Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

24. června 1900.

4

Číslo 172.

5 article

návidí. Rovněž tak má zástupce státních dráh prohlášení svá při komisích stavebních, vodních atd. ano i před soudy v záležitostech trestních a civilních činiti v jazyku německém, byť všechny ostatní strany a všichni ostatní zástupei úřadů užívali jazyka českého. Ustanovení sku- tečně směšné, které však výslovně se hájí o našich národních odpůrců a zněním organisač- ního statutu je odůvodněno. Že pro Halič stanovena byla výjímka, jest zjevem v Rakousku již obvyklým. V tomto případě však výjimka ta přece jen překvapuje poněvadž pro služební řeč německou argumen- tovalo se při dráhách zvláště s poukazem na strategickou důležitost dráh v případě války Ostatně i tam orgány státní železniční správy mezi sebou použivati mají služební němčiny což se ovšem při známém vlasteneckém uvědo mění polských úřadníků, kteří germanisátora mezi sebou nestrpl, jednoduše neprovádí. Z celého textu je zřejmo, a již z toho, že ustanovení toto publikováno bylo v roce 1884, kdy žádných národnostně ohraničených okresů nebylo, dá se najisto argumentovati, že ustano- vení to může míti jen smysl, že na př. ředi telství terstské povinno je přijímati a v jich jazyku zodpovídati přípisy vlaské, německé. slovinské i chorvatské, nikoliv ale české nebo polské. Naproti tomu ředitelství olomůcké nen povinno přijmouti přípis vlaský. Vyhlášky však musí příkladně v Čechách v celé zemi býti vy- hlášeny v obou zemských řečích, jak také česýk překladatel překládal.

Halič Rakousko Čechy

6 article

Výklad tento akceptuje také celkem jazy- kový předpis, vyhlášený výnosem c. k. gene- rálního ředitelství ze dne 11. března 1890 čís. 487/I. Z uvedeného jest patrno, jak promyšleni se postupovalo od dvojjazyčnosti k jednojazyč- nosti výlučně německé. Körbrovo ohraničení okresů je kamenem uhelným. Tím by bylo dílo dovršeno. V okresích německých jazyk výlučně německý, v okresích smíšených a českých dvoj- jazyčnost německo-česká. Vnitřní úřadování — a vnitřním úřadováním, které zde je označeno slovem služební řeč, je všč co není určeno přímo pro zúčastněné obecenstvo — pouze ně- mecké. Je tedy každý koncept úřadní vlastně vnitřním úradováním a následkem toho má také koncept vyřízení českého podání sepsán býti jazykem německým (služebním) a toliko vyho- tovení pro stranu má býti české. Ale toto na- řízení vyžadovalo by množství překladatelů věci znalých a následkem toho bylo od provádění jeho hned počátkem c. k. státních dráh upuštěno. Teprve novější dobou zase němečtí úřadnici přísné observance na provádění před- pisu toho pomýšlejí, v čemž jim ovšem nemož nost provedení vždy bude na závadu. Pokud se služby- výkonné a dopravní týče sluší upraviti věc jako při poštovnietví. Základem výkonné služby u dráhy, pokud se týče zúčastněných stran, t. j. dopravy zbožl je nákladní list. Tento vydává se v Čechách to- liko v řeči německé a české a teprve v po- slední době jeví německé strany, které ani slůvka českého, které beztoho zařaděno je na místě druhém a tiskem menším, nesnesou, snahu odstraniti nenáviděná česká slova a za- vésti nákladní listy jednojazyčné, německé. ovšem bez zavedení listů pouze českých.

Körbrův Čechy

7 article

Straně do ruky dostane se podací list, vy hotovený buď německy neb při českém ná- kladním listu i v krajině ryze české, německy a česky !l Naše obecenstvo jeví v této věci trpělivos obdivuhodnou a přijímá německo-české tisko pisy napořád, ano náš obchodní svět korrespon- duje se všemi dráhami dodnes z největší části německy. Rovněž nemůžeme nepodotknouti, že sou kromé dráhy, též v německých rukou se nale zající, mají rovněž různé principy, ale jednotli- vým přáním veřejných korporací i jednotliveů ochotně přicházejí vstříc, tak že ani z daleka nepodávaji tolik příčin ke stížnostem, jako vzor ným býti mající institut státní. Děje se tak zté příčiny, že soukromé dráhy hledí si více oeko- nomické stránky, a tudiž skutečné potřeby obe- censtva, a proto spíše vyhnou se nacionalisti- ekým intrikám. Po této kritice přecházíme k návrhu, jak by jazykové poměry u c. k. státních drah upra veny býti měly. Rozeznáváme zde následujíe rozdělení služby: 1. Úřadování při úřadech výkonných (sta- nice, odbor pro udržování trati, topírny, dílny materiální skladiště). 2. Úřadování při úřadech železničních II instance, kterými jsou c. k. ředitelství stát ních dráh. 3. Úřadování v železničním ministerstvu Při všech těch instancích rozeznáváme úřadování vnitřní a zevnější. Zevnějším úřado- váním nazýváme vůbec úřadování týkající s záležitosti s tran.

8 article

Zásady užívání jazyka jsou tyto: 1. a) Vnitřní úřadování při úřadech vý konných řídí se dle poměrů jazykových v jieh obvodu působnosti a budiž tedy bud a) české, 8) německé, 7) smíšené. 1. b) Zevnější úřadování řídí se zásadou dvojjazyčnosti. Dvojjazyčné budou tedy všude též staniční nápisy a sice dle převahy obecen- stva buď německo-české, buď česko-německé. 2. a) Vnitřní úřadování při ředitelstvíek státních drah, které zaujímají více krajů a stoj na rovni asi úřadům zemským (místodržitelství zemské finanční ředilelství, poštovní ředitelství) děje se v obou zemských jazycích. Tak zejmena osobní záležitosti úřaduictva vyřizují se dle ja- zyka podání v jazyku buď českém nebo ně meckém. Služební výkazy a qualifikační tabulky v záležitostech osobních buďte vedeny dle přání zúčastněných osob buď česky nebo německy- Disciplinární řízení provádí se jazykem, jejž volí obviněný.

9 article

Se strany německé připravuje se v této věci odpor v tom směru, aby pro případ přijeti zásady dvojjazyčnosti u ředitelství provedlo se v Čechách rozdělení státních drah na okresy německé a smíšené a to tím způsobem, aby zřízeno bylo jedno po případě dvě ředitelství čistě německá (v Chebu neb v Karlových Va- rech), která by úřadovala pouze německy. kdežto zbylá ředitelství by úřadovala německyo a česky. Toť právě ona otázka, která úzce souvisí s organisací státních drah a kterou po- necháváme si pro speciální článek. Zde jen krátce konstatujeme, že nám pro praktické ře- šení jazykové otázky sine ira et studio nejlépe vyhoví zřízení velkých ředitelství zemských s podřízenými inspektoráty. 2. b) Zevnější úřadování ředitelství státních drah bude dvojjazyčným, jak tomu až dosu bylo, a bude nutno pouze nad tím bdlti, aby místa úřadnická obsazována byla úřadníky če- ského jazyka dostatečně znalými, jak se děje v Haliči, kde vliv ministra krajana pro perso- nalie je rozhodným. 3. a) Také v ministerstvu železničnín jakožto úřadu centrálním vzhledem ku čl. XIx st. z. z. nutno se domáhati, aby v českých věceeh bylo úřadování vnitřní české. Na ter čas, pokud stav úřadnictva požadavku tomu ne- vyhovuje, dalo by se připustiti, aby vnitřn úřadování provisorně bylo německé. 3. b) Zevnější úřadování v této instan buď však upraveno tak, že česká podání a zá- ležitosti v nižších instancích česky projednané příkázány budou českým referentům, kleří o nie německy referují a vyřízení stranám v jazyku podacím koncipují.

Čechy Cheb Karlová Virginie Halič

10 article

Ovšem nesmíme si tajiti, že návrh tento, který by rovnoprávnosti jazyka českého jakž takž vyhovoval a který jen o skutečné poměry se opírá, nemá tak dlouho naděje na provedení. pokud v ministerstvu železnie, jež vedle mini- sterstva obchodu vykazuje nejpevněji uzavřenou falanx německého úřadnictva, nebude zlomena samovláda německo-nacionální byrokracie, které až doposud vždy se podařilo každý i sebe menší vliv překonati a zachovati si v ohledu národnostním ráz co možná jednotný — ně- mecký.

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 23. června. (Haličtí Ru sové o státní němčině.) Na úsilovné vybízení vlády, aby spolu s jazykovými zákony vyhlásila němčinu za státní jazyk zprostředko vací, ozvali se i haličtí Rusové v »Galičaninua Orgán strany staroruské shoduje se v té věc se stanoviskem českým. Píšeť: »Žádati, aby němčina byla za nynějších poměrů prohlášena za státní jazyk, jest nejen důkaz krátkozrakosti ale i drzosti. Dávno už minuly časy, kdy Němci mohli dle své vůle hospodařiti v Rakou- sku. Slovanští národové dostihli již takového stupně politického a kulturního rozvoje, že vůd- covství Němců stalo se netoliko zcela zbyteč- ným, nýbrž i nemožným. V naší době může v otázkách jazykových rozhodovati pouze počet obyvatelstva a ne jakési národní výsady. Ne- popíráme, že v mnohojazyčném státě, jako jest Rakousko, zprostředkovací jazyk jest potřebný.

Rus Němec Praha Raka Rakousko

12 article

Avšak nelze ho vnucovati Čechům, Rusům, Po- lákům, Slovincům a Chorvatům proti jich vůli, nýbrž možno jej ustanoviti pouze s jich sou- hlasem a schválením. Jako v Rakousku nelze vládnouti za pomocí Slovanů proti Němcům, tak nemohou zde také Němci hospodařití proti Slovanům, poněvadž všichni národové jsou si zde rovni. Proto nelze ani na jednom z nieh páchati násilí, nemá-li celý státní stroj býti uveden v nebezpečí, neboť úspěšný rozvoj stát- ního organismu nespočívá na utiskování tohoči onoho plemene, nýbrž v uznání rovnoprávnosti všech národů a v mírném, spravedlivém ukli- zení sporných otázek. Z toho ze všeho dochá- zime k závěrku, že nejprve jest třeba zabezpe- čiti každému národu práva jeho jazyka a pak teprve nastane možnost promluviti si o jazyku zprostředkovacím.« Z Pešti, 22. června. (O následnictv na trůně rakouském.) Vzhledem k po- věstem o brzkém sňatku arciknížete Františka Ferdinanda z Este s hraběnkou Chotkovou vy- žádal si »Budap. Tagbl.« dobré zdání nejmeno- vaného znalce otázek následnických a obdržel odpověď následujícího obsahu: Sňatek arcikni- žete, ač dle rakouských zvyků bude pokládán za nerovný, nezkrátí nijak následnická práva arciknížete samého; děti, jež snad vzejdou z to- hoto sňatku, nebudou však míti práva na trůn.

Čecho Rus Slovinec Chorvat Němec Slovan František Ferdinand Chotkův Rakousko Pešť Est

13 article

Otázka následnictví upravena v Rakousko-Uhersku pragmatickou sankcí, vydanou cfsařem Karlem V. dne 19. dubna 1713, přijatou postupně všemi sněmy koruny české a ostatních dědičných zemí habsburských a také sněmem uherským v letech 1722—1723, tak že mohla býti prohlášena dne 6. prosince 1724. Dle této sankce právo dě- dické náleží, jak známo, nejbližším mužským příbuzným panovníkovým, a kdyby jich nebylo, i příbuzným ženským. Zákon uherský liší se o zákona rakouského jedině tím, že v Uhrách se žádá, aby dědie trůnu byl vyznání katolického, čehož v rakouském zákoně není. O dědickém právu arciknížete Ferdinanda z Este není tedy pochybnosti. Pochybnosti mohly by se týkati jen dětí, jež by vzešly z jeho nerovného sňatku, neboť o takovém případě není v pragmatické sankci nijaké zmínky. Otázka ta musí se tedy řešiti dle všeobecných právních zásad. Pro Ra- kousko bylo by platným tak zvané německé soukromé právo knižecí, které jest ode dávn právním pramenem pro všechny německé dy- nastie. Dle tohoto práva děti z manželství ne- rovného jsou vyloučeny z následnictví na trůnu.

Karel Ferdinand Este Rakousko Uhersko Uhry

14 article

Uherské právo nezná sice nijakých nerovných sňatků a proto v Uhrách mohly by následovat na trůnu i déti ze sňatku, jinde za nerovný pokládaného. Ale poněvadž králem uherským může být jedině ta osoba, která je zároveň také panov- níkem v ostatních dědičných zemích habsbur ských, nemůže býti uherským králem nikdo. komu nepřísluší následnictví v rakouských zemích, a proto jsou děti z nerovného sňatku vyloučeny také z následnictví na trůně uherském. Pisatel zmiňuje se dále o pověstech, jako by se chystal nový zákon, upravujíci následnictví v Rakousku. Pověsti takové má za plané, proto že v otázce následnictví není nijakých pochyb- ností, leda by se platné již právo chtělo obno- viti. Ale to by mělo některé potíže. Pragma- tickou sankci přijaly zemské sněmy. Předložil by se nový zákon opět sněmům či snad říšské radě? A jak by se naložilo s Haličí, Bukovinou, Dalmácií a Solnohradskem, jež za doby pragma- tické sankce k Rakousku ještě nenáležely? Pisatel má tedy za to, že na obnovení ná- slednického zákona v Rakousko- Uhersku vůbe nedojde.

Uhry Rakousko Halič Bukovina Dalmácie Solnohradsko Uhersko

15 article

Z Vídně, 23. června. (Zlepšení zemských finaneI) V pondělí 25. t. m. sejdou se ve Vídni všichni zemští maršálkové a hejtmaní, aby pokračovali a ministrem financi v poradách o zlepšení zemských finaací. Již v prvé poradě v listopadu minulého roku bylo navrženo, aby se vybírala zemská přirážkn 20 h z každého hektolitrového stupné alkoholu, jenž se zpotřebuje v zemi, což by všem zemím vyneslo 19,200.00 K. Většina sněmů zemských jest s touto přirážkou srozuměna. Vedle toho činí vláda další návrh, aby se potravní daň z piva zvýšila ve pro- sděch zemských financí o 10 až 15 h z hektolitro- vého stupně, což by při 10 h přirážce vyneslo celkem 21,109.000 K, při 12 h přirážce 25,330..000 K a při 15 h přirážce 31,663.500 K. »D. Volksbl.« vypočítává na základě těchto návrhů, mnoho-li by nové přirážky vynesly té neb oné zemi dle tamní spotřeby kořálky nebo piva. V Čechách vynesla by přirážka na kořalku 3.842.400 K, přirážka na pive při 10 hl

D Volksbl Vídeň Čechy

16 article

6,930.000 K, při 12 h 8,316.000 K, při 15 h 10,395. 00 K. — Na Moravě přirážka na kořalku 3,231.200 K, přirážka na pivo postupně 2,640.000 K. 3,168.000 K neb 3,960.000 K. — Ve Slezsku přirážka na kořalku 1,031.400 K, přirážka na pivo postupně 517.000 K, 620 400 K nebo 775.500 K. V Čechách vynesly by obě přirážky dohromady od 10.772 400k do 14.237.400 K; na Moravě od 5,871.200 K do 7.191.200 K; ve Slezsku od 1.548.400 K d 1,806.900 K. Spotřeba piva je v Čechách vůbec nej- větší; pak přijde Dolní Rakousko, Morava, Horn Rakousko a Halič. Spotřeba kořalky je největší v Halči (přirážka by tam vynesla 5.741.800 K), pak v Čechách, na Moravě, v Dolních Rakousích a v Slezsku. Nejmenší spotřebu piva vykazuje Dalmacie (30.000 hl. ročně), pak Přímočí, Bukovina a Kráňsko. Nejmenší spotřeba kořalky se vykazuje taktéž v Dal- macii, pak v Solnohradsku, v Horních Rakousích na Přímoří.

Horn Morava Slezsko Čechy Rakousko Halič Dolní Rakousy Dalmacie Bukovina Kráňsko Solnohradsko Horní Rakousy

17 title

Politické zprávy zahraničné.

18 article

V Praze, 23. června.

Praha

19 article Vojenské ohledávání Balkánu.

Vojenské ohledávání Balkánu. V » « čteme: Nedávno německý vojenský agent majo Morgen a anglický vojenský agent plukovníl Posonby vydali se spolu na cestu po Balkán- ském poloostrově. Oba jsou znalci Balkánu balkánských věcí, a poslední z nich kromě toho ještě je důkladně obeznámen i s armádou ru skou a ruským jazykem. Oba si pečlivě vy- brali svou družinu a dne 21. kv. vyjeli ze zá hřeba, nejprvé do Makedonie a odtud do Alba- nie. K vůli ukojení své zvědavosti zavítají do Bitolje, Ochoridu, Janiny, Skadru, Mitrovice, Skoplje a Srezu. Mnozí se tážou, není-li tato cesta ve spojení s dřivější cestou za účelem vojenského ohledání, již předsevzali tři jiní vo- jenští »genti: rakouský, německý a anglický anebo je-li tato cesta podnikem samostatným V každém připadě jest očividno, že západni velmoci nespí a vytrvale provádějí své; avšak bylo by zajímavo věděti, proti komu je namí řena jejich práce.

Morgen Janin Skadr Balkán Makedonie Bitolje Ochorid Mitrovice Skoplje

20 article Haroko.

Haroko. V otázce marocké rozhodnouti má »vro pský smírčí soud, neboť jak »Times« sdělují, požá- dala marocká vláda dne 9. června vládu fran- couzskou, by svolala k vyřízení sporných věeí konferenci zástupců evropských velmoci. Zdali ve směru tomto Francie již něco podnikla, není známo. Ministerská krise v Portugalsku. K ministerské krisi v Italii a blížícís krisi ve Španělsku přibyla nyní třetí ministerská krise, jež propukla v Portugalsku. Mezi králem portugalským a ministrpresidentem Lucianem di Castro povstaly v ministerské radě takové různosti v názorech, že nezbylo, nežli aby mi nistr-president odstoupil. Luciano di Castro skutečně také neprodleně podal žádosť za pro- puštění celého ministerstva, načež král pověřii vůdce konservativců Hintze Ribeira se stavením nového kabinetu

Lucianus Castro Luciana Castro Hintze Ribeiro Portugalsko Španělsko

21 article Italie.

Italie. Ministerská krise v Italii dosud trvá možným jest, že se prodlouží. Největší závadou jejího zkoncování jest vlivuplný dosavadní mi nistr zahraničních záležitostí Visconti-Ve nosta, jenž stále zdráhá se ponechati si svů portefeuille a okolnosť, že Saraceovi v lice na tom záleží, by ho pro něj získal. Po tvrdí-li se zpráva, že povolán byl do Říma lon dýnský vyslanec baron de Renzis, nasvědčo- valo by to, že Saraeco přece jen nucen jes ohlížeti se po jiném řediteli zahraničních zál žitostí. Visconti Venosta nechce svoliti aby jednací řád sněmovní, schválený v květnu. byl pochován, kdežto krajní levice odpovídá, že zahájí bezohlednou obstrukci proti provisornímu rozpočtu, když se tak nestane. Příkrou tuíc protivu vyrovnati jest Saraccovi velice ne- znadno. Dosud zdá se, že do nového Saraceovi ministerstva vstoupí Gallos, Gianturcos Morius, Ponzas a Ferraris.

Visconti Renzis Saraeco Visconti Venosta Ferraris Řím Gianturcos Morius Ponzas

22 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — C. k. státní dráhy budou prý mít jízdní lístky jen německé! Tato neuvěřitelná zpráva překvapuje tím více, uvážíme-li, že ře- ditelstva dráh i společnosti rakousko-uherské severozápadní, české severní i buštěhradské, za- vedla již na svých jízdních listcích alespoň v míře nejskrovnější jazykovou rovnoprávnost tím, že listky určené pro místní dopravu v království če- ském mají text oboujazyčný. Jen c. k. státní dráhy zdráhají si vyhověti tomuto příkazu slušnosti dobrého práva. A tážeme-li se, proč objevil se právě na státních dráhách tak houževnatý odpor proti českému textu, dovídáme se, že z Vídně byl sice dán pokyn, aby opatřeny byly lístky dvojjazyčné, jako mají jiné dráhy v král. českém pro dopravu místní, že však ředitelství c. k. státních dráh opírá se tomu z příčin e kono mických, úsporných. Chce ušetřiti ná- klad na pořízení nových rovnoprávných lístků jen proto, aby zásoby starých, německých lístků, odloženy býti nemusily. Očekáváme, že postač toto upozornění, aby skutkem se nestal úmysl, jehož provedení musili bychom považovati z úmyslnou urážku, vmetenou ve tvář našemu národu. Nemohli bychom strpěti, aby na př v obvodu pražského ředitelství c. k. státníeh dráh přes 70 stanic v ryze českém kraji mělo jízdní lístky jen německé. Povolaným kruhům nastala by povinnost pátrati po původcích tako- vého, národ náš hrubě urážejícího opatření starati se, aby bylo odčiněno.

Vídeň

23 article

— Manifestační tábor lidu českého jihovýchodu pořádán bude 15. července t. r v Soběslavi. Za účelem tím sesteupili se čelní zástupci úřadů samosprávných v pořa datelské komité, které všechny přípravné kroky již podniklo. Na program táboru dána otázka »Jak hájiti práva národa našeho proti vládním návrhům a česk státní právo proti jeho odpůrcům?« Kdož by se rokování o ní zúčastniti chtěl, necho přihlásí se u předsody komitétu pana Rudolfa Šetky v Jindřichově Hradci, jemuž dlužno zasílati všechny dopisy pořadatelskému komitétu svědčící. — Zakázaný tábor lidu. Z Lomu (Bruchu) u Mostu. (Zvl. tel. »Nár. Listů. «) Tábor lidu na neděli 24. t. m. do Lomu svolaný, n němž jednati se mělo »O významu sčítání lidu« a o tom »Jaké stanovisko zaujati mají české menšiny vůči Körbrovým nařízením jazykovým«, byl okresním hejtmanstvím v Mostě zakázán. — Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze pořádá členskou schůzi ve středu 27. t. m. o 8. hod večerní v restaurantu p. A. Sochůrka v »Kop- mance«. Pořad: 1. Zahájení schůze. 2. Roz hovor: »O upravení hranic mezi Starým městem a Josefovem.« 3. Volné návrhy. Hosté členy uvedení jsou vítáni.

Šetek Bruch Körbrův A Sochůrek Roza Soběslav Jindřichov Hradec Lom Most Praha Josefov staroměstský občanský klub

24 article

— Osobní. Pan MUDr. Černý ve Vysočanech přesídlí do Prahy—VII. a počne dnem 1. července ordinovati jako lékař okresní nemocenské pokladny pražské v č. 571 v ulici Na šachtě. — Úmrtí. V pátek zemřel pan Bohdan Holy městský úřadník v Karlíně, v 54. roce věku. Pohřek koná se dnes o 4. hod. z chrámu sv. Cyrilla a Me- thoděje v Karlíně na hřbitov volšanský. — Včera ze- mřela paní Františka Mandlová roz. Wintikova vdova po vrchním inženýru české severní dráhy. Po hřeb bude zejtra o 4. hod. odpol. z chrámu u Nej světější Trojice v Podskalí na hřbitov volšanský — Volba nového rektora na c. k. ak demii umění v Praze. V sezení sboru professor- ského c. k. akademie umění, konaném dne 22. června t. r., zvolen byl za rektora na studijní rok 1900 1901 pan prof. Jos. V. Myslbek. — Z c. k. české vysoké školy technické v Praze. Při volbě funkcionářů této vysoké školy na studijní rok 1900—1901 byl zvolen pan professo Jan Vl. Hráský rektorem a pánové dvor. rada pro. Jiří Pacold, prof. Josef Šolín, prof. dr. Karel Doma- líp a prof. Karel Kruis přednosty odborovými. — Universitní komise pro zřízení českých vysokých škol na Moravě měla dne 22. června schůzi v zasedací síni akademického senátu, v níž podávány zprávy o činnosti její za minulý zimní běh. Přítomni byli: Čestný předseda dvorní rada prof. dr. Jan Gebauer, rektor české university, před- seda právník Frant. Sís, proděkanové p. prof. dr. J. N. Woldřich a p. prof. dr. J. Janošík, právník Jar Hrubý, pokladník, MUC. Rud. Weisberger, jednatel pro Čechy, fil. J. Folprecht, jednatel pro Moravu, fi E. Šmejkal, zapisovatel, fil. J. Drobný, právník J. Kučera a právník R. Adler. Omluvili se: prof. dr. J.

MUDr Černá Vysočan Hol Cyrill Mandlová profesor Jos V Myslbek Jan vládní Pacold Šolín doktor Karel dom Kruis Gebauer František Sís Woldřich Hrubá J Folprecht E Šmejkal J Drobná J Kučera R Adler Praha Na šachta Karlín Podskalí Čechy Morava akademie uměný vysoký škola technický v Praga český vysoký škola na Morava

25 article

Reinsberg, prorektor české university a proděkan práv- nické fakulty prof. dr. J. Stupecký. Schůzi zaháji předseda právník Sís, vytknuv účel komise: šířiti vědomí o nutnosti a oprávněnosti druhých českých vysokých škol a bdíti nad tím, aby požadavek tento byl stale na předním místě našich snah kulturně národních, čehož dociluje se přednáškami, manife- stačními schůzemi, letáky, články v novinách a p. starati se o zjednání podpůrného fondu pro české vysoké školy na Moravě. Podávány pak zprávy funkcionářů. Zprávu zapisovatelskou podal fil. pan Šmejkal: Komise univ., jež skládá se ze 6 členů professorů české university a 10 studentů, konala 13 schůzí výborových a 2 schůze s delegáty student- ských spolků. Jednatel pro Čechy p. MÚC. Weis- berger referuje, že byly v Čechách pořádany 3 mani- festační schůze: v Domažlicích 22. dubna, v Bene- šově 16. dubna a na Král. Vinohradech 10. června. Jednatel pro Moravu fil. p. Folprecht referuje o schů- zích na Moravě pořádaných a sice dne 4. června v Val. Meziříčí a dne 17. června ve Znojmě. — Mimo to řídila komise akci pro podpůrný fond, rozesílala subskripční listiny, zdarma tisknuté p. Bambergrem, prodavala bloky darované panem Beaufortem a bud prodávati dopisnice, k nimž fotografie budov českýc vysokých škol pražských zdarma opatřil pan Lang- hans. Tisk zdarma obstará p. Wiesner. Jednatel pan Folprecht dodává, že univ. kom. brněnská podnikla petiční akci pro české vysoké školy na moravský zemský sněm. Zpráva pokladníka p. Jar. Hrubého příjem pro fond agitační činil 209 K 80 h, vydání 193 K 43 h, zbývá 16 K 37 h. Příjem pro podpůrný fond činí 399 K 60 h a vydání 40 K 50 h, zbývá

Reinsberg profesor doktor J Stupecký Sís Šmejkal Čecho Weis Král Folprecht Bamberger Beaufort Lang Wiesner Čechy Domažlice Ben Vinohrady Morava Val Znojmo český vysoký škola na Morava

26 article

359 K 10 hal. Vedle toho má komise 800 bloků za 800 K. Druhou částí schůze bylo rokování o příšt činnosti. Jednatel p. Weisberger uvádí, že projekto- vány jsou schůze v Poděbradech, v Hlinsku, Týně n Vltavou a slavnost v Chocní. Jednatel p. Folprech oznamuje zamýšlené schůze na Moravě: v Břeclavi, v Třebíči, ve Velké Byteši, v Jihlavě a v Lilovli Předseda p. Sis podal návrh na vydání brožurky v níž by důkladně byla rozebrána otázka druhýe českých vysokých škol. Zde třeba pomoci universit ních professorů. V příčině tě ustanoveno svolat. zvláštní schůzi a zvolen užší komitět. Zároveř usneseno k návrhu předsedy vydati zvláštní prohlá šení o akutnosti druhých českých vysokých škol Pan prof. dr. Janošík táže se, zda neutrpí zřízením univ. na Moravě styky česko-moravské. Professor Woldřich uvádí k tomu, že újmu v té příčině n - hradí zisk z druhých vysokých škol, neboť bude mezi universitami vzájemný styk vědecký. Téhož mínění je předseda p. Sís a dodává, že je postaráno o to, aby posluchači z moravské university na čas studovali v Praze, neboť čásť »Radhoště« zůstane asi v Praze. Jednatel p. Folprecht praví, že Čechov budou opět studovati na Moravě a že universita po- sílí živel národní v Brně a na Moravě vůbec. Po- kladník pan Hrubý stěžuje si na špatný stav po- kladny. Navrhuje, by vyzvaly se akademické- spolky. aby pořádaly zábavy a p. pro fond univ. komise. Ku konci rektor dvorní rada prof. dr. J. Gebauer zmínil se stručně o průběhu schůze a prohlásil, že professoři české university co nejúčinněji zajisté v prospěch akce této budou působiti.

Weisberger profesor doktor Janošík Woldřich Sís Folprecht Čechov Hrubá J Gebauer Poděbrady Hlinsko Týn můj Vltava Choceň Morava Břeclav Třebíč Velká Byteš Jihlava Praha Radhošť Brno

27 article

— Z lékařské fakulty. Assistentu higienyp dru. St. Růžičkovi udělilo ministerium vyučo- vání podporu 600 korun na vědeckou cestu za účelem studia higienických zařízení zejména v Německu Francii a zúčastnění se bygien. kongressu v Paříži. — Z obcí předměstských. Městské za- stupitelstvo ve Vršovicích má schůzi v úterý dne 26. t. m. o 4. hod. odpol. v zasedaeí síni městské radnice. — Nová turistická cesta v Krkonoších Odbor klubu českých turistů v Jilemnici, podporován jsa subvencemi své centrály, klubu českých turistů v Praze, docílil v minulých letech zřízením nové tu ristické cesty přímého spojení Žalého s vlastním Krkonošemi. Cesta tato jest především zajímava tím že vede přes vrchy: Zadní Žalý 1036, Seřín 1033 Černou Skálu 1046 a Mechovinec 1079 m. n. m., jež vesměs jsouce přirozenými rozhlednami, činí pochod po tomto pobočním hřbetě krkonošském za jasného počasí velmi vděčným. Mohutná skaliska na Šeříně a Černé Skále vytesáním stupůů a pevným želez- ným zábradlím učiněna jsou bezpečně dostupnými. Mimo to na východním svahu Mechovince stejným způsobem upraveno bylo skalisko, kteréž jsouc po- jmenováno Skalou Harrachovou, půvabností rozhledu vyrovná se i nejvyhlášenějším místům toho druhu v celých Krkonoších. V činnosti této odbor K. Č. T. v Jilemnici bude letos pokračovati tím, že zmíněnou turistickou cestu prodlouží z Hoř. Mísečných Bud přes Medvědín a Zlaté Návrší (1330) až na skalnate temeno Krakonoše (1413 m. n. m.), odkudž nová cesta směřovati bude k Pančicí, poblíže které ústiti bude do jedné z cest k Labské Boudě vedoucích. Hlavní účel nákladného tohoto turistického podníku jest, aby temeno Krakonoše učiněno bylo pohodlně dostupným. Zasluhuje toho vskutku pro překrásný rozhled, jaký odtud na všech stranách se objevuje

Stanislav Růžička Seřín Skála Mechovinec Skala Harrachův K Č Krakonoš Německo Francie Paříž Vršovice Krkonoše Jilemnice Praha Žalý Mísečný Buda Medvědín Z lékařský fakulta zlatý návrší Krakonoš

28 article

Téměř všecka krkonošská údolí, Labský Důl o vodopádu Labe počínaje až k Vrchlabí, celé rozsáhlé Sedmidolí s půvabným údolím Bnlého Labe i s divo- kým Čertovým Dolem, Dlouhý Důl, údolí Jizerky od úpatí Krkonoš až k Jilemnici upoutají tu naši pozor- nost. Vedle toho i širý rozhled daleko do středu Čech, od Trutnova v obrovském oblouku přes pože- hnaný kraj královéhradecký, jičínský až po Libere- cko se všemi význačnými vrchy od Hejšoviny přes Zvičín. Kunělickou Horu. Kumburský Bradlec, Tábor, Kozákov, Trosky. Bezděz, vzdálený Řip s Milešov- kou, Rálsko, Ještěd... vše za jasného dne. s Kra- konoše zřetelně spatřujeme. Není druhého místa v Krkonoších, jež by krásnějšího rozhledu skýtaloa bylo spolu k podrobnému seznání rozčlenění horstva tohoto tak příhodné, jako právě vrchol „ Krakonoše l Odtud objevuje se zrakům našim řada křkonošskýnh velikánů jak v pomezném hřbetě, tak i v pásmu vnitřním, v kterémž půvabném seskupení i sama Sněžka širému okolí v pravdě královsky vévodi Stavba této cesty jest již českým dělníkům zadána Délka nové této turistické trati při obtížném terrainu obnáší skoro 4000 m., z čehož vysvítá, že jedná s tu o nákladný podnik, který zvláště u nás, kde turi- sitka nepoznala obětavých jednotlivých mecenášů. jakými německé spolky turistické namnoze pochlu- biti se mohou, o tom svědčí, že K. Č. T. s odborem svým v Jilemnici k povznesení turistiky i v poněm čených Krkonoších finanční oběti ochotně přinášejí. Cesta tato má býti do konce srpna dohotovena, takže slavnostní otevření nové této partie krkonoš- ské lze předem stanoviti na první dny měsíce září tr.

Dlouhý Krakonoš l K Č Vrchlabí Jizerka Krkonoše Jilemnice Čechy Trutnov Hejšovina Zvičín Kunělicka Hora Tábor Kozákov Bezděz Milešov Rálsko Ještěd Bnlý Labe čertův Dolo Kumburský Bradlec

29 article

— Čeští a francouzští inženýři. Spolek architektův a inženýrů v král. českém pozván byv od Sociétě des Ingénieurs civils de France v Paříži k representačním slavnostem, jež toto stře- disko francouzských inženýrů u příležitosti světov výstavy, ve dnech 15., 18. a 20. t. m. pořádalo, ode- slal na základě usnesení představenstva ku slav- nostem těm následující telegram: Spolek architektův a inženýrů v král. českém blahopřeje inženýrům francouzským k velkolepému úspěchu jejich práce, jejíž výsledky tvoří důležitou část imposantní apo- theosy díla lidského, zobrazené výstavou světovou roku 1900. Století devatenácté, jemuž práce tech- nická vtiskla nesmazatelně svůj ráz, jest korunováno velkým dílem míru republiky francouzské. Slavnosti. pořádané Société des Ingenieurs civils de Franc pro delegáty spolků cizích, vzbuzují vřelý zájem inže- nýrů českých. Kéž výsledky společné práce tech- nické ve století dvacátém jsou korunovány úspěchy podobnými těm, jimiž se honositi může století právě končící. — Zároveň dává představenstvo svým čle- nům a českým technikům vůbec na vědomí, že So- ciété des Ingenieura civil de France zařídila pro celou dobu výstavy v hotelu svém (19 rue Blanche) pro cizí techniky zvláštní sál se služ- bou inlormační, což zajisté všichni techniková na výstavu zavítavší uvítají s povděkem. — Pro české techniky, kteří na výstavu pojedou za účelem studia jednotlivých technických odvětví, opatří před- stavenstvo doporučující lísty sl. obchodní komory pražské, po případě ministerstva obchodu. — Vý. sledek studií těchto, pro rozvoj všech odvětví i u nas důležitých, publikován bude jednak v přednáškách spolkových v období zimním, jednak v odborných časopisech spolku »Technickém Obzoru« a Zprávách.

Franc Paříž spolek architektův a inženýr spolek » technický obzor

30 article

— Husovy slavnosti. Husův večer po- ř ádaný Sokolstvem. Jednoty sokolské necht se přičiní přednáškami o uctění Husovy památky četbou spisů Husových, zejmena jeho »Postilly«a jeho »Listů«. Nechť dle možnosti v každé obci i jed- notě někdo přečte shromáždění neb členstvu životo- pis Husův. »Česká obec sokolská« pro jednoty Praze a okolí uspořádá »Husův večer« v předvečer upálení kostnického mučedníka dne 5. července t.r ve velké zasedací síni staroměstské radnice. Shro- máždění zahájí br. dr. Jan Podlipný, starosta »Svazu českoslovanského Sokolstva« a pojedná o thematě »Proč uctíváme kostnického mučedníka«. Bratr dr. Scheiner promluví »O Mistru Janu Husovi«. Pěvecký kroužek sokolský zapěje řadu sborů a chorál. »Hu- sův večer« bude přístupen každému, i dorostu a bu- diž v jednotách sokolských doporučována přednáška tato k nejhojnější účasti. Vstup volný. Začátek o 3/48 hod. večerní. Přiští číslo »Věstníku Sokolského« přinese báseň z péra A. E. Mužíka: »6. července«a článek »Velký pátek národa českého«. — Soupis přednášek jakož i výběr spisů jednajících o Husovi otištěn ve »Věstníku Sokolském« čís. 11. a 12. — Přednášky nechť se oznámí tajemníku úřadu Česká obce sokolské«, II. Ferdinandova tř., čís. 60. — Z Bráníka. (IV. veřejná přednáška »O Mistr Janu Husovi«.) Vzdělávaci odbor »Sokola« v Brániku u Prahy pořádá dnes o 6. hod. več. v tělocvičně »Sokola« u Kotvy veřejnou přednášku k uctění vý- znamu památky Mistra Jana Husa. Pan prof. dr. V.

Husův Postilla doktor Podlipná Scheiner Hus Hu Mužík Ferdinandův profesor Praha Bráník Bránika svaz českoslovanský sokolstvo úřad Český obec sokolský Sokol

31 article

Flaišhans z Král. Vinohradů pojedná o thematu »O Mistru Janu Husovi«. Vstup volný. — O s lava Husova na Plzeňsku. Strana národně- sociální pořádá v Plzni Husův večer dne 7. čer- vence na Střelnici. »O významu Husově a doby husitské« promluví red. Frant. J. Malý z Plzně. — V Nýřanech je oslava Hlusova dne 6. července večer. Promluví zde o Husovi redaktor Frant. J. Malý z Plzně. — V Písku po- řádá dne 8. července oslavu Husovu »Sokol«:o Husovi hude přednášeti red. Jan Hejretz Plzně. — V Nepomuku oslaví dne 5. čer- vence památku Husovu »Sokol«. O Husovi promluví red. Frant. J. Malý z Plzně. — V Doma- žlicích národně sociální strana pořádá slavnost Husovu v neděli dne 8. července. Zde promluví red. V. Jar. Klofáč z Prahy. — V Klatovech uctí památku Husovu »Sokol« dne 6. července. — Král. česká společnost nauk (üřída fil.-historická). V pondělí dne 25. června budou před- nášeti: pan prof. A. Ludwig I. Dvě klassická místa o mazdeisně: 2. O opsaném perfektě v samskrtě. Pan Er. M. Kouba: Štížný spis stavů českých roku 1611.

Flaišhans Král Hus Husův František J Malá Hlusův Hejretz Klofáč profesor A I M Kouba Štížný Plzeňsko Plzeň Nýřany Písek Praha Klatovy Sokol V Nepomuk

32 article

— Z pražských měšťanských sborů. V ne- děli dne 1. července t. r. zúčastní se deputace všech tří pražských ozbrojených měšť. sborů jubilejní slav- nosti 350letého trvání bratrského sboru ostrostřele- ckého v Kouřimi. Zvláštní zábavní vlak vyjede ze státního nádraží v Hybernské ulici v neděli o 6. hod ráno a vrátí se do Prahy téhož dne po 10. hod. več Pro ostatní P. T. obecenstvo, které s sebou do Kou- řimi pojede, budou po celý týden až včetně do so- hoty dne 30. června t. r. dopol. v řečené kanceláři jízdní lístky na dráhu tam i zpět se vydávati. — Světová výstava v Paříži. Výpra va českého obchodního pomocnictva na světovou výstavu pařížskou, jež konati se bude počátkem srpna, bude zahrnovati mimo stav obchodní i jiné probudilé kruhy národa. Lhůta k přihláškám prodloužena jest do 30. června. Dne 14. t. m. odebral se člen pořadatelstva do Paříže, aby osobně vše shlédnul a různých pokynů a výhod pro účast- níky získal. Cesta, jež konati se bude tam přes Ně- mecko a zpět přes Švýcary, rozpočtena jest na čirnáct dnů za výhod 300 K za osobu. Přihlášky přijímáa prospekty na požádání zašle Českoslovanská obchod- nická beseda v Praze, v Celetné ulici če22 n. —

Kouřim hybernský ulice Praha Kou Paříž Celetná

33 article

Společné výpravy do Paříže »Merkureme pořádané, těší se značné pozornosti obchodnictva pražského i venkovského, jakož i členstva korporací, jež se k nim přidružily, poskytují též možnosť, z stejně mírných podmínek i jednotlivcům se jich účastniti. Aby se přání přihlášených vyhovělo, konají se zpáteční cesty z Paříže šesti různými směry. které v prospektu jsou vyznačeny, jenž se zašle na požádání. Příští výprava koná se dne 15. července t. r.; jest žádoucno, by přihlášky k ní nejdéle do 3. července t. r. učiněny byly obchodnickému spolku »Merkur« v Praze, na Václavském náměstí č. 51 n. kde se udílejí též vysvětlení ústně ve všední dny od půl 6. do 8. hodiny večerní. — Hromadn výpravy na světovou výstavu pod čestným protektorátem pořádané firmou F. Topičovou v Praze. Příští výprava odjede dne 28. t. m., kdy opět četnější česká družina zavítá do Paříže. Červen- cové výpravy rozvrženy jsou na 6., 14., 22. a 30.. v srpnu pak 7., 15., 23. a 31. Přihlášky (k osmi- dennímu programu za 240 zl.) přijímá nejpozději deset dní před výpravou a prospekt zdarma zašl zmíněná administrace. — Cestovní kancelář Joseí Ledvina v Praze, v Hybernské ul. č. 8 pořádá jednotlivé výpravy na světovou výstavu pa- řížskou s týdenním pobytem za 55 zl. V této ceně zahrnuto jest: pohodlný byt v hötelu 1. třídy v bez- prostřední blízkosti výstavy po sedm dnů a šest nocí s posluhou a osvětlením, ráno snídaním, každého

F Topičův Paříž Praha Václavský náměstí hybernský Joseum Ledvina