsahem. Rozdil neleží v tom, že na místě sva-
tých a světic naleznete zde svoje pozemské
bližní. Moderní triptychon vypravuje z pravidla
děj o třech kapitolách. Srává se epickým, třeba
se tvářilo býti lyrickými. Jsme už snad přesyceni
neb aspoň nasyceni malířským líčením a tou-
žímo zase po egyptských hrneíeh obrazového
vypravování, proti němuž jsme ještě ne
dávno úporně bojovali? Autoři triptých jsou pa-
trně toho přesvědčení a chutě vymýšlejí pro své
obrazy historie s počátkem, katastrofou a kon-
cem. Josef Mandl a Jan ryt. Skramlík činí tak-
též. Jeden dal svému dílu titul »Láska«
druhý »Fatum«, ale obojí je vlastně totéž, oboj
vystupuje, s tragickou maskou, u Mandla s fan
tastickým přibarvením, u Skramlíka s patheti-
ckým gestem. Než Mandl je jistě poetičtějším
proto dojímavějším, nežli Skramlik, který jen ve
středním obraze má plný zvuk a myslím, kdyby
nebylo mátožného zjevu anděla, studené čelo
mladé ženy právě zesnulé libajícího, byl hy to
vůbec nejlepší obraz, co jich Skramlík malo-
val. Zde stojí nad svými živými i neživými modely.
Mandl
Jan
Skramlík
13
article
Toto šeravé ráno staví mezi stejnoměrné světlo
leta a zasněžené zimy. Mandl provádí svůj ro-
kokový párek v sebe se vpijející, démonem
k sobovraždě hnaný a nad broby strašíci, spojitější
toninou měkkého šedomodrého základu, kterým
šťastně potlačuje hrubou hmotnost a hrany rea-
lismu svých vášnívých, divokých a strašidelných
Sakrální tendence nejnovějších proudů pro-
hlašují se touto oltářní formou, ale velikosta
obsáhlost myšlenková, velebnost života, úžasnos
jeho tragiky sotva je vyčerpána těmito novelli-
stickými historiemi a málo vzrušujícími mo-
Karel B. Mádl.
scén.
Mandl
Mádl
14
article
mehty.
=Hora Kutná. Fotochemigrafie F. Krátký v Ko
líně. Nákladem obce kutnohorské 1903. Př. fol. Se
rie 1. — Na devatenácti svěllotiskových listech za
hajuje autonomní správa starobylého města publikaci
uměleckých památek, která je má ve známost co nej-
širší uvésti. Město je právem jimi proslulé a dosud
přes všechnu nepřízeň časů i osudů bohalé. Stře
dověká gotika, potom barok jich zanechaly zde nej
více a je s dostatek známo, že přední umělci naši
od Parléřů, Rejsků a Benešů až po Dienzenbofera
mají na nich podil. Poslední léta jim věnuje město
i země a stát pravidelnou péči reslauratorskou.
Hora
F Krátká
Parléř
Rejsek
Beneš
Dienzenbofer
ko
15
article
Rozumí se samo sebou, že už na listech tohote
sešitu setkáváme se s památkami nejproslulejšími.
o jichž historii místní badatelé se horlivě postarali
A. J. Zavadil už po několik let pečuje o populariso-
vání toho, co Řehák, Leminger, Hejnic z archivu vy
nesli a také k těmto světlotiskům napsal stručný
slovní doprovod. Pohledy na partic v městě střídaj
se s jednotlivými stavbami a jich částmi (kostel sv
Barbory, Vlašský dvůr a jeho kaple, kostel sv. Tro
jice, P. Marie na náměstí, kašna, Kamenný Dům).
pak s malbami (fresky kaple smíškovské, obrazy
Skretovy), plastikami (Banzutova Boží Muka, relie
u sv. Jakuba), portaly (arcidékanství a domu druhdy
Šoltysova) a nechybí ovšem také proslulé chorove
stolice u sv. Barbory v pěkných, celkem jasných re-
produkcích. Text Zavadilův by mohl být o některá
nová, významná udání rozšířen. Tak na př. vím už.
že portal bývalé školy (arciděkanství) provedl v r
1595 mistr Pavel z Prahy, že kazatelna na náměst
pochází z let 1513 až 1520 a mistr Augustin že má
na ní velký podíl, že Pieta Skretova je kopií obrazu
A. Cassaního, v Rudolfinu chovaného a p.
Nynější soupisná a publikační činnost naše do
znává tímto dílem rozhodně zajímavého a cenného
rozmnožení.
A J Zavadil
Řehák
Leminger
Hejnic
svatý Barbora
Tro
Skretův
Banzutův
Jakub
Šoltysův
Barbora
Zavadilův
Pavel
Augustin
Praha
Rudolfinum
17
article
Škola a umělecké výstavy.
Škola a umělecké výstavy.
Na povzbuzení k uvádění školní mládeže do
uměleckých výstav podáváme ukázku v tomt
směru.
V poslední dobé bylo pořádána v Plzni výstava
obrazů Jaroslava Špilara; obsahovala olejo
malby, aquarely i pastely. Mohla se zde tedy
dospělejší mládež seznámiti s těmito třemi techni
kami malířství; mohlo se jí vyložiti, čím se liš
technika olejomalby od akvarellu na mnohýel
příkladech jako na skizzách v oleji: Hlost z Trat
torie, Z pobřeží Livorna, Rybář u Livorna a j.
na akvarellách z Fiesole, Zakrslé duby, Statel
z Tlumačova a j. Způsob pastellové malby byl
možno ukázati na portrétní skizze Muž na ve-
randě. Na ostatních obrazech byl dán kresbě pa-
stellami podklad akvarellový, na portrétu dítěte
byla pak kresba jemně roztírána, tak že naná-
šení barvy tužkami pastellovými nebylo možno
ukázati.
Špilar
Rybář
Plzeň
Livorno
Fiesole
Tlumačov
Statel
18
article
Z různých oborů malířských bylo možno se
známiti žactvo s krajinářstvím, genrem, malbou
historickou a malbou podobizen. Příklady ná-
ladové malby krajinářské byly: Na jaře přede vsí,
krajina v plném osvětlení slunečním, Na bystřině
v březnu, Kateřinky, chrám v mlze, Na louce
podvečer, Barvy podzimku, Jeřáb v podzimu,
Na Haltravě, Východ měsíce v zimě, Na pokraji
losa, Do přástek, Březnové slunce na bystřině
j. v. Při obrazech genrových: U babičky, Domů,
Mastičkář, Skřivánek, Ve žních, V černé ku-
chyni a j. v. bylo se zmíniti o studiu tváře a
postavy lidské, jež musí předcházeti, má-li umělec
nabýti dovednosti a jistoty v kresbě i malbě, jíž
jest mu zachytiti na plátno scénu ze života s prav-
divým výrazem tváří, pohybem postav atd. Při
obrazech historických: Psohlavci, Chodské ma-
jestáty, Na robotě, Vyhláška roboty a j. bylo
upozorniti mládež na přípravu malíře k tako-
vému obrazu studiem typů, postav, krojů, skupin
lidí, místa děje, zvyků, pak na práci, spojenou
s komposící obrazu a poukázati na požadavky,
kterým dobrý obraz historický má hověti. Podo-
bizny byly malovány za různého osvětlení, tak že
mohlo žactvo seznati z nich malbu za denního
světla v obydlí, na př. na č. 45 Podobizny, dále
i Na přástkách, U babičky a j.; na obraze Ma-
stičkář bylo možno ukázati zbarvení světla den-
ního v obydlí při západu slunce; příklady malby
v obydli při umělém osvětlení byly v obrazech
Chodské majestáty, V černé kuchyni; v plném
osvětlení v přírodě (v plain-airu) byly obrazy
V zahrádce, U dědečka, Dřevorubec, Lesní ce-
stou, Domů, Na pastvě a j. v.
Kateřinka
Ma
19
article
Ve výstavě Špilarově byla i příležitost uká
zati alespoň částečně postup práce při malbě vět-
ších obrazů, ježto výstava obsahovala i několik
skizz a studií k větším obrazům, zde vystaveným,
na př.: Orání, Na bystřině v březnu, Na pastvě,
Při měsíčku. Škoda, že nebylo tu k obrazům
těmto více studií detailních. Studil krojových
a pod. k obrazům historickým zde bohužel vůbec
nebylo.
Budou-li se někdy u nás pořádati z vlášt-
ní výstavy pro školy, nesmí v nich chyběti
studie a skizzy, jež znázorňují přípravu umělcovu
k složitějším malbám neb ke komposici obrazu
Není tu ovšem míněno vystavování studií aktův
a pod., ale studie typů, krojů, studie komposiční
a podobné, jež by vedle hotového obrazu byly
pro poučení mládeže i každého jiného navštěvo-
vatele výstav velice vítány.
Při provádění mládeže výstavami mějme
vždy na zřeteli cíl tohoto způsobu vyučování
Naučiti mládež posuzovati umělecká díla na zá-
kladě vlastního pozorování skutečnosti a přírody.
Umělec učí se od přírody vytvářeti — pozorovatel
musí se učiti od přírody na umělecké dílo správně
pohlížeti. Naučíme-li mládež tříbiti vkus svůj na
krásách přírody, můžeme býti bezpečni, že vkus
její bude dobrý a zdravý jsa výsledkem vlastního
vrezeného citu a nikoli výrobkem cizích theorií.
Úloha učitele stává se tam, kde se o vkus
mládeže jedná, úlohou dobrého průvodce, jenž
vybírá nejlepší a nejjistější cestu, ukazuje co kde
jest pozoruhodného, radí, kde jest o radu tázán,
se svým úsudkem se ale nevtírá. B. Müller.
Špilarův
B Müller
20
article
Poznámka redakce. Zavádění mládeže do
výstav uměleckých jest umožněno v nejnovější době
tím, že pořádají se i mimo Prahu a při vstupném pro
mládež co nejvíce sníženém.; v Praze vyznamenala
se právě Krasoumná jednota, která i pro mládež škol
měšťanských a obecných snížila vstupné na míru nej-
menší a školám těm věnovala 270 svých starých
nových krásných prémií. Ovšem porozumění a pro-
cítění obrazu a sochy není pro mládež — po případě
i dospělému! — úkolem snadným a může se do-
staviti jen po dlouhé, ponenáhlé a pečlivé průpravě
opětovaném pozorování a při zkušeném průvodci. Ná-
zerné a literární pomůcky pro umění výtvarné ve
školách se množí, bohdá časem se dostaví i návody,
jež by vytkly pravou dobu nejlepší příležitosti a nej-
bezpečnější methody pro tento nový úkol školní vý
chovy.
Církev a škola.
C. k. okresní školní rada v Kralovicích na-
řizuje správám škol, aby oznamovaly zpověd
žáků nejméně deset dni dřive, neboť opozděné
ohlášení nedostane se v čas okresnímu inspek-
toru, který bydlí v Rakovníce.
Proti tomu se tvrdí, že často správce školy
nemůže v čas oznámiti zpověď, poněvadž du-
chovní zúmyslně ohlašují mu ji teprve několik
dní před výkonem. Tím však správce školy
sám vinen. Dle nařízení okr. šk. rady má se
dohodnouti správce školy s učitelem náboženství
o dni zpovědi a den ten okr. šk. radě oznámiti.
Bez svolení správce školy nesmí si kněz
ve škole ničeho určovati. Jako učitel nábo-
ženství je každý kněz, ať kaplan, farář či děkan,
členem sboru učitelského, a jako ta-
kový — ne jako kněz — je podříze
správciškoly. Oznámí-li mně kněz zpověd
pezdě, nedám k výkonu tomu svolení. Stěžuje-li
si, musí dáti školní úřady za pravdu mně,
poněvadž řídil jsem se přesně nařízením okr.
šk. rady.
Praha
Kralovice
Rakovník
21
article
Také se tvrdí, že zpověď nemá oznamo-
vati správa školy okr. šk. radě, nýbrž že se to
má díti naopak. Tvrzení toto odůvodňuje se vy-
nesením c. k. zemské šk. rady ze dne 3. května
1870: „Úřadové církevní neobracujtež
se nikdy přímo k učiteli, nýbrž vždy k c. k. okr.
šk. radě, která budiž dožádána, aby zamýšlená
nařízení o vyučování náboženství a nábožen-
ských cvičeních žáků oznámila správci školy.
Z toho se vyvozuje, že i zpověď má oznamo-
vati úřad církevní správě školy prostřednictvím
okr. šk. rady. Já však tvrdím, že postup u nás
zavedený je správnější, jednodušší i pro žáky
a učitele výhodnější. Společně s kate-
chetou ustanovuji den zpovědi, a vždy koná s
zpověď v ten den, který uznám za nejvho-
nější. Vezmu v úvahu poměry místní, počasí,
délku dne a jiné nahodilé okolnosti, jichž by
sotva bylo dbáno, kdyby určoval den zpovědi
úřad církevní.
Neni tedy nařízení okr. šk. rady kralovické
na úkor školy a není odpor proti němu ani po-
třebný, ani prospěšný.
Závažnější a důvodnější byla by stížnost
na strannické, klerikální nařízení c. k. okr.
22
article
šk. rady kralovické ze dne 28. března t. r., jehož
dostalo se správám těch škol, které jsou v místě
farního kostela. Nařízením tím uvádí se ve zná-
most vynesení c. k. zemské šk. rady z 20. března
t. r., jímž přikazuje se, aby žáci škol těch cho-
dili ve všední dny do kostela pravidelně o
1. dubna do 31. října. V celých Čechách,
snad i skoro na všech školách okresu kralovi-
ckého chodilo se dosud do kostela o
1. května do 30. září.
Nevíme, jakými důvody toto vynesení byl
způsobeno a jen jedno slůvko uvádí nás poněkud
na stopu. Je v něm totiž věta: „Aby žáci jako
dosud chodili do kostela od 1. dubna . ..
Dle našeho mínění bylo referováno c.k
zemské radě šk. nepravdivě. Na jedine
jenom škole v okrese chodilo se do kostela od
1. dubna. Ze znění výnosu však je zřejmo, že
bylo referováno, že dálo se tak na školách všech.
Že zemská šk. rada pak neučinila změny v ne-
pravdivě hlášených trvajících zvycích, která by
dobu návštěvy kostela zmenšovala, rozumí se
samo sebou.
Je však třeba z příčin zdravotní ch
postarati se o to, aby nesprávnými důvody způ
sobené nařízení to bylo odvoláno.
Čechy
23
article
Dívčí lyceum Vesnino v Brně. Ministr vyučování
rozšířil právo veřejnosti z 1., 4. a 5. třídy
dívčího lyrea Vesnina v Brně také na 2. a 6. třídu
na rok 1902—3. Dale uděleno lyceu tomu právo
konati maturitní zkoušky a vydávati vy
svědčení dospělosti se státní pla tno-
stí. Zkoušku dospělosti podstoupí letos 38 žákyň.
Na lyceu vyučuje se povinně němčině (od 1. třídy).
frančině (od 4. třídy), nepovinně bude se vyučovati
příštím rokem školním na všech lyceích, jichž je 11
německých a jedno české, od třetí třídy počínají
latině, Lyceum Vesnino má letos státní subvenc
14.000 K, celkový náklad obnáší na 50.000 K. Právo
konati zkoušky dospělosti má dosud 5 lycef něme-
ckých (2 ve Vídni, pak lycea v Praze, v Linci a v
Štyrském Hradci) a české Vesnino lyceum
brněnské.
Vesnin
Brno
Vídeň
Praha
Linec
Štyrský Hradec
Vesnin
24
article
Sportovni věstník.
Sportovni věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Český výbor her olympických započal opě
svoji činnost a konal minulý týden zahajovací schůzi
za předsednictví prof. dra. J. Gutha, který přípravné
práce sdělil členstvu výboru. Vřelá vzpomínka věno-
vána zemřelým členům komitétu J. Trenkwaldovi a J
Bastlovi. Ve výboru usneseno povolati nové členy do
komitétu, jakož i jmenovati protektora, čestného před-
sedu. Za orgán výboru zvolen sportovní časopis
„Sport a hry“. Příští hry olympické konány budou
při příležitosti světové výstavy v St. Louisu v Americe
roku příštího.
*Dnes hraje „S. K. Slavia“ na Letné prol
„First Vienna Foctball Clubu“ z Vídně, který po-
slední čas vedoucí místo udržuje si mezi kluby ví-
deňskými. Nerozhodně hrál klub ten proti W. A. S
a poslední zápas proti „Crickelě“ vyhrál v poměru
2 :0. Slavia pak porazila před 14 dny „Cricketu“
v poměru 4: 1, tak že oba kluby jsou skoro stejn
síly. „Slavia“ asi zvítězí, ale poměr branek niebud
veliký, leda by vídeňští nepřijeli s nejlepšími muži
Počátek zápasu o 4. hod. odpol.
** „Český athletik a football klub“ z Král. Vinso-
hradů hraje dnes ve Vídni rozhodné kolo v „Challen-
ge Cup“ proli „Wiener Athletic Sportclubu“. Ačkoliv
české mužstvo je dobré, přece naděje na vítězství jsou
velmi malé. Zajímavé je jak překřtěn český klub
v jednom vídeňském denním časopise, který ho na-
zývá: Česky athletiker—Vino—Chradi.
doktor
J Guth
J Trenkwald
Bastl
A S
Král
Wiener
St . Louis
Amerika
Letná
Vídeň
Vinso
Challen
Slavia
First Vienna Foctball klub
ge Cup
Vino
Chradi
sport a hra
25
article
** Na hřišti Č. A. F. K. na Král. Vinohradech
konají se dnes následující matche: B-team zápasí o
143. hod. odpol. o mistrovství II. tř. proti „S. K. Če-
chie“ (Žižkov), pak hraje kombinované mužstvo proti
„S. K. Čechie“ (Karlín) a o 1/27. hod. odpol. hraje III.
mužstvo proti „S. K. Vítkov“ (Žižkov).
** O mistrovství Č. S. F. zápasí v I. třídě dne
na Letné „Slavia reservs“ proti Č. A. F. K. z Král.
Vinohradů (má též hráti dnes ve Vídni). V druhé třídě
hraje „Č. A. F. K. Karlín B“ proli „Slavia juniors
a „S. K. Meteor“ proti „S. K. Hradčany“
** A. C. Praha“ pořádá dnes pod záštitou „Če-
ské amatérské athletieké unie“ národní silniční závod
v chůzi o „mistrovství Čech“ pro rok 1903 na trati
mezi Karlínem a Brandýsem (19 km). Obhájcem mi-
strovství tohoto jest Jar. Hegr (A. C. Praha) a rekor
na tuto vzdálenost jest 1 h. 57 m. Start o 9. hod
ranní u remisse tramwaye v Karlíně. O výsledku
přihlášek nebyli jsme zpraveni.
** „Česká amaterská athletická unie“ povolila ně-
meckému sportovnímu klubu v Praze vypsání závodů
o mistrovství Čech na 220 yardů a 12 anzl. míle
Závody konány budou 14. června. Je to poprvé co
německý klub pražský o vypsání mistrovství těch
českou unii požádal a tím též doznal, že Č. A. A. U.
jest jedině oprávněna mistrovství v Čechách povo
lovati
Čís. 337.
Šachy.
193203.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány:
Jan Smutný v Příbrami.
Úloha čís. 609.
(II., III. a IV. cena ex aequo ze soutěže „British
Chess Magazine“.)
Heslo: „The Merry- go-round“.
A F
Král
F K
Meteor
Hradčany
Hegr
A C
A A
Jan
Vinohrady
Žižkov
Karlín
Vítkov
Č . S
Letná
Č . A
Vídeň
Praha
Čechy
Brandýs
Příbram
Slavia
mecký sportovní klub
British Ness magazín
the Merrygo
Čechie
km
26
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat
Úloha čís. 603.
(Táž cena, z téže soutěže.) Heslo: „s' Kohlrösl.
Bílý: Kb7 De3 Sg6 Jd4 g4 Pa3 a4 g5 g
Černý: Kd5 S08 Jas b2 Pb6 c5 1
mat 3. tahem.
Úloha čís. 604.
(Z téže soutěže II.—IV. cena ex aequo.)
Heslo: „As vou like it.“
Bílý: Ka3 Dh5 Sb5 h8 Je5 e3 Pb2 f3 he
Černý: Kd4 Vdi e1 Sb1 h4 Jb3 b7 Pa5 d2 e4 g2 g4g
mat 3. tahem.
Úloha č. 605 (originál).
Jan Smutný v Příbrami
Černá
Jan
Příbram
Kohlrösl
Kb 7 jít 3
II
Jd
Kd 5 S
Pb 6 c 5
Pb 2
Kd 4 Vdi e 1 Sb 1 h
27
article
Bílý začne a dá 3. tahem mat-
Zprávy šachové.
Výsledek mezinárodní soutěže Jritish Chess Ma-
gazine“ jest následující: I. cena. AIeslo: „A fairily
fashioned fancy“, II., III. a IV. cena cx nequo, hesla:
„As you like it“, „s' Kohlrös'!“ a „The Merry go
round“, V. cena „Ping Pong“. VI. cena „Nolens
volens“. VII. cena „Nelson“. VIII. cena ex aequo 3
Drag“ a „Atalanta“. Čestná uznání: „Influenza“, „Qui
vive“, „Uppgift,, a „Albion“.
povětrnosti vzdorné, k
aadní barvy nátěru domá v 6
různých vzorcích ve vápně rozpustné
olejovému nátěru rovné. 1 kg. od 16 kr. výše.
Vzorníky a návod k upotř. zdarma a franko. Pre-
mii 200 K za průkaz padělků. Karel Kronsteiner
ve Vidal, IIl. Hauptstrasse č. 120. JJediný sklad pro
Prahu: F. Köwer, nová blikulášská ul., 935—I
7641
Vojenská připravovací
Pral.
škola Punkk . Frantškovo nátl.. 6
Programy zášna. kurs projednoroé dolrovol pri o
1010
Ping Pong
Nelson
Qui
Uppgift
Kronsteiner
Vidal
IIl
Köwer
Atalanta
Pre
Praha
Jritish Ness Ma
Kohlrös
the Merry go
kg