2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. srpna 1904. Císlo 225.
4
article
Port Artur.
Události jest rozkaz mikadův, aby japonšt
vojevůdcové obrátili všechno úsilí na dobyt
Port Arturu a vzali jej za každou cenu, i za
tu, že by spojené armády, operující naproti
Kuropatkinovi měly se obrátiti na Kvantun
Port Artur zalehly přesilou koby lek.
Rozkaz tento má rozum a my již nejednou
vyslovili své podivení nad tim, že Japonci již
na počátku války neučinili si Artur hlavním
cílem, neboť více, než tuto pevnost s přístavem
a poloostrovem, získati nemohou ani za sebe
delší, krvavější a nákladnější válku.
Bude tedy nyní Port Arturu dobýváno ještě
s mnohem větším úsilim, s nasazením všech
sil, kterými Japonci vládnou a s ještě větším
sebeobětováním. Naproti tomu nastane hrdinným
obrancům úloha rozvinouti všechen heroism.
kterým jsou naplněna jejich srdce. Oni se ne-
zaleknou ničeho, ani smrti, jíž jsou posvěcen
již od počátku obležení.
Po rozkaze mikadovu nelze jinak než uznati.
že dílo obrany Port Arluru proti veškeré ja-
ponské moci bude dílem nesmírně nesnadným.
ale také nejvýše čestným a slavným. Po roz-
kaze mikadovu i pád Arturu bude slávou
ruských zbraní a vítězstvím ruské statečnosti.
Dle zprávy »Daily Telegraphu« z Čífu ze
dne 11. t. m. počet oblehatelů k tomu dni do-
sahoval již 100.000 mužů a odtud každým
dnem roste.
Artur
Japonec
Artur dobývat
5
article
Boj u Hajčenu.
Nemirovič Dančenko telegrafuje velice z-
jímavé podrobnosti bojů kolem Hajčenu, jichž
byl sám svědkem: Prvního srpna byla hlavní
bitva téměř na všech postaveních. Na východě,
kde byl zabit generál Keller, obklíčili Japonci
levé křídlo našeho sboru a objevili se takto
v jeho pozadi, táhnouce celou řadou propastí
hlubokých strží. Naši příjali odvážně boj, ač
byli ve veliké menšině. Pod vražednými pa-
prsky ohnivého slunce vrhly se pluky kaslovský
a voronejský s nasazenými bodáky na pahorek
a vyklidily nepřítele s návrší, které byl obsadil.
V této hornaté krajině jsou veškera postavení
bitevní obyčejně vyvýšena a abychom je zaujali,
jest třeba armády, čítající nejméně několik se
tisíc mužů. Poloha krajiny jest tak rozmanitá.
že bojující, jsouce vzdáleni od sebe pouze půl
versty, ani o sobě nevědi. Stává se, jak tomu
bylo posledně, že Japonci a naši ulehli ve svých
úkrytech ve vzdálenosti padesáti kroků, aniž
věděli jedni o druhých. Když zaujali pahorek
útokem a s nasazeným bodákem, tu naše vojsko
o němž jsem se právě zmínil, potřelo úplně ně-
kolik japonských setnin, kladoucích nejtužší
odpor. Ale naši sotva si oddechli a již octli se
v pekelném ohni, neboť nepřátelské batterie
střílely na ně se tří stran. Také největší ztráty
naše byly toho dne zde. Avšak naši drželi se
stalečně. Naše batferie odpovidaly japonským,
ač proti každé naší stálo několik baterií nepřá-
telských. Nemohouce déle se udržeti, ustoupily
raději, razice si cestu nepřátelskými posicemi.
Nemirovič Dančenko
Keller
Japonec
6
article
Nejohroženější batterii podařilo se odvléci tři
děla, čivrté byle zničeno střelbou Japoncůa
ostatní čtyři byla námi samými vyhozena do po-
větří. Díky obratnému pohybu a střelbě naší
třeti batterie dorazili jsme k Hajčenu a vypro-
stili z vražedného ohně naši pěchotu, jež velice
utrpěla. Naše ztráty byly citelné; některé z na-
šich setnin ztratily veškeré důstojnictvo. Co se
týká Japonců, byly mnohé z jejich šiků úplně
pobity. Většina našich raněných dopravena byla
do Hajčenu v nemocničních aneb nákladních
vozech. Za svitu měsíčního bylo viděti kolem
nádraží celou řadu nositek s raněnými, kteři
pod bilými pokrývkami čekali, až přijdou na
řadu, aby byli naloženi do vlaku. Červený
kříž vyznamenal se za vedení senátora Tre-
pova, Konečně bylo učiněno opatření nejnutnější:
hrozné břemeno, jež nosí naši vojíni — plášt
a torba — bude od tohoto okamžiku odváženo
pod olověným nebem a stále stoupajícími cestami
zvláštními voziky v počtu asi třicet pro každý
pluk. Byla hrozná podívaná na ubohé vojíny
klesající pod tímto břemenem a bojující v ho
rách po nejnamahavějších pochodech.
Japonec
trepov
7
article
Druhého srpna vytkli si Japonci za účel
vytlačiti gen. Miščenka z jeho postavení. Ale
naše prapory objevily se ihned před nimi jako
nepřekročitelná zeď a nepřátelé přišli, abysi
o ni hlavy roztřištili. Všechno úsili bylo marné.
Jejich útoky byly odraženy bodáky. Generát
Miščenko ztrávil celý den ve středu ohně u bat-
terie, stojící pod soustředěnou střelbou z děl.
Čtvrtá batterie ani nedala Japoncům času, aby
opustili své úkryty, odtud utíkali nepřátelé na
všechny strany jako mravenci. Jejich děla byla
poškozena. A tak ustanovený problém, udržovat
nepřilele po 24 h din, byl výborně proveden
s nejmenším počtem mužstva. Pluk Bernaulův
bojoval velmi statečně. Udržel své postavení,
ač sily japonské, daleko větší, vrhaly se na
náspy a přicházely tak blízko našim, že byli
tito nuceni vyrvati jim pušky a odrážetije
pažbami. Čtvrtá selnina tohoto pluku vyzname-
nala se zvláště v útoku s nasazeným bodákem.
Při tom byl raněn na hlavě úlomkem šrapnelu
velitel pluku moršanského, Petrov, avšak zůstai
dále v bitevní řadě. A tak za obrovského vedra,
po 8denním bdění a nepřetržitém boji zůstal
naši vojíni na výšinách a skalách, chráníce
takto přístup do Hajčenu. Až při západu slunce
vystřídalo je čerstvé vojsko. Z těchto orlieh
hnizd jest viděti široká, rozsáhlá a úrodná pole,
krásné zahrady a stinné háje. Větve gaoliano
jsou tak vysoké, že s naší výše mohli jsme
spatřiti japonské zvědy, sedící klidně na koních
ve vzdálenosti dvou verst od našich, aniž jedni
neb druzí o tom věděli. Jinde narazil oddil
34. střeleckého pluku na japonskou pěchotu
Naši odrazili ji s nasazenými bodáky a ode-
hnali, ztrativše při tom 22 raněných a sedm
mrtvých . ..
Japonec
Petrov
8
article
Na místě dešťů, jež nám byly oznámeny.
páli do nás neuprosné slunce největším žárem
Také případy úžehu slunečního jsou četné.
zvláště v pluku Barnaulově. Zástupce Červeného
kříže, Kononovič, vyprávěl nám, že při rozpi-
nání kabátů těch, kteří byli zasaženi úžehem.
mnohdy si ošetřovaté spálí prsty od rozžhave-
ných knofliků a kovových sponek. Jedině noe
přináší trochu osvěžení našim vojínům, vysíle-
ných únavou. Ke konci dodávám, že plukovník
Istomin, velitel 137. pluku ruského, odmítl své
povýšení na generála a vůdce brigády ve vo-
jenském okresu v Polsku proto, aby nemusi
opustiti svůj pluk a vzdáliti se boje.
Offieiální ruská zpráva o boji před
Port Arturem.
Z Petrohradu, 13. srpna. (C.-B.) Officiáln
zpráva. Telegram admirála Motuševiče caru ze
včerejška praví: 10. t. m. o 9. hodině dopol
počala eskadra naše, sestávající ze šesti
obrněnců, křižáků »Askolda«, »Dianye.
»Pallady« a »Novika«, jakož i osmi
torpedoborců, opouštěti Port Artur. Japone
soustředili se oproti nám a sice nalezaly se
v první řadě obrněnci »Asahi«, »Mikasa«
»Fuji«, »Jašima« a »Šikišima« a křižáci »Nišias
a »Kašuga«, v druhém šiku bitevním křižáe
»Jakumo«, »Kasagi«, »Čitose« a »Takasago«
v třetím šiku; křižáci »Jenknašima«, Akicušíma.
Istomin
Artur
Motuševič
Pallas
Jašim
Kasagi
Čitos
Polsko
Petrohrad
Asahi
Mikas
Fuji
9
article
»Akičuma«, »Izumi«, »Macušima«, »Hašidatee
a obrněnec »Čin Yen« asi s 30 torpedoborci
(Měli tedy Japonci velikou přesilu nejen co do
počtu, ale i co do bitevní váhy a výzbroje lodi
Pozn. red.) Naše loďstvo manevrovalo tak, aby
si prorazilo cestu mezi nepřátelskými loděmi.
V době tě vysílali nepřátelšti torpedoborci proti
směru plavby naší pllovoucí miny, čímž
se manévr náš nesmírně stížil. O 1 hod. odpol.
podařilo se loďstvu našemu po boji
40minutovém proraziti si cestu a dáti
se směrem k Šantunu. Nepřátelské lodi
stihaly nás se všech sil. O páté hodině po-
čal boj poznovu a trval s čákami při-
bližně stejnými po pět hodin. Za
boje toho padl velitel loďstva, kdežto
velitel obrněnce »Cesareviče« byl zra-
něn a vědomí pozbyl. Skorem v téže
době bylo poškozeno kormnidelní zařízení lodi
té, čímž byla tato nucena asi na 40 minut za-
staviti. Tím stalo se nutným, aby ostatní lodi
manevrovaly kolem ní. Velitelství eskadry přešlo
na knížete Uchtomského, velitelství » Cesareviče«
na důstojníka nejdéle sloužícího. Po soumraku
»Cesarevič« nebyl s to eskadru sledovati. Ztratil
ji z dozoru a dal se směrem na jih, aby se
pokusil vlastní silou Vladivostoku dosíci. Za
noci byl obrněnec ten předmětem útoků minami
a za svitání octl se u Šantumu. Když se zji-
stilo, že nemůže dosíci Vladivostoku, uchýlil se
za účelem oprav do Kiaočau, kam večer v9
hodin přibyl a kdež zastihl křižák »Novik«a
torpedoborce »Vynoslivého«. (?) Mimo admirála
Vitgefta byli ještě tři důstojníci usmrceni a osm
důstojníků zraněno, mezi nimiž Ivanov, velite
»Gesareviče«. Počet padlého a zraněného muž
stva není ještě přesně zjištěn.
Izumi
Macušim
Japonec
Vitgefta
Ivanov
Gesarevič
Vladivostok
Kiaočau
10
article
Porušení nentrality Čínou.
Z Pekina, 15. srpna. (C.-B.) Předseda Vaj
vupu (zahraniční úřad) měl rozmluvu s japon
ským vyslancem.
Z Tokia, 14. srpna. (C.-B.) [»Reuteroua
kancelář«.] V dlouhém prohlášení vydaném japon-
ským námořním ministerstvem se praví ohledně
sfféry v přístavu v Čifu, že »R ešiíte l nyje
nebyl prý ještě odzbrojen, když Japonci k němu
se dostali. Japonský důstojník prý vyzval ruského
kapitána, aby přístav opustil anebo se vzdal.
Ruský kapitán však nesvolil ani k prvé ani ke
druhé eventualitě a dal rozkaz, by loď byla vy-
hozena do povětří. Současně prý se svým muž-
stvem napadl japonské vojíny, kteří důstojník
provázeli.
Ztráty japonské v námořní bitvě.
Z Tokia, 15. srpna. (C.-B.) Ztráty Japoneů
v námořní bitvě dne 10. srpna činí: Z obrněnce
»Mikasy« čtyří důstojníci a 29 mužů mrtvých
šest důstojníků a 39 mužů těžce a čtyři důstoj
níci a 49 mužů lehce raněno. Z křižáku »Jašimo«
jeden důstojník a 11 mužů mrtvo, deset mužů
zraněno. Z křížáku »Nišinu« 9 důstojníků a devět
mužů mrtvo, dva důstojníci a 6 mužů zraněno.
Z křižáku »Kasugy« deset mužů zraněno; z tor
pedoborce »Asagiri« 3 muži mrtvi; z jednoho
torpedového člunu 1 muž mrtev a 8 zraněno.
Po mořské bitvě portarturské.
Z Tokia, 15. srpna. (Č.-B.) Dne 11. srpna
odpoledne shlédl japonský parník »Genkaimaru«
poblíže ostrova Igveje u Koreje ruského torpedo-
borce, na západ plujícího, kterýž se nepochybně
10. srpna od ruského loďstva portarturského od-
loučil a opět do Port Arturu vrátiti se hleděl
Japonec
Nišin
Artur
Čína
Tokio
Igvea u Korea
Vaj vup
11
article
Sesílení japonské armády u Port
Arturu.
Z Petrohradu, 14. srpna. (C.-B.) Ruská tele-
grafní agentura oznamuje z Mukdenu ze vče-
rejška: Proslýchá se, že japonská armáda před
Port Arturem obdržela posily. Japonci prý za-
ujali postavuní ve dvou skupinách, jedna na Lun-
vantanu, druhá na kopcích nad zátokou Louisi
nou a »desíti korábů«. Také západně od Vlč
hory na vrších vyvezena byla déla.
Artur
Port
Japonec
Louis
Petrohrad
12
article
„Cesarevič“.
Z Čifu, 14. srpna. (C.-B.) Reuterova kance
lář z Cintau telegrafuje: »Cesareviče
připlul sem v noci 11. srpna rychlostí čtyř ná-
mořských mil. Aby dosáhl této rychlosti, spotře-
boval značného množství uhlí. Kormidlo bylo
zlomeno, jedno dělo zničeno, stěžně roztříštěny,
komíny prostříleny. Na můstku velitelském a též
jinde možno spatřiti velká tratoliště krve. Po-
škození, kterých ulrpěl v ponoru, byla na rychlo
spravena. Lod tato byla v boji dne
10. srpna vystavena ohni nepřátel-
skému nepřetržitě od polední ho-
diny až do večera. O půl 12. hodině
byl admirál Vitgeft dopadlým graná-
tem na loď v pravém slova smyslu na
kusy roztrhán. Jenom noha zbyla po
něm. Důstojníci okolo něho byli
rovněž zabiti. Ztráty mužstva na »Cesaro-
viči« obnášejí 15 mrtvých a 40 raněných.
Přibyl sem též dne 11. srpna jeden ruský
torpedoborec, tolikéž značně porouchaný. Za půl
hodiny po něm připlu! »Rovik«. Byl úplně
bez pohromy, nabral uhlí a odplul 12 srpna ve
3 hodiny ráno neznámým směrem na šíré moře.
Večer 11. srpna blížil se »Askold« v prů-
vodu torpedoborce a pokusil se vplout do pří-
stavu; poněvadž mu však japonský křižák jel do
cesty, plul zpět. Blíže předhoři šantunského, ne-
daleko bojiště, bylo možno spatřiti několik japon-
ských křižáků; japonské torpédovky střehou při-
stav Cintau, střídajíce se s nimi.
Reuterův
Vitgeft
Přibyl
Rovik
Čif
Cintau
13
article
Místodržitel Alexějev.
Z Charbina, 13. srpna. (C.-B.) Ruská tel.
agent. sděluje: Miatodržitel Alexějov projede
dnes v noci tudy na cestě své do Vladivostoku
Zajeti »Rešitelného«.
Z Petrohradu, 14. srpna. Telegram poru
číka Roža ko vs kého, zaslaný caroví dne
13. srpna, sděluje: Dne 11. srpna přibyl jsem,
veza důležité depeše na torpedoborci »Rešitel-
něm«, z Port Arturu do Čifu. Projel jsem
dvěma nepřátelskými blokádami. Dle rozkazu
admirála Grigoreviče odzbrojil jsem loď a stáhl
vlajku. Všecky formality byly splněny. V noci
na 13. t. m. byl jsem v přístavu Japonci, kteři
se přiblížili s dvěma torpedovkami a jedním
křižákem, přepaden. Jelikož loď neměla vý-
zbroje, aby se mohla bránit, učinil jsem všechny
přípravy k vyhození jejímu do povětří. Když
chtěli Japonci upevnili na naši torpedovku svoj
vlajku, udeřil jsem důstojníka a srazil ho do
vody. Také ostatnímu mužstvu jsem poručil
aby Japonce srazilo do vody. Náš odpor však
ničeho nepořídil a Japonci se »Rešitelného«
zmocnili. Na lodi nastala sice explose, avšak
loď se nepotopila. Japonci vzali ji do vleku.
Naše mužstvo a důstojníci se zachránili. Já
sám byl střelen do kyčle.
Artur
Grigorevič
Japonec
Vladivostok
Petrohrad
14
article
Alexějova zpráva o afféře
»Rešitelného.«
Z Petrohradu, 14. srpna. (C -B.) [Offieiáln
zpráva] Telegram admirála Alexějeva císaři ze
dne 12. t. m. praví: Dle zprávy našeho kon-
sula z Čifu ze dne 12. t. m. vjely v noci mi
nulé dva japonští torpědoborci do vnitřní ho
přístavu a napadly ke 3. hodině ranní ruského
torpédoborce »Rešitelného«, který dle dohody
mezi velitelem jeho a čínskými úřady byl již
den před tím odzbrojen. Japoncům
bylo to známo. Velitel »Rešitelného« dal
rozkaz loď do povětří vyhoditi. Loď se ale ne-
potopila a byla nepřitelem z přístavu odvlečena.
Velitel poručík Rosiakovský, poddůstojník Sergěj
Petrov, druhý lodní inženýr Kirljakov a větší
čásť mužstva se zachránila plováním. (Bylo již
v podstatě sděleno též v jiných neúřadních
zprávách.) Muži ti vypravují, že Japonei
stříleli za útěku jejich po nich.
Alexějův
Alexějev
Japonec
Rosiakovský
Petrohrad
Sergěj Petrov
Kirljakov
15
article
Chunchuzově.
Z Petrohradu, 15. srpna. (C.-B.) »Rus. tel
kancel.« sděluje z Mukdenu ze dneška: Dle
činských údajů chunchuzové povzbuzeni Ja-
ponci utvořili v okresu sinmintinském čety 1000
mužů silné. Každá četa má 100 mužů s hor
skými děly. Čety postupují poděl řeky Liao
vzhůru, aby přepadli ruskou tra
železniční.
Ruské a japonské objednávky.
Z Kolína n. R., 15. srpna. V Altoné ve
Vestfalsku objednávali těchto dnů Japone
mnoho válečných potřeb. Brzy po odjezdu Ja-
ponců přibyli ruští důstojnici a učinili rovněž
objednávky. Japonci navštivili pak ještě jiná
průmyslová města a činili v nich objednávky.
Boj s vladivostockým loďstvem.
Z Petrohradu, 14. srpna. Ruská telegrafn
agenturaoznamuje z Charbinu: Třídenni vyjíždka
viadivostockého loďstva na východní pobřeží Ja
ponska způsobila mezi obyvatelstvem nesmírnou
paniku, Cizí lodi zastavily plavbu a uchýlily se
do přístavů. Zatčené mužstvo parníku »Knigh
Commandeur« prohlásilo, že nemnělo ani tušení,
že by se bylo mohlo setkati s vladivostockým
loďstvem. Ve Vladivostoku cena potravin nad
míru stoupla.
Japonec
Commandeur
Petrohrad
Rus
Kolín
Charbin
Vladivostok
16
article
Před Ljaojanem.
Z Petrohradu, 15. srpna. (C- B) Dopisovatel
»Biržev, Vědomostí« sdělují z Ljaojanu ze dne
14. srpna: Zde je úplný klid. Ani ineží předními
strážemi není bitek. Nepřítel odstupuje —
jak se zdá — všude zpět Dnes na želez-
nici mezi Ljaojanem a Audidném udál se
výbuch, jehož původcli byli; jiak
z jlstěno, Japoncj, kteřř nebyli ale
ještě nalezeni. Trať opět spravena. Fršelo
poznovu silně.
Ruské lodi v cizích přístavech.
Z Berlína, 15. srpna. (C. B.) »Nordd. Allg
Zig.« sděluje: Poněvadž se objevilo, že vojen-
ské lodi ruské v přístavu Cinlau nemohou být
v určité lhůtě způsobilými k vyplutí na moře
byl dán pokyn, aby lodi ty byly od-
zbrojeny.
Z Čifu, 15. srpna. (C-B.) »Reuiter. kane.
sděluje: Dle telegrámu z Cintau ruská řadová
lod »Cesarevič« na výzev Japončů, aby Rusové
vypluli z přístavu a v boj se dali, vplula ještě
hlouběji do přístavu. Soudí se, že růské lod-
budou odzbrojeny. V Cntau jsou 3 rušti tor
pédoborci, z nichž 2 také jsou poškozeny, třeli
pak bez pohromy.
Z Čifu, 15. srpna. (C.-B) »Reuter. kanc.«
sděluje: Dle depeše z Cintau ruské lodi »Ce
sarevič« a 3 torpédoborci s ňaly vlajk u za
přítomnosti německého guvernéra.
Ze Šanchaje, 14. srpna. (C. B.) »Reut.
kancel.« sděluje: Ruským lodím da ná
lhůta 48h odinnáminula odpoledne
ve 2 hodiny. Torpédoborec »Gromoboj« nen
ještě odzbrojen, ale stane se tak asi co nej
dríve. Zranění z »Askolda« byli dnes dopraveni
do nemocnice městské. Správky lodí rychle po-
kračují. Jest neznámo, co se stalo
s nemocniční lodí »Mongoli a«.
Parník »Gallie« pozoroval křižák
»Novik« mezi Šanchají a Nagasa-
kim, an plul k jihu. Úřady jsou zne-
pokojeny. Plavba jest rušena.
Nordd
Reuiter
Japonč
Rus
Petrohrad
Berlín
Šanchaj
Reut
Gallie
Reuter
Nagaskim
17
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
18
article
Německý sjezd opavský.
Německý sjezd opavský.
Z Vídně, 15. srpna. »Všeněmecká korre-
spondence« sděluje z Opavy: »Protože 18
srpna, v den protestního sjezdu německého se
očekávají velké demonstrace, vyšle zemská
vláda toho dne do Opavy 30 četníků a 30
tajných policistů. Zdejší pluk jeden má již po
celý týden pohotovost. Čeští obehodníe
vzhledem na vyzvání obecní ho
zastupitelstva, by obchody a kan-
celáře 18. srpna od 9 hodin rán
do 2 hodin odpoledne byly za-
vřeny, požádali zemskou vládu za
ochranu obchodu. Obecní rada sejde se
16. t. m. k mimořádné schůzi, na jejímž po-
řadu jest jediný předmět: »Jaké stanovisko
zaujme obecní rada ke sjezdu, po případě
má-li se zúčastniti církevních slavností v den
narozenin eísařových?« V politických kruzíeh
se ujišťuje, že poslanec Hofmann vážně
zamýšli vzdáti se mandátu, kdyby na sjezdu
lidovém nebyla mu vyslovena důvéra; pak by
prý kandídoval mí sto něho bývalý říšský posl.
Hofmann
Vídeň
Opava
obecní rada
19
article
Türk.
Türk.
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 15. srpna. (C.-B.) Arcikníže Fer-
dinad Karel odjel dnes do Inšpruku.
Z Išlu, 14. srpna. (C.-B) Arcikníža ta Leo
pold Salvator a František Salvator a bavorský
prine Leopold přibyli sem včera večer.
Ku panovnické schůzce v Marianských Lázních.
Z Marianských Lázní, 15. srpna. (C. - B)
Světové město lázeňské ozdobilo se nesčetnými
prapory, pletenci chvojí, květinami a draperiemi.
V ulicích zřízeno pět slavobran. Tisice lidí
proudí ulicemi, prohlížejíce si dekorace. Zvláště
nádherně ozdoben jest též byt krále Eduarda v
hotelu »Výmar«, mimo jiné anglickým a ra
kouským znakem.
Z Karlových Varů, 15. srpna. (C.-B.)
Místodržitel hr. Coudenhove přibyl sem, by řidil
přípravy k uvítání císaře a odjede večer do Kar-
lových Varů. Ulice města i fronty domů jsou
nádherně vyzdobeny. Město povolilo k účeli
tomu výdaje bez obmezení. Stavby slavobran
jiné dekorace řídil stavební městský ředitel
Drobný. V »Lázeňském domě« nalézá se vý-
stava, jež týče se dějin města, jeho rozvoje
lázeňských zařízení.
Hr. Goluchowský.
Z Išlu, 15. srpna. (C. B) Ministr Golu-
chowský byl dnes, eísařem přijat ve slyšení
déle než hodinu trvajícím, i byl pak přizván
k hostině. Goluchowský, jakož i arciknížata
Leopold Salvator a František Salvator vrátí se
večer do Vídně.
Karel
Lea
Salvator
František Salvator
Leopold
Eduard
Coudenhove
Drobná
Goluchowský
Gola
Leopold Salvator
Vídeň
Fery
Išlu
Výmar
Karlová Vary
Kara
Hradec
lázeňský dům
20
article
Zemský president slezský.
Z Vídně, 15. srpna. (C.-B.) Zemský presi-
dent slezský hr. Thun Hohenstein přibyl sem
dnes ráno. Odpoledne odjel hr. Thun opět do
Opavy.
K zrození ruského následníka.
Z Petrohradu, 14. srpna. (C-B.) Úkazem
carovým jmenuje se následník Alexěj náčelníkem
52. fiuského pluku tělesné gardy a 12. střele-
ckého pluku východosibiřského, kteráž na dále
ponese jméno jeho; zároveň přiděluje se ke
všem plukům gardovým, jichž náčelníkem jest
car, dále gardovému pluku chevalierů, kyrysni-
čkému pluku tělesné gardy carové vdovy Marie
Feodorovny a gardovému hulánskému pluku
carové Alexandry Feodorovny, konečně i 13.
erivanskému gardovému pluku cara Mikuláše II.
Denním rozkazem tím jmenuje se carová Alex
andra zároveň majitelkou 15. dragounského
pluku Alexandrovskéhio.
Thun Hohenstein
Thun
Marie Feodorovna
Alexandr Feodorovna
Mikuláš II
andra
Vídeň
Opava
Petrohrad
21
article
Včera vydaný bulletin praví: Stav carové
jest dobrý. Teplota 36 9 st., tepů 78. Slav zro
zeného prince jest uspokojivý.
Z Cetyně, 15. srpna. (C.-B.) Za příčinou
zrození ruského následníka bylo na podnět ru-
ského zástupce Micka slaveno zde slavnostn
»Tedeum«.
Z Petrohradu, 15. srpna. (C. B) Dle vče-
rejšího bulletinu o stavu carové teplota a tepy
jeví stav normální. — Princi zrozenému vede
se dobře.
Z Petrohradu, 15. srpna. (C.-B.) Denním
rozkazem carovým byl následník Alexéj jme-
nován atamanem všech pluků kozáckých.
Z Vídně, 15. srpna. (C.-B.) Dnes slou-
ženo v ruském chrámu za příčinou zrození ná-
sledníka Alexěje slavnostní »Tedeum«; pří
tomni byli vyslanec ruský Kapnist, vyslanecký
rada Budzerog s členy vyslaneteví, býv. ra
kousko uherský vyslanec v Petrohradě kníže
Liechtenstein a četní členové ruské osady
s dámami.
Jmenování na Rusi.
Z Petrohradu, 15. srpna. (C. B.) Správce
ministerstva vyučování generál Glazov byl
jmenován ministrem: gen. guvernér finský, kníže
Obolenský jmenován — s ponecháním však
na jeho místě — generálním pobočníkem císa-
řovým. Velitel I armádního sboru, generál baron
Meyersdorí odjel se svým štábem včera
na bojiště.
Mick
Alexéj
Liechtenstein
Glazov
Obolenský
Meyersdorí
Cetyně
Petrohrad
Vídeň
Rus
Budzerog
22
article
Ze Srbska.
Z Bělehradu, 15. srpna. (C.B) Místo-
předseda státní rady Radonič byl na vlastní zá-
dost dán na odpočinek. Jak »Politik« tvrdí
žádal za to, protože jest názoru, že teprve skup
ština musí ústavně povoliti úvěr na korunovaci
kdežto vláda žádá povolení to přímo na státn
radé.
Uzavření anglických sněmoven.
Z Londýna, 15. srpna. (C.-B.) Horní sně
movna přijala v dnešní schůzi apropriační před-
lohu ve všech čteních a potom i předlohu v při
čině anglo-francouzské smlouvy o smírčím soudu
a předlohu o bezdrátné telegrafli v 3. čteni.
Z Londýna, 15. srpna. (C. B.) V královské
trůnní řeči, přečítané za přičinou uzavření par-
lamentu, projevuje se nejprve politován
nad tím, že nepřátelství mezi Ru-
skem a Japonskem ještě trvá. Praví
se pak v trůnní řeči dále ještě:
»Při vypuknuti války vydal jsem prokla-
maci o své neutralitě a uložil jsem všem svým
poddaným za povinnost přísné zachovávání jeji
Důležité otázky vznikly v souvislosti s válkou
z nastupování válčících vůči neutrálnímu ob
chodu. Sporné otázky, jež byly vyvolány
a jež jsou největší důležitostí pro
říši mou, budou, jak důvěřuji, přátelsky
bez poškození rozsáhlých zájmů télo říše upra
veny. Styky mé s cizími státy jsou trvale uspo-
kojivé«
Trůnní řeč zmiňuje se pak o uzavřen
smluv a prohlašuje dále, že plán pro reorgani
saci makodonského četnictva slibuje uspokojivý
výsledek.
Radonič
Srbsko
Bělehrad
Londýn
Japonsko
anglický sněmovna
23
article
Politická výprava do Tibetu selkal
se při postupu svém s některým odporem.
Doufám bezpečně, že smluveny budou pod-
mínky, jež usnadní obchod a třenice na hraniei
indické říše znemožní.
Na konec prohlašuje se v trůnní řeči, že
král rozhodl se pro provedení vše-
obecných voleb do zákonodárné rady
transvaalské.
Nová dráha ruská.
Z Petrohradu, 14. srpna. (C. B.) Dnes byla
zahájena pravidelná doprava na nové trati Petro-
hrad-Vitelosk, jež sloužiti má spojení residence
s Kyjevem.
Petro
Petrohrad
Kyjev
24
article
Srážka torpědoborců anglických.
Z Devonportu, 14. srpna. (C.-B.) Torpédo-
borec anglický »Arne« srazil se v noci s tor-
pědoborcem »Decoy« poblíž Sully. »Decoy« se
potopil. Dva námořníci byli usmrceni.
Turecko-arménský spor.
Z Cařihradu, 13. srpna. (C B.) Porta,
která se dosud vzpírá vyhovět požadavku ame-
rickému, aby vzájemná vyslanectva byla zamě-
něna za velevyslanectva, vymlouvajíc se na velké
výdaje s tim spojené, učinila návrh, aby sporná
tato záležitost předložena byla rozhodčímu soudu.
Z Berlina, 15. srpna. (C.-B.) Wolf. kancel.
sděluje z Cařihradu ze dne 14. t. m. : Když
byly včera večer americké požadavky Portou
povoleny, obdrželo dnes americké loďstvo rozkaz,
aby Smyrnu opustilo.
Zinověv u sultána.
Z Cařihradu, 13. srpna. (C.-B.) Včera byl
přijat sultánem ruský velevyslanec Linověv
ve slyšení. Otázka mořských úžin nebyla již
uvažována. Obě strany již považují ji za vy-
řízenou.
Arménské hnutí.
Z Cařihradu, 13. srpna. (C.-B.) Zprávy
konsulátu z Erzerumu potvrzují dílem zprávy
vojínů o událostech v kraji diadinském, sandčab-
ském a bajazidském ale tvrdí, že jednotliví dů-
stojníci, úřadníci a Kurdové se snažili, aby vý-
tržnostem zamezili a chránili (?) Arměnce. Porta
žádá od guvernéra podrobné zprávy a vydala
přisný rozkaz, aby výtižnostem bylo čeleno.
Z Cařihradu, 13. srpna. (C.-B.) Arménský
patriarcha na notu turecké Porty, ve které ho
tato viní, že ve stižnosti, kterou podal proti
úřadům vilajetu billizského ohledně nejnověj-
ších událostí, dopustil se nepřístojností vůči
trůnu a státu, odpovídá notou, ve které se
ohražuje proti takovému výkladu Porty a doka-
zuje, že v oné stížnosti, ve které se viní úřad-
nictvo z neplnění povinností, nemůže se spatřo-
vati takový úmysl, jaký Porta jí podkládá.
Arne
Sulla
Decoy
Wolf
Smyrna
Zinověv
Devonport
Cařihrad
Berlín
25
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zdražení mléka.
Z Vídně, 15. srpna. (C.-B.) Shromáždění,
navštívené několika sty producentů mléka z Dol-
ních i Horních Rakous, Moravy, Slezska a Uher,
usneslo se od 15. září t. r. do 14. května
1905 zvýšiti ceny mlěka o 4 hal.a
od 15. května 1905 o 3 hal. za litr. K obhá-
jení zájmův mlékařství byl dosazen stálý výbor
ve Vídni.
Ruská výpůjčka v Německu.
Z Berlína, 15. srpná. (»N. Fr. Presse «.)
V úterý koná se v Petrohradé ministerská po-
rada za účasténství finančních radů. Jedná se
o úzavření půjčky v Německu. Ředite. Roth-
stein, jsoucí ve službách petrohradské mezi-
národní banky, pravá ruka Witteova, byl již
telegraficky povolán z Išlu do Petrohradu a jest
již na cestě.
Z Londýna, 15. srpna. (C.-B.) (Obilní trh.)
Smýšlení všeobecně klidné a pevné. Anglická pše-
nice o 6 d. stoupla, dunajská kukuřice o 3 d. klesla.
Americká pšenice o 6 d. stoupla, ječmen o 3š.
klesl. š., kukuřice 22 š. 5 d. Dovoz: pšenice 10.000
q., ječmene 12.000, ovsa 10.000 q. Počasí: větrno.
Z Liverpoolu, 14. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 6000 žnků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— zoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameti-
cké dodávky na srpen 5.67. 0.—, na srpeni září 5.51,
u.—, na září říjen 5.29. 0.—, na říjen-listopad 5.20.
0.—, na listopad prosinec 5.17, 0.—, na prosinec-
leden 5.15, 0.—, na leden-únor 5.14. 0.—, na únor-
březen 5.14. 0.—, na březen-duben 5.15, 0.—, na
duben květen 0., 0.—. Smýšlení klidně.
Z Nověho Yorku, 15. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: napjaté. — Znamenala: pše-
nice na září 106.—,na prosinec 105 1/8,
kukuřice na září 591/s, eukr (Fair
Muscovados) 311/1s, bavlna 10.50.-
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Roth
Ameti
Vídeň
Dolo
Horní Rakousy
Morava
Slezsko
Uhry
Německo
Berlín
Išlu
Petrohrad
Londýn
Liverpool
Nově York
národní banka
26
article
Hospodářský boj Němců o Poznaňsko.
Utěšený hospodářský pokrok Poláků poznaň-
ských je přirozeně důsledkem poměrně značné
intelligence a charakterové zdatnosti polského
lidu. V takové výhni postupovat vítězně, zna-
mená míti dosti nejen kapitálu hmoty, ale i du-
cha. A Poláci v Prusku věru čím více jsou tlačeni
ke zdi, tím více vyvinují oduševnělé energie.
Byla již řeč o spolku Marcinkovskéhoa
spolku pro podporu děvčát polských k dosažení
určitého povolání; obě tyto organisace jsou vý-
bornými „Maticemi“ polské národnosti. Morální
výchovnou stránku mají, jak uvedeno, neméně
všechny hospodářské, obchodní, živnostenské or-
ganisace, v nichž pořád staví se členstvu před
oči důležitost spořivosti, střídmosti, reelnosti.
Velice platným činitelem jsou dále organisace
sokolské, která sem přešla z Haliče, resp. ze
zemi českých. První jednota byla založena roku
1884 v Inowraelawi. Roku 1893 zakládají si už
jednoty na sjezdu v Poznani „Zviszek Sokolów
polskich v pánstwie niemeckiem“, tedy pro celou
říši německou. R. 1900 bylo sdruženo ve svazku
40 jednot s 2119 členy; některé jsou však ještě
mimo sdružení.
Němec
Polák
Poznaňsko
Halič
Inowraelaw
Poznaň
spolek Marcinkovskéhoa spolek
27
article
Vedle jiných rozmanitých zařízení, která
mají důležité kulturní poslání mezi Poláky ně-
meckými, je velmi pozoruhodným svaz lidových
knihoven (Towarzystwo Czytelni ludowych). Or-
ganisované toto šíření osvěty a národního uvě-
demění mezi nižšími vrstvami polského lidu, vy-
kazuje převzácné výsledky. Svaz byl založen r.
1880. Jeho roční příjmy obnášejí okrouhle přes
10.000 marek (nejvíce dary), někdy také mnohem
více, jako na př. r. 1889 bylo sebráno 22.457
marek. Neunavnými propagatory jsou tu přede-
vším polské časopisy. Členem svazu může býti
každá dospělá osoba, členský příspěvek je nej-
méně 50 fen.
Úspěchy svazu jsou věru imposantní. Jak
dobře by taková organisace knihoven prospívala
i v našich zemích českých! Za 20 roků svého
trvání založil svaz 1590 nových knihoven, prů-
měrně za rok tedy 80, a v posledních deseti
létech rozdělil každý rok průměrně přes 18.000
knih, byť i po většině menších a lacinějších ! To
jsou výsledky jistě neobyčejné, které svědčío
vzácně oduševnělé organisaci polského liduv
oblastech německé říše.
Polák
Or
svaz lidový knihovna
Towarzystwo Czytelni
marka