ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cc723550-75a6-11dc-b53e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 60 celkem · entity: person 45, work 16, place 73, org 35
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
emědělství
3 masthead
Prtmysl
4 masthead
Finančnictví
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 245. ze dne 5. září 190s.
6 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Slav osení v Úhrách. Z Pošti, 4. září. (Uh. tel. kor. kane.) Ve zprávě ministerstva orby o stavu osení z 1. září se praví: Řepka byla všude v čas zaseta, na mneha místech i obili. Řepkové osení začíná krásně klíčiti a suché počasí, které se dostavilo koncem srpna, valně po- sloužilo svážení otavy a umělého krmiva, jakož i setbě pozdní kukuřice. Také vinné révě prospělo. Kukuřice se příznivým počasím všeobecně zlepšila a vývoj hlavic a zrn bezvadně pokračuje. Zpráva odhaduje výnos kukuřice na katastrální jitro na 9.32 quarterů, úhrnný výnos tudíž asi na 38.91 mil. quarterů oproti výnosu loňskému 39.63 mil. quarterů. U zemáků mohlo příznívé deštivé počasí prospěti již jen v pozdní sazbě. Ranní zemáky nemohly se již zlepšiti a výnos jest slabý. Přes to zlepšil rozvoj pozdní sazby na- děje na výnos sklizně. Odhaduje se na katastrální jitro 35.75 quarterů, celkový výnos tudiž asi na 36 22 mil. quarterů proti výnosu loňskému 48.49 mil. quärterů. Zahradní rostliny zlepšily se výdalným deštěm a pozdějším příznivým počasím. Pozdní osení po- třebuje oproti tomu ještě další vláhu. Boby a ještě jiné luštěniny poskytnou prostředně slabou sklizeň. Zelí se dobře vyvinulo a škoda, způsobená suchem, byla příznivým počasím odčiněna. Proso a pohanka posky tnou na mnohých místech uspokojivou sklizeň, avšak výsledek bude průměrně prostředně slabý. Chmel nesplnil naděje v něj kladené, konopí a len jsou většinou prostředně slabé. Tabáku prospěly velmi poslední deště a sklizeň jest uspokojivou.
Řepka Bob Prosa Chmel quarter
7 article
Umělé krmivo slibuje jak kvantitativně, tak kvalita- tivně uspokojivou sklizeň. Postviny a louky poskyt- nou dobytku dostatečné píce. Réva vyvinula se pro- středně dobře. Též ovocné stromy poskytnou uspo- kojivou sklizeň. Cukrovka vzpružila se výdatným srpnovým deštěm a nádberným na to nastavším po- časím. Vývoji jejímu prospěly by ještě další deště. Dle výsledků sklizně lze očekávati jak kvantitativně tak kvalitativně prostředně dobrý výnos. V jižních krajinách se již řepa dobývá. Porady německých železničních správ. Z Amsterodamu, 4. září. (K k.) Spolek něme- ckých železničních správ ukončil dnes porady. Do různých výborů byly místo rakouských železničních společností, které byly postátněny, zvoleny jiné sou- kromé společnosti. Příští schůze koná se v Pešti. Akc. společnost provýrobu july v Terstu. Z Terstu, 4. září. (»N. F. P.«) Akciová společ- nost na výrobu juty »Jutificio austro-indiano« v Terslu usnesla se na likvidaci, poněvadž byla jí učmněna indickou společností nabídka na koupi celého pod- niku. Indická společnost má sídlo v Kalkutě a na- zývá se Tird a spol Má již tři velké továrny na vý- robu juty, které řídí s velkým úspěchem. Kupní cena bude zaplacena z polovice hotově a z polovice akciemi, takže likvidující společnost na výrobu jnty v Terstu bude míli i na dále na podniku zájem. Kupní cena činí 41/2 až 43/4 mil. K.
Amsterodam Pešť Terst Kalkuta
8 article
st. Z Pešti, 4. září. (Zvl. telegr. » Nár L.«) Na trhu prodalo se 45.000 q za cen nezmě- něných. Platila za 50 kg pšenice: lisská 81 kg K 11.9714. 80 kg K 11.70, 79 kg K 11.65. 78.5 kg K 11 30, 78 kg K 10.— vadná, z okoli Pešti 80 kg K 11.70, 78 kg K 11.60, 77.5 kg K 10 60 snětivá, 76 kg K 10.— sně- tivá, bečkerecká 79.8 kg K 11.85, horňácká 78 kg K 11.60, 77 kg K 11.40 banátská 78.5 kg K 11 57, 79 kg K 11.80, syrmiesská 79.5 kg K 11.50, podunajská 78.5 kg K 11. 621. kaločská 76.5 kg K 11.10 snětivá, bečkerecká 80 kg 11.75 skladní, 78 kg K 11.55; žito K 9 20—9 35; ječmen 7 82k; oves K 7 95—8 20; kukuřice (+- 5 h) K 8.15 K 8 25. Terminový trh z počátku pevný na vyšší Ameriku, později na reslisace mdlejšl. K večeru znamenala: paenice na říjen K 11.25, na duben K 11 61; žito na říjen K 9.36—9 68; oves na říjen 8. 06 —8.43; kukuřice na srpen K 8 10, na květen 1909 K 7 32; řepka na srpen K —.—. Na plodinovém trhu platilo vepřon sádlo K 138.—; ostatní nezměněno. Počasí: krásně. Z Havru, 4. září. 3 hodiny 30 minut. (C. T.-B. Káva na září 40.75, na prosmec 39.75, na březen 39.—, na květen 38.75. Smýšlení stálé. Z Liverpooln, 4. září. 4 hod. 10 min. (K. k.) Obral 6000oků baviny. —- Denní dovoz ——— žoků. Dodávky na září 4.86, na září-říjen 4.71, na říjen- listopad 4.67, na listopad-prosinec 4.64. na pro- sinec-leden 4.62, na leden únor 4.62, na únor-březen 4.63, na březenduben 4.65, na duben-květen 4. 66, na květen-červen 467, na červenčervenec C.—, na červenec-srpen U.—. Smýšlení stálě.
Platil C T Pešť vysoký Amerika Havre národní L kg banátský 78.5 snětivý K 8 25
9 article Náměty a návrhy.
Náměty a návrhy. Napsal Vlad. Vyhnal Čeho lze uspořiti na palivu a penězích upotřebíme-li zbytečnou páru parního kotle k ohřívánl vody Ono množství tepla, kterého jest třeba, abychom teplob jednoho litru aneb kilogr. vody o jeden stupeň zvýšili, jmenujeme jednotkou tepla. Tak jest na př. 100 jednotek tepla třeba, abychom vodu o 0° Celsi ohřáli až k varu, t. j. o 100° C, kdy proměňuje se v páru. Spolřebuje-li se v něklerém závodě 1000 litro vody denně ku proměně v páru, aby jí hnán byl parní stroj, a je-li voda ze studně čerpaná o přiro- zené teplotě 10° Celsia, pak musí v parním kotli ještě o dulších 90° C. býti zahřáta, aby se mohla promě- niti v páru a to dělá při 1000 litrech 90 = 90.000 tepelných jednotek. A mnoho-li stojí talo přeměna vody v páru? Zkouškami jest prokázáno, že 1 kg kamenného uhlí vydá různé hodnoty čili jednotky tepelné, dle toho, jaká jest jeho jakost čili kalorní potence. Nej- lepší uhlí vydá 6600 jednolek. Při pálení uhlí využit- kuje se však sotva polovice jeho tepelnosti — jen asi 2595 jednotek — větší díl jeho výbřevnosti uniká do komína a stravuje se při zahřívání slěn ohniště.
Vlad Vyhnal Celsi ° Celsius kg
10 article
Dle předeslaného jest k ohřátí jednoho m' vody o 10° C. přirozené teploty až k varu o 100° C. 90.000: 2595 = 34.68 kg uhli třeba. Stojí-li 1 melr. cent uhlí 3 koruny annebo 1 kg 3 haléře, jest při denní jeho vpotřebě 34.68 kg v hodnotě 1 K 4 h při 200 až 300 pracovních dnech do roka 208—312 korun Hřeba. Značně úspory na výdajích dá se docíliti, pakli se zbytečná pára z parního stroje do nádržky vody k napájení kotle vede. Pára do nádržky svedená se srazí ve vodu a tím jest ušetřeno vodu ze studně pumpovati, kterýžlo zisk činí zase skoro 1 m2 vody. Stojí-li denně 1 m2 vody ze vzdáleně a hluboko založené studně do nádržky zvednouti jen jednu ko- runu, pak činí tento zvedací náklad za rok ve 200 až 300 pracovních dnech 200—300 korun a připočteme-li k tomu shora vypočtené náklady ohřívací, pak b zvýšila se celková úspora na 208 + 200 = 408, po- kul ze lýče až na 312 + 300 = 612 korun, — obchod
2595 kg
11 article
Jak lze využili živě slly s kopce jedou cího vlaku jednak k brzdění, jednak ku pohonu vlaku k jízdě do kopce Při jizdě s kopce ženoucí síla páry se vyřaďuje hnací kola a parní cylindry pracují na prázdno. Po- staví-li se šoupátka k vpouštění a vypouštění páry při cylindrech tak, že po jedné straně písbu almo sferický vzduch se vasává, po druhé straně vzduch do prního kotle se vhání a vtlačuje, pak bude ztla- čování vzduchu vždy větší odpor klásti. Tento odpor bude se přenášeti v brzdění, činnosti cylindrů a hna- cích kol a vybíjeli se bude ve zmenšování rychlosli vlakové. Sjel-li vlak s kopce dolů a tím toto brzdění skončeno, pak lze v parním kotli stlačený vzduch místo páry jako pohonu vlaku k jeho jízdě do kopee využíti. Způsobu toho dalo by se upotřebiti s pro- spěchem na velikých alpských a pohorských drahách Jest v něm založena úspora uhlí. Využití dolů jedoucího vlaku k jeh elektrickému osvětlování. Kdyby se ve služebním voze vlaku umísli dynamo, jehož kola by se uvedla a koly dolů jedou- cího vlaku ve spojení, dalo by se bez všech výloh pohonových k hnání dynama vzbuzovati elekiřina. která uschována byvši pro strýčka Příhodu v připra- vených akkumulátorech, za nastalého večera osvětlo vala by vlak.
12 article
Samočinné brzdění vozů seřaděnýcl do vlaku. Na poradách správ železničních jedná se o drahných dob o tom, jak by se daly i vlaky nákladn s touž účinností brzditi jako vlaky osobní. V ny- nějším ruchu rychlé výměny zboží uznává se, že chod nákladních vlaků jest hlemýždí. Volá se vše- obecně po tom, aby i jízdu nákladních vlaků byl urychlena. A otázka ta má i pro dráhy velkou důle- žitost. Nejen že obecenstvo se upokojí rychlejším do- dáním zboží, ale vozivo — drahý kapitál v něm inve stovaný — čím rychleji obíhá, tím více vydělává a nad to brání se rychlejším jeho oběhem vleklé nou- zi o vozy. Proto dráhy nestaví se proli urychlení jízdy nákladních vlaků a není ani jiných námitek a pře- kážek než jedně, ale za to kardinální. Má-li se dát nákladním vlakům větší rychlost, pak musí z ohled bezpečnostních i o bezpečné brzdění lakových vlak býti postaráno. A to jest tvrdý oříšek. Osobní vlak jede se svými vozy v témž se řadění na dlouhě vzdálenosti, takže bez překážky na vozech těch opatření učiniti se může, že prostřed- nictvím na nich upevněných a od vozu k vozu a ku parnímu kolli vedoných hadic vede se z kolle pára, jejímž tlakem bradidla na rozběhlá kola se při- tlačí a brzdění vlaku přivodí. Jiný způsob jest po- dobný, že brzdí se stlačeným vzduchem. Brzdová za- řízení taková jmenují se interkomunikační, poněvad od parního kotle parou od vozu k vozu brzdéní sou- časně, rychle a jistě se přenáší.
13 article
Nehledě k finanční stránce, že by každý nákladn vůz takovým opalřením zaříditi se musil, což by vy žadovalo ohromných nákladů, pak že by veškere dráhy, pokud jejich vozivo slouží mezinárodní pře- pravě, vozy své takto opatřiti musily, k čemu b mezinárodního sjodnání třeba bylo, naráží zavedent opatření toho na tu hlavní překá žku, že z nákladníhe vlaku skoro v každé mezistanici se vozy vyřaďují přibírají. Bylo by tedy Uřeba, upevněné hadice na vozech k vedení páry k brzdidlům skoro v každ slanici rozpínati a zase spojovati. To příčí se vůdě myšlence zrychlené dopravy Přemýšleje o této záhadě, připadl jsem na my šlenku, že by se dalo při všech vozech nákladnícl takové mechanické opatření zaříditi, že by na péru- jících náraznících vozových připojiti se dalo táhlo které, kdyby vozy a tím i jejich nárazníky se stlačily tlačilo k němu připojeným brzdidlem na vozová kol a tím jejich rychlost umenšovalo.
Uřeba
14 article
Brzdění třeba zvláště při jízdě vlaku s kopce Zabrzdi-li se na parním stroji, naráží vůz na vůz za strojem běžící, tím se stlačují k sobě nára zníky ty k nim připojenými brzdidly tlačí na kola Popustí-li brzdění na parním stroji, při táhnut ku předu vozy se rozstupují, nárazníky pérující od sebe se vzdalují a na nich připevněná brzdivá táhla od kol pouštějí, čímž zase volný chod vlaku jest Tak dalo By se i u nákladních vlaků Bez veli kých nákladů interkomunikační a jistě působí brzdění zařídili. dán.
15 article
E peněžníck talá. (4. zářl.) Slav Anglic k banky se v posledním týdnu zhoršil. Poriefeuilie stoupl jen o 0.007 na 26.716 mil. lib. šl., oproti 3 mil. před rokem. Hotová zásoba klesla o 0.387 na 38.345 mil.; z toho odplynulo 0.308 mil, do cíziny Oběh bankovek stoupl o 0.242 na 29.495 mil. oproi 29.465 mil. před rokem. Celková reserva klesla 0.628 na 27.301 mil. oproti 27.149 mil. před rokem poměr reservy k pasivům činí 531/49% cproti 533/2 před týdnem a 50% před rokem. Banka stále nechává zlato plynouti na pevninu, což svědčí o tom, že ne- očekává příliš velké nároky na podzim, resp. že mí za to, že jim bude moci bez oblíží vyhověti. V pon- dělí bylo na londýnském trhu koupeno 1 mil. lib zlata pro australský účet. — Také slav Francouz- ské banky se zhoršil; nároky na tento ústav byly lelos poněkud silnější, než loni. Portefeuille vzrosl o 40.6 mil. Iranků na 764.268 mil., jsa ovšem o 114 mil. menší než před rokem. Také lombard stoup o 9.8 na 527.7 mil. franků. Zásoba zlala kleslao 8.641 na 3217.416 mil. franků (2791.9 před rokem při současném vzrůstu oběhu bankovek o 167.72 n 4828.924 mil. (4678.7 před rokem). Poměr hotov zásoby k oběhu bankovek činí 85.35 oproti 88-62 před týdnem a 79.37 před rokem. — Ve Vídni stou- pání londýnské devisy zmenšuje výnosnost arbitráže se zlatem, tak že, nezmění-li se poměry, nastan jislý klid v dovozu zlata.
Francouz Vídeň
16 article
Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První české továrny orient. cukrovinek K 250—, „Merkuru“, směná rensko akc. společnosti, K 594.—, První pražské zaslavárny K 465.—, První české akc. pojištovny na životp 273.—, Kolínské továrny kávov, náhražků K 680. — pivovaru v Čes. Budějovicích K 860. —, Živnostenské banky K 238.—, České banky „Union“ K 245. 50. České společnosti pro průmysl cukerní K 170.—, stro- jírny Daňkovy K 429.—, Škodových závodů K 282.— Hospodářské úvěrní banky K 328.25, České průmy- slové banky K 415.—, Podolské cementárny K 203. — Zajišťovací banky K 199.—, Akc. továrny na vyráběn umělých hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomo- ruvské strojírny K 850.—, Královéhradeckého úvěr ního ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společ nosti po Vllavě a Labi K 600.—, První české rafinerie v Modřanech K 360.— peníze. Jídeň. Následkem lepšího posuzování olázky mavocké panovela za začáleční buree přes slabé zá- znamy z ciziny přívělivá tendence. Zlepšení jevilo s však toliko v lepších kursech, ale obchod byl úplně bezvýznamný. Větší zájem měly na čas kreditky akcie slátní dráhy a turecké papíry. Na polední bure dostal trh dobrý impuls stoupnutím kreditek v Ber- líně, které odůvodňováno úhradnými nákupy; kure sloupl na 639 a později zase klesl asi o 11/2 K. Z ostatních bankovních papírů akcie Länderbanky.
Daňkův Škodův Praha Čes . Budějovice Kolín Modřany živnostenský banka Český banka hospodářský úvěrní banka Český průma Länderbanka
17 article
Bodenkredilky a Eskomptní banky byly lepší. Ostatn pak se nezměnily. Akcie státní dráhy zanedbávány. akcie zbrojovky měly poptávku. Trh k ukládání ne- hybný. Na eskompiním trhu peníze lehčí, 31/2 96. Berlín. Bursovní kruhy zbaveny dnes do jist míry starosti o politiku zahraniční, bez ohledu na slabší záznamy z bursy novovorské, podníkaly zpět- né koupě v akciích jednollivých skupin. Tím ovšen rozhostila se na trhu zdejším nálada příznivější zde onde vyskytly se mírné přískoky kursové. Jmeno- vitě bylo tomu tak při ukciích železářských a uhelno dolných společností. Akcie domácích bank byly rov něž pevnější. Z cizích titrů rakouské kreditky na pod nět vídeňský kupovány ve větších položkách a kur náležitě zpevnil. Kurs amerických drah zlaciněl. Pev nější byly pokešky a Lloyd. Trh kasovní zolnven Soukromý diskont setrval na 27/8%. Denní pe- níze 39%.
Lloyd Berlín Eskomptní banka
18 article
Z pažského trhu obilního (4. září). Vzhledem na stoupající záznamy a stoupající směr, zachováva- jící kursy pro obilí na lhůty v Pesti, upevníla se lendence i v Praze. Prodavači zvýšili požadavky při pšenici o 10 h a u žita o 10—15 h a mohli tyto větší požadavky prosaditi tím spíše, že nabídka byla jen skrovná a mlynáři jevili jistou potřebu krytí. Na- bídka žita nedostihuje nabídky pšenice. Z Prahy znamenána pšenice 78——81 kg K 11.75—12.30, do mlýna zdaněno bylo placeno K 12.80, žito 71—75 kg K 9.90—10.25. Tendence ječmene ukázala se dubře upevněnou. Vývozní obchod neutrpěl na své živosti. zboží z příznivě ležících stanic a hodící se k vodní dopravě do Mělníka docílilo v prima a středních dru- zích plných úterních cen. Zanedbávány byly jen podřízené druhy, pro něž nemají žádného zájmu ani pivovary, jež kupují ponejvíce dobré střední zboží v ceně K 9.40—9.75, špatnější druhy, nabízené z 9 K, zůstávají bez povšimnutí. Úřadní záznam jes nezměněn; znamenán z Prahy merkantilní ječmen K 8.75—9.—, střední K 9.10—9.55, prima K 9.70 a 10.—. Obchod s ovsem byl nepatrný, tendence jes pevná, lepší jakosti odcházejí do Vídně. Z Prahy pla- ceno K 7.85—8.10. Ač poptávka po kukuřici jest vel- mi mírná, přece ceny rapidně stoupají; stará kuku- řice pro pohotovou dodávku byla placena z Vídně K 8.75, nová kukuřice na listopad-únor 7.60. Ceny máku nemchou se ustáliti, klesaly dále a zname- naly při těžkopádném odbytu K 23.75—24.75 z Pra- hy. Pro naprosto neuspokojivý odby! červeného jetel byly ceny k dalšimu klesání náchylny; hilý jel měl chabou tendenci, ceny nezměněně.
Pest Praha Mělník Vídeň kg
19 article
Mezdní boj v nnplickém přádelnictví bavlny. Ne- příznivý vývoj obchodů v přádelnictví bavlny, zavi- něný jednak klesnutím spotřeby a vývozu (zvláště do Indie a vých. Asie), jednak i nadvýrobou posledních 2 let související s nemírným zakládáním nových zá- vodů v době konjunktury (od r. 1900 stoupl počei vřeton v Anglii o 11 mil, na 53 mil,, při cekkovém vělovém slavu 120 milionů) přiměl anzlické přádelny bavlny, když omezení výroby se ukázalo nepostaču- jicím, k tomu, že navrženo bylo dělnickým organi- scím snížení mzdy o 5%. Při tom 92% podnikatel projevilo ochotu uzavříti své závody, nebude-li toto snížení dělnictvem přijato. Podnikatelé opírují seo brooklandskou úmluvu mezi podnikalelstvem a děl- nictvem o úpravě mzdy, na jejímž základě bylo také loni povoleno dělnictvu zvýšení mzdy o 52% v sou- vislosti a konjunkturou. Dělnicivo uznává sice slís- něnou situaci přádelen, namítá však, že doba po- klesu jest ještě příliš krátká, aby mohlo již býti rot- hodnulo delinitivně o snížení mzdy. Podobné ná- mitky ovšem činili loni také podnikatelé proti zvýšen mzdy, k němuž na konec přece došlo. Jest nyní oláz- kou, pohne-li výhrůžka výluky dělnictvo k tomu, aby žádosti přádelen vyhovělo.
Indie Asie Anglie
20 article
Statistika kávy. Dle výkazu fy. Duuringovy po klesly zásoby kávy v Evropě v minulém měsíci o 334.000 na 8,512.000 pytlů. Světové zásoby prot tomu vzrostly o 586 000 na 14,941.000 pytlů. Ústecko-teplická dráha. V srpnu bylo na hlaví síti dopraveno 293.198 (+ 10.712) osob, 913.033 (— 52.728) t nákladů a přijato bylo 1.325.571 K (— 87.771). Celkové příjmy od počátku roku činí 19,451.120 (— 22.328) K. Na lokální trati dopraveno v srpnu 152.762 ( 1015) osob, 78.618 (— 389 1) t nákladů a přijalo 289.713 (- 21.045) K: příjmy o počátku roku činí 2,119.592 K (+ 142.507). Nesnáze v dopravě po Labi zavinily značný úbytek dopravy Obchod s prutovým železem v Německu. Na trhu pratového železa v Německu soudí se na nastávající zlepšení se stoupající poplávkou; jest ovšem ne- bezpečí, že malé oživení trhu se přeceňuje. Konsu- menti však přece dospívají k náhledu, že dosaženo již nejnižší hranice cen, takže spekulovati na dalš snížení by nebylo oprávněno. Následkem toho lze brzo očekávati větší vzrůst poptávky, ježto konsum, jenž dosud hradil jen nejnulnější okamžilou potřebu, nebude nyní již s nákupem vyčkávati. Ceny se do- sud nezlepěily, pohybujíce se často pod 100 marka- mi, průměrně však odpovídajice této výši; jen při dobrém válcovém železe docíleno malého zlepšení.
Evropa Německo
21 article
Výhodné uložení kapítálu si zajistí, kdo upíše akcie kupecké akciové sirkárny v Lipníku. Podnik tonto vznikl po důkladných úvahách a rozpočtech moravského kupectva, které trpělo v posledních le- tech tím, že dosavadní sirkárny nemohly postačit výrobě a následkem toho také zvyšovaly ceny zboží O presperitě sirkáren vůbec svědčí mimo jiné tak vzrůst všech závodů dosavadních. Výnosnost sir- kárny lipnické jest tím jistější, že největší část do- savadních akcionářů tvoří kupci, tedy odběratelé si- rek sami. Bližší zprávy podá kancelář sirkárny v Pierově, Horní nám. 10. Siluace pivovarského průmyslu. Pivovarský prů mysl vslupuje letos za nepříznivějších poměrů d nové kampaně. Ceny ječmene jsou poměrně vysoké žeň chmele jest sice dobrá a ceny nízké, to však nestačí. Konsum piva, stoupnuvší v květnu a červnu, klesl v červenci následkem nepříznivého počasí a čá- stečně také náslodkem boykotu se strany dělnictva v něklerých zemích. Nastávající dobrá ovocná žen také není s to, aby zlepšila konsum piva. Mitierberská akciová měďařská společnost. D 3. t. m. konala se ve Vídni u Úvěrního ústavu usla- vující valná bromada akciové měďařské společnosti mitterberské, jež ziskala měděné doly milterberského těžalstva mědi, upadnuvšího v konkurs. Akciový ka- pitál nové společnosti činí 1,400.000 K a jest rozlo- žen na 7000 akcií.
Pierův Lipník Horní já Vídeň
22 article
Příjmy drah. Na Českě severní drá ze do- praveno bylo v srpnu t. r. 344.338 osob (+ 22.342) 250.125 t nákladů (— 2108); příjmy činily v po- sledním měsíci 1,132.458 K (— 13.615), z čehož při- padá na dopravu osob 339.498 K (+ 22.452), na do- pravu nákladů 792.960 K (— 36. 067). Od počátku roku do konce srpna bylo dopraveno 2,215..929 osob (+ 97.388) a 1,915.854 t (+ 104.895); příjmy činily 1,994.236 K (+ 70.951) za dopravu osob, 6.063.847 K (+ 157.161) za dopravu nákladů, celkem ledy 8,058.083 K (+ 228.112). — Na malodráze Král. Dvůr—Beroun—Koněprusy bylo do- praveno v srpnu t. r. 22.800 t (+ 2670) nákladů, začež bylo plijato K 22.065 (+ 1418). Od 1. ledna t. r. dopraveno colkem 164.730 t (+ 32.959) a přijato k 160.932 (+ 23. 460) Obcucil Liakousko-Uherska s Argentinou. Argen- tinská vláda rozhodla se náslodkem rostoucího roz- voje obchodních styků s Rakousko-Uherskem ustano- viti konsula z povolání pro náš nejvýznamnější pří- stav. Pro tolo místo byl určen p. Ulisse A. Bartoli, jenž již před několika týdny svou činnost v Terstu zahájil. Obchod našeho státu s Argentinou vykazuje neobyčejný vzrůst v poslední době. Dříve, než Austro- Americana olevřela koncem října 1907 rychlou pra- videlnou linii Terst—Buenos Aires, šel náš nepatrný obchod s Argentinou téměř výlučně přes cizí přislavy Po aktivování nové linie lze však pozorovati překva pující vzrůst. V r. 1906 činil dovoz z Argentiny přes Terst 2402 q a vývoz 47.579 q: v r. 1907 stoupl do- voz na 35806 q a vývoz na 111.205 q. V prvém polo- letí t. r. jeví se vzrůst ještě větší; byloť dovezeno z Argentiny 89.179 q a vyvezeno 200.421 q. Potrvá-li tento rozvoj v témž rozsahu do konce t. r., bude nát přímý dovoz přes Terst 74kráte a vývoz Skráte větší uhlí.
Král Uliss Bartoli Beroun Koněprusy Argentina Rakousko Uhersko Terst Americana Buenos Aires Obcucil LiakouskýUhersko t náklad
23 article
než před olevlením nové linie, takže předstiženy budou i styky s Brasilif, s níž exisluje již od více let pravidelné paroplavební spojení. Ježto Argentina s svou přívnivou polohou, mírným podnebím a plod- nou půdou má všechny podmínky rychlého rozvoje. lze patrně předvídati, že naše obchodní styky s touto zemí, tak skvěle zahájené, se v budoucnosti ještě více rozvinou. Průmyslové a obchodní kruhy, jako i naše obchodní loďstvo a vláda měly by tyto úspě- chy pozorně sledovati a společně přispívati k dalšímu rozvoji našich obchodních styků s Jižní Amerikou- Založení nové továrny na dehet. Firma Julius Rotgers ve Vítkovicích zřizuje v Monfaleone u Ter- stu novou továrnu na destilaci dehtu, zajistivšísi již předem odběr potřebného surového dehtu u růz- ných, v poslední době vzniklých koksoven. Jmeno- vaná firma má v úmyslu přikročiti později také k vý- robě krycí lepenky ve vělších rozměrech. Nová to- várna zahájí svou činnost asi příštího roku. Z amerického trhu železářského. Dle zprávy „Iron Monger“ jsou prodeje severního surového želez skrovné. Výrobci však nejsou ocholni stanovili ji ceny pro příští rok. Jižní surové železo jest pevně a dražší. Kujné železo jest o 2 centy dražší, také po prutovém železe jeví se lepší poplávka a ceny stou- pají. Všeobecná situace budí důvěru, ač zlepšení jes nepravidelné a pomalé.
Julius Rotgers Argentina jižní Amerika Vítkovice Monfaleone Iron Monger
24 article
Konkurs byl prohlášen krajským soudem v L - berci na jmění Frant. Matyaska, kožešník v Liberci. Lhůty 15. září, 10. a 14. října. Insolvence. B. Schvartz, obehod s norimberským zbožím v Pešti VIII. — Václav Čálek, krejčí v Něm. Brodě. — Fr. Koritnik, krejčí v Celovci. — Josef Aloisie Benešovi v Kotné Hoře. — Václav Tausch. krejčí v Karlových Varech. Banky, záložny a spořitelny. Videňská záložna, jež od 31. srpna 1908 úřa- duje v moderně a důstojně upravených místnostec vlastoího domu XV.. Mariahilferstr. 150, vykazuj za měsíc srpen 1908 členských podilů za K 233.000 dále značný plus vkladů na vkladní knižky a běžné účty, jež jeví se v saldu K 621.743.—. Reservní pojistné fondy vykazojí číslici K 41.539 —
František Matyasko B Schvartz Čálek Josef Aloisie Beneš Tausch Liberec Pešť Německo Brod Francie . Koritnik Celovec Kotný hoře Karlová Vary krajský soud v Lberec
25 article V měsíci s rpn u 1908 činily
V měsíci s rpn u 1908 činily Měst spoř. v Hranicích .. Spořitelna v Král. D voče . Spoř. měst. v Příbrami .. M. spoř. v Soběslavi. . . rhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 4. září. Oficiální záznamy znějí Zástavní listy české hyp. banky 590 „ . , , 31nn Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp čes. zem. b. (ve zl.) 40 » » , » , » (v K) 4 % Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4 0 „ , » (v K) Žel. Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky Dlnžní úpisy. Živnost. banky 4 1/ 2 Dložní úpisy České prům. banky 4 1 n v Dlužeí úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4% Zástavní listy mor. hyp. banky 590 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky c Želez. úplsy Zástavní tisty I. mor. spořitelny 41/29 „ hal. zem. banky 41/2 e Kom. dl. úpisy » , , 4% Železnič. . „ » » 400. Zást. listy Hal. akc. byp. banky 41/2 e »» Rak. uherské banky 4 % „ » Dolnorak. hyp. ústavu 4 9%. » „ 31/2 0 Kom. dl. úp. „ , , 31/x 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 390 Buská státní půjčka z r. 1906 590 Únorová společná renta (v pap.) 4.29% Dubnová , » (ve stř.) 4.29% Květnová » . (v pap.) 49 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4 Rakouská zlatá renta . . . 49 %. , korunová renta. . . 49% » investiční » . . . 31/2 e Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . . Česká průmyslová banka . . .
Král Dubnová Hranice Příbram Soběslav Praha Český průmyslový Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka NN
26 article
Česká zajišťovací banka . . . » Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražská úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Haličská akc. hypoteční banka Rakousko uherská banka . .. Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějov icích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina huť ražská železářská společnost. První česká raff. v Modřanech „ tov. orient, cukrov. Rentr: tprocentní papírová kvělnová. 42procentní únorová . . 4procentní stříbrná červencová 4.2procentní » říjnová .. 4procentní zlatá rakouská . . šprocentní korunová rakouská. 3t/aprocentní korunová (invest.) 4procentní zlatá uherská 4procentní korunová uherská. 31/aprocentní kor. (invest.) uher. rusků půjčka Záslavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypol. banky kr. českého 3hzproc. Hypot. banky kr. českého 44/zproc. bank, dl. úp. čes. pr. banky 4% zást. listy Měst. spoř. v Praze Gstřední banka čes. spořitelen 4°0 Losy; Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní vídeňské komunální
Daňkův Rustonův Hradec Králové Rakousko Č . Budějov Modřany Praha Český zajišťovací banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka živnostenský banka hypoteční banka uherský banka Poldin huť Gstřední banka
28 article
ena ávs sa po tisské. . . . . . . . . . . lurecké . . . . . . . . . . moravská eskontní . . . . .. rakousko- uherská . . . . . . anglo-rakouská . . . . . .. banka pro země rakouské . . dolnorakouská eskontní . . . . »Merkur«, směnár. akc. společnos rakouský úvěrní ústav . . .. uherská všeobecná úvěrní . . . všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. vídeňská bankovní jednota . .. vídeňská banka »Union« . . .. všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . B . . . 1072.— 1072.—- Česká severní dráha . . . . . 404.— 404.— Duchcovsko-podmokelská dráha . Rak. severo-západní dráha . .. 452.— 452.— Polabská dráha 451 50 451.50 Pardubická (Jiho-sev.něm. spoj.) 401 50 401. 50 Pražsko duchcovská dráha kmen. Pražsko duche. dráha prioritní . Ústecko teplická dráha 5150.— Ferdinandova severní dráha .. 5145.— Lvovsko-černovická dráha . . . 559.— 559.— Státní dráha 692.— 692.40 Jižní dráha 118.— 118.10 Štyrsko-hradecko-köllašská dráha 500 — 500.— 997— 995.— Dunajská paroplavební společnost 401 — 400.— Rakouský Lloyd . . . . . ..
A B Ferdinandův Lloyd Duchcovsko vídeňský banka všeobecný depozitní banka
29 article
Banky: Česká průmyslová . . . . . » »Union« Hospodařská úvěrní pro Čechy Živnostenská Průmyslové podnlky: Česká cukerní společnost . . . Plzeňský akciový pivovar . . Škodovy závody . . . . . .. Daňkova strojírna . . . . .. Brněnská strojirna . . . . . Králodvorská cementárna Mostecká uhlářská společnost . Severočeská uhlářská společnost Západočeská Poldina huť . . . . . . . . Pražská železářská společnosť . . Alpská báňská Rýmavsko-muráňská želez. spol.. Hirtenbergské továrny na náboje Rakouská zbrojovka Veitschské magnesitové doly (prior.) Haličsko-karpat. petrol. spol. . . Schodnica, petrol. spol. . . .. Devlsy a valuty: 95.25 95.17 Curých . . . . . . . . .. 95.33 95.22 Paříž . . . . . . . . . .. Londýn . . . . . . . . . . 239.45 239 45 Německá místa . . . . . . . 117.35 117.35 Řišské marky v papírech . . . 117.35 117. 35
Škodův Daňkův Čechy Paříž Londýn Český průmyslový západočeský Poldin huť
33 article Pvacottrank . . . . . . . . 19.11 19.41
Pvacottrank . . . . . . . . 19.11 19.41 Lira . . . . . . . . Soukromé (sazby eskontní! . 3/4, 41/443/4 35/,41/4-4 Smýšlení klidné při uhájených kursech, ke konc kreditky na berifnské úhrady čilejší. x. Z Vídně, 4. září. (Telegr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 638 —, uherské kre- ditky 744.50, anglobanka 295 75, bankovní jednota 518 25, unionka 545.—, länderbanka 440.50, státní dráha 692.50, jižní dráha 118.50, polabská dráha 452 —, severozáp. dráha 453.—, turecké tabákové 393.—, rýmavsko muráňské 556.75, alpinky 667 50. květnová renta 96.30, uherská korunová 92.85, turecké losy 186.—, marky za hotové 117.35, ultimo 117.41. Smýšlení pevné. x Z Vídně, 4. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží). Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol, zl. K 198.40, 198.60, Bukurešť na krátké lhůty Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brussel na delší lh. —.—, —.—, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2, Německo na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh. a 10 lib. št. 239.421/2. 239.70, Londýn na delší lh. —.— —.—. Nový York za 100 dollarů —. —.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 lir 95. 30. 95.45, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—. Petrohrad delší lh. 251.75, 252.—, Paříž šek na krátké lh. za 100 fr. 95.30, 95.45, Paříž delší lh. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh. 95.20, 95.35, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a krátké lh. 95.20, 95.35, na delší lh. —.—,
Vídeň Amsterodam Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Italia Italia šek
40 article
97. 50 96.10 96.90 101.50 97.70 100.20 94.75 94.75 100.20 94.85 99.15 89.50 97.75 78.15 79.15 96.30 96.80 99.20 99 40 99. 15 99.35 96.30 96.50 96.15 96.35 115 85 116.05 96.335 96 55 87.05 87.25 245.50 246.50 415.— 420.— 199.— 203 — 388. 25 390.— 526.— 530.— 273.— 280.— 444.— 450.— 238.— 240.— 570 — 850.—
44 article
Z Polrohradu, 4 září. (Zpráva Živn. banky. 4. září 3. zálí Diskontní . . . . . . . . 379.— 380).— Baku . . . . . . . . . . . 371.— 369 50 Caspienne . . . . . . . . . 4100 — 410J.— Sormovo . . . . . . 110.— 110 50 rusko-činská banka. . . . . . 191 — 190.— Ruská průmyslová banka . . . 290 — 290 — Petrohradské metaliurgické . . . 115.— 114.— Kolomna . . . . . . . . . 19 1.— 192.— Putilovské železo . . . . . . 87 75 88 — Fénix. . . . . . . . . . . 185 — 185.— Berlinská bursa. Z Berlina, 4. září. (Pův. zpr. »Nár. Listů«) 4. září 3. zář 200.75 199 87 177 25 177.25 237 37 237..25 165.60 165..30 144 37 144 30 225 75 226.50 213.— 213 10 62.50 62.3 206. —r 203.75 568.—
Sormův Fénix Bak Kolomna Berlín činský banka průmyslový banka zpráva živnostenský . banka
47 article
Rakouské kreditky . . . . . Diskonto . . . . . . . . . Německá banka. . . . . . . Obchodní společnost . . . . . Drážďanská banka. . . . . . Španělské exterieury . . . . . Bochumské ocelnrny . . . . . Lauřina huť . . . . . . . . Dortmund. Union lit. C.. . . . Harpenská uhl. spol. . . . . . Hibernia . . . . . . . . . Consolidace . . . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . . . Pucket . . . . . . . . . . Turecké losy . . . . . . .
Lauřin Lloyd Dortmund drážďanský banka Hibernia
50 article
Z kasovních pap Concordia Kschweilské Geisweidské Hochdahí Katovícké Wilhelm . Phönix . . Rh. Slabí Schalker Westphalia Orenstein Rh. Metall Hasper Donnersmark Huldschinský Vulcan . . . . . . . . . . Bismark . . . . . . . . . Caro. . . . . . . . . . . Hocsch. Georg Marie . . . . . . . Königsb. Nordstern.
Concordia Kschweilský Westphalius Orenstein Cara Georg Marie Phönix Donnersmark Huldschinský Vulcan Geisweidský Hochdahí Katovícký Wilhelm
60 article
428 50 423.— 95 10 94.75 112 8 113.10 147.40 146.60 Ira: 329.— 329 50. 202 75 232 25 174.— 172.50 228 10 228 25 275.50 278 5 185 80 185 6 176.37 176 30 20..80 200 50 183.40 183. 90 92 00 94.— 157.60 159.— 303 303 10 24525 243.60 279 50 297.50 103.— 104.25 227.— 226.25 42.50 208.75 208 40
Ir