1
masthead
16. srpna 1904. Číslo 225
4
article
Duševními vůdci jeho jsou zejmena kněží.
Mfaři a advokáti, kteří se poctivě starají o zn-
chování a upevňování polského charakteru v ši-
mkých vrstvách lidu. Kněží v arcidiecesi poznaň-
ě a hnězdeňské jsou až na malé výjimky vesmě
polské národnosti. Lékařů polských v provinci
pouze 36%, advokátů 262%, ale všem se dar-
dbře, a jsou obávanými konkurenty svých něme
ských kollegů, kteří namnoze živoří. Je přirozeno
ke mezi tak pronikavě organisovaným lidem
berý lépe než my u nás pochopil heslo „svůj
k svému“, růže jim nekvetou — přes všechnu
pdporu vládní.
Za takových poměrů a vyvinuté organisace
pznaňských Poláků v každém směru pochopíme
sesky, jaké vedou Němci nad slabým v celku
pstupem germanisace v polských východních
lajích. Napodobují tedy chvatně organisaci Po-
kků, aby je udolali. Organisují také úvěrní a jiná
volečenstva, založili svaz německých hosp. spo-
hčenstev v Poznaňsku. Roku 1900 bylo v něm
sruženo 276 společenstev s 14.921 podílníky;
ntěch bylo 207 společenstev úvěrních. Sdruže-
njch raiffeisenek měli roku 1900 133, ale ty
sšechny měly vkladů jen 922.802 marek, kdežto
na př. jediný Bank ludowy v Inowraclawi měl
1900 vkladů 1,884.382 m. Vysvětluje se to
uké částečně tím, že německé vyšší vrstvy ne-
nají tam takový smysl pro družstevní organisaci
jko Poláci.
Polák
Němec
Poznaňsko
5
article
Německých parcelačních družstev dosud
není v Poznaňsku, patrně proto, že sám pruský
stát je plně nahražuje a vrhy sem sta millionů n
vykoupení půdy z polských rukou. Zákonem ze
ene 26. dubna 1886 byla zřízena tak zv. král.
ruská osazovací komise, které pruský sněm po-
kžil do vínku skvělý obnos 100 mill. marek
sby zkupováním polské půdy a osazováním ně-
neckými kolonisty posilovala němectví v Po-
maňsku a ve vých. Prusích. Zákonem ze dne
20. dubna 1898 povolil sněm již druhých 100
nill. a 1. července 1902 ještě 150 mill. na udo-
liní polské národnosti.
Zákonem z r. 1886 obnovil pruský stát ko-
knisační politiku ve velkém, která se neprová-
děla od časů Bedřicha Velikého. Je to hrozný
úápas abra Goliáše s Davidem ... Doufejme, že
ské pro krvežíznivou germanisaci skončí jako
tápas biblický... Dosud nemají Prušáci příčiny
nnoho se radovati, byť na pohled mnoho již půdy
zkoupili a osadili německými kolonisty. Do konce
1 1902 usadili jich v Poznaňsku 4190, z nichž
1012 z provincie samé, 635 z Westfalska, 348
1 Branibor, 230 ze Slezska, 307 ze Saska, 292
1 Hannoverska, 221 z Pomořan, 83 z Porýní
64 v Hessenska, 46 ze záp. Pruska, 14 z vých.
Pruska, 20 ze Šlesviku, 615 z ostatních různých
knčin říše a 302 ze zahraničí.
Co se půdy týče, bylo kolonisační komisí
do konce r. 1902 zadáno statků (hořejší číslice
znamenají rozlohu v hektarech, dolejší počet
statků):
Veliký
David
Prušák
Poznaňsko
Westfalsko
Slezsko
Sasko
Pomořany
Porýní
Hessensko
Prusko
Šlesvik
6
article
0—5 5—10 10—15 15--20
0—5 5—10 10—15 15--20
457 601
20—25 25—50 50—120 přes 120 ha
Celkem tedy bylo zadáno 3849 statků různé
velikosti, pronajato 339 statků.
Věrným sekundantem státní kolonisační ko-
niseje od roku 1894 tak zv. „Ostmarkenverein
zur Förderung des Deutschthums in den Ost-
narken“, krátce „Ostmarkenverein“, jehož se-
kretář je autorem knihy, o níž píšeme. Je t
silná prušácká národní jednota pro východní Ně-
mecko proti Polákům, která shání ovšem členstvo
po celé říši. Roku 1902 měl spolek okrouhle
26.000 členů, z nichž pouze 4200 z Poznaňska.
Heři tu tvoří 45 místních odborů.
Ostmarkenverein zcela napodobuje organi-
snci Poláků. Založil také stipendijní fond pro
studující mládež, řemeslníky, obchodníky, usa-
zuje učně, nuzným živnostníkům dle potřeby
pvoluje i podpory nebo půjčky, k čemuž má
zvláštní fond roku 1901 založený a pojmenovaný
„nadací Bismarkovou“. Vhodná místa nabízí tak
tivnostníkům, lékařům, advokátům, zakládá a
organisuje německé knihovny, kterých do roku
1902 založil již 455 o 90.000 svazcích atd.
To všechno, co děje se se strany Němců,
je sice práce promyšlená, houževnatá, jak Němci
pou ji schopni, podporovaná morálně a zejmena
hmotně samým pruským státem, který v poněm-
ční polských provincií vidí státní nezbytnost.
Polák
Němec
Poznaňsko
Bismarkův
ha
7
article
Ale přes všechnu přízeň vládní, přes závratně
zilliony, které sem hrne Prusko na zkupování
půdy, nedaří se mu daleko plán tak, jak si před-
davovalo. Taktika Prušáků jest: Poláky syste-
maticky vyvlastňovat z držení půdy, uvádět ně
necké kolonisty a polský živel tak snáze germa-
zisovat. Ale v žádném směru nedodělali se po-
dnes velkých úspěchů. Pravda je sice, že dosti
jády již vykoupili z držení Poláků, ale ti také
nlení a za pomoci svých bank a parcelačních
družstev dělají na druhé straně totéž a zkupuj
pozemky od Němců. Jen tak a dobrým hospoda-
kním mohlo se státi, že po osmnácti létech, co
eistuje pruská kolonisační komise, mají dnes
Peláci poznaňští ve svých rukách o mnoho tisí
(ies 20.000) hektarů půdy více, než měli před
18 léty! A co se týče národnosti, doznává se-
betář Ostmarkenvereinu, že za léta 1871 až
1695 ubylo Němců na venkově poznaňském
3%, ale Poláků přibylo o 14; a v mě-
sech ubylo Němců o 1.1%, Polá ko
jřibylo o 30.1 9.
Výsledky pro Němce tedy celkem poměrně
upříznivé, aspoň v této době. Je těžko býti pro-
rkem v zápase tak hrozném, ale člověk by mě
toro chuť věřiti ve vítězství práva a lidskosti.
Polák
Němec
Pelák
Prusko
Prušák
8
article
Smci střízlivější sami dnes poznávají, že ger
ranisace Poláků, tak těžká a hrozně drahá, byla
nšlastnou myšlenkou pruské politiky; má také
2 mnoho nepřátel, nejen v táboře socialistickém
Da sama král. kolonisační komise ve zprávě o čin
nsti za rok 1903 začíná se lekat budoucnosti
O výborné organisaci a národním charakteru po-
maňských Poláků napsala tato významná slova
„Komise nabyla jednomyslného přesvědčení, ž
i na sporném území na východě musí Německo
spěti v záhubu, dokud občanské ctnosti Poláků
krale zářiti budou nad vlastnostmi Němců. Palma
vílězství náleží těm, kdož stojí výše duševně
i mravně.“
Polonofil.
Z trhů obilních. Průběli počasí v minulém týdnu
l potud poněkud příznivější, že nesnesitelná vedra
1 sucha povolila. V některých krajích snesly se vydatné
dzšiš a tam, kde byli tak šťastni, prospěly kukuřici
s oslatním plodinám, jež jsou dosud na polích, zna-
menitě. Bylo by jen žádoucno, aby deště byly vydat-
Mčjií a rozprostřely se po celé zemi, aby jednak ještě
Polák
Němec
Německo
9
article
kulturám polním prospěly a jinak umožnily zeměděl-
ské práce. Stav vody je stále nad pomýšlení nízký,
v přítocích je plavba úplně zastavena a také na sa-
mém Dunaji provozuje se jen velice obužně. Nouze
o píci jest už všude značná a k zákazu vývozu z Ru-
munska připojily se, jak známo, nyní v tomto týdnu
též Srbsko a Uhry. V rakousko-uherském celním území
týká se zákaz vývozu všech pícnin, vyjímaje jediný
ječmen. Na trzích zahraničních trvá pevné smýšlení
z trhu předešlého dále a ceny stoupají, při čemž byly
také obraty čilejší. V Americe způsobily slabší odhady
žní a nepříznivější zprávy z obvodů letní pšenice upev-
nění. Také spekulace obstarávala silně koupě. Kursy
rychle stoupaly a proti minulému týdnu se zvýšily asi
o 5—6 c. Brown, statistik novoyorské bursy, odhaduje
očekávanou úhrnnou sklizeň pšenice dnem 1. srpna
na 605,939.000 bušlů, tudíž o 58.203.000 b. méně než
v měsíci předcházejícím. Zřejmých zásob při tom ná-
sledkem slabých dovozů a lepšího obchodu vývozního
ubývá. Ke konci týdne smýšlení rapidně ochabloa
velká čásť docíleného zisku přišla na zmar. V Anglii
bylo smýšlení rovněž pevné, ceny jak na trzích mly-
nářských, tak i na terminových stoupaly, ale koupě-
chtivost nebyla valná a konsumenti chovali se celkem
zdrženlivě. Trhy francouzské byly postupně pevnější,
lepšení se bylo normální a to tím spíše, poněvadž se
dospělo k poznání, že byly žně přeceněny. V Německu
vykazovaly kursy z počátku klesnutí, poněvadž počasí
bylo přiměřené a nabídka silnější. Pod dojmem zpráv
zámořských bylo však později smýšlení opět pevnější
a skončilo téměř na úrovni předminulého týdne. Úa
ostatních trzích kontinentálních bylo smýšlení trvale
pevné a také odbyt byl poněkud příznivější. V Pešti
měl obrat počasí za následek ochabnutí smýšlení, jež
Dunaj
Brown
Srbsko
Uhry
Anglie
Německo
Pešť
10
article
se omezovalo však pouze na chleboviny. O picninách
bylo při dobrém zájmu smýšlení stále pevné. Pro pše-
nici bylo z počátku smýšlení ještě pevné. Trh termí-
nový byl pevný a mlýny, jež se ostatně po celý týden
přizpůsobovaly cenám na trhu terminovém, jevily čilou
koupěchtivost. Následkem nedostatečné uherské na-
bídky byly kupovány nadále pšenice cizí. Vyhlídky
na déšť a zprávy o deštích způsobily však záhy na
trhu termínovém chabost. Mlýny staly se rovněž zdrže-
livými, smýšlení bylo chabé a ceny při skrovné koupě-
chtivosti rychle povolovaly, při čemž obnášela ztráta
asi 20 h. Úhrnné obraty činily 200.000 q. Žito bylo
zahájeno za konečných cen z předminulého týdne.
11
article
Koupěchtivost sice poněkud povolila, ale také kupci
byli zdrželiví a levněji nebylo lze koupiti. Nabídka
byla však později naléhavější, kdežto kupci byli vzhle-
dem na kleslé ceny pšenice zdrželivější a nabízeli jen
nižší ceny. Majitelé musili posléze povoliti a tak ztra-
fily ceny z minulého týdne 15 h. Parity peštské zna-
mená K 7.80—8.00. Ječmen na kroupy a ke krmení
byl jen málo nabízen, kdežto poptávka po něm byla
trvale příznivá. Ceny ustavičně stoupaly a podražily
až o 50 h. Z Pešti placen byl dle jakosti až K 7.50
S ječmenem pro sladovny a pivovary ze stanic byí
i nadále také v tomto týdnu obchod jen minimálni
Cizích kupců na trhu vůbec není a domácí spotřebo-
vatelé činí zakázky jen nejnutnější. Poměrně více
zájmu bylo pro dobré druhy obchodní z dráhy severní
jež Byly placeny K 7.30—7.75. Za jemné druhy bylo
povolováno až K 8.25. S lepšími druhy tisskými by
poněkud obchod za cenu K 7.00—7.50. S ovsem by
obchod jen mírný. Nabídka byla omezená, ale tak
koupěchtivost byla slabá. Ceny zůstaly celkem ne-
změněny a bylo placeno z Pešti staré zboží K 7.40
až 7.60, nové, jež jest už též na trhu, je sice barv
světlé, ale jakosti většinou lehké a bylo placeno na
dodání z Pešti K 7.25—7.35. S kukuřicí byl obchod
většinou jen na venkově a ceny kolisaly dle utváření
se kursů na trzích termínových. Vagonové zboží pla-
ceno bylo K 7.25—7.60.
Pešť
12
article
Rakonský Lloyd. Dopravní příjmy v měsíci červnu
t. r. činily 2,379.046 K při vykonaných 169.740 ce-
stovních mílích, kdežto v červnu r. 1903 činily příjmy
ty 2,400.167 K a vykonáno cestovních mil 178.518
tudíž ohnášely v letošním červnu dopravní příjmy mě-
ně o 21.121 K a cestovních mil vykonáno bylo rovněž
méně o 8778. Od 1. ledna do konce června roku letoš
ního vykonáno bylo cestovních mil 1,087.208 (v loň
ském soudobí 1,072.661) a přijato bylo za dopravu t
14.566.295 K (loni 13,776.909). Stouply tudíž v obdob
tom letos příjmy dopravní 789.386 K a počet cestovníc
mil vykonaných stoupl o 14.547
Obchodní a živnostenská komera v Plzni konala
dne 12. srpna t. r. za předsednictví presidenta p. Jos.
Houdka mimořádnou valnou schůzi. Presiden
tem podaná zpráva o výsledku stavební komise ve
příčině novostavby komorní budovy, jakož i sdělení.
že došlo již úřadní povolení ke stavbě dle schválených
plánů vzato bylo na vědomí a k návrhu k. r. Pokor-
ného usneseno jednohlasně, zmocniti stavební ko-
mitét, aby za příčinou smírné dohody vyjednával se
sousedy, kteří proti stavbě podali námitky, vesměs však
rázu soukromoprávního, dále aby bylo provedeno zna-
lecké ohledání pro věčnou paměť za účelem zjištění
přítomného stavu sousedních budov a jiných pro stav-
bu budovy komorní důležitých faktických okolností.
Lloyd
Houdek
Plzeň
13
article
Potom podával president na základě usnesení staveb-
ního výboru zprávu o předložených plánech, o roz-
počtu na stavbu úřadní budovy a o stavebních pod-
minkách všeobecných i speciálních. Rozpočet na pro-
vedení stavby v celkovém obnosu 312.942 K 97 hal.
schválen byl jednohlasně a rovněž jednohlasně usne-
seno bylo, aby stavební práce vypsány byly ve 3 sku-
pinách a aby na první skupinu těchto prací (úhrnný
obnos 220.932 K 27 h) vypsán byl ihned veřejný kon-
kurs se lhůtou pro podání offert do 5. září 1904. D
této první skupiny náležejí následující práce: zednická
a nádennická (137.360 K 96 h), kamennická (10.983 K
50 h), tesařská (24.681 K 91 h), klempířská (8540K
31 h), pokrývačská (5513 K 22 h), kovářská. (1326 K
95 h), štukatérská (7792 K 10 h), kanalisační (5581 K
60 h), zhotovení hromosvodu (818 K 40 h), dodání
zboží železného a litého (K 18.333.29); na všecky tyto
práce lze offerovati buď v celku nebo jednotlivě. K ná-
vrhu k. r. Hamáčka a Becka bylo jednohlasně
usneseno, aby k úhradě stavebních nákladů byla uza-
vřena další zápůjčka až do obnosu 140.000 K. Po de-
batě, jíž zúčastnili se zejmena k. r. Gingroš, Kar-
lík, Říha, Bernášek, schváleny byly podmínky
všeobecné i speciální. K. r. Cingroš vzdal jménen
komory díky presidentovi J. Houdkovi a stavebnímu
výboru za posavadní působnost y záležitosti stavby
komorní budovy.
Hamáček
Beck
jítbata
Gingroš
Říha
Bernášek
Cingroš
J Houdek
Kara
14
article
Poměry na Labi zasluhují býti označeny vzhledem
k našemu vývozu přímo jako hrozivé. Jmenovitě vý-
voz ječmene, který byl letos velice slibným, jest ná-
sledkem nedostatku vody na Labi a nemožné vodni
dopravy úplně potlačen. V Ústí n. L. bylo mezi8.
a 9. t. m. klesnutí vody o dalších 8 mm, v Torgavě
o 3 mm zjištěno. Příznivěji se jeví stav vody na Odře,
kde následkem dostavivších se dešťů některé slanice
vzestup vody o několik mm oznamují. Tato úhona
má dalekosáhlé následky. Veškeré druhy zboží, kter
se na loděch nalezají, musí být vykládány a dále drá-
hou vypraveny, což jest spojeno s velikými obtížemi
a výlohami. V Německu se obrátila jistá obchodní ko-
mora na ministerstvo železnic, aby na zboží, které ná-
sledkem nízkého stavu vody dále dopraveno býti ne-
může, byla povolena sleva dovozu, kterážto žádos
však byla zamítnuta s podotknutím, že správa dráhy
která se nalezá v rukou státu, obchod v tomto směru
na účet poplatníků podporovati nemůže-
Příští výroční trh na dobytek v Labské Týnici
konati se bude v úterý dne 23. srpna t.r.
Odra
Německo
Týnice
mm
15
article
Časopis „Zahiradní bursa“ vyjde z nahodilých
příčin technických místo dne 15. až 17. t. m. Přinese
mezi jiným důležitá pojednání o instituci zahradni-
ckých komor.
Trhy peněžní.
Z Berlína, 15. srpna. (O 1 hod. 15 min. odpol.
Kreditky 201.90, státní dráha 135 10, lombardy 18. 30
Smýšlení pevné.
Z Berlína, 15. srpna. (C.-B.) Kreditky 201.90
státní dráha 135.10, jižní dráha 18.30, diskonto 189.20
německá banka 219.60, obchodní b. 158.—, dráž
danská b. 154.40, darmštadlská banka 139.—, ná-
rodní banka 123.—, dráha Henri 105.50, Transvaa
.—, Kanada 126.10, Gotthard —.—, Lloyd 101.10.
Packet 106.90. — Za hotové: Lauřina huť 254. 90.
dortmundské 88 50, bochumské 206.30, gelsenl. ir-
chenské 225.50, Hibernia —.—, harpenské 219.70,
Consolidace 437.70. Smýšlení pevné.
Z Frankiurtu, 15. srpna. (Tel. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 201.70, akcie společnosti státní dráhy
135.70, lombardy 18.20, papírová renta —.—, stří
brná renta 100.45, zlatá renta 101.75, uherská zlatá
renta 100.30, uh. korunová renta 97.70, 4% rak
korun, renta 99.90. Smýšlení udrženéné.
Henri 105.50
Transvaa
Gotthard
Lloyd 101.10
Berlín
Kanada
Zahiradní burza
německý banka
darmštadlský banka
rodný banka
Hibernia
Lauřin huť 254
Consolidace 437.70
16
title
Z Fraukfurtu, 15. srpna. (Dod. bursa.) Úvěrní
akcie 201.60, státní dráha 135 70, lombardy 18.20.
17
article
Trby na zboki.
Trby na zboki.
Z Berlína, 15. srpna. (Telegr.) Pšenice chabá, na
září 177.50, na říjen 177.50, na prosinec 178.75,
žito stálé, na září 140.50, na říjen 140 75, na pro-
sinec 143.—, oves klidný, na září 139.50, na říjen
140.25, kukuřice chabá, na září 118.50, na říjen
118 —. Počasí: zamračené a deštěm hrozící.
Z Hamburku, 15. srpna. (Telgr.) Pšenice chabá
holštýnská 174.—, 178.—, žito chabě, meklenburské
136.—, 144.—, žito ruské chabé, 100.—, 101.—.
Počasí: zamračeno.
Berlín
Hamburk
19
article
Poslední telegramy.
Poslední telegramy.
První číslice peníze a druhá zbožl.
Z Hamburku, 15. srpna. 5 hod. 45 min. (Com.
T.-B.) Smýšlení sotva ustál., na srpen 21.—, 21.20, n
na září 21.05, 21.20, na říjen 21.50, 21.55, na
listopad 21.35, 21.40, na prosinec 21 40, 21.45, na
leden 21.45, 21.50, na únor 21.55, 21 60, na březen-
21.60, 21.70, na duben 21.60, 21.70, na květen 21.70
21.75, na červen 21.80, 21.85, na červenec 21.90
21.95, Počasí: déšt.
Z Magdeburku, 15. srpna. 5 hod. 45 m. (Com.
T.-B.) Smýšlení klidné, na srpen 20.90, 21.10, na
září 20.90, 21.10, na říjen prosinec 21.35, 21.45
na leden-březen 21.50, 21 60, na duben 21.55, 21.65
na květen 21.70, 21.80. Počasí:
Z Londýna, 15. srpna. 3 hod 30 min. (Com.
T. B.) Smýšl, klidné, na srpen 10 5, 10.53/4, na zář-
10.51/4, 10.534, na říjen prosinec 10.63/4, 10.71/4, n
leden-březen 10.81/4, 10.834. Obrat 4000 pytlů.
Káva.
Z Hamburku, 15. srpna. O 10. hodině (Telegr.
Santos good average, na září 37.—, na prosine
37.75, na březen 38.50, na květen 39 —, Smýšlen
pevné.
Z Hamburku, 15. srpna. O 2. hodině 30 m. (Telg.
Káva na září 36.50, na prosinec 37.25, na březen
38.—, na květen 38 50. Smýšlení stálé.
Z Hamburku,313. srpna. 5 hod. 30 m. (C.- T.-B.
Smýšlení mdlé, na září 36.—, na prosinec 37.75
na březen 37.25, na květen 38.—.
Olej řepkový.
Z Berlína, 15. srpna. (Telegr.) Olej řepkový
chabý, na říjen 44.30, na prosinec 44.40, na květen
Z Hambuzku, 15. srpna. (Tlgr.) Řepkový olej
chabý, 47.—.
Hamburk
Como
Magdeburk
na říjen
Londýn
Berlín
Telgie
20
article
Petrolej.
Z Hambusku, 14. srpna. (Telegram.) Petrole
stoupající, 6.30.
Bavlna a příze bavlněná.
Z Liverpoclu, 14. srpna. 1 hod. 45 min. Obraty
6000 toků. Denní dovoz 2000 žoků. Smýšlení klidné.
Dodávky na srpen 5.72, na srpen-září 5.55, 0.—, na
září-říjen 5.32, 0.—, na říjen-listopad 5.23. 0.—, n
listopad-prosinec 5.21, 0.—, na prosinec leden 5 18
0.—, na leden-únor 5 17. 0.—, na únor březen 5.17
na březen-duben 5.18, U.—, na duben-květen O.—
0.—, Tenders —.
Z Liverpoolu, 13. srpna. (Týdenní zpr. bavlny.
Číslice první udávají záznamy tohoto týdne a drul e
z minulého týdne.) Týdenní obrat 34.000 — 36.000
z toho zboží amerického 26.000 — 29.000, na spe-
kulaci 500 — 800, pro vývoz 1000 — 1800, pro
skutečnou spotřebu 32.000 — 33.000, bezprostředně
z lodi 46.000 — 55.000, skutečný vývoz 2000 —
9000, týdenní dovoz 22.000 — 26.000, z toho zboží
amerického 11.000 — 17.000, zásoby 292.000 —
318.000, z toho amer. zboží 189.000 — 214.000,
z toho zboží egyptského 26.000 — 22.000, na
cestě do Velké Britanie 57.000 — 62.000, z toho
amerického zboží 31.000 — 34.000 žoků.
Hambusko
Liverpocl
Liverpool
Velká Británie
21
article
Tržní zprávy z venkova.
Z Pelhřimova, 13. srpna. (Tržní zpráva.) Cen
za 100 kilogr.: pšenice K ——.— až K —.—, žito
K 14.— až K 13.—, ječmen K 16.— až K 15.—, ove
K 13.60, K 12.—, bramhory nové K 10.—, staré K 4.—,
len K —.— až K —.—, seno K 0.— až K 0.—
sláma K 0.— až K 0.—, máslo 1 kg. K 2.20, vejce
1 kopa K 3.—, tvaroh 1 kg 40 h. Husa K 3.—-
kachna K 1.50, kuře K 0 70, zajíc 2.50.
Z Litomyšle, 13. srpna. 50 kilogr, pšenice K 11.—
10.65, 10.50, žito 7.80), 7.40, 7.—, ječmen 7.80,
7.50, 7.20, oves 7.—, 6.75, 6.50, hrách 16.—, čočka
18.—, vikev 7.—, 6.40, 6.—, brambory hl 8.—, seno
vázané 100 kilogr. 6.70, 5.20, 4.—, sláma dlouhá
4.20, 2.80, 2.—, sláma krátká 2.—.
Z Litoměřic, 13. srpna. (Průměrné tržní ceny.
1 hl pšenice K 17.50, žita —.—, ječmena 0.—
ovsa K 7.63, hrachu 25.—, čočky 36.25, boby —.
vikve —.—, prosa —.—, bramborů 9.90, 1 kg másla
2.92, kopa vajec 3.70. Na trh s obilím dostavilo s
41 vozů; přivezeno 213 kg másla a 60 kop vajee
Hus
Pelhřimov
Litomyšl
Litoměřice
kg
22
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Osobní z Moravy. Přeloženi byli soudní adjunkti
Bohuslav Valníček ve Žďáru a Karel Urban
Třebíči navzájem.
Místa tří inženýrů s přijmy dle IX. třídy obsadí
se při státní službě stavební pro práce strojní příp
mechanicko-technické. Žádají se doklady o věku do
40 let, o státním příslušenství, o tělesné způsobilost
pro podobnou službu, o zachovalosti, o druhé státní
zkoušce ze strojnictví, o delším úspěšném prakti-
ckém působení v oboru strojnickém. Žádosti do 10
září mistodržitelskému předsednictvu.
Zkoušky za státního účetnictví budou v měsíei
září. Zkušební komisi adressované a kolkované žá
dosti s přesnou adresou kandidatovou též s uvede
ním jeho služebného postavení a chco-li býti zkou
šen česky a němucky či jen německy do 31. t. m.
místodržitelské podatelně.
Osobní z kruhů pivovarnických. Dosavadní pod
sládek měšť. pivovaru ústeckého v Krásném Březně
Bedřich Špalek jmenován byl sládkem téhož zá-
vodu po Em. Koschulovi, jenž koncem října odstoupí
Karel Renz, dříve v Dašicích, nastoupil jako sládek
v panském pivovaru v Uhersku u Vysokého Mýta.
Václav Seifert v Prostějově nastoupil na místo
sladmistra ve sladovně ve sv. Janě n Mor. v Uhrách.
Místa nastoupili Josef Semerád v Nymburce, Fr
Mašek v Králové Hradci, Ludvík Holubářv
zámeckém pivovaře v Kolíně.
Valníček
Urban
Špalek
Koschul
Renz
Seifert
svatý . Jana
Mor
Semerád
Mašek
Holubářv
Morava
Žďár
Třebíč
Krásný Březno
Dašice
Uhersko
Vysoký Mýto
Prostějov
Uhry
Nymburk
Francie
Hradec
Kolín
23
article
Denní oznamovatel
Denní oznamovatel
na úterý dne 16. srpna. Den od začátku roku 229.
do konce roku 138. — Východ slunce o 4. hodině
52 min. ráno, západ slunce o 7. hodině 17 minui
večer. — Východ měsíce o 11. hod. 3 min. dop., zá
pad měsíce o 9. hod. 58 min. večer.
Katolíků svátky: Rocha.
Evangelíků pamálné dni: Muč. vald
Pravoslavných: Isáka.
Roch
Isák
24
article
Bezplatná porada na českých klinikách.
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti)
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranléka ř ske
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol.
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci očn
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoct
ženské od 9—10 hod. — na Kllníce prol. Kanl-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové o
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a kc-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuffnera pro
choroby duševní a nervové od 9——11 hod.v
zemském ústavu pro choromyslné.
Karlův
profesor
Maizner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlík
Schwing
Kuffner
Karlov č
25
article
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. dr. J. Hnálek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod. odpol. — prof. dr
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny o
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11
do 12 hod. dopol. — doe. dr. V. Pilha pro nemoe
ženské ve všední dny od 8—91/2 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí
ve středu a v pátek od 142. do 1/23. hod. odpol. — doc
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene
rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod
odpoledne.
V ambulatoriu dětské kliniky prof. dra. Pe-
šiny (v budově nové české dětské nemocnice v Sokol
ské ulici Praha II. 1962) udílí se porada každodenně
od 9—10 hod. dopol. Chudí na lístek od olce chudých
doslanou i léky zdarma.
V české dětské nemocnici na Karlo-
vě se ordinuje pro choroby chirurgické a
operativní orthopaedii denně od 1/211. d
1/212. hod. dopol.
V c. k. universitním ústavu pro nauku o náka zách
zvířecích na Smíchově v Sokolské ulici čís. 6 bez
platná porada zvěrolékařská od 111/4—121
hod. v úterý a ve čtvrtek.
profesor
doktor
J Hnálek
O Kukula
docent
K Švehla
J Chalupecký
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
Vodičkův ulice
Karla
Smíchov
sokolský ulice
Sokol ský ulice
Praha II
26
article
Přpadné operace vykonávají se zdarma. Praž
ští chudí obdrží na stvrzenku od olce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma.
Meteorolopická pozorování na rozhledně na Patříni
325 metrů nad mořem.
Dne 14./15. srpna 1904.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 7328 7308 729.5
Teploměr C. + 22 2 + 21.0 + 30.3
Vlhko . ..
51 64
Obloha . .. jasná jasná jasná
Síla větru . slahý čerstvý silný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 29.8-
Teplota nejvyšší na slunci . . + 44 2.
Teplota nejnižší ve stínu . . +. 10 1
Teplota nejnižší při zemi . . + 7.9
Slunce svřtilo 101/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod. 13.5
Srážky v mm. 0o
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
233. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
Cyklus dvaceti původních oper českých.
Král
Krombhol
Praha
národní divadlo
22 2
+ 30.3 vlhko
slunce
srážka
27
article
V úterý 16. srpna.
Libuše,
Slavnostní zpěvobra o 3 dějstvích. Složil Bedřicl
Smetana na slova J. Wenziga. Dirigent K. Kovařovie
Režisér Robert Polák.
Po prvním a druhém dějství přestávka.
Konec po 10. hod
Začátek o 7. hod.
Ve středu dne 17. srpna.
Libuše
J Wenzig
Robert Polák
28
article
234. hra v předpl
(2. čtvrtka.)
Slavnostní představení na počest narozenin Jeho Vel
císaře a krále Františka Josefa I
Rakouská hymna.
Poprvé:
Schovanka
král František Josef I
29
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Začátek o 3/48. hod
V úterý 16. srpna.
42. hra děln. strany soc.-demokratické v Praze VII
ve prospěch dělnického domu v Praze VII.
Se svolením správy Národního divadla v Praze-
Po třetí: Maryša.
Drama o 5 jedn. s proměnou. Naps. Al. a V. Mršt
kové. Režisér V. Spurný-
(blíže Palackého
Maryša
V Spurná
Palacký
Praha
lidový divadlo
národní divadlo
30
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Začátek o 7. hod
V úterý 16. srpna.
Novinka. Tkalci.
Drama o 5 dějstvích. Napsal G. Hauptman. Přeloži
Josef Krušina ze Švamberka. Režisér J. Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
17420
zimnímu divadlu na Smíchově.
na Král
G Hauptman
Krušina
Švamberk
J Kubík
Urbánek
Král
Smíchov
Praha
národní divadlo
31
article
Pištěkovo lidové divadlo vna racoo
Pištěkovo lidové divadlo vna racoo
Začátek o 7. hod
V úterý 16. srpna.
Lidové představení za poloviční ceny.
Monika.
Tragedie o 3 jedn. Napsal J. J. Kolár.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny.
Po třetí: Čert a Káča.
Bankovní závod časopisu
Monika
Kolár
Pištěkův lidový divadlo
33
article
Karel V. Stýblo oznamuje jménem svým a svých
nezletilých dcerušek Miladky a Mařenky, všem
přátelům a známým přebolestnou zprávu o úmrtí své vroucně
milované choti, přelaskavé matinky, paní
V Stýblo
Mařenka
36
article
Skonala tiše, odevzdána do vůle Boží v pondělí dne
15. srpna t. r. o 10. hod. dopolední.
Tělesné pozůstatky drahé zesnulé budou ve středu dne
17. srpna t. r. o 10. hod. dopol. z kolleg. chrámu Páně
u sv. Petra a Pavla na král. Vyšehradě po vykonaných
službách Božích na tamějším hřbitově do rodinné hrobky
k věčnému spánku uloženy.
Petro
Pavel
43
article
Abiturientům
vyšších reálných škol v Kutné Hoře
z roku 1884.
Abiturientům
vyšších reálných škol v Kutné Hoře
z roku 1884.
Přátelé
Rozcházejíce se po sedmiletém spolužití ve stu-
difch, slibovali jsme si, že po létech opět se v Hoř
sejdeme.
Po uplynutí 10. let zapomněli jsme na své sliby,
za to nyní po 20 létech cítíme zajisté všichni po-
třebu —« opětného shledání, abychom své životní
zkušenosti přátelsky si sdělili a k nové práci vzá-
jemně se povzbudili.
Bylo nás tehdy v době nezdařených pokusů
s reálným gymnasiem — pouze 12 (Belza, Franzl.
Havlín, Knappe, Moravec, Racka, Řezáč, Schally,
Strébl, Švejk, Ulihrach a Vavřina), kteří dospěli jsme
na vyšší reálce k maturitě, od té doby již smt
hlouček náš ztenčila.
Ujímaje se iniciativy v této věci, žádám všechny
kolegy o laskavé udání nynějšího pobytu k dalšímu
dorozumění a navrhuji společnou schů zi
v den 11. září 1904 o 10. hod. dop. v hotelu
Moravcově v Kutné Hoře (Matičná slavnost
tamtéž), kde pak o dalším programu se dohodneme.
Na shledanoul
Josež Švejk,
statkář ve Sv. Kateřině, pošta Záboř n L
(Zasláno)
Jeho Jasn. panujícímu kníž. Janu z Liechtenstelnu
zdvořilý dotaz.
Lesní správa velkostatku lanškroun-
ského zakazuje vstup do lesů hnížecích, takže
nemocní ani čistým vzduchem lesním nemohou
okřáti a za povolení ke sbírání jahod, borůvek a po-
dobných plodů lesních, jež všude po Čechách volno
jest sbírati, i od těch nejchudších vdov a sirotků vy-
bírá poplatek tří korun. Nevěříme, že by se něco
podobného dělo s vědomím Vaší knížecí Jasnosti,
jehož dobročinnost všeobecně je známa a prosíme
za odpomoc.
Belza
Franzl
Havlín
Knapp
Moravec
Racka
Řezáč
Schally
Strébl
Švejk
Ulihrach
Vavřina
Kateřina
Jan
Kutná hoře
Čechy
Moravcův