ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb83bce0-661f-11dc-b9d8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 36, org 4, work 2, person 54
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 22. prosince 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 352
4 article
Na ranní a odpol. tisty přilohami (Naněný Obzor“ ve tředu a „Iitorární Hlidka v pátok) předplácí ne Praze v administraei n nlsic . . . . . . 9 K — h 6 K —k na čtvrt leta . . . .. s dvejí dentškee j. . . . . 7 K 50b na měsíe . . . . . 9 K 30 Poštous na měsle ke ns čtrrt lels s dvají zásilko ns měaí s štsot lele
Praha Iitorární Hlidek Naněný obzor
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 24 stranách.
Praha
6 article Pánnnn
Pánnnn poslancům zemským Ježto sněm království českého Nejvyšším patentem ze dne 12. prosince 1901 svolán jest ke dni 28. prosince 1901, dává se pá- nům poslancům věděti, že v týž den o 12 hodině polední bude sněm zahájen a že před zahájením sněmu budou o 11. hodině dopo- lední konány slavné služby boží v hlavním farním chrámu sv. Mikuláše na Malé straně v Praze, Dále se sděluje, že sněmovní kancelář (v sněmovní budově čp. 176—III., hlavní schody, I. patro v levo) otevřena jest dnem 21. prosince 1901 počínajíc a to vždy od 9 hodin dopoledne až do 2 hodin odpoledne k tomu účelu, aby páni poslancové, vykázavše se certifikátem volebním, zapsali jmena svá do listiny praesenční a též aby jim po pří- padě učiněna byla potřebná sdělení V Praze, čne 20. prosince 1901.
Mikuláš Praha
7 article Z praesidia sněmu.
Z praesidia sněmu. Neradno hrát si „na — pokraj propasti! Opět o kousek komiky v té tragédii rakouské více. Kdežto sněmovna poslanců lidových ani nehlesla, když ji předseda vlády »ústavní« ve tvář pověděl: nepolepší li se co nejrychleji, že sletí nejen ona, ale celá ústavnost rakouská střemhlav do propasti absolutismu: ve sněmovně panské vládou jmenovaní »lordové« za- hráli si včera na věrné strážce a obhájce ústavnosti a parlamentarismu, jakoby k němu byli vssáli lásku již od dět- ství demokratickým mlékem kojných svých. A sice byl to zrovna mladý výhonek z rodo- kmenu německých knížat Auerspergův, kterýžto rod věru nad jiné znamenitě při- spěl k — otrávení a zkažení sa mých pramenův ústavnosti ra- kouské, jenž pojednou velmi důtklivě va- roval rozhodující kruhy vládní před krko- lomným skokem do propasti absolutismu, řka: »Troufám, že není v celem Ra- kousku nikoho, kdož by sob absolutismu přál — (kdežto Körber 9. t. m. tvrdil, že prý obyvatelstvo po něm již touží jako po své spáse) a že také nikdo nepokládá absoluti s m jako myslitelnou vládní formu
Auerspergův Körber
8 article
za možný.« Na nejvýš prý by se mohlo sáhnouti ke krátkému absolutistickému pře- vratu jako ku prostředku, jímž by se hle dělo vyváznouti z nynějších zmatků. Toje ovšem možně, ano velice pravděpo- dobné, že se tak stane... »Avšak«, namítá princ Auersperg: »ani tako- vým prozatímným a dochvilným opatřením absolutistickým by se ničeho nedosáhlo, neboť po te přeháňce absolutismu dospěli bychom opět jen skoro k tém už státnímu a ústavnímu útvaru, jaký máme dnes . . . Za to by ale již sám ten krok do absolutismu, byť sebe kratšího trvání, měi o sobě význam ohromný: zničilť b náš státní úvěr a přivodil by nouzi a bídu v naše národo- hospodářské poměry. Stav naší sla- bosti uložil by nám vůči cizině jako vůči Uhrám nejtěžší oběti.« Konečná morálka z této obrněné filipiky proti Körbrovu pohrávání s dynamitem ab- solutistického »staatsstreichu« vyzněla ovšem tupě auerspergovsky: »Vládo, zůstaň pevna proti Čechům, nepovol jim v ničem, k čemu Němci nesvolí, chraň a braň prosincovou ústavu proti všem snahám autonomistickým, z nichž pošlo všechno zlo, jež nás trápí !« —
Auersperg Körbrův Čecho Němec Uhry
9 article
A v tu chvíli opět drasticky se ukázalo, jakým silným dojmem působí v ministerskou duši Körbrovu každá energická odezva z tá bora německo-liberálního. Vyvstal ihned, aby honem rozptýlil chmury na čele ústavověr ného Percya. Absolutistický Jupiter tonans z poslanecké sněmovny ze dne 9. t. m. nebyl v panské sněmovně 20. prosince o 2. hodině s poledne k poznání. Učiněné jehně, jemuž se o nějaké katastrcfální politice, o výstřelu do ústavnosti, o státním převratu do absolu- tismu jakživo ani nezdálo! Najednou nezná vetší povinnosti svědomí svého než dbáti o — klidný rozvoj našeho veřejného prával »V přesvědčení, jak nutná toho po třeba udržeti pevně ústavní po- měry« — deklamuje řečník z 9. prosince nyni pojednou ve sněmovně panské: »od- mítala vláda v těžkých chvílích veškeré návrhy povzbuzující ji, aby odstranila trvající obtíže cestou jinou, nezli ústavní. .« A také dnes snažíme se na této dráze vy- trvat a neznáme pro dráhu svou jiných mezí, vyjma jediné: blaha státu; stát nesmí býti trvale zaražen ve svém vývoji.« Ba Jeho Excellence pojednou nechce se hlásit k pessimistům, nýbrž znova doufá, že to v poslanecké sněmovně půjde. Má za to, že právě ta důtklivá výstraha, jíž byl sně movnu poslaneckou před možným nebezpe- čím absolutismu varoval, výborně působila.
Körbrův tonans poslanecký sněmovna
10 article
»Mohu jen doufat, že ten pohled ve propast, na jejíž pokraj zmatky posled ních let stát dovedly, odvrátí kroky všech, kdož jsou za ústavnost zodpovědni, trvale zpět ku práci, a že pomine ona ztrnu- lost, kteráž by musila se nám státi osudnoul« Nuž, to je věru originální a z brusu nové léčení — »ztrnulosti«, schýlit pa- cienta nad pokraj hrozné propasti a »do- přát« mu pohledu do závratné její hlubiny! — Rozhodně heroická kura, při níž nebylo na- prosto jisto, nezachvátí-li pacienta závra nebo šílená touha, skočiti do propasti. Jedno z dvojího: buď smělému »psychiatru« Kör- brovi na celém osudu pacient pramálo sešlo anebo znal přespřília dobře — své »Pappenheimské«. Upříti se nedá: pro okamžik se mu ha zardní methoda léčební napohled zdařila. k smrti ustrašená sněmovna dala se před pokrajem hrozivé propasti na útěk a povo- lila mu ve zrychleném tempu, čeho pro oka- mžik na ní chtěl, kterýžto úspěch imponuje »našemu historickému« šlechtici, »autono- mistovi« hraběti Schönbornovi tak, že jménem své strany včera Körbrovi holdoval superlativy obdivu, slibuje mu, že za ním se svými komilitony půjde pln důvěry, jak Němec říká, »durch dick und dünn«.
Schönborn Körbr Němec
11 article
Odpověděl sice německému levičáku knížeti Auerspergovi, že není pravda, j a ko by snahy autonomistův a vlády Badenova a Thunova byly zavinily těch zmatkův a svízelův státních, jimiž dnes Rakousko strádá: troufal si zjistiti pravdu, že to, co přivodilo dnešní smutný stav říše, spácháno z docela jine strany, nežli od autonomistův troufal si tolikéž centralistům říci, že dovede sobě »zcela dobře pomyslit možnost, aby centrální parlament byl sproštěn celé řady obtížných úkonův, aniž by tím v nejmenším utrpěla síla a souvislost ústředního parla- mentu s ústřední vládou, kteréž také on o srdce si přeje . . . Avšak dodal na to vý- tečný náš šlechtic federalista: To vše jest pouhá hudba budoucnosti. Dnes nemáme žádných jiných úloh než zacho- vati to, co pracně bylo zachrá- něno: ten konečný návrat poslanecké sně- movny k opětnému zákonnému a pravidel- nému projednávání státního rozpočtu a všech zákonných předloh, jichž projednání rajehs rátu dle ústavy přísluší.« — Historický šlechtic hr. Schönborn pak končil doslovně: »Zajisté jest nanejvý důležito, aby nadešlo brzy ono zotavení, kteréž umožní vládě, aby pěsto- vala vyjednávání tak mnohostranně pletichami hacené a svízelné. Nesluší pod- ceňovati, jak těžko generálu v poli stojícímu hajiti se na kolikero stran a to jest asi po stavení nynější vlády: až do nedávna ne mohla se ani na své vlastní pluky spolehnouti.
Auersperg Badenův Thunův Schönborn Rakousko
12 article
Nevíme, může-li se na ně spolehnouti již dnes. Avšak my můžeme si jen přáti, aby se jí to podařilo, i aby každý, kdokoliv má odevzdati hlasu svého v otázce celního obchodního spolku, jakož i smluv obchod- ních byl sobě vědom vysoce vážné povin- nosti své a nezasáhl v děj rušivě, nýbrž prospěšně. Neboť hrozná jest zod- povědnost, již každý podniká; ne pouze ten, kdo snad povinnost svou ruší, nýbrž i ten, kdo jí v dané chvíli neplni cele a plně. A právě proto, že spatřuji vládu v položení takovém, které ji nutí, aby zaujala posic oproti kolikeru stranám, právě proto sou- hlasím s řečníky (ústaváckými), kteří maj za to, že na ten čas nutno se vy hnouti všem sporům ústavním v nitru, všem dalekosáhlým poli tickým pokusům, slovem všemu, co- koli by mohlo vésti k nějakým poruchám!- Prosíme, tak mluvil příslušník »české historické« šlechty pro vládu Körbrovua zachránění centralistického systému anno
13 article
Domini 1901. Co tomu říká kníže Jiří Lob- kovic? Není-liž to výslovná polemika proti jeho řeči ze dne 2. března t. r. v téže pan- ské sněmovně proslovené, v níž dovozoval neudržitelnost prosincovky a jejího parlamentu cislajtánského, usiluje o reformu ústavní ve prospěch svézákonnosti a samosprávy histo- rických království a zemí? Dnes to jeho soudruh ve straně hr. Schönborn nazývá k radosti našich nepřátel pouhou — »hud bou budoucnosti« a skládá beze všeho od- poru konservativní strany v panské snémovně vládě Körbrově a prosincovce homagiální hold a přísahu ! — Český národ se svými poslanci v boji a opposici proti této vládě a jejímu systému — a zde mluvčí historické šlechty vyslovuje vládě té svou důvěru, svou lásku. ba nabízí jí služby své strany až do těch hrdel a statků. Nicméně ale budou nás na zejtří naši historičtí šlechtici na sněmu če- ském znova ubezpečovat, že jdou s námi jsou naši ? ! — Jaká nevýslovně neupřímná vespolná komedie na — pokraji propasti! Panu Kör brovi lze odpovědět: u propasti neradno hrát kopanou, naší šlechtě pak rovněž: na pokraji propasti nezdravo hrát si na slepou bábui
Domin Jiří lob Schönborn Kör
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. prosince. (Proč dr Körber hrozil státním převratem? O této otázce uvažuje »vynikající člen rakou- ského velkostatkářstva« v »Pester Lloydu«a dochází k závěru i pro nás pozoruhodnému. Pisatel soudí, že rakouská vláda ocitla se před důležitými státními nezbytnostmi, které v zájmu stáloprávní jednoty říše, její schopnosti spoje- necké a v zájmu zachování míru vyžadují obětl. snad dokonce i velikých obětí, a tu se- znala, že sněmovní většina, která by byla s to, takové oběti jí odhlasovati, nachází se v roz- valinách, ano, že z rozvalin těchto nelze ani materiálu užiti na zbudování nové většiny, která by státním potřebám mohla vyhověti. A proto prý dr. Körber promluvil svou řeč dne 9. prosince. Mám však za to — pokračuje pisatel — že se předseda ministerstva přece ještě pokusí odstraniti trosky a pomocí čá- stečného národního dorozuměn v Čechách upraviti půdu, na níž by se dal zbudovati také většina. Má-li ochotu k tomu — a zdá se, že má — musí se především na ony strany, které jsou v držení popíraných práv, působiti v tom smyslu, aby se vzdaly svého záporného stanoviska a dokázaly skutkem, že jsou holovy přinésti státu oběť. Na levic sněmovny sedí oni držitelé; na ostatních stranách nemůže se již mnoho žádati, poněvadž
Körber Lloyd Praha Čechy
15 article
beztoho musily dáti již mnoho.« Poukázav pak na kompromis při sněmovních volbách za český velkostatek, jímž s české strany postoupeno ústavověrným velkostatkářům 21 mandátů, pisatel končí poznámkou, že »snad ochotou levice bylo by umožněno obnoviti ve sněmovně spořádané poměry a opravdový parlamentarismus.« — My jak jsme již nejednou poznamenali, v možnos tu důvěry nemáme. V Praze, 21. prosince. (Zemský man dát dra. Schalka.) Ježto sněm královstv českého jest svolán, vyskytly se opět pochybno- sti, je-li platným mandát dr. Sehalka, jenž byl zvolen do sněmu za žateckou skupinu měst- skou, ač bydlí ve Vídni a nejsa v Čechách po- platníkem, nemá tu prý aktivního volebníh práva. Na námitku, že dr. Schalk jest čestným občanem jakési obce v severních Čechách, od- povídalo se, že čestní občané byli aktivního, tedy i passivního volebního práva zbavená zemským zákonem č. 46 ze dne 18. dubna 1869. K tomu podotýkáme, že zákon č. 46 čestných občanech vůbec nemluvi, za to však zákon č. 47 z téhož dne výslovně pozname- nává, že čestní občané volební právo maji Tlm odpadají také pochybnosti o platnosti man- dátu Schalkova.
Schalek doktor Sehalka Schalk Schalkův Praha Vídeň Čechy
16 article
Ze Lvova, 19. prosince. (Nový armén- ský arcibiskup,) Josef Teodorovič jenž byl v pondělní papežské konsistoři preko- nisován, narodil se r. 1864 v šlechtické rodine v Živačově u Tluinačova. Po studíích gýmna- sijních, zakončených r. 1882 v Stanislavově vstoupil na právnickou fakultu university čer- novecké, vlivem potomního arcibiskupa Isako- viče vzdal se však studií právnických, přestou- pil po dvou letech na theologii ve Lvově r. 1887 byl vysvěcen na kněze. Nějaký čas kaplanoval ve Stanislavově, pak byl farářem v Břežanech a r. 1890 povolán za kanovníka do Lvova. Po smrti arcibiskupa Isakoviče by! navržen jako první v ternu za jeho nástupce volba jeho potvrzena cisařem 24. září. Vysvě- cení má se státi během příštího ledna. Politikou nový arcibiskup dosud se nezabýval. Z Krakova, 20. prosince. (Čemu se říká moskalofilství?) Senát univer- sity jagellonské požádal vládu za zřízení lekto- rátu velkoruského jazyka při téže universitě odůvodnil svou žádost nepopíratelnou potřebou znalosti jazyka veliké sousední říše ruské. Z prvého lektora vyhlédnut již dosavadní professo university kazaňské, Bagenský. Některé polské listy haličské, místo aby se divily, že se ru skému jazyku na universitě krakovské dosud nevyučuje, napadají akademický senát, viníce jej, že svým »moskalofilstvím« připravuje půdu pro »pomoskovštění« university lvovské, a pro- jevují naději, že polská společnost a mládo akademická nedopustí, aby se stěny krakovské university poskvrnily tím, že se o ně budou odrážeti zvuky velkoruské. Spolu upozorňují, že žádost akademíckého senátu může zavdati pod- nět k protiruským demonstracím. To je už zjevný pokyn kůlem Z Krakova, 19. prosince. (Nynějš stav otázky »Mořského oka«). D
Teodorovič Stanislavův Isakovič Lvov Živačov Stanislavův Břežany Krakov fakulta univerzita čer
17 article
Vídně odebral se dr. Poniklo, předseda komise pro záležitosti »Mořského oka«, aby se jednak informoval u vlády o stavu otázky, jednak aby požádal za rychlejší její řešení. Dr. Poniklo zvěděl tu, že rakouská vláda zvěděla teprve nedávno o nových nařízeních, která uherská vláda vydala už loni na podzim vzhledem k spornému územi. Dřive dbalo četnictvo obou států, aby se na sporném území neděly nijaké změny, nyní dozor ten převzalo jedině četnictvo uherské. Proto dán byl rakouské četnické stráži u Mořského oka rozkaz, aby sporné územi po kládala za území uherské. Kdo však rozkaz ten vydal, neví se; ministerstvo vnitra prý ho ne- vydalo, také ne ministerstvo zeměbrany. Lvovské místodržitelství však také popírá, že by podobný rozkaz bylo vydalo. Snad tedy rozhodl o své újmě novotržský okr. hejtman. Bude-li rozkaz odvolán, neví se. Jediné, co dr. Poniklo ve Vídni zvěděl, jest, že se rakouská vláda smlu- vila již s uherskou stran jmenování nového vrchního rozhodčího, když se předseda lausan- ského soudu následkem nediskretnosti jednoho V drobném prodejí: rsnní čí-le o sobě . . . za 8b vdpolelni . . . za 2h e nllalkách na venkovět raení čisl edpolednt . . . . . . . . Sh Inserá t plalí se hetevé vepře Piedplscení a inserty plljiná adminl straee v Marinaské slici č. a. Tam eachízají se teh redskee takárna a erpelice .Národsich Liste“. Eskopiny se svrraoeji
doktor Poniknout Vídeň
18 article
polského časopisu hodnosti té vzdal. Jmenování stane se prý do dvou neděl Z Turč. sv. Martina, 20. pros. (No ve odsouzenI.) Dne 18. t. m. byl spolupracov- ník »Nar. Novin« Josef Škultéty odsouzen k dvouměsíčnímu vězení, protože prý osočoval čelnického nadporučíka Lazara a četníka Ko- reně, kteří vystupovali ve známém procesu martinských vlastenců pro uvítání redaktora Pietra. Obhájce žalovaného, Pavel Mudroů, podal z rozsudku odvolání.
Martino Škultéty Lazar ko Pietr Pavel Nara
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. prosince. Bulharská krise. Žádost ministerstva Karavelova za propu- šiěnou nebyla dosud přijata, protože není Bulharsku muže, který by chtěl býti jeho ná- stupcem, a rovněž není politiků, dychtivých v daném položení ministerských křesel. Všichni uznávají, že jedinou spásou Bulharska aspoů na nedlouhý čas je nová půjčka, ministerstvem Karavelova vyjednaná. O půjčku se jednalo cely rok a po celou tu dobu opposice proto na vládu útočila, ne však, že by opposice byl proti uzavření půjčky, nýbrž že podmínky jeji pokládá za těžké. Ale finanční poměry Bulharsk jsou již od několika let tak nepříznívé, že s nepřestává mluviti o nevyhnutelnosti státního bankrotu. Nad kým visi Damoklův meč bank- rotu, nedostává ovšem půjčky ani snadno, ani lacino. »HosocTH« ukazují Bulharsku jedinou cestu kudy možno vyváznouti: není to politika půj- ček, nýbrž úspor. Politika tato osvědčila s v Italii. Proč by Bulharsko a ostatní balkánské státy nenásledovaly tohoto příkladu ? Známo, že hlavní vydání státu obráceno jest na vydržování armády. Italská vláda nerozpakovala se reduko- vati vojenský rozpočet, ale Bulharsko se k tomu odhodlati nemůže. Proč? Je snad Bulharsko v nějakém neobyčejném nebezpečí? Nikterak není. Žádná velmoc nehodlá Bulharsku ublížiti. Ale kdyby takové nebezpečí Bulharsku hrozilo, bulharská armáda by je neodstranila. Armáda příliš mnoho stojí bulharské poplatníky, kteři nicméně nemohou se na ni spolehnouti.
Karavelov Damoklův Praha Bulharsko Bulharsk
20 article
Hus a pravoslavná eírkev Dra. Verguna »Slavjanský Věk« radí pra- voslavným Čechům, aby se žádostí, aby pravo- slavná církev prohlásila Jana Husa za svatého, obrátili se k eařihradskému patriarchovi, sledu- jíce historický příklad svých rodáků. Jak do- kazuje prof. Ivan S. Palmov ve své knize »K otázce o stycích Čechů-husitů s východní církví v polovině XV. věku«, přišlo do Cařihradu r. 1452 české poselstvo, vedené Angelikem (Konstantinem Platrem) a předneslo patriarchovi přání Čechů sjednotiti se s pravoslavím. Kdyby Jan Hus byl uznán za svatého cařihradským patriarchem, mělo by to význam pro všechen pravoslavný svět. Kdyby se kanonisace stala v Petrohradě, význam její prostíral by s pouze na Rusy a Čechy. V Petrohradě věc má tu závadu, že sv. synod ruský od roku 1721 nemá práva k novým kanonisacím. Ruský jazyk v Německu Znalost ruského jazyka v Némecku dosti se rozšířila, ale střízliví Rusové nemají z toho malichernou radost, nýbrž přihližejí blíže k věci a táží se: kdo se v Némecku učí rusky ? jaký má při tom záměr? A tu ovšem dospívají k po- znání, že Němci neuči se rusky z lásky k Ru- sům, k jejich libozvučnému a bohatému jazyku, k jejich krásné literatuře, nýbrž jen a jen ve- deni záměry sobeckými. Chtějí Rusko exploato- vati obchodně i hospodářsky, a tu arci nemohou se obejiti bez znalosti ruštiny, neboť v Rusku jest obchodním a úřadním jazykem jazyk ruský a každý jazyk cizí má tam upotřebení pouze soukromé. Chtějí Rusko pokořit zbraněmi jako Napoleon I., chtějí vtrhnouti do širých ruských stepí, obsaditi ruská města atd., a za tím úče- lem pěstují znalost ruského jazyka ve vojště. Všechen poměr Němce k Rusu jeví se rozmluvách, kterým se uči němečti důstojníci
Hus Čecho Jan profesor Ivan Palmov Angelik Konstantinos Platr Rus Ruska Němec Cařihrad Petrohrad Německo Rusko Napoleon I
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. — V Praze, 21. prosince. 6—. (Kronika.) Už na třetí rok vzpo mínáme o vánocích statečných obranců vlasti a svobody, tam dole na jihu Afriky, už po třeti tráví svoje svátky v poli, bez přístřeší, v válečném táboře! Jsou nám už tak zběžna ta sympatická jména cizorodého zvuku! Za tři léta denního opakování jsme se s nimi spřátelili dokonale. Denně mihne se nám to ono v pověstných už telegramech z jiho-afriekého bojiště. — Vždycky to pichne člověka u srdce povzdechl si onehdy v kavárně čtenář k sou- druhovi u stolu. Opět rozprášeno nějaké komand Burů anglickou přemocí! .. Ale soudruh měl hned repliku po ruce. — Na štěstí už to známe! Za dva tři dny přijde vysvětlení! Buři vskutku se rozprášili, ale kdo před tím utržil výprask, bývají z pra- vidla páni — Angličané .. Je mnoho obdivu v naší soustrasti. Však co platno! Tři léta jsou tři léta! Interes veřej- nosti umdlévá. Kde je ono veliké rozhořčení »všeho vzdělaného světa«, jímž před nějakým časem troufali si nadšenci že by mohla být »položena mez« hrabivosti zpupné světové vel- moci? Třeba se chystati pomalu, ale bezpečně na zprávu smutného obsahu: sveřepý lupič po- tichu doškrtil svoji obět! A vzdělanost?
Angličan Praha Afrika
22 article
Neznámá síla nějaká jakoby vodila člově- čenstvo do kolečka. Či to není pouhé zdání ten dojem obecný, že lidstvo věkem postupuje Opájíme se hesly o pokroku a civilisaci, ale ve chvíli střízlivé netřeba si tu příznati ote vřeně, že jsme zůstali vlastně — starým barbary? Třeba aspoň neustále opravovati přijate kdysi důvěřivě pojmy. — Jen vzdělanost! Ve vzdělanosti je spásal volávali jsme tehdy s davem. Co je vzdělanost? Jakou vzdělanost my slíme? Chceme rozhodně vyšší, než na jaké jsme dosud sami. Zajisté. V upřímné chvilce přiznáváme si rádi hroznou svoji vlastní ne- vzdělanost. Chtěli bychom býti dál, výš! Tam někde, kde jsou národové pokročilejší už dnes . . . . Na příklad — Angličané ? . .. A hle! Při jakém díle tu pýchu vzděla- nosti dnes přistihujeme ! Nebylo lidstvo už pře tisíci léty na výši téhož způsobu jednání? Kam chceme tedy to pokročiti? K čemu ta všecka námaha vzdělanosti?
Angličan
23 article
Někdy je zrovna cítit ruku slepé oné sily kterak nám přes hlavy, na příč všem zákonům našeho ubohého myšlení, světem za svým cíli točí. Chválíme si, jak vzdělanost rozdělila práci, jak zlepšila podminky života. Dříve každý v potu tváří krušně o své újmě dobýval svůj chléb. S párou a elektřinou jak hned ubylo starostí, výkon je jednodušší, výdělek větší. Průvodčí na tramwayi vydělá prý dnes, co neměl platu před padesáti lety leda pan krajský! A jaká za to povinnost? Hračka ! Jezditi celý den po hladke koleji, tam a sem, tam a sem. Není to pokrok? A tak ve všech oborech! Vzdělanostje celek výkonů nesčíslných složek. Každý ko- náme svoji nesčíslninu. Nějakou drobnůstku práce, která nestojí za řeč, které sami neužijem. Pořád jednu, od rána do noci. Od rána do noci po koleji mezi Karlínem a Smíchovem, tam zpět, tam a zpět, jako u hodin komihadlo.a den za dnem, týden za týdnem, celý rok ! Každý jsme ve svém koutku, ve svém oboru civilisace takovým komihadlem. Konáme svoji povinnost denně, stále, slepě, mechanicky . Je to nějaký, je to předovším ten pravý život? Představovali si takhle postup »vzdělanosti« naši otcové, když na počátku minulého stoleti nám odevzdali heslo novověké kultury?
Karlín Smíchov
24 article
Ale nikdo to nemá v moci. Komihadlo nerozhoduje. Nějaké péro uvnitř, neviditelné, to tak řídí. — Jen intelligentní vládu aby měl národ. Pak by bylo všecko v pořádku! věřívali jsme vždyeky. Konečně, intelligence — bylo by dost. Ale tu najednou na jevo vychází, že intelligence teprv — nedostačuje. Jsou jiné mocnosti. Co to za neznámou obludu moci a vlivu se hlásí, které přezdívají »evropský koncert« Nikdo ji neviděl, nikde nemá sídlo, úřadního titulu nemá, nic! A přece ta podivná, nevidi- telná síla rozhoduje o osudu, o bytí a nebytí národů. Její moc sáhá přes všechen povreh planety, do Číny, na Filipiny. přes moře nei- zadnější. Žádná světová mocnost se neopováž chtíti, co nechce »evropský koncert« — Co Anglie na Burech páše, je nízk zbabělost! myslí si u sebe Německo. — Je padoušství, zasluhovalo by trestu myslí si u sebe Francie. Ale rozhodující slovo má »koncert«.
Bure Čína Filipíny Anglie Německo Francie
25 article
— Ať si Anglie páše, co páše, nechtej páchat! Můj zájem tak žádá ! .. A všecko v bezpodmínečném poslušenstv se kloni. První velmoci schliple a ochotně prot vlastnímu přesvědčení konají vůli Neznámého. A tak hnusné divadlo bude dohráno. Ne- známá, slepá síla veli. Žádný, ani nejmocnější stát se neopováží dáti výraz svému soukromému smýšlení. A na rozbřesku dvacátého věku má přední národ vzdělaného světa choutku i volnost hověti chtíčům surového sobectví, jak jim ho- věly moenosti »temného« středověku i pravěků přírodních. Vzdělanost je báje, illuse, pouhé heslo! Není v podstatě rozdilu mezi člověkem doby elektřiny a člověkem kamenného věku Leda že hříčkami smyslů se oba od sebe různi mnohotvárností jich forem. Ale silnější drave požírá slabšího soupeře dnes jako před tisíe léty. Tenkráte se ubíjeli v pralese kyjem a ka- menem, dnes na půdě urovnanější zbraní po- někud lesklejší. Ale ubíjejí se. Smrt jako smrt — Tři léta už trvá to vraždění malého ideálního národa! Přirozenost lidská je pružné povahy. Na vyká časem všemu. V první době laciného vítě- zení přemoci se svět bouřil. Znenáhla rozhořče nost umdlévá, vzdělaná Evropa smiřůje se s
Anglie Evropa
26 article
myšlenkou, navyká na ni a na konec s klidem přijme na vědomí — hotovou událost. A čin bestiálnosti bude dějinami ratif- kován. Veliká illuse je vzdělanost. Podivná paraly- sace sil táhne se všemi oborv! Všimněte si nárku na chorobu parlament rismu? Co to za nákazu? Každý ví, kdet schází, co by prospělo, co by mělo býti. Ale nikdo nemá odvahy, navrhnouti, čeho třeba. Nikdo si netroufá nelekati se zodpovědnosti i — následků. Jeden svaluje povinnost na druhého, iden je bez zastání a slepé sily vládnou. »Strach z neznámého« tvrdí muziku také v tom »kon- certě«. Vidíme na druhém chyby, ale nesmíme mu je vytýkati. Vyčeti by nám naše. Není síly od- straniti neřest vlastní a tak třeba trpěti neřesti všecky. Stát státu nesmí zasahovat do záleži- tosti! káže slepá sila, která vládne. Omamujeme se hlukem tak zvaných triumf ducha nad hmotou, ale ve Vřesně jsou zbavo- váni svobody a světla lidé za to, že se chtějí modliti k bohu svým jazykem, v jižní Africe štváni jako zvěř v poli a vražděni hrdinové proto, že hájili své lidské právo. A žádná vzdě- lanost se nesmí opovážit, brániti tomu řádění surových sil . . . Žádná! Tak zní vánoční melodie vzdělanosti n počátku toho želaného — dvacátého věku.
Afrika