ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 842efbf0-70b7-11dc-8c3c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 143, place 61, org 14, work 7
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. května 1903.
4 masthead
Číslo 141
5 article
„Odjek“ v poslední době nemohl svobodně kritisovati skutky vlády Cincar-Markovičovy an způsobem nejmirnějším a nejvěcnějším. Po- máhal si tedy citáty z Písma sv. jež otiskoval prostě a bez peznámek. Citáty ovšem byly voleny tak, aby se to hodilo k panujícím v Srbsku po- měrům. Zdá se, že tomu čtenářstvo dobře roz- umělo a že novinový boj biblí dobře se osvědčil. Písmo sv. nebylo možno konfiskovati, tím méno pro ně list zastaviti. K zastavení jeho konečně dala vládě zá- minku podařená satyra na oktroyovaný volebn řád, podle něhož budou se konati za několik dní volby do skupštiny. V osudné satyře se vypravuje, jak v „ně jakém carství, v nějakém hosudárství“ měli sněm do něhož volívali poslance. Volby se dály ku- ličkami, které se házely do skleněného osudí. aby vládní komisaři hned při volbě viděli, jak který volič tajně hlasuje. Vláda se tomu ne- smírně divila, že všecko ví, jak který volič hlu- suje. Vědoma si, že se to vědět nepatří, měnila velební zákon všelijak, dala hlasovat lístky místo kuličkami, dala voliti v tmavé místnosti atd., ale změniti skleněné osudí ji nenapadlo. V neustá- lých starostech o to, aby volby byly tajné, do- stala konečně šťastnou myšlénku a vydala ná- sledující volební zákon: I. Ministr policie sám tajně ustanovís v každé vsi tajného, který bude za tu ves hlasovati.
Cincar Markovičův Srbsko
6 article
II. Tajný nemůže býti z té vsi, za kterou hlasuje. III. Tajný musí býti aktivný trestanec, od scuzený pro zločin do žaláře nebo na smrt. IV. Tajný jde sám v noci, a dá tajně hlas krajskému tajnému. V. Žádný tajný nesmí se viděti s druhým tajným, aniž o něm věděti. VI. Krajský tajný musí býti starý kriminál ník, který má za sebou nejméně 15 let nepře tržité trestanecké služby. VII. Krajský tajný je povinen oznámiti mi nistru policie, že jsou zvoleni ohromnou vět- šinou lidé vládní, které tajně kandiduje sám minist. VIII. Kontrola voleb se nedopouští, protože by porušila tajnost hlasování a ústavu. IX. Jakmile vesničtí tajní odevzdají hlas hned je pobijou, aby se nikdo ničeho od nich nedověděl o hlasování. Ubíjejí je tajně, bez od- souzení, neboť soudem by se porušila tajnost. X. Ale krajští tajní, aby lépe zachovali ta- jemství, ustanovují se za krajské hejtmany. XI. Tajně zvoleným poslancům ministr sám tajně potvrzuje mandáty. XII. Volební zákon piše sám ministr tajn a neprohlašuje ho nikde, nýbrž jej chová v taj- nosti a zavirá do tajné zásuvky vertheimky
7 article
Bavorsko a německá říše. Zaznamenali jsme, že mezi bavorskou a říšskou vládou německou vznikl vážný spor, který byl však z Berlína popírán. Nyní uve- řejňuje »Würzburger Journal« ve věci této ná- sledující zprávu: Za vyhovění požadavku, který učinil bavorský ministr zahraničních záležitostí svob. pán Podewils zajisté nikoli bez před- chozího zajištění souhlasu rozhodujících politiků německého centra — totiž aby Bavorsku dáno bylo místo zástupce předsedy v spolkové radě a zřídila se ústavou zaru- čená instituce diplomatického výbor s předsednietvím Bavorska — žádá Prusko, aby místa velitelů druhého a třetiho armádního sboru (v Bavorsku) obsazena byla pruskými generály a by současně pro- vedla se vzájemná záměna většího počtu dů- stojníků všech stupňů, jak děje se s Virtem- berskem a konečně, aby v bavorské armádě za- vedla se současně nová jednotná uniforma — především hnědá »litevka«. Zmíněný list k tomu dodává: »Vyšší vojenské kruhy jsou přesvědčeny, že konečně voláno bude k ochraně Rakousko, jelikož se vladař vrchnostenských práv vzdáti nemůže.« Tato poznámka rozčilila » Berliner Tageblatt« tou měrou, že praví, že »člověk mysli, že octl se v blázinci, vidí-li, že v německém časopise mluvi se o zakročení Rakouska v ně- meckých spolkových záležitostech; tak daleko v Německu na štěstí ještě nepoklesli. Jsou-li nějaké neshody mezi Berlínem a Mnichovem, budou prý ve všem přátelství vyrovnány při na- stávajíci návštěvě Podewilsově v Berlíně.« »Berl. Tageblatt« opomenul však dodati, že přátelská tato dohoda bude jen tehdy možnou, podrobí-li se Bavorsko ve všem diktá tu Pruska.
Podewils Berl Bavorsko Berlín Prusko Virt Rakousko Německo Mnichov Berliner Tageblatt
8 article
Defraudace ve svato-václavské záložně. Ze včerejších dvou zpráv o siluaci v záložně osvědčila se pravdivou ona černější a truchlivější to jest ona, kterou flumočil výbor sv. -václavské zl- ložny: že jest zle a že pro tu chvíli není pražádné naděje v situaci přiznivější. Předseda kuratoria proboš p. dr. Karlach, který předvčirem s potěšením sděloval že zdařila se mu akce na opatření peněz k výplato knížek, u „Důvěry“ složených, včera přinesl zprávy úplně opáčné. „Vše se nám hatí,“ žaloval probošt „Obratem všecko se změnilo působením různýchči nitelů. Už jsme opět ztratili veškeru naději na opa- tření peněz a následkem toho vyplácení složenýel vkladních knížek je oddáleno.- V záložně sv.-václavské je situace ještě truchli vější, neboť exekuce jsou stále podávány a věřitele jsou čím dále jím méně ochotní přispěti k od vrácení pohromy konkursní. Jak to ještě může dlouho trvati? Tak se táží členové výboru záložny, kteří vědl že v nejbližší době má býti zaplaceno 60.000 K. Od- kud opatřiti peníze? Situace krajně kormutlivá a vý- chodisko z ní není dosuď známo ani v Řetězové ulie ani Na příkopě.
svatý doktor Karlach
9 article
U filiálky smíchovského okresního soudu pr civilní záležitosti v Eggenbergově ulici bylo včera dopoledne pokračováno v líčení o žalobě manzelo Šmídových z Košíř č. 49 na sv.-václavskou záložnu o uznání, že kapitál 700 zl. 75 kr. byl zaplacen. Man želé Šmídovi v roce 1897 vypůjčíli si od záložny na svoji usedlost č. 49 v Košířích 2500 zl. Pozděj Hypoteční banka převzala 1800 zl. a zbytek Františka Šmídová v záložně zaplatíla. Tvrdí, že jednoho dne přinesla do záložny za 500 zl. papírových peněz za 160 zl. stříbrných minci. Současně žádala za zúčtování 5 podílů v obnosu 100 zl. Zaplacení toto zástupce záložny popíral a dovozoval, že kapitál nebyl splacen, poněvadž později ještě byly placeny úroky. Při líčení u smíchovského soudu soudce ta- jemnik p. r. Janovsky pripustí nablzený důka
Šmídův Šmíd Šmídová Eggenbergův ulice Košíře
10 article
svědecký a připustil zejmena výslech Drozda, bý- valého slarosty záložny a pokladníka Hercíka. Nové líčení ustanoveno na včerejší dopoledne, ale msgn Drozd nebyl přiveden. Vyšetřující soudce rada p. Kur oznámil soudu smíchovskému, že „ze zvláště důle- žitých důvodů nemůže dáti svolení, aby Drozd byl od trestního soudu převezen k soudu smíchovskému k výslechu a doporučil, aby spor byl vyřízen v bu- dově trestního soudu, kde by zvláštní místnost k líčení byla určena.“ Zástupcové obou stran setrvali na žá- dosti za výslech Drozdův a navrhovali, aby o vydání Drezda rozhodla radní komora trestního soudu. Soudce tajemník p. dr. Janovský návrh ten připustil. Z před- volaných svědků bývalý pokladník sv.-václavské zá- ložny Iercík, muž chorého zevnějšku, vypravoval že události minulých dob působily neblaze na jeho stav zdravotní a zejmena na jeho pamět. Na po- drobnosti placení 700 zl. od manželů Šmídovýchs nepamatuje a doporučoval výslech dalších svědků, zojmena účetního Pekeländra. Líčení bylo opět od- ročeno. Výbor záložny sv.-väclavské dle usnesení valn hromady má realisovati jmění záložny. Z toho dávod nabízí ke koupi také zbylé „Zlaté bible“, nádherné to dílo, jehož cena značně je snížena. Nový zákon 25 sešitů nabízí se místo za 37.20 K za 25 K, vázáný s koženým hřbelem za 35 K, v kůži za 45 K. Starý zákon 45 sešitů za 36 K, váz. v plátně za 50 K, v kůzi za 60 K
Drozda Hercík Drozdův záložna svatý zákon 45 sešit
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Národní rada. Dnešním dnem zasedn Národní rada, sbor mužů povolaných, aby dal podnět k dílu, které bohdá záhy šťastně uplatni svůj význam pro všechen další rozvoj našeho života národního. Tělesu našemu národnímu ne- dostávalo se dosud ústrojí, bez jakého nedá se mysliti žádný živoucí organický celek, ústrojí. v němž jako v srdci a mozku sbíhaly by se všecky nitky citění a konání národního celku, nedostávalo se orgánu, síly výkonně, který by měl v dostřehu všecku oblast zájmů a potřeb naší domácnosti národní, po výtce oněch ce- kových potřeb a zájmů, které po- nechány samy sobě nebo horlivosti jen sla- bých jedinců, zůstávaly a zůstavají dosud na škodu celku tolik jako neopatřeny, nedo- stávalo se ústrojí, odkud by v otázkách národ- ního celku, jeho prospěchu a jeho obrany, vy- cházely účinně popudy, kde mohla by se účelné soustřediti všecka snaha k účelům těm směřu jící, kde v každé chvíli potřeby obhájení do tyčného zájmu byl by pohotově potřeb ný
národní rada
12 article
zdroj mravní i hmotně sily, k činu nezbytný. — Národní rada v dnešním svěm složení je arci sbor jen poradný, který dnes se sejde a zejtra rozejde a nemůže sama se uvazovati v úkol ústrojí stálého a trvalého o jaký se jedná. Ale Národní rada, jako sbor vynikajících zástupců národní práce, je onen činitel mohutné váhy hlasu, který mocí své ini- ciativy je sehopen dáti vznik a základ velikému dílu, jehož potřeba se všude eití jehož skutek nelze děle odkládati. Národní rada obráti proto svůj zřetel především k otázce potřebné organisace, jež musí být stvořena a v život uvedena a nerozlučné s ní otázce nutného stálého zdroje pro- středků, který by umožňoval působnost trvání organisace, jak o těch otázkách poslední dobou bylo už hojně a nalehavě rokováno na širší veřejnosti. Nadějeme se všichní v zájmu společné velké věci, že se jednání vážného sboru podaří, dospěti v otázkách těch ke šťastnému rozřešení a hledíme s důvěrou vstřic dalším krokům, na kterých se usnese.
národní rada
13 article
— I kdyby to byl největší nesmysl, páni Němci bez rozdílu stran a vyznání musí se po- drobiti, když káže tak pan Schönerer neb ně- který z vůdčích duchů všeněmeckých. Panu bývalému rytíři, jenž o své šlechtictví právě tím příšel, čím jiní se ho domáhají, totiž odporným byzantinismem, napadlo chrániti sněmecký sta- teke mezi jiným též konservováním domnělých německých topografických a zeměpisných jmen. Panu Schönererovi je na příklad strašlivě proti srsti, že my a také úřadové jmenujeme v če- štině historické město na českém západě »Chebe a nikoli »Eger« a že máme v jazyku svém »Marianské lázně« a nikoli »Marienbad«. Aby »nešvaru« tomu učinil přítrž, obrátil se Scho- nerer za účelem v tomto směru společné akce na ostatní německé strany a v poradáeh o tom konaných usnesly se tyto skutečně na tom, že má býti podán návrh na vy- dání zákona, kterýmž by se stará historická místní jména chránila zvláště tím, že by úřa- dům bylo zakázáno užívati jiných, zejmena do jiného jazyka libovolně přeložených. Kdybychom nevěděli, co návrhem tím Sehönerer a jiní páni, již mu na lep sedli, vlastně chtějí, mohli by- chom tento jeho návrh s povděkem vítati. Jestli komu se to příčí, aby stará zvučná, dějinně oprávněná jména měst byla libovolně leckýms překláduna a veřejnosti vnucována, jsme to my Čechové, na nichž v tomto směru spáchala ger- manisace hřichy, jež se dnes již ani sebe pří- snějšími cislajtánskými zákony nedají odčiniti.
Němec Schönerer Scho Čecho Cheb Eger Marienbad
14 article
Však Němci jsou zvykli dělati zákony jen pro sebe a na to pan Schönerer spekuluje. Kdyby- chom mu dokázali, že jméno Cheb vyskytuje se v listinách již ve čtrnáctém století, pánu tomu bylo by to lhostejno, řekl by, že to přece jen jméno nové a že také Čechové před šesti sty léty žijící neměli práva německý Cheb přeložit a že mládež ve školách našich učiti se má, že v Egru nikoli v Chebu Valdštýn byl zavražděn. Pan Schöneren by nás snad dokonce k tomu přinutiti chtěl. abychom skutečně sedli na Hallwichův nesmysl s germánskými »Töplitzemi«, odvozujíce jméno místa toho, v němž prýštila kdysi vřídla a jež pojmenováno bylo »Teplicemi« jako ostatní místa téhož druhu ve slovanském kraji, nikoli o slova »teplý«, nýbrž z keltického. My bychom ovšem důsledky vyvodili ze šílené německé akce, kdyby se Němci za pomoci vlády sku- tečně odvážili prováděti to, čím nám hrozí. Zmizelo by především »Leitmeritz«, kde je pan dr. Funke domovem, poněvadž bychom hravě dokázali, že »Litoměřice« jsou původ- ním jménem a nikoli německá nestvůra »Leitmeritz«; předělali bychom bez milosti »Saaz« v Žatec, aby dostalo se výslužkou také druhému německému vůdci dru. Zdeňku Sehückrovi a pan dr. Schreiner by nucen byi rozloučiti se s kořébkou svě slávy, nebo
Němec Schönerer Čecho Schöneren Hallwichův doktor Funke Sehückr Schreiner Cheb Teplice Litoměřice Saaz Žatec německý Cheb
15 article
z jeho Neuern bychom mu neúprosně udělali »Nýrsko«, nešetříce při tom ani pana dra. Ep- pingra, jenž by nyní v Bredovské ulici hoře naříkal, proč opustil svou milou Mimoň, jež ze zákona Schönererova odložiti by musila svůj německý název — Niemes. A což až by došlo na Českou Lípu? Tuto speciálně českou Lípu a na jednu z oněch Lip, jež jmenují se dnes v něměině »Liade«, kdežto dávní obyva- telé dnes německé Lípy tak lpěli na slovanském názvu tohoto místa, že jho ani do němčiny ne- přeložili, nýbrž pouze německy zkomolili. Jak těžce by se loučil Trutnov se svým Trautenau, jak zuřil by pan Wolf, kdyby jednoho krásného jitra probudil se jako poslanec Hostinnéhoa Hodkovie! Nám by nesebrali ničeho. Pardon Pan Sohönerer kryje se autoritou, s níž ovšem náš Palacký na příklad srovnati se nemůže. Má pana Pfistra:Schwaighusena. Týž konstalo- val, že Němci jsou praobyvateli Čech, oni že tu byli již, kdy ještě ne zúplna byla ztvrdlá kůra zemská a kdy milovali se zde něžně ještě ichtyosaurus s ichtyosaurou, kdežto my se dostavili sem jako pastevci, kteří po starém zvyku opásali německým pánům meze. Podle toho pána je původ všeho v Čechách i na Moravě německý a my zde jen živlem trpěným. Tak to vyložil »největší badatel v českém dávno- věku« a tak tomu chce pan Schönerer. My ovšem si takovéto pfisteriády libiti nedáme. — Lázně. Nastává opělně saisona lázeňská.
Wolf Hostinného Sohönerer Pfistra Schwaighusen Němec Schönerer Nýrsko Mimoň Trutnov Čechy Morava
16 article
Máme v Čechách lázní dost, v krajině české německé. Leč lázeňská místa světová, ne jen k vůli tomu navštěvovaná, že v nich komfor velkých měst, že ve všem v místech těchto nej- vybranější panuje vkus, že schází se v nieh nejlepší a na druhé straně zase nejpikantnější společnost světová, nýbrž že vody jejich mají mocný, ba zázračný účinek v mnohých těžkých nemocech — nalezají se, žel, z velké většiny jen v kraji německém. Kdo trpí určitou nemoci nemůže ovšem jinam, než do Karlových Varů. rovněž specifický účinek mají Lázně Marianské a Františkovy, jakkoli se dají již spíše nahra- dili jinými. Jest však mnoho lidí, jimž pobyí v lázních znamená pouhou dobu osvěžení, dobu klidu a sbírání nových sil, kde léčitelkou nen voda, ale vzduch, příroda a milieu. A tito lázeňšt hostě měli by vždy přednost dáli některým láz ním českým, jichž máme nyní již hojnost pěkně ba i luxuriosně zařizených. Nebudeme jmeno- vati ovšem ani ty ani ony, aby se nám nevy- tklo, že nám jde o dělání reklamy, doporu- čujeme stejně všechny, zůstavujíce těm, kteř chtějí a mohou část léta ztráviti v zátiší, aby si vybrali. Také tím se poslouží našemu hospo dářskému sesílení, nehledě k tomu, že nen valně příjemno zanášeti drahé peníze v létě těm.
Františkův Čechy Karlová Vary
17 article
kteří v zimě neměli pro nás nic jiného, než zjevnou nenávist a zášť. Však i těm, již nemo hou se vyhnouti německým lázním v Čechách, uloženy jsou jisté povinnosti. Dosud zvláštním způsobem si v lázních těch počínali mnozi — dnes jest ale už dosti čestných výjimek — čeští lázeňští hosté. Skrývali svou českou ná rodnost. A proč? Znali nepřátelské smýšlení ná rodních odpůrců našich a nechtěli vyvolávat je jich hněv. Omlouvali to, že jako choři nemají chuti se rozčilovat. Jest ale dosti lázeňských hostí, kterým trochu rychlejší proudění krve mnoho neuškodí a pak řada hosti zdravých, již větším počlem navštěvují velká lázeňská místa než nemocní, těm budiž uloženo, o to dbáti aby v místech těch národnost jejich nebyla ba- gatellisována, neb dokonce urážena. V příčině té je povinnosti českých lázeňských hostí, aby si vymohli aspoň tolik ohledů, pokud jde o národ nost, jakými jsou tam zasypávání Francouzi
Francouz Čechy
18 article
Angličané a jiní eízinci. Umírněným ve formě. taktním, ale při tom energickým chováním mnoho již se v tomto směru dokázalo. Nedejme si nic libit, síce bychom byli zařaďováni mezi národy menší kvality, trvejme na tom, aby se nám za peníze naše dostalo těchže ohledů a výhod. jakých se dostává jiným. — Říšská pojišťovna proti ohni. Nač jsme onehdy, mluvíce o centralistické pojišťovně sou- kromého úřadnictva pro stáři a invaliditu, po- ukázali, dnes — v nejasných ovšem dosu rysech — již se v dáli jeví zrakům našim jako nová centralistická příšera. Noviny přinesly stručnou zprávu, že tři poslanci, dva Němci třetí, ku podivu, moravský klerikál dr. Stoj an odebrali se jako deputace ke vládě, aby ji vy zvali ku předložení zákona o nuceném pojišťo- vání proti ohni. A pan ministr — proč pak by ne — ochotně slíbil, že již v příštím zasedání říšské rady dotyčnou osnovu na stůl domu položí. Co to ale znamená? Zase nový triumi centralismu, zase nové poškození práv i pro- spěchů království a zemi, jinými slovy, zase nový ústup na zad, kdybychom si to líbiti dali.
Angličan Němec doktor
19 article
Opakujeme ještě jednou: kdo je poctivým při- telem a zástupcem autonomie, nesmí do- pustiti, aby kdy stal se skutkem podobny zákon. Ne pouze na základě ústavy říšské i zemské, spadá pojišťování a jeho úprava v kompetenci zemskou, nýbrž vyžaduje toho podstata i prospěch věci, aby nevměšovala se Vídeň do věcí, pro něž není ani povolanou ani způsobilou. Jen si vzpomeňme těch řečí a de- bat v zemském sněmu o zřízení zemského po- jišťovacího ústavu, vzpomeňme si cenného ma- teriálu, v této věci zesnulým drem. Vašatým sneseného a představme si, že stát se chystá svou velkou bezohlednou rukou sebrat, ce bez odporu je záležitosti zemskou. A k tomu vy- bízí vládu centralistickou, germanisující, poslanee — český kněz! Řekne se ovšem, že nejde tu o zřízení ústavu pojišťovacího, nýbrž o povinné pojišťování. Dobrá. Má stát právo nutit a dá se to vůbec provést, aby »povinně« byl každý pojištěn u ústavu soukromého ? Kdyby tomu tak bylo, byl by sotva zřídil úrazovnu chystal se zříditi pensijní ústav pro sou- kromé úřadníky a dělniky. Prin- cip, že každý musí býti pojištěn, mě by za nezbytný následek zřízení pojišťovaelho ústavu státního a ústav ten byl by zase zcen- tralisován a z Vídně po německu řízen. Ústav ten stal by se nám novým centralistickým poutem k Vídni a naši pojištěnci měli by čest svými penězi stavět lidem v jiných zemích shořelé baráky. Výhodu by měli jiní a nám by zůstala zase jen povinnost — platit! Proč ale ofálelo se tak dlouho v Čechách s uskutečněním my- šlenky, která realisována, byla by se stala bo- hatým zdrojem bídným financím zemským a byla by mimo to posloužila nemálo pojištěneům
jítbat Vašatá Vídeň Čechy
20 article
samým? Vláda tomu nechtěla ! Stal-li se ale kdy pokus ve sněmu, aby vláda byla donucen k ústupkům v této věci? Pokud víme, poku se nestal. A to právě bylo chybou. Nyní dostav se stát, přitáhne ještě důkladněji centralistickou šněrovačku na našem těle, a až se nebudeme moci ani hnouti, sebere sám smetanu pro nás uchystanou. Bůh ví, jakou to děláme politiku. — Vpád turnérů do Lipníka. Z Olomouce 22. května. (Pův. zpráva »N. L. «) Veškeré tur néřské spolky z Rakouska a celá řada z Ně mecka pořádají o letošních svatodušních svátcíeh vpád do českého Lipnika. Moravské mistodrži telství, ač jsou mu poměry v Lipníku příli dobře známy, ač ví, že Lipník jest ze čtyř pétin českým, nehodlá neslýchanému tomuto násilí zabrániti a chce sjezd povoliti! Loni, když chtěli Sokolové, ubírající se na Všesokolský sle do Moravské Ostravy, na dvě hodiny v Lipníku se zastavili, vláda spatřovala v tom nebezpečí zástavku zakázala, ba dala v době příjezdu zvláštního vlaku sokolského nádraží lipnické střežiti četníky. Poněvadž není ani nejmenší po- chyby, že ve dnech svatodušních bude české obyvatelstvo v Lipníku znásilněno nejen mo rálně, leč i fysicky, proto pořádá se v tytéz dny, 31. května a 1. června, sjezd českého Sokolstva a českého hasičstva, jakož i všech národních obranných jednot do Lipníka.
Sokol Lipník Olomouc Rakousko Ostrava bůh vědět
21 article
— Při výkonném výboru národní stran svohodomyslné ustavily se vedle odborů ná- rodohospodářského a osvětovéhe dále ještě odbory politický a organi- sační. V onom zvolen předsedou zemský a říš ský poslanec p. JUDr. F. Pantůček, jeho ná- městkem p. P. Gregr, v tomto p. JUDr. V. V. Vejvar. — Slavnosti na paměť založení města Petrohradu a starostové evropských měst. Jak známo, byla pozvána k slavnostem petrohrad- ským Paříž, jejíž zastupitelstvo, svoláno byvš ihned k mimořadně schůzi, přijalo telegraficky pozvání petrohradské rady městské. Mimo Paří byli pozvání též starostové a obecní rady jiných měst francouzských, zejmena Cherbourgua Dunkerque. Oba starostové, cherbourgský i dun- kerqueský, přijali pohostinné pozvání ruské Rovněž starosta toulonský. Bude to skvělá mani festace dvou civilisovaných národů. V sobotu vyjelo ke slavnostem ruským celé presidum městské rady pařížské, až na dva sekretáře. — Zajímavo jest, že k slavnosti se dostaví též sta rosta berlinský! — Akce ve prospěch Kateřinské záložny dostupuje poslední dobou, kdy nebezpečí kon kursu je nejbližší, u příslušných činitelů žádou eího rozpjetí síl. Jak bylo už oznámeno, usta- vila se na říšské radě z klubu svobodomyslných poslanců lidových komise pro záležitost po kladny kateřinské, sestávající z poslanců Václ. Hrubého, J. N. Heimrieha a Erv. Špindlera.
JUDr F Pantůček Gregr V V Vejvar Václ Hrubý Heimrieh Erv Špindler Petrohrad Paříž národní stran Cherbourgua Dunkerque
22 article
Komise rozeslala právě na všecky výbory če- ských okresních zastupitelstev v král. českém a rady všech českých měst okresních v králov- ství a markrabství úpěnlivou, nieméně pádným důvody podepřenou prosbu za příspěvky k sa- naci. Po slezských obeích k témuž účelu za- hájeny drobné sbírky. — Slezští akademikove zařizují patřičné kroky k přednášce, jež se bude konati v ponděli svatodušní a na jejíž důleži- tost a význam už předem českou veřejnost v Praze upozorňujeme. Přednášeti bude pracov- ník slozský p. Fr. Zika, tajemník »Ústřední hosp. spol.« a ředitel jednoty českých hospod. společenstev v Opavě »o národnostních a hospodářských poměrech v če- ském Slezisku«, při čemž vyličí též pří- činy úpadku Kateřinské záložny a následky konkursu. Druhým bodem významné schůze bude »rozhovor o krocích za příči nou uchránění české rolnícké zá- ložny v Kateřinkách před konkur- sem«. Budou to už asi poslední zoufalé kroky k záchraně českého Opavska! Což národ náš brzo se probudí ze své hrozné netečnosti, za níž těžko bude se mu zodpovídati! — Osobní. Policejní lěkař p. MUDr. Josef Lenz primář nemocnice u Alžbětinek, vrátil se ze sjezdu lékařského v Madridu a ordinuje opět v Praze na Újezdě 595.III. — Státní zkoušku z frančiny složila s vyznamením slč. Elsa Rosenfeldova z Praby — Tajemníkem »Jednoty umělců výtvarných« v Praze jmenován byl dlouholetý člen redakce »Světozorae pan Lad. Filip. — Za starustu okresního zastupi- telstva v Králové Hradci zvolený rolník pan Ignác Srdinko ze Svobodných Dvorů byl od císaře potvrzen.
Zika MUDr Lenz Alžbětinka Rosenfeldův Lada Srdinko Praha Opava Kateřinka Opavsko Madrid Újezd Praba Hradec
23 article
— Sjezd slovanských novinářů v Plzni. Dosu přihlášeno je 81 účastníků, většinou mimočeských Ti, kteří jedou přes Prahu, sejdou se v pátek dne 29. t m. v 8 hodin večer v restauraci Choděrově I. poschodí (Ferdinandova třída). V sobotu ráno ve hod 28 min odjíždí se do Pízně. V 7 hod. 36 min příjezd do Karlova Týna a prohlídka hradu. Výklad učiní koll. Klecanda. Příjezd do Plzně v 1 hod. 47 min. odpol Na nádraží slovanští novináři uvítání budou »Sdružením českých žurnalistů v Plzni« a zá- stupcí famních spolků. O 4. hod. budou účastníc pozdraveni v Mešť. besedě městskou radou plzeň- skou. Večer je v divadle slavnostní představení (Smetanova Libuše). Po divadle je v Měšť. besed přátelský večer, při němž účinkuje zpěvácký spole
Plzeň Praha Karlov Týn Smetanův Libuš Choděrův I . poschodí Ferdinandův třída
24 article
»Smetana« V neděli dne 31. května je o 8. ho- dině prohlídka arciděkanského kostela, odkudž od- chod k zahájení velké výslavy uměleckých výšivei a krajek v novém museu. O 10. bod. dopoledneje zahájení sjezdu ve dvoraně hotelu Valdekova. O 1. hod. odpol. následuje banket v Měšť. besedě a pak návštěva lidové čítárny. V 7 hodin je raut v Soko- lovně a o 8. hod. koncert Hlaholu i hudby sokolské ve velké dvoraně »Sokolovny«. V pondělí 1. června je v 8 hodin ráno schůze v Měšť. besedě, načež projiždka městem. V 10 hod. pokra čování jednání sjezdového ve dvoraně Měšť. besedy, načež ko- nati se bude valná hiromada »Ústředního s va- zu slovanských novinářů«. O 1. hod. od- pol. společný oběď ve dvoraně Valdekově, načež o 5. hodině problídka Měšť. pivovaru. V úterý dne 2. června o půl sedmé ráno je schůzka v Měšť be- sedě, odtud odchod do závodů Škodových. V 10 hod. odjezd na Českou Kubici, kdež bude společný oběd. Ve 4 hodiny odjezd do Domažlic, prohlídk města a večer přátelská schůze »U černého koně« kterouž sjezd bude ukončen. Přihlášky přijímá jed- natel »Svazu« red. R. Cejnek (Politik). Který účastník dosud nesložil sjezdovou taxu, račiž tuk co nejdříve k rukoum red. Jos. Kufinera (Národní
Smetan Škodův Kubik R Cejnek Soko Domažlice Valdekov Kufiner
25 article
Listy) učiniti — Ullačování Slováků v Uhirách. Těchto dnů vy- dána byla v jazyce německém brožura neznámého aulora, která pojednává o národnostních poměrecl v Translajtanii, zejmena pak o poměru Madarůk Slovákům. Brožura vydána bude v nejbližších dnech také v jazyce francouzském, anglickém, ruském a če- ském. — Olomoucké diktatory německé hrozně pálí sen- sační odhalení, které učinil ve středové schůzi ob- chodní komory člomoucké česká menšina dokázavši, jak veškeří čeští a židovští poplatníci v I. a II. tříd všeobecné daně výdělkově v obvodu komerním znač- ným zvýšením svých sazeb daňových musejí přispí- vati k tomu, aby podniky obchodní a průmyslové pa- třící určitým rodinám v Olomouci a v určilých mi- stech jiných mohly míti daň sníženou neb aspoň ne- zvýšenou. Jak známo, zvyšuje se kontingent daně této vždy o 2.46, jest tedy přirozeno, že se musí všem poplatníkům daň postupně zvětšovati, když snad ona zákonná přirážka není dostatečně hrazena novými podniky. Když se tedy daň někomu v příštím obdob nezvýší, už má z toho prospěch, neboť ti ostatní mus za něj hraditi přirážku 2.4%. Že čienové komisse nenavrhují, aby se jim samým daň zvýšila, jes ovšem přirozeně, ale nápadno bylo vždy, že ole- moučtí Brandhubři, Primavesové, zabřežští Brassové, šumberští Oberleithneři — tedy vždy určití jména — nijak nepřispivají k oné přirážce, nýbrž právě naopuk jim se slevuje. Klíč k vysvětlení podán tím, že v širší veřejnosti stalo se známým, že faktotum v komisi berní jest komorní sekretář Hönig, který sice nijak nevynikl vědomostmi odbornými — jeho kollegové
Slovák Brass Hönig Translajtanie Olomouc
26 article
Češi a Němci jsou tu svorní v úsudku o něm — ale proslavil se volebními listinami v olomoucké komoře; dovedl je sestaviti tak, že komise reklamační, v níž měl on sám rozhodné slovo, musila vyhověti českým reklamacím v takovém počtu, jako se nestalo ve všech rakouských komorách dohromady. Víme ledy nyní, komu mají poplatníci čeští, židovští i němečt nepojatí do určilé společnosti děkovati za tak zvláštní rozvrh břemene daňového. Němci zuří; pravda pro- razila silou elementární; jedině zmohou se kompromi- tovaní na výkřik, že tu porušeno tajemství úřadní.
Čech Němec
27 article
A oni už přece vědí, že blahodárná činnost jejich v komoře i mimo ni jest už po léta bděle stopována činitelem, který už před lety neopomenul studovati předpisy nových zákonů o daních osobních a využil výhod jeho; zapomínají, že sazby daňové jsou a byly vždy po 14 dní vyloženy k volnému nahlédnuti; za- pomínají, že sami v seznamech voličských daňově obnosy u svých příslušníků vyznačili a že po tuhém boji musili také české straně dovoliti, aby si je opsala. Vzácné ty dokumenty už. Němcům přinesly lecjaké překvapení bez porušení úřadního tajemství — a ješta přinesou; míra zásluh p. Hönigových bude plně oce něna, to může pevně očekávati — Přátelé zesulého hudebního skladažele Karla Šebora oznamují nám, že zvěčnělý mistr v posledních létech nebyl sice v utěšených poměrech finaněních, avšak ani on ani jeho dítky netrpěly nedostatkem O pohřeb zvěčnělého postarali se jeho příbuzní, n prvním místě bratr jeho pan Prant. Šebor, který léž ujal se ubohých dítek s pěčí otcovskou. Jeden z upřímných přátel setrval u úmrtního lože nešťast- ného trpitele až do jeho skonu. Mistr Šebor nikdy ne- zapřel, že jest Čechem a vždy hlásil se k národu svě- mu. Přátelé, kterým bylo dopřáno nahlédnouti v jeho dobré srdce a ušlechtilou jeho duši, zachovají mu či- stou a ryzí pamálku.
Němec Hönigův Šebor Prant Čecho
28 article
— Pohřeb Emiliana ryt. Skramlika, někdejšího starosty král. hlav. města Prahy, konal se včera od- poledne z Týnského chrámu ze přehojného účasten- ství veškerých kruhů obyvatelstva pražského. Cerná kovová rakev s tělesnými ostatky zesnulého byla vy- stavena na vysokém katafalku v průčelí hlavní lod chrámové a kolkolem rozprostřen byl háj exotických květin. Několik řad planoucích voskovic ozařovalo katafalk, před nímž na sametovém podstavci rozložena byla vyznamenání, jichž zesnulému se dostalo za jeho úřadování. Kolkolem nalézaly se drahocenné věnce a mohutné palmové kytice. Lavice ve chrámě byly pokryty smuteční látkou. Na 4. hod. odpol. určeny obřady pohřební, jež vykonal farář msgr. dr. Knobloch za assistence faráře Víška a čelných kněží. Při obřa- dech na kůru zapěl sbor pěvců smuteční skladby. V kostele shromáždili se ve velmi četném počtu smu- teční hosté a zástupcové různých korporací a spolků.
Emilian doktor Knobloch Víšek Praha
29 article
Tak zejmena starosta měst pražských p. dr. Srb, ná- městek jeho p. dr. Groš, četní členové rady městsk a sboru obecních starších, magistrátní radové aktivna a ve výslužbě, četní úřadníci obce pražské, zástupcové obcí předměstských a sice Karlína starosta p. cís.r Ronz a náměstek Sedlák, Král. Vinohradů starost p. Víšek, Smíchova starosta p. Elhenický a m. r. msg Švehla, Vršovic pp. starosta Drobný a m. r. Zadák. Košíř pp. starosta Lanner, Miřický a Kimla, posl. prol dr. Čelakovský, posl. V. Březnovský, za Zemskou ban- ku král. českého vrch. řed. dr. Mattuš a ředitel dr. Pod- lipný, obecní starší z let starostování Skramlikova pp. cís. r. Eckert, Zeithammer, dr. Karlach, dr. Tomáš Černý, Kořistka, Ordnung. Fuchs a dr. Bendiener, dál místodržitel hr. Coudenhove, velící generál Fabini, dvor. rada Křikava, vlád. rada Zerboni, president vrch. zemského soudu ryl. Wessely, vicepresident Ripka, vicepresident zemské školní rady Zabusch, president fin. ředitelství Terš, zám. hejtman Zapletal, rektor českého vysokého učení Karlo-Ferdinandova professor
Srb doktor Groš Sedlák Král Víšek Elhenická Švehla Drobná Lanner Miřický Kiml Čelakovský V Březnovská Mattuš pod Skramlikův Eckert Zeithammer Karlach Černá Kořistka Ordnung Fuchs Bendiener Coudenhove Fabini Křikava Wessel Ripka Zapletal Karlín Smíchov Vršovice Košíře český vysoký učený KarlaFerdinandov
30 article
Horbaczewski, prof. Krištůfek, velmistr Marat, za obch. a živnostenskou komoru pp. Tichý a Němec, za Jed- notu učitelskou „Komenský“ p. Schrötter, administrá tor potravní daně p. Mellan, ředitel Heimrich, za spo- lečnost Národního divadla předseda p. Šimáček a ře ditel Schmoranz, za měšťanské společenstvo výčepníků pp. Hauner a Praus, dále vrch. slav. rada Gröger zdrav. rada dr. Záhoř, chěfinž. elektr. podniků Pelikán za společnost c. k. rak.-uh. st. dr. vlád. r. p. Hrazdier ředitel pražských obecních plynáren Krosl, místodrž rada Hergel, ryt. Rašín z Ryzmburgka, důstojníc ozbrojených sborů měšťanských a j. v. Po ukonče- ných obřadech byla rakev snesena do zlatého pohřeb ního vozu obce pražské. Průvod pohřební zahájen byl škadronou měšťanské jízdy, načež následoval sbor měšťanských ostrostřelců, pak pěchoty a konečně granátníci měšťanské gardy; tyto tři sbory byly se
profesor Krištůfek Marat Tichá Němec Komenský Schrötter Mellan Šimáček Schmoranz Hauner Praus Gröger doktor Záhoř Rašín národní divadlo obecní plynárna Krosl rada Hergel Ryzmburgko
31 article
svými kapelami. Následovalo Bratrstvo řemeslníků a živnostníků s praporem, společenstvo řezníků s pra- porem, společenstvo truhlářů s praporem a Řemesl- nicko-živnostenská beseda. Pak ubíral se officiant pohřebního ústavu, nesoucí obrovskou palmu s čer- venobílými stuhami, na nichž zlatými písmenami byl proveden nápis: „Vděčná Praha — zasloužilému sta- rostoví“. V průvodu nesena také umbela. Za věncovým vozem následovalo duchovenstvo a pak vůz pohřební, za nímž se ubírali truchlící pozůstali a ostatní smu- teční hosté. Průvod ubíral se Železnou a Havířskou ulicí na Příkop a Václavským náměstím ke hřbitovu olšanskému, kde zesnulému připraven věčný odpo- činek v rodinné hrobce. Ve všech ulicích, jimiž se prů- vod ubíral, hořely plynové a elektrické svítilny a po obou stranách jízdní dráhy shromážděno bylo velike množství obecenstva. — Pořádek při pohřbu udržoval úřadníci obce pražské pp. Zloch, Smetana, Krátký.
Železná Zloch Smetan Krátká Praha Václavský náměstí Olšanský Řemeslnicka
32 article
Syrovátka a Gasauer — Obec pražská a slavnost města Pelrohradu Ve příčině zasloupení rady král. hlavn. města Prahy při slavnosti 200letého založení města Petrohradu, konala se včera dopoledne na staroměstské radnici zvláštní presidiální komise. Do schůze byli pozváni všichni členové rady městské. Schůze byla svolána k návrhu m. r. p. Vaníčka následkem telegramu po- slanců pp. Březnovského a dra. Baxy, kteří zaslou- pení král. hlavn. města Prahy při této slavnosti žá- dali. Dle informací získaných byla včera nejposled- nější doba k možnému odjezdn. Zejmena opatření cestovních pasů do Ruska vyžadovalo by dobu čtyi dnů. Cesta do Petrohradu trvala by bez přerušení dva dny a jednu noc. Rozpravy o této záležitosti zúčastnili se pp. starosta dr. Srb, dr. Baštýř. dr. Pinkas, Zikan, Jirousek, Vojtl a Hudl, načež m.r. p. Schrötter navrhl, aby deputace do Petrohradu byla vypravena. Pro tenlo návrh hlasovali pouze pp. d Groš, dr. Pinkas, Hudl, Brož, Schrötter a Veis; prot hlasovalo 11 členů městské rady. Pro návrh p. dra.
Vaníček Baxa doktor Srb Baštýř Pinkas Zikan Jirousek Vojtl Schrötter Groš Brož Veis Praha Petrohrad Rusko
33 article
Podlipného, aby některý Čech, v Petrohradě usedlý. byl požádán, aby intervenoval při slavnostech a po- dal blahopřejnou adresu, hlasovala rovněž menšina. Tím tedy delinitivně rozhodnuto, že deputace obce pražské do Petrohradu ke slavnostem založení nepo- jede. Ke síavnosti bude zaslán blahopřejný přípis. — Kluby občanské. Novoměstský občan- ský klub. Ustavující schůze komise volebn konala se ve středu dne 20. t. m. za předsednictví p Lamberta Novotného. Náměstkem předsedy zvolen p. Jan Pištora a zapisovatelem p. J. Labuť. Po delší de- batě stanoven pro práce v obor působnosti komise spadající program. O poradě zástupců novoměstských klubů, svolané posl. Breznovským, referuje předseda- jící i naznněuje příčiny žmaření této akce. S postupem výboru správního vysloven naprostý souhlas, Usta-
Podlipný Čo Lambert Novotný Pištora Petrohrad