3
masthead
24. června 1900. Číslo 172
4
article
Mrtvola spočívala nehybně a zdálo se, ž
blahým ji nerušený její klid.
Z nenadání ustavši, sestra Eulalie podotkla .
»Měli bychom ji všemi psaními těmi ob
sypat, utvořit jí z nich rubáš a s nimi ji uložie
do hrobu.«
Ujala se jiného svazku, na němž nazna
menáno nebylo nijakého nadpisu vyznačovacího
a dále se jala číst hlasitě:
»Zbožňovaná!
Miluji tě tak, že se téměř míjím smysly
Žihán vzpomínkou na tebe, od včera trpín
muka pekelná. Cítím rty tvé na rtech tvých
hledy tvé proti hledům svým a lokty tvév
loktech svých. Miluju tě, miluju tě! Vrhla'e
mne v šílení! Paže mé rozpínají se ti vstříe
a horoucí touhou práhnu nazvat tě cele opět
svou. Vzývá tě veškera moje bytost a o mi-
lost k tobě úpí ve slastné muce. Dotud mi
na ústech tane omamující příchuť tvých po-
libků . . «
Úřadník se vzpřímil a co sestra jeho byla
se odmlčela, prudce vytrhl jí list z ruky a zo
bracev jej na vše strany, přihlédl ku podpisu
Na závěrku byla pouze dvě slova: »zbož
ňující tebe« a pod nimi »Henry«.
Eulalie
Žihán
Henry
5
article
Otec jejich zval se René: nebyl to tedy on)
S nervosním kvapem sáhl syn po svitku
ostatních psaní, vyňal jiné a četl:
»Nejsem s to déle žíl bez tvojí lásky . ..
A vypjat celou svojí postavou, přísně stanul,
jako by se býval zvedl se soudcovské své sto
lice a chmurně pohlédl na nehybnou nebožku
Jako socha strnula, jeptiška zraky strnu-
lými v slzách dychlivě a úzkostně zírala na
svého bratra.
Z míry vzrušený muž hlučně prošel mist
ností, přikročil k oknu a se zrakem upřeným
v černou noc, jal se přemitat
Když se posléz opět obrátil, sestra Kulalie
s hlavou sklopenou - a s očima již oschlýma
dotud bez hnutí stála u lože nebožčina.
Přistoupil k posteli, oběma hrstmi chvatně
se chopil veškerých lístů a bez ladu a skladu
zpět vhodil je do zásuvky a mlčky přísunul
k sobě lůžkové záclony.
A když plamen hořicích na stole svící po-
bledl v jitřním úsvitu, zvolna se zvedl syn
z polstrovaného svého křesla a aniž jediného
pohledu hodnou uznal svoji matku, již byl
duchu svém odsoudil, pravil polohlasně:
»Je čas, jíti si odpočin out, sestro, vzdal
me se !«
Z literární pozůstalosti + spisovatele
přeložil Václav V y hT as.
René
Václav
6
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Něco z hygieny a pohodlí lidského
Zdravotnictví a péče o pohodli lidské po-
skytují tolik zajímavých otázek, že se tu na-
skytuje každé chvíle cos nového. Pěknou feuille-
tonistickou causerii o těchto předmětech nale-
záme v poslodním, sedmém čísle přírodnického
časopisu »Živa«, jež opět vyznamenává se velmi
zajímavým a všestranným obsahem.
Sel jsem po chodníku hlavní ulice Mni-
chova, města Pettenkoferova, slavného hygie
nika, kdež právě přestavovali a modernisovali
proslulý pivovar. Z prvního poschodí na visu
tém lešení přes celý chodník do vozu, na jízdní
dráze umístěného (poněvadž zde posud nejezdí
nákladní vozy po chodnícíeh), házen přes hlavy
obecenstva lopatami rum, bavorský rum, ze ží-
ravého vápna a magnesie částečně složený. A
my ve všech zdravotních komisích pořád: Mni-
chov, což Mnichov, to je něco jiného.
Živa
Pettenkoferov
Mnichov
7
article
Ve znamenitém lékařském spise Roberisa
Burtona: »Anatomy of melancholy« lze se do-
čísti, že horko psích dnů působí mechanicky
na duši a že šlechtic Cesario Trento ze sklepa
pomoci větrníků vzduch svými komnatami pro-
háněl. Divoši v Guinei pěstují v průjezdech
domů svých rostliny živě vodu přitahující a se
potící a chladí byty své vzduchem, přes n
tábnoucím. Dodnes hoví si panstvo v zahrad-
ních salonech, před nimiž rozprostírají se ko
berce květin a skaliska s pórovitým kamením
prokapovanou vodou vodotrysků chladí myšle
ním zardělá čílka. Sáhne-li Maur neb Španěl
po nápoji v porovitém alcarrazas, vzývá též
princip fysiky. Americké hotely chladí se jako
velikolepé jatky chicagské potrubím pomocí te-
kutého ammoniaku a k čemu máme tekutý
vzduch ? Ba co více. Nedávno jakýs fysik roz-
dělil tekutý vzduch, prováděje jím kyslik plynný
zcela lacino v kyslik velmi studený; jaká vy-
hlídka a co nám vadí pomocí elektrické cen-
trály proměniti kyslík ten částečně v ozon
přikusovati k tomu somatosu! Ovšem při nád-
herném zřízení našich škol jest vábná vyhlídka
na zrušení vedřin. A ozon může mimo to ste
rilisovati vodu od všech mikrobů
Cesario
Maur
Španěl
Roberiso Burton
8
article
Margarin lze připraviti docela prostý mi
krobů. Máslo přírozené má všechny mikroby
které mělo mléko. Smetana z mléka dokonce
mikroby koncentruje. Proth, Obermüller, Petri
Rabinovičova dokázali přítomnost bacilla tuber
kulosy v máslo. I běželo o to, rationálně zba
viti smetanu mikrobů. Ve Francii zahřivají mošt
vinný přerušovaně stále ku vyšší a vyšší te-
plotě — ovšem neustálo pod 100° stupněm o
30° počínajíc — aby jej zbavili eizích orga
nismů, kteří po případě by vínu škoditi mohli
Zcela podobně zkusili to se smelanou, zahříva
jíce postupně k 10—80° i docllili, aniž aro
matu ublížili, význačného zředění zárodkůvci
zích. Touto pasteurisaci snížen počet mikrobů
až na 01%0, což pořáde jest pár set mikrobo
v cm.“; vždyť mléka jich mají časem milliony
Zajímavo jest, že při té razzii zacházejí napře
mikroby choroboplodné. Podle zpráv odborníki
mlékařských prý však máslo takové přec chutná
poněkud přismáhle. Takové sterilisující mlékárny
jsou v Němcích a Hollandsku velmi četně.
Bakteriologové vrhli se jak známo na vodu
s takovou horlivostí, že vzbudili v celém světě
pravou hrůzu před požíváním vody, ač přírod
čistí od pradávna vodu svojí destilací a filtrací.
tudíž dvěma zcela spolehlivými methodami, nad
něž posud nevymyslili jsme nic lepšího. Zaji-
mavo jest v té stránce poznamenati, že v slze
neni téměř mikrobů, kdežto svěcená voda jest
mnohem nečistší než nejšpinavější vody odpadní
v městě.
Prof. Abla nalezl ve svěcené vodě kostelů
turinských i bacila tuberkulosního ba i bacila
dierie (v Jassari). Nebylo by radno vodu tu
častěii obnovovati neb sublimatem sterilisovati
Smetan
Petri Rabinovičův
Němec
Abla
Francie
9
article
Kdykoliv se při zařizování továren běduje
nad znečisťováním vzduchu, napadá mi, pro
při zakládání pivovarů nediktuje se do pro-
tokolu, že z té fabriky vznikne mnoho led-
vinových a jaterních chorob! V roce 1898
vařilo se na celé zeměkouli 224 millionů
hektolitrů piva: Německo s 61 milliony stojí
v čele. Bavorák vypije 235 litrů, ať kmet neh
dítě, Belgičan 169.2 litrů, Němec 115.8 I., Ra-
kušan 44 l., Rus 4.7 1. Rus nahražuje piv
velmi čistou vodkou, správně destillovanou, pod
kontrolou státu vyráběnou. Ve Francii dělá al-
koholismus nejskvělejší pokroky: počet krčem
se nápadně vzmáhá
V roce 1898 vydestillováno 2,336.040 bl.
alkoholu. Mimo to se lih importuje. Dále asi
20 millionů litrů kořalek (122.712 hl. absinthu
v sudech a 45.584 hl. v láhvích). Dále jest
ohromné číslo konsumovaného vína. Počtem
obyvatelstva neroste Francie, ale pije čím dále
tím více. Za to v Norsku upadá požívání alko-
holu a s tím pozorovati též klesání mnohých
neřestí i kriminalita klesá. Zajímavo jest, že
střední délka života jest nyní vyšším číslem
udána. Jakmile ve Francii ta čísla hrozná viděli
přemýšleli o pomoci. Broca, Lepelier a Thibaul
studovali serotherapii antialkoholickou.
Belgičan
Němec
Ra
Rus
Německo
Rus
Francie
Norsko
10
article
Při chronické otravě alkoholem začínáto
bolestní periodou, kdy alkohol pouze půsohí
na system nervový. V periodě té jest patrno při-
vykání a touha po alkoholu jako při morfino-
manii. Jako jiné jedy mikrobové i organické
i anorganické pravidelně v organismus vnikajíeí
vyvíjejí zde v krvi látky antitoxické, organismu
bránící a poněvadž serum z krve té dovede do jiného
organismu vniknuvší tento činiti resistentnějším
pomýšleno na to užiti sera z opíjených kon
k immunisování alkoholiků. Ale ještě něco mrav-
nějšího docíleno. Piják ztrácí chuť ku kořalce.
hnusí si absinth, pouze sociálně zajímavá ehu
k vínu mu potrvá. I přihody deliria bylo možno
úplně léčiti. (M. Toulouse.)
Komise hygieniků francouzských podala
posudek svůj o použivání acetylemu: světlo jes
výtečné, bílé, neproměnlivé, klidné; výbuchy
lze úplně zameziti, i jest za stejných poměrů
acetylen dvakrát méně explosivný a čtyřikrái
méně jeďovatý, než obyčejný svítiplyn. Výbuch
začíná ve směsici 5—25 proc. acetylenu, př
10 proc, jest výbuch nejsilnější. Jedovatá jes
směsice při 46 proc. acetylenu. Ač mosaz ace
tylenem není ve třaskavinu rozkládána, lépe
přece nepoužívati žádné mědí při spojení plyno
pudném při acetylenu. Dále sluší dbáti toho, aby
1. apparáty vývojné byly na volném vzdu
chu neb v místnosti dobře ventilované, e
2. zbytky dlužno zřediti deseti podíly vody
a pak teprv vylíti do kanálů,
3. tlak v apparátu nepřestupujž 0.50 m
vody či 0.05 kg.,
4. acetylen tekutý nebudiž povolen k uží
vání domácímu.
Velmi nebezpečná jest okamžitá nadpro-
dukce acetylenu. Kape-li se voda na jedn
místo karbidu, pohltí se mnoho vody vápennou
kaší, jakmile zavřemo kohoutek, celá mass
zehladne a ihned kaše vypustí vodu, která kar
bid dále rozkládá.
Radno vždy, aby plynorobný přístroj by
oddělen od plynojemu.
M Toulouse
m voda
kg
11
article
= O kouření. V paláci zdravotnictví na svě
tově výstavě pařížské uspořádala společnost prot
zneužívání tabáku exposici, v níž znázorňuje velm
drasticky účinky nemírného kouření tabáku. Jake
horlivý zastance společnosti hlásí se Ernest Blum
jenž ve svém »Denníku vaudevillisty« podává roz
marnou vzpomínku na svoji kuřáckou kariéru. Ernes
Blum nyní již nekouří. »Dříve,« vypravuje, »kouři
jsem nikoliv jako komín, nýbrž jako celá továrn
nebo lokomotiva anebo sám Vesuv. Nevěda ani
proč, stal jsem se hotovým Španělem a kouřil ciga-
rety, že by nad tím byla musila žasnout celá Kasti
lie. Vykouřil jsem jich sto nebo stopadesát denně
když jsem vstával a oblékal se, po každém jídle
když jsem šel spát, ba probouzel jsem se i v noci.
abych si zakouřil a co bylo nejhroznějšího, polykal
jsem kouř a vypouštěl jej nosem, očima i pod paží.
Tak ovšem usadily se ve všech mých útrobách saze
a bylo nanejvýš nutno, abych zavolal kominíka
Nejedl jsem víc, nespal jsem víc, byl jsem hubený
jako hřebík a vůčihledě jsem chřadl. Lékař prohlásií.
že jsem naprosto otráven nemírným kouřením a ne-
přestanu-li ihned, dostanu prý kvapem souchotě a z
osm dní bude po mně. Bylo vždycky třeba jen mi
říci, že se nalezám v nějakém nebeznečí a učinil
jsem ihned rozhodnutí, jež svou energií a náhlost
uvedlo svět v úžas. Vzdal jsem se okamžitě ciga-
rety. Bylo mi to sice obtížno, ale dnes jsem tou
měrou vyléčen, že nejen nekouřím, ale že i na ce-
stě, jsou-li všechna kupé, mimo kupé pro kuřáky
přeplněna, raději se vloudím do kupé pro dámy . .
Jake
Blum
Ernes Blum
Španěl
12
article
Ve svém mládí, jako všichni kuřáci, mohl jsem zvyk-
nouti tabáku jen po hrozných počátcích. Ve věku 14
neb 15 let jsem se nemobl dočkat, až si poprve za-
kouřím. Ředitelové společnosti, jejímž jsem byl čle-
nem a jež byla ještě více než předměstská, nastu-
dovali kus. jenž se nazýval »Kuřáci«. Byl to dvou
aktový vaudeville, mravokárný, jako všechny vande-
villy. Tehdáž se sice kouřilo, ale ne mnoho a občané
dokonce se skrývali, když se chtělí oddati této ne-
řesti. Druhý akt kusu hrál v útulku kuřáků, kam byl
přístup jen na heslo a kde stálí hosté zcela dle li-
bosti mohli zakuřovat svoje dýmky. V kuse byla
ovšem celá řada kuřáckých typů a na moje snažné
prosby svěřili mi ředitelové roli starého pána, jenž
neuslále dýmal jako pec; byla to pro mne dvojná-
sobná radost, hrát větší roli a konečně si moci za-
kouřit z dýmky — sen můj byl splněn! Vycpal jsem
si důkladné břicho, nasadil si šedivou paruku, abych
vypadal jako starý pán a jak bylo v kuse přede-
psáno, kouřil jsem před obecenstvem z obrovsky
dlouhé dýmky a odříkával občas: »Jaká to rozkoš
tabák, jaká rozkoš!« Ta rozkoš zdála se mi dos
prostřední, při páťém neb šestém bafu zdálo se mi
že mi dým v ústech hořkne. Když pak jsem nasadil
všechnu svoji horlivost, počalo se všechno kolem mne
točit, alejá dělal, jakoby nic, neboť jsem cítil, jaká
13
article
umělecká zodpovědnost spočívá na mých hrdých
bedrech! Když došla na mne řada, učinil jsem, jak
toho úloha žádala, důkladný bal z dýmky a opako
al: »Jaká to rozkoš, tabák, jaká to rozkoš!« Avšak,
v se neštěstí dovršilo, příšlo místo, kde dáma, jež
rovněž kouřila, mne polibila a za hlučného jásotu
tančila se mnou valčík. To bylo příliš ! Odložil jsem
dýmku na stůl a měl jsem jen jediné přání —
uprchnout. Ale moji kollegové na mue hleděli, ře-
ditelé, stojíce za kulisami na mne hleděli, kapelník
na mne hleděl, musil jsem nanovo mluvit, měl jsem
se nanovo chopit nešťastné dýmky »Jaké blaho, ta-
bák, jaké blaho!« — »Ale teď honem,« volal na mne
napověda a můj kollega, domnívaje se, že jsem ne-
rozuměl, předříkával mi nanovo slova — vzal jsem
dýmku naposledy, vybafnul a zasténa! pláčky svůj
výrok. Když jsem po půl hodině se chtěl vrátit
na jeviště, byl vaudeville dohrán, a přece jsem měl
být na konec při tom a zakončit kus svým: »Jaká
rozkoš...« Ředitelové ihned mi odňali úlohu,
poněvadž bych ji byl musil hrát na dvakrát.«
= Pomník rodiny Calrolí, jejž zřídilo město
Pavia na piezza del Popolo svým hrdinným rodá
kům, byl těchto dnů odhalen u přítomnosti vévody
z Aosty a ministra financí Baselliho. Pomník pro-
vedli sochař Cassi a architekt Quadri. Žulové stupně
vedou ke kostkovému podstavci, jenž jest zdoben
Cass
Quadri
Pavia
Aosta
14
article
čtyřmi basrelify. Z předu nalezá se pohled na Pavii
nad ním znak města a medaillon s podobiznou lé
kaře dra. Carla Cairola, otce pěti brdinných bratří
Na ostatních stranách nalezají se pod znaky měs
Říma, Varese a Palerma reliefy, znázorňující bitvy
u Varese, Palerma a Villa Glory. Nad kostkovým
podstavcem zvedá se obelisk, u jehož úpatí nalézá
se hlavní skupina pomníku, skládající se ze šesti
postav v nadživotní velikosti. Na křesle podobném
trůnu sedí matka hrdin Adeleida Cairolová, podá-
vajíé italský prapor svým synům. Benedetto, Ehrico,
Ernesto, Luigi a Giovanni Cairoli zvedají pravic
ku přísaze, že položí životy na oltář vlasti. Bene-
nedelto, Enrico a Ernesto oděni krojem alpských
střelců, Luigi krojem Garibaldianským a Giovanni
jest v kroji občanském. Na jednom z reliefů nalezá
se výjev z bitvy u Varese, kde umírá Ernesto, kdežto
v pozadí útočí dobrovolníci Garibaldovi. Druhý relief
znázorňuje útok Garibaldův na Palermo ve chvíli,
kde Benedetto Cairoli raněn. Třetí relief znázorňuje
historický Mandlovník u Villa Glori, kde Eurico a
Giovanní v objetí umírají pro vlast. Celková výška
pomníku jest 13.50 metru. Slavnosti byli přítomni
zástupci senátu, vojenští hodnostové, veteráni z bojů
za svobodu Italie a nečetní dosud žijící účastníci
bity u Villa Gleri.
Cairola
Villa
Adeleid Cairolová
Benedetta
Ehrico
Ernesto
Luigi
Cairoli
Bene
Enriko
Garibaldianský
Giovanni
Garibald
Garibaldův
Villa Glori
Villa Gleri
Řím
Varese
Palermo
senát
Italia
15
article
= Zvláštní proces, Z Paříže se oznamuje
Zdejší akademie krásných umění udělila skladatelům
Maxu d'Olonne a Henrimu Rabaudoví cenu Mon-
binne ovu. D'Olonne jest tvůrcem oratoria »La Vi-
sion de Dante«, komponovaného ve slohu Massene-
tově a Raband složil symfonii, jež provedena v kon-
certu Colonne ově. Avšak cena Monbinne-ova má
býti vlastně odměnou za nejlepší komickou operu
sice způsobu ryze Irancouzského, jež provedena
posledních dvou letech. První dostali tuto cenu Le
Delibes za svoji »Lakmé« a André Messager za »Ba-
roche«. Později však nedbáno přísně ustanovení zá
kladní listiny a cena udělena na př. též operám
vážným, jako »Guernica«. »L'Attaque du Moulin«
»Le Roi d'Ys« atd. Když letos jednáno o udělení
ceny, navrhovali členové nehudebníci, malíři, sochaři
ald. lidovou operu »Louise« Gustava Charpentiera,
jež se setkala s pěkným úspěchem. Avšak poněvadž
má Charpentier mezi hudebníky v akademii mnobé
nepříznivce, nebyla mu cena udělena. Nyní mluví se
zcela vážně o tom, že Charpentier hodlá žalovati
hudebníky v akademii krásných umění na náhradu
škody, poněvadž svoje kollegy nehudebníky oklamali
prohlašujíce, že »Louise« není komická opera způ-
sobu ryze francouzského. Skladatel hodlá povolati
za svědky presidenta Loubeta a ministra osvěty
Leyguesa, kteří oba večer při premiéře mu gratulo-
vali k jeho opeře »ryze francouzské, ve slohu ná
rodních mistrů«. — Mohlo by být velmi zábavně
kdyby páni hudebníci z akademie, aby se obhájili
jali se vésti důkaz, že pánové Loubet a Leygues
francouzské hudbě nerozumí !
Maxa
Olonne
Henri Rabaudový
D Olonne
Dante
Delibes
Messager
L Attaque
Moulin
Louis
Charpentier
Loubet
Leyguesa
Leygues
Paříž
Guernica
cena Mona
Le V
Le Roi d ' Ys
16
article
= Obrazárna v Limě. Z Madridu se ozna
muje: Umění milovné kruhy španělské zabývají s
právě horlivě nastávajícím prodejem soukromé galerie
pernanského millionáře Ortiza de Zavallos, před ne
dávnem zemřelého. Účastenství obyvatelstva španěl
ského pro záležitosti výtvarného umění zejmena v po
slední době osvědčilo se způsobem velmi chvaliteh-
ným, tak zejmena před nedávnem, když došla do
Madridu zpráva, že Sorolla, jeden z nejčelnějších
současných malířů španělských dostal na světové vý
stavě pařížské nejvyšší vyznamenání. Se všech stran
naléhá se nyní na vládu, aby navzdor nepříznivém
stavu financí získala aspoň dvačet obrazů Murillových
a třináct Velasquezových, jež se nacházejí ve sbírc
peruanského millionáře pro madridské museum Prado.
Zavallos
Soroll
Murillův
Velasquezový
Lima
Madrid
madridský muzeum Prado
17
article
Díla oné galerie byla různými komisemi zkoumána
a zjištěna jich pravost a cena a není nijaké pochyb
nosti, že to jsou většinou originály prvého řádu
Mimo četné obrazy italských, flámských, Irancouz
ských a německých mistrů jest tu zastoupené přede-
všim španělské umění následujícími jmeny: Boca
negra 1, Berruguete 1, Carducho 2, Carbajal 1, Ces
pedes 2. Cerezo 1. Alfonso Cano 4. Carreno 3, C
stillo 3, Caxes 2, Espinosa 1, Fernandez Navarrete 1.
Germán y Lorente 1. Goya 3, Herrera starší 3, Juan
de Juanes 10. Mazo 1. Morales 3, Murillo 20, Mar
tinez 1. Moya 2. Navarrete 1, Octwa 1. Palomino1
Pantoya 1, Pereda 1, Juan de las Roclav 3. Espaňo-
leto 12. Ribalta 4. Andrés Ruiz 1. Ribera 12. San
chez Evello 2. Solis 3. Tristan 2, Tobar 1, Varela i
Vargas 1. Velasquez 13 a Zubaran 10. Z mistrů ji-
ných národů zasluhují zmínky zejmena následující
jmena: Michelangelo 4, Correggio 18, Dürer 3. Van
Dyck 16, Jordaens 3, Salvator Rosa 16, Rembrandi
19, Rafael 7, Rubens 32, del Sarto 5, Teniers
Tiepolo 5, Tizian 17, Tintoretto 8. Veronese 5, da
Vinci 5.
Cano
Fernandez
Germán
Herrera
Juanes
Morales
Murillo
Moya
Roclav
Ribalta
Ruiz
Ribera
Tristan 2
Vargas
Dürer
Van Dyck
Rosa
Rafael 7
Rubens
Tizian
Tintoretto
Veronese
Vinci
Carrit
Goya
Maza 1
Mar
Navarrete 1
Octwa 1
Pereda 1
Michelangelo
Correggio
Jordaens
Rembrandi
Tiepolo
Boca negr 1
Berruguout 1
Carducho 2
Carbajmout 1
Caxe 2
Espinosa 1
Tobar 1
18
article
= Žaponská dvornost. Žaponci jsou znám
jako nejzdvořilejší národ na světě a nový doklac
toho podává následující »policejní rozkaz ve příčině
obcování s cízinci«, jejž vydal p. Ikigami Širo prvn
policejní inspektor v Kiego-Kenu náčelníkům policej
ních stanic. »l. Jest zásadou mezinárodních styků
chovati se k cizincům z dalekých zemí vlídně a zdvo
řile a vzdělaní národové musejí žíti pospolu v har
monických citech. Mnozí cizinci rozuměji žaponsky
proto jest lépe, pokusit se, oslovit je nejprve zdvo
řile žaponsky. Neužívejte nikdy nepěkných slov, aniž
kritisujte pohyby, šat neb činnost cizince. Mnohdy
rozumí, co to znamená i když neumí žaponsky
Snažte se vyhnouti veškeré nevlídnosti vůči cizin-
cům, když kupují a nedovolte, aby se kolem nich
kupili zvědavci. II. Cizinci nakládají se psy lépe, než
si dovedeme představit; ohlásí li se tudíž, že se po-
hřešuje pes, nechať se po něm horlivě pátrá a po-
skytne se mu všemožné ochrany. Zaštěká-li na vás
v domě hlídací pes, vyvolejte z domu sluhu, aby
zvíře upokojil a netrýzněte je. II. Navštivíte li ci-
zince, nechoďle k němu, pokud to možno, časně
z rána, v dobu oběda anebo pozdě večer. Nejlepší
doba k návštěvám jest od deváté do dvanácté a od
druhé do šesté. Před tím dbejte pozorně na svůj š t
a při návštěvě střežte se každé nejapnosti. Žádejt
o vpuštění tím, že zazvoníte aneb uhodíte na gong
přede dveřmi. Není-li tu zvonce, zaklepejte prstem
na dvéře, ale nikdy nekřičte, aby vás vpustili. Iv
Ikigy Šira
Ken
Iva
19
article
Objeví li se přede dveřmi vrátný, zeptejte se ho, je-l
cizinec, s nímž chcete mluvit, doma a pošlete mu
svoji navštívenku. Dříve než vejdete do domu, otřete
si obuv o rohoži před vchodem. V. Cizince pozdra
vujme toliko prostou poklonou a potřásáme mu ruku
jen pak, jsme-li k tomu vyzváni. VI. Učesejte si vždy
před návštěvou vlas a vous. Špinavý šat a nečesaný
vous jsou ve vzdělaných zemích urážkou.
= Tragický osud. K oslavě čtyřstaletého ju-
bilea objevení Brazilie provedena v divadle Sao Joac
v Porto Alegre velká symfonická skladba »Are Li
berlas«, jejíž autor, brazilský skladatel Leopoldo M
guez jest ředitelem konservatoře v Rio de Janetro
Dílo mělo skvělý úspěch. — Tragický osud vyšel na
jevo při udílení cen v konkursu o slavnostní dram
k téže slavnosti v Bahii. Cena udělena byla prác
»Objevení Brazilie.« Když otevřena obálka, obsahujíc
jméno básníkovo, shledáno, že autorem byl mlad-
brazilský spisovatel Moreira de Vasconcellos, jenž
před nedávnem zemřel a s nímž klesly v hrob četne
skvělé naděje.
Moreira Vasconcellos
Brazílie
Alegre
Rio jít Janetro
Bahia
Sao Joac
20
article
= Mozi Londýnem a Paříži, Sláva, již
získali Francouzi svou Eiffelovou věží, nedala pokoj
hrdosti Angličanů a v londýnském Wembley parku
staví nyní podobnou věž. Z počátku se zdálo, že
důvodem pro stavbu věže Wembleyské byla toliko
národní žárlivost, nyní však dovídá se londýnský
»Electrician«, že teď připadli na praktické použití
věže a že má na ní býti zřízen přístroj pro telegrafi
bez drátu mezí Londýnem a Paříží. Ačkoliv »Electri-
cian« prohlašuje, že stavěti Eiffelovy věže pro Mar-
coniovu telegrafii jest rovněž bláznivé, jako zapáliti
chalupu k vůli pečení vepřového masa, zaznamenává
přece dosti určitě zprávu, že v nejbližší době hodlají
zříditi stožár tisíc stop vysoký pro telegrafování bez
drátu mezi Londýnem a New-Yorkem. Angličtí od-
borníci prý nepovažují uskutečnění takového spojení
v příštích dobách nikterak za nemožně
= Chtěl spáchati sebevraždu? Před soudc
Voorheese u pol. soudu na Conev Islandu byl před-
veden 68letý Christian Buck, z Holley, Pa., a obža-
lován, že se starého Iron Pieru vrhl se v sebevra-
žedném úmyslu do oceanu. Spozoroval jej jakýs
policista na pobřeží a blížil se k němu. Jakmile však
Buck, strážce veřejného pořádku spatřil, vrhl se
střemhlav do vody, a byl jen s velkým namáháním
zachráněn, načež žádal policistu, aby jej zastřelil.
Jelikož se má za to, že jesl Buck šlený, byl pone-
chán ve vazbě, dokud lékaři jeho duševní stav ne
prozkoumnají.
acadní barvy
povětrnosti vzdorné k nátěru domů v 40 různých
vzorcích ve vápně rozpustné, olejovému nátěru
rovné, 1 kilo od 16 kr. výše. Vzorníky a návod
k upotřebení zdarma a franko. Karel Kron
stelner ve Vidni, IIl., Hauptstrasse čislo 120.
Francouz
Eiffelův
Angličan
Buck
Holley
Kron
Paříž
Londýn
Mar
NewYork
Island
Videň
Mozi Londýn
Wembley parka
24
article
Na počest J. Arbesa
Na počest J. Arbesa
snižuji cenu jeho nejdůležitějšího spisu
„Pláč koruny české“ neboli „Persekuce lidu českéh
v letech 1868—1873“ na
cenu poloviční
a prodávám jej tedy za 7 K 20 hal. místo 14 K
40 hali, a platí snížená cena ta do konc
srpna 1900. Spis ten obsahuje vypsání politických
bojů národa našeho za samostatnost a svéprávnost
v letech 1868—1873 a tehdejší doba vzhledem k ny-
nějším poměrům má v sobě mnoho podobného. Obsta-
14269
rati jej může každé knihkupectví.
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupectvi, obchod s hudebninami a uměleckými
výrobky, antikvariát a nakladatelství v Praze (Žitná
ulice č. 55 n. ).
J Arbes
Obst
doktor
František
Bačkovský
Praha
Žitná ulice
25
article
Co týden dal:
Co týden dal:
de Annunzio Gabriele, Nevinný. Z vla-
štiny přel. Václ. Hanus. (Svét. knih.
157/ 161.)
Blackmore R. D., Lorna Dooneova,
Romance z Exmooru. Přel. P.
Horyna. (Angl. knih. II.) . . . . . .
Čítárna česk. lidu, seš. 28. Chocho-
loušek. Paloeřík, Pan Šimon
Vrohotic. 8.
Fulín M., Ovocná oranžie. Návod
jak pěstovati ovocné stromky v hrn-
cích nebo kbelích
Gottwald Várl, Vytrvalé kvátiny.
Výběr nejlepš. a nejvhod. druhů ku
pěst. v zahradě a k pracím vazač.
seš. 1.
Heyduk Ad., V zášeru minulosti-
Spisy XVIII.)
John Jan, Atlas motýlů střední
Evropy. TText a tabulky. Váz. v
dvou dílech
. . .l j .
Joklík Fr., JUDr. Kritika programu
realismu. (Knih. Samostatnosti Iv
Nečásek Ant., Almužna. Lyrická hra
o 1 dějství. (Repert česk. div. 73.) .
Nejě Karel, Básně.
Shakespeare Wili., Zimní pohádka.
Přel. J. V. Sládek. (Dram. díla XIII.)
Schnitzler Arth., U zeleného pa-
pouška. (Der grůne Kakadu). Grote-
ska o 1 jedn. Přel. H. Hackenschmied.
(Repert. č. div. 72)
Uěík L., Poradce při volbách
obecních výborů v zemích
koruny české.
Vráz E. St., Cesty světem. Seš. 30.
(I. Na přič. rovn. Amerikou)
Vrchlický Jarosl., Twardowrski. 3. vyd.
(Soubor vyd. básn. spisů XXXIV.)
Vyhlídal Jan, Čechové v pruském
Slezsku. 3. vyd
Z Wojkowicz Jan, O problemu indl-
vidualisace. (Příspěvek k filosofii
umění).
Zlatá pokladnice pro hospo-
dáře a hospodyně. Díl jii
Annunzio
Václ
Hanus
Blackmore
Dooneov
P Horyna
Šimon Vrohotice
Gottwald Várl
Heyduk
John Jan
Atlas
JUDr
Nečásek
Karel
Shakespeare
Sládek
Schnitzler Arth
H Hackenschmied
Vráz
Vrchlický Jarosl
Jan
Čecho
Exmoor
Anglie
Evropa
Francie
Amerika
Slezsko
U zelený pa
obecní výbor
Wojkowicz Jan
Ant
27
article
Všem knihkupcům
Všem knihkupcům
rozeslal jsem na sklad tento měsíc tyto spisy
Algebře snadno a rychle učí Fr. Vymazal
Cena 50 h.
Cikánsky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal
Cena 60 h.
Francouzsky snadno a rychle. Sepsal Fr. V -
mazal. Čena 72 h.
Rusky snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal.
Cena 72 h.
Německy snadno a rychle. Sepsal Fr. Vymazal. Cena
1 K 20 h, vázané 1 K 40 h.
Čech s Němcem rozmlouvající.
Na vycvičenou těm, kdo německy již trochu
umějí, jakož i doplňkem k svému spisu „Ně-
mecky snadno a rychle“ sepsal Fr. Vymazal.
Cena 1 K 20 h, ráz. 1 K 40 h.
Z potulek francouzským krajem. Napsal
Dr. J. Guth. Cena 2 K, skv. váz. 3 K 20 h.
Pět let na Sumatře. Napsal Dr. Pavel Durdík.
Cena 5 K 40 h, skv. váz. 6 K 80 h.
Vymazal
Němec
doktor
J Guth
Pavel Durdík
Francie
Čechy
Sumatra
28
article
Pro mládeži
Pro mládeži
Nové pohádky, jež mládeži podává B Klimšová
Cena 80 h, váz. 1 K
Stromky rovné a křivé. Šestadvacet povídel
o dětech pro děti. Napsal Dr. J. Košín (J. K.
z Radostova). S 37 obrázky. Cena 1 K 60 h
váz. 2 K.
Pšenice a koukol. Šestadvacet povídek o dětecl
pro děti. Napsal Dr. J. Košín (J. K. z Radostova.
S 27 obrázky. Cena 1 K 60 h, váz. 2 K.
doktor
J Košín
Radostov