3
masthead
14. srpna 1904. Císlo 224.
4
article
těchto projevů vládní lásky k českému národu
bude ten, že česká delegace se smíří s drem
Körbrem a bude mu ve spolku s Poláky po
máhati potírat novou ohstrukei německou.
Všechny ty a takové pověsti o smíru dra
Körbra s českou delegací jsou na tu dobu
ovšem předčasné. Kutnohorský orgán dra
Pacáka vyslovuje se totiž o dosavadních vý
sledeích Körbrova sporu s Němci v tato slova
»Ačkoli z výroků ministrpresidentových lze
souditi, že osud slovanských poboček slezských
bude velmi neutěšený, přece těžiště jednání zá-
stupců německých stran s náčelníkem vlády lz
pro tu chvili shledávati jinde; německý výkonný
výbor potvrdil to, co bylo a dosud jest jednou
ze silných příčin nynějšího českého politického
boje proti vládě: závazek dra. Körbra,
že bez svolení Němeův neučin
ničeho ve prospěch Slovanů.
Körbr
Polák
Pacák
Němec
Němův
Slovan
5
article
Ještě nedávno vláda tento svůj závazek vůč
Němeům odvážila se popříti, když sjezd národ-
ních poslanců českých jí jej nejostřejším způ-
sobem vytkl. Němei se nyní na platnost závazku
toho odvolávají jako na zásadní podmínku svého
dosavadního poměru ke vládě. Jeden z obou —
buď vláda, nebo Némci — nemluví pravdu. Lze
souditi, že závazek utvářen byl tak, jak jej líč
zástupcové německého souručenství a že poslanet
svobodomyslní správně jej vzali za předmět nej-
prudšího svého odboje proti nynější vládě. Al
i kdyby onen závazek nebyl měl platnost tak roz-
sáhlou, jakou mu veřejně připisují Němci, přece
dosavadním německým bojem o slovanské po-
bočky slozské dokázáno je tolik, že právo ně-
meckého veta, o které v tomto případě jde, je
pro stát nemožno a že zbankrotovalo tím, že úbě
tak nebo onak smluvené strany, Němci a vláda
k vůli vetu německých stran ocitli se v rozporu,
při kterém Němci žádají nápravu nebo hrozí
změnou svého poměru ke vládě, t. j. opposiei
a to ve chvíli, ve které otázka slovanských po-
boček slezských přímo volá Čechy a Poláky do
jedně řady také v poslanecké sněmovně říšské
rady. Dosud jeví se postiženým a trefeným
hlavně ministerský předseda. Jinak však jasno
dosud není a proto poslancům českého národa
a s nimi také ostatním nezbývá, než-li vyčkati
dalšího vývinu události.«
Al
Němec
Polák
Čechy
český národ
6
article
V Praze, 13. srpna. (Uherská sně-
movna magnátů.) Předseda uherského
ministerstva hr. Tisza odjel hned po odročení
poslanecké sněmovny na svůj statek Geszt,
odkudž bude vyřizovati nejnutnější státní věci.
Ve středu vrátí se však do Pešti, poněvadž toho
dne se sejde sněmovna magnátů, aby vyřídila
všechny osnovy zákonů, jež byly v posledních
nedělích přijaty sněmovnou poslaneckou. Výbory
magnátské sněmovny měly schůzi tento týden,
takže do středy budou všechny osnovy zákonů
ve výborech projednány a sněmovna je bude
moci přijati bez debaty. Pro případ, že by
magnáti nezmohli všechen pro ně připravený
materiál — prý asi 55 předmětů — na jedno
posezení, má se dne 19. t. m. konati ještě
schůzn druhá, načež letošní zákony, zvláště
rozpočet, budou předloženy k sankci a uveřej-
něny. Pokud se týče jízdy hr. Tiszy ke dvoru
do Islu, popírá se nyní zpráva »Budap. Tagbl.«
a praví se, že na tu dobu není k ní nutné
příčiny.
Tisza
Budap
Praha
Pešť
poslanecký sněmovna
magnátský sněmovna
7
article
Z Vídně, 13. srpna. (Návštěva ra
kouských universit.) Dle úřadního vý-
kazu měly rakouské university v letním semestra
úhrnem 18.344 posluchače, z nichž připadlo na
theology 1250, na právníky 8582, na mediky
2246 a na posluchače filosofiekých fakult 6266
Dle jednotlivých universit měly: česká praž-
ská 3417 posluchačů, polská Ivovská 2594
polská krakovská 1743, německá vídeňská 6205.
štyrsko hradecká 1480, německá praž s ká
1299, inšprucká 1019 a černovecká 657 po-
sluchačů.
Z Lublaně, 11. srpna. (Nový popu-
lární list slovinský.) Mezi neuvědomě-
lými Slovinci v jižním Štyrsku působí už ně
kolik let neblaze ve Ptuji vydávaný slovinsky
tištěný, ale v německém duchu psaný laciný
týdenník »Štajere«. Aby se zabránilo nebezpeě
nému vlivu tohoto lístku, založen nyní v Kamniku
ve Štyrsku v národním duchu redigovaný slo-
vinský populární týdenník »Slovenski Štajeres.
jenž si obral za úkol probouzeti národní vědomí
zvláště mezi venkovským slovinským lidem ve
Štyrsku a v Korutanech. Roční předplatné ob-
náší pouze 2 koruny.
Štajer
Vídeň
Lublaň
Štyrsko
Korutany
Kamnik
Štyrsko
Slovenski Štajere
8
article
Ze Záhřeba, 12. srpna. (Doplň ov a e
volba v Iloku.) Naděje chorvatských
srbských opposičních stran, že při doplňovací
sněmovní volbě v Iloku podaří se tentokrát už
poraziti vládního kandidáta, se nesplnila. Zemun-
ský advokát Giga Avakumovič, vládní Srb, byl
zvolen většinou hlasů hned v první volbě. Ale
opposiční kandidáti soustředili na sobě v okrese,
jenž až dosud vládního kandidáta volíval
jednohlasně, tak značný počet hlasů, ž
jest oprávněna naděje, že se zdaří podruhé to,
co se nezdařilo na ponejprv.
Z Pešti, 12. srpna. (Uherští žide
dle obcovacího jazyka.) Dle výpočtů
Pavla Báloga, zabývajícího se sčítáním národ-
ností, bylo v Uhrách dle posledního sčitání
obyvatelstva 707.472 židů. Z těch přihlásilo s
za Maďary 451.209, za Němce 223 488,
za Slováky 13.370, za Rumuny 5359, za Rusy
1152, za Chorvaty 266, za Srby 90, za Slo-
vince 28; ostatních 2510 přihlásilo se k jiným
jazykům.
Srb
Pavel Bálog
Maďar
Němec
Slovák
Rumun
Chorvat
Srba
Záhřeb
Ilok
Zemun
Avakumovič
Pešť
Uhry
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. srpna.
Týršní vojáků v Německu.
Vojenský soud v Hlohově v Prusku od
soudil poddůstojníka Luxe od 58. pěšího pluku
pro týrání vojáků ve 229 připadech na 1'g roku
do vězení a k degradaci, desátníka Kvasnika
pak pro ztýrání vojáků ve 110 připadech na
rok do vězení. Oba obvinění mimo jiné dohnali
i vojáka Klemta k sebevraždě.
Plenění v Tibetu.
Z britské Indie samé dochází zpráva, že
britské vojsko v Tibetu plení nyní už o překot.
Vážený jeden list kalkutský »Statesman« sdě
luje, že předměty, ukořistěné v klášteřích tibet-
ských, zdobí nyní již dorjeelingské salony aže
v Gyance též nahromaděny veliké spousty ko-
řisti, jež ještě do Indie dopraveny býti ne
mohly. List táže se, co se bude díti teprve
ve Lhasse? Indická vláda a »Britské museume
přidělily výpravě znalce, kteří mají nabyti t
betských rukopisů a kuriosit, ovšem »koupí«.
Liberální tisk anglický ví, co skoupě« takove
znamenají a protestuje proto nyní proti plenění
klášterů tibetských, jež jsou pravými poklad-
nicemi. Vláda britská na protesty ty také již
telegrafieky plenění ktášterů a knihoven v Lhasse
zakázala. Pomůže to? Ale i když rozkaz ten
pomůže, jest přece jen charakteristickým do
kladem, čeho se sama vláda anglická od vojáko
svých nadíti může.
Lux
Kvasnik
Klemt
Praha
Německo
Hlohov
Prusko
Indie
10
article
V záležitosti nové úpravy někdejší
novoměstské radnice pražské
V záležitosti nové úpravy někdejší
novoměstské radnice pražské
zaslala rada král. hlav. města Prahy
ministerstvům spravedlnosti a vyučování tento
pamětní spis:
Komitét pro výstavbu budovy trostního
soudu v Praze předložil c. k. místodržitelstv
plány na úpravu staré budovy trestního soudu
v Praze, na Karlově náměstí, o kterýchžto plá-
nech konáno byle dne 14. prosince 1903 místn
šetření, jež výnosem c. k. místodržitelstv
z 3. prosince 1903 č. 261.001 bylo nařízeno.
Při tomto šetření konstatováno bylo tech-
nickým znalcem c. k. místodržitelství po stránee
historické, že čásť staré budovy trestního soudu
k věži přilehající, pochází z doby gotické, že
později a sice roku 1451, tudíž na počátku samo
renaissance, přistavěna byla stávající monumen-
tální věž a že původně starší díl této budovy
(bývalá budova radniční) opatřen byl vysokými
štíty, jak jest to vyznačeno na prospektu z roku
1685, kresleném císařským mědirytcem Volper-
tem Allenem, že však roku 1806 celá stará bu-
dova trestního soudu přestavěna byla ve způ-
sobu nynějším.
Rovněž pány c. k. konservátory, Janem
Herainem a slav. rad. Antoninem Wiehlem, kon-
statováno, že bývalá budova radniční, která se
rozprostírala až za osmé okno nynějšího prů-
čelí, pochází z doby Karla IV., že v létech 1516
a 1520 tato radnice byla dle současného leto-
pisce opět upravena zřízením tři velkých štitů
v průčelí a čtyř velkých oken v I. patře, že však
ze staré gotické části zachována jest dosu
úplně přízemní prostora s původní klenbou, jež
rozdělena byla roku 1806 příčkami na někollk
menších prostor.
Herain
Antoninus Wiehl
Karel Iva
Praha
Karlov náměstí
11
article
V základě tohoto šetření byly výnosem c. k.
mistodržitelství z 25. února 1904 č. 36.228
předložené plány na zamýslenou úpravu staré
budovy trestního soudu, jež se průčelní úpravě
nové budovy téhož soudu měla přizpůsobiti,
schváleny, s doložením, že požadavku zástupeů
rady a magistrátu král. hlav. města Prahy, aby
čásť budovy trestního soudu při věži v průčeli
obnovena byla podle podoby bývalé radnice
novoměstské, jak se udržela až do 18. století,
nelze po slyšení c. k. ústřední komise pro pa-
mátky umělecké a historické ve Vídni vyhověti
mimo jiné z důvodů zásadních, poněvadž se tu
nejedná o zachování stávající památky uměle-
cké a historické, nýbrž jeví se v žádosti snaha.
aby stav, již dávno neexistující a to v připadě
příznivém, jen ještě na základě starých, co do
spolehlivosti nesnadno přezkoumatelných zobra-
zení znovu získán byl.
Praha
Vídeň
12
article
Avšak k nemalé radosti všech odbornýeh
kruhů a celé veřejnosti, o staré památky se za-
jimajíci, splnilo se očekávání, c. k. konservátory
při zkoumání uvedených plánů na adaptaei
staré části zemského trestního soudu vysloveně.
že pod omítkou musí býti ukryty tvary staréh
průčelí.
Neboť již při částcčném otlučení omitky.
která průčelí bývalé novoměstské radnice v cele
šířce a výšce, ve vrstvě až na 10 cm. silné, zá-
roveň s cihlami pokrývala a za jejíž odstraněn
před prováděním zamýšlených adaptací bylo žá-
dáno, odkryt byl portál, vroubený dvěma kane-
lovanými renaissančními polosloupy, pak čásť ka-
menné obruby čtyřhranného velikého okna pří-
zemního, obé slohu ranní renaissance.
Po odkrytí stropů nad druhým poschodím
zjištěno dále, že sestrojeny jsou tyto z trámů
asi 30 cm. silných, na hranách s gotisujícímí
profily a na nich záklop prkenný na překlad
s článkovanými prkny spodními.
Tím bylo dokázáno, že i veškeré hlavní zdi
na kterých trámy tyto spočívají, nebyly roku
1806 zbourány, nýbrž že jsou to zdi původní
a že tudíž budova v hlavních částech až na naše
dny se zachovala.
centimetr
13
article
Hranice, která dělí staré průčelí, osm ny-
nějších oken zaujímající, od novější přístavby.
jest dosud ještě dobře viditelna a nad touto hra-
nici nalezen byl v půdě na západní straně štíe
s gotickým článkováním, pokud při přestavbě
r. 1806, při kteréž střeše byl dán nižší nynější
sklon, odbourán nebyl.
Zbytky tohoto štítu odpovídají úplně tva-
rům, jež přicházejí na četných rytinách, star
pohledy radnice znázorňujících. Také svah
příkré tehdejší střechy zanechal stopy na zd
věže, které doposud viditelny jsou.
Po úplném odstranění omítky na staré
části budovy objeveny byly další cenné, dost
zachované zbytky tvarů staré architektury, dle
kterých s celou určitostí lze seznati původní
vzhled léto staré části budovy trestního soudu
bývalé to radnice novoměstské.
Jest nade všechnu pochybnost dle zachova
ného stavu budovy a objevených tvarů architek
tonických prokázáno, že tato novoměstská rad
nice zaujímala v I. patře průčelní části do
prostoru nynějších sadů na Karlově náměstí za-
sedací síň se 4 velkými, monumentálními, 3.80
m. vysokými okny, jichž obrysy ještě nyní dobře
lze rozpoznati.
Karlov náměstí
14
article
Tato zasedací síň, jakož i čtyři velká okn
přepaženy byly roku 1806 mezistropím a mimo
to bylo každé okno upraveno na okna dvě, čímž
na místě bývalého I. patra, zaujímajícího řeče-
nou zasedací síň se čtyřmi okny, povstala dvč
patra, každé o osmi oknech.
Dle těchto objevených starých tvarů prů
čelních sestaven byl láskou ke starým památ
kám, roznícenou obětavosti pánů Kamila Hil-
berta, architekta a stavitele dómu svatovítského
a Antonína Wichla, stavebního rady a c.k
kenservátora, určitý, zcela přesný projekt býva-
lého průčelí novoměstské radnice, jenž c. k
místodržitelství podáním rady městské z 8. čer-
vence 1904 č. 101.057 byl předložen.
C. k. ministerstvo vnitra, přišedši s c.k
ústřední komisí pro památky umělecké a histo-
rické k názoru, že učiněnými objevy na staré
části zemského trestního soudu otázka facady
této části postoupila do nové fáse a na novou
Hil
Wichl
ministerstvo vnitro
15
article
basis, poněvadž nemůže již býti pochybnosti
o tom, že nejedná se o to, aby stav, již dávno
neexistující — jak v cit. výnosu c. k. místodrži-
telství bylo uvedeno — a jen na základě starých
vyobrazení znovu získán byl, nýbrž že tu jde
o zachování stávající památky umělecké
historické, dalo svým technickým oddělením vy-
pracovati nový projekt fagady pro řečenou
starou čásť budovy trestního soudu, jenž byl
předmětem opětného zkoumání 2. srpna 1904.
O předložených nových plánech vyjádřil se
technický znalec c. k. místodržitelství pan
vrchní stavební rada Vomáčka v podstatě
takto:
Předložený plán odpovídá nynějšímu vnitř-
nímu rozdělení budovy, totiž dosavadním
dvěma patrům, kteréž soud nevyhnutelně má
zapotřebí. Pokud se týče stránky architektonické
jest úprava navržena přesně dle nalezených
zbytků facady bývalé radnice, tak zejmena za-
chována bude velikost bývalého portálu a číyi
oken, jakož i profilování říms a ostění.
První patro jest ponecháno v nynější výši
a tato výška nepřipouští provedení oken ve
výšce nalezených zbytků, totiž ve výšce 3.80 m.
Následkem toho vypadá první patro stlačené.
postrádajíc arciť oné monumentálnosti dřívěj-
šího patra staré radnice. Úprava druhého patra.
jakož i předních tři štítů a štítu postranního
odpovídá úplně po stránce slohové.
Vzhledem k tomu navrhuji schválení no-
vého plánu a vyslovuji přání, aby, pokud tomu
finančni prostředky dovolí, byl vzat
zřetel na stránku historickou bývalé radnice.
totiž, aby úprava facady byla, pokud možno, při
způsobena bývalému stavu.
Vomáčka
16
article
Potom podal pan c. k. konservátor, stavebn
rada Wichl následující prohlášení:
„S povděkem konstatuji, že ministerský
rada Förster předložil projekt na úpravu prů-
čelí radnice, v němž se jeví snaha, přiblížiti se
původním tvarům. A právem.
Neboť málo jest tak významných památel
pražských z doby přechodu gotiky do slohu no-
vého, z Italie přeneseného, kde architek
na pořád ještě padá do běžných detailů
reminiscenci gotických.
Nicméně nelze pominouti okolnost, že pro-
jekt předložený nesrovnává se v některých bo-
dech s facadou původní. Tak zejmena jest prů-
čelní výška celého prvního patra o polovinu
nižší než původní. Dále jsou navržená okna
prvého patra jen malá a zdrobnělá místo
bývalých kolosálních oken, jichž výšku měřila
3.80 m. Následkem snížení jednoho patra n
patra dvě, pozbyla facada monumentálního rázu.
kterým se druhdy honosila a který jest pro
veřejnou budovu tak nezbytný. Pro malé výšky
pater byl projektant nucen zmenšiti čtyři okna.
kterým původní formu sice ponechal, čímž se ale
detailování stalo příliš drobným, tak že nehar-
monuje s rázovitým a mohutným článkováním
oken přízemních.
Tento nesoulad nelze odstraniti jinak, ne-
zvýší-li se výška prvního patra, t. j. neodstraní-li
se mezistropí, kterým teprve roku 1806 byla
rozdělena bývalá zasedací síň.
Odchylky této jest z příčin uvedených ve-
lice želeti a lituji, že musím jako konservátor
ústřední komise pro zachování uměl.-histor. pa-
mátek protestovati proti této odchylce, poně-
vadž tímto uspořádáním zůstává i nadále po-
rušen vnitřek.
Obecní síň, Která druhdy zaujímala veške-
rou prostoru prvního a druhého patra zůstane
dlo projektu i nadále skryta. A přece síň tatc
má význam historický.
Förster
17
article
Ještě jest udržen býv. dřevěný strop ozdob
ný, tak že by odstraněním mezistropi a příček
síň přesně v bývalé své rozsáhlosti a úprav
mohla býti zřízena.
Jak by si tak významné památky vážila
jiná města, kdyby ji měla! Mohlo a smělo by
se na příklad ve Vídni pomýšleti na podobnou
úpravu býv. starodávné zasedaci síně, kdyby ná-
hodou nalezena a odkryta byla a na upotřebení
její k účelům tak profanním a podřízeným?
Jsem přesvědčen, že nikoli. Nerozpakuji
se tedy vysloviti názor, že stejnou váhu jako na
facadu, dlužno klásti i na restnuraci sálu.
Dle starých záznamů byla zdobena sto
znaky městských hejtmanů a konšelů a nepo-
cbybuji, že by pod omítkou ještě dnes byly na-
lezeny. Což nelze síně té naprosto jinakým způ-
sobem upotřebiti, než jak se v projektu na-
vrhuje? Vždyť by se jí mohlo použiti jako
soudní síně, prostranné neb jinak zůstavujícji
přístupnou obecenstvu.
Aby se však místa pro byty úřadníků ná-
hradou nabylo, jest možno tyto i nad sálem
umístiti.
Při upotřebení rabicových příček neposky
tuje disposice taková nižádných obtiží konstruk-
tivních, poněvadž strop sálu již původně byl
podporován povlakem na dvou neb třech slou-
pech. Nebyla by tudíž ani námitka pro nedo-
statek místa případnou. I komunikaci bývalou
mezi komplexem radnice po obou stranách věže
lze bez závady zříditi.
Shrnuji přání svá se stanoviska konservá-
tora v ten smysl, aby průčelí přesně dle ob-
jevených zbytků, tak, jak společně p.
archit. Iilbertem a mnou sestaveno a c. k. cen-
trální komisí předloženo bylo a konsekventn
taktéž památní sál v celém svém bývalém roz-
sahu objeveny byly, aby historická radnice v bý-
valé své nádheře opět ku platnosti přišla.
Vídeň
18
article
Pan dvorní rada Emil rytíř Förster jako zá-
stupce projednávaného projektu vyslovil se
takto:
Aby se starému stavu bývalé novoměstské
radnice dle možnosti uskutečnilo přiblíženía
aby přec se stávajícími stropovými konstrukcemi.
jež pro malé rozměry nemohou býti odstraněny.
bylo počítáno, povstal dnešní projekt, jenž by
předložen.
Timto projektem přišlo se dle možnost
vstříc projektu pánů Hilberta a Wichla, obei
pražskou předloženému a vyvedení gotických
štítů bylo úplně akceptováno.
Jelikož stavební změny uvnitř jeví se úpln
vyloučeny, nemohlo býti na provedení bývalého
sálu radničního pomýšleno a musilo býti s ny-
nějšími stropovými konstrukcemi počítáno, př
čemž bývalá velká okna prvého patra v dří-
vější původní velikosti jsou nemožnými.
Jsme však ochotni vzíti v úvahu, jakým
způsobem bylo by lze dřívějšímu starému
charakteru se přiblížiti a rozměry těchto oken
zvětšiti, jestliže se neobjeví obtíže technické.
Z posudků uvedených pánů odborných
znalců plyne zřejmě, že stará čásť budovy c. k
trestního soudu na Karlově náměstí v Praze.
Emil
Förster
Hilbert
Wichl
Karlov náměstí
Praha
19
article
k věži přilehající, bývalá to novoměstská rad-
nice, jest nad míru vzáenou a cennou památkou
uměleckou a historickou a že tato památka dle
nalezených zbytků staré architektury v přesném
původním vzezření dá se obnoviti.
Z posudků odborných pánů zástupců c. k.
eráru plyne též, že tate vzácná památka v pů-
vodní formě nejen zcela přesně zachována býti
může, nýbrž že by v dřívějším vzhledu zacho-
vána býti měla, neboť pan dvorní rada Emil ryt.
Förster uvedl, že měl snahu, přiblížiti se sta-
rému stavu, pokud to stropové konstrukce,
s nimiž mu bylo počítati, připouštěly a že jest
ochoten, další přiblížení ke starému charakteru
opětně uvážiti a rovněž pan technický znalee
c. k. místodržitelství, pan vrchní stavební rada
Vomáčka, vyslovil přání, aby na stránku histo-
riekou býv. radnice, totiž na úpravu její facady
byl vzat náležitý zřetol.
Emil
Förster
Vomáčka
20
article
Náležitý zřetel sluší však spatřovati pouze
v úplné, přesné obnově dřivější původní úpravy
jaké tato cenná stavitelská památka vším právem
zasluhuje.
Dle předloženého nového projektu zamý
šlené úpravy nemá býti starý původní stav býv.
novoměstské radnice obnoven, nýbrž z velké
části pouze napodoben a napodobení to pro-
vedeno býti má právě v části I. a II. patra, jež
v původní úpravě, tvoříe pouze jediné patro,
tvořila čásť nejimposantnější.
Nehledě ani k nesouladu a nepoměru, jaký
by provedením takové obnovy oproti původní
monumentální úpravě povstal, nelze se za usku
tečnění obnovy dle předloženého projektu při
mlouvati již se stanoviska historického a pojmu
restaurace samotné, neboť jest nezbytným po-
žadavkem této, aby v původní formě byla pro-
vedena.
Provedení tohoto požadavku nestaví se
vstříc žádné překážky, neboť jest to technicky
možné a technické obtíže vznikají naopak při-
způsobováním se stávajícím stropovým kon-
strukcím, jež později byly vsunuty.
Taktéž o obtížích finančních nemůže být
řeči, jelikož rozdíl nákladu není tak přílišným
a nemůže býti rozhodným ve věci takového vý-
znamu kulturního.
Není sice — jak v prohlášení zástupee
c. k. justičního eráru, pana c. k. ministeriálního
rady dra. Vojtěcha Resche, bylo připomenuto-
žádného právního závazku státní správy k
splnění naznačených snah, avšak nelze zne-
uznati zajisté takového závazku morálního se
stanoviska kulturního — osvětového, jenž — ne-
hledě ani k jiným normám — jasně stanoven jes
ve vynesení c. k. ministeria kultu a vyučován
z 21. července 1873 č. 131 ř. z., jímž v zá-
kladě nejvyššího rozhodnutí z 18. července 1873
vydán byl statut pro centrální komisi ve Vídni
a jehož čl. I. zni:
Resch
Vídeň
kulturní — osvětový
21
article
„Komise centrální pro vyhledávání a za-
chování památek uměleckých a historickýeh
ustanovena jest k tomu, aby smysl pro vyhle-
dávání a zachování památek uměleckých a hi-
storických vždy více oživovala činnost spolk
vědeckých a mužů věci znalých, království
zemí, radou říšskou zastoupených, v té příčině
čilou zachovala a ji zvyšovala, památky předků
našich a rozličných národů vůbec v známost
uváděla a jlm ke cti od zmařenía
zkázy je chránila.“
Potřeba místností, jež proti původní restau-
raci byia uváděna, nepadá na váhu, poněvadž
ve věci tak důležité jest podřízenějšího významu,
nehledě ani k tomu, že otázka tato ve velkém
komplexu budov trestního soudu vhodně dá se
rozřešiti a že i panem c. k. konservátorem, stav,
radou Ant. Wiehlem, uvedeny byly i po této
stránce pokyny, jakým způsobem záležitost dala
by se upraviti.
Podotýkáme, že bývalá síň obecní zajisté
dobře by se hodila k umístění kaple, jež dle
doslechu v dosavadní místnosti nezůstane.
Z uvedeného plyne, že stará čásť budovy
trestního soudu v Praze, na Karlově náměstí
bývalá to novoměstská radnice, jest nad míru
vzácnou památkou stavitelskou a historickou
takového významu, že toho v plné míře za-
sluhuje, aby v původní formě byla zachována.
Rada městská tudíž žádá:
C. k. ministerstvo spravedlnosti
račiž učiniti opatření, aby starobylá historická
a umělecká památka bývalé novoměstské radniee
v Praze před zmařením a zkázou byla zachrá-
něna a aby v původním vzhledu, jak co do fa-
cady, tak co do vnitřku dle předloženého pro-
jektu pp. arch. Kamila Hilberta a c. k. konser
vátora, stav. rady Antenína Wiehla, byla r
staurována.
V Praze, dne 5. srpna 1904.
Antonín
Wiehl
Hilbert
Antenín Wiehl
Praha
Karlov náměstí
22
article
Sjezd řemeslnictva a živnostnictva
českého v Praze.
V náruč stověžaté královské matičky Prahy
chvátají nyní ve dnech 13., 14. a 15. srpna tisíce
českého řemeslnictva a živnostnictva, aby porokovaly
o významu českého řemeslnictva a živnostnictva pro
národ český, o jeho cílech a povinnostech, jakož
o povinnostech samosprávy ke stavu jejich. Mimo
vážně debaty a úvahy však zúčastní se řemeslnícia
živnostníci několika slavností, na nichž přehlédnouti
budou moci početnosť a vyspělosť svoji.
Řemeslnictvo a živnostnictvo české bylo pro
národ náš v městech tím, čím rolník byl na ven-
kově. V chatách venkovských právě tak jako v díl-
nách řemeslnictva našeho uchoval se jazyk českýa
smýšlení národní. Stavy tyto byly piliři národního
života našeho a zůstaly věrny povinnosti této do
dneška. Proto hosté z kruhů živnostnictva a řemesl-
nictva nad jině jsou v srdci Čech, v hlavě království.
v královské Praze vřele vítáni. Na počest hostí bu-
dovy obce král. hlav. města Prahy jsou ozdobeny
prapory barev národních, aby okázale se na jev
dalo potěšení a radost z návštěvy stavů nad jiné
drahých.
Hosté naši pořadem sjezdu dokázali, že jak blah
stavu svého tak rozkvět kulturní živlu českého stejně
na srdci mají. V předvečer slavnosti na uvítání hostí
a účastníků sjezdu a slavností konala se
Praha
Čechy
Praga
23
article
velká akademie
24
article
v sálech svěže zeleného ostrova Ž finského.
(Den druhý.)
Neděle, den 14. srpna, jest věnován předně
Sjezdu řemeslnictva a živnostnictva
českého, který se koná o 10. hod. dopol. ve vel-
kém sále ostrova Žofínského. Odpoledne pořádá se
na výstavě
slavnostní průvod.
Mohutné řady řemeslnictva a živnostnictva če-
ského rozvinou se dnes v ulicích pražských, aby
ukázaly se národu i světu. Mnoho strázní a svízelů
překonávati musí řemeslnictvo české, ale neochvěně
stojí na poli působnosti své a stále kráčí v před
Dnes uvidí královská Praha velký manifestační
průvod jeho.
Pořad průvodu.
Pořadatelé průvodu sejdou se přesně dnes ol
hodině odpoledne v Řemeslnické besedě v Praz
kdež jim budou dány pásky, praporečky a konečn
pokyny. Pořadatelé odejdou pak na svá stanoviště
Na to započne uspořádání průvodu.
V prvních dvou povozech usednou čtyři zástup
rady král, hlav. města Prahy pp. A. Vaníček,
Jan Weiss, V. Varvažovský a Ant. Koubek
Za nimi ve třetím povoze pojedou zástupci Řeme-
slnické besedy pp. V. Šmakal jako první a posl.
A Vaníček
Weiss
V Varvažovský
Antonín
Koubek
Žofínský
Praha
Řout
rada král
25
article
V. Březnovský jako drubý náměstek starosly
besedy. Ve čtvrtém povoze budou následovati zi
stupci slavnostního výboru pp. Jos. Jirousek jako
předseda a Ot. Šťastný jako místopředseda. V páten
povoze zaujmou místa zástupci výkonného výbon
pp. Vojt. Macháček, předseda, a L. Waigner, jedna-
tel. Povozy pro tyto hodnosty budou připraveay
před budovou Bellevue. Jakmile dá se průvod, s-
řadivší se u Rudolfina, na pochod, pánové vsednon
a budou průvod v čele jeho předjížděti.
V průvodu budou postupovati: 1. Bratrské spolky:
řezníků, sladovníků a mlynářů s vůdc
na koních a s hudbou. Stanoviště jejich jest na Ro-
dolfově nábřeží od učitelského ústavu až k Rudol-
finu. 2. Besedy řemeslnické z Prahy, Kutn
Hory, Jičína, Mladé Boleslavi, Poděbrad, Kouřami
Slaného, Lužce n. Vlt., beseda cukrářů, perníkářů
voskářů z Prahy a Průmyslový spolek z Pisku.
Rozestaví se od předešlých spolků směrem k Umě-
lecko-průmyslovému museu a za Rudolfinem.3.
V Březnovská
Jirousek
Otakar
Macháček
L Waigner
Rudolfinum
Praha
Jičín
Mladá Boleslav
Poděbrady
Lužec
Vltava
Pisco
Uma
Bellevue
Kutn Hora
Kouřy Slaný
26
article
Bratrstvo Řem. a živnost. vzáj. se podpor. z Praby
a okolí a všechny toho druhu korporace, které s
dostaví, aniž by byly ohlášeny. 4. Společenstva zá
mečníků, kovářů a obuvníků z Praby, první spole-
čenstvo obuvníků na Král. Vinohradech, spole-
čenstvo obuvníků ze Smíchova, krejčí novoměst-
ských, staroměstských a malostransk ých, kopy-
tářů z Prahy, hodinářů a jatkářů z Prahy,
kožešníků, mistrů dlaždických, lakýrníků, brašnářů,
sedlářů, košikářů a hračkářů, gremium zlatníků
stříbrníků z Prahy. Společenstvo různých živnostíz
Hor Březových, z Ouval, cukrářů, čalouníků, ob-
chodníků s uhlím a dřívím v Praze. Společenstva
truhlářů v Praze, Karlíně a na Smíchově, uzenářů
pražských. Jednota vzájemně se podporujících děl-
níků kolářských. Učednický odbor Řemeslnicko-živ-
nostenské besedy pražské a další společenstva v č
neohlášená Shromaždiště na pobřeží Rudolfovu smě
rem k Františku. 5. První spolek dělníků obuvni-
ckých z Prahy, klub mechaniků, optiků, elektromon
terů a dále všechny spolky, které přijdou neobla-
šeny, připojí se na konec průvodu. Slanoviště jejich
jest za budovami škol k lávce.
Král
Březův
Rudolfův
Praba
Smíchov
Praha
Karlín
27
article
Průvod vyjde rázem 2. hodiny a půjde po K-
žovnickém náměstí, ulicí Karoliny Světlé na Fran-
tiškovo nábřeží, kolem Národního divadla, Ferdinan
dovou třídou, Příkopem, Josefským náměstím, Elišč-
nou třídou přes most cís. Frant. Josefa do Bělského
třídy a na výstaviště vejde postranním levým veho-
dem o B. hod. odpolední.
Na výstavišti půjde průvod kolom uměleckého
pavilonu ku průmyslovému paláci, kdež ve stanu
slavnostně vyzdobeném budou již čekati zastupitelstv
Prahy a obcí okolních se starostou drem. Vlad.
Srbem v čele. Potom vejde průvod levým postran-
ním vchodem do průmyslového paláce a seřadí s
kolem královského pavilonu. Praporočníci vystoupí
na stupně pavilonu, k němuž spolky od hlavního
vchodu utvoří špalír, jímž vstoupí hodnostáři. P
oslovení průvod se rozejde.
František
Josef
Vlad
Srb
žovnický náměstí
ulice Karolina Světlá
josefský náměstí
Praha
národní divadlo
Elišč
28
article
Večerní akademie.
29
article
Už před 8. hod. večerní plnily se prostranné
místnosti žofínské vybranou společností. Mimo členy
slavnostního a výkonného výboru a vzácných hosl
z různých krajů českých spatřili jsme ve slavnostně
vyzdobené dvoraně pana J. Seiferta, náměstk
starosty král. hlavního města Prahy, městské radní
a obecní starší pp. Vojtla, Varvažovskéhe.
V. Práška, Ant. Siříště, poslance pp. Krato
chvíla, V. Březnovského, K. Baxu a ji
rouska s chotí aj.
Bohatý program byl předněsen s pečlivost
vzornou. Každé číslo odměněno bylo bouří poliesku.
Družná, přáteiská nálada ovládala veškeré shromi-
ždění, jež hojně vděčilo damám i pánům, kteří účin-
kovali. Mezi nimi obětavě působily paní Julie
Vošmerová a slečna Mařenka Kindlo va
operní pěvkyně sl. Karla Vodova a pěvecký
kroužek pražského »Hlaholu«, dále působili pp
Koštál, Pazdera, Mádl s choti a členové
Ústřední jednoty českých citeristů v Praze. Klavirní
průvod obstarali s uznáníhodnou přesností pp. D-
víšek, ředitel operní školy, a Jaroslav Ha-
velka, člen »Hlaholu«.
Akademii zahájila Rozenkraneovou ouverturou
»Pozdrav na mou vlasť« kapela páně Kubínova,
načež za hrobového ticha a obecného napjetí před-
nesl poslanec pan Jironsek hlasem zvučným
procilěným proslov »Uvítání hostí«, jenž byl velice
šťastným úvodem k významným slavnostem nůsle-
dujícím.
J Seifert
Vojtl
Varvažovskéh
V Prášek
Antonín
V Březnovský
K Baxa
Vošmerová
Kindlo
Vodův
Koštál
Pazdera
Mádl
Jaroslav ha
Kubínův
Jironsek
Praha
Hlahol
30
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Voláme moc státní ku pomoci. Veřej-
nosti známo je, co událo se v Opavě, co v Ti-
šíně, v Krnově a v jiných městech slezských.
Veřejnosti také známo, co se tam chystá v
přištích dnech a nejen tam, nýbrž všude, kde
rozpoutaný německonárodní vztek sehlazuje s
žáhu na bezbranném obyvateistvu českém. Proto,
že vláda národu našemu nepřátelská, okolnostmi
nucena zřiditi chce české a polské parallelky
při německých paedagogiích v Opavě a v T-
šíně, vybíjí německá luza vedená poslanci, purk-
mistry, obecními representanty Čechům v těchto
městech okna, týrá je a nejsurovějšího násilí se
na nich dopouští. Ve veřejných listech zjevně
se vyhrožuje Čechům, kteří opováží se v »uza
víraném území«, tedy na české půdě, požádati
o jízdný listek — massáží pomocí sukovití
hole! To vláda všechno ví, však marně by
čekal, kdo by se domníval, že ohroženým Č.
chům ve vlastní jejich zemi poskytne ochranu,
kteréž se dovolávají na základě státního přisl
šenství svého. Naproti surovcům, kteři holemi n
padají ve většinou německých obcích české obys
tele, je kamenují, majetek jejich ničí a zdraví
život jejich ohrožují — vládní apparát nečiní ničshe.
Čecho
Opava
Krnov
Tšína
31
article
Policie, četnictvo, vojsko i soudcové klidně po
hlížejí na to řádění, ba ve shluku násilník
kteří výpravy protí českému obyvatelstvu podn
kají na povel ředilelův německého hnuti — n
lezaji se i sami soudeové a jest veřejným tajem-
stvím, že hlavním strůjcem nynějších bouří sle
ských je soudce Kudlich. Čech, žijíeív
kraji, kde domnívají se Němci býti absolut
ními pány, jest bez ochrany vydán germán-
skému vzteku, stát, který na něm žádá přesné
plnění všech občanských povinností, z nichl
pranic mu nesleví, ani prstem dosud nehnuln
ochranu jeho. Což domnívají se ve Vídni, z
nepozorujeme rozdil, jak státní moc chirání
všude s použitím nejkrajnějších prostředkův
i v nejnevinnějším případě Němce a jak naprot
tomu Čecha dovoleno ztýrat a třeba zabil, anii
by si toho povšimli ti, jichž povinností je chrá-
niti každého, bez ohledu na to, jakým jazy kem
mluví a k jaké národnosti se hlásí. Což domní
vají se páni ve Vídni a jejich pražšlí pomocníci,
že vymizelo českému lidu již z paměti, jaký
aparát byl uveden v pohyb, když o to šlo, ně-
kolika ochmeleným německým pijanům garanto-
vati v přední representační třídě pražské volnou
promenádu? Kdepak zůstala policie, kde čet-
níci a vojsko v městech slezských, kde došlo
k ničení českého majetku a ke krvavým výstupům
V Krnově zůstaveno chrániti Čechy obecním pol-
Kudlich
Němec
Čecho
Čechy
Vídeň
Krnov
33
title
Dr. VI. Srb v.r.
doktor
Srb