ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc4db550-71e0-11dc-adde-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 32, person 68, org 6, work 5
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. srpna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 225.
4 article
Na rnmní a odnol. lisy přodpláetae Práze v adlnii ni rěsle s drojí denáskoe n ně e ana Pošteu n Evre ke i dvojí zásulko
5 article Válka.
Válka. z Čifa, 14. srpna. (C.-B.) »Renterova kancelář« sděluje: Ruský kontread- mirál Motuševič podlehl prý ranám svým. Admirál Togo pluje loďstvem svým prý směrem k Šanehaji. Z Vejhajveje, 14. srpna. (»Reuiterov kancelář«). Ruský torpedoborec »Burnyj« ztroskotal se na jihu předhoří sau- tunského (dle prvých dvou depeší, tokijské a čifské, ztroskotal se 20 mil východně od Vejhajveje i jiný ještě torpedoborec rnský) a trup jeho vy- hozen pak do povětři. 60 námořní- kův a 3 důstojníci jeho posádky při- byli sem včera večer a budon dle všeho anglickou lodí vojenskou »Hum. bertem« poslání do Honkonu. Z Petrohradu, 14. srpna. (C-B) Ad- mirál Alexějev sděluje caru ze dne 13. t. m. doplňkem k své depeši ze dne 12. t. m. a to dle zpráv konsula z Čifa: Mezitím, co konsul s dnotajem vyjednával v příčlně dočasného poby tu »Rešitelného« v Čifa, by mohl tento stroje své opraviti, velitel »Rešitel- ného« měl dle instrukcí kontradmi- rála Gregoroviče rozmlava s čín- ským admirálem v příčině odzbrojení torpedoborce odevzdal tomuto děla a puš- ky a dal vlajku strhnouti Po útoku japonském byl poručík Ros- čakovský, poddůstojník Petrov, lodní inženýr a 21 námořníkův přijati na šalupu čínského křižáku jeden poračík a 22 námeřníkáv na majákovou loď a na šalupy obchod- ních lodí, Ze 47 můžův posádky 4 se pobřešují. Velitel, jenž kui byl těžce, ale nikoliv smr- telně na stehnu zřaněn, b, i s poddůstojníkem Pětrovem dopra- ven do missijní nemocnice francouz- sé, kam dříve už dodán byl lehe rančný jeden lodník. L. Z Petrohradu, 14. srpna. (Po telegr. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Všechny listy zabývají se útokem Japoncův na »Rešitelného« a očekávají, že Ně- mecko podporovati bude protest ruský Dle různých pověstí bylo vladivo- stocké loďstvo v novém boji poško- zeno a křižák »Rurik« potope.
Renterův Rešitelný Gregorovič Japoncův Čifo Togo Vejhajvea Huma Petrohrad Petrov
6 article
Za to byl nový útok japo- ský na Port Artur slavn odražen. L. Z Petrohradu, 14. srpna. (Pův. tel. zvl. dopis. »Nár. Listů«.) Německo odmíti japonskou žádost, aby »Cesareviee byl donucen opustiti německý přístav »Cesarevič« jest velice poškozen bude odzbrojen. Soudí se zde, že velitelé dvo torpědoborců, jež byly mořem k Vej hajveji zahnány, sami je vyhodili do povětří. Z Paříže, 14. srpna. (C.-B.) »Agence Havas« oznamuje z Mukdenu pod dnešním datem, že kolují pověsti, jakoby velké nepřátelské čety, bez- pochyby voje armády Kurokiovy, po- stupovaly právě od jihovýchodu k se- verozápadu, že však není možno tom podat autentických zpráv. Vše nasvědčuje však tomu, že rozhod- ný okamžikje zeela blízký Z Petrohradu, 15. srpna. (C. B. Jak »Birž. Vědomostem« z Ljao- janu se telegrafuje, odebraly se 3. a 6. divise japonské jižní a rmády se zálohami k Port Arturu, kdež té doby, dvě nově tam odeslané divise nečítaje, nalezá se 80.000 Japoneů se 400 děly a 50 hmoždíři. Cisař japonstký dal rozkaz, že Port Artu má býti do 23. t. m. dobyt.
Artur Havas Petrohrad Německo Paříž Mukden Ljao
7 article
Stav japonských divisí ná- sledkem chorob řádících sklesl s 12.000 na 9000. V Mandžur- sku nezůstalo více než 170.000 mužů. Oblehání Ljaojanu lze stěží očekávati před pádem Port Arturu. Z Petrohradu, 14. srpna. Jak »Birž. Věd.« z Ljnojanu oznamují, táhne 12 pluků japonských na po- moc oblehání Port Arturu. Jak ze spolehlivých pra- menů se sděluje, dal cisa japonský rozkaz, aby Por Artur za každou cenu by dobyt a třeba i kdyby ope- race v Mandžursku měly býti zastaveny. Jestmožno, ževnejbliž- šich dnech celá armáda Ku- rokiova potáhne na Port Artur. Deště zastavily vešker vojenské operace v Handžursku. Z Ljaojanu, 15. srpna. (Č. B.) Ren- terova kancelář sděluje: Japonei stahují odtud zpět vojsko, aby je paslali k Port Arturu. V posled- ních dnech neudály se kol Ljaojanu žádné boje. Rusové ztratili dotyl s Japonci. Na ústupu od Hajčenu byli by bývali eizí vejenští zástupei málem zajati. Geitli se v dosahu palby japonské, ale žádný z nich nebyl zraněn. Z Čifu, 15. srpna. (C.-B.) [Reuter.
Artur Ren Ljaojan Rus Japonec Petrohrad Handžursko Hajčen Reuter
8 article
Telegram ze spolehlivého pramene pocházejicí praví, že dnes ve 4 hodiny ráno zahájenbylvšeobecný útok na Port Artur. Z Tokia, 15. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« sděluje: Dle depeše z Takušinu japonská eskadra pod vele- ním Kamimurovým utkala se včera ráno v 5 hodin asi 20 mil od Ulsonu při korej- ském pobřeží s vladivosto- ckým loďstvem. Boj trval až do půl 11. hod. Bylo viděti, jak křižák Rurike se potepil a při tom po několik okamžiků překocen přídou vzhůru vztyčen byl. 450 mužů po- sádky bylo Japonci záchráněno. Na »Rossii« a »Gramoboji« vzniki několikráte oheň a obě lodi byly silně poškozeny. (Dle jiné de- peše tokijské, jinak s tonto úplně stejné, podařilo se oběma poškozeným lodím těmto unlknouti na sever. Pozn. red.) Jedna japonská loď tre- fena ruskými střelami, při
Kamimurův Japonec Port Artur Tokio Reuterův kancelář
9 article
čemž byli 2 muži usmrceni a 7 zra- něno. Z Čifa, 15. srpna. (C.-B.) »Reuterov kanceláře sděluje: Dle pověstí zde kolu- jících, ale dosud se žádné strany ne- potvrzených, byl ruský křižák »Novik« 40 mil Cintau poto- pen. (Dle jiné depeše, otištěné na jiné straně listu, byl »Novik« pozo- rován mezi Šanchají a Nagasakim, an plul k jihu. Pozn. red.) Z Petrohradu, 15. srpna. (C.-B.) Os ciální zpráva. Telegram admirála Alexě- jeva carovi z 13. srpna praví: Dle zprávy z Port Ařturu z 10. t. m. na- padli Japonci v noci z 9. srpna po 15. hodinném boji i Takuša n a Liaokušan s obrovskými silami. když byli od rána 8. t. m. do 8. hod. večer silnou dělostřelbu udržovali. Když byli zmíněných hor do- byli, nepostoupili dále. V noci na 10. t. m. podnikli ale za lijáku útoky na celou východní frontu, byli ale všude odraženi, zároveň byla celá fronta od Vlčí Hory až po Takušan napadena, ale nepříte byli tam všude odrnžen. Pev- nost jest od 4 dnů bombardována. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy vl na straně 5.)
Nagasakim Petrohrad Alex vlčet Hora Port Ařtur
10 article Hasiči hořících německých hlav se činí.
Hasiči hořících německých hlav se činí. Již za tři dny — v den narozenin císařo- vých — má dojíti v Opavě k ohlášenému hluč nému »Volkstagu« Němců proti rozhodujícím vládnoucím kruhům v Rakousku, »aby se na- učili Němců se báti«. Z obavy, aby se tu a n vládě Körbrově, ani Němcům nepřihodilo žádné neštěstí, chvátají z německých velkostatků, jako z linecké klerikáln stanice a ovšemi z vídeňské officiosní tiskové kančeláře dnes horempádem basiči s plnými voznicemi konejšivých a důtklivých domluv na místo požáru. »Vzpamatujte se!« volají na všecky ty hořící německé hlavy, »a nebázejte pro nic za nie zápslné smolnice na hostinný krov svého věrného Körbra. Jak jen mohla př vás vzníknout taková zpozdilá myšlenka, že by on, jenž tolik pro vás již učinil, mohl vás náhle opustit a zradit, hledě získat místo vás Poláků a Čechův. Zač ho to máte? On, který půl páta roku dovedl čekat, že by nyní byl pozbyl své vášně prosté vytrvalosti a nemoba se dočkati pádu českého Port Arturu, že by Čechům nabízel cenu za to, vzdají-li se ob- strukce a stavěl by jim zlaté mosty k volnému ústupu z neudržitelné pevnosti? Takové chyby se Körber nedopustí!« peroruje officiosni »Silesia«. Čechů nepotřebuje prý se Körber báti, ani jejich obstrukce. Přes tu neupadne.
Němec Polák Čechův Artur Čecho Körber Opava Rakousko Silesia
11 article
Ale za to německá obstrukce, bat i jen německá opposice prý by zasadila ránu k srdci poněvadž by měla za následek slovansko kleri- kální většinu, kterou by Körber vlásti nemobl. — Nechť prý jen Němci vezmou rozum do hrsti a pováží, co by pak následovalo, kdyby provedli, čím hrozí a vypověděli Körbrovi přá- telství své: »Pak by ovšem dnové ministerstv Körbrova byli brzy sečteni. Avšak kdože byl by jeho nástupcem? Bezpečně žádná německá vláda strannická, poněvadž by neměla žádné většiny za sebou, ale také žádná parlamentní vláda slovansko-klerikální, jejíž většina byla by proli německé obstrukci bezmocnou. Po Körbrovi ne- může nic jiného přijíti než slovanská úřadnická vláda, sestavená nějakým Gautschem neb jemu podobným. Chtěj Němci přivodit takovýto obrat z pouhého, ne- dokázaného podezření, že Körber se změni? Pak by mohla býti věci německé v Rakousku způsobena škoda, která by se nedala více na- pravit. Již nyní chce radikalism uchvátit vůdcou- ství . . . Jakého postavení vydobude německému lidu v Rakousku, an tropí vše, aby jen roz hojnil řady nepřátel Němců. On hledí zkazit všeliké dorozumění se s Poláky, on uráží ně- mecký velkostatek, on svými inšpruckými kra- vally odpuzuje od nás Italy, on pohoršuje svým »Los von Rom« k nám se již nachýlivšt německé klerikály »A proto voláme po národním vzpamatování se! Nikdy nebylo Němcům zapotřebí více klidu a opatrné, chladné rozvahy, než dnes!« Tak Körbrův Jeremiáš v těšínské »Silesii«.
Körber Němec Polák Italos Rom Rakousko Los Körbrův Jeremiáš Silesia
12 article
Stejně úsilovně hasí požár v německo-levičácké fabrice Körbrův věrný panoš, německý klerikál dr. Ebenhoch. Uvádi předně svým rozči- leným německým přátelům na levici, kterak přece až dosud p. Körber nezavdal-. N ěm- cům pražádné příčiny k stížnostem! Šustlol se však něco poslední dobou, což prý musili proto hned způsobiti veřejný skandál? Mohl si s ním o tom jako druhdy důvěrně pro- mluvit a věc mohla býti in camera caritatis, v dobrotě vyřízena. Pan dr. Ebenhoch — (býv. »spojenec« Staročechů !) má nár a m ný strach, aby se němečtí levičáe s Körbrem nerozkmotřili. Ja ko prý by z toho měli slovanské strany radost a naději. Rozbroj ně meckých levičákův s Körbrem hnal prý by Slovanům vodu na mlýn. Neboť hněv mezi Němci a Körbrem mohl by přivoditi Körbrův pád. Poněvadž by však Čechům za nynějšíeh okolností asi na pádu jeho již sotva záleželo, změnili by nejspiš své chování vůči vládě přenechali by obstrukci svým protivnikům Něm- cům. Tato výměna rolí, — bojí se pan dr.
Körbrův doktor Ebenhoch Körber Němec Čecho N ě Německo
13 article
Ebenhoch, by však sotva nesla dobré ovoce- Opposiční akce Němcův levičákův zničila by pak též mrazem předčasným — útlé, jed e pučící květy polsko- německéh sbližení a mohla by způsobití užs semknutí se všech slovanských stran.« Toto pomyšlení naplňuje německé srdce páně Ebenhochovo přímo děsem a on patrně doufá, že důvodem tím rázem obměkči kámen opposiční nálady v myslích německých levičá- kův, jimž na konec činí toto kázaníčko: »J ak silným by mohl býti vliv Němců v tomto státě, kdybyste přestali věřící li polirat v jeho nejsvětějších věcech, čímž zne- snadňujete ostatním německým stranám přimknut k vám a kdybyste byli spravedlivými k ostatním národům.« Prozatím by však byl již pan dr. Ebenhoch dosti šťastným, kdyby si jen němečt levíčáci nazejirí opět s pa nem Körbrem padl do náručí. — A vůdce německých ústaváků p. hr. Stürgkh přese všechno elektrické na- pjetí dnešní doufá, že z těch mraků nebude hromobiti, ale že bouře šťastně odtáhine a duha míru mezi Körbrem a levicí opět vzplane na nebi Cislajtanie. Ve své »Míontagsrevni« do- mlouvá dnes německým buřičům oteovsky »Bylo by v zájmu Némců, aby vlny vzbou- řené do příští kampaně na dobro ulehly!
Němcův Němec doktor Ebenhoch Körbr Stürgkh
14 article
Teprve po perně práci a když byl kabinet Körbrův osvědčil nejtužší silu k odporu vůči Slovanům, podařilo se Němcům, že získali opět pevné půdy pod nohami. A nyní by se chtěl opět vrhati v dobrodružství, kteréž by musil míti pro ně nejhorší následky ?! . . . Něme nejsou k tomu povoláni, aby pri- pravovali opposici radostné dny. Nevedlali obstrukce k rozkladu, deeilen toho jen tím, že proti ní ve společné obraně stála vláda s Němci a Poláky. Nadešla-li by změna v tomto bitevním šiku, ne- vzešel by z toho žádný zisk Němcům, nýbrž nadháněla by se jen voda na mlýn nejkrajněj- ších radikálů, která by roztrhala především ně mecké souručenství Avšak orgán Stürgkhův má oči opli- misty: vidí již dnes, kterak požár v německ fabrice »všeobecného rozhořčení Němců« ocha- buje i doufá, že po několikerém ještě vyšleh- nutí plamenů brzy dosopti a šťastně uhasne. Znamením dobrým prý jest, že se hned předem »velmi závažná čásť německých stran (rozuměj německo-ústavácký velkostatek) nedala strhnouti do vřavy bojovné a že s lezský vý bl o v drobném prodejti ranní číslo o sobě . . . za §h odpslední ve alialkách na veskorě- raaní čola. . . . . . . . 19 cépelední . . . . . . .. Inserat plati re kot ově sapře. Přodplucení ainsorty piijiná minl- lsr paspeš irrch lelk- Bakopisy se ne vzaeej
Němec Polák Stürgkhův
15 article
zemský ani se tak nerozhorlil proti slovanským parallelkám samým jako proti tomu, že se vláda ustanovila na jich zřízení, aniž by se dříve byla otázala zemské školní rady slezské o jeji dobro- zdání. Nuž a tu prý p. Körber ve své od- povědi německým vůdeům sám při- slíbil, »že se hrabě Thun aspoň potud na- praví, že záležitost dodatečně sdělí zemské školní radě slezs ké. — V tomto umírněném chování se Němeův zemském výboru slezském a v tomto alibu Körbrově daném pp. Derschattovi a Grossovi vidí hrabě Stürgkh pilíre k mostu opětného šťastného dorozumění a shledání se rozčilených Němců levičáků s drem. Körbrem ! —-
Körber Thun Němův Derschatt Gross Stürgkh Němec slezský Körbr
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 14. srpna. (Projevy dvou německých politiků.) »Oesterreichische Volkszeitung« otiskl dopisy německých poslanců dra. Schückeřa a Prada o vnitřním položení. Oba dopisy jsou adresovány redaktoru řečeného vídeňského listu a vyznamenávají se především tim bezměrným licoměrstvím, v kterém Némci, zvláště rakouští, dosáhli světového champio- Dr. Sehüicker posuzuje jednání Körbrovo. Nemyslí, že Körber už dokonal změnu kursu, ale slovanské parallelky v Opavě a Těšíné, vý- nosy, týkajíeí se záhřebské university, a chy- staná cesta do Haliče jsou známkami, že Körber se zatáčí k Slovanům. Zvláště se povedlo panu Schückrovi obvinění Körbra, že je prvý z ra- kouských ministrů vnitra, jenž nežádá od stát- ních úřadníkův znalost německého jazyka. To - vede k rozkladu říše, již Němci tak horoucně milují, a proto jsou Němci oprávnění pomýsleti na to, nemají-li změniti front naproti vláds Körbrově.
doktor Sehüicker Körbrův Körber Těšíný Schückr Němec Vídeň Opava Halič Oesterreichische Volkszeitung
17 article
Pan Prade se vyjadřuje v podobném smyslu a z listu jeho je pozoruhodno pouze to, ze- národy rakousko uherské děli na dvě skupiny, jednu privilegovanou a druhou odstrkovanou, již se děje křivda za křivdou. K prvé skupině náležejí Poláci, Češi, Jihoslované a Madaři, ke druhé Němci, Ilalové a »Ruthéni«. Pro bůh, již dost, ještě není masopůst! Z Pešti, 13. srpna. (Maďarský po- litik o národnostech.) V uherském sněmě při debatě o rozpočtu košutovec Bela B a ra- bás vyslovil svou nespokojenost s politikou vlády Tiszovy naproti nemaďarským národnostem, vyslovil se i o tom, jak by se tato politika měla změniti. Protože strana jeho nepřestávala mu dávali na jevo souhlas, nabývají slova Barabá- šova tím větší váhy. Pravil: Naše dosavadní snahy, národnosti pomaďařiti, byly jalové. Mu- síme se dáti jiným směrem, abychom utvořili stát, který bude madarským každým svým člán- kem a celou svojí organisaci. Maďarský m nechť je náš stát zevně, státní řečl, odznaky, smýšlením i city, maďarským nechť je v lásce k vlasti. Ale tomu nebude odporovati, spíše napomáhati moudré rozřešení národnostní otázky. My musíme dosáhnouti toho cíle, aby každý svobodně držel, upotřeboval a vzdělával svou národní a mateřskou řeč, ale při tom je- třeba, aby každý (2) uherský státní občan ume i maďarsky. Dle mého mínění, pravil Barabás dále, netřeba užívati násili, nýbrž lásky, srdeč- nosti a bratrství. Při tom v prvé řadě mají ve- likou úlohu víáda, úřady, obce. Musejí ctlti právo každého jednotlivého státního občana a rovně sloužiti spravedlnosti každému, nechť se ke kterékoli národnosti hlást, madarské, ru- munské nebo slovácké.
Prade Polák Čech Jihoslovan Němec Ruthéni Pešť Bela B Madar
19 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. arpna.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 15. arpna. Narození ruského následníka. V duševném napjetí, do kterého ruský národ uvedla válka i jiné události, přišlo naro- zení dávno čekaného následníka jako znamer, kterému ruský národ porozumí tak, že mu zvě- stuje obrat k radosti. Dojemná, plná vroucí upřímnosti, jsou slova, kterými příchod násled- níka vítají ruské listy. »Novoje Vremja« praví: V jasný, slunečný, tichý den bůh daroval carským manželům syna,
Praha Novoj Vremja
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Národ z kvádrů. (Paedagogická kapitola. ) Na svých procházkách za městem po znal jsem více, než ve školách. Květin brouk, pták mluví srozumitelněji nežli lid Řeči lidí, stále totéž, jakobychom vůbec nic n slyšeli! Ale stalo se, a poopravil jsem svů úsudek. A to v rozmluvě s — dítětem. Mládí stojí přede vším s udivenýma očima. chce vše proniknouti, všemu porozumět ! My slaří jsme na své dávné rozpaky už zapomněli. i nejzáhadnější věci zdají se nám úplně jasnými. Narykli jsme své nevědomosti. Je to výsad nlidí, že ještě nenavyklo, chce vědět, umí se ptáti. Je konečně jeho povinnosti ptáti se. J tolik věcí, které odevzdáváme potomkům, aby je rozluštili. Kdysi v létě, na kraji lesa, spatřím dva bochy as desíli- až dvanáctileté. Jeden smutně sedi stranou a nařiká. Pochopil jsem: oba s neshodli se svými spolužáky, byli od nich biti Hoch naříkaje vzpomínal, že jindy sám býva vtézem a čeká, že zejtra nebo pozejtří něk pomůže a zase zvítězí a hned se zase vracel ke své zoufalosti. Druhý hoch stál zamračen stranou, stále zdvihal veliký kámen. Ale síly nestačily, nechal kámen a obrátil se k druhov. — Zanech nářku! — povídá. Mysli raději ne zejiřek a připravuj se ! Zejtra zvitězíme. Ale nečekej, že někdo pomůže a nepros se, aby pomáhal.
Zane nářek
21 article A vrátil se zase ke svému kamenu.
A vrátil se zase ke svému kamenu. Vystoupil jsem z lesa, překvapen, slyšeti úst hocha tak zralé zásady svépomoci, sebe- důvěry a soběstačnosti, zásady moderního de- mokratiemu. Možno-li, aby k nim dospěl sám. ještě tak mlád? Celý národ dospěl k nim teprve po dlouhé době zklamání a vlastně dosud ani nedospěl! A hoch z jedné porážky čerpá po- učení, jež národu nepřinesly ani porážky mnohé? Nemohl jsem uvěřiti. Pokusím se, po- znati. Seznámili jsme se s Petrem — tak jme- noval se — velmi brzy, byl velice sdílný. Ihned jsem zpozoroval u něho snahu, přiji všemu na kloub. Nestačilo mu věděti, ž e něco jest, pátral u všeho, proč a k čemu co jest. A od té doby slýchal jsem jeho p ročr často. Sám uvykl jsem pozorovati věci z no- vých hledisk. Brzy po našem seznámení můj malý dru zanechal úplně her se spolužáky. Smál se je- jich vůdcům, podvůdeům, jejich vojsku proto, že ho tehdy vyloučili ze svých her. Hledáme tak chyby a vysmíváme se tomu, co sami ne- máme. Napadlo mi při malém občanu, že po- dobně jednali i předkové jeho a jednají i otcové. Měli stejný postup myšlení. Měli svého krále, své vojsko, svou šlechtu, svoji vládu — vše milovali. Bylo jim to vzato . . . A změnili své smýšlení. Nastalo odcizování, pak kritisování konečně lhostejnost. Tak mimoděk v národu vypěstěny nov
Petro
22 article
zásady těmi, kdo měli nejspíše pečovati, aby byly zachovány staré. Chtěl jsem na ně upo- zorniti svého malého přitele, ale neřekl jsem mu zatím nic. Je přece jen příliš mlád. Stále ještě věří, že Ježišek naděluje. Již se mu i doma smějí, jak se tajemné tváří a divají se na něho, když se o tom zmiňují. Nechtěl jsem jej dlouho připraviti o illuse. Ale Petr se nedá chopíli se jednou něčeho, nepovoli. A tak jsem mu konečně řekl pravdu. Z počátku byl zaražen, pomalu však za- pomněl na vše, co mu bylo vštěpováno. Ne- vzpíral se ani již stykům se spolužákem Židem s kterým by dříve nikdy nebyl ani promluvil Jeho víra patrně byla otřesena v základech. Když jsem se s ním o tom rozhovořil, kladl mi různé otézky, choulostivé.
Petr Žid
23 article
Odpovídal jsem vyhýbavě. Ale uvažoval jsem a nalezl mimo očekávání mnohou pravdu. C ž my Čechové neztratili jsme svoji víru skorem přes noc? Neřeklo se nám znenadání: ted musíte věřiti něco jiného? A uvěřili jsme časem. Ale, kdo jednou víru změnil . . . Dovedus představiti postup myšlení u našich předků. Šl to u nich jako u malého Petra. Najednou po- znali, že »změna víry jest snadná«. Stala s změna a nic po tom nenásledovalo, žádný konee světa, žádné zhroucení. Víra byla jen věcí poli- tiky, bylo to něco v naší moci, jako cokol jiného. A tak se změnou víry vnesena v české duše lhoslejnost, chladnost pro vyšší statk člověka. A to u národa, který pro víru kdysi nasazoval život. Naše otázka náboženská byla tehdy rozřešena. Jasněji než kdy vysvitlo mi, marný pokus, oživovati, co jest již mrtvo. Dueh národa byl rázem vyrván z pout, našel svoji svobodu svědomí. Ale svoboda, které neumím užívati, jeli to ještě — klenot? Zpozorovav obdobnou změnu u maléh Petra, nezdržel jsem se a řekl jsem mu; — Jsi teď demokrat. — Co jest to demokrat? — otázal se.
Čecho Petro
24 article
Vysvětlil jsem slovo, jak zrovna šlo. Pře mýšlel, konečně se otázal; — Jak se pozná demokrat? Jak? Nejspíše podle pracovitosti. Ovšem myslím vědomí o práci, přesvědčení o jejím významu, uvědomělou pracovitost, lásku k práci. Mohl bych zase ukázati k národu — jak pil- ností, vytrvalostí, pracovitostí domohl se něčeho. A kdyby zpozoroval, že mnozí snad nepracují a jiní neradi pracují, řekl bych mu, chce-i milovati národ, že nesmí všímati si jedno- tliveů. Musí si představiti všechny jakoby slity v jednu osobu — a tu pozorovati. Jest jakoby veliký úl, veliké mraveniště . . . Jedno- tlivci jakoby ani nepracovali, a přece úl se plní, mraveniště vzrůstá. Neuvědomělá snaha po roz- voji, touha po vzrůstu, zdokonalení, láska ku práci — toť veliký rys demokratismu. To byl bych řekl Petrovi, kdyby byl moh výkladu dočkati. Ale odběhl, nemaje trpělivosti. Mládí je netrpělivé. Dospěl asi sám k témuž poznáni. Viděl jsem ho čísti knihy, hledat své vzory. Mluvil o tom, že by chtěl prospěti. B- doucnost vždy náleží tomu, kdo chce prospěti.
Petro
25 article
Ale na cestu k ní je potřebí dvou soudruhů: vychovatele a vůdce Neboť třeba jsou cesty k blahu jiných, k blahu národa správné, čestné, slavné, nejsou přece pohodlné. A na nebezpečných a nepoho- dlných cestách ztrácí se odvaha. Prospěch ji- ných, právo, pravda. roznítí v mladém srdci vždycky oheň, ale jest třeba, aby oheň byl vytrvalý. Bylo by tedy třeba vychovatele. Ale ne- směl by říci svěmu chovanci: musíš to a tol Mládí má srdce plné, je nepokojné, nechce uzná- vati autority. Třeba je vésti, ríditi nepozorovaně, probouzeti v něm vědomí povinnosti. Třeba mu nasuggerovati jeho vlastní vůli a odhodlanost. — Jsi pravý demokratický duch, pravíme mu, nepodléháš předsudkům, ty žádáš si jenom volnosti pro sebe a pro své bratry. Nechceš, aby ti někdo jiný vládl, nechceš, aby někdo druhý tvé svědomí ovládal. Jsi pracovitý a věria v budoucnost práce. A s druhé strany kráčel by vůdce, a ten by ukazoval cestu a říkal by svému svěřenci: — Máš mnoho volných cest — tato však, věř, je nejlepší. Vede k prospěchu tvému, ale i všech ostatních. A mezi tím hlas vychovatelův zněl by stále nalehavěji: — Takovým jsi byl dosud, ale takovým chceš i zůstati. Chceš! Znáš snad krásnějšího slova, nežli: já chci? Vidís tak svoji bu- doucnost, neboť chceš ! Nezapomínej, že chceš ! . . E. P.
Vidís