ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 cc5e7e30-71e0-11dc-9451-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 33 celkem · entity: person 167, place 73, org 24, work 7
1 masthead
16. srpna 1904. Číslo 225
2 masthead
NÁROPNÍ LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
třelec, jenž se někam vtírá, kam práva nemá. To je také zajistě jedna z hlavních příčin, proč učitelstvo nemůže (ne že by nechtělo) v národní práci tak spolu- působil, jak by si přálo. Pracujeme, jak p. Bílek dobře dí, na půdě chnivé, sopečné, kde zše stále vře a to zvláště proti české škole a jejímu učiteli. Je s podive- ním, že česká veřejnost tohoto kritického postavení menšinového učitelstva dosud neocenila a nehledí mu nijak přijíti vstříc. Jinak by jistě bylo učitelstvo čin- nější, kdyby vědělo, že po určité době (třeba 10—20leté) čeká naň lepši osud. Učiteli se dosud ani z daleka ne- dostává té přízně našich samosprávných úřadů, které stát benevolentně poskytuje na př. čelniclvu v okupo- vaných zemích, jemuž se dvě tam ztrávená lěta počítají za tři, a přece zajisté může tam žíti četník volněji než včitel ve zněmčeném území, který musí miti stále n paměti, že nekyne mu se žádné strany pomoci a že tedy on, nechtěje nad svým osudem zoufali a nemaie mocně prolekce, musí se vzdáti vší naděje, že by jednou z toho kraje věčných třenic vyvázl. Tak tedy chtě nechtě musí se spřáteliti s faktem tím a dle toho : eít. Lehko se moralisuje těm, kdo hravě zasedli na místa řídících učitelů, ale učitel, jehož osud je v rukou
Bílek
5 article
Němců. ten se nemůže nikomu propůjčit za berana, nechce-li pak za to pykat, třeba že věděl, že bude zase na druhé straně svými sourodáky zrádcován. Divné a smutné to zároveň, že učitel má býti hned zneuctí- ván za to, opováží-li se po způsobu svých předáků zajít si náhodou se svými soudruhy do německého ho- stince. Škoda, že p. pisatel nevěnoval též několik řádek ostatní české intelligenci; byl by tam musil prozraditi jiné věci nežli o učitelstvu, jehož chování až na dva nebo tři případy notorických alkoholiků a renegátství, je celkem bezvadné. Ještě jednu poznámku k pracev- nímu programu dovolím si uvésti. Není vinou neúspě- chu českých menšin jeho učitelstvo, nýbrž bezprogra- movost menšinové pohitiky. Jak ze zkušenosti vím, ne- existuje vůbec ani přibližně určitý plán postupu; pra- cuje se často bez zralé úvahy a dle toho jevi se i vý- sledky. Předním cílem menšinové politiky mají být zajistě školy všeho druhu, jimi dostává se mládeži i lidu potřebného uvědomění a vzrůstá naděje na hospodář- ské sesílení českého živlu ve zněmčeném územi. Ne- třeba ani připomínati, že k tomu vedle knihoven i přednášky přilehající k výchově rodinné, k životu ná- rodohospodářskému a národnímu by vydatně působily. Půda v území je k tomu vhodná, jest tam život spol- kový vyvinutý, jen nejhůře je o vážné národní pracov- níky. Neškodilo by k vůli vzpružení národní činnosti, kdyby se v ohrožených místech každoročně prováděla jakási revise národní práce a skutečné výsledky její aby se veřejnosti předkládaly. Pak by se nejlépe vědělo, kdo a jakým způsobem je národně agilní. To by byl asi nejiepší dokument k posouzení národní činnosti různých vychvalovaných kapacit. Český učitel ve zněmčeném území.
Němec
6 article
— Návštěvou v česko-budějovické „Jihočeské Ve- sně“. Na českém jihu zřídilo před rokem sdružení obětavých paní budějovických první české dívči lyceum v našem království. Tento svépomocný kulturní čin stává se tím význačnějším, protože vyklíčil z půdy podryté vléklým bojem národnostním, který klade tuhý odpor nejosvícenějším snahám vývojovým. Za těchto nepříznivých okolností ujalo se damské sdružení česko- budějovické „Ludmila“ myšlenky, kterou vybočilo da- leko z mezí chvalitebné prostřednosti, zakládajíc kul- turní středlsko tak výjimečné hodnoty, jaké jest česká střední škola pro dívky. V tom se jeví zřejmě mravní převaha české neustupnosti, že na místě, kde kmenová zášť nepřátelské strany tlumí všecko zdravé intelli- gentní hnutí, měly zakladatelky na zřeteli nejen zá- kladové vzdělání, ale vyšší zušlechtění dívek českých. Na některých místech vytýká se podnikatelkám, že v horlivosti své tvořivé lásky zašly příliš daleko za meze uvažující opatrnosti. Jest pravda, že začaty témět s prázdnýma rukama, ale většina novověkých zřízen svépomocných, jež skvěle osvědčují svoji živolní schopnost, vzešla z téže nedočkavosti srdce. Bylať ode dávných věků ctností všech nadšených budovalel a rozžehla více pochodní osvěty než váhavost jásno- vidné rozumavosti. Družstvo schopně provedení my- šlenky tak ideální bylo dojista podporováno při svém konání silným instinktem praktického ztělesnění, jinak by nebyla jejich myšlenka nikdy došla uskutečnění.
Ludmila
7 article
Kulturní předbojnice budějovické znaly patrně příliš dobře uvědomělé sebezapření přispívajících vrstev. počítaly na součinnost celého českého jihu, jehož me- tropoli povznášejí k nebývalé vyspělosti organisační na poli českého školství. Lyceum budějovické docelue skupinu vzdělávacích ústavů: školy mateřské, pokra- čovací, obchodní a průmyslové pro dívky, které se ško- lou kuchařskou a kursy pro dívky dělně, částečně činnost uvedenými, částečně ustavujícími se, slouží účelům dívčí výchovy a osamostatnění žen, odkáza- ných na své nadání. Je to šestitřídní střední škola, jejtž učební základnou je osnova školy reální. Poskytule vzdělání důkladnější než škola měšťanská, zejmena vzhledem k výchově esthetické, jazykům a literatu- rám cizím. Ačkoli po stránce ideální tříbí a projemňuje divčího ducha, je nieméně důležitým činitelem na poii praktickém jako ústav přípravní, jednak ke studi im universitním, jednak k dosažení způsobilosti učitelské pro školy obecné a měšťanské. V Německu, kde důle- zitost divčích lycel byla záhy dle zásluhy oceněna, množí se tyto ústavy den za dnem. V Rakousku je jich dvanáct. U nás v Čechách získaly si pěmecká lycea v Praze a Plzni rychle půdy. Školní zprávy těchto ústavů vykazují, jak rychle sloupaly cifry žačekv prvních létech školské činnosti. Ale budějovická „Ve- sna“ neomezuje se jedině na program vyučovací, jako shora jmenované ústavy, ona eleduje cíle výchovné, pečuje mateřsky o své chovanky, kterým v pensionátě, zřízeném výhradně pro žačky lycea, poskytuje všecky výhody láskyplného vedení a moudrého dozoru. Měla jsem příležitost prohlédnouti si osobně místnosti a
Německo Rakousko Čechy Praha Plzeň vzdělávací ústav : škola
8 article
vnitřní zařízení pensionátu, klerý leni obývalo as dva- cet chovanek. Zaujtmá dvě poschodí prostorného domu, zakoupeného pro „Vesnu“ v předměstské třídě, prolo- žené zahradami. Světlé, vzdušně schodiště vede k chod- bě pečlivě uzavřeně průvanu. Vchází se z ní do jídelny vkusně, ně prostě upravené, kde uvítá vás na hlavní stěně krásný obraz Kalvodův. Marně hledali byste tu kasárnických ložnic, s úzkou uličkou mezi řadami lůžek. Dle příkladu „Vesny“ brněnské jsou chovanky ubytovány po čtyřech, na nejvýše po šesti v pokojích, jichž moderní a zároveň rodinné zařízení uchovává ráz domácí útulnosti. Tyto obývací pokoje slouží dív- kám zároveň za ložnice. Od světlých stěn měkce se odráží úhledný nábytek pošumavský ve všech tónech bledých zelení a modří, všady vábí vás k oknům vy- hlídka na nízké zelené chlumy,, celým domem se nese vůně zahrad a čistého, předhorského vzduchu. Nemoc- nici byla vyhražena největší a nejvzdušnější síň, plná oken. Tato místnost se svojí objemnou domácí lékái- nou, svými čisťounkými lůžky sama by stačila na dů- kaz, jak mateřsky si vedly zakládající paní. Jen aby choré měly dosti ticha, dosti slunce, aby okřály po- hledem na zelený pruh lesa na obzoru. Ústav má knihovnu, hudební síň, umývárnu s koupelnou a hřišlě v zahradě za domem. O zdravý tělesný vývoj chovanek a jich pohodlí je tu tak obezřetně postaráno, že měsíční poplalek 50 korun za byt a stravování při tak vzor- ném vedení je nepoměrně malý, povážíme-li, jaké vý- hody poskyluje ústav svým svěřenkám. Věříme, že český jih bude vděčen za ústav tak dokonale založený.
Kalvodův
9 article
že nebude osvícenější rodiny, která by ze zpátečni cké a nevlastenecké nedůvěry k podniku českému svěřila své dcery pensionátům zahraničným, jako se stávalo za dob neuvědomělosti národní a kulturní, tím méně, ježto střídavou konversací, která je v penslonátě za- vedena, opakovacími hodinami a theoretickým vyučo- váním v lyceu každá chovanka může si osvojiti mo- derní jazyky tak dokonale, jako v kterémkoli něme- ckém ústavě. Zakládající družstvo budějovické „Vesny očekává žeň své práce. Mluví k nám ze všech úhlo výstavného stánku, který postavilo našim dívkám Budovali jsme pro vás a čekáme. Posvěťte dílo našl lásky důvěrou. Dejte mu život a trvání. Uchovejte je pro sebe, nedejte mu upadnouti do rukou nám ne- přátelských. — Pošlele nám své dcerky! — Vrátíme vám je zkrásněné úsilím svého nadšení, zlaskavěl společnou modlitbou srdce o zdar a rozkvět věci české. Otilie Fišerovn — Vy stěhovalci. V sobotu a v neděli ubfralo z Podolí 40 osob do Ameriky. — Z Husiuce. Zdejší místní odbor Nárední jednoly pošumavské uspořádal dne 7. t. m. za laska- věho účinkování ielních hostí zde dilcích akademii jež byia uměleckým požitkem prvního řádu, jakéhož u nás doma se nám ještě nikdy nedostalo. Z účin kujících umělkyň dlužno jmenovati žákyně prof. Šev- číka, sestry Janet P., Patience, Mand a Miran Loca- sovy, které brilanině přednesly Smetanovo kvartello E moll a Drořákovo krartetlo Fdur, pak slečny Mabel Jenkinsovu a Edith D Wardovu, z nichž pr
Pošlele Fišerovn Mand Smetanův Drořákův Jenkinsův Edith Wardův Podolí Amerika Mirano Loca kvartello E moll
10 article
vější bezvadně přednesla I. a II. větu z Vieuxtemp- sova koncerlu D-moll, romanci z II. koncertu Wie nawského, uherský tanec Brahmsův a Bachovu »Arii«, obě dohromady pak Godardovo duetto »Půl- noc«. — Ukázku Pivodových českoslovanských písní podala krásným přednesem písniček »Proč jsi k nám nepřišeu . . . « a »A já vždycky proč . . . « operní pěvkyně paní A. a její choť, taktéž operní pěvec zapěl mohutným svým hlasem arii kardinála Bro- gního z Halévyho »Židovky«. Doprovod na piano obstaraly taktěž s nevšední ochotou známá vírtuoska sl. L. Vojáčkova a prof. hudby z Lomu v Bulharsku, sl. Amalie Šrámkova, Bezručovu »Maryčku Magdo- novu«, pak »70.000 je nás před Těšínem« a Macha- rovu »Matku Husovu« recitoval melodickým svým hlasem pan B. Baťha. »Husinec v roce 2000« na- kreslil nám ve své hnmoristicko satyrické přednášee p. Břet. Jedlička Brodský. Účinkujícím poděkoval vzletnými slovy starosta odboru p. Tom š Šobr. damám byly místo obvyklých kytic podány skvostne platinotypicky provedené obrazy Husince, zhotovené a uměleckém atelieru Ant. Wildta v Č. Budějovicích. a příslušným věnováním opatřené. Vybraného obe- censtva sešlo se z Husince, okolí, Prachatic, Bavo- rova, Vl. Březí a i z Písku tolik, že prostorný sál
Wie Brahmsův Bachův Arius Godardův Pivodův Bro L Vojáčkův Šrámkův Bezručův Maryčka Magda Mach Matek Husův Baťha Jedlička Brodská Tom Šobr Antonín Vieuxtempa Bulharsko Těšín Č . Budějovice Prachatice Bavo Březí Písek
11 article
Obecního hostince i veškeré místnosti přiléhající byly přeplněny- — Z Karlovýc! Varů. Jako oba dřívější, tak i třetí koncert, uspořádaný „Slovanskou Besedou- v Karlových Varech dne 7. t. m., stál na dokonalé výši umělecké a byl zároveň potěšitelným zjevem prave slovanské vzájemnosti. Ruský pěvec p. Rězunov známý též pražskému obecenstvu, vystupováním na našem Národním divadle r. 1899, meškaje nyní v Kar- lových Varech navšlivil jednoho večera zcela ne- očekávaně „Slovanskou besedu“ a krásným zapěním několika písní za dobrotivého spoluúčinkování rovněž do Besedy zavítavšího p. prol. Kurze, přítomné členy i návštěvníky co nejvřeleji potěšil, podav tím i vý- borný příklad, kterak i jiní vynikající hosté-umělci zejmena čeští, měli by na vlasteneckou povinnost — nezapomínati. V součinnosti s p. Rězuno vem a výtečným houslistou p. Buchtelem uspo- řádán pak shora dotčený koncert veřejný, k jehož znamenitému zdaru přispěli ještě Rus p. Protoďá- konov a Čech p. Pospíšil. Obsažný program byl rozšířen dalšími čísly, která jmenovaní umělci vzhledem k neuluchající pochvale obecenstva přidá- vali. Hned prvním vystoupením (klavírní sólo) podařilo se p. Pospíšilovi vzbuditi největší pozornosta připraviti náladu, jež číslo za číslem se stupňovala.
Kurz Buchtel Rus Čo Pospíšil Karlovýcarsko Karlová Vary Kara Vary národní divadlo r
12 article
P. Rězunov mohutným svým tenorem obecenstve uchvátil. Stejného úspěchu pak došla znamenitá umě- lecká vytříbenost hudebního poněti i podání čísel, před- nesených panem Buchtelem, zvuků jeho přela- hodně znějících houslí zajisté nikdo z přítomných ne- zapomene. Výborným uspořádáním programu samého zájem obecenstva stále vzrůstal. Vrcholu pak dostoupil při Paganiniových „Variacích“, kde pan professor Buchtele, osvědčiv se již dříve pravým umělcem nejsolidnějšího zrna, ukázal se též jako dokonalý mistr houslové techniky — dále při srdcejímavém dvoizpěvu pp. Rězunova i Protoďákonova (Grodský: „Noc pominula“), kde i krásný, vytříbený hlas po- slednějšího došel plné platnosti — a konečně při Ber- censi z Godavovy opery „Jocelin“ pro zpěv, housle a piano, kde pp. Rězunov, prof. Buchtele a Po- spíšil spolupůsobili skutečně vzorně. Litovati sluši, že ani tento podnik besední nedošel zvláště mezi če- skými hosty lázeňskými takové pozornosti, jaké zasluhoval. Jest sice pravda, že hodina odpolední nent pro pořádání koncertů v místnosti uzavřené nejvhod- nější, ale když tak mnoho právě v českých kruzích mluví se o potřebě representativníhovystu- pování v Karlových Varech, nemusila by snad oběť nedělní odpolední procházky některými pány ceněna býti tak vysoko, že následkem toho dosti značný počet sedadel zůstal neobsazen. Inu, jsme zde, bohužel až příliš často pamatováni na slova evangelia: „Mnoho povolaných, ale málo vyvolených.
Buchtel profesor Karlová Vary Godavův opera Jocelin Grodský
13 article
— Karlovy Vary chystají se velkolepě na císaře Od nádraží až do čtvrti Westend stojí na sta stožárů prapory se připevňují, kolonády zahalují se ve slav- nostní úbor, jakož i v zeleň, propletenou černožlutým prapory s různými emblemy. Městská rada rozesilá vstupenky do kolonády vřídelní, kdež o 9. hodině dop dne 17. t. m. bude slavnostní přijelí. Krásně dekorován jest „Curhaus“ a „Glaspalast“. Na špalíru zúčastní se přes 10.000 uniformovaných lidí. Cizí houfně při- jíždějí. Všechny byty jsou již téměř zadány. Za po- všimnutí stojí, že již dne 11. srpna byly prodávány pohlednice, jak císař přijímá různé celebrity — tedy něco, zajisté dosud bezpříkladného — plných sedm dní napřed! Dnes sem přijel místodržitel, zejtra bude slavnostní schůze výboru slavnostního. Dekorace jsou dosud výhradně černožluté, po zemských barvách ani Loulková divadla. V národním tontko- vém divadle Klubu vlasteneckých přatel dra. Paříka a Třebenicka v zahradním sále alěšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes 6. hod. več. »Princezna Pampeliška«. — Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráby jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re- stauraci na Nebozízku až do 11. hod. več. — »U Holubů« na Smichově je dnes koncer kapely Kovaříkovy při volném vstupu. — Přesídlení. Stavitel pan František Tichn přeložil počínaje dnem 14. t. m. svoji stavilelskou kancelář do Konviktské ulice na Starém městě č p. 264 v I. patře. památky.
Pařík Třebenicko Král Kovaříkův Tichn Karlov Vara Westend Petřín Loulková divadlo vý divadlo klub
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mezinárodní VI. zeologický sjezd zahájen byl jak se odlamtud telegrafuje, v Bernu. = Požáry v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje, že v Heno-Fölvě shořelo dnes 35 obydelných domů i s vedlejšími budovami a zásoban i obill. = Neštěsti na moři. Z Queenstownu se telegra- fuje: Čtverostěžník »Lord Carron« přibyl sem dnes těžce poškozený. Srazilť se s lodí »Inverkipem«a tato se potopila. Jen dva muží posádky se zachránili. dvacet jich ptonulo. = Zemělřesení na Samosu. Dle depeše atbénské opětné otřesy země na ostrovu Samosu způsobily mnobo škod, pobořivše ve vsích četné domy.
Požár Carron Bern Uhry Pešť Queenstown Samos mezinárodní VI
15 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes večer zahájí se v Národním divadle cyklus českých oper. do něhož zařaděno je lentokráte dvacet prací, největší to dosud počet původních oper, v souvislosti provozovaných; k prvnímu tomuto večeru zvolena e slavnostní opera Bedřicha Smetany »Libuše s pí. Maturovou v partii titulní, damami Klánovoua Slavikovou a pp. Benoním, Klimentem. Plakem, Šírem a Pellertem v hlavních partiích. P'ředslavení. jež říditi bude poprvé po své dovolené chef opery p. Karel Kovařovic, připadá 1. čtvrice předplatitelo.
Smetan Libuše Klánovou Slaviková Šír Kovařovic národní divadlo národní divadlo cyklus český oprat
16 article
Zejta je slavnostní představení na počest natozenin J. V. císaře a krále Františka Josela I; určena jest k němu premiéra anglické veselohry »Schovan- ka« od Madelainy Lucelty Ryleyové Hlavní role hrejí dámy Gtěgrova a Benoniová a sp.: Vávra, Inneman a Matějovský; režii má p. Mušek, jenž hru z angli ckého přeložil. Před tím sebrána bude rakouská lymna v instrumentaci Fibichově. Ve čtvrtek bude druhé předslavení cyklu českých oper. o němž pro- vedena bude Dvořákova opera »Čerta Káča«, v jejíž titolní ženské roli vystoupí jako host člen městského divadla norimberského pi. Anna Veverk vá-Kelinerova. V pátek vystoupí pohostinsku její choť. pan Karel Veverka, taktéž člen tamější onery, a zpívati bude partii kardinala v Halévyově „Židovces. Na sobotu určena je třelí opera cyklu, Smetanovi »Braniboři v Čechách K dnešuímu představení »Libuše« prodávají se pro- gramy s obsahem opery po 20 hal. již u denní po- kladny a večer u billetátů: tamtéž možno koupiti i brožuro, vydanou k letošr ímu cyklu a obsahující pojednání o skladatelích, jich dílech a obsahu všech 20 oper, jež budou provedeny; brožura, mající účei informační, stojí pouze 90 hal. Slečna Slavíkova, jež měla včera zpívati partii Mařenky v »Prodané ne- věstě«, ochuravěla; místo ní zpívala slč. Kubatova, meškající — ač na dovolené — náhodou právě v Praze. + Lidově divadlo »Urania« v Praze—VII. Jake 42. hra děln ctva strány soc. dem. v Praze-VII. hraje se dnes se svolením sptávy Náro dního divadla drama
císař Josel Gtěgrův Benoniová Vávra Inneman Matějovský Fibichův Veverk Veverka Smetan Libuše Mařenka Kubatův Jake Čechy Slavíkov Praha Madelain Lucelt český oprat lidově divadlo
17 article
»Maryša«. Napsali Al. a V. Mrštík. Režiser v Spurný. Titulní úlohu hraje pí. Košnerová, ostatní hlavní úlohy jsou v rukách dam: Pražské, Vejvo- dové, Spurné, Bermanové, Kovářové a pp. Lach- mana, Počepického, Pražského, Spurného, Chalupníka. Začátek o 3/48. hod. več. Ceny míst poloviční. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra hraje se po druhé původní novinka: »Lidé a lidičky«. Veselohra o 3 jedn. Napsal dr. Janke- Dvorský. + Z kanceláře zmíchovského divadla. Dne opakuje se Hauptmannovo proslulé drama „Tkalci“ s celou činohrou smíchovského divadla. Úspěch nedělní premiéry tohoto díla byl skutečně ojedinělý a účinku- jicím dostávalo se bouřlivých ovací i po samotném představení.
Maryša Al V Mrštík Spurná Berman Kovář Lach Počepický Spurný Chalupník Janke Dvorská Hauptmannův Vejvo smíchovský divadlo
18 article
+ Smíchovské divadlo. V posledních dnech třet zajímavý večer: Premiéra Šmahovy „Paní Berouško- vé“, pak Schäfferův pokus české satiry, a nyní Haupt- mannovi „Tkalci“. Posudek o dramatě samém, silném svou smělou koncepcí a prostředky bezohlednými, ne- náleží sem. Zde budiž jen konstatován výsledek diva- delní energie; při bouřlivém potlesku přišlo po dlou- hých létech zákazu poprvé na pražské jeviště proslul dílo sociální bídy, práce to mladého tehdy modernisty Gerh. Hauptmanna, známého našemu obecenstvu ji „Osamělými dušemi“, „Haničkou“ i „Potopeným zvo- nem“, a představení jeho při všech oblížích bylo téměi bezvadné. Družina umělecká, upozornivší obecně na sebe před léty výborným provedením Šimáčkových naturalistických dramat, jest dosud na svém místě ničeho neztratila fraškovitým repertoirem, soustavně poslední čas pěstovaným. Pp. Lier, Charvát, Táborský Pulda, Kubíkové, pí. Hesová, Táborská, slouží svoil hrou ke cti divadlu velkého města, kamž po případě vésti lze i cizince; též scény komparsové vzbudily dokonalou illusi i v d'vadlu, kde vše, tradice, okoli i obecenstvo žádá kategoricky repertoiru lehčího.
Šmahův Berouško Schäfferův Haupt Gerh Hauptmann Hanička Šimáčkův Lier Charvát Pulda Kubík Hesová Táborská smíchovský divadlo
19 article
Chlěla-li správa divadla okázati večerem tím, že divadle dovede provésti i dramata vážná a přísná, nelze jí ubrá- nili výtky, že častěji neposkytuje silám svým příleži- tosti k uplalnění se; má-li však večerem tím zahájena býti nová fáse našeho, po zemském nejstaršího divadla, jako svého času „Mládím“, pak vítáme ji vřele, nebo jím rozpomněla se svých úkolů vážných a večer ae- dělní, ačkoliv hráno bylo jako při každém, přísnějším nebo pochmurnějším dramatě, při domě poloprázdném budiž jí připočten k dobrému. + Pištěkovo lidové dívadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny „Monika“, tragédie o 3 jedn. Napsal J. J. Kolár Se slečnou Vedralovou v úloze Ltulní. Zejtra je lidove představení za poloviční ceny po třetí „Čert a Káča“ Ve čtvrtek vystoupí o benefičním večeru p. Zdeňky Bullantové pan Miloš Nový, režisér městského divadla v Plzni. Hráti bude úlohu Chlestakova v Go golově „Revisoru, kterou čítá ke svým nejlepším rolím
Pištěkův Král Monika Kolár Vedralův Ltulní Bullantová Miloš Chlestakov Plzeň
20 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Ze soudů cizích. Obdržel milosť. Pozoruhodnou zprávičku přiná- šejí nedělní vídeňské noviny. Loni v říjnu ocitl se před tamější porotou 43lelý tehdá polomek vzneše ného rodu bavorského, spříbuzněného nad to s ně kulika domy panovnickými, říšský baron František Josef z Lerchenfeld-Allannu, jako obžalovaný ze zločinu podvodu Baronu Lerchenfeldovi dostalo s vychování, přiměřeného kavalírskému jeho původu — kmotrem při křtu byl mu císař — a bydlel po od- bytém kursu vojenském ve Vídni jako host v paláei arcivévody Ludvíka Viktora. Mladý kavalír však klesal po stránce mravní se stupně k stupní a ne- štítil se na konec Istivě vylákati na chudě pradleně na svém sluhovi a jiných chuďasech jejich těžce na střádané úspory. 24 řijna 1903 odsouzen byl za t porotou na 15 měsícův a odbyl sobě právě 9 a půl měsíce z tohoto trestu. Zbytek byl mu v sobotu císařovým rozhodnutím prominut.
František Josef Baron Lerchenfeld Ludvík Viktor Vídeň Lerchenfeld Allanna
21 article Věstník zivnostenský a dělnický.
Věstník zivnostenský a dělnický. * Z Vidně, 15. srpna. (C.-B) Včera byl zahájen druhý rakouský sjezd kovářský. Delegál ze všech čůstí říše, jakož i z Německa se dostavíli Císaři do lšiu poslán byl holdovací tele gramn. Včera a dnes konalo še rokování. Odpoledne byti delegáii přijati na radnini. * Ženský odbor Českoslovanské obchodnické ba sedy pořádá dnes 16. srpna o půl 9. hod. večerní mistnostech Českoslovanské obchodnické besedyv Jerusalemské ulici, čís. 7 debatní večírek sthe matem »Úkoly odborné organisace a Žen ského odboru Českoslovanské obcho- nické besedy zvláště«. Zajímavý a vysoe důležitý tento rozhovor shromáždí zajisté všechny členky i členy. Přístup k tomuto večírku mají všechiny členky a členové Č. O. B. * Mistrovský kurs krejčovský v Strakonicích Dne 18. července zahájen byl kurs krejčovský za při tomnosti zástupců obce, okresu a místních společenstev Statosta pan Hišman vřelými slovy uvítal pří tomné a poukázal na význam a prospéch uspořáda ného kursu. Dne 20. t. m končí kurs svou činnos veřejnou výslavou prací účastníků, jichž bylo celkem 24. Na kursu probrány byly tylo předměty: 1. Před stava o braní míry. 2. Sdělení o způsobu střihu 3. Změny pro různé tvary těla. 4. Zobrazení nepra videlného vzrůstu. 5. O zpracování oděvu. 6. Úsporn stříhání z látky. Co do střihu sama probrány nejdů- ležitější druhy oděvu, jako: občanský, úřadní, ce stovní, sportovní, knéžský, vojenský, spolkovýa dětský. Mimo jiné přednášel na kursu adj. technologi- ckého musea pan Rubert Urban o zbožíznalství rozbor látek, posuzování vlny, bavlny, hedvabí umělé vlny a umělého hedvábí, o stálosti - abarvení umělém čistění skvmn. Rozbor stroje šicího a návod. jak odstranili vady při šití vzniklé, obesiala firma Singer Co. Kurs řídil odborný učitel techn. prům musea pan Josef Jermář.
Císař Hišman Rubert Urban Jermář Německo Č . O Strakonice Singer Company
22 article Stávky.
Stávky. * Z Vídně, 15. srpna. (C -B.) Včerejší schůze stávkujících dělníků skladišť usuesla se v úlerý opě práci zahájili. Z Pešti, 15. srpna. (C. B.) »Uher. tel. kanceláře sděluje: Včerejší schůze mlynářských dělníků usnesla se selrvati na požadavcích. Většina přimlouvala se za slávku, ale vůdcům podařilo se shromáždění uko nejšiti. Uenešeno povoliti, jak přítomní delegáti jieh žádali, majitelům parních mlýnů Bdenní ihotu, aby požadavky dělníků znovu prozkoumali.
Vídeň Pešť Uhry
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- ** Velké mezinárodní závody alhletické pořáda včera (15. t. m.) A. K. Bivoj v Žižkové za velké ná- vštěvy obecenstva a četného účastenství členů klubů v Č. A. S. sdružených. Výsledky byly ná- sledující: I. Vzpírání těžké váhy (do 80 kg tělesné váhy) 70 kg tahem a 80 kg nadhozem. 1. B. Frolík, 2. Ve- selý, 3. L. Ballé (Bivoj). II. Mistrovství Čech do tělesné váhy 70k 1, F. Frolík, 2. Rossa, 3. Hloušek (Bivoj). III. Mistrovství Čech pro klubové liojice do tě lesné váhy 80 kg. 1. Mužstvo klubu »Bivoj«. L Ballé, R. Frolík a B. Veselý. 1V. Mistrovství Čech pro klubové t ojice do 7 kg tělesné váhy. 1. Mužstvo klubu »Bivoj«. Frant Frolik, Rossa, Trnka. 2. Mužstvo klubu Nusle, 3. Mužstvo klubu Libeň. V. Těžká váha do 80 kg. Startuje jen M. Císa (Meteor), který postaví český rekord 140 kg nadho zem. Tahem zvedl 110 kg. VI. Vzpírání na výdrž pro všecky třídy. 1. Ci bulka. 2. Veselý (Bivojy VII. Vzpírání juniorů na výdrž do tělesné váhy 70 kg. 1. Hloušek (Bivoj). 2. Hon (Bivoj). 3. Šeda (Nusin VIII. Řecko-římský zápas tělesné váhy, přea 80 kg. 1. Jíša (Libeň) 2. Frelík (Bivoj). 3. J. Ševčík (Libeň). Do 7. kg télesné váhy. 1. Frolík (Bivoj) 2. Kadner. 3. Štruss (Nusle)
Bivoj Žižek B Frolík F Frolík Hloušek R Frolík Veselá Frolik Trnka M Císa Bivoja Šeda Nusin Jíša J Ševčík Kadner Štruss Č . A . S Čechy Rosso Bivoj Libeň Nusle klub Nusle klub Libeň Meteor kg Frelík
24 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Z Národníjednoty severočeské Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 16. srpna přesně o 6. hod. večer v místnostech jed noty ve Spálené ulici č. 26, II. poschodí.
25 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Sdružené místní spolky v Č. Kru mlově uspořádají ve dnech 20. a 21. srpna národní slavnost. V sobotu dne 20. srpna o 8. hod. več. po řádán bude koncert, při němž účinkují slečny E. Suchánkova, virtuoska na klavír, M. Drahorádova koncertní pěvkyně z Prahy. E. Rentzova a sbo damský z Č. Krumlova. Řídí a doprovází p. Frant Vránek. V neděli dne 21. srpna o 31/4 hod. odpol koná se lidová zábava na verandě a ve všech míst nostech hotelu »u růže«, při níž koncertuje hudb knížecích schwarzenberských granátníků. Na pro gramu jest buffet, tombola, koufení a střelba o ceny. foutkové divadlo, vykládání karet. Veškerý čistý výnos určen jest na vánoční nadilku české školní mládeže. První sjezd českých měst a mě- steček moravských v Napajedlách (Pavodní zpráva »Nár. Listůe. V Napajedlách, 15. srpna. U příležitosti otevření nové radnice uspo- řádán byl v Napajedlech první sjezd českých měst a městeček na Moravě. Sjezd po výtce pra- covní, který má býti základnou pro další práci za rozvojem naši ubohé a tolik osekané samo- správy. Sjezd rozpočtěn jest na dva dny, dne 14. a 15. t. m. a spojen jest s retrospek- tivní výstavou českých měst a městeček moravských, která umistěna jest v nové radnici. Uplynulý první den slavností napajedlskýeh byl celým svým průběhem programem důstoj- ným. Město naše tonulo v záplavě praporů če ských a slovanských barev. Jen některé domy těch, kteří nepřáli si stavby nové radnice, zu staly neozdobeny. Slavnost sama začala dle obvyklého zde způsobu mší ve farním chrámu sv. Bartoloměje, načež průvod účastníků, mezi nimiž byl nepře- hledný zástup representantů českých města městeček moravských, ubíral se před novou radnici.
E Suchánkův M Drahorádův E Rentzův Vránek svatý . Bartoloměj Praha Č . Krumlov Napajedly Napajedla Morava
26 article
Tam po zapění slavnostního sboru odevzdal stavítel radnice p. Sehleps klíče její staro- stovi města, p. Čejkovi, který uvítal četné hosty i domácí účastníky. Následovalo vysvě- cení radnice, chorál „Svatý Václave!“ načež promluvil prof. V. Prasek o významu retro- spektivní výstavy českých měst a městeček mo- ravských. Akcentoval, že Morava, chudá na sta- vitelské památky, jest bohatou na písemnosti, ze- jmena desky zemské, vytkl, že na Moravě ne- máme českého hlavního města, českého stře- diska a proto myšlenky, uspořádati sjezd samo- správný a retrospektivní výstavu z oboru samo- správy uchopila se Napajedla, jedno z nejmlad- ších měst moravských. Vytkl dále kulturní snahy našich měst a pravil, že Napajedla postavením nové radnice vyslovila se proti stodolovému slohu, v němž nyní ponejvíce provádějí a stav se obecní budovy. Pan Jančík z Kojetína žádal za opravu obecních řádů a úpravu platů samosprávného úřadnictva, načež starosta města p. Čejka pro- hlásil výstavu za zahájenou. Z poslanců byli při slavnostním aktu pří tomni dr. Perek, Skála, Kancnýř, Samohýl, Reichstädter, Rozkošný. Svozil a dr. Žáček, který zároveň zastu- poval zemský výbor moravský. Vláda zastoupena byla místodržitelským radou p. Svitavským z Brna. Po skončení tohoto aktu konal se v místno- stech Čtenářského spolku banket, při kterém pro- neseny byly dva přípitky. Starosta města p. Čejk připil panovníku, místodržitelský rada p. Svi- tavský obei Napajedlám. Odpoledne o 4. hodině zahájen byl za četně účasti pracovní sjezd starostou městap.
Čejka Václav profesor V Prasek Jančík doktor Perek Kancnýř Samohýl Reichstädter Rozkošná Svozil Žáček Morava Napajedla Kojetín Brno
27 article
Čejkou. Do představenstva zvoleni pánové: Po- vondra z Kroměříže předsedou, Fialka, starosta z Frenštátu a dr. Pluhař z Marianských Hor jeho náměstky a odborný učitel Hýža z Napajedel za- pusovatelem. Před zahájením rokování uvítal sjez jménem výkonného výboru strany lidové posl. dr. Terek z Prostějova, který za bouřlivého souhlasu ukázal k tomu, že samospráva na Moravě proto tak pomalu se vyvíjela, že zemský vý b o moravský místo o ni staral se víc o germanisaci země. Jménem zemského výboru vítal sjezd posl. dr. Žáček a přál si prohloubení našich samosprávných snah. Potom měl první český starosta města Hra- nic p. dr. Šromota přednášku o kulturníeh úkolech českých obeí na Moravě. Přednáška byla pěkná formou, bohatá obsahem a vytkla četně body, kde naše obce k volání po kulturn práci jsou hluchými. Byla také odměněna hojným petleskem. Pan dr. Zapletal z Napajedel podal ná- vrh na ustanovení stálého sjez dovéh výboru českých měst a městelčl ek moravských, který by provedl usnesení tohoto sjezdu a vykonal přípravy ke sjezdu příštímu, dále aby na pořad příštího sjezdu dáno bylo ro- kování o změně obecního volebníh řádu na Moravě, k vypracování příslušných návrhů by zvolen byl šestičlenný komitét a ko- nečně návrh, aby zvolen byl zvláštní šestičlenný výbor, který by vypracoval návrh na organi- saci českých měst a městeček m - ravských. P. Kitrich ze Staréhe Jičina přál si, by p provádění těchto návrhů jakož i vůbec při všech akcích na povznesení samosprávy brán byl zřete také na venkovské obce. Návrhy tyto byly přijaty. Potom ustavily se sekce: I. O smírčích soudech na Moravě II. O vydání chudinského zákona pro Moravu III. O povznesení finančních poměrů obcf mo ravských, načež byl pracovní sjezd ukončen.
Čejka Fialka doktor Pluhař Hýža Terka Žáček Šromota Zapletal Kroměříž Frenštát Napajedla Prostějov Morava strana lidový posl český město Staréhe Jičina smírčí soud na Morava II
28 article
Mezi tím rozproudila se v obecní zabrad animovaná lidová slavnost, která trvali až do pozdního večera. Dnes právě rokují sekce. Po 3. hod. odpol bude plenární schůze sjezdu, o kter podáme zprávu zejíra. Ještě několik slov o budově nové radnice Vystavěna jest ve slohu české renesance podle návrhu architekta p. Dominika Feye z Uher Hradišlě stavitelem p. Schlepsem nákladem asi 140.000 K. Venek působí pěkným dojmema liší se od obvyklých staveb našich radnie pestrostí slohu. Vnitřek není posud hotov. Z něh nejnádhernější části jest zasedaci síň se třemi skleněnými dveřmi, vedoucími na balkon a ozdobenými malbami na skle, které představuj znaky zemí koruny české, práci to firmy Ška dovy z Brna. Stěny jsou posud bílé bez maleb, které tam teprve budou provedeny. Na chodbě nalézá se socha sv. Jiří od Frant. Uprky, na věži číselník, provedený dle malby Kelerovy ra- kovnickou šamotkou, hodiny pak od firmy Hainzovy z Prahy. Barevná okna v budově jsou darem architekta p. Sedláčka z Hluboké, rodáka napajedelského. Netřeba ani připomínati, že ke slavnosti došla celá řada telegrafických a písemných pro- jevů blahopřejných. Retrospektivní výstava umíst- něna jest ve všech místnostech nové radnice, vyjímaje zasedací síň a dva pokoje vedlejšl. V ní vystavují česká města a městečka na Mo- ravě své památky, jako: stará práva městská, věci cechovní, listiny různého druhu, památní knihy, starožitnosti církevní, majestáty cisařské, staré obrazy měst atd. Výstava jest pěkně uspo- řádána a zásluha o ni náleží p. prof. Pra- sko vi.
Fey Jiří František Uprka Kelerův Hainzův Sedláček profesor Uhry Brno Praha Ško
29 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 14. srpna. (C.-B.) U Selce v bitoljském vílajetu sveden byl boj s 25člennou četou. Poručik a četník jeden byli zabiti; ná- čelník čety a jeden její člen zraněni. Ostatní členové čety uprchli. Z Athén, 15. srpna. (C.-B.) Jak se listu »Neon Asti« telegrafuje, dojde co nevidět na vzbouření okršku vadenského. 450 povstaleů jest prý už shromážděno. Vůdcem hnutí toho, jež bylo prý Sarafovem podníceno, jest Rober Kičov.
Balkán Cařihrad Atény Asti
30 title
Válka rusko-japonská.
31 article Skrydlov a Kamimura.
Skrydlov a Kamimura. Japonský admirál Kamimura, dosud tolik nezdary stihaný, oznámil do Tokia, že na seve od ostrova Cusimy v Korejském průplavu potkal vladivostocké loďstvo a svedl s ním vltěznou bitvu, ve které byl potopen ruský křižák »Rju- rik«, a druhé dva křížáky, které spolu s »Rju- rikem« tvořily celé vladivostocké loďstvo, za- chránily se sice, ale byly silně porouchány. Ztráty Kamimurovy malé. Zpráva Kamimurova je poněkud příliš la- konícká a potřebuje nevyhnutelně doplnění. Bude-li doplněna ve prospěch Kamimurův, štěst pro něj, neboť jeho jméno v této válce nejvíe utrpělo na dobrém zvuku. Nejen o jeho schop nosti, nýbrž i o jeho osobní statečnosti bylo velmi pochybováno a myslilo se, že jenom tento nedostatek dosud jej zachovává živa; nebol statečnější vojevůdce japonský dávno by byl na sobě vykonal harakiri. Jinak je si třeba připamatovati, že vladi- vostocké loďstvo bylo dosud Japonsku nepřítelem nejen vítězným, nýbrž přímo hrozným. Ono. početně tak slabé, dokázalo, že celé Japonsk naplněno jest panikou, jež zvláště jeho pobřežná místa zachvátila. Všude se obávají jeho přepadů. obchodní lodi neodvažují se již na moře az ciziny odpírají zasílati do Japonska tovary, led na rísiko objednavatelů a za hotové zaplacen zlatem. Další zprávy o úspěchu Kamimurově nás poučí, pokud Japonsko může doufati, že je Ka- mimura osvobodil od loďstva Skrydlova.
Kamimura Kamimurův Tokio Japonsko
32 article
Ruské obžaloby Japonců- Japonci zahájili válku úkladnou lstí a roz- bojnickým přepadením, jehož hanebnosť dosu nesmazali. Tato vlastnosť jejich vystoupila nynl opět v případě »Rěšitelného«. Minonoska tato vplula do neutrálného přístavu a byla již od- zbrojena, když ji Japonci přepadli a odvlekli do Čifu. Ruské listy obviňují Japonce z nového. těžkého přestoupení mezinárodního práva. »Ruse píše: Japonci pokáleli vlajku svého válečného loďstva novým cejehem hanby. Jako mořští lou- pežníci, jako piráti divokého, barbarského národa pošlapali všecky zásady, na kterých stojí vzá- jemné styky civilisovaných národů. Porušili ne- utralitu Číny a zadali urážku i všem těm ná- rodům, jejichž válečné lodi nacházely se v Čtu v okamžiku hanebného attentátu. Výmluva ja- ponského konsula, že japonské minonosky ne- věděly o odzbrojení »Rěšitelného«, nemá žádné ceny. Kdyby to i pravda bylo, Japonci přece neměli žádného práva vykonati přepadnutí v ne- utrálném přístavě. Měli se obrátiti na činského admirála a žádati, aby »Rěšitelný« byl odstraněn, a potom by se byli dověděli, že ruský mino- nosec jest už odzbrojen a tudy nedolknutelný. Rusko nebude otáleti s protestem proli tomu, že Japonci opětně porušili pravidla čestné války. Skutek tento, dovozuje »Rus«, jest ještě horší, než věrolomné napadnutí na »Varjaga«a »Korejce«, jež událo se v bezbranné Korei. Ale v Čifu činský admirál vyzval »Růšitelný«, aby se dal odzbrojiti a když se to stalo, přešla zodpovědnosť za vše dalši na Čínu.
Japonec Ruse Varjag Korejec Čína Rusko Rus
33 article
Portarturské loďstvo. Všecky zprávy potvrzují fakt, že se port- arturskému loďstvu podařilo vyplouti z přistavu a probiti se loďstvem nepřátelským. Nestalo se to bez boje, bez napjetí všech sil a beze ztrát, ale hlavního účelu je dosaženo. Nechť nyní Togo vpluje do přístavu portarturského a vydá se za terč bombardementu ruských pevností Toho se Togo bude chrániti a než by vlezl do pasti, raději ve své úřadní zprávě rozhlašu je, že přístav portarturský ještě není volný a že ruské lodi »patrně« se do něho vrátily. Při výpadu portarturského loďstva se uká- zalo, že loďsivo Togovo již je slabši. Silu ja- ponskou tvořily: tři křižáky I. ř. a 8 malých křižáků se 17 minonoskami. Ruské loďstvo pak mělo 16 velkých korábů, mezi nimi 6 pancéř- níků I. ř. Proto Japonci mohli ruskému loďstvu způsobiti některé ztrátý minami, ale porazili je nebyli s to. Že »Askold« a »Novik« zajeli do Ciňdaa, jest nepochybným znamením, že ruské loďstvo minulo Šantunský průliv a vyplulo na oceán. Nyní je důležito, aby portarturské loďstvo šťastně a brzy přirazilo k vladivostockému. Podle některých zpráv bylo již viděno v Ja- ponském moři, na západ od ostrova Kiu Siu. V Berlíně jsou přesvědčeni, že spojení obojího loďstva ruského jest už faktem, jenž by ovšem odporoval zprávě Kamimurově tak, jak ona jemu.
Sila Japonec Togo Berlín