2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. května 1903.
5
article
„Odjek“ v poslední době nemohl svobodně
kritisovati skutky vlády Cincar-Markovičovy an
způsobem nejmirnějším a nejvěcnějším. Po-
máhal si tedy citáty z Písma sv. jež otiskoval
prostě a bez peznámek. Citáty ovšem byly voleny
tak, aby se to hodilo k panujícím v Srbsku po-
měrům. Zdá se, že tomu čtenářstvo dobře roz-
umělo a že novinový boj biblí dobře se osvědčil.
Písmo sv. nebylo možno konfiskovati, tím méno
pro ně list zastaviti.
K zastavení jeho konečně dala vládě zá-
minku podařená satyra na oktroyovaný volebn
řád, podle něhož budou se konati za několik
dní volby do skupštiny.
V osudné satyře se vypravuje, jak v „ně
jakém carství, v nějakém hosudárství“ měli sněm
do něhož volívali poslance. Volby se dály ku-
ličkami, které se házely do skleněného osudí.
aby vládní komisaři hned při volbě viděli, jak
který volič tajně hlasuje. Vláda se tomu ne-
smírně divila, že všecko ví, jak který volič hlu-
suje. Vědoma si, že se to vědět nepatří, měnila
velební zákon všelijak, dala hlasovat lístky místo
kuličkami, dala voliti v tmavé místnosti atd., ale
změniti skleněné osudí ji nenapadlo. V neustá-
lých starostech o to, aby volby byly tajné, do-
stala konečně šťastnou myšlénku a vydala ná-
sledující volební zákon:
I. Ministr policie sám tajně ustanovís
v každé vsi tajného, který bude za tu ves
hlasovati.
Cincar
Markovičův
Srbsko
6
article
II. Tajný nemůže býti z té vsi, za kterou
hlasuje.
III. Tajný musí býti aktivný trestanec, od
scuzený pro zločin do žaláře nebo na smrt.
IV. Tajný jde sám v noci, a dá tajně
hlas krajskému tajnému.
V. Žádný tajný nesmí se viděti s druhým
tajným, aniž o něm věděti.
VI. Krajský tajný musí býti starý kriminál
ník, který má za sebou nejméně 15 let nepře
tržité trestanecké služby.
VII. Krajský tajný je povinen oznámiti mi
nistru policie, že jsou zvoleni ohromnou vět-
šinou lidé vládní, které tajně kandiduje sám
minist.
VIII. Kontrola voleb se nedopouští, protože
by porušila tajnost hlasování a ústavu.
IX. Jakmile vesničtí tajní odevzdají hlas
hned je pobijou, aby se nikdo ničeho od nich
nedověděl o hlasování. Ubíjejí je tajně, bez od-
souzení, neboť soudem by se porušila tajnost.
X. Ale krajští tajní, aby lépe zachovali ta-
jemství, ustanovují se za krajské hejtmany.
XI. Tajně zvoleným poslancům ministr sám
tajně potvrzuje mandáty.
XII. Volební zákon piše sám ministr tajn
a neprohlašuje ho nikde, nýbrž jej chová v taj-
nosti a zavirá do tajné zásuvky vertheimky
7
article
Bavorsko a německá říše.
Zaznamenali jsme, že mezi bavorskou a
říšskou vládou německou vznikl vážný spor,
který byl však z Berlína popírán. Nyní uve-
řejňuje »Würzburger Journal« ve věci této ná-
sledující zprávu: Za vyhovění požadavku, který
učinil bavorský ministr zahraničních záležitostí
svob. pán Podewils zajisté nikoli bez před-
chozího zajištění souhlasu rozhodujících politiků
německého centra — totiž aby Bavorsku dáno
bylo místo zástupce předsedy v
spolkové radě a zřídila se ústavou zaru-
čená instituce diplomatického výbor
s předsednietvím Bavorska — žádá
Prusko, aby místa velitelů druhého a třetiho
armádního sboru (v Bavorsku) obsazena byla
pruskými generály a by současně pro-
vedla se vzájemná záměna většího počtu dů-
stojníků všech stupňů, jak děje se s Virtem-
berskem a konečně, aby v bavorské armádě za-
vedla se současně nová jednotná uniforma —
především hnědá »litevka«. Zmíněný list k tomu
dodává: »Vyšší vojenské kruhy jsou přesvědčeny,
že konečně voláno bude k ochraně Rakousko,
jelikož se vladař vrchnostenských práv vzdáti
nemůže.« Tato poznámka rozčilila » Berliner
Tageblatt« tou měrou, že praví, že »člověk
mysli, že octl se v blázinci, vidí-li, že v německém
časopise mluvi se o zakročení Rakouska v ně-
meckých spolkových záležitostech; tak daleko
v Německu na štěstí ještě nepoklesli. Jsou-li
nějaké neshody mezi Berlínem a Mnichovem,
budou prý ve všem přátelství vyrovnány při na-
stávajíci návštěvě Podewilsově v Berlíně.«
»Berl. Tageblatt« opomenul však dodati, že
přátelská tato dohoda bude jen tehdy možnou,
podrobí-li se Bavorsko ve všem diktá tu
Pruska.
Podewils
Berl
Bavorsko
Berlín
Prusko
Virt
Rakousko
Německo
Mnichov
Berliner Tageblatt
8
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Ze včerejších dvou zpráv o siluaci v záložně
osvědčila se pravdivou ona černější a truchlivější
to jest ona, kterou flumočil výbor sv. -václavské zl-
ložny: že jest zle a že pro tu chvíli není pražádné
naděje v situaci přiznivější. Předseda kuratoria proboš
p. dr. Karlach, který předvčirem s potěšením sděloval
že zdařila se mu akce na opatření peněz k výplato
knížek, u „Důvěry“ složených, včera přinesl zprávy
úplně opáčné. „Vše se nám hatí,“ žaloval probošt
„Obratem všecko se změnilo působením různýchči
nitelů. Už jsme opět ztratili veškeru naději na opa-
tření peněz a následkem toho vyplácení složenýel
vkladních knížek je oddáleno.-
V záložně sv.-václavské je situace ještě truchli
vější, neboť exekuce jsou stále podávány a věřitele
jsou čím dále jím méně ochotní přispěti k od
vrácení pohromy konkursní. Jak to ještě může dlouho
trvati? Tak se táží členové výboru záložny, kteří vědl
že v nejbližší době má býti zaplaceno 60.000 K. Od-
kud opatřiti peníze? Situace krajně kormutlivá a vý-
chodisko z ní není dosuď známo ani v Řetězové ulie
ani Na příkopě.
svatý
doktor
Karlach
9
article
U filiálky smíchovského okresního soudu pr
civilní záležitosti v Eggenbergově ulici bylo včera
dopoledne pokračováno v líčení o žalobě manzelo
Šmídových z Košíř č. 49 na sv.-václavskou záložnu
o uznání, že kapitál 700 zl. 75 kr. byl zaplacen. Man
želé Šmídovi v roce 1897 vypůjčíli si od záložny
na svoji usedlost č. 49 v Košířích 2500 zl. Pozděj
Hypoteční banka převzala 1800 zl. a zbytek Františka
Šmídová v záložně zaplatíla. Tvrdí, že jednoho dne
přinesla do záložny za 500 zl. papírových peněz
za 160 zl. stříbrných minci. Současně žádala za
zúčtování 5 podílů v obnosu 100 zl. Zaplacení toto
zástupce záložny popíral a dovozoval, že kapitál
nebyl splacen, poněvadž později ještě byly placeny
úroky. Při líčení u smíchovského soudu soudce ta-
jemnik p. r. Janovsky pripustí nablzený důka
Šmídův
Šmíd
Šmídová
Eggenbergův ulice
Košíře
10
article
svědecký a připustil zejmena výslech Drozda, bý-
valého slarosty záložny a pokladníka Hercíka. Nové
líčení ustanoveno na včerejší dopoledne, ale msgn
Drozd nebyl přiveden. Vyšetřující soudce rada p. Kur
oznámil soudu smíchovskému, že „ze zvláště důle-
žitých důvodů nemůže dáti svolení, aby Drozd byl
od trestního soudu převezen k soudu smíchovskému
k výslechu a doporučil, aby spor byl vyřízen v bu-
dově trestního soudu, kde by zvláštní místnost k líčení
byla určena.“ Zástupcové obou stran setrvali na žá-
dosti za výslech Drozdův a navrhovali, aby o vydání
Drezda rozhodla radní komora trestního soudu. Soudce
tajemník p. dr. Janovský návrh ten připustil. Z před-
volaných svědků bývalý pokladník sv.-václavské zá-
ložny Iercík, muž chorého zevnějšku, vypravoval
že události minulých dob působily neblaze na jeho
stav zdravotní a zejmena na jeho pamět. Na po-
drobnosti placení 700 zl. od manželů Šmídovýchs
nepamatuje a doporučoval výslech dalších svědků,
zojmena účetního Pekeländra. Líčení bylo opět od-
ročeno.
Výbor záložny sv.-väclavské dle usnesení valn
hromady má realisovati jmění záložny. Z toho dávod
nabízí ke koupi také zbylé „Zlaté bible“, nádherné
to dílo, jehož cena značně je snížena. Nový zákon
25 sešitů nabízí se místo za 37.20 K za 25 K, vázáný
s koženým hřbelem za 35 K, v kůži za 45 K. Starý
zákon 45 sešitů za 36 K, váz. v plátně za 50 K, v kůzi
za 60 K
Drozda
Hercík
Drozdův
záložna svatý
zákon 45 sešit
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Národní rada. Dnešním dnem zasedn
Národní rada, sbor mužů povolaných, aby dal
podnět k dílu, které bohdá záhy šťastně uplatni
svůj význam pro všechen další rozvoj našeho
života národního. Tělesu našemu národnímu ne-
dostávalo se dosud ústrojí, bez jakého nedá se
mysliti žádný živoucí organický celek, ústrojí.
v němž jako v srdci a mozku sbíhaly by se
všecky nitky citění a konání národního celku,
nedostávalo se orgánu, síly výkonně, který by
měl v dostřehu všecku oblast zájmů a potřeb
naší domácnosti národní, po výtce oněch ce-
kových potřeb a zájmů, které po-
nechány samy sobě nebo horlivosti jen sla-
bých jedinců, zůstávaly a zůstavají dosud na
škodu celku tolik jako neopatřeny, nedo-
stávalo se ústrojí, odkud by v otázkách národ-
ního celku, jeho prospěchu a jeho obrany, vy-
cházely účinně popudy, kde mohla by se účelné
soustřediti všecka snaha k účelům těm směřu
jící, kde v každé chvíli potřeby obhájení do
tyčného zájmu byl by pohotově potřeb ný
národní rada
12
article
zdroj mravní i hmotně sily, k činu
nezbytný. — Národní rada v dnešním svěm
složení je arci sbor jen poradný, který dnes
se sejde a zejtra rozejde a nemůže sama
se uvazovati v úkol ústrojí stálého a trvalého
o jaký se jedná. Ale Národní rada, jako sbor
vynikajících zástupců národní práce, je onen
činitel mohutné váhy hlasu, který mocí své ini-
ciativy je sehopen dáti vznik a základ
velikému dílu, jehož potřeba se všude eití
jehož skutek nelze děle odkládati. Národní
rada obráti proto svůj zřetel především k otázce
potřebné organisace, jež musí být
stvořena a v život uvedena a nerozlučné s ní
otázce nutného stálého zdroje pro-
středků, který by umožňoval působnost
trvání organisace, jak o těch otázkách poslední
dobou bylo už hojně a nalehavě rokováno na
širší veřejnosti. Nadějeme se všichní v zájmu
společné velké věci, že se jednání vážného sboru
podaří, dospěti v otázkách těch ke šťastnému
rozřešení a hledíme s důvěrou vstřic dalším
krokům, na kterých se usnese.
národní rada
13
article
— I kdyby to byl největší nesmysl, páni
Němci bez rozdílu stran a vyznání musí se po-
drobiti, když káže tak pan Schönerer neb ně-
který z vůdčích duchů všeněmeckých. Panu
bývalému rytíři, jenž o své šlechtictví právě tím
příšel, čím jiní se ho domáhají, totiž odporným
byzantinismem, napadlo chrániti sněmecký sta-
teke mezi jiným též konservováním domnělých
německých topografických a zeměpisných jmen.
Panu Schönererovi je na příklad strašlivě proti
srsti, že my a také úřadové jmenujeme v če-
štině historické město na českém západě »Chebe
a nikoli »Eger« a že máme v jazyku svém
»Marianské lázně« a nikoli »Marienbad«. Aby
»nešvaru« tomu učinil přítrž, obrátil se Scho-
nerer za účelem v tomto směru společné
akce na ostatní německé strany a v poradáeh
o tom konaných usnesly se tyto skutečně
na tom, že má býti podán návrh na vy-
dání zákona, kterýmž by se stará historická
místní jména chránila zvláště tím, že by úřa-
dům bylo zakázáno užívati jiných, zejmena do
jiného jazyka libovolně přeložených. Kdybychom
nevěděli, co návrhem tím Sehönerer a jiní páni,
již mu na lep sedli, vlastně chtějí, mohli by-
chom tento jeho návrh s povděkem vítati. Jestli
komu se to příčí, aby stará zvučná, dějinně
oprávněná jména měst byla libovolně leckýms
překláduna a veřejnosti vnucována, jsme to my
Čechové, na nichž v tomto směru spáchala ger-
manisace hřichy, jež se dnes již ani sebe pří-
snějšími cislajtánskými zákony nedají odčiniti.
Němec
Schönerer
Scho
Čecho
Cheb
Eger
Marienbad
14
article
Však Němci jsou zvykli dělati zákony jen pro
sebe a na to pan Schönerer spekuluje. Kdyby-
chom mu dokázali, že jméno Cheb vyskytuje
se v listinách již ve čtrnáctém století, pánu
tomu bylo by to lhostejno, řekl by, že to přece
jen jméno nové a že také Čechové před
šesti sty léty žijící neměli práva
německý Cheb přeložit a že mládež ve
školách našich učiti se má, že v Egru nikoli
v Chebu Valdštýn byl zavražděn. Pan Schöneren
by nás snad dokonce k tomu přinutiti chtěl.
abychom skutečně sedli na Hallwichův nesmysl
s germánskými »Töplitzemi«, odvozujíce jméno
místa toho, v němž prýštila kdysi vřídla a jež
pojmenováno bylo »Teplicemi« jako ostatní místa
téhož druhu ve slovanském kraji, nikoli o
slova »teplý«, nýbrž z keltického. My bychom
ovšem důsledky vyvodili ze šílené německé
akce, kdyby se Němci za pomoci vlády sku-
tečně odvážili prováděti to, čím nám hrozí.
Zmizelo by především »Leitmeritz«, kde je
pan dr. Funke domovem, poněvadž bychom
hravě dokázali, že »Litoměřice« jsou původ-
ním jménem a nikoli německá nestvůra
»Leitmeritz«; předělali bychom bez milosti
»Saaz« v Žatec, aby dostalo se výslužkou
také druhému německému vůdci dru. Zdeňku
Sehückrovi a pan dr. Schreiner by nucen
byi rozloučiti se s kořébkou svě slávy, nebo
Němec
Schönerer
Čecho
Schöneren
Hallwichův
doktor
Funke
Sehückr
Schreiner
Cheb
Teplice
Litoměřice
Saaz
Žatec
německý Cheb
15
article
z jeho Neuern bychom mu neúprosně udělali
»Nýrsko«, nešetříce při tom ani pana dra. Ep-
pingra, jenž by nyní v Bredovské ulici hoře
naříkal, proč opustil svou milou Mimoň, jež
ze zákona Schönererova odložiti by musila svůj
německý název — Niemes. A což až by došlo
na Českou Lípu? Tuto speciálně českou
Lípu a na jednu z oněch Lip, jež jmenují se
dnes v něměině »Liade«, kdežto dávní obyva-
telé dnes německé Lípy tak lpěli na slovanském
názvu tohoto místa, že jho ani do němčiny ne-
přeložili, nýbrž pouze německy zkomolili. Jak
těžce by se loučil Trutnov se svým Trautenau,
jak zuřil by pan Wolf, kdyby jednoho krásného
jitra probudil se jako poslanec Hostinnéhoa
Hodkovie! Nám by nesebrali ničeho. Pardon
Pan Sohönerer kryje se autoritou, s níž ovšem
náš Palacký na příklad srovnati se nemůže.
Má pana Pfistra:Schwaighusena. Týž konstalo-
val, že Němci jsou praobyvateli Čech, oni že
tu byli již, kdy ještě ne zúplna byla ztvrdlá
kůra zemská a kdy milovali se zde něžně
ještě ichtyosaurus s ichtyosaurou, kdežto my
se dostavili sem jako pastevci, kteří po starém
zvyku opásali německým pánům meze. Podle
toho pána je původ všeho v Čechách i na Moravě
německý a my zde jen živlem trpěným. Tak
to vyložil »největší badatel v českém dávno-
věku« a tak tomu chce pan Schönerer. My
ovšem si takovéto pfisteriády libiti nedáme.
— Lázně. Nastává opělně saisona lázeňská.
Wolf
Hostinného
Sohönerer
Pfistra
Schwaighusen
Němec
Schönerer
Nýrsko
Mimoň
Trutnov
Čechy
Morava
16
article
Máme v Čechách lázní dost, v krajině české
německé. Leč lázeňská místa světová, ne jen
k vůli tomu navštěvovaná, že v nich komfor
velkých měst, že ve všem v místech těchto nej-
vybranější panuje vkus, že schází se v nieh
nejlepší a na druhé straně zase nejpikantnější
společnost světová, nýbrž že vody jejich mají
mocný, ba zázračný účinek v mnohých těžkých
nemocech — nalezají se, žel, z velké většiny
jen v kraji německém. Kdo trpí určitou nemoci
nemůže ovšem jinam, než do Karlových Varů.
rovněž specifický účinek mají Lázně Marianské
a Františkovy, jakkoli se dají již spíše nahra-
dili jinými. Jest však mnoho lidí, jimž pobyí
v lázních znamená pouhou dobu osvěžení, dobu
klidu a sbírání nových sil, kde léčitelkou nen
voda, ale vzduch, příroda a milieu. A tito lázeňšt
hostě měli by vždy přednost dáli některým láz
ním českým, jichž máme nyní již hojnost pěkně
ba i luxuriosně zařizených. Nebudeme jmeno-
vati ovšem ani ty ani ony, aby se nám nevy-
tklo, že nám jde o dělání reklamy, doporu-
čujeme stejně všechny, zůstavujíce těm, kteř
chtějí a mohou část léta ztráviti v zátiší, aby
si vybrali. Také tím se poslouží našemu hospo
dářskému sesílení, nehledě k tomu, že nen
valně příjemno zanášeti drahé peníze v létě těm.
Františkův
Čechy
Karlová Vary
17
article
kteří v zimě neměli pro nás nic jiného, než
zjevnou nenávist a zášť. Však i těm, již nemo
hou se vyhnouti německým lázním v Čechách,
uloženy jsou jisté povinnosti. Dosud zvláštním
způsobem si v lázních těch počínali mnozi —
dnes jest ale už dosti čestných výjimek —
čeští lázeňští hosté. Skrývali svou českou ná
rodnost. A proč? Znali nepřátelské smýšlení ná
rodních odpůrců našich a nechtěli vyvolávat je
jich hněv. Omlouvali to, že jako choři nemají
chuti se rozčilovat. Jest ale dosti lázeňských
hostí, kterým trochu rychlejší proudění krve
mnoho neuškodí a pak řada hosti zdravých, již
větším počlem navštěvují velká lázeňská místa
než nemocní, těm budiž uloženo, o to dbáti
aby v místech těch národnost jejich nebyla ba-
gatellisována, neb dokonce urážena. V příčině
té je povinnosti českých lázeňských hostí, aby
si vymohli aspoň tolik ohledů, pokud jde o národ
nost, jakými jsou tam zasypávání Francouzi
Francouz
Čechy
18
article
Angličané a jiní eízinci. Umírněným ve formě.
taktním, ale při tom energickým chováním mnoho
již se v tomto směru dokázalo. Nedejme si nic
libit, síce bychom byli zařaďováni mezi národy
menší kvality, trvejme na tom, aby se nám
za peníze naše dostalo těchže ohledů a výhod.
jakých se dostává jiným.
— Říšská pojišťovna proti ohni. Nač jsme
onehdy, mluvíce o centralistické pojišťovně sou-
kromého úřadnictva pro stáři a invaliditu, po-
ukázali, dnes — v nejasných ovšem dosu
rysech — již se v dáli jeví zrakům našim jako
nová centralistická příšera. Noviny přinesly
stručnou zprávu, že tři poslanci, dva Němci
třetí, ku podivu, moravský klerikál dr. Stoj an
odebrali se jako deputace ke vládě, aby ji vy
zvali ku předložení zákona o nuceném pojišťo-
vání proti ohni. A pan ministr — proč pak by
ne — ochotně slíbil, že již v příštím zasedání
říšské rady dotyčnou osnovu na stůl domu
položí. Co to ale znamená? Zase nový triumi
centralismu, zase nové poškození práv i pro-
spěchů království a zemi, jinými slovy, zase
nový ústup na zad, kdybychom si to líbiti dali.
Angličan
Němec
doktor
19
article
Opakujeme ještě jednou: kdo je poctivým při-
telem a zástupcem autonomie, nesmí do-
pustiti, aby kdy stal se skutkem podobny
zákon. Ne pouze na základě ústavy říšské
i zemské, spadá pojišťování a jeho úprava
v kompetenci zemskou, nýbrž vyžaduje toho
podstata i prospěch věci, aby nevměšovala se
Vídeň do věcí, pro něž není ani povolanou ani
způsobilou. Jen si vzpomeňme těch řečí a de-
bat v zemském sněmu o zřízení zemského po-
jišťovacího ústavu, vzpomeňme si cenného ma-
teriálu, v této věci zesnulým drem. Vašatým
sneseného a představme si, že stát se chystá
svou velkou bezohlednou rukou sebrat, ce bez
odporu je záležitosti zemskou. A k tomu vy-
bízí vládu centralistickou, germanisující, poslanee
— český kněz! Řekne se ovšem, že nejde tu
o zřízení ústavu pojišťovacího, nýbrž o povinné
pojišťování. Dobrá. Má stát právo nutit a dá
se to vůbec provést, aby »povinně« byl každý
pojištěn u ústavu soukromého ? Kdyby tomu
tak bylo, byl by sotva zřídil úrazovnu
chystal se zříditi pensijní ústav pro sou-
kromé úřadníky a dělniky. Prin-
cip, že každý musí býti pojištěn, mě
by za nezbytný následek zřízení pojišťovaelho
ústavu státního a ústav ten byl by zase zcen-
tralisován a z Vídně po německu řízen. Ústav
ten stal by se nám novým centralistickým poutem
k Vídni a naši pojištěnci měli by čest svými
penězi stavět lidem v jiných zemích shořelé
baráky. Výhodu by měli jiní a nám by zůstala
zase jen povinnost — platit! Proč ale ofálelo
se tak dlouho v Čechách s uskutečněním my-
šlenky, která realisována, byla by se stala bo-
hatým zdrojem bídným financím zemským a
byla by mimo to posloužila nemálo pojištěneům
jítbat
Vašatá
Vídeň
Čechy
20
article
samým? Vláda tomu nechtěla ! Stal-li se ale kdy
pokus ve sněmu, aby vláda byla donucen
k ústupkům v této věci? Pokud víme, poku
se nestal. A to právě bylo chybou. Nyní dostav
se stát, přitáhne ještě důkladněji centralistickou
šněrovačku na našem těle, a až se nebudeme
moci ani hnouti, sebere sám smetanu pro nás
uchystanou. Bůh ví, jakou to děláme politiku.
— Vpád turnérů do Lipníka. Z Olomouce
22. května. (Pův. zpráva »N. L. «) Veškeré tur
néřské spolky z Rakouska a celá řada z Ně
mecka pořádají o letošních svatodušních svátcíeh
vpád do českého Lipnika. Moravské mistodrži
telství, ač jsou mu poměry v Lipníku příli
dobře známy, ač ví, že Lipník jest ze čtyř pétin
českým, nehodlá neslýchanému tomuto násilí
zabrániti a chce sjezd povoliti! Loni, když
chtěli Sokolové, ubírající se na Všesokolský sle
do Moravské Ostravy, na dvě hodiny v Lipníku
se zastavili, vláda spatřovala v tom nebezpečí
zástavku zakázala, ba dala v době příjezdu
zvláštního vlaku sokolského nádraží lipnické
střežiti četníky. Poněvadž není ani nejmenší po-
chyby, že ve dnech svatodušních bude české
obyvatelstvo v Lipníku znásilněno nejen mo
rálně, leč i fysicky, proto pořádá se v tytéz
dny, 31. května a 1. června, sjezd českého
Sokolstva a českého hasičstva, jakož i všech
národních obranných jednot do Lipníka.
Sokol
Lipník
Olomouc
Rakousko
Ostrava
bůh vědět
21
article
— Při výkonném výboru národní stran
svohodomyslné ustavily se vedle odborů ná-
rodohospodářského a osvětovéhe
dále ještě odbory politický a organi-
sační. V onom zvolen předsedou zemský a říš
ský poslanec p. JUDr. F. Pantůček, jeho ná-
městkem p. P. Gregr, v tomto p. JUDr. V. V.
Vejvar.
— Slavnosti na paměť založení města
Petrohradu a starostové evropských měst. Jak
známo, byla pozvána k slavnostem petrohrad-
ským Paříž, jejíž zastupitelstvo, svoláno byvš
ihned k mimořadně schůzi, přijalo telegraficky
pozvání petrohradské rady městské. Mimo Paří
byli pozvání též starostové a obecní rady jiných
měst francouzských, zejmena Cherbourgua
Dunkerque. Oba starostové, cherbourgský i dun-
kerqueský, přijali pohostinné pozvání ruské
Rovněž starosta toulonský. Bude to skvělá mani
festace dvou civilisovaných národů. V sobotu
vyjelo ke slavnostem ruským celé presidum
městské rady pařížské, až na dva sekretáře. —
Zajímavo jest, že k slavnosti se dostaví též sta
rosta berlinský!
— Akce ve prospěch Kateřinské záložny
dostupuje poslední dobou, kdy nebezpečí kon
kursu je nejbližší, u příslušných činitelů žádou
eího rozpjetí síl. Jak bylo už oznámeno, usta-
vila se na říšské radě z klubu svobodomyslných
poslanců lidových komise pro záležitost po
kladny kateřinské, sestávající z poslanců Václ.
Hrubého, J. N. Heimrieha a Erv. Špindlera.
JUDr
F Pantůček
Gregr
V V Vejvar
Václ
Hrubý
Heimrieh
Erv
Špindler
Petrohrad
Paříž
národní stran
Cherbourgua Dunkerque
22
article
Komise rozeslala právě na všecky výbory če-
ských okresních zastupitelstev v král. českém
a rady všech českých měst okresních v králov-
ství a markrabství úpěnlivou, nieméně pádným
důvody podepřenou prosbu za příspěvky k sa-
naci. Po slezských obeích k témuž účelu za-
hájeny drobné sbírky. — Slezští akademikove
zařizují patřičné kroky k přednášce, jež se bude
konati v ponděli svatodušní a na jejíž důleži-
tost a význam už předem českou veřejnost
v Praze upozorňujeme. Přednášeti bude pracov-
ník slozský p. Fr. Zika, tajemník »Ústřední
hosp. spol.« a ředitel jednoty českých hospod.
společenstev v Opavě »o národnostních
a hospodářských poměrech v če-
ském Slezisku«, při čemž vyličí též pří-
činy úpadku Kateřinské záložny a následky
konkursu. Druhým bodem významné schůze
bude »rozhovor o krocích za příči
nou uchránění české rolnícké zá-
ložny v Kateřinkách před konkur-
sem«. Budou to už asi poslední zoufalé kroky
k záchraně českého Opavska! Což národ náš
brzo se probudí ze své hrozné netečnosti, za
níž těžko bude se mu zodpovídati!
— Osobní. Policejní lěkař p. MUDr. Josef Lenz
primář nemocnice u Alžbětinek, vrátil se ze sjezdu
lékařského v Madridu a ordinuje opět v Praze na
Újezdě 595.III. — Státní zkoušku z frančiny složila
s vyznamením slč. Elsa Rosenfeldova z Praby
— Tajemníkem »Jednoty umělců výtvarných« v Praze
jmenován byl dlouholetý člen redakce »Světozorae
pan Lad. Filip. — Za starustu okresního zastupi-
telstva v Králové Hradci zvolený rolník pan Ignác
Srdinko ze Svobodných Dvorů byl od císaře
potvrzen.
Zika
MUDr
Lenz
Alžbětinka
Rosenfeldův
Lada
Srdinko
Praha
Opava
Kateřinka
Opavsko
Madrid
Újezd
Praba
Hradec
23
article
— Sjezd slovanských novinářů v Plzni. Dosu
přihlášeno je 81 účastníků, většinou mimočeských
Ti, kteří jedou přes Prahu, sejdou se v pátek dne
29. t m. v 8 hodin večer v restauraci Choděrově
I. poschodí (Ferdinandova třída). V sobotu ráno ve
hod 28 min odjíždí se do Pízně. V 7 hod. 36 min
příjezd do Karlova Týna a prohlídka hradu. Výklad
učiní koll. Klecanda. Příjezd do Plzně v 1 hod.
47 min. odpol Na nádraží slovanští novináři uvítání
budou »Sdružením českých žurnalistů v Plzni« a zá-
stupcí famních spolků. O 4. hod. budou účastníc
pozdraveni v Mešť. besedě městskou radou plzeň-
skou. Večer je v divadle slavnostní představení
(Smetanova Libuše). Po divadle je v Měšť. besed
přátelský večer, při němž účinkuje zpěvácký spole
Plzeň
Praha
Karlov Týn
Smetanův Libuš
Choděrův I . poschodí
Ferdinandův třída
24
article
»Smetana« V neděli dne 31. května je o 8. ho-
dině prohlídka arciděkanského kostela, odkudž od-
chod k zahájení velké výslavy uměleckých výšivei
a krajek v novém museu. O 10. bod. dopoledneje
zahájení sjezdu ve dvoraně hotelu Valdekova. O 1.
hod. odpol. následuje banket v Měšť. besedě a pak
návštěva lidové čítárny. V 7 hodin je raut v Soko-
lovně a o 8. hod. koncert Hlaholu i hudby sokolské
ve velké dvoraně »Sokolovny«. V pondělí 1. června
je v 8 hodin ráno schůze v Měšť. besedě, načež
projiždka městem. V 10 hod. pokra čování jednání
sjezdového ve dvoraně Měšť. besedy, načež ko-
nati se bude valná hiromada »Ústředního s va-
zu slovanských novinářů«. O 1. hod. od-
pol. společný oběď ve dvoraně Valdekově, načež
o 5. hodině problídka Měšť. pivovaru. V úterý dne
2. června o půl sedmé ráno je schůzka v Měšť be-
sedě, odtud odchod do závodů Škodových. V 10 hod.
odjezd na Českou Kubici, kdež bude společný
oběd. Ve 4 hodiny odjezd do Domažlic, prohlídk
města a večer přátelská schůze »U černého koně«
kterouž sjezd bude ukončen. Přihlášky přijímá jed-
natel »Svazu« red. R. Cejnek (Politik). Který
účastník dosud nesložil sjezdovou taxu, račiž tuk co
nejdříve k rukoum red. Jos. Kufinera (Národní
Smetan
Škodův
Kubik
R Cejnek
Soko
Domažlice
Valdekov
Kufiner
25
article
Listy) učiniti
— Ullačování Slováků v Uhirách. Těchto dnů vy-
dána byla v jazyce německém brožura neznámého
aulora, která pojednává o národnostních poměrecl
v Translajtanii, zejmena pak o poměru Madarůk
Slovákům. Brožura vydána bude v nejbližších dnech
také v jazyce francouzském, anglickém, ruském a če-
ském.
— Olomoucké diktatory německé hrozně pálí sen-
sační odhalení, které učinil ve středové schůzi ob-
chodní komory člomoucké česká menšina dokázavši,
jak veškeří čeští a židovští poplatníci v I. a II. tříd
všeobecné daně výdělkově v obvodu komerním znač-
ným zvýšením svých sazeb daňových musejí přispí-
vati k tomu, aby podniky obchodní a průmyslové pa-
třící určitým rodinám v Olomouci a v určilých mi-
stech jiných mohly míti daň sníženou neb aspoň ne-
zvýšenou. Jak známo, zvyšuje se kontingent daně
této vždy o 2.46, jest tedy přirozeno, že se musí všem
poplatníkům daň postupně zvětšovati, když snad ona
zákonná přirážka není dostatečně hrazena novými
podniky. Když se tedy daň někomu v příštím obdob
nezvýší, už má z toho prospěch, neboť ti ostatní mus
za něj hraditi přirážku 2.4%. Že čienové komisse
nenavrhují, aby se jim samým daň zvýšila, jes
ovšem přirozeně, ale nápadno bylo vždy, že ole-
moučtí Brandhubři, Primavesové, zabřežští Brassové,
šumberští Oberleithneři — tedy vždy určití jména —
nijak nepřispivají k oné přirážce, nýbrž právě naopuk
jim se slevuje. Klíč k vysvětlení podán tím, že v širší
veřejnosti stalo se známým, že faktotum v komisi
berní jest komorní sekretář Hönig, který sice nijak
nevynikl vědomostmi odbornými — jeho kollegové
Slovák
Brass
Hönig
Translajtanie
Olomouc
26
article
Češi a Němci jsou tu svorní v úsudku o něm — ale
proslavil se volebními listinami v olomoucké komoře;
dovedl je sestaviti tak, že komise reklamační, v níž
měl on sám rozhodné slovo, musila vyhověti českým
reklamacím v takovém počtu, jako se nestalo ve všech
rakouských komorách dohromady. Víme ledy
nyní, komu mají poplatníci čeští, židovští i němečt
nepojatí do určilé společnosti děkovati za tak zvláštní
rozvrh břemene daňového. Němci zuří; pravda pro-
razila silou elementární; jedině zmohou se kompromi-
tovaní na výkřik, že tu porušeno tajemství úřadní.
Čech
Němec
27
article
A oni už přece vědí, že blahodárná činnost jejich
v komoře i mimo ni jest už po léta bděle stopována
činitelem, který už před lety neopomenul studovati
předpisy nových zákonů o daních osobních a využil
výhod jeho; zapomínají, že sazby daňové jsou a byly
vždy po 14 dní vyloženy k volnému nahlédnuti; za-
pomínají, že sami v seznamech voličských daňově
obnosy u svých příslušníků vyznačili a že po tuhém
boji musili také české straně dovoliti, aby si je opsala.
Vzácné ty dokumenty už. Němcům přinesly lecjaké
překvapení bez porušení úřadního tajemství — a ješta
přinesou; míra zásluh p. Hönigových bude plně oce
něna, to může pevně očekávati
— Přátelé zesulého hudebního skladažele Karla
Šebora oznamují nám, že zvěčnělý mistr v posledních
létech nebyl sice v utěšených poměrech finaněních,
avšak ani on ani jeho dítky netrpěly nedostatkem
O pohřeb zvěčnělého postarali se jeho příbuzní, n
prvním místě bratr jeho pan Prant. Šebor, který
léž ujal se ubohých dítek s pěčí otcovskou. Jeden
z upřímných přátel setrval u úmrtního lože nešťast-
ného trpitele až do jeho skonu. Mistr Šebor nikdy ne-
zapřel, že jest Čechem a vždy hlásil se k národu svě-
mu. Přátelé, kterým bylo dopřáno nahlédnouti v jeho
dobré srdce a ušlechtilou jeho duši, zachovají mu či-
stou a ryzí pamálku.
Němec
Hönigův
Šebor
Prant
Čecho
28
article
— Pohřeb Emiliana ryt. Skramlika, někdejšího
starosty král. hlav. města Prahy, konal se včera od-
poledne z Týnského chrámu ze přehojného účasten-
ství veškerých kruhů obyvatelstva pražského. Cerná
kovová rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla vy-
stavena na vysokém katafalku v průčelí hlavní lod
chrámové a kolkolem rozprostřen byl háj exotických
květin. Několik řad planoucích voskovic ozařovalo
katafalk, před nímž na sametovém podstavci rozložena
byla vyznamenání, jichž zesnulému se dostalo za
jeho úřadování. Kolkolem nalézaly se drahocenné
věnce a mohutné palmové kytice. Lavice ve chrámě
byly pokryty smuteční látkou. Na 4. hod. odpol. určeny
obřady pohřební, jež vykonal farář msgr. dr. Knobloch
za assistence faráře Víška a čelných kněží. Při obřa-
dech na kůru zapěl sbor pěvců smuteční skladby.
V kostele shromáždili se ve velmi četném počtu smu-
teční hosté a zástupcové různých korporací a spolků.
Emilian
doktor
Knobloch
Víšek
Praha
29
article
Tak zejmena starosta měst pražských p. dr. Srb, ná-
městek jeho p. dr. Groš, četní členové rady městsk
a sboru obecních starších, magistrátní radové aktivna
a ve výslužbě, četní úřadníci obce pražské, zástupcové
obcí předměstských a sice Karlína starosta p. cís.r
Ronz a náměstek Sedlák, Král. Vinohradů starost
p. Víšek, Smíchova starosta p. Elhenický a m. r. msg
Švehla, Vršovic pp. starosta Drobný a m. r. Zadák.
Košíř pp. starosta Lanner, Miřický a Kimla, posl. prol
dr. Čelakovský, posl. V. Březnovský, za Zemskou ban-
ku král. českého vrch. řed. dr. Mattuš a ředitel dr. Pod-
lipný, obecní starší z let starostování Skramlikova
pp. cís. r. Eckert, Zeithammer, dr. Karlach, dr. Tomáš
Černý, Kořistka, Ordnung. Fuchs a dr. Bendiener, dál
místodržitel hr. Coudenhove, velící generál Fabini,
dvor. rada Křikava, vlád. rada Zerboni, president vrch.
zemského soudu ryl. Wessely, vicepresident Ripka,
vicepresident zemské školní rady Zabusch, president
fin. ředitelství Terš, zám. hejtman Zapletal, rektor
českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova professor
Srb
doktor
Groš
Sedlák
Král
Víšek
Elhenická
Švehla
Drobná
Lanner
Miřický
Kiml
Čelakovský
V Březnovská
Mattuš
pod
Skramlikův
Eckert
Zeithammer
Karlach
Černá
Kořistka
Ordnung
Fuchs
Bendiener
Coudenhove
Fabini
Křikava
Wessel
Ripka
Zapletal
Karlín
Smíchov
Vršovice
Košíře
český vysoký učený KarlaFerdinandov
30
article
Horbaczewski, prof. Krištůfek, velmistr Marat, za obch.
a živnostenskou komoru pp. Tichý a Němec, za Jed-
notu učitelskou „Komenský“ p. Schrötter, administrá
tor potravní daně p. Mellan, ředitel Heimrich, za spo-
lečnost Národního divadla předseda p. Šimáček a ře
ditel Schmoranz, za měšťanské společenstvo výčepníků
pp. Hauner a Praus, dále vrch. slav. rada Gröger
zdrav. rada dr. Záhoř, chěfinž. elektr. podniků Pelikán
za společnost c. k. rak.-uh. st. dr. vlád. r. p. Hrazdier
ředitel pražských obecních plynáren Krosl, místodrž
rada Hergel, ryt. Rašín z Ryzmburgka, důstojníc
ozbrojených sborů měšťanských a j. v. Po ukonče-
ných obřadech byla rakev snesena do zlatého pohřeb
ního vozu obce pražské. Průvod pohřební zahájen
byl škadronou měšťanské jízdy, načež následoval
sbor měšťanských ostrostřelců, pak pěchoty a konečně
granátníci měšťanské gardy; tyto tři sbory byly se
profesor
Krištůfek
Marat
Tichá
Němec
Komenský
Schrötter
Mellan
Šimáček
Schmoranz
Hauner
Praus
Gröger
doktor
Záhoř
Rašín
národní divadlo
obecní plynárna
Krosl
rada Hergel
Ryzmburgko
31
article
svými kapelami. Následovalo Bratrstvo řemeslníků a
živnostníků s praporem, společenstvo řezníků s pra-
porem, společenstvo truhlářů s praporem a Řemesl-
nicko-živnostenská beseda. Pak ubíral se officiant
pohřebního ústavu, nesoucí obrovskou palmu s čer-
venobílými stuhami, na nichž zlatými písmenami byl
proveden nápis: „Vděčná Praha — zasloužilému sta-
rostoví“. V průvodu nesena také umbela. Za věncovým
vozem následovalo duchovenstvo a pak vůz pohřební,
za nímž se ubírali truchlící pozůstali a ostatní smu-
teční hosté. Průvod ubíral se Železnou a Havířskou
ulicí na Příkop a Václavským náměstím ke hřbitovu
olšanskému, kde zesnulému připraven věčný odpo-
činek v rodinné hrobce. Ve všech ulicích, jimiž se prů-
vod ubíral, hořely plynové a elektrické svítilny a po
obou stranách jízdní dráhy shromážděno bylo velike
množství obecenstva. — Pořádek při pohřbu udržoval
úřadníci obce pražské pp. Zloch, Smetana, Krátký.
Železná
Zloch
Smetan
Krátká
Praha
Václavský náměstí
Olšanský
Řemeslnicka
32
article
Syrovátka a Gasauer
— Obec pražská a slavnost města Pelrohradu
Ve příčině zasloupení rady král. hlavn. města Prahy
při slavnosti 200letého založení města Petrohradu,
konala se včera dopoledne na staroměstské radnici
zvláštní presidiální komise. Do schůze byli pozváni
všichni členové rady městské. Schůze byla svolána
k návrhu m. r. p. Vaníčka následkem telegramu po-
slanců pp. Březnovského a dra. Baxy, kteří zaslou-
pení král. hlavn. města Prahy při této slavnosti žá-
dali. Dle informací získaných byla včera nejposled-
nější doba k možnému odjezdn. Zejmena opatření
cestovních pasů do Ruska vyžadovalo by dobu čtyi
dnů. Cesta do Petrohradu trvala by bez přerušení
dva dny a jednu noc. Rozpravy o této záležitosti
zúčastnili se pp. starosta dr. Srb, dr. Baštýř. dr.
Pinkas, Zikan, Jirousek, Vojtl a Hudl, načež m.r.
p. Schrötter navrhl, aby deputace do Petrohradu byla
vypravena. Pro tenlo návrh hlasovali pouze pp. d
Groš, dr. Pinkas, Hudl, Brož, Schrötter a Veis; prot
hlasovalo 11 členů městské rady. Pro návrh p. dra.
Vaníček
Baxa
doktor
Srb
Baštýř
Pinkas
Zikan
Jirousek
Vojtl
Schrötter
Groš
Brož
Veis
Praha
Petrohrad
Rusko
33
article
Podlipného, aby některý Čech, v Petrohradě usedlý.
byl požádán, aby intervenoval při slavnostech a po-
dal blahopřejnou adresu, hlasovala rovněž menšina.
Tím tedy delinitivně rozhodnuto, že deputace obce
pražské do Petrohradu ke slavnostem založení nepo-
jede. Ke síavnosti bude zaslán blahopřejný přípis.
— Kluby občanské. Novoměstský občan-
ský klub. Ustavující schůze komise volebn
konala se ve středu dne 20. t. m. za předsednictví p
Lamberta Novotného. Náměstkem předsedy zvolen p.
Jan Pištora a zapisovatelem p. J. Labuť. Po delší de-
batě stanoven pro práce v obor působnosti komise
spadající program. O poradě zástupců novoměstských
klubů, svolané posl. Breznovským, referuje předseda-
jící i naznněuje příčiny žmaření této akce. S postupem
výboru správního vysloven naprostý souhlas, Usta-
Podlipný
Čo
Lambert Novotný
Pištora
Petrohrad