ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc6b3070-75a6-11dc-8549-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 45, person 66, org 8, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVIIL
2 masthead
2 jnbovšnkre
3 masthead
V Praze, v sobotu 5. září 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 245
5 article
Na ranní n oupol. Hsswy předplásí so v Praze v administrai na čtvrt leta . . . 6 K — s dvoji čonáškou K 50 za měsí na lvit Lta . . . . 7 K 50 ve Mliankácha na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštout na měsíe navt vis. . . . 9 K oo s droji zásilkeu et . . . 11 K oo rt ata Uherská koalice v soutěskách Rychle se přibližuje v Uhrách okamžik, kdy trojspřežení, zvané uherská koalice, dočká se, že vyprší smluvená lhůta, v níž program ujednaný s Vídní — s dočasným odročením otázky vojenské — dospěje ke svému zá- věrečnému kusu, totiž volební opravě. Dle slibu, daného v minulém zasedání sněmov- nim, předloží ministr vnitra hr. Andrássy návrh volební opravy v měsíci říjnu, a nechat již toto jeho ode dvou let chystané dílo stihne ve sněmovně jakýkoliv osud, s dílem oním skončí i poslání koalice tří stran, neodvislé ústavní a lidové. Přes to, že koaliční ministerstvo přede dvěma lety vykročilo jakožto ministerstvo »veliké«, či právě proto, lze ve veřejnosti uherské znamenati nebezpečný pocit únavy ne-li zklamání. Naděje, vzbuzené koalicí, jež o sobě hlásala, že ve všech směrech bude zásadně vkládati do ideje vyrovnání z r. 1867 výklad v duchu snah z r. 1848, či jinými slovy, že položí základy úplného osamostat- nění Uher vývojem vyrovnání deakovského — pochopili Maďaři, zvláště pak nejčetnější strana mezi nimi, strána neodvislosti, příliš jeduostranně; čekali makavější postup než jaký koalice za minulá dvě leta provedla, a tak se jim nyní zdá, že se svými nadějemi pohořeli. Theoretické uznání hospodářské samostatnosti, možnost provedení samostat něho celního území, až uplyne pracně do- hotovené nynější hospodářské vyrovnání s touto polovinou soustáti, to vysloveno v principu již i v díle Deakově.
Andrássy Uher Maďar Praha Uhry Vídeň
6 article
Není proto s podivením, že starý duch strany neodvislosti počíná propukávati proti vládě koaliční již i v massách voličstvá při podávání zpráv poslanci v jednotlivých okresich, ba že i takoví obratní řečnícia zkušení politikové, jako jest ministr vyučo- váníhr Apponyi, jsou nuceni vypomáhati si všelikými omluvami. Vysvětloval totiž tyto dny na schůzi ve Fellu neuspokejující postup vlady koaliční následovně: Státní povoz uherský ocitl se v soutěsce; kdyby stál na volné rovině, mohl by minutovým obrafem zamířiti ve směru myšlenky neodvislosti, ale takto nucen jest bráti se oklikami, aby do- rje spěl k vytčené metě. Soutěska v politickém smyslu znamená nejistou, nejasnou situaci, z níž nevede nijaká přímá cesta. Nutno tudíž jetí s trojspřežením koaličním po cestách klikatých, malo schůd ných, taky jak to právě jdé. Spokoji se ostřejší část neodvislé strany s takovýmto doznáním nejvýznamnějšíhe vedle Fr. Košuta předáka — straný neod A aang aa vislé?
Košut Francie
7 article
Neboť co jiného znamená vzpomenute porovnání jeho postupu vlády koaliční s po stavením vozu v soutěskách, t. j. na cestě s obou stran strmými skalami sevřené žádný volný výlled neposkytující než při znání, že koalice vlastně musí se ubírat týmž směrem, jakým se brala její před chůdkyně, poražená někdejší strana liberální Této konec konců bylo se také spokojiti — pouhým držením vládní moci, jako to nyní již činí i koalice. Ovšem Tiszovci se při tom netvářili tak, jako koalice, kteráž dolů stále ještě namlouvá, že posťupuje v duchu své většiny — strany neodvislé.r Vypomáhěť si při tom novým heslem. že koalice se přemění ve stranu jednotnou až ůkoly své, zvláště zbývající ještě volebn opravu provede a tak na místo koalice vy- stupuje v popředí fuse. Sjednocená, nová veliká strana, jež z fuse vzpomenutých tří stran koaličních má vzniknouti, ta prý potom uskuteční vše to, co koalice dle slibů svých dosud nedovedla dokázati, protože se do- stala — do soutěsky. Tak vykřádal voličstvu
8 article
svému poslanec Sághy. Fusionovaná velká, nová strana bude dle něho již státi cele na půdě r. 1848, budeť sloučená či lépe řečene splyne úplně s Košutovou stranou nedd vislosti. Ovšem ani on nedovedl pověděti, jal odstraniti základy, na nichž vyrovnání spo- čívá a netřeba ani zvláště tázati se proč vždyť vyrovnání to samo o sobě tvoří takovou soutěsku, z níž vyváznouti nelze, jak to na sobě zakusila i koalice. Fuse, uskuteční li se bude pouze novým názvem koalice, pod nímž se snaží udržeti vládní moc v rukou až její smluvené poslání uplyne. I fuse byla by možná pouze na základě programu, kterýž by se musil napřed smlu- viti s Vídní, jako to bylo při programu posa vadní koalice. Jsou nynější vnitřní poměry v Uhrách příznivější pro vládnoucí stranu. než byly v době, kdy stála vítězně v Uhrách a dosáhla zdrcující většiny? A přece sam její předáci jsou nuceni doznati, že octli se v soutěskách, že totiž volnost pohybu na konci jejich vedení vlády jest stísněnější, nez byla dle nadějí jejich před dvěma roky ! Do sáhla by fuse výhodnějších podmínek? Po chybujeme.
Košutův Vídeň Uhry Ságha
9 article
Postavení stran koaličních za tu dobu v Uhrách se oslabilo; z útočících staly se stranami, jež se musí brániti, jak to doka- zují projevy hr. Apponye i Sághovy. A osla- bení to se týká i jejich poměru ke vlastnímu voličstvu. Zatím však octla se koaliční vláda v sou těskách i vůči národnostem i vůči Chorvatsku a což zvláště nutno připomenouti i — co do volební opravy. Všemožně vládnoucími kruhy tajená vo lební oprava hr. Andrásse bude dle všeho dílem, jež nebude míti sobě rovného co do pojetí a provedení zásad všeobecného voleh ního práva. Předním cílem jeho nebude totiz provedení zásad, na nichž všude myšlenka všeobecného volebního práva jest založena a i volební oprava, jak v této polovině sou- státí byla umělým vytvářením okresů voleb ních na újmu neněmeckých národů uskuteč- něna, bude pouhým »poupětem« vedle »plného květu« volební geometrie v Uhrách. Tam totiž stane se pokus, nejen národnosti obrat- ným zaokrouhlením okresů stlačiti do málo významné menšiny, ale i v okresích pro ví- tězství Maďarů preparovaných zabezpečit mezi Maďary samými — vítězství posavad ním vládnoucím vrstvám. K tomu se použije kombinace plorálního volebního práva, s ne- konečným jeho odstíňováním; k tomu se po- užije i kombinace veřejného hlasování v okre- sech jedněch a tajného hlasování v okresech druhých, zkrátka bude to směsice a snůšk pravidel, kteréž z budoucích, nových voleb- ních okresů utvoří nejpestřejší strakatinu. Ministr vnitra hr. Andrássy ani se tín netají, že neručí za příznivý konečný osu svého díla, slíbiv v minulém zasedání velice opatrně jenom, že návrh volební opravy v říjnu podá sněmovně a žádným dalším slibem že se neváže.
Sághův Maďar Andrássy Uhry Chorvatsko
10 article
Ale pestrost zásad této jeho dosud ta- jené, ale přece jenom v inspirovaných úva- hách časopisů uherských pronikající volební opravy nežene do tábora odpůrců koaličníeh pouze národnosti, ale i ony vrstvy madar- ského národa, kteréž jako socialisté a demo- kraté stojí proti společenským vrstvám, jež dosud vladní moc v Uhrách v rukou svých drží a i novým volebním řádem i na dále si zabezpečiti hodlaji. A tak přibývá soutěsek koalici i mezi samými Maďary. Proti heslu fuse stran konličních ozývá se heslo protifuse všech skupin ostatních, spojení národnostních stran, socialistůa ostatních maďarských odpůrců koalice. Třeba by se událo koalici volební opravu provésti i proti této protikoalici, tolik jest jisto, že chystající se zápas o volební opravu neposkytne vládnoucím stranám uherským takových výhodných podmínek k vyjednávání s Vídní o program, na jehož zakladě s bude vládnouti v Uhrách, až lhůta koalici poskytnutá uplyne, jaké měla koalice, když svůj program smlouvala. Ani onen příští program nebude stc vyhnouti se — novým soutěskám, jež jsou ovšem důsledkem neslučitelnosti zásad strany neodvislosti s podstatou rakousko-uherského vyrovnání, což vede k neupřímnosti nahoru i dolů. Stanovisko národnostní k chystané volební opravě dáno jest usnešením voličské schůze slovenské v Oravě, že očekává volební zákon na zásadách všeobecného, rovného, tajného volebního práva, ale nedůvěřuje nynější vládě, jež nepřeje lidu a slouží zájmům mocných; shromáždění podávají maďarskému lidu bratrskou ruku ke svržení koalice společnému zápasu za opravdové, spravedlivé provedení slibené volební opravy
Maďar Uhry Vídeň Orava
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Lublaně, 3. záři. (Posl. dr. Rybái se vzdal mandátu.) Z Terstu sem ozna mují, že říšský poslanec dr. Otakar Rybář vzda se nandátu a oznámil to již telegraficky před sedovi říšské rady. V Terstu vzbudila ta zpráve veliké překvapení. Výbor politického spolku „Edinost“ se usnesl všemi silami se zasaditi aby dr. Rybář svou resignaci odvolal. Z Krakova, 3. září. (Polský tisk o ž lezném kartelů.) „Czas“ píše: Železný kartel po řadu let způsobem čistě amorikánským terorisuje nejen průmysl obráběcí železo, nýbrž i všechno obyvatelstvo státu a zvláště rolnictve jež při každém pluhu, každé kose a každém vůbec nářadí musí kartelu platiti vysoký harač Co více: kartel rozhoduje o byl a nebytí mno- hých továren, neboť jak se nu některá továrna znelibi, hned ji odepře prodati polotovary aneb jí klade takově podmínky, které jí podtínají žily V čele kartelu stojí p. Kestranek, typ bezohled ného finančníka. Stoje v čelé největší hospo dářské organisace v říši, pan Kestranok každý den má možnost obdivovati se své vlastn moci, před níž nejednou se krčívají i lidé, v státe vysoce poslavení, kteří by mu raději vykázat místo ve svém předpokoji. Průmyslovei, které kartel hubí, čnsto prosivají vysoké úřadníky nebo poslance, aby se jich újali. Jakmile mu takovou žádost přednesou, p. Kestranek hned rozhlašuje, že takový a takový hodnosta domáhal se u něho „favorisace“ pro jakéliosi protegovaného a o že ho odmrštil, protože „protekce u něho nepo mahá.“ Rozhodným Němcem se p. Kestranek sla teprve v posledním období vídeňského sněmo vání. Učinil tak proto, že v říšské radě mluvil. se o potřebě ochrany průmyslu naproti kartelu Aby to nebezpečí odvrátil, p. Kestranek učini z věci kartelu věc národní německou, a při tom ovšem musil především sám vystoupiti jako ko vaný Němec.
Posl doktor Rybáe Rybář Czas Kestranek Kestranok Němec Kestranek učini Lublaň Terst Krakov spolek „ Edinost
12 article
Velká část podniků kartelovaných leží v kra jích slovanských, zvláště českých. 1 musil po Kestranek německému molochu, když se mu jednou zapsal, konati další služby aor je konal: nejen že mu do útroby metaí dílky českých dělníků, nýbrž i natil továrny, od kar telu odvislé, aby činily také tak, sice že upad nou v nemilost kartelu. Němci ve svém zaslepe ném šovinismu dali se zbalamutit a pokládaji nyní železný kortel za svou národní instatuci Aféra Kostrankova rozelsraje se teprve v parlamentě,, jemuž nyní vzchází povinnost osvoboditi stát od terorismu Kestrankova a kar telu. Ve věci jest i stránka moralná. Bota, kte rou obyčejný aferista, opřený o milliardový kar tel, kepe i nejvyšší hodnosty státu ano i col
Němec
13 article
zákonodárný sbor, musí vyvolati osvoboditelnou renkci.
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. K nedávným dějinám slovanské otázky. V Petrobradě vyšla zajímavá kniha Jiříh S. Karcova, bývalého ruskébo konsula v Vídni, nazvaná „Za kulisami diplomacie“. Spi sovatel zdvihá oponu s činnosti ruských diplo- matických sfer v epoše slovanského hnutí roku 1876 a rusko-turecké války r. 1877—78. Čte- náře především překvapuje úplná nedůslednose v názorech i činech vládnoucích kruhů ruských v příčině balkánské otázkyo Zahraničným ministřem byl kníže A. M Gorčakov, muž nepopiratelných politických zkušeností, ale více dvořan, než státník. Vyslancem v Cařihradě byl hrabě N.p Ignatěv, jenž umělou rukou vpravil proud událostí do toho směru, který pokládal za nej prospěšnější Rusku. Hlavním úkolem jeho poli tiky bylo ztroskotání turecké říše, osvobozen balkánských Slovanů a zřízení na Balkáně sl- vanských států. Mohutná osobnost N. P. Ignatěva dobyla si v Cařihradě převládajícího významu. N. P. Ignatěv byl tehdy jako duchovným vůdcem všeho Slovanstva. Ale v petrohradských kruzích netěšils přizní. Gorčakov spatřoval v něm nebezpečného soupeře. Vyslancem ve Vídni byl E. P. Nov ikov jenž úplně podlehl vlivům vídeňským, pro slo- vanské otázky neměl smyslu, ano kde mohl Slo vanům škodil. Když se válka stala nevybnutelnou, p dvoře petrohradském ukázaly se dvě strany. V čele prvé stála carová Maria Alexandrovne s následníkem trůnu, budoucím carem Alex- andrem III. Carová Maria Alexandrovna vedla si jako pravá Ruska a pravoslavná křesťanka. Nadehla se pro slavjanofilské učení a snažila se uskutečnit ideály slavjanofilů. Týchž názorů s přídržoval i náísledník Alexandr Alexandrovič, tak „Aničkov dvorec“ stal se střediskem, z kle- rého řízena činnost slovanských komitetů a do- brovolnického hnuti, jež znehvátilo všecko Rusko.
A M Gorčakov Ignatěv Gorčakov E P Alexandrovne Marius Alexandrovna Alexandrovič Aničkov Vídeň Cařihrad Rusko Balkán Slovan Alex Jiříh S . Karcův
15 article
Právě opačné politiky přidržovala se stran „Zimního dvorce“. Zde jasně viděli, že vzrůs a povzlel slovanské myšlenky v Rusku musí mít doma za následek radikálné změny ve vnitřní politice, a tudíž pád mnohých mocných a doble placených mužů. Když se slovanské sympatie ruského národa již nikterak nedaly držet v me- zích, strana „Zimního dvorce“ ustanovíla se na tom, že válka s Tureckem, když už se jí vy- hnouti nelze, má být lokalisována a nemá se obrátiti v evropský konflikt. Strana „Aničkova dvorce“ ukázala se slabší a válka s Tureckem vypadla tak polovičatě, jak tomu chtěla strana „Zimního dvorce“!. Tato polovičatost a bezzásadnost projevila se i v jed- nání s Rakousko-Uherskem. Gorčakov zvláštn dobodou přislíbil mu Bosnu a Hercegovinu, ale do tak zv. „paradimského projektu“ tuto kon- venci nepojal. Nisledkem toho bylo, že v týle vítězne armády ruské mobilisovala se armáda rakou- sko-uherská a do Mramorového moře připlul eskadra anglická. Za těch okolností byl ještě čestným východ z toho strašného položení. v kterém se ruská armáda octla po vítězstv u Plevna. V konci konců, vyvozuje spisovatel. našimi diplomatickými nezdary nebyli vinn naši lstiví sousedé Rakousko-Uhersko a Něme cko, nýbrž naše vlastní hříčky: různosť ve ve doucích kruzích, nebylo určitého cíle, a velen nad armádou zdaleka neodpovídalo současným požadavkům. Značný počet materiálů spisovatel čerp ze zápisků svého příbuzného, nebožtíka On dřeje Nikolajeviče Karcova, jenž r. 1876 by reským diplomatickým agentem v Bělehradě
Aničkov Gorčakov Nikolajevič Karcův Rusko Turecko RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Bělehrad
16 article
V drobném prodejin ranní číslo o sobě . . oddpoležni ni Va filialkách na venkověe ranní čáalo. . . . . . odpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotově naple Předplncenía inserty přijímá zdminl- strace v Marianské ulici č. a. Tam nnchárají se též režlakee Uiskárna a sapodáce „ Národních Listě“ Rukopisy se nevracsjí
Virginie
17 article
V knize Karcova je nemálo podrobností činnosti gen. M. G. Čerňajeva a jeho nejbliž- šího pomoeníka V. V. Komarova v Srbsku. Oba tito ruští nadšenci pro slovanskou myšlenku byli předními bojovníky za lepší budouenost balkánských Slovanů.
M G Čerňajev V V Komarov Srbsko Karcov
18 article
V Praze, 4 září.
Praha
19 article
K návštěvě krále Alfonsa v Paříži »Matin« píše, že se očekává návštěva krále Alfonsa do Paříže ještě před rozesláním. fran- couzsko-spanělské noty zástupcům obou státe v cizině. O této notě a o otázce marocké bylo jednáno též ve včerejší rozmluvé králově s fran- couzským ministrem zahraničních věcí Pi- chonem. Chystá se žlutá kniha o marocké otázce, jež bude rozdána parlamentu, až s sejde- Události v Maroklu Otázka uznání Muleje Hafida stojí teď v po- předí politiky mezinárodní. Zabývají se ji všechny mocnosti, zúčastněné na algecirasské smlouvě. Uvedli jsme ve hlavních rysech průběh dosa- vadního jednání v této věci, zvláště zprávy o náladě v Pařiží a Berlině. Z berlinských di- plomatických kruhů se oznamuje, že s polečná nota francouzsko-španělská bud za 4—5 dní odevzdána moenostem, zúčastně- ným na algeeirasské smlouvě. Ujišťuje se dále, že otázka uznání Muleje Hafida bude zcela vyřřzena během 8 až 14 dnů v nejlepší shodě a že nebude nijakých příčin ke znepokojení.
Alfonso Hafid Paříž Berlín Matin
20 article
Dále se oznamuje z Berlína, že francouz- ský plnomoenik Berkheim navštívil státního podsekreláře Stemricha a vyložil stano- visko, na němž se Francie a Španělsko dohodly v otázce uznání Muleje Hafída. Podle toho má být uznán Mulej Hafid, když náležitě oznámí mocnostem své nastoupene na trůn a převezme všecky závaz ky, na něž přistoupil svého času Abdul A ziz V politíckých kruzích francouzských panuje náhled, že se deď situace v Marokku značn zjednodušila. S povděkem byla uvílána zpráva, že Abdul Aziz se zřekl trůnu a hodlá se vydati na pouť do Mekky. I kdyby nebyl prodchnut teď zvláště zbožnými cily, nemohl by volit vhodnější dobu ku podobné cestě do sva- lého města. Když Mulej Hafid nastoupí po něm s jeho souhlasem, stane se legitimním panovní- kem Marokka a již tím převzal všechny zá- vazky, jimiž je spojen jeho bratr s algeciras skou smlouvou. Tím je vyřízení záležitosti velmi ulehčeno. I kdyby se snad Abdul Aziz ještě rozpakoval, je jisto, že musí ustoupiti svému bratrovi.
Hafíd Abdul Aziz Berlín Francie Španělsko Maroko Mekka Mulej Hafid
21 article
»Journal des Débala« oznamuje, že je vláds ochotna uznati Muleje Hafida, avšak že Evropa musí žádati od něho splnění všech úmluv. Je prý žádoucí, aby věc byla urychlena, ale aby se též od Muleje Hafida nežádalo víe. nežli může splniti. O budoucím sultánu praví dotyčný list pařížský, že je obratný a politicky vyspělý muž. Vídi sám nejlépe, že proti Evropě nie nesvede. Celý svět má zájem na tom, aby Marokko dostalo sultána, jenž bude míti dosti autority nad svými poddanými a dosti sil, aby mohl dodržeti danému slovu. V tomto smýslu bude Francie se Španělskem studovati situaci. Z Paříže se oznamuje, že pověsti o vj e zdu hafidského kaida Mtugia do Mara- keše působily na sultána Abdul A ziza silným dojmem. Vyžádal si ihned rozmluvu s generálem d'Amadem, o které pak byla podánu zpráva do Paříže. Pařižský »Matin« prozrazuje z obsabu francouzsko-španělské noty, že vedle podminky. položené Muleji Hafidovi, aby uznal smlouvu algecirasskou, obsahuje též závazek, aby s dostatečně postaralo vydržová n svého bratra Abdula A zi za.
Mulej Hafid Vídi Hafid Abdul Evropa Maroko Francie Španělsko Paříž Matin d ' Amado
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 4 září 1908. H. (Z našeho žlivota:) Skoro nepozo rován minul několikadenní sjezd katolíků, ač hleděl vystupovati s velkou okázalostí a roz- vinul celý svůj theatrální aparát obřadů a kroje prelátských i mnišských, kterým suggestivně pů sobí na duše prostých lidiček. Naše obocenstvo je lhostejné ku pompám a deklamačím cirkve Veřejnost více zajímaly zaslána, otevřené dopisy a interviewý zvířené aférou Kestrankovou, nežl oratorské výkony dra. Hrubana a filosofické vý- klady dra. Nejedlého. Nelze popírati, že kardinálský purpur krátké sukénky Slovaček, odhalující pikantně oblá lýtka svěžích divčie, dodaly sjezdu značné malebnosti. A bodrý, veselý lid slovácký vzpruži slavnoštní vůžnost shromáždění neodolatelným humorem svých bujných plsniček. ml 5e sNant na sssts farara l ed který by si držel kuchara,o aadleodzor každý si drži kucharko,aezszyy aby mu stlala poslýku . . . lnžn Tuto roztomilou písničku zanotovala slo vácká muzika bez zlomyslného úmyslu pod pkny velebného kongresu, jemuž vévodilo panstvov černých kutnách a ve fialových talárech. Nekolik clihodných katolických myslitel s prof. Nabělkem a advokátem drem. Nejedlým v čele způsobilo opět moderní vědě krutou po- rážku. Byl to dojemný okamžik pro dějiny civili- save, když bonvivantský a šprýmovný dr. Ne- jedlý odsuzoval rozhorleně bludy učení Darwi nova a Comteova. Pan doktor, jak píše orgán věřieích, »proti nedoukům moderním uvedl celou ťadu výtečných učenců a filosofů, kteří o Bohu
Hruban Nejedlý Nabělk Nejedlá Praha
23 article
n náboženství se velmi uctivě vyslovovali.« Velm uelivě! V tom poznávám našeho nejzdvořilejšího obhájce, jenž snad přiznal rouhavým nedoukům nějakou polehčující okolnost, neboť jeho přislo večná uetivost je všestranná a vztahuje se ge lantně i na odpůrce. »Dvacálému věku bude vládnout Kristusl bylo prohlášeno se sebevědomým opuimismem na pražském sjezdu katolickém Bohužel, není tím míněn vykupitel nešťast ných a pokorných, přitel a učitel lidu porobe ného a strádajícího, jehož učení svrchovaného soucilu a nejvyšší lásky bude světlem a teplem nové víry budoucí společnosti Ne, tento Kristus rovnosti a dobra, v jeho? příšt věři ideální snilkové jako hr. Tolstoj' a my- stikové jako Pěladan, není ještě povolán, aby přinesl mír a blaho lidstva. Mluvči věřicích n Žofíně, obklopujíeích pokorně pyšně panstv elrkevní i rodově, věštil vládu Krista církve vl tézně, toho Krista, jenž se zjevil skvělý a slavný poraženému císařskému filosofovi Julianu Apo statovi a jehož náměstek ve Vatikáně činí po- slední zoufalé pokuisy, aby zachránil rozpadáva jící se říši katolictví. Prorok ze Žofina volá marně nad troskam hrdé moci, jež po staletí držela v porobě za- temnělosti a pověry duši lidstva. Náboženstv je v úpadku, eírkev zmírá přes to, že klerika lismus napíná poslední stly, s divokou energi háji zbytky svých držav, mocně a obratné o ganisuje a fanatisuje své prořidlé šiky. Gabriel Monod byl bližší pravdě a skuleč- nosti nežli nadšený řečník ze žofinskeho sálu když napsal: »Ode dvou stoletl katolictví tradicionální jakož i protestantství tradieionální jsou v roz- kladu. Stačí jen otevřiti oči a pozorně se roz hlednouti. Horlivost, s jakou nvní přetřásají s
Kristusl Krist Julianus Apa Monod Žofín Vatikán
24 article
všechny otázky náboženské, jak u katoliků, tak i u protestantů, je výsledkm tohoto rozkladu Horečně se hledají důvody pro vlru. Je cllit, že starobylé základy víry křesťanské, autorita Cirkve a Písma, spekulace theologická a mysti- cká jsou navždy zničeny a jeví se snaha za- měniti staré krestanatví dogmatické křesťanstvím morálním a socišlním a založiti v životě a čin nosti víru v nadpomyslitelné skutečnosti, l jež jsou uznány za cizí vědě a rozumu. Ale tak se jen usplšuje zkáza toho, co chce církev za- chránili.« Beznadějná je křečovitá námaha theolo- gických a dogmatických odpůrců moderní my šlenky, triumfálně postupující od vzkříšen inteligence a bádání v době Renaissance. Od t doby, kdy Rafael namaloval v sinich vatikán- ských proti církevnímu obrázu »Hádání o svate svátosti« fresku »Školu athenskou«, kdy Leo nardo da Vinci, Pico della Mirandola a Erasmus, prodehnutí kulturou antiekou, vyslovili své po- chyby a nedůvěry k dogmatům, započalo obro zení lidstva, jež spělo k boji za svobodu svě domí, k hnnti reformatorskému, k Velké Revo luci, k Darwinovil . .. Jsnu ještě davy lidí proslých, jejichž mys neliší se valně od mysli primilivního člověk dob pravěkých, který v neznámých silách úkazech přírodních, v blesku, bouři, země třesení viděl zjevení moci strašné a tajemné tak v pocitech úzkostí a zmatku zrodila se v něm představa boha. Tyto davy kráčejí dosud poslušn a nábožně za baldachýny církevních procesi naplňují kongresy katolické a se zanícením po- slouchají řeči farářů, učitelů, hr. Sehöuborna posl. Myslíka, kteří hřímají proti rouhačstv moderní svobodomyslné společnosti a vrhaj kletby na moderní vědu a kulturu. Tomuto prostomvslnému lidu je možno ještě na počátk záři 1908 mluviti o nadějích na obnovení světské řiše papežovy.
Cirkve Rafael Vinci Jsna Myslík Pica della Mirandola
25 article
Jsou esletové a rafinovaní zbožňovatel krásy, kterým vláda vzdělaného Lva X., jenž tak ušlechtile pochopil velkolepý ideový rozmael Italie v zázračné době talentů a myslicích hlav. se zjevuje jako okouzlující obraz kulturn vyspělosti, ano dovedou se nadehnouti i pro panství Alexandra VI, který byl sice bezohledný cynik a největší zhýralec, který kdy nosil tiaru, ale měl vzácné porozumění pro umění a pro obnovený, vzkříšený svět antický Ale takových výjimek je poskrovnu v hi- storii papežských suverénů. Naopak, je ta skor nepřetržilá řada zločinů, násilnictví, krveprolé- vání, nejhnusnějších činů, jaké byly zazname- nány v dějinách. Nevím jak posvátný pocit rozlévá s v srdci věřícího křesťana, když vkročil do slavné »Sale reale« ve Vatikáně a vidl, že mezi obrazy představujícími nejpamátnější události z historie papežů, nejokázaleji a nejčetněji je vyličeno vraždění noci sv. Bartoloměje. Krev kaciřského admirála Col gnya, prolitá pro slávu Madonny. je největší chloubou starců panujících ve Vati káně. A jací krvaví starcí byli mezí nimi, jaké přišery zlé a krvelačné, jací Neronové a Ca gulové křesťanského Řima! Na jejich povel byla Evropa vržena do děsných krveproliti, ve jměnu Krista nařizovali vyvraždění Albigenských, křižá- cká tažení proti Husitům, zapalovali hranice rozpoutali ukrulenství inkvisice. Caesarové Řima v úpadku nepřekonali ukrutenství sv. Ote. Krvaví papežové vraždili se mezi sebou jako asijští tyranové, rvoucí se o trůn Jan XIII. dal svému soupeři Lvu VIII. uříznouti jazyk, dva prsty a nos. Vedle odpravování jedem a mu- čení hladem bylo takové mrzačení dosti častým zjevem v mravech papežských. Papež Bonifae
Sal real Bartoloměj Madonna Neron Krist Řim Ote Jan Lev VIII Vatikán Evropa Cola gnya
26 article
velel kruté popravení svého předchůdce Bane- dikta VI, Gregorius V. dal uříznouti nos a ja- zyk a vyrvati oči papeži Janu XVI. a přes to, že cisař Othon III. na prosby řeckého stařičkého mnicha Nila, chtěl darovati Janu XVI co mu ještě zbývalo do života, dal ho vítězný riva Gregorius V. vyvěsti na oslu mezi luzu, jež s néj strhala šaty a hrozným způsobem ho umučila. To byly barbarské mravy z prvalh tisicileti Kristovy éry. Později, vlivem jistého zušlechtění civili sace, používali papežové jemnějších zbraní vra- žedných. Nastala pověstná doba travičstvl. V při pravování a používání jedů byli papažové mislry. Alexandr VI. otravoval jednoho kardinála za druhým, podle toho, jak rychle potřeboval jejich poklady. Byla to rozkošná epocha, kdy řádil záhadná aqna tofana, kdy umění otravovati do- spělo v takovou dokonalost, že bylo možno otráviti broskev nožem, jen po jedné straně na- puštěným, strašným jedem. Polovice bro skve. dotčená jedovatou stranou nože, byla s pří větivým úsměvem podána nešťastnému hoslu, jenž odcházel od tabule, odsouzený k nevyhnu- telné smrti. Byly jedy, které působily až z několik let a na papežském dvoře užívalo se též pověstného »prstenu smrti«, napušténého jedem. Středověká krvelačnost zmizela konečně i z Vatikánu. Otylý, usměvavý Sarto nemá duái Borgin, ani choutky Gregoria XIII. Ale středo- věká pověrčivost a zatemnělost našla poslední útulek v paláci »vatikánského vězně«, toho hez- mocného suveréna hynoucí říše. Jeho moc ne bude již probuzena k životu ani pakřikem slováckou muzikou pražského katolického sjezdu Je to pouze mrtvý, neškodný fantom, jenž po- vstává občss z hrobu minulosti a nestraší ju ani malé deti.
Jan XVI Kristův Gregorio XIII Vatikán Gregorius V