1
masthead
21. prosince 1901.
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20. prosince. (Předehra
smiřovacích konferencí.) Dva z vůdců
německé levice projevili právě své míněnío
nastávajících smiřovacích konferencích česko-
německých. Dr. Derschatta mluvil ve
spolku německé strany lidové a dr. Zdenko
Schücker projevil své mínění písemně jed-
nomu ze členů strany německo-pokrokové
Dr. Derschatta má stálé stesky do nečinnost
říšské rady za bezdůvodné, ale nepopírá, že
parlament nepracuje pravidelně. Vinu toho při-
čítá jedině nám Čechům, protože se nechceme
vzdáti svého požadavku vnitřní úřadní češtiny.
Velké hospodářské úkoly, vázané na určitou
lhůtu, zvláště celní a obchodní smlouvy, způ-
sobily parlamentní krisi, která může býti od-
straněna jen šťastným výsledkem nového jed
nání s Čechy o smír.j »Toto jednání — mluvi
dále dr. Derschatta — jeví se nutným, aby
byl proveden důkaz, na které straně se má hle-
dati vina, ukáže-li se parlament neschopným
k řešení nastávajících velikých úkolů. Jest
nutným i pro ten případ, bude-li naděje na
příznivý výsledek sebe nepatrnější. Ovšem vše-
německá strana musila by sestoupiti se svého
zásadního stanoviska, že před uzákoněním
státní němčiny nesmí se s Čechy vůbec vyjed
návati. Jak má zákonitá úprava státního ja
zyka v nynějším nebo v jiném parlamentě být
možna bez svolení Čechů a jak toto svolení na
nich vymoci bez vyjednávání, jest však hádanka,
o jejíž rozřešení marně by se činily pokusy.
doktor
Derschatt
Zdenko Schücker
Čecho
Praha
Čechy
6
article
Také vláda by musela přispěti k tomu, aby
příští vyjednávání skončilo s úspěchem. Bude
se tedy muset zříci svého vyčkávacího stano-
viska a českým požadavkům pol -
žiti meze, diktované potřebami státu. Také
musí poskytnouti záruku, že za vyjednávání i
po něm budou vyloučeny všechny
ústupky v oboru správy a každé
poškození německé državy s krze
správu.«
Dr. Zdenko Sehücker, promluviv o nesná-
zích, jež by vznikly změnou volebního řádu
jednacího řádu, vidí možnost nápravy jedině
v uzdravení nynějšího parlamentu a »prot
— praví dále — německo pokrokoví poslanei
z Čech, budou-li pozváni do smiřovacích konfe-
rencí, vyhoví pozvání, trvajíce ovšem co nej
rozhodněji na zásadách svatodušního programu.
Budou si vždy vědomi, že pro ně neexistuje
nijakého částečného vyrovnání, nýbrž jen takové
vyjednávání, v němž oprávněnému (?) požadavku
Němců v Čechách stran zabezpečení jejich po-
litické i národní osobitosti a za-
bezpečení němčiny jako státn
řeči v tomto státě bude úplně vy
hověno a tím i úplné vyrovnání bude pro-
vedeno.«
Máme tedy před sebou prohlášení dvou
stran německé levice, hotových účastniti se
smiřovacích konferencí s podmínkou, že »nynější
německá država« zůstane absolutně nedotčena
a že se ji k tomu ještě přidá státní němčina.
Porušením německé državy dle názoru pánů na
levici je každá nová česká škola, každý nový
český úřadník; »německou državou« je vůbee
celá správa tohoto státu; v té věci nám pánové
nehodlají ustoupiti ničeho. A rozbijou-li se kon-
ference opětně, řeknou, že neúspěchem jsme
vinni my a na nás že mají padnouti následky
toho, co přijde potom. Maji nás pánové opravdu
za tak naivní, že bychom šli na konference za
podmínek, které oni nám diktují?
doktor
Zdenko Sehücker
Němec
Čechy
7
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Nový zákon akciový jest již, až na několik
ustanovení, jimž třeba ještě poslední redakce, úplně
ministerstvem vypracován. Kdy bude tato osnova
parlamentu předložena, dosud vládou rozhodnuto
není. O vůdčích zásadách předlohy není mnoho
známo. Proslýchá se však, že do zákonného návrhu
pojata ustanovení, která budou přízniva rozvoji
akciového podnikání a která mu také dopřejí více
volnosti než dosud. Osnova vyhovuje prý všem
oprávněným steskům. Zalím věříme jen tolik, že
vláda má elaborát hotový, máme však za to, že
hlavní překážka akciového podníkání leží jinde —
v berničních ustanoveních. Průmyslové kruhy na to
upozorňovaly již nesčetněkráte a vláda také jich
stížnosti z valné části uznala; že by však přípravo-
vala novelu k ustanovením o zdaňovacích předpisech
společností k veřejnému účlování povinných, nen
ani slechu ani stopy. Reformní činnost vlády pravi-
delně volí si cesty, které nevedou státními finan-
cemi. A tak děje se nyní zase, ač by právě rozumná
reforma zdaňovacích předpisů znamenala nejvíce
Otázky tyto mají speciálně pro nás Čechy značný
význam. Jsme národem, který má velikých kapilal-
stů pramálo a síla našeho podnikání bude čím dále
tím více se přesunovati v podnikání akciové. Pří-
kladů netřeba jistě uváděli. A tak jest upravení věci
této i kusem naší otázky hospodářské.
Čechy
8
article
Ruská vláda a báňský průmysl. Orgán
ruského ministerstva financí »V. Fin.« uveřejnil ne-
dávno zajímavý článek o sončasné krisi ruského prů-
myslu báňského. Uvedený článek silně zdůrazňuje, že
se následkem vysokých cel ochranných ruský prů-
mysl obrovsky vzmohl a že následkem ro stoucí sou-
těže ceny dosti rychle klesaly. Ruská vláda dosáhla
prý takto cíle, kterého si byla svou ochrannou politi-
kou vylkla. Nelze popříti, že ceny jednotlivých vý-
robků klesly rychleji a více, než bylo lze očekávali.
čímž se octla leckterá průmyslová odvětví v krisi.
Bylo by ale naprosto neoprávněno svalovati vinu
proto na vládu, proto že nutno krisi jediné a výhradně
připisovati té okolnosti, že byla řada podniků lehko-
myslně zakládána a vedena. Co se speciálně průmy slu
železářského týče, jest naprosto mylný názor, že mu
vláda odepřela dosavadní podporu, neboť jako dříve.
činí i nyní objednávky vládní 30 procent veškeré jich
výroby. Dle dat v článku tomto uvedených stoupia
od roku 1896 do 1900 výroba litého železa v Rusku
z 1 mill. tun skoro na 3 mill. tun, výroba ocele
a kujného železa z 1 mill. na více než 2 mill. tun.
Finsko
Rusko
9
article
Uhelná výroba ruská, která činila roku 1892 asi 7 mill.
tun, dosáhla roku 1900 značné výše 16 mill. tun.
Z trhů železářských. »Iron Age« píše, ž
americké železárny jen stěží stačí všem za-
kázkám a potřebám trhu, ježto i zvýšena výroba
dnešní jest okamžitě spotřebena. Trh chystá se
sáhnouti po dovozu, nevzroste-li ještě dnešní sotva
dostatečná výroba surového železa. Klesání cen
mědi nepohnulo dosud spotřebitele ke koupím. Na
stav trhu s olovem mělo značný vliv usnesení ma-
jitelů dolů v obvodu skalního pohoří, již stanovili
cenu na 3.50 dol. a se dohodli, že raději dočasně
zastaví výrobu, než aby snížili tyto ceny. — Valná
hromada německého svazu továrníků
nosičů se usnesla, že dnešních cen nezmění.
Zjištěno, že se zásoby závodů od července do konce
listopadu ne málo zmenšity.
Železářský kartel. Jak jsme včera oznámili,.
přijel ředitel rýmavsko muráňské společnosti Biro do
Vídně, aby se zúčastnil jednání o obnově rakousko-
uherského kartelu. Situace cislajtánského kartelu se
značně od posledních porad zhoršila. Následkem po-
žadavků kráňské průmyslové společnosti, která se zá-
sadně rozcházela s názory ostatních závodů, jež ne-
chtěly a nechtějí na dnešním rozvržení výrobních
kvot ničeho měniti. Na včerejší konferenei.
Vídeň
Bira
Iron Age
10
article
která se konala v kancelářích alpské báňské společ
nosti, zúčastnilo se šest zástupců rakouských závodů
a zástupce uherských Biro. Tento prohlásil hned na
počátku jmenem závodů, jež zastupuje, že nemůže
přijati nabídky rakouských závodů, jež jsou ochotny
zvýšiti vývozní kvotu uherskou do Rakouska
o 125.000 metr. centů. Vzhledem na veliké kapitálové
zatížení způsobené koupí hernadských závodů a ple-
chových podniků »Union«, jest prý nucen opakovati
požadavek, aby vývozní kvota rýmavsko-muráňské
společnosti byla zvýšena o 200.000 metr. centů
Rakouští zástupci požadavek tento opětně odmíll
a prohlásili, že na tomto základu dohody docil ti
nelze. Zvýšení vývozní kvoty o 125.000 metr. centn
jest prý krajní mezí, jež přestoupiti nelze. Jen k vůli
smíru se k této oběti prý odhodlali. Odpovídaje na
vývody rakouských zástupců, učinil Biro narážku,
z níž lze soudili, že jest rýmavsko-muráňská společ-
nost ochotna dále jednati a že, nechtíc na se svaliti
odium kazimírství, nebyla by neochotna se svých po-
žadavků 30.000 metr. centů sleviti. O momentu tomto
však na poradě dále nejednáno. Pozoruhodno ovšem
jest, že rakouští zástupci se obmezili na opakování
svých podmínek a nových návrhů nečinili. Soudí se
z toho, že nutno jednání o rakousko uherskou dohodu
železářskou pokládati za zmařené. Jest-li právem,
ukáže se co nejdříve.
Biro
Bira
Rakousko
11
article
Stav německého lihového trhu se v listo-
padu opětně zhoršil. Dle známých nyní dat stoupla
výroba z 485.178 hl roku 1900 na 531.557 hl letos.
Tak veliké výroby v Německu dosud v listopadu
nebylo. Spotřeba pitím klesla vzdor nížším cenám
s 222.763 hl na 219.800 hl. Spotřeba daní prosla
klesla s 98.702 hl na 87.027 hl, vývoz s 3951 na
1048 hl. Zásoby vzrostly v listopadu o dalších
199.475 hl. Stav jejich činil v listopadu 1900 celkem
366.452 hl, koncem října 1901 již 504 346 hl a do-
sáhl koncem listopadu 1901 703 821 hl. Dle toho ne
mělo ústředím stanovené snížení ceny dosud žádného
výsledku, zatím nutno očekávati další stoupání zásob.
Vyhlídek odbylových není.
Rumunsko a cukerní prémie. Ač nemá Ra
munsko dosud zvláštních vývozních prémit cuker-
ních, bylo přece pozváno na brusselskou konferenci.
Německo
Rumunsko
12
article
Jeho prémie vývozní spočívaly dosud jinde. Jak
známo, dostávají veškeré v Romunsku pracující cu-
krovary výrobní prémii (na 1 kg. 16 ct.) bez
zřetele na to, zda cukr tento se spotřebi doma nebo
vyveze. Jest tedy tato výrobní prémie pro cukr vy-
vezený vlastně vývozní prémil. Skutečně také vzro-
stla následkem této prémie cukerní výroba o 50 %
nad domácí spotřebu (16 mill. kg) a přebytek tento
prodáván do ciziny. Rozumí se, že vzrůst cukerní
výroby působil čím dále tím nepříznivěji na finance
státní. Následkem toho podán poslanecké sněmovně
návrh zákona, který zavádí vývozné clo 16 ct. na
1 kg. cukru. Návrh tento bude sněmovnou přijat,
čímž ovšem nemálo vzrůstá zájem Rumunska n
zrušení vývozních prémil vůbec, ježto by bylo jinak
nuceno skytati je samo, nechtělo-li by citelně po-
škodit svůj tak nákladné vybudovaný průmysl cu-
kerní.
Rumunsko
kg
13
article
Z Německa. Z Halie se oznamuje, že se tam
bude počátkem ledna 1902 konati konference všec
středoněmeckých podniků uhelných, která bude jed-
nati o všeobecném snížení mzdy. Druhým předmětem
jednání bude prý otázka dohody se závody rakou-
skými. — Z německého trhu báňského
docházejí stále příznivější zprávy. Tak se oznamuje
s důsseldorfské báňské bursy, že domácí potřeba že-
lezných tovarů stoupá; vývoz jest stále značný, ale
za nízkých cen. Na uhelném trhu změny nena-
staly. — Stav bergskowestfálského prů-
myslu se nepatrně zlepšil. Tamní zbrojovky ob-
držely značné dodávky státní. — »Br. Z.« vypoí
tává, že snížení cen státních dolů způsobí z lev-
nění výroby hornoslezského surového
železa o 4 m. na 1 t. — Rýnsko-westfál-
ský uhelný syndikát se usnesl zmenšiti té-
žení o 20 proc.
Hospodářská krise a jeji následky. V eman-
cipaci českého obchodu a průmyslu má býti učiněm
opět krok ku předu zřízením »Společenské to-
várny prádla v Praze«. Nesmíme sobě tajiti, že
v dnešní době každý nový podnik, podník společenský
pak zvláště, potkává se u obecenstva s nedůvěrou
Německo
Rýnsko
Praha
14
article
Vždyť se u nás v Čechách chybovalo mnoho, přílis
mnoho; avšak daleko více na majetku národním pro-
hřešili se lidé, kteří obecenstvo hnali do bursovní hry
a spekulace. Milliony národního jmění ztraceny na
bursách, statisíce utopeny v cizích podnicích pochyb-
né ceny, bez nejmenší informace o jich hodnotěa
což nejhoršího — promrhána důvěra lidu, zvláště ka-
pitalistů. Bylo by však chybou osudnou, kdyby dnešní
krise pojímána měla býti tak, že nejmoudřejším stra-
niti se průmyslových podníků, složiti ruce v klin
nedělati ničeho. Jaké viny zdravé a poctivé pod-
niky naše mají, že obecenstvo nerozvážně kupovalo
niky naše na tom, že obecenstvo nerozvážně kupovalo
cizí, špatné papíry? Nedůvěra ke všemu, to byl by
nejsmutnějši — nepřímý — výsledek činnosti různých
„finančních“ společností, které na naší půdě v po-
sledním desitiletí operovaly. Právě nyní nutno
energií zdvojenou, avšak i se zvýšenou obezřelost
a opatrností ujali se práce. Z chyb minulosti učiti se
dlužno. Jest ještě celá řada odvělví výrobních, kde vy-
trvalá práce zdarem korunována býli může a při svě-
domitém vedení korunována býti musí! Toho jsouc
sobě vědoma předkládá „Společenská továrna prádla
v Praze“ obecenstvu svoji subskripci a zve k do-
plnění svého kapitálu. Podstatná část kapitálu dosud
jest upsána konsumenty a jest tudiž odbyt zaručen
a tím risiko valně stlačeno. Prospekty ochotně zašle
Vývozní spolek v Praze—II., Spálená ulice č. 24.
Z priv. rak, uherské společnosti statních
drah. Snížení skladní doby, zavedené se soublasem
ministerstva železničního od 21. října t. r. na 6 den-
ních hodin se počinaje dnem 22. t. m. zrušuje a na-
stupuje opět v platnost tarífem ustanovená skladní
lhůta 24 hodin.
Čechy
Praha
Spálená
II
statne dráha
15
article
Výstava na plemenné býky a jalovice
v Přerově. Hospodařský spolek kojetínsko přerov
ský zařídí dne 4. března 1902 XIX. výstavu nar' ple
menné býky, spojenou s výstavou jalovic v Přerově
Výstava tato vztahovati se bude na býky a jalovice
plemen čistokrevných, zejmena hernského, kravař-
ského a ušlechtilé domácí ve stáří 1 až do 2 roků.
Výstavou touto naskytuje se velmi vhodná příležitost
jak ke koupi, tak i prodeji řádných plemenných býků
a jalovic. Od hospodářského spolku kojetínsko-pře
rovského povoleny zatím následující odměny na býky
odměna 4 dukáty, odměna 3 dukáty, 2 odměny po
dukátech, 4 odměny po 1 dukáté. Na jalovice: 1 od-
měna 2 dukáty, 3 odměny po 1 dukátu. Mimo to
udělovány budou odměny jiné, o něž hospodářský
spolek žádal a čestné diplomy. Správa akciového
pivovaru věnovala k účelu výstavy té částku 200 K-
Vystavovatelé nechť se přihlásí u jednatelství hospo-
dářského spolku v Přerově do 24. února 1902. Při
tom udáno budiž stáří a plemeno vystaveného kusu.
U kusů na prodej určených jest žádoucno, aby i cena
jich uvedena byla. Poplatek z místa obnáší 1 K za
jedno dobytče. Členové hospodářského spolku koje-
tínsko-přerovského, pokud mají zaplacené příspěvky.
neplatí z místa. Býci a jalovice musí býti dopraven
na den výstavy nejdéle do 9. hod. ráno na výsta-
viště. Býci budou od jalovic odděleně postaveni.
Odměny udělovati se budou o 2. hod. odpol. téhož
dne. O snížení dovozného po železnicích postará se
hospodářský spolek a zašle p. t. vystavovalelům po-
třebné attesty.
Přerov
XIX
hospodářský spolek kojittínský
16
article
Trhy poněžni.
x. Z Vídně, 20. prosince. (Telefonogr. » Nár-
Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešní bursu
působíly zprávy o nastávající smlouvě ve při-
čině vídeňské tramwaye a vídeňské půjčky,
jakož i sdělení o bezvýslednosti jednání o ob-
novu kartelu železářského. Zprávou o trans-
akeích obce vídeňské zlepšily se značně länder-
banka a vídeňská tramway. V poledne však
byl zájem od těchto hodnot odvrácen, protože
sděleno, že jednání o železářském kartelu bylo
bezvýsledné. Zpráva ta vyvolala citelný úpadek
železářských papírů, zvláště alpinek, čimž bylo
celkové smýšlení poškozeno. Přes to však
ostatní obory byly dotčeny poměrně jen málo,
poněvadž působila příznivě pevnost bursy ber-
linské, jevicí se arbitražnými koupěmi státním
a jižní dráhy, jakož i pevná nálada bursy lon
dýnské. Naposledy se alpinky poněkud zotavily.
Konec byl dosti pevný. Hodnoty ukládací za
klidného obchodu se mnoho nezměnily. Devise
londýnské a pařížské ochably, německé zdražily
Na eskomptním peníze dražšl.
Soukromý diskont 33/4 procenta.
Z Vídně, 20. prosince. (Závěrečn
úřadní kursy.)
Únorová renta . 98.95
rak. severozáp. dr. 4.49 —
polabská dráha 465.—
společná » květ. 99.—
» stříb. 98.95
pražsko-duchcov
rakouská » zlatá 118.65
spol. st. dr. rak. uh. 653.75
» kor.
doktor
Vídeň
zlatý 118.65 společenský
17
article
95.95
jižní dráha
71 50
uherská » zlatá 118.60
silniční dr. lit. A. 276 —
» . » B. 271.—
». kor.
94.25
dunaj. paroplaveb. 786.—
státní losy 1854 190.—
„ » 1860
rakouský Llovd . 847.—
pražská želez. sp. 1385.—
po 500 zl. .
česka montan. sp. 1090.—
po 100 zl.
alpská monlan. sp. 386. —
státní losy 1864
rým.muráň. spol. 465.—
losy tisské . .
rak. zbrojovka . 285.—
» úvěrního úst.
396.—
vídeň, stavehní sp. 145.
vídeň. l. komun.
peštská vagonka.
turecké losy .
b. anglo-rakouská
severočeska uhlář.
442.—
vídeň. b. jednota
západočeská uhl.
885.—
745.—
r. úst. pro úv. poz
mostecká uhl. sp.
rak. úvěrní ústav
651.50
Schodnica . ..
1240-
uh. úvěrní banka
664.—
turecka tabák, rež. —-
b. pro země rak.
422.—
devisa německá . 117.20
vídeňská unionka
546.—
„ londýnská 239 25
247. —
» pařižská . 95.08
česká b. Union.
„ curyšská . 94 7
Živnost. banka .
buštěhradská A.
dvacetifrank . . 19.04
„ B . 983.—-
marka papirová . 117.25
duchcov. podmok. —. . —
rubl» . 253.—
Ivovskočernovická 531. 50.
Smýšlení i kursy několikváte kolí-
saly. Hodnoty báňské na pověsti o roz
biti vyjednávání ve přičině rakousko
uherského železářského kartelu byly
stísněné. Na konec akcie dráhy jižní
podražily.
Hskontní sazby 334, 41/4 proc.
x Z Vídně, 20. prosince. (Telf. »Nár. L.«
(Večerní bursa.) Kreditky 651.75 (po —.—
uherské kreditky 665.—, anglobanka 26 1 .50.
bankovní jednota 442.50, unionka 547.—
länderbanka 422.50, státní dráha 654.50, jižní
dráha 72.50, polabská dráha 446.—, severo
západní dráha 450.—, turecké tabákové 286.—
rýmavsko-muráňské 467.—, alpinky 368. —
po —.—), květnová renta 99.—, uberská ko-
runová 94.25, turecké losy 100.25, marky za
hotové 117.27 kasa, na ultimo —.—. —
doktor
Vídeň
18
article
141.65
171.75
218.—
148. —
404.—
100.—
261.—
19
article
Smýšlení pevně.
22
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůly
Brussel šek a kr. lh. za 100 fr
» delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m
» delší lhůty
Londýn šek a kr. lhi. za 10 l. st.
» delší lhůly
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty.
Petrohrad a ruská města šek a
kr. ih. za 100- rubiů — . .
» delší lhůty .
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
„ delší lhůty
Curych a Basilej šek a kr. lh.
delšt ihůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty . . .
Amsterodam
Německo
Londýn
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
23
article
197. 60
117.22
117.30
239. 20
239.25
93.50
95.05
94.57
94.57
24
article
Bursa.
Bursa.
V Praze, 20. prosince. (Pův. zpr. »N. L-
Dnešní bursa minula zcela bez ochodu a podá
váno pouze za: akcie Živnostenské banky K
262.50, České banky »Union« K 247.—, České
spol. pro průmysl eukerní K 204.50 peněz.
Jiné papíry jmenovány nebyly.
Offeiální záznamy znějí:
Bursa
N L
Praha
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
25
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
„ Č. Budějovie 1893
„ , Plzně r. 1886
„ » Teplice r. 1887
„ » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ . » mel. úpisy
. , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . .
dto.
Em. 1871
dto.
„ 1872
Místní dráha N. Brod- Humpolee
Duche.Podm. dráha Em. 1869
» 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo-západní dráha
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka ..
„ banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskompiní banka .
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.-západní draha
dto.
(lit. B.
Ferdinandův
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskompinit banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
26
article
Pražsko duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německa spoj. draha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv
v Kolině
Podolská cementárna . .
Česka spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česka spol. pro ral cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav, tov. na stroje
Berlínská bursa,
20. prosince. (Zvl.
telefonogram »Nár. Listů«.) Zpráva ze včerejší
montanní bursy důsseldorfské, v níž vysloven
jest náhled, že spotřeba železa v tuzemsku zdá
se býti větší, působila ve spojení se známou ji
změnou bursovuího zákona velice příznivě na
dnešní smýšlení bursovní. Vzhledem k tomu
byl začátek a celý průběh bursy zejmena pro
železářské hodnoty velice pevný, pouze ke konci
smýšlení ochablo, ježto došly zprávy, že ceny
na domácím trhu železářském předce jen stále
povolují. Následkem toho nekončí bursa nej-
vyššími záznamy, ale vykazují předce bochum-
ské a Laura o více než 3 vyšší kursy; uhlář-
ské papíry získaly tím jen nepatrně. Na trhu
bankovním byly domáci hodnoty dále pevné
vyšší, kdežto rak. kreditky na Vídeň opět
klesly. Na trhu dopravním byly rak. dráhy zase
slabé, také ostatní papíry dopravní povovily,
pouze certifikaty transvaalské dráhy zůstaly
upevněny a vyšší. Na trhu kasovním byl dnes
po delší době čilejší obchod a vykazuje celá
řada papírů stoupnutí o 1 až 29. Trh ukládaci
zůstal pevný.
Peníze na ultimo, denní peníze a soukromý
diskont beze změny.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem.
Daněk
Laura
Vltava
Česko
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český akciový . pivo
stroj . společenský
27
article
Rakouské kreditky . . . . -
Diskonto . . . . . . . -
Německá banka . . . . .
Obchodní společnost . . .
Drážďanská banka . . . ..
Španělské exterieury . . . .
Bochumské ocelarny . . .
Lauřina huť . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . .
Harpenské uhl. doly . . . .
Gelsenkirchenské uhl. doly .
Hibernia . . . . . . . .
Consolidace . . . . . . . .
Dannenbaum . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
Hamb.-amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . . .
Turecké losy . . . . . ..
Z kasovních papírů: Concordia
282 50
Rschweiler 185.80, Gelsweider 144.40, Hoch-
dahl 157.—, Katovické 182.25. WVilhelm 172 50.
Phönix 127 50, Rh. Stahl 139 50, Schalker Ge.
285.—, Westfalia 107.—, Orenstein 98. 90.
Rh. Metall 77.60, Hasper 124.—, Donners-
mark 191 80, Huldschinský 84 75, Vulean
193 50, Bismark 194.—, Caro 104.—, Hoesch
137.50, Georg-Marie 94 50, Königsborn 138 .25.
Lauřin
Lloyd
Stahl
Schalker
Cara 104
Georg
Dortmund
Kanada
Transvaal
Vulean
Hoesch
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
Westfalia 107
Donner
Gelsweider 144.40
Phönix 127 50
Orenstein 98
Hasper 124
Bismark 194
Marie 94 50
28
article
Nordstern 224 —
Dodatečná bursa. Z Berlfna, 20. prosince
(C.-B.) Kreditky 205.40, státní dráha 140.75, jižn
dráha 18.75, Dise. com. 180.70, německá b. 202.—
obchodní b. 140.—, drážďanská b. 128.25, darmštadt-
ská banka 125.80, národní banka 102.50, dortmund
ské 15475, buštěhradské —.—, Henri 89.40, trans
vaalské 165.10. Canada 112.10, Northern —
středomořská 93.50, meridional 133 50, gotthardská
164.25, švýc. centrál. —.—, švýc. severovýchodní
—, uherská zlatá —.—, uherská korunová —.—
italská —.—, španělská 75.10. turecké 102.—, severo
něm. Ll. 104.90, bamburské p. 107.90. — Kasovní
Lauřina huť 186.40, dortmundské 42 10, bochumské
172.75, gelsenkirchenské 171.—, Hibernia 165.50
harpenské 160 75, Consolidace 303 75, Dannbm. —.
rak bankovky 85.30, Vídeň na dl. —.—, Vídeň na
krátko 85.25, Londýn na delší lh. 202 20, Londýn n
kratko 20.37, Paříž 81.05, rubí 216.10, Amstero-
dam 168.30. — Smýšlení: pevné.
Z Herlina, 20. prosince. (O 1 hod. 15 min
odpol.) Kreditky 203.50, státní dráha 140.80, lombardy
17.80. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu. 20. prosince. (Tel. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 205.50, akete společn. státní
dráhy 140 90, papírova renta 99.40, stříhrná renta
99.35. rak. zlatá renta 101.45, 4% korunová renta
95.30, uherská zlatá renta 9640, uherská korunová
renta 100 10. lumbardy 17.90 Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 20. prosince. Dodat. bursa.
Kreditky 205 50, statní dráha 140 90, lombardy
18 70.
Z Paříže, 20 prosince. (Tel. závěrečné kursy.
3pct. umořitelná renta 100 15, 3pet. renta 100.35
3/zpct. renia 101.35, italska renta 101.05, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1238.—, státní draha 715.—
lombardy 99.—, turecké losy 106.—, směnky na
Londýn 25.16, rakouska zlalá renta 101.85, uher-
ská zlatá renta 102.50, otomanská banka 528.—
tabáková režie —.—. Smýšlení chabé.
Dis
Henri 89.40
Northern
Berlfn
Kanada
Consolidace
Vídeň
Londýn
Paříž
Herlina
Frankfurt
národní banka
Lauřin huť 186.40
Hibernia
Dannb
Amstero
30
article
197 80
197 80
117.40
117.55
230.40
239.55
93 70
95.15
94.70
94.70
33
article
Trhy na zbonhi.
Bursa plodinová.
x. V Praze, 20. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. L.«) Na dnešní burse byl obchod s pše-
nicí chabý, ceny mohly se však přes to ná
sledkem slabé nabídky udržeti na poslední výši
Pro žito bylo smýšlení příznivější než pro pše-
nici. Zvláště žito pohotové bylo hledáno. Pšenice
znamenala K 8.70—9.25, žito K 7.90—8.25
z Prahy nádraží. Uherské žito 73 kg bylo pro-
dáno z vídeňského skladiště za K 7.50. Ječmen
šel špatně na odbyt za ceny nezměněné. Z Prahy
znamenal K 7.10—8.40. Skrovnější jakost byla
zanedbávána a marně nabízena z Prahy za
K 7.— Oves byl placen jako posledně K 7.45
až 7.80. Smýšlení bylo přiznivější, poněvada
nabídka ochabla.
Obili. Znamená se za 50 kg fransito pše
nice česká jakosti 76—81 kg K 8.65 až K 9.30
oherská — až — kg K 0.— až K 0.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská —
— kg K 0.— až K —.—, česká stará jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 8.20 až K 8.40: žito české
jakosti 70 až 75 kg K 7.80 až 8.20, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K0.— až 0.—, vadné — až — k
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K O —
až K —.—; ječmen výběr K 825 až 8.30
první jakosti K 770 až K 7.75, střední K 7.40 a
K 7.50, merkantilní K 7.10 až K 7.20, ječmen k selí
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K O.—
oves rychlík 1901 K 7.60 až 7.70, prima 1901
K 7.55 až 7.60, merkantilní K 7.40 až 7.50, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.—— až K 0 —
cizozemská K 0.— až 0.—, cingnantinová 1900 K 0. —
až K 0.—, nová 1901 K 6.35 až 6.40, cinquant.
Bursa
Ječmen
Praha
K 0
K 7
kg
oherská
34
article
1901 K 7.50 až 7.60, vikev česká K 8 20 až 8 50
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—
pohanka K 0.— až 0.—, proso K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšetična modka č. U K 29.50 až K 30. 50
č. 1 K 29.— až K 29.50, č. 2 K 27 — až 28 — č. 21
—.— až K —.—, č. 3 K 24.— až 24.50, č. 4 K —.—
až 23.—, č. 5 K —.— až K 21 50. c. 6 K 19.— až
20.50, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 14.— až K 14. 50.
Žitna mouka č. I. K 25.— až 25 50, č. II. K 24.—
až 24.50, č. IH. K 18.50 až 19.50, č. IV. K 14.50 ž
15 50. — Pšeničné otruby jemné K 11.— až
11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.— až K 1150, krupice K 29.50 až 30.50, zadia
K 11.— až K 11.50, tluč K 12.50, kroupy: čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. O
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čis.
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizei
zimní K —.— až —.—, mák modrý český
K 27.50 až K 28 —, modrý ruský K 26 50 až 27 25
šedý český K —.— až —.—, šedý růský K ——
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 27.—
až K 27.50, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 43.— a2 80 —, švědský K —.— až K —.—
20
kg
38
article
103.75
97 75
90.50
99. 50
102.75
39
article
103.75
103 75
103.75
94.25
105.50
105.50
40
article
102 75
102 75
93 25
104 50
104.50
92 75
107 20
106 80
128 —
247.—
41
article
93 75
108 20
107 80
249. —
262 50
2955
381.—
983.—
42
article
265.—
2969
384.—
2680
985.—
451.—
467.—
183.—
449.—
181.—
465.—
204.5
206. 50
1395
43
article
1385
červený 1900 starý —.— až —.—, červený 190t
K 50.— až K 55.—, konopná semena uherska K
— až K —.— haličská K 12.— až K 12 25,
lněná semena haličská K —.— až K —..—
Luštěniny. Cany za 50 kg transito tazole
k vaření K 9.50 až K 10.50 ke krmení K 0.— a
0.—, boby K 0.— až 0.— hrách Viktoria K 13.25
až 14.—, k vaření žlutý K 975 až K 11 25, k varení
zelený K 13.25 až K 13.75, ke krmení K —. — az
—.—, čočka K 10 — až 16. 50
Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu
K 1.30 až K 1.60, k jidlu cizí K —.— až K —.—,
k pálení lihu K ——.— až K —.—
Skrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.25 až K 21.75 rýžový K 30.— až K 342.—
bramborový Il. jakosti K 7.— až K 7121/2, bram-
borový I. jakosti K 7.50 až K 8.—, bramborový nej-
jemnější K 8.50 až K 8.75.
Zvireci tuky. Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 57.75 až K 58 75, sádlo americké
K —.— až K —.—, 1ů, K —.— až K —.—
Sušené ovuce. Ceny za 50 kg. Svestky če-
ské K 8 50 až K 1175, bosenské 110/120 až 80/8
K 16 50 až K 21 50, srbské K ——.— až K
višně K 30.— až K 32.—, Třešně K —.— až K
—.—, rusky K 15— až K 30.—, křížaly K 8 —
až K 10 —.
Seno a sláma. Ceny za 50 kz transito:
seno lisované K 435 až K 4.75, nelisované K 4.35
až 4.75, cizí K 3.75 až 4.25; sláma cepy mlacena
K 3.50 až K 4.—, ke krmení K 2.75 až 2. 85.
ke stlaní K 2.50 až 2.90, cizí K 2.50 až 2.90.
Čeknnka. Sušena čekanka po 50 kilo gramech
K 7..20 až K 7.40.
Kvasníce a výpalky. Ceny za 50 kg:
Kväsnice lisovaně obilni K 70 až K 80.—, kvas-
nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalk
K —. — až K —.—.
Kone
Svestka
Can
Kon
Viktoria
kg
50
K 1175
K 435
K 4.75
44
article
Začátek
206 25
180. 90
201.90
140 —
128 30
75..40
172 25
185 —
42 30
160.75
172.25
165 90
45
article
205.25
180.75
292.12
140 —
128 40
75.4
173.25
186.50
42.25
161.—
171.75
165 75
304.—
105.—
108.—
112.—
165.50
102 —
46
article
Obili.
M. Z Vídně, 20. prosince. (Tltgr. »Nár.
Listů«.) Plodinová bursa. Na effektivním
trhu bylo klidno. Skrovně závěrky děly se za
cen posledních.“ Trh terminový na počátku byl
chabý za cen povolujících, proto že na mirně
počasí nastala nabídka. Odpoledne byly dopole-
dní ztráty odčinény, proto že zavěrečné záznamy
berlínské zavdaly podnět ke koupím. Pšenice n
jaro 8.82, 8.844, kukuřice na květen-červen
5.71, 5.70l3, oves na jaro 7.71, 7.72. Naposledy
znamenaly: Pšenice na jaro 8.84, 8.85, žito na
jaro 7.60, 7.61, kukuřice na květen-červen 5.70,
5.71, oves na jaro 7.71, 7.72, řepkový olej po-
hotový 37.— až 38.—,
Z Vídně, 20. prosince. (Telegram.] P'šenice
na járo K 8.82 až 8.83, pšenice na květeni červen
K —.— až —.—, žito na jaro K 7..59 az 7. 60, žite
na květen červen K —.— až —.—, kukutice na
květen-červen K 5.68 až 5.69, oves nasjaro K 7. 69
až 7.70. Smýšlení pro pšenici a žito bylo klidné,
pro kukuřici a oves mdlé. Pocasí krásné a teplé.
Z Pešti, 20. prosinco, (Zavorečné kursy.)
Pšenice stálá, na duben 3.64 až 8.65, žito
stálý, na duben 7.32 až 7.33, oves stálý,
na duben 7.41 až 7.42, kukuřice stálá,
na květen 5.41 až 5.42, řepka stálá, na
srpen 1902 nová kampaň 11.60 až 11.70.
Vídeň
Pešť
47
article
Počasí : krásné.
Z Pesti, 20. prosince. (C.-B.) Nabídky pše-
nice byly mirné, koupěchtivost slabší, smýšlení
klidné. Obraty činily 10.000 q. Ceny zůstaly
nezměněny, ostatní druhy obilí byly chabé.
Trh termínový byl následkem nedostatečných
podněřů zahájen smýšlením klidným. V dalším
průběhu kursy ochably. Počasí deštivé.
Z Berlína, 20. prosince. (Telegram.) Pšenice na
prosinec 173.75, na květen 17075, na červenec
—.—, žito na prosinec —.—, na květen 146 75,
na červenec —.—, oves na prosinec —.—, na
květen 155.50.
Z Hamburku, 20. prosince. (Telegram.) Pšenice
klidná, meklenburská 173.— až 176., žito klidné,
holštýnské, 142.— až 146.—, ječmen klidný, 103.—
až 105 —
Z Paříže. 20. prosince. (Telegrm.) Žito klidné
na prosinec 15 75, na leden 16.—, na leden duben
16.25, březen-červen 16.75, pšenice klidná, na pro-
sinec 21 80, na leden 21.90, na leden duben 22.25.
březenčerven 22.80. — Mouka klidná, na prosinee
27.70, na leden 27.90, leden duben 28 10, na březen-
červen 28.70. Počasí zamračené.
Pest
Berlín
Hamburk
Paříž
48
article
304 25
104.80
10775
112 25
165 50
102 50
50
article
—n— V Praze, 20. prosince. (Pův. zpráva
»Nár. L.«) Surovina. Ani dnešní den ne-
přinesl obrat k lepšímu, ba naopak, neboť ceny
drobí se dále. V oceňování pohotového zboži
jevila se dnes mezi zdejšími kupci z počátku
velká neshoda, když však ohlásil Hamburk
mdlé smýšlení, nebylo možno získati kupce pro
pohotovou surovinu za požadovanou cenu
K 18.85 franko Ústí, ačkoliv tato cena dříve
byla jmenována. Poněvadž také Magderk ozna-
moval mdlou tendenci a ceny o 21—5 fen.
nižší, kladeno u nás v poledne za pohotové
zboží při slabém smýšlení K 18.75 z Ústi,
K 18.15 z Kralup, K 18 25 z Prahy, K 17.70
z Kolina a K 17..60 z Pardubic, za leden pak
K 18.80 franko Ústl.
Odpoledne došlý Londýn hlásil rovněž mdlé
smýšlení a nižší kursy a stejně odpolední
Hamburk přišel s cenami až o 121—15 fen.
nižšími, což mělo u nás nezbytně další sestup
cen v zápětí. Při slabém smýšlení končí bursa
K 18.70 za Ústí pohotové a na leden K 18 80
za Ústí na únor.
Trh s bílým zbožím jest bez
změny, neboť poptávka je stále hojná a ceny
K 84.— až K 85.— ze stanice podržují svoji
platnost nadále.
Praha
Hamburk
Ústí
Kralupy
Pardubice
Londýn
51
article
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní.
A. Surovina. I. výrobek bas. 83%. rend. za
100 k, pohotového zboží k dodání z Ústí n. z
stanice K 18.70 až K 18.80, z Ústí nad Labem
přístaviště K 18.70 až K 18.80, z Prahy K 18. 20
až K 18.35, z Prahy-Kariina překladiště kK —
K —.—, z Kolína K 17.55 až 1770. z Pardob c
K 17.45 až 17.60, z Kralup K 18 10 až 18. 25,
dodavky na lhůty: z Ústi stanice na leden
K —.— až K —.—, z přístaviště na leden K 18. 70
a K 18.80, na únor 18.80až 19.—. Z Prahy na říjen pros.
K —.— až —.—. Z Hamburku na listopad k —.—
až K —.—, na prosinec K —.— až —. —. Zadní
výrobek z Ústi n. l.. basis 32o K —.— az —
basis 88 procent K — — až K — —. — B.
Cukr pro konsum za 100 ker.: ponsto ve
z boží: rafináda l. K 84.— až 84.50, rafinania
Il. K —.— až —.—, pilé centrliu.. K 83 —
až K 84.—, cukr kostkový v bednach I. K 86.— as
K 86.50, cukr kostkový v bednach II. K 85.50 as
K 36.—, cukrova moučka v pytlich K 85.— až
K 85.50, centril. pilé transito, k dodani z Te anu
K 21.— až 22.25; zboží lhdtove: raiiu. 1. na
prosinec K 84.— až K 84.50.
—0— V Praze, 20. prosince. (Pův. zpráva
»Národních Listů«.) Surovina. Znehodno-
cení cen cukru nemá žádného konce; dnes ceny
zase na všech trzích poklesly a příčinou toho
byly četnější odprodeje zboží na německých
trzích jak v Magdeburku tak i v Hamburku.
Také zde bylo poslední dobou větší množství
zboží od některých větších cukrovarů zapro-
dáno. —
Na zdejším trhu udržovala se dnes dopo-
ledne za pohotové zboží cena K 18.80 franko
Ústi, v jejíž úrovni byla jedna větší závěrka
Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Kolín
Kralupy
Hamburk
as K 36
Magdeburk
Pardob c K
17.60
T anus