3
masthead
22. prosince 1901.
5
article
pro případ, že by s německým vojskem nepřá-
telsky vtrhli na ruské územl.
Německý důstojník vede hovor s ruským
mužikem o cestě, spíži, o položení a počtu ru-
ského vojska a pod. Při tom se předpokládá.
že před Němcem stojí houževnatý ruský člověk.
Německý důstojník začíná rozmluvu z daleka.
Nejprve jej lichotivě oslovuje »golubčik«, »bra-
těc«, zdaďuška«, »požalujsta«, »ja těbě za-
plaču« (zaplatím), ale když to neúčinkuje, mění
tén a začíná nadávati: »skotina«, »kanalja«
»sviňa«, »já těbja prouču« (naučím) atd. atd.
Zrovna takovou je německá politika naproti
Rusku. Dokud Rusko dá se exploatovati, je
»golubčik« a »ďaďuška« a císař německý ne-
rozpakuje se býti poslem carovým. Až se nedá
exploatovati, bude »svíňa« a »kanalja«.
Němec
Rusko
6
article
Nová agitace proti Černé Hoře.
Od nějakého času pozoruje se nová inkou-
stová agitace proti Černé Hoře, jejíž ohnisk
jsou Sarajevo, Záhřeb, Pešť. Místa jmenovaná
ukazují, že agitace, ochromená úmrtím rozkrále
Milana, sbírá se k další činnosti a začíná tam,
kde přestala, užívajíe týchž prostředků a týchž
osob. Agitace tato od smrti Milanovy ničeho
nezapomněla a ničemu se nepříučila.
V Pešti vyšla srbská brožura »Pravda
o Černé Hoče«, sepsaná anpnymným jakoby
černohorským »liberálem«. Přečetli jsme ji
litujeme toho času. V brožuře nejsou ani sen-
sačná odhalení ani sensačně výmysly. Nejpatr-
nějším detailem jest, že pisatel nestoudně a
trestuhodně staví se na stanovisko ve smyslu
Černé Hory vlastizrádné, přidávaje cestě knižete
Nikoly do Vídně r. 1880 význam manského
holdu, za nějž se mu dostalo peněžité odměny.
čímž se myslí půjčka, poskytnutá tehdy Černé
Hoře na stavbu cest. Politickému obecenstvu je
dostatečně známo, že mezi oběma sousedním
státy, Černou Horou a Rakouskem, byla tehdy
uzavřena právoplatná smlouva, týkající se také
poštovního spojení. V té smlouvě oba kontra-
henti vystupují jako sobě rovní, a jestliže černo-
horský vlastizrádce, zaprodavší se Pešti a Sara-
jevu, vyvozuje z ní, že Černá Hora vstoupila
v jakýsi odvislý od Rakouska poměr, touž logi-
kou, kdyby se ona obrátila, dalo by se dovo
diti, že Rakousko zavázalo se ke službám Černé
Hoře a zadalo jí svou neodvislost.
Milan
Milanův
Černá hoře
Sarajevo
Záhřeb
Pešť
Vídeň
Rakousko
Sara
Černá Hora
7
article
Druhý případ agitace je následujíeí:
V sarajevském »Bošnjaku«, listu tamní
vládou podporovaném, objevila se před nějakým
časem zpráva, jakoby v Podgorici na Černé
Hoře byly bývaly dvě mohamedánské dívky se
svolením úřadův obráceny na víru pravoslavnou.
Zpráva, jejímž účelem bylo, poštvati proti Černé
Hoře mohamedány mimočernohorské, proběhla
mnohými listy a také do některých českých se
dostala. My ji hned tehdy prohlásili za nepo-
dobnou pravdě, protože takové kousky na Černé
Hoře se nedějí, ovšem ale nejednou se jich do-
pustila katolická propaganda v okkupovaných
zemích.
Bošnjak
Podgorica
Černá hoře
8
article
»Tac IpHoropna« v posledním čísle vy-
pisuje, co je na věci
Dvě mohamedánské dívky v Podgorici letos
přestoupily na pravoslavnou víru, na víru svých
milencův a potom mužů. Černohorská vláda tou
příležitostí nejenergičtěji hájila práva a svobodu
mohamedánské duchovní vrchnosti, a tak jednu
z dívek, už pokřtěnou, v přítomnosti zvláštního
vyslance velikého soudu, odevzdala mohamedán-
skému duchovnímu soudu, aby ji vyslechl, po-
učil a utvrdil ve víře mohamedánské, a dva
podgorické pravoslavné duchovní, kteří dívku
pokřtili a oddali, suspendovala a do monastýra
zavřela. Dívka, jež tajně byla utekla do domu
svého milence, setrvala při svém rozhodnutía
vláda musila dopustiti, aby se stala ženou toho,
ke komu uskočila. Ale druhé dívce vláda roz-
hodně chtěla zabrániti, aby se dala oddati,
byla by ji vrátila rodičům, kdyby ji byla
mohla zabezpečiti život od fanatického příbuzen-
stva jejího.
Poláci pod německým jhem.
Stanislav Romanovič, redaktor »Ga-
zety Grudencké« v Grudenci, byl dne 20. t. m.
tamním soudem odsouzen pro urážku německého
kanovníka Kunerta v Grudenci na rok do vě-
zení a hned do něho vsazen, protože prý bylo
na něm podezření útěku. Odsudek tento dů-
stojně se řadí k orlelům hnězdenským a slouží
německé spravedlnosti ku stejné cti.
Tac IpHoropn
Polák
Romanovič
Kunert
Podgorica
Grudenec
9
article
Spor obecní rady pařižské s vládou.
Zejtra v neděli odhalen bude v Pařiži
pomník Baudinův. Lékař a poslanec Alfons
Baudin padl 3. prosince 1851 na barikádě pa-
řížské v dělnické čtvrti St. Antoine, jakožto
oběť státního převratu Ludvíka Napoleona, chráně
proti němu druhou republiku francouzskou. Při od-
halení pomníku promluviti mají předsedové
ministerstva a obou sněmoven. Jelikož slavnos
koná se na půdě pařížské, chtěl ujati se slova
i předseda pařížské obecní rady a slušnost
pouhá kázala, aby mu slovo také přiznáno
bylo. Nynější vláda ale ve své nevraživosti proti
nacionalistické radě nechce přiznati zástupe
obce vůbec právo řečniti. Z tohoto věru ne-
taktního jednání její vyvinul se ostrý spor mezi
obecní radou a vládou, pro kterýž slavnost již
jednou — z 8. t. m. na 22. t. m. — byla
odložena. Veřejnost pařížská jest ovšem velm
napjata, jak do zejtřka tento prazvláštní konflikt
možný jen za éry Waldeck-Roussenuovy, vyřízen
bude. Není vyloučeno, že dojde i k bouřlivěj
ším scénám pouličním.
Baudinův
Baudin
Stanislav
Antoine
Ludvík Napoleon
Waldeck
Roussenuův
pařížský obecní rada
10
article
Italie a trojspolek.
Ve množství různých časopiseckých projev
o známém nedávném projevu Prinettově o do-
hodě franko-italské v otázkách afrických — pro-
jevů to, z nichž jedny oddávaly se již také
illusi, že veta jest po trojspolku, zapomínajíce
osobního smýšlení Viktora Emanuela III. — kdežto
druhě ukolébávaly se vírou, že v Italii vůbee
nic se nezměnilo, — vystihuje zajisté nejpřípad-
něji novou situaci a pravdu, jež, jak obyčejně
bývá, jest uprostred dvou extrémů, berlínská
»Deutsche Tageszeitung«. Nejen prolo citujeme
zvláště hlas jeho, nýbrž také proto, že zajimuvo
jest, kdyžtě jest to právě list německý, jenž
neskládá již do trojspolku a zvláště do při-
padné pomoci Německu se strany Italie
žádných téměř již nadějí. List ten.
jenž, jak známo, jest orgánem »Jednoty země-
dělské«, chlubící se styky i s dvorními kruhy
berlinskými, píše: »Nechceme tvrditi, že s bl-
žení Italie s Francil nemělo by vlivu
i na poměry v trojspolku. Pokládáme to naopak
za velmi pravdě podobné. Ve vypovězen
smlouvy trojspolkové ovšem ne-
věříme. Bude nepochybně bez valných potíži
formálně opět prodloužena. Ale
máli smlouva ta vůbec ještě ně-
jakou cenu pro doby kritické, to
jest otázka jiná a my bychome k ni
odpověděli spíše záporně, nežl
přisvědčivě. Cena její bude v ka-
ždém případě tím menši, čím dů-
věrnější budou franko-italské
styky, a bude rovna nulle, jakmile se
Italie dá tím svésti k nové dobrodružné pohitice
v Africe a jakmile bude se domáhati na příklad
zřízení protektorátu nadTripolise m,
neboť tím byla by bezpodmínečně odkázána na
podporu francouzskou, kteréž by se ji ovšem
cele dostalo jen, když zřekla by se trojspolku.
Viktor
Emanuel
Německo
Afrika
Deutsche Tageszeitung
Italia
Jednota země
11
article
I když přihližíme k tomu, že z listu mluv
známé agrární tendence, jež při obnově ob
chodní smlouvy německo-italské nechtějí se dát
obmezovati politickými interessy trojspoliku
tento hlas listu berlínského a dobře info
movaného nepostrádá jěště veliké zajíma
vosti.
Život v Paříži.
Velké koncerty.
(Pův. dopis »Národních Listů«.)
Koncerty zaujímají v pařížském životě vy
vynikající místo; každé neděle přichází tisiee
osob, aby bylo přítomno některému z nich
poslouchalo tu po několik hodin znamgenitou
hudbu, což jest věru lepší, než poslouchat hloup
kuplety, jež krákorají ženské polosvlečené v chun-
tánech a podobných místnostech. Zajisté že velk
koncerty obracejí se spíše k vybranému obecen-
stvu, avšak prospívají a počet jejich dokonee
vzrůstá.
Paříž
12
article
Vznik jejich jest poměrně dosti nedávný
možno říci, že hudba, jež se zvláště hodí pro
tento druh posluchačstva, jest hudba symfvnická
a že záliba v hudbě symfonické ve Francii není
příliš stará. Jest dokonce podivno, zkoumati
s tohoto stanoviska vliv, jejž měly na vývoj
umění vůbec revoluce roku 1789; v době hrůzo-
vlády a guillotiny zdecimovány šlechta a bohaté
měšťáctvo a tím zmizela značná čásť těch, kdož
rozuměli zejmena hudbě a malířství. Následek
toho byl, že po dlouhá leta, až na některé vý
minky, nikdo již nerozuměl oběma těmto umě-
ním a bylo třeba velmi dlouhé doby, skutečného
nového vychování, aby se došlo opět tam, kde
se přestalo,
Tim se vysvětluje ochablost v oboru hudby,
neboť mluvíme o hudbě, jakou možno pozorovat
ve Francii v dobách prvního císařství, za re-
staurace i za vlády Ludvíka Filipa.. Třeba ji
až do druhé polovice druhého císařství, abyste
nalezli lidi, kteří měli zálibu v něčem jiném,
než ve sladkostech Auberových a v koloraturách
italské hudby.
Z Elaaska se nám vrátila zálíba k sym-
fonické hudbě, z Elsaska sousedlcího a Ně-
meckem, vlasti slavných symfoniků, z Elsaska,
kdež i v polovici minulého století nebylo vzác-
ností nalézti velmi skromné rodiny rolníků nebo
dělníků, kde každý člen dovedl hráti na nějaký
nástroj a kde hrávali Beethovena, Schumanna.
Mendelssohna a jiné. Od té doby učinil
jsme značné pokroky nejen pokud se týče hu-
debních skladatelův, ale i co se týče hudebního
obecenstva.
Ludvík Filip
Auberův
Beethoven
Schumann
Mendelssohn
Francie
13
article
První pokusy o velké koncerty pocházej
z doby sklonku vlády Napoleona III., kdy Va-
lentino se odhodlal seznámiti obecenstvo se
zapomenutými mistrovskými díly; v prvních le-
tech třetí republiky, kdy »koncert Valentino« po-
klesl na stupeň veřejné tančírny, ujal se my-
šlenky Basselivre a poskytoval Paříži po několik
let koncerty, jež měly velký úspěch: přece
však by se programy jeho zdály býti dosti za-
staralé a málo lákavé stálým hostům koncertů
Colonnových a Lamoureuxových. Přece však to
byl počátek a teď není Pařížana jen poněkud
milovného umění, jenž by nešel stráviti občas,
ne-li často, svoji neděli v koncertu.
Těchto koncertů jest pět nebo šest: tr
nejdůležitější jsou koncerty Lamoureuxův, Co-
lonneův a koncert konservatoře. Koncert kon-
servatoře, jenž má k disposici toliko velmi
malou místnost, podává každého týdne několik
stům abonentů znamenité produkce, jak výtečným
výběrem kusů, tak talentem hudebníků v or-
chestru, avšak ve skutečnosti obecenstvo, jež
není abonováno, má málo kdy příležitost účastni
se těchto pochoutek.
Za to několik tisíc osob poslouchá každé
neděle u Colonnea a u Lamoureuxa. Colonne
hraje v jednom z největších divadel pařížských.
Lamoureux v bývalém cirku, jenž před mnoha
léty byl proměněn v koncertní síň. Zde díky
ředitelům orchestru, povýšeným nade všechnu
chválu, známým po celém světě, jakož i díky
bezvadným orchestrům, mohli všichni Pařížané
získati si hudebního vychování. Předvádějí se
tu všechna mistrovská díla a všichni mistř
všech zemí, Becthoven, Mozart, Mendelssohn,
Schumann, Saint-Saěns, Reyer, Franck, Lalo,
Berlioz, Grieg atd., podává se tu vhodný ekle
ktický výběr věcí starších i novějších, jež obe-
censtvo poslouchá v nábožném mlčení, ačkoli
mnohdy po skončené produkci projevuje hlučně
svůj názor.
Napoleon III
Basselivre
Colonnův
Lamoureuxový
Pařížan
Lamoureuxův
Mozart
Mendelssohn
Schumann
Reyer
Franck
Lalo
Berlioz
Grieg
Virginie
Paříž
SaintSaěns
14
article
Konečně, zvláště díky těmto koncertům,
získáno všeobecné poznání všech prací Wagne-
rových, aspoň částečně. První produkce Wag-
nera ve Franeii uskutečněny nedlouho po válce
francouzsko-německé roku 1870—71 a vzpo-
mínka na krvavé urážky naší vlasti, jež mu
připisovány a jež ve skutečnosti byly toliko
obhroublé šprýmy, velmi pochybného vkusu,
působily proti němu hůře, než nový, tak zvláštní
ráz jeho hudby. Povstaly hotové bouře a řada
představení musila býti přerušena. Později se
obecenstvo uklidnilo a zároveň si uvyklo na
nové harmonie a zároveň, co velké koncerty
skorem každé neděle podávaly ukázky z díla
Wagnerova, bylo možno provozovati ve velké
Opeře a to se značným úspěchem, Lohengrina,
Tannhäusera, Valkyru, Mistry pěvce; za ne-
dlouho dostane se k nám Tristan a Isolda.
Ostatně Colonne a Lamoureux provedli nám
vše z Parsifala, Rheingolda a Holanďana. Proto
také jsou u nás legie Wagnerianů a i když ne
hledíme k těm, kdož jsou jimi z pouhého sno-
bismu zbývá ještě dosti hudebňího obecenstva.
jež se upřímně kochá v těchto mistrovskýeh
dílech. Právě těmto velkým koncertům děku
jeme toto umělecké vychování a stále rostoue
jejich obliba vysvětluje se značně rozšířeným
smyslem pro hudbu u Pařížanů.
Zbývá ještě jeden velmi důležitý úkol.
k němuž jsou tyto velké koncerty povolány
seznámiti obecenstvo pařížské s hudbou slovan
skou. A tak zde učiněny již panem Colonnen
slibné počátky. Vše musí jíti cestou přirozenou
obecenstvo musí se nejprve seznámiti s cizí hud
bou na koneertním podiu, aby ji později mobl
porozumět s jeviště. Postupuje-li se jinak, mus
nezbytně následovat sklamání na obou stranách.
Wagnerův
Lohengrin
Tannhäuser
Valkyr
Tristan
Isolda
Holanďan
Pařížan
Colonnen
Parsifal
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Vydavatelé denních časopisů
pražských ochotně vyhověli proje-
venému přání svého technického
personálu, aby v den štědrovečerní.
tedy v úterý dae 24. prosince 1900.
typografická práce pro příští číslo
ranní již o 5. hodině odpolední byla
ukončena.
Za tou příčinou přijímati bude
v úterý dne 24. prosince t. r.
naše administrace inseráty pro
ranní číslo úterní jen do 3. hod.
odpolední, Administrace našeho
listu bude v úterý dne 24. t. m.
i v hodinách poledních otevřena.
Odpolední vydání „Národních
Listů“ v úterý dne 24. t. m. ne-
vyjde.
— Pořádek jednací k I. sezení sněmu
král. českého v sobotu dne 28. prosinee
1901 o 12. hod. polední: I. Zahájení sněmu.
II. Zprávy o volbách.
16
article
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera za předsed
nictví posl. dra. Škardy velmi četně navští
venou schůzi, která věnována byla vyřízení
běžných záležitostí. Na prvním místě pojed-
náno bylo o nastávajícím zasedání sněmu
království českého a bylo usneseno, svolati
konstituující schůzi klubu sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné na
pátek dne 27. t. m. na 6. hod. večerní do
nových místností klubovních v II. patře
»Měsťanské besedy« pražské.
— Klub národní strany svobodomyslné.
První přátelský večírek (jour fixe) by
velice četně navštiven; zábava byla velm
přátelská i animovaná. Příští přáťelis ký
večírek konati se bude za příčinou svátko
vánočních až v ponděli dne 30. t. m.
v oddělené místností Měšťanské besedy pražské.
Přístup mají všichni členové. — Nově zřízený
klubovní pracovní odbor národně-
hospodářský sejde se dne 28. t. m. k první
ustavující poradě. — Tajemník Kl ub
národní strany svobodomy slné
úřaduje ve své úřadovně v nové místnosti
v Měšťanské besedě v II. poschodí denně o
6.—7. hod. večerní a udílí veškeré in-
formace, jež týkají se Klubu národní strany
svobodomyslné a jeho pracovních odborů. Tak
přijímá přihlášky nových členů na r. 1902.
Nově přistoupivší členové obdrží zdarma veškeré
spisy nákladem klubu letošního roku vydané.
Pracovní odbory živnostenský, školský
a rolnický svolány budou po vánočních
svátcích k zahájení další činnosti.
Škarda
Klement
národní strana
Měsťanský beseda
17
article
— Německo-nacionální hlas o »dorozumí-
vacích konferencích«. Nejdůležitější orgán strany
německo nacionální v Čechách, »Reichenberger Zci-
tung« ve svém včerejším úvodníku postavíl také
svůj horoskop dorozumívacím konferencím i dlužno
doznati, že ve hvězdách německo- lidových ne-
vyčetl konferencím těmto o nic příznivější osud
než jak znějí dosavadní všestranné věštby-
Liberecký list píše: „Dnes jest německý lid stejně ja-
ko český rozdroben na celou řadu malých frakcí, kte-
réž se navzájem nejen co nejrozhořčeněji potírají, ale
i v tom nesjednoceni jsou, s jakými požadavky před
národního protivníka předstoupili mají. Kdežto něme
cko-pokrokoví a lidoví poslanci stojí pevně při myšlen-
ce co nejdalekosáhlejšího administrativního rozdělen
země, prudce proti tomu vystupují Všeněmcí i žádaj
stejně jako Češi, ovšem z jiných důvodů „nedělitelnost
království českého“, jakožto bývalé spolkové země ně
mecké. Pakliže tedy vydá nyní předseda ministerstva
ke třem německým občanským stranám a k ústavověr-
nému velkostatkářstvu pozvání, aby obeslaly kon-
ferenci, stane se s veškerou nepochybností, že
Čech
Německo
Čechy
Reichenberger zec
18
article
Všeněmci pozvání takové odmítnou a proti oněm
stranám, kleréž by je obeslaly, zahájí prudkou
agilaci, jaká za všech okolností celou akci mu-
sí ochromiti. Pokládáme tudíž volbu nynějšího
okamžiku k vyrovnávacím, dorozumívacím konferen-
cím za pochybenou; doba, ve kteréž voličstvo zachvá-
ceno jest proudy radikálními a nacionální radikalis-
mus veškerou náklonnost k smírnému dorozumívánís
potlačuje, není vhodna k takovému podnikání, jaké
předseda ministerstva obmýšlí. Šl. Körber nechť se ne-
oddává žádnému klamu o tom; jest možno, že ma
dobrou vůli, přivodili smír mezi Čechy a Němci v Če-
chách, a kdyby se mu to podařilo, byla by to největš
služba, jakou by Rakousku mobl prokázati, avšak dnea
zdá se to býtí naprosto vyloučeno. Lid jest, a to plat
o Němcích stejně jako o Češích, dnes příliš rozeštván
než aby byl rozumně politice přístupen. V obou tábo-
rech je dnes příliš málo nálady pro vyrovnací konfe-
rence a nebylo by zajisté politicky chytré, svolávati ta-
kové konference, když již z předu nutno si říci, že by
k zádnému positivnímu výsledku nevedly.“ Potud ně-
mecko-lidový list, který o národním chauvinismu a
rozumné politice má ovšem své zvláštní představy.
Körber
Němec
Čech
Čechy
Rakousko
Lido
19
article
jež sdíletí nikdo není nucen. Jak možno mluvitio
chauvinismu lidu a politiků českých, kteří nic jiného
nechtějí, než naprostou rovnost českého lidu co se tý-
če jazykových a národních práv s německým kmenem
v zemích koruny české, neboť právě pojem chauvinis-
mu jest podmíněn snahou ponerovnosti mezi
národy a to snahou vyvyšovatii se nad národ jiný. To
právě činí Němci v Čechách, stranu německo-lidovou
nevyjímaje, a to jest nejhlavnější překážkou i jen po-
myšlení na možnost zdaru nějského vyrovnacího po-
kusu mezi oběma stranami národními v Čechách.A
rozumná politika ? ! Jest možno představiti si rozum-
nější politiku nad politiku naprosté nejnestrahnějí
spravedlnosti ? ! A pro tu že by nebylo mezi českýml-
dem porozumění z Tož jest právě nejzhavější jeho
snahoul
Němec
Čechy
20
article
— Česká Vídeň. Smělý a odvážný Nedbal
usmyslil si, že na vlastní nebezpečí uspořádá
ve Vídni koncert na oslavu šedesátých narozenin
Dvořákových. A sice velký slavnostní koncere
ve velké dvoraně »Musikvereinu«, kde toliko
v parteru je tisíc sedadel, mimo nekonečný počet
loží a na postranných galleriích. Na programu pak
nic jiného, než hudba Dvořákova a výkonní
umělci: mladá pražská Filharmonie, dirigentem
pak: on sám. Pořádati ve Vídni koncert v ně-
kterém malém sále, je věcí již odvážnou. Třeb
tu velice zvučného jména, programu ne pouze
bohatého, ale i pestrého, hovícího choutkám dne
a potom co nejúčinnější reklamy novinářské,
aby pořadatel neučinil fiasko. Však Nedbal toho
všeho nedbal a pustil se do díla. Ve Vidni
mají dva velké orkestry koncertní; především
Filharmonii a potom kapelu » koncertního spolku«
Jsou to sbory elitní, staré, sehrané a ode dávn
v rukou znamenitých mistrů. Nebyla to tedy
pro mladou Filharmonii pražskou konkurence
snadná, zejmena když se uváží, jak právě
hudební kruhy vídeňské jsou pyšny na to, c
mají a sám Nedbal asi pociťoval, co to zna-
mená, vejíti v zápas s kapelníky světového
jména, již působili dlouhá léta ve Vídni. Pomoe
novinářská českému podniku rovněž nebyla
valná; až na nepatrné suché noticky nenalezli
jsme v denních listech nie, co by obecenstvo
vídeňské bylo ke koncertu povzbuzovalo.
A úspěch? Přinesli jsme o něm již zprávu.
Nedbal
Dvořákův
Vídeň
Český Vídeň
21
article
Obrovský sál byl naplněn, přes to, že bylo po-
časl mizerné a ze před samými vánocemi
zejmena koncertní obecenstvo ženské, zaměstnáno
pracemi a přípravami k svátkům, zůstává doma.
Ale jaké to bylo obecenstvo? Němců bylo
v koncertě sice také dost, však činítelem hlavním
byla tam společnost česká. Nepopírejme to,
třeba by nám více lichotilo, kdybychom napsati
mohli, že tam byli sam! Němci a ti že až do
nadšení byli hudbou Dvořákovou uneseni a vý-
kony mladého orkestru a jeho ředitele fascino-
váni. Nepopíráme, že také přítomní Němci byli
výkony přímo mistrnými a hudbou Dvořákovou
enthusiasmováni a k bouřným projevům po-
chvaly strženi, však opakujeme, že obrovskou
většinou byla to česká společnost, jež se byla
v úterý v Musikvereinssale sešla a té společ-
nosti že vlastně věnován má býti tento náš
článeček. Byla to totiž skvělá přehlídka našich
řad ve Vídni a bez nadsazování a bez přepínání
tvrdíme, že dopadla stkvěle, stkvěleji než kdo
tušil. Dosud nás zpravidla odbývali bagateliso-
váním. Kdykoli jsme se o významu vídeňských
Němec
Dvořákův
Vídeň
Vánoce
22
article
Čechů zmínili, krčili nosy, dnes by to již činiti
nemohli. Dvojím směrem dobývá se národnosti
půdá: jednak číselným přirůstáním, potom ale
také tím, že mohutněním, významem a slávou
působí se na vlažné a nu polo již odpadlé,
kteří při změněných poměrech k národu ope
se vracejí, nemajíce příčiny, proč by svůj původ
zapirali. Ve Vídni rostem přírostkem ve vrstvách
spodnich, kdežto ve společnosti vyšší zmaháme
se těmi, již k rodnému krbu, jenž znenáhla
mohutní a významem roste, opět se vracejí. Ne-
přáli bychom si nie jiného, než aby jen každý
třetí Čech ve Vídní Čechem zůstal. Byli bychom
pro počátek zaehránění. V desíti letech pak
byli bychom v tomto městě jiným živlem, než
jsme jím dnes. Zapouštíme právě kořeny do
vrstev, jež jsou nositeli společnosti, zapouštíme
je do stavu živnostenského, do úřadnického a
do dělnického a s těmi bychom v dozírné době
troufali si Vídně dobýti. Budiž nám ale roz-
uměno: ne snad násilím a úkladným jednáním,
tak jako to činí odpůrci naši. Nikoli, ale prostou
a nenáhlou změnou poměrů, ničím jiným.
Společnost česká ve Vídní měla by míti toliko
pevnou vůdčí myšlenku a sebe důstojnou repre-
sentaci, jaké se jí dosud nedostávalo. V tomto
ohledu dosud neměla štěsti, zejmena pokulhávala
jeji organisace politická. Dnes ale již není třeba,
aby kdo se tlačil do pozadí místo do popředl
a proto konejte povinnost vy, kdož jste k tomu
určeni a způsobilí.
Čecho
Čo
Vídeň
23
article
— Biskup Frind na germanisačních
výpravách. Jedním z největších germanisátorů
na českém západě byl v minulých dobách
je i v přítomnosti klášter tepelský. Nebýti jeho,
celé kraje byly by dnes české. Mezi jinými
zvláště také Stříbrsko bylo germanisováno z klá-
štera chotěšovského. Tam, kde byl vliv kláštera
přímý, brzo vymizel český živel a udržel se
v obeích, na něž vliv kláštera již tolik nedo-
lchal. Klášter tepelský má dodnes na Stříbrsku
fary v těchto místech: Dobřanech, Ouherci,
Chotěšově, Nýřanech, Liticích a Holejšově
Staňkova, kromě toho vydržuje praemonstrátské
gymnasium v Plzni. Opatem kláštera jest nyni
Gilbert Helmer, bývalý professor uvedeného
gymnasia a pílný podporovatel všech německých
spolků a německé činnosti. Ačkoliv k farám
praemonstrátským náleží vesměs sta českých
osadníků, jest v kostelích jejich český jazyk
všemožně potlačován. Tak v Dobřanech, v nichž
při posledním sčítání lidu napočteno bylo z 5183
obyvatelů 2155 Čechů a k nimž přifařena je
i ryze časká obec Chlumčany téméř se 700
obyvateli, takže celkem farních osadníků če-
ských je dobrá polovina, přece teprve
po velikém nátlaku a přes odpor fary i kláštera
nařízeno bylo konati české bohoslužby aspoň
Frind
Helmer
Čecho
Stříbrsko
Dobřany
Ouherec
Chotěšov
Nýřany
Litice
Holejšov Staňkov
Plzeň
Chlumčany
24
article
každou třelí neděli. V Nýřanech napočteno bylo
z 5598 obyv. docela 3450 Čechů úřadně, v Li-
ticích z 2197 obyv. 1139 Čechů atd., což nej-
lepším důkazem, jak tyto fary jsou pro něme-
cké jenom osadníky. V poslední době našel
praemonstrátský klášter ve své se zásadam
křestanství zajisté nijak se nesrovnávající čin-
nosti germanisační, vydatného podporovatele ve
světícím biskupu Frindovi, který v nedlouhé
době již tříkráte jako biskup na Střibrsko za-
jel, tam jenom německy káže, německy
mluví, pro české osadníky nemá ani slova, ani
ohledu. Minulou neděli bylo v Ouherci svěcení
nového kostela. Z farních osadníků je dobrá
třetina Čechů, vždyť v přifařených osadách při
známých praktikách úřadního sčítání napočteno
bylo přes všechen nátlak z 4840 osadniků
1468 Čechů, soukromě přes 1800 Čechů.A
pro těchto osmnáct set Čechů není v Ouherei
vůbec českých bohoslužeb. Celá
slavnost svěcení byla ryze německá — a přece
v kostele byla polovina Čechů. Jak takovéto
jednání morálně na našince působí, je zřejmé.
Ani tam, kde v theorii hlásá se rovnost všech,
nedostává se jim zastání, nedostává se jim an
slova spravedlnosti. Tak vypadá apoštolské pů-
sobení jednoho z přespočetných biskupů »české
Čecho
Frind
Nýřany
25
article
provincie církevní«, jmenovaného jenom k tomu
účelu, aby mohl hověti také in praxi své pasto-
rální zásadě o inferioritě slovanského plemene
v římské církvi katolické, docela podle theorie
proslaveného svého spisu, v níž tuto inferioritu
dokazuje týmiž důvody jako nejpřednější apo-
štolé vyznání »Los von Rom!« Když toto děje
se na dřevě zeleném, t. j. dokud ještě nemáme
národnostního rozdělení diécesí v Čechách, jak
to vypadati bude na suchěm, až totiž bude roz-
dělení diécesí podle národností provedeno ?l
— Dozvuky ke kateřinským volbám.
Z podrobných zpráv o tom, jak provedeny volby v
třelím volehním sboru v Kateřinkách, vysvílá lecces
úžasného, jakkoli česká veřejnost z toho, co již před vol-
bami věděla a co o nich již z předu tušití mohla, žád-
ného překvapení si neslibovala u vědomí, že dosavadní
nezákonnosti a násilí ničím překonány býti nemohou.
Z výkonu vládního komisaře p. Klingra, kterýž jmenem
okresního hejtmanství opavského volby řídil, vysvítaí
neodvratný volební osud Kateřinek zcela neklamně na
jevo. Mluvil prolo zvlášť způsob, jakým zacházel pan
vládní komisař s plnými mocmi českými a německý-
mi. Slačí uvésti, že plné moci české odmítal jedině
proto, že byly psány česky, o podpisech českých voli-
čů zádal — legalisaci ! Německé plné moci při-
jímány šmahem, ačkoli vystavovány voliči, z nichž je-
den příkladně těže doby tráví v tříměsíčním vězení
anebo jiný vězí ve vyšelřování pro zločin podvodu.
Volby vykonány docela ve znamení četnických bodáků.
Klingr
Los on Rom
Čechy
Kateřinka
26
article
Volební místnost obsazena byla četníky, volební o-
sudí hlídáno bylo čtyřnásobnou čelnickou stráží s na-
sazenými bodáky. Skrutinium trvalo přes půlnoc, ale
již o půl osmé večerní povoláno bylo z Opavy vojsko,
aniž byle možno dobře nahlédnouli příčinu toho opa
tření. Bylť zachován nejúplnější klid, vzdor tomu, že
zároveň s vojskem z Opavy do Kateřinek vtáhla provo-
kující luza, tak že bylo jasno, že je všechno zosnová-
no k tomu účeli, aby byly potvrzeny denunciace něme-
cké obsažené také ve známé interpellaci slezských ně-
meckých poslanců, že prý mají hýti volby zničeny
zmařeny se strany české všemi i násilnýmí prostředky
Sluší zaznamenati, že víry došel i agilační německý
klep, že starosta Strohalm prohlásiti měl, že volební
místnost bude po případě zapálena . . . Ráno před
volbami byla celá školní budova, v jejíž nové tělocvi-
čně se volby konaly, pečlivě prohlédnuta vládním kon-
cipistou bar. Píusterschmidtem, kterýž sobě neobtěžo-
val vejíli i do těch nejintimnějších místnosti. Volební
výsledek byl prohlášen až teprve po půlnoci, teprve
potom odešlo vojsko, aniž by ovšem bylo nuceno ně-
jak zakročiti a použiti svých ostrých nábojů. O násil-
ném štvaní proti voličstvu českému, vydírání plných
mocí i nucení jeho k volení německých kandidátů, ne-
budeme se ani zmiňovati ; vedle příkladů vlastenecké
nechroženosti bylo dosti ukázek zrady. Podle sdělení
Strohalm
Opava
Kateřinka
27
article
„Op. Týdenníka“ nedostavili se k volbě ani — všichni
čeští kandidáti. Ani tento officiální orgán vůdcovstva
českého ve Slezsku nezapírá, že přípravy k volebnímu
zápasu, k uhájení českých Kateřinek, nebyly prove-
deny s onou úplností, která zaručuje úspěch a že
proti německým vpádům do Kateřinek nebylo vystou-
peno hned v počáteích se vším důrazem a že proli pod-
vratné práci protivníků nebyla postavena výdatná prá-
ce odvetná. Ovšem že našinci v Kateřinkách neztrácejí
mysle, jakož ani nesmějí podle své zodpovědnosti.
Z volebních dějin kateřinských jest jasno, ze se o nie
jiného nejednalo, leč o to, aby české zastupitelstvo;
kteréž vyšlo z prvních voleb, musilo býti odstraněno
Budoucí zastupitelstvo kateřinské z jedné třetiny
bude se skládati z neohrožených Čechů, kteří seč
moci budou, obhájí zájmy kateřinských Čechů. Tita
mužově mohou se státi v budoucnosti spásou a vysvo-
bozením Kateřinek z německého zajetí, pakliže budou
státi na svých místech jako mužově a neutuchne-l
nadšení českého světa pro zubožené naše Slezsko
těmito volbami šťastně a mnohoslibně podnícené.
Čecho
Tito
Slezsko
Kateřinka
28
article
— Z Jaroměře, 21. prosince. (Zvl. tel.
»N. L.«) Městská rada v Jaroměři
přistupuje k projevu král. hl. města Prahy ve
příčině zřízení české university v Brně a slo-
vinské university v Lublaní. Pacalt, starosta.
— Les Tchěques au XIXěme siěcle.
O propagandu české věci v cizině získal si ne-
obyčejných zásluh p. Charles Hipman vy-
dáváním krásné publikace francouzské »Če-
chové v XIX. století«, ve které slovem i obra-
zem za přispění spisovatelů francouzskýcha
českých seznamuje zahraniční svět s českým
životem národním i kulturním. Dilo to již svou
skvělou úpravou zevní, svými bohatými illustra-
cemi musí vzbuditi pozornost a svým pěkným,
vybraným obsahem prokazuje velké služby
šíření znalosti českého národa. Také nabyla tato
publikace živého ohlasu za hranicemi, tisk fran-
couzský i ruský nadšeně ji uvítal. Tento úspěch
zajisté bude se jen stupňovati vydáním dru-
hého dílu, jehož první sešit právě byl roze-
slán. Elegantní, nádherně vypravené dílo obsa-
huje historickou vzpomínku »Bitva u Kreščaku«,
o níž přednášel věhlasný slavista francouzský
Louis Leger ve slavnostní schůzi akademie fran-
couzské. Velmi zajímavý je článek »La For-
tune de la Bohéme« od našeho výtečného
přítele Andréa Chéradama, který stručně
vystihuje význam české otázky, která bude
hráti důležitou roli v evropské politice. Chěra-
dame prohlašuje, že Francie musí zaujímati
z důvodů čistě praktických ve svém vlastním
zájmu slanovisko nejpřátelštější k Čechům. Exi-
stence volné české vlasti v rámci Rakouska je
nezbytností pro Slovany rakouské říše, pro bal-
kánské státy, pro Rusko a Francii. Úspěchy
Pacalt
Hipman
Leger
André Chéradam
Čecho
Jaroměř
Praha
Lublaň
Dila
Francie
Rakousko
Rusko
český univerzita v Brno
Les Tchěque
Le fórum
29
article
Čechů vysvětlují se vlastnostmi národa, ale
podle francouzského publicisty mají Čechové být
vděční osudu, že je umístil na půdu, která
tím, že nepatří Němcům, je životní potřebou
míru evropského. Další článek pochází z péra
mladého, rovněž již zvučného jména požívají-
cího a nám tak sympatického publicisty a poli-
tika Renéa Henrya. Článek Henryův »La
pensée nationale tchěgue« je tak zajímavý,
že se k němu ještě vrátíme. Významnou vzpo-
mínku píše Louis Leger: »Protestations de la
diěte de Prague contre les annexions allemandes
en 1871«, kde se uvádí známé prohlášení če-
ských poslaneů proti německému zabráni Elsask
a Lotrynaka. Vzpomínka tato je drahá Francou-
zům, často dojemnými slovy projevili vděčnost
svou za skutek, jímž český národ tak mocně
osvědčil své přátelství Francii nešťastně, poko-
řené. Proř. Leger cítuje proslulé memorandum
českých poslanců na zemském sněmu v Praze,
podané v prosinci r. 1870 efsaři, v němž
žádali, aby bylo zabráněno, aby Němci uchvátil
půdu francouzskou, jejíž obyvatelstvo se slu
Francouzí a chce zůstati francouzským. Národ
český projovil tehdy, že cítí upřímně s Francií,
»která prokázala tak velkých služeb civilisaci,
svobodě a pokroku lidských principů. « Kdyby
Čecho
Němec
Henrya
Henryův
Le
Leger
Francie
Praha
Protestation jít le diě jít Prague contre