1
masthead
14. srpna 1904
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
6
article
O obcování našich dítek.
Kapitola z výchovy rodinné,
O obcování našich dítek.
Kapitola z výchovy rodinné,
Chceme-li četbou děti jen baviti, nesmíme
býti příliš výběračnými. Při zábavné četbě po-
hříží se děti do čtení tak, že nevidí a neslyší
to se kolem nich děje.
O výběru četby pro mládež vyjádřil se ještě
mladý, teprve dvacet tři roky čítající Herbart
v dopise zemskému fojtovi švýcarskému, panu
ze Steigru náslodovně: „Žijeme-li denně ve sku-
tečném světě a máme-li ustavičně vlastní a cizi
slabosti a vady před očima, tu myslím, že jest
na čase, abychom patřili na ostře nakreslený
obraz, v němž bychom spatřovali, jaké lid-
stvo býti má a může. Všecky vymyšlené
veliké a znamenité karaktery, všecka líčení světa
nevinného a obcování blažených, jsou celkem
jen pokusy, aby naznačily člověka v jeho doko-
nalosti. Volme nejpodařenější z těchto pokusův
a ostatní spousty spisů nechme nepovšimnuty.“
Četba románů nebudiž dětem dovolena.
Ježto mnozí rodiče, neznajíce nebezpečí, jaké
četba románů nedospělým dětem způsobiti může.
nemívají odvahy, by jim odřekli podobnou du-
ševní potravu, jakou jim tyto romány i časopisy
a noviny v hojné míře podávají, jest záhodno
i o tom se zmíniti.
Jsou-li špatné romány se svým buď měl-
kým, oslazeným, přehnaným, psychologicky ne-
pravým, ano i nemravným obsahem jedem pro
mládež, jsou jím i romány lepšího druhu, nebot
přesahují svým obsahem dětský obzor, a po-
hřížení se do líčených poměrů v románu vzbu-
zuje předčasnou dospělost, která bývá velice na
škodu. Předčasná dospělost probouzí se čtením
milostných poměrů, o jaké v nižádném románu
není nouze.
Herbart
Steiger
budit dítě
7
article
Čilá poptávka po spisech pro mládež vzbu-
zuje na trhu knihkupeckém zvláštní spisy, a t
romány pro děti. Jsou to romány bud
samostatně vymyšlené, z cizích literatur pře-
ložené anebo výtahy z románů pro odrostlé,
v nichž však mnoho se ponechává, co pro dět
se nehodí.
O poučných přídatcích ke Kampeadu
Robinsonu vyjádřil se Herbart takto: „Již úmysl
vzdělávati, kazi spisy pro mládež. Za-
pomínává se na to, že každý, a také i dítě,si
z toho, co čte, vybere jen své a dle svého způ-
sobu spis i spisovatele posuzuje. Stavte dětem
špatnost jasně před oči, nikoliv však, aby se
stala předmětem žádosti; ony shledají, že je to
špatné. Přerušte povídku mravním rozumová-
ním, děti poznají, že zdlouhavě vypravujete.
Ličte samé dobro, pocítí, že je to jednotvárné,
za příčinou změny bude jim líčení špatnosti vi-
taným. Pomněte, jaké pocity prochvívají vaši
duší při dobrých a při mravných hrách diva-
lelních.
O spisech pro mládež, spočívajících na pod-
kladu pověsti nebo historickém, propověděl ten-
týž paedagog toto: „Dejte dětem zábavnou pe-
vídku, bohatou událostmi, poměry, karaktery.
Herbart
8
article
Budiž v ní přisná, psychelogická pravda, nevy-
mykající se z obzoru citův a náhledu dětského!
Nebudiž v ní snahy nejhorší a nejlepší výsledky
značtcí; pouze jemný, ještě dřímající rozmysl
pečujž o to, aby se zájem od čínů špatnějších
k dobrým skláněl. Má-li povídka trvale a dů-
razně působiti, musí míti ráz mužské veli-
kosti; neboť chlapec rozeznává tak dobře
jako my sprosté a mělké od vážného a důstoj-
ného; ano, jemu záleží více na rozdílu nežli
nám. On necítí se rád malým, an by rád byl již
mužem; je-li mu osm roků, přesahuje jeho ob-
zor již všecky dětské historky. Jen takové muže
má na mysli, jakým státi se míní. Těch ne-
najdete mu na blízku, neboť mužskému ideálu
chlapcovu nevyhovuje nic, co pod vlivem ny-
nější naší kultury vyrostlo. Nenajdete jich ani
ve své obrazotvornosti, neboť ta jest přeplněna
paedagogickými přáními a plna vašich zkuše-
ností, vědomostí a vlastních záležitostí.
I soudí Herbart, že by se nejlépe pro výše
popsanou povídku hodila látka z klassického
mládí Řekův a výslovně z Odysseje.
Herbart
Řekův
9
article
Za vhodnou četbu domácí pro mládež hodí
se životopisy znamenitých mužů; výhody
takové četby jsou: Před očima dítěte vyvijí se
jasně vykreslený obraz znamenité osoby a po-
stup, jak se u ní mravní síla vyvíjela. Četba
o takových mužich probouzí mravní sílu v srdei
členáře a pobádá jej, aby si sám také tak vzne-
šený cíl vytkl.
Který vychovatel dosáhne u chovance touhy
po četbě spisů historických, může býti
jist, že nebude chovanec čísti spisů jen leda-
bylých, mělkých a chudých obsahem. Ale n
všecky děti mívaji zálibu v četbě spisů histori-
ekých. Kdybychom jim zůstavili na vůli, chtějí-l
raději čísti spisy dějepisné nebo romány pro
mládež, tu bychom nabyli přesvědčení, že se
rozhodnou pro četbu poslední.
Často se knihkupci stává, že když kupují-
címu doporučuje četbu dějepisnou, že mu te
řikává: „Toho moje děti nechtějí.“ Kdyby měl
míti vkus většiny čtenářů rozhodné slovo
při spisech ceny literární, tu bychom musili, jako
v každém jiném uměleckém oboru, nesthetické
zákony zpřevraceti. Mělká, povrchní, snadno po-
ehopitelná, zajímavá, rozčilující četba nachází
vždy více čtenářů, nežli skutečně dobráa
enná. A může-liž ještě nevzdělaný nebo zne-
tořený vkus býti pravým měřitkem k zaměst-
nání mládeže, kterému vytčen jest tak vznešený
eíl, aby zjednalo mládeži ideální obcování?
10
article
7. Kterak si má vychovatel počínati, aby
nelibost ke skutečnému dobru odstranil a přec
ieálního obcování nevnucoval, které by, jsouc
vucováno, cíle se musilo minouti?
Na tuto otázku odpovídáme následovně
1. Zabraňuj, aby nepovstala u cho-
vance nelibostk četbě. Chuť pokazí s
špntnou stravou. Ke špatné stravě náležejí všecky
špatné spisy obrázkové. Vychovateli, starej se
o to, by jich chovanec do ruky nedostal. 2. J ak-
nile děti samostatně čísti poč-
nají, rozmlouvej s nimi o čteném.
Poučuj jich, vysvětluj jim, čemu nerozuměly.
přidržuj je, aby četly, zvolna, s rozvahou a z
čteného vydávaly účty.
Veškerá čelba připojujž se ke vzdě
lávacím předmětům, ve škole pro-
bíraným; všecka osamotnělá četba jest
nálo vydatná. A kterak lze se toho dodělati
Velmi snadno. Čemu se žáci ve škole učí, nech
o tom v jiných spisech důkladně a po-
hrně čítají. Povinnost školy jest starati s
i o četbu mládeže doma, by se v tom utvrdila.
co jí škola podala. Domácí výchova naproti tomu
má si všímati návrhu školy a hleděti všemožně,
by práci školní byla nápomocnou.
Nezáleží na tom, mnoho-li se čte, ale na
tom, jak se čte. Luther ve příčině té propověděl;
„Ne mnohá četba, ale dobrá a častá činí člo
věka nábožným a opatrným.
Napsal Václav Gabriel.
Václav Gabriel
11
article
Česká škola v červenci 1904.
Dne 1. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „Ke dn
Husovu“ a obzor „Obecné školství na Moravě“. —
„Časopis učitelek“ přináší čl. „Prací k pravdě a lásce“
Ve „Škole mateřské“ obrázek L. Tesařové „Pro Ma-
tici“. — „Učitel“ přináší referát J. Vincenta o před-
nášce prof. dra. F. Čády „O umělecké tvořivosti dět-
ské“. — „Paedagogické rozhledy“ přinášejí čl. A. Ram-
bouska „Znalost barev u dětí“. — „Měšťanská škola“
moravská přináší čl. „K zemské konferenci“ a „Za-
stoupení měšťanské školy“ v okr. škol. radách“ s pře-
hledem znalců školství v lěchto radách na Moravě.
Dne 2. „Škola měšťanská a živnostenská“ přináší
J. K. Kunstovného „Návrh organisačního statutu pro
školy měšťanské“ dále „Čtvrtá třída a výnos zem. škol
rady“ a „Návrh školního a vyučovacího řádu a mi-
nistr vyučování“
Dne 3. valná hromada spolku Bolzanova sirotčince
konstatuje vydání za minulý rok 6089 K, jmění 104.000
K, výnos z jeslí 755 K, z koncertu 405 K, z hry „U
jesliček 375 K, z navštívenek 288 K.
Dne 4. zahajují se v českých obcích oslavy pa-
mátky Husovy.
Dne 6. „Posel z Budče“ přináší čl. L. Strahla „Pa-
mátce Husově“ a „Ve službě pravdy“ a vzpomíná vy-
nikajícího řídícího učitele v Bohdánčí a Skále Jana
Dvořáka (f 15. června).
Husův
L Tesař
Vincent
doktor
F Čáda
Kunstovný
Bolzanův
L Strahl
Dvořák
Ma
Morava
Budeč
Bohdánčit
Český škola v červenec
obecný školství na Morava
učitelský novina
12
article
Dne 7. „Beseda učitelská“ přináší čl. „Při památee
Mistra Jana Husa“, počátek studie F. Tilšra „Ikono-
gnosie slučuje učení Komenského s naukou Monge-
ovou k uvědomělému vyhledávání pravdy a vykoná-
vání zákonité práce na nejnižším stupni lidové vý-
chovy“ a řeč A. Mojžíše „Více lidumilenstvíl
Dne 8. „Komenský“ přináší liguistickou mono-
grafii V. Srby „Výklad lokál-dativní formy na —ou
v mluvě lidu střední Moravy“ a čl. „Komenskýa
Vives““
Dne 9. v Opočně u věku 62 let umírá smíchovský
učitel Adolf Potůček, jenž byl horlivě činný laké v obo-
ru technolozického učení, pro něž vydal více dobrých
pomůcek.
Dne 11. v Kuří Vodě na letním bytě u věku 71 lee
umírá Matylda Peškova, která v Praze v létech šede-
sátých založila český dívčí pensionát, jenž vychoval
velkou řadu vlasteneckých paní a dívek.
Dne 13. „Posel z Budče“ přináší čl. „Školská
otázka v Belgii“ a „Vyučování nedělené a jeho vý-
hody“
Dne 15. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. V. Be-
neše „Čtení — četba“ a líčí „Nové spory v Ústředním
spolku“. — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ při-
náší referáty „Zaměstnání dětí o prázdninách“ a „Po-
kyny v příčině hygieny duševní práce“. — „Škola
měšťanská a živnostenská“ přináší čl. „Čtvrté třídy
po nejnovějších min. výnosech“, dále „K reformě uči-
telského vzdělání“ a O. Svobody „Zeměpis ve III. tří-
dě“. — „Časopis učitelek“ přináší úvahu M. Vítkové
Hus
F Tilšr
Komenský
Monge
V Srba
Komenský Vives
Potůček
Peškův
O Svoboda
M Vítko
Morava
Opočeň
Praha
Budeč
Belgie
učitelský novina
13
article
„Reformovaný ústav učitelský neb jednotná střední
škola?“ a čl. dle J. Bezděka „O houbách“. — „Věstník
Národní jednoty severočeské“ přináší „Zápis o XIX.
řádné valné hromadě“, čl. „Česká minulost Litoměřic!
zprávy „Měšťanská škola česká v Duchcově“
„Česká veřejná škola v Břežánkách“
Dne 21. „Beseda učitelská“ přináší čl. „Studie
dětí ve školách v Chica gu“
Dne 27. „Posel z Buóče“ přináší čl. „Volnost vy-
učování a výchovy“, J. Dury „O těch nových proudech
ve školství národním“ a S. Klímy „Příspěvek k vy-
učování realiím na školách obecných“
Dne 29. „Učitelské noviny“ přinášej vzpomínku
zapomínanému „Jan z Wycleffa“ a čl. V. Beneše
„Čtení — četba“. Ve feuilletonu význačná příhoda
ze zkoušek učitelských „Jak jsem dělal výstup“.
„Komenský“ přináší čl. F. Vymazala „Jak se učit fran-
couzsky“; v Besedníku líčení J. R. Vitáska „Wöris-
hofen“
Ústřední výbor Národní rady české a městská rada
pražská volají k českým rodičům, aby své děti oddávaly
jen českým školám.
Výbor vídeňského spolku „Komenský“ volá
1 korunu ročně od krajanů Čechů pro vyučování více
než 50.000 českých dělí ve Vídni jich jazykem ma-
teřským.
Více časopisův učitelských přiznivě oceňuje vý
stavu praci z kreslířského kursu při c. k. ústavu učite-
lek v Praze.
Proti zamýšleně české a polské pobočce Ústavův
učitelských ve Slezsku rakouští Němci provádějí nej
zuřivější agitaci
J Bezděk
S Klím
Jan
V Beneš
Komenský
F Vymazal
Vitásek
Wöris
Čecho
Němec
Litoměřice
Duchcov
Břežánky
Vídeň
Praha
Slezsko
národní rada český a městský rada
spolek „ Komenský
učitelský novina
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 13. srpna.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Domácí zájem v Berlíně. — Finaněn
válka o uheině doly. — Nová methoda
postálnění. — Domácí trh.)
Stojíce opodál, jsme přece ve středu udá-
lostí. V Berlíně zuří krutý boj a telegramy o jeho
epochách dolétají přes naše hlavy do ustrašené
Vídně. Vídeň se diví. Krkolomné haussy bý-
valy dosavade privilejem jejím, haussy, jichž
stíny se záhy skrývaly v propastech velkých
baiss, a nyní hle, když prvenství kreditek pře-
chází na berlinské diskonto, vidíme, že klas-
sická afféra pražských železářských s vý-
platou reserv se potkává s protějškem v boji
o Hibernii. Ostatní papíry uhlářské v Ber-
líně se přiživují. Myslíte, že není zúčastněna
také Praha? Snad nebyla, dokud bylo lze v Ber-
líně vydělat. Leč nyni, když vývoj věcí vstoupil
do znamení raka, že by Praha nebyla zúčast-
něna? Jest historickým právem. našeho místa,
aby sjíždělo po berlínských kursech. Pražské
peníze se opět budou měniti na valutu něme-
ckou. Bylo věřeno onomu hulákání kursů na-
horu, ač přece ono křičení může sice
povznésti kurs, nikterak ale hod-
notu papíru. Na suggesci berlínskou př
nejvyšších kursech bylo opět v Praze doporu-
čováno ke koupi.
Praha
Berlín
Vídeň
15
article
Hardenova „Zukunft“, zabývajíc se ve svém
letním sešitu otázkou „zimní“ Hibernie správně
ji pochopuje jako moderní finanční válku, které
se věnuje tak málo pozornosti. Rvou-li se dva
kmenové Negrů, hned tam posílá pan Gordon
Bennett nebo pan August Scherl své vyslance
zpravodaje a hned dovídáme se z drahých de-
peší, jak vypadají věci v táboře, která horda
jest lépe vyzbrojena a na kterou v oné zálesá-
cké válce se usměje asi bohyně vítězství. Z bo-
jiště westfalského bylo poměrně málo zpráv.
Pro totc zpravodajství se nedostává tradicí a
rutiny. Kromě toho berlínský obchodní tísk
nemá o výsledek onoho uhelného zápasu valného
zájmu. Když bylo zamýšleno postátnění dráh.
šlo o Bismarka a Maybacha, který byl tak drzým.
že nazval bursu jedovatým stromem.
Věc, o niž nyní šlo, budila obrovskou sen-
saci, avšak jakýsi takt zdržoval berlínský tisk,
že se touto sensací zabývati nechtěl — on jest
loyální v jistých příčinách — když vydělávají
banky a když vydělává stát. A nyní raději
s moudrou trpělivostí čeká na nejbližší mor
Hardenův
Zukunft
Gordon Bennett
Scherl
Bismark
Maybach
drahý jítpešit
16
article
To, oč se však jedná, bylo událostí tak zají-
mavou, že mohlo vzbuditi účasť mnohem větší
Byl to zápas trvalého významu, cenný příspěvek
ku psychologii kapitalismu, jak málo kde se
podává. Buďme ubezpečeni, že o boji tom jeho
generální štáb díla nevydá.
Pruský ministr obchodu dopsal krásného
dne řediteli Drážďanské banky, že by koupil
huťařskou společnost Hibernii za kurs as
244.—, jestliže pan Gutmann nenápadnými
koupěmi akcií mu získá většinu na valné hro-
madě. Týmž okamžikem, kdy ministr vstoupil
na tuto offertu, měly akcie Hibernia (znamena-
jící tenkrát 200%) cenu 244%. V daném pří-
padě jedná se tedy o skutečnost, že proti práv-
nímu pojmu byla věc od majitele kupována z
nižší cenu, než skutečně měla. Tomuto postupu
se říká státní raisona. Bankovní zástupce mi-
nistrův tudíž kupoval a kupoval, až úsilovné
ony obraty se staly nápadnými a bankovní zá-
stupce Hibernie uznal za vhodné, učiniti rozhod-
nutí o zvýšení akciového kapitálu, by dotyčne
koupě dosavadní správní radě nevyrvaly vět-
šinu. Aby pak si zajistil velkou položku akcih
k hlasovacímu právu, zástupce dolů se snažil.
pokud bylo možno, akcie u spřátelených bank
vypůjčiti. V této příčině obrátil se zástupce Hi-
bernie také na bursovního zástupce Drážďanské
banky a tento nevěda o intencích svého vele-
etěného pana ředitele, kusy také šťastně od-
půrci půjčil. Ve valné hromadě dne 27. srpna
a c., na jejímž pořadu jest postátnění a zvýšen
akciového kapitálu Hibernie, bude tudíž berlin-
ská Handelsgesellschaft hlasovati akciemi Drá-
žďanské banky proti jich majitelce. To jest tra-
gické! Po této dramatické zápletce došla správě
Gutmann
drážďanský banka
Hibernia
17
article
Hibernie nabídka postátnění. Dříve však ještě ře-
ditel Drážďanské banky vyjednával s ostatním
ústavy, že nyní, když už jablko bylo téměř upe
čeno, o obchod se s nimi rozdělí.
Za dané situace dostal vyhazov. V asiatsk
válce pruské bylo na obou stranách bojováno
s obdivuhodnou bravurou a jako v Mandžurii,
tak i v Prusku ukáže teprve čas, kdo se stane
vítězem. K napadené společnosti obchodní se
přidružily veškeré velké banky a vybídly své
klienty, aby hlasovali proti postátnění. K tomuto
obchodnímu jednání je podněcují důvody dva.
Předně nepřejí Drážďanské bance její millionový
zisk a dále je pobuřuje způsob ujednání onoho
obchodu a jeho methoda, kterou dobře lze na-
zvati skandálem. A také všichni velkoprůmysl-
nici vyslovili se proti fiskalisování. Ministn
Möller prohlašuje, že jeho plán byl schválen
celým ministerstvem i králem na Bülowovo do-
poručení. Jest možno, ale zůstává otázkou, zda
byl také schválen skandální způsob jeho pro-
vedení. Schválil pruský ministr onen švindl,
který získává bance soukromým přátelstvím
milliony a drancuje správné majitele akcií? Tušil
ministr, že důvěrnici vlády nesvědomitě koři-
stili z nevědomosti správných majitelů? V tomto
případě Panamité a turečtí ministři, kteří při
vhodné příležitosti si zástrčí do kapsy i mil-
lion, by byli pro zem, která je vydržuje, menším
zlem, než pro Prusko ona spravedlivá slepota!
Onen způsob postátnění, ona methoda, vypůj-
čená od Louisa Filippa, má další důsledky, než
zisk několika millionů pro banku Drážďanskou.
Ministn Möller
Bülowův
Filippos
Prusko
drážďanský banka
18
article
Jest nepochybno, že vytvoří předsudek proti
postátňování. U států by mohl vytvořiti novou
methodu, u majitelů akcií strach z jejich ma-
jetku, neboť akcie Hibernie nejsou vykoupeny
nýbrž vylouděny, a jestliže událost tuto po-
suzujeme s hlediska vývoje kursového a stopu-
jeme onu nit odůvodnění, že vedle Hiber-
nie i ostatní papíry uhlářské jsou hnány do výše
pod heslem, že když za Hibernii bylo nabízeno
240%, nutno pro ostatní papíry vytvořiti nové
ocenění — spíše měli bychom logiku onu obrá-
titi, totiž že ostatní uhlářské papiry jsou hnány
do strmé výše jen proto, aby jakéhosi odůvod-
nění došlo tendenční hnaní kursu Iibernie.
Příští doba ukáže, zda byly špatné papíry
nebo byli špatní toliko kupci.
Na domácím trhu udržuje se dosti značná
čilost na trhu s papíry k uložení kapitálu, kdežto
na straně druhé, na poli akciovém vládne téměn
úplný klid. Z papírů k uložení kapitálu byly jed-
nány především renty a tu přišla na řadu zvláště
renta investiční, která plnými sumami byla stále
brána z trhu. Vedle ní v prvých dnech týdne byla
kupována také renta únorová a dubnová, pro
niž však zájem v pozdější době, když kurs po-
někud vystoupil, se stal menším. Z domácích
hodnot k uložení kapitálu byly jednány želez-
niční úpisy Zemské banky království českého z
pevný kurs 99.70.
Na akciovém trhu hledány Daňkovky až za
336.—, a jestliže v některých dnech vystou-
pila také nabídka, nutno ji považovati za ob-
nošený vtip, provokovati zboží.
Hibernia
Hibernia
zemský banka
19
article
Videňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 13. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. Listůe.)
Videňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 13. srpna.
(Pův. zpráva »Nár. Listůe.)
Uveřejnění pololetní rozvahy Úvěrního ústavu
bylo pozdraveno trhem effektivním skromnou haussou.
Malé stoupnutí kursů neznačí však nikterak, že by
byla bursa bilancí tou nadšena, nýbrž je pouze vý-
razem spokojenosti, že závěrky obchodů za první
pololeti nejsou přece tak špatné, jak se předpovídalo.
Dále zdá se, že se kryla kontremína a posléze pak
pomohly Úvěrnímu ústavu k malému triumlu koupě
ze splátelené strany. Ke spekulačním koupím z po-
hnutek meritorních nebylo vlastně žádného důvodu.
Neboť je-li i pravda, že běžný obchod Úvěrního
ústavu jest velice dobrý a spočívá na solidním zá-
kladě, nelze přece očekávati za letošek vyšší divi-
dendu, než jaká byla za rok loňský, ba aby se umož-
nilo vypláceti dividendu ve výši loňské, nesmí přiněsti
podzim žádné nepříjemné zklamání. Následkem
takových a podobných úvah byl malý planý dým
kreditek záhy udušen a kurs jich za všeobecné ne-
tečnosti klesl opět na dřívější úroveň.
Vídeň
20
article
Veřejnou hospodářskou diskusi opanovaly tou
dobou plně rozhovory o utváření se sklizně pícnin
řípy. Na zmírnění obávané nouze s pící vydaly jak
známo obě vlády všeobecný zákaz vývozu píce a nyní
se vyjednává se soukromými drahami o zavedení ta-
rifů nouzových. Výsledek není dosud znám, ale mož-
no snad považovati za samozřejmé, že zákaz vývozu
spolu se snížením tarifů, dále pak dle všeho ne-
příznivá sklizeň řepy, budou míti na dopravní kon-
junkturu příštích měsíců vliv nepříznivý. Bursa ne-
učinila však z toho žádných dalších důsledků, nýbrž
omezila jen obraty na míru nejmenší, což je tím po-
chopitelnější, že jest možno, že zákaz vývozu ne-
dostači, takže bude po případě třeba dekretovati zru-
šení nebo snížení cel z kukuřice. Opatření to mělo by
však při velice příznivé sklizni kukuřice jakou lze dle
zpráv docházejících očekávati v Americe, za ná-
sledek silný dovoz kukuřice k nám, jímž by se arcit
příjmy dopravních podníků zase zlepšily.
Také hodnoty báňské, jež byly na počátku týdne
velice pevné, byly později klidné a zanedbávané.
Události na uhelném frhu berlínském, rapidní stou-
pání akcií Hibernie a ostatních hodnot uhelných s po-
zdějším pak značným kolísáním způsobily obavy
Bursa
Amerika
Hibernia
21
article
nejistotu. Pokud je také rakouský kapitál na speku-
laci v Berlíně zůčastněn, nelze ovšem ani přibližně
zjistiti, ale namnoze má se za to, že náhlé omezení
obchodu ve Vídni jest aspoň částečně zaviněno ro-
stoucím zájmem domácí spekulace na hodnotách ně-
meckých.
Na trhu místním nebylo téměř žádné čílosti. P
některých pivovarských papírech byla poplávka, po-
něvadž byl konstatováno v souvislosti s trvale hor-
kým počasím stoupnutí spotřeby piva. Tu a tam
došlo také k ojedinělým koupím některého papíru
uhelného za vyšších kursů, ale zájem ten nebyl stálý
a záhy utuchl úplně.
Na trhu peněžním nastala ve smýšlení poněkud
strnulost. Soukromý diskont sloupl až na 31/2 až
33/4s proc.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
6. srpna 13. srpna
99.30
Rak. korunová renta . . .
Berlín
Vídeň
22
article
Rak. zlatá renta . . . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
119.15 119.30
119.—
Uherská zlatá renta . . ..
119.15
Uherská korunová renta ..
97. 05
97.15
126.90
127.—
Turecké losy . . . . . .
Rak. kreditky . . . .
639 25
642 25
Banka pro země rakouské
425.80
424 90
753.—
Uherské kreditky . . . ..
754.25
Bankovní jednota . .
515.50
516.75
938.—
940.—
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . .
632.—
632.75
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha
85.50
Polabská dráha
419.—
422.—
Buštěhradská dráha lit. B.
1032.—
11042.—
836.—
846.—
Dunajská paroplavební spol.
480.—
481.—
Rakouská továrna na zbroj
434. 75
434.25
490 —
Rým. muráňská společnost
496.75
Pražská železářská společnost
2265.—
2285.—
1303.—
Česká báňská společnost.
1266.—
611.—
627.—
Mostecká uhlářská společnost
792.—
794.—
Wienerberger . . . . ..
645.—
Schodnica
650.—
239 82
239 80
Londýnská devisa . . . .
živnostenský banka
státní dráha
496.75 pražský železářský společnost
2265
Český báňský společnost
Wienerberger
Schodnica 650
23
article
Alpinky
Alpinky
117.30
Říšské marky . . . . . .
117.15
24
article
Česká průmyslová banka.
(Pololetní bilance.)
Včera byla uveřejněna pololetní bilance
České průmyslové banky, javící oproti loňsku
tento stav:
1904
oproti 1903
Aktiva:
korun
korun
Pokladniční hotovost . 168.785.44 — 45. 462 21
Směnky a devisy . . 13.575.315.45 + 3,5929.136.25
Cenné papíry . . . 1.961.799.62 + 340. 545.70
Cenné papíry zajišťov.
+ 6.044. —
fondu bank. dl. úpisů 137.081.—
Dlužníci v běžn. účtech 10,647 652.87 + 2,642.787 95
+ 1,819 200.—
6,433.200.—
Hypoteční zápůjčky .
+ 12.480 93
65.508.20
Inventář
Český průmyslový banka
26
article
Suma aktiv. . ..
Passiva
Akciový kapitál . . .
Reservy . . . .
Slosovací fond pro ban-
kovní dlužní úpisy.
Úrokový fond pro ban-
kovní dlužní úpisy.
Vklady na poklad. po-
ukázky a spoř. knížky
Věřitelé v běžn. účtech
Vydané 41/29% bankovní
dlužní úpisy . .
Úroky z hyp. zápůjček
předem přijaté.
Nevyzdvižené kupony
bank. dlužních úpisu
Nevyzdviž. dividenda
Suma passiv . . .
27
article
4,000.000.—
+ 52.000.—
141.317 64
387.227.55 + 164.03190
72.373.50 + 20.466
4,539.982.12 + 658.128.43
17,168.758 61 + 5,624.786 46
6,433.200.— + 1,819 200.—
46.334.74 + 12.25384
4.140.—
1.014.75
8.278.—
790-
32,801.562.16 + 8,352.671.38
187.780.42 + 22. 061.24
29
article
32,989.342 58 + 8,374. 732.6
Účet ze zisku a ztráty vykazuje
ttyto položky:
Žisk:
Převod čistého zisku.
Úroky z obchodů ban-
kovních a hypotečn.
Odměny a různé vý-
těžky . . . ..
Došlé, dříve odepsané
pohledávky
30
article
Suma zisku . . .
Suma zisku . . .
Ztráta:
Výlohy správní, daně
a poplatky
Úroky ze vkladů.
Úroky z bank. dluž-
ních úpisů . . .
Odpis inventáře ..
Odpis pohledávek
Suma ztráty . . .
Čístý zisk
Uvedené bilanční položky dokazují opět-
ný značný rozvoj obchodů banky
Oproti roku loňskému jest portefeuille směnek
a devis větším o K 3,599.136.25, suma dluž-
níků o K 2,642.787.95, hypotečních zápůjček
přibylo o K 1,819.200 —. Vklady vzrostly o
K 658 128.43, suma věřitelů o K 5,624.786.46
Dosavadní velká mobilita banky byla za
chována; oproti vkladům a věřitelům v sumě
K 21,708.690 73 stojí snadno pohotová aktiva
jako pokladniční hotovost, směnky a cenné pa-
píry v sumě K 15,705.900.51, k čemuž ještě
připočísti jest větší část položky dlužníků (po
hledávky u bank atd.).
Splátky na třetí emissi akcií v nom. obnosu
K 2,000.000.—, kteráž teprve počátkem roku
1905 se provede, jsou v sumě věřitelů, s při-
počtením 4lních, upisovatelům příslušejícíeh
úroků, zahrnuty-
Jakožto konečný výsledek jest čistý
zisk o K 22.061 24 vyšší nežli v roce
loňském.
31
article
K otáze zřízení zemské pojišťovny píše námp
H—ec: K nedávno uveřejněnému návrhu p. Kučery
v posledním čísle Národohospodářského obzoru druž
se návrh p. řed. Slabého, nastíněný v „Nár. Listech“
ze dne 11. t. m. V návrhu propaguje se myšlenka zří
zení zemské pojišťovny krupobitní. Máme sousedy
kteří chlubí se pojišťovnou toho druhu — jako Bavory
Dolní Rakousy a j., jichž výsledky nejsou tak příznivé
jak zakladatelé a propagátoři myšlenky pozemštění
pojišťování očekávali. Bavorská pojišťovna, ustanovená
zákonem ze dne 13. února r. 1884, v obch. roce 1909
vyplatila pouze 57% sumy veškerých odhadnutých
škod. Celková suma škod obnášela 6.809.122 mk. Pré-
mie celková 3,085.350 mk., zemský příspěvek 200.000
mk., úroků ca. 10.000, ceikem 3,295.350 mk. Z toho
správní výlchy, kteréžto jako aversum dle § 19. cit.
zák. vyplatilo 2 fenyky na 100 mk. pojištěné sumy
zemské pojišťovně. Toto aversum obnášelo 65.500 mk.
porto, likvidační výlohy, výplata škod atd. 61.500 mk.
celkem tedy výloh 127.000 mk., čili 3.85% celkového
příjmu. Z příjmu toho zůstalo ku placení škod 3,168. 300
mk. Ježto tento obnos ke hražení 3/1o roční škody ne-
stačil, tu na základě § 13., odst. II. cit. zák. 1/4 reserv-
ního fondu přibrána. Stav reservního fondu se všemi
příspěvky tohoto roku činil 2,882.000 mk., 1/4 z toho
720.500 mk. Celkový příjem, který ke hražení veške-
rých škod byl k dicposici, činil 3,888.850 mk. Ježto
toto nestačilo k celkovému hražení veškerých škod.
bylo nutno použiti čl. 13, odst. III. cit. zák. a vypla-
ceno pouze 57%. Ač bavorská instiluce pojišťovací.
působící 20 roků, má některé nepopíratelné přednost
před nynějším panujícím systemem = přece vykazuje
Kučera
Slabý
Bavor
Dolní Rakousy
32
article
smutné výsledky. Pojišťování jest dobrovolné, děje se
dle pevných sazeb, doplatky (Nachschüsse) se nevybírají,
pojistné platí se po žních, odhad škod obstarávají pří-
sežní odborníci z rolnictva — výplata škod i vybírání
pojistného vykonávají úřady, úleva poplatků, daní
atd. atd., což vše jsou velké výhody, směřující ke
snížení jak režie tak i sazeb. Škody za prvé desetiletí
vyplácel ústav 3krát plným obnosem, jedenkrát 909%,
jedenkrát 85%, čtyřikrát 80% a jedenkrát (v r. 1891)
75%. (K. et H. Brämer: Das Versicherungswesen, str.
311.) Předeslané dokazuje, že system zemského poji-
šťování krupobitního nutno považovati za pochybný,
ježto jest omezeno na malý okruh země. Snad u žád-
ného druhu pojišťování, jako právě u pojišťování kru-
pobitního není tak nutné extensivní, internacionální
provozování, které kompensací škod usnadňuje dosíci
základního axiomu pojišťování — rozdělení nebezpečí.
H Brämer
das Versicherungswesen
33
article
Pojišťování krupobitní jest obchod čistě saisonní —
vzlahující se na 4 měsíce v roce, nelze mysliti zia zří-
zení samostatného ústavu se zvláštním personálem
pouze pro obchod krupobitní. Bavorská platí za obsta-
rání prací manipulačních 2 feniky ze 100 mk. zem-
ské pojišťovně požární. Dokud tedy by zřízena ne-
byla pojišťovna požární, nelze mluviti o pojišťovně kru-
pobitní. Návrh dra. Viškovského z r. 1897, aby pro-
vozování poj. krupobitního spojeno bylo s trvající zem-
skou pojišťovnou českou — Fondem cís. Frant. Josefa
— nedošel splnění a asi nedojde — schází nejenom
dostatečné fondy, ale i pro odbor tento vyškolený,
kvalifikovaný personál. I tento návrh p. řed. Slabého,
ač z ohledu národního jest ho vítati, nedojde hned tak
splnění. Pakliže později dojde k realisování tohoto ná-
vrhu, bude zemská pojišťovna krupobiíní tak jako
bavorská nebo dolnorakouská pouze živořiti a malo-
a středorolníkům nepřinese kýženého zlepšení a zlev-
Účinek rakouského zákazu vývozu pícnin v Pru-
ském Slezsku. Z Berlína se telegrafuje: Rakouské
uzavření hranic mělo pro Horní Slezsko, jež jest od-
kázáno téměř úplně na rakouské seno, za následel
nouzi. Ceny pícnin stouply tam o víc
než sto piocent. Nejnutnější potřeba sena kryje
se koupěmi z Hollandska. Hornoslezští interessenti
připravují petici k vládě.
Viškovský
František
Josef
Slabý
Pr
Slezsko
Berlín
Horní Slezsko
34
article
Následky panujícího sucha jsou ve všech oborech
činnosti hospodářské patrny a záhubný účinek jejich
neomezuje se iiž jen na škody zemědělství způsobené,
ale dotýká se již i průmyslu plodiny hospodářské
k svému trvání potřebujícího. Ceny cukru rostou do
závratné výše, dnes se žádá za raf. cukr K 74.— až
76.— a není ani k dostání, kdežto za syrup bram-
borový platiti se musí neslýchaná cena K 56.—, ba
v malém i K 60.—. Jak za takových cen daří se
výrobě cukrovinek a vůbec cukrářům, je pochopitelno.
Výrobky cukrářské po zrušení cukerního kartelu pod
dejmem nižších cen cukru zlaciněly a nyní když
nizké ceny se ustálily, nastoupila neočekávaná dra-
hota surovin, která stává se pro existenci mnohých
závodů přímo osudnou, neboť jim bude vyřizovati
nyní veliké dodávky vánočního zboží, uzavřené za
cen kalkulovaných dle dřívějších levných cen cukru
a syrubu. Jestli vláda neučiní v čas opatření, aby
hrozící kalamitě nedostižnými cenami zvláště syrubu
se zabránilo snížením nynějšího horent-
ního cla zl. 15.— ve zlatě na dřívější zákonnou
sazbu, bude míti celou řadu zničených existencí na
svědomí. Myslíme, že ohledy na státní pokladnu ne-
smí rozhodovati tam, kde existence tisíců jest ohro-
žena. Tentokráte netřeba ani bráti ohledy na vy-
rábitele škrobu a syrubu, neboť bude lépe, když to-
várny ty kampaň vůbec nezapočnou, neboť bram-
bery lépe zpeněží za potravu pro lid a to za-
jisté za mnohem lepších cen, nežli by docílily, kdyby
je zpracovaly na škrob a syrup, tudíž nijaké škody
neutrpí. Jest to tudíž i v zájmu veřejnohospodářském
nezámožných tříd občanstva státního, aby vláda
vzbledem k výjimečným poměrům letošním této po-
třebě vyhověla
38
article
O hodnotě písečné čilí zimní vikve. Piše se nám:
V suchých letech lze dejlépa seznati, jakou cenu má
písečná vikev, je li záseta v půdě dobře upravené.
Nevzejde-li dostatečně, anebo jako se to letos bohu-
žel stalo, usehne li všechen jetel, tu nastává veliká
nouze o plci a hospodáři bývaji nuceni odprodati
svůj dobytek za každou i nejnižší cenu. V krajích,
kde pískovou vikev pěstují, třeba v nejhorších pů-
dách nebývá nikdy nouze o zelenou píci; již po-
čátkem května může- se vikev ta sekati a dává značný
výtěžek, mnobdy tak veliký, že obrovské to množ-
ství píce se ani neskrmí a čásť zůstává na semeno
k úplnému dozrání. Seje-li se písečná vikev záhy,
může se dvakráte sekati nebo dává pastvu pro ovce
kdo na druhou seč nečiní nároků, může vikve pí-
sečné jako zeleného hnojiva použíti, ji zorali a pak
zemčata nebo jinou plodinu nasázeti a docilí dvojí
úrody a to poslednější beze všeho jiného přihnojení.
Pro zelené hnojení je písečná víkev velice důležitou,
záhy z jara do ozimů a nebo po sklizni do strnišťě
zaseta a pak v podzim zaorána přivádí do půdy
veliké množství dusíku a působí výborně rozkladem
zelené své bmoty. Přištím jarem možno pak do takto
připravené půdy s nejlepším zdarem sázeti zemčata
nebo řepu a jiné plodiny seti. Z mnohých pokusů
bylo seznáno, že vikev písečná v ohledu tom stojí
na stupni nejvyšším a bylo zjištěno, že v půdě 6.
třídy daly zemčata po zeleném hnojení na jednom
aru následující výtěžky: 1. po písečné vikvi 196 kg.,
2. po bílém vlčinci 186 kg., 3. po hrachoru lesním
184 kg., 4. po ptačí nožce 183 kg., 5. po žlutém
vlčinci 181 kg., 6. po smíšeném vlčinci 168 kg., 7.
kg
39
article
po modrém vlčinci 141 kg Z toho tedy patrno, že
dala zemčata největší úrodu, když ku předcházejícímu
zelenému hnojení bylo použito písečné nebo huňaté
vikve. Vikev písečná seje se také ve směsi se žitem
svatojanským nebo se zimním hrachem nebo se
zimní vikví, což dává znamenité krmivo i bere se 1/4
vikve a 3/4 žita, k zelenému hnojení musí býti však
poměr ten opáčný a dlužno vziti k účelu tomu vikve
z větší části. Zahy zasetá vikev dává jednu seč na
podzim a druhou na jaře. Doba květu vyskytuje s
v druhé polovici května a trvá do polovice července;
modré květy její jsou dobrou pastvou pro včely
může se setí télo plodiny i pro včelaře vřele dopo-
ručiti.
Průmyslová výstava v Kapském Městě 1904-5.
Vývozní kancelář pražské obchodní a živnostenské ko-
mory upozorňuje znovu firmy komorního obvodu, že
v měsících listopadu a prosinci 1904 a lednu 1905 koná
se v Kapském Městě za protektorátu guvernéra kapské
osady, generálního komisaře jižní Afriky a jiných
čelných osobností mezinárodní průmyslová výstava.
Jak již vývozní kancelář svého času oznámila, bylo
by pro firmy mnohých obrů výhodno, výstavu tuto
obeslati tím více, jelikož lze míti za to, že se tam
obchod následkem zlepšených poměrů v dolech záhy
povznese. Hlavním komisařem výstavy pro Rakousko-
Uhersko jest pan Artur Gobiet v Praze-Karlíně, u ně-
hož lze dostati programy a bližší zprávy.
Gobiet
jižní Afrika
RakouskoUhersko
Praha
Karlín
kg
40
article
Mezinárodní sdružení pro tvoření obilních cen
koná dne 15. a 16. srpna v Berlíně porady o vý-
sledku letošní sklizně obilní. K důležitým těmto po-
rodám byl radou zemědělskou a jejím českým odborem
delegován p. JUDr. J. Kožaný, professor hospodářské
akademie v Táboře, který už před 20 léty dal první
podnět k organisaci mezinárodní statistiky sklizně.
Fuse dolů gelsenkirchenských se schalkerskými.
Berlínská diskontní společnost sděluje, že dle návrhu
báňské společnosti gelsenkirchenské má se státi slou-
čení zájmů s schalkerským báňským spolkem v tom
smyslu, že se vymění za 1000 marek schalkerských
2500 gelsenkirchenských s právem na dividendu
od roku 1905. Za druhé pololetí 1904 nahradí s
za vyměněné gelsenkirchenské 4% pro rata temporis.
Návrh ten byl posuzován na burse pro schalkerské
příznivě a pro gelsenkirchenské nepříznivě. Schalker-
ské stouply následkem toho králce po zahájení bursy
o 45 4.
Petrolejový kartel. Komitét kontingentovaných
rafinerií petrolejových konal, jak jsme již oznámili,
v Pešti schůzi, na níž bylo usneseno uvolniti na
srpen další 2%. Ceny ponechány nezměněny. Naproti
ruské soutěži, jež jest opět značnější, stanovena pa-
rila cen Sosnovice.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobytčí
úterý dne 16. t. m. přihlášeno jest 150 kusů hově-
zího dobytka původu domácího, 750 kusů původu
haličského.
Banky, záložny a spořitelny.
Banka Slavia. Životní odbor tohoto českého
ústavu pojišťovacího vykazuje za prvé pololetí 1904
opět pozoruhodné úspěchy. Bylo totiž v těchto šesti
měsících ředitelstvu podáno 3988 přihlášek na ka-
pitál K 10,717.830.—, z nichž bylo přijato 3181 ná-
vrhů na pojištěný kapitál K 8,575.360.—. V témže
JUDr
Fus
Berlín
Pešť
hospodářský akademie v Tábor
Slavia
41
article
1904
oproti 1903
korun
korun
30.045.72 + 9.86056
416.933.09 + 96.708 5
150.71493 + 27.457.23
541 38
42
article
544.38
134. 570 5
43
article
598 238.12
46 234.46
182.113.87
86.164.24 —
11.891 83
127.558 39 + 42326.77
3.452.21
887.46
11.168. 99
11.168 99
410.457.70 + 112.509.51
187.780 42 +
22. 061.94
44
article
598.238 12 + 134 570.75