ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cb66bf00-661f-11dc-b216-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 87, place 98, org 12, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁROMNÍ LISTY
3 masthead
21. prosince 1901
4 masthead
Číslo 351.
5 article
Hrabě František« Thun, který sedí vedl hraběte Sehönborna, jest toho argumentum ad hominem. Že takové jednání nelze nazvat záchranou ani parlamentarismu, ani ústavnosti přizná snad také hrabě Sehönborn. Z Vídně, 25. prosince. (C. B.) Předseda zabájil schůzi v 1 hodinu 30 minu odpole dne. Hr. Merveldt, dostaviv se do sněmovny po prve, složil slib. Po přečtení došlých spisů a návrzích na doplněn jednacího pořadu rokovalo se o zatímném roz- počtu (referent bar. Niebauer). Kníže Schönburg litoval, že zase nevyřizuje se řádný rozpočet. Poukazoval na důležitosti jako celní tarify, obchodní smlouvy s Uhrami a cizími státy. Vyrovnání prospěje, bude-li jen trvalým. K tomu třeba na obou stranách stejných činitelů. Proto po- bádá k svornosti a jednotě pro blaho národnost a Rakouska. Dvorní rada Ž schokke poukazoval na boj proti řeholím, jichž zastává se, velebě jejich činnost. Kníže Auersperg dovozuje, že sněmovna o r. 1897 neusnesla finanční zákon. Je třeba svrchovan skromnosti, spokojiti se se zatímným rozpočtem. Avšak čeká se na vyřízení ještě důležitější věcí. Lituje nynějšího úpadku parlamentu. S parlamentem nezacházelo se vždy poctivě loválně. Byly vlády, jež držely stěmi, kdo chtěli od stranit ústavu stůj co stůj. Snaženo se vždy o větší samostatnost zemských sněmů na újmu ústředního parlamenlu. Tak dospělo se do dnešních poměrů, z nichž vyvázne se jen, nebude li vláda dělati ná- rodní ústupky bez vzájemného vyrozumění přísluš- ných národností a nepustí se do vyjednávání ústupků jednomu národu na vrub druhého. Ústopky smějí býti jen vymoženosti, jichž si vymohou neb vyjed- nají jednotliví rovnoprávní a rovnocenní národové.
František Thun Sehönborna Sehönborn Niebauer Schönburg Ž schokke Auersperg Vídeň Hradec Uhry Rakousko
6 article
Také vyřizování důležitých věcí — i rozpočtu — v parlamentě nesmi býti závislým na národních ústupcích. Vláda musí podržeti vedení. Nebude-li pra- covati zákonodárstvo, nástane anarchie neb absolu- tismus, ač si ho v Rakousku nikdo nepřeje a také se za možný nepovažuje. Dočasné absolutní opatčení je možné, ale ničeho by se jím nedosáhlo. Dočasný absolutismus zmařil by státní úvěr, zbědoval by ho- spodářské poměry a ukládal by největší oběti vůči cizině a Uhrám. Doufá, že nastane vystřízlivění, ne- boť poslanecká sněmovna podléhá vlivu veřejného mínění. Jeho strana troufá, že bude možná vládnouti parlamentně, ale vláda nesmí povoliti. Jiná ústava než nynější není možna a proto nesluší ji měniti. (Pochvala v levo.) M.p. dr. K örber velebí panskou sněmovnu jejiž moc záleží ve věrnosti a neohlomnosti trván při celkových státních zájmech. Neobyčejné nesnáze vyplývající ze zvláštních poměrů Rakouska, vyžaduj na každém, aby konal svou povinnost a dbal přede- vším o státní zájmy. Nic není tak důležito, jako klidný vývoj našeho veřejného práva. Vláda zamítla všecky návrhy na mimoůstavní odstranění dosa- vadních kalamit. Jarní události osvědčity poněkud na- ději skládánou v dělnost a také teď vyžaduje blaho státu, aby setrvalo se na télo cestě. Neshledává v pessímismu přednost vlády, zejmena v Rakousku. kde obyvatelstvo v něm vyniká. Doufá, že pohled do propasti, na jejíž okraji ocil se slát zmatky po- sledních let, obrátí všecky, kdo zodpovědní jsou za ústavnost, k trvale práci a pomine ztrnulost, jež by se mohla stát osudnou. Tento náhled vyslovi také již letos v březnu.
doktor Rakousko Uhry
7 article
Ministerský předseda neví ničeho o přeložení lhůty k vyjednávání celního tarifu; oběma vládám záleží na tom, aby skoncoval se co nejdříve. Take vláda přeje si trvalého poměru k Uhrám, avšak zá- leží na tom, aby mohl opírali se náležitě o parla- ment. Rovněž soudí, že jen velká sjednocená hospo- dářská území poskytnou hmotným zájmům obyva telstva dostatečnou ochranu a proto — praví — sna- žíme se, aby přinastávajícím a částečně již nastalém vyjednávání naše zájmy byly vydatně hájeny. Zemský hejtman Rhomberg pojednal o účin- cích melioračního zákona na Vorariberg, jenž konečně došel u vlády povšimnutí. Potom vzpomněl štyrsko- hradeckých událostí proti katolickým studujícím vyhražuje si pro případ, kdyby se podobné věci opa- kovaly, příslušný projev při hlasování o řádném roz- počtu. Hr. Schönborn připouští kn. Auerspergovi že nynější poměry chystaly se ponenáhlo, ale ne- patří na vrub ani dřivějších vlád ani snah po roz- šíření samosprávy. Ústřednímu parlamentu mohou se vzíti některé agendy a neutrpí tím on ani ústřední vláda. Avšak to je věc budoucnosti. Nyní jedná se o věci jiné: zachovati, co bylo těžko zachráněno. Je povděčen, že místo § 14. zdá se nastupovati parla- mentní projednávání. Připouští, že onoho článku se užívalo také v případech, na něž zákonodárce nepo- myslil. Doufá, že ani tato vláda, ani její nástupkyně nebude nucena k »nařízením z nouze«, leda kdy jedná se o výpomoc ve skutečné nouzi a pod. Blaho- přeje předsedovi ministerstva aspoň k částečnému úspěchu.
Schönborn Auersperg Blaha Uhry Rhomberg Hradec
8 article
Ve velkých hospodářských úkolech souhlasí s předešlýmí řečníky, neboť velká jest zodpovědnost toho, kdo svou povinnost ruší, ale také toho, kdo ji nevykoná úplně. Přiznává, že sluší vystříhati se ústavních sporů, v nitru dalekosáhlých experimentů. Je také žádoucím, by národní otázky řešily se spo- lečnou poctivou a přímou rozpravou a shodou. Mi nisterský předseda naznačil cestu, jež neliší se v ni čem od té, již si sám myslí, a proto s ním souhlasí Dv. r. ryt. Czyhlarz odpověděl na Rhomber- govy vývody o štyrsko-hradeckých událostech, načež — k zevrubné debatě nepřihlásil se nikdo — před- loha schválena ve 2. a 3. čtení. Potom schválena státní smlouva o úpravě ra kousko-pruských hranic na řece Přem ši. Bez debaty přijaty předlohy: o rozšíření do- časného osvobození od činžovní dané assa- načních a j. staveb brněnských, — kolkových poplatkových úlevách při rozdělován vzdělatelných obecních pozemků v Dal- macii, — prodeji vojenských nemovitost v Brně, Černovicích a Krakově, — melio račním fondu aj- Předloha o zemědělských společen- stvech byla přikázána zvláštnímu výboru, do ně- hož zvolení: kn. K. Auersperg. bar. Berger, bar. Chlu- mecký, hr. Clam Gallas, bar. de Fin, hr. Kottulinsky. hr. J. Ledebur, princ Ferd. Lobkovic a hr. Jan Stadnický. Předlohy o zastupování advokátních kandidátů v přestupcích, postavení a platech kancelářských po- mecníkův a adjutech auskuitantův a platech právních přikázány první právnímu, druhé rozpočtovému výboru. Konec schůze o 4. hod. 30 min. cdpol.; příšt oznámí se písemně.
Czyhlarz K Auersperg bar Berger Gallas jít Fin J Ledebur Ferd Lobkovic Stadnický Brno Černovice Krakov Chla
9 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 19. prosince, Rusko, Poláci a pangermanism. »Honoe Bpena« odpovidá německému kan eléři Bülowu na jeho řeč v německém říšském sněmu, která byla odpovědí na polský dolaz posl. knížete Radziwilla. Bülow odbyl zoufalé vzkřeky Poláků ka- tansky licoměrným výrokem, že jim vlastně pod německým jhem nic neschází a jen jim, starým nepokojným hlavám, o to jde, aby Německo znesnadili s jeho sousedy, což ale prý se jim nepodaří. Petrohradský list praví k tomu: Prušt germanisátoři, proslavivší se ve Vřesné, mohou býti docela pokojni, že upřímné účastenství k Polákům, jež v nás vyvolávají junácké kousky novějšího německého kulturtregerství, nepřimějí nás, abychom změnili svůj základný názor na polskou otázku. Očekáváme, že v Polácích sa- mých vznikne cit slovanské vzájemnosti; ale od našeho základného principu do vykořenění pol- ského jazyka i národa opatřeními podobnými. jaká si oblibili Němci, jest veliká vzdálenost.
Polák Bülow Němec Praha Rusko Bülow Německo Honoe Bpen Pruštátný germanisátor
10 article
jež nikterak se nezmenšuje slavným potvrzením hr. Bůlowa, že Rusko a Prusko jsou zajedno v jistých otázkách. Tato vzdálenosť ještě víc narůstá, když pruští hakatisté počinají přiváděti poznaňské Poláky k pomyšlení, že pod ruským režimem, byť byl jakýkoli, zachování polské samostatnosti a rozvoj blahobytu polského ná- roda zabezpečeny jsou lépe, než v hrdém na svoji kuituru Německu. Díky pruským výstřed- nostem znenáhla i rakouští Poláci dospívají k přesvědčení, že hlavním nepřítelem polského národa jako všeho Slovanstva je Němectvo. Az rakousko-polští vůdcové uposlechnou hlasu obec- ného mínění polského a přestanou konečně pou- porovati umělou německou nadvládu v Rakou kn a vstoupí na skutečně slovanskou dráhu, my za- jisté odezveme se ke změně tak blahodárné úplnou sympatií. Drahocennou zárukou možnosti. aby vzájemné poměry rusko-polské postupně se lepšily, nikdo nemůže vyrvati z rukou našich. Zárukou tu jest národní příbuzenství, dosud málo vyznávané, ale vystupující pomalu v po- předí, dík tomu, že národní otázky na Západě do krajnosti se přiostřily. My, Poláci i Rusové. Slované jsme a v nynější době Poláci nám Ru- sům stojí mnohem blíže Němců. Krev nen vodal
Polák Rus Slovan Němec Rusko Prusko Německo
11 article
O Černé Hoře pojednal pan René Henry ve své druhé před- nášce, konané 18. t. m. v »Ecole des sciences politiques«. Líčil malebné krásy Kotoru, nejzaz- šího města dalmatského a popisoval prostý i patri- archální život v Cetyni. Uvedl, že Černá Hora není pouze malebnou a poetickou vlastí guslarů Zmíniv se o nověm zákonníku z roku 1888, o náboženském regimu, o snahách vlády roz- množiti zdroje zemědělské a průmyslové, uvedl René Henry, že Černá Hora je stísněna, dusí se a že státníci černohorští, z nichž aspoň dva jsou prvního řádu, snaží se uvolniti svou vlast. dáti jí vzduchu a hlásají národní požadavky racy srbské. Henry probral politiku kn. Nikoly. jenž je básníkem, vojákem a diplomatem, zmini se o stycích s oslatními státy balkánskými, s jihoslovanskými kmeny, zejmena s Chorvaty o nesnázích, vznikajících akcí Rakouska v Al- banii (dráha ze Sarajeva do Metrovice). V další části své konference pojednával René Henry o hypothése: Trojspolek bude jistě obnoven, jest však velmi pravdě podobno, že v brzku vzniknou různice adriatické, balkánské, irreden- listické a hospodářské, jež oddělí Italii od Ra- kouska. V tom případě co by bylo spiše žá- doueno se stanoviska francouzského, aby Ilalie neb Rakousko připojily se k Francif a Rusku? Pan Henry, jenž věři v životnost Rakousko Uherska, v možnou evoluci federace cislajtánské, dáv a by přednost před spolkem s Itali sbližení s Peští, Vídní a Prahou Čechové, silou okolností a svo vlastní zásluhou, budou prvními Slo- vany, kteří pod žezlem Habsburků dojdou poli- lické autonomie. Sblížení s Rakouskem uklid něným, federalistickým bylo by podporováno Balkánem i Ruskem, zabraným politikou asijskou
René Henry Henry Chorvat Čecho Habsburk Kotor Rakousko Sarajevo Metrovice Rusko Rakousko Uhersko Pešť Vídeň Praha Balkán
12 article
Irské hnutí proti Anglil. V Irsku chystá se nová veliká akce prot anglické vládě a proti anglickým »landlordům«. Irský jeden poslanec odsouzen byl pro nezákonné prý pořádání jedné schůze na tři měsíce do vě- zení, jiní jsou žalování ze stejného »provinění«. To ale právě irskou agitaci jen rozplameňuje. Z americké cesty agitační se navrátiv, měl John Redmond, vůdce irských poslanců, jenž byl hlav- ním městem Dublínem jmenován čestným obča- nem, při pochodňovém průvodu jemu na počes pořádaném řeč, vzníž pravil, že mohutný průvod lidu, jenž se ulicemi právě byl ubíral, dokazuje že jediné, co Irům jest činiti vůči vládě angli cké jest, mávati pochodní proti pa stvíanglickému. Krüger a válka. Předseda republiky transvaalské popřel tytc dny opětně rozhodně, že by se vyjednávalo o mi Odmiti také již předem všechny nabídky, jež by nepřiznávaly burským republikám plnou neod- vislost a celistvost území, odstoupení zlatonos- ných krajů Anglii jest prý úplně vyloučeno. Krüger tvrdí, že jest situace pro Bury na- pořád příznivá. V burských kruzích ujišťuje se, že nedávné zajetí burského vůdce Kruitzingra vyváženo jest tím, že mužstvo jeho proniklo až do Kalvinie (severně od Kapského města) a že se tam spojilo s vojskem Theronovým, Malano- vým a Maritzovým.
John Redmond Ir Krüger Theronová Malano Irsko Dublín Anglie Bura
13 article Secesní ležíšek a národní vyšívání
Secesní ležíšek a národní vyšívání Budeme letos míti »secesního« Ježíška. Toho, kdo by o tom pochyboval, odkážeme ku prohlidce výkladních skříní pražských ob- chodů, kde letošní vánoční nadílka je vyložena. Popelničky i stojany na deštníky, vásy, vějíře, vazby knih, tobolky, přesky pasů, košíčky na ovoce, spony a přívěsky, stříbrné přibory, ruko- jeti holí, rámce obrazů a předstěn, listovní papíry i hřebeny do vlasů, vše, nač se po- diváme, modernistickou uměleckostí zrovna pře- kypuje — až hlava by se nám mohla zatočit pýchou nad tím náhle a neočekávaně vyvstalým naším esthetismem — kdýby tři čtvrtiny běžných výzdobných výrobků, které se nám tu na podiv vykládají, nebyly výrobkem cizím a zbývajíeí čtvrlina namnoze toho cizího výrobku padělkem. Svoji k svému, jako zdravé heslo hospodářské — a při tom dobrovolná poroba cizímu, předem vídeňskému vkusu, jako pokrokové heslo eshte- tické — to je nejnovější vymoženost české dů- slednosti. Novému hnutí umělecko-průmyslovému tam, odkud vyšly dobré impulsy (kterým v Německu a v Rakousku namnoze tak zkrouceného vý- kladu se dostalo a jehož resultáty toho druhu v Anglii již také velmi rozhodně odmítají), po anglicku se říká modern style, ve Francii ho označují jako style nouveau, my čeští autono- misté se vděčně držíme terminu z Vídně za- vátého. Naše dámy, také páni, »secesně« se češou, nosí »secesní» pasy s podívuhodnými přaskami, vylasují »secesni« kapesníky, nechávají si »se- cesně« malovat pokoje a když naši truhlář natrou nábytek brčálovou zelení neb krvavou červení a obrátí skříně a předstěnky nožičkam vzhůru, je to také »secese«.
Německo Rakousko Anglie Francie Vídeň
14 article
A tak tedy budeme letos míti »secesního Ježíška. I děti naleznou pod stromečkem p vkusu dne ozdobené hračký a drobotiny. Bude jich aspoň jistě více než těch, kterým český Ježíšek přinese takovou roztomilou selskou kuchyňku, k jejímuž zhotovení podal návod učitel Smutný v listopadovém čísle »Českého Lidu« aneb některé z těch prostých, dětskému vkusu tak přiměřených výrobků našeho lidu horského neb i pražských chudáků, někde na Novém světě neb pod král. Vyšehradem lepfcíeh a barvících ty tradicionální panáčky, koně domečky, které již dědečkové a babičky naše ši chodili kupovat na mikulášský trh. Sem, tam položí mezi effektní modní dárky pod stromeček dívčí ručka výšivkn, kterou pro maminku ve škole neb pod vlivem školy pro- vedla, prostírku, ručník, dekorační šátky se vzorem národním a to bude vedle české knihy neb obrazové publikace asi jediná upřímně do- mácí nota v letošní vánoční nadilce. »Což se přece ještě pořád udržuje národní vyšívání?« ptá se snad leckdo, komu věc — řekněme — před deseti léty v proud uvedená se zdá již ukrutně starodávnou. A věru, že je skorem s podivem, že zatlm, co vedle nás kolem nás, pod záminkou stylisování přírody, namnoze provozují učiněné vivisekce v řišt rostlinné, natahujíce a mačkajíce květy do ohromna, ohýbajíce listy, kroutice stonky, jak ve středověké mučírně, navazujeme, nudou chvíl nevyrušeni, klidně dále nitku tradice starého če- ského umění.
15 article
Náš venkov již takřka nevyšívá a i na Slo vácku moravském prý již ubývá důmyslných vy- šivaček — bezmála se nám to klade za vinu že sbíráním výšivek pro musea jsme to zavinili my v Praze. Prý jsme dědiny zbavili vzorů. A zatím stačí si povšimnout analogického po chodu v Čechách, kdy se přestalo vyšivat, ješte nežli zvláštní kroj byl odložen a léta před tím. nežli kdo na sbírání loktuší a holubinek pomy- slil, podobně i na piseň národní, vůči iniž vy- schnul zdroj tvořivosti lidové, jakkoli žádný z sběratelů písně lidu neodnesl tim, že si je z- znamenal. Přišly jsme se svými snahami po obrození vyšívání a krajkářství vesškolách a domácnostech městských ve šťastnou chvili, kdy tradice ještě sem tam v praxi žila. Mohly jsme ještě zachytit staré techniky domácí pod pracující jehlou a na polstářích krajkářek. Naučily jsme se tak růz- ným těm drubům uzličkování, pro českoslovan- ské výšivky charakteristickým, hrachůvkám i pro- lamování, poznaly jsme práci krajky vláčkové háčkových krajek slovenských atd. Až na dědi- nách přestanou vyšíváním zdobiti své kroje — a to je asi i na Moravě a na Slovensku pouhou otázkou času, jako více méně všude v Evropě — bude zde aspoň škola, která tradice poved dále a na vyšívání i krajkářství, jako domácký průmysl bude moci působiti.
Praha Čechy Morava Slovensko Evropa
16 article
Véc našeho »národního vyšívání« šla k předu cestou zdravou, tou, kterou šlo vždya všude každé podobné přilnutí ke staré domácí tradici. Počalo se napodobováním a dospělo se k volnému tlumočení a použili, ke kterému ne- mohlo dojíti, dokud jsme nebyly vnikly do rázu jednotlivých motivův a způsobu sestavení našich lidových vzorů. Počaly jsme napodobováním modrých, pestře vyšívaných zástěrek od Dubňan, přibral se okruh po okruhu vyšívání z Čech, Moravy i ze Slovenska. Pochopily jsme pozoro- váním i praxí starobylou tvrdost tvarů na šatách a plachtách slovenských, naučily jsme se roz umět přesné komposici výzdoby loktušek o Turnova a z Polabí, vnikly jsme v něžný půva bilých a bleděmodrých výšivek valašských, od- koukaly jsme plenám blatským tajemství bohaté harmonie barevné atd. To zdálo se mi zase jednou vhod i širšímu kruhu čtenářstva připomenout o našem vyšívání národním, — zlomek důkazu k pověděnému na- lezne, kdo o věc se zajímá, také na letošní vý stavě vánoční v umělecko-průmyslovém museu Jdeme cestou, na které nám byli ukazateli rádci nejlepší znalci našeho lidového umění, ne zmateně dále, třeba by nálada chvíle se neklo- nila k tomu, co ku tradici se víže. Ti, kdo nejdou za modou, mohou oslatně vždy s jistotou očekávat, že moda přijde za nimi R. Tyršová.
R Tyršová Dubňany Čechy Morava Slovensko Turnov Polabí
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Moderní gallerie umění v Praze. p průtahu, který mezi přáteli domácího umění sledován byl s jistými obavami, vystoupil jeden z předních spolků českých umělců — aspoň tedy jeden — v záležitosti zřízení moderní gallerie umění v Praze krokem manifestačním na veřejnost a před místo kompetentní, před ústřední správu osvěty a vyučo- vání ve Vídni a všechna zúčastněná ministerstva. Včera dopoledne podal Spolek výtvarných umělců „Mánes“, zastoupený deputací, skládající se z pp. ar chitekta Kotěry a malíře Slavíčka předsedovi mini- sterstva dru. Körbrovi, ministru vyučování dru. Har tlovi a ministru dru. Rezkovi i odbornému šefu v mi- nisterstvu vyučování, pamětní spis tohoto znění „Vznešený dar Jeho Veličenstva císaře a krále na- šeho, jímž má býti zřízena v Praze umělecká galerie království českého, vzbudil u všech umělců v králov ství českém upřímnou radost. Všichni, kdož umění mi lují, a vídí v něm mocného činitele kulturního, po- zdravili budoucí ten umělecký ústav s nadějemi nej- krásnějšími. Jde nyní o to, aby vzácnému tomute daru dostalo se pravého porozumění a tudíž i pra- vého a správného provedení. Spolek německých vý- tvarných umělců v Čechách vyložil už vysoké c.k. vládě své stanovisko k nové galerii, a z tohoto vý- kladu jde na jevo, že spolek ten vidí v ní a přejesi míti z ní podporuumělců. Také Spolek výtvarných umělců „Mánes“ dovoluje si podati vysoké c. k.
Mánes Kotěra Rezek Praha Vídeň Čechy spolek výtvarný umělec galerie království český
18 article
vládě své promemoria a vyložiti v něm své umělecké stanovisko a svůj poměr k budoucí galerii. Toto sta- novisko, ode dávna ve spolku „Mánes“ a v jeho spol- kovém žurnále hájené, zní stručně: Ne podporou umělců, nýbrž podporou umění budiž umělecká za- lerie pražská! Jen umělecká kvalita rozhodujž o ga- lerii i v galerii samé, v její organisaci, o jejích čle- nech a o jejích dílech! Touto uměleckou kvalitou ga- lerie nechať sjednocuje veškeré umělecivo a nikoliv rozlučuje! Nechať jest vždycky a na vždy povznáše- ním a pravou uměleckou výchovou! I žádáme, aby umělecká galerie pražská přijímala jen to nejlepší co umění doby přítomné v království českém vytvo- řilo, co jest uměleckým výrazem doby a v čem proje vuje se a vrcholí snaha, umělecké nazírání a cítění, slovem umělecký duch. Zádáme dále: Galerie nebudiž obmezena na výtvorv pouze domácí, nýbrž budia přístupna, pokud možno; i vynikajícím výlvorům umění cizího, romanského, germanského a slovan- ského, pokud tyto výtvory představují vrcholy umě- leckého snažení doby přítomné, jsou jejím uměle- ckým výrazem a mohou tudíž býti vzpružením a po- vznesením uměleckých snah domácích, jak umělectva samého, tak i obecenstva. Z toho následuje další náš požadavek: Kuratorium, klerému bude svěřeno věsti galerii k takové umělecké výši a na takové umělecké výší ji udržovati, budiž složeno z umělců a budiž jednotně, a následkem toho peněžní fondy buďtež ne- dělitelné. Z toho následuje dále, že toto stanovisko umělecké žádá, aby delegáti slavné vlády, po případě
Mánes
19 article
země a pod., byli rovněž umělci. V úctě podepsaný výbor Spolku výtvarných umělců „Mánes“, před- kládaje vysoké c. k. vládě tuto svou zádost, dovoluje si na konec ještě jednou podotknouti, že ve zřízení umělecké galerie nepředstavuje si sbírku obrazůa sochařských prací všech žijících výtvarníků, nýbrž má na mysli jenom a jenom čistý a přísný, vznešený a velebný stánek ryzího umění. Za spolek výtvarných umělců „Mánes“: St. Sucharda, starosta; J. Kotčra, místostarosla; A. Hofbauer, jednatel. V Praze, v pro- sinci 1901.“ — Co nás z tohoto pamětního spisu na- plňuje nemalým uspokojením, ano živým potěšením, jest ona noblessa tonu, kteroužto naši umělci nalezli pro svou petici, a kterouž tak neskonale vysoko vy- niká nad papír, doporučený ministrům německými výtvarníky, pp. Krattnerem a soudruhy. Petice ně- meckých umělců byla přeplněna invektivami proti českým umělcům, proti českému umění pronášely se tu největší urážky, z nichiž největší byla, že nynějš rozkvět našeho výtvarnictví podmíněn byl nyněj- ším úpadkem německého umění v Čechách, ba že české umění ke svému rozkvětu tohoto německého úpadku nevyhnutelně mělo zapotřebí, nezapomínajíc ani toho, že němečtí umělcí již z předu zasypávali u- mělce české podezřiváním, že by si ve správě galerie počínali k zůmyslné škodě německého umění a po- škozování německých umělců. Toho všeho se pamětní spis „Mánesův“ ani nedotýká, nýbrž obmezuje se na
Mánes J Kotčr A Hofbauer Krattner Mánesův Praha Čechy spolek výtvarný umělec St . Suchard
20 article
karakteristiku německého podání jedním nejnutnějším a také nejtrefnějším slovem: Němci přejí si z galerie míli podporu umělců, kdežto my čeští umělci chcem z ní míti podporu uměni! Když byl „Mánes“ takto vytknul distanci, která mezi ním a spolkem německých výtvarníků se prostírá, shrnuje žhavé uhl na hlavu těch — umělců, kteří uvítali zřízení zalerie výstřelkem německo-nacionální zášti po cti českých výtvarníků a vyslovuje se po sjednocení veškerých umělců — uměleckou kvalitou zalerie! Bjhle meta, hodná snažení německých umělců, kteří si chtějí jména toho zasloužili. V osvědčení vznešeného hesla „umění pro umění“ jdou naši čeští umělci ovšem do výšin nejnezištnějšího idealismu, žádajíce přímo, aby se zfondů galerie kupovaly í výtvory umění zahraničního, jakkoli mají všechen právní titu pro požadavek, aby fondy tyto byly obráceny vý- hradně na zakupování děl pochodících z ruikou uměl- ců českých laké podle prvotní inlence zakladatelovy.
Němec Mánes
21 article
(Viz zprávy telef.) — Říšsko-německý hlas o česko něme ckých konforoncích. »Münchener N. Nachrichten« tedy list, který náleží k nejhorlivějším všeněmeckým publicistickým faisérům v říši německé a je v Bavo- řích takřka ojedinělým nosičem všeněmecké myšlenky přináší ve své rakouské rubrice dopis z Vídně, zněn následujícího: „Stanovisko Všeněmců k česko-něme- ckým vyrovnacím konferencím jest nyní rozhodnuto- Po včerejší řeči posl. Schönerera a podle sdělení jinýeh členů všeněmeckého sdružení nelze o tom pochybo- vati, že Všeněmci nejen zamítají účastenství na kon- ferencích, nýbrž že by i proti případnému uzavřenému vyrovnání, jež by jich programu neodpovídalo, pro- testovali a živou agitaci roznítili. Zůstanou na svém nesmířitelném stanovisku a žádají předevšíní záko- nitě zajištění německé státní řeči dříve než by se dal k tomu pohnouti, aby se radili o česko-německém vy- rovnání. Že s tohoto stanoviska neved žádného mostu k dorozumění s Čechy jest jasno! Vyhlídky ve zdar vyrovnání bez toho nepatrné, tím se ještě jenom zmenšují. Neboť bez
N Nachrichten Schönerer Vídeň Čechy
22 article
Všeněmců, za nimiž stojí skutečná většina německého lidu v Čechách, vyrovníní uzavříli, jest těžko a dot míry povážlivo, že by se mohlo státi totéž, co r. 1890 se strany Čech provedeno Bylo. Tenkráte toliž, jak známo, uzavřeli Staročeší vyrovnání s Němci, avšak Mladočeši jej svým radikalismem odmítli; agitovali prudce proti němu a dosáhli toho, že zemskými vol- bámi Staročechy odmelli a z vyrovnání stal se bez- cenný kus papíru. Něco podobného mohlo by se státi. kdyby Všeněmci vyrovnání neschválili. Češi počítaj již nyní s odmitnutím Všeněmců i použijí ho po přípa dě jakožto výmlůvy, kdyby, dík jejich bočitosti (Bock- beinigkeit), ničeho nebylo uskutečněno.“ Tato poslední věta mnichovského listu dýše duchem, jímž se vyzna menávaly výroky delfické věštírny. Čí bočitost za- viní v každém případě zmar vyrovnávacích konferencí v duchu všech rakouských politiků již z předu pocho- vávaných, „bočitost“ Všeněmců nebo Čechů ? Maj
Němec Čech Bock Čecho Čechy
23 article
Češi vůběc nějakou potřebu hledati výmluv pro ne- zdar vyrovnávaček, když i mnichovskému pozorova- teli jest „jasno, že se stanoviska všeněmeckého nevede žádného mostu k dorozumění s Čechy“ ? A mají Češ také zvlášť zapotřebí starati se o to, jak budou vypa- dati po zmaru vyjednávání, jehožto podmínkou sine qua non jest uzákonění státní němčiny, resp. vyjed- návání, jež bez uzákonění státní němčiny, by bylo i po- dle výkladů mnichovského listu na každý pád bezů- čelno a o jehož zmar zasaditi se musí i ty strany ně- mecké t. zv. umírněné, kteréž se vyjednávání po pří- padě záčastní, aby nebyly smeteny „živou a gilaci všeněmeckou, kdyžby vyjednávání ta měla nějaký vý- sledek, podle všeobecného úsudku tak hezpříkladně pravděnepodobný? A konečně — jakou cenu by mělo vyrovnání s výslovnou menšinou německého lidu — Němci a české umění. Velkou úlevu zjednala podebrané německé žehravosti liberecká »Deutsche Volkszeilung«, uveřejnivší pod záhla- vím »Němci a české umění« z Vídně dopis. v němž provaluje se všechen zadržovaný vztel našich Němců nad triumfy našich hudebníků ve světě a ve Vídni. Jakýsi pan »C. H.«, jenž z dvorního rady Hanslicka má ovšem jen začá- teční písmeno, vypravuje tu pln svatého rozho čení, jak prý se »německá Vídeň« oetla na nej- lepší cestě, získati si jména českého hudebního města, aniž by se jí tím ublížilo. Slovy, při nichž »Germania« drží nepochybně tvář svou skrytu v hlubokých záhybech roucha, líčí tu, kterak v jednom sále koncertuje český houslista
Čech Němec Hanslick Čechy Vídeň Deutsche Volkszeilung
24 article
Jaroslav Kocián, anebo choť jistého redaktora vídeňského, jehož německy psaný list za Slovany bojuje, ve druhém sále pak přímo prý opijí se Vídeň na »Pan Jan Kubelík«, jejž prý německý velkoprůmyslník podporuje (!) vzdor tomu, že tento mecenáš následkem protiněmecké štvanice nucen byl přesídliti z Prahy do Vídně; pak zase české (böhmisehe lies: tschechisehe) smyčcové kvartetio. Na bídnou komposici Dwrorschak 'a (mí být náš Dvořák) »Zlalý kolovrate vyplýtvali vt- deňšti filharmonikové své vysoké umění ... Tí tónem jde stesk německých útrob dále a obírá se přízní vídeňských hudebních listů a nakladatelů, kteří pražské nyní úplně zčeštěné vysoké škole hu- dební slouží pražským vydáním konservatorním () Největším pomocníkem utlačovaných Čechů ne- jeví prý se nikdo jiný leč Němci sami, jichž nacionální svědomí tak snadno prý se dá uspati českou muzikou, i kdyby to byla štváčská píseň »Hrom a peklo«. Na důkaz nevděku cituje do- pisovatel o Janu Kubelíkovi, kterýž prý ze svého fanatického češství nedělá žádné tajemstvía čásť svých skvělých příjmů obrací na české »vzdoropodniky« (míněna to patrně Česká Fl- harmonie). Nesťastník tento dal prý natisknouti červeno bilo modrých plakátů ve Slezsku, čímž na jevo dal své vnitřní smýšlení. (Jaký to nevděk!)
Kocián Kubelík Dvořák Čecho Němec Hrom Vídeň Praha Český Slezsko Zlalý kolovrat vysoký škola hu
25 article
Následkem všeobecného rozhořčení dovolil prý nejmilostivěji, aby česky zbarvená návěští byla nahrazena jinými (Tak tedy !), na nichž ovšem jméno Jan nebylo proměnéno v Johann anebo Hlans (Hrůzné !). Obecenstvo věak bylo již tím upokojeno a přeplnilo — patrně z vdéčnosti — sál. Na to následuje ještě něžný vtip o tom, kterak prý fanatický Kubelík krátce před svým odjezdem do Ameriky, vlasti dolarů, na rychlo ve Vídní svým známým virtuosním způsobem na svých houslích provedl různé nebezpečné kousky prstní atd. K tomuto dopisu svého vá- ženého prý krajana přidává liberecký list ještě leceos z privátní píle vlastní, jako výstřižek z vídeňského »Fremdenblattu«, jehož hořce ironický návrh, aby Antonín Dvořák byl jmeno- ván ředitelem konservatoře vídeňské, s podo- tknutím, že by to vídeňští přátelé hudby uvílali s nadšením, bere liberecký »plsmo- vedoucí« do opravdy, řka, že by to přece bylo nejvyšší »Gesinnungslumperei«.
Jan Johann Kubelík Dvořák Amerika Vídeň
26 article
Velice dobře sluši liberecké »Volkszeitungo, perla opravdového »Gesinnungslumperei« vyloup- nutá z krnovské »D. Wehr«, kteráž hrozi opav- skému městskému divadlu, pakliže nepřestane dávati Smetanovu »Prodanou nevěstu« »nemi- lými výstupy«, při čemž prozrazuje, že česká opera tato dává se při vyprodaném divadle . .. Nuže, tyto německé kalumnie nemohou nás vy- rušiti z klidu, nejvýše mohou nás co nejsrdeč- něji těšiti. Vysvítá z nich nad slunce jasněji, že némecký tisk, pokud není s to české výkony v oboru umění bezpodmínečně uznati s pochvalou a nadšením, musi tak učiniti se spíláním a projevy nevraživosti a smrtelného záští, nebot i vášnivý útok libereckého listku není vlastně ničím jiným, leč důkazem uznání velikému če- skému umění, neboť ukazuje bezednou zlobu nad kapitulaci Vídně před českou hudbou. Česká hudba setkala se ve Vídni s odporem a pakliže jej takto překonala v době největšího národnost- ního nepřátelství protičeského a obrátila ve svůj vlastní triumf, musí na ní zcela nepochrybně nčco býti. Pakliže naši geniální skladatelě,s nimiž si němečtí historikové umění ješté před 10 léty nevěděli jiné rady, než že je ve svých encyklopediích řadili nestoudně do » deutsche Musik«, ježto o nich nemohli přejíti k dennímu pořádku, a naší nevyrovnatelní výkonní umělci přinutili německé péro, dotud proti nim vždycky do jedu namáčené, psáti hymny o české hudbě a hudebnících, podařil se prostě v nejmodernějšl době — Orfedv zázrak. Že se mezi zadinou německé publicistiky vyskytují ještě podobní hoši, jako pan »C. H.«, který nazývá Dvorá- kovy skladby »armselige Composition«, to svědči proti němu, dokazujeť takto, že plnou měrou zasluhuje přízviska, vídeňskými antisemity s ta- kovou oblibou užívaného: Bildungstrottel! O jeho překlad se nebudeme pokoušeti.
D Wehr Smetanův Vídeň ský městský divadlo deutsche Musik armselige Composition
27 article
— Doplňovací volba poslance na Trut- noveku a Teplicku. Jak známo, vzdal se poslanec K. H. Wolf mandátu říšského i zem- ského a nastane tudíž voličům městské skupiny trutnovské a venkovské skupiny teplické povin- nost, nového poslance voliti. Volba do říšské rady za skupinu měsť Trutnova, Broumova, Police n. M., Vrchlabí, Hostinného, Lanškrouna atd. jest vypsána ke dni 15. ledna, volba po- slance do sněmu král. českého za venkovsko obce okresů teplického, duchcovského a bílin- ského ke dni 30 ledna. Do skupiny trutnov- ské zařaděno jest také ryze české město Poline n. Metují, mimo to v ostatních městech této skupiny, zvláště v Trutnově, jest hojně českých voličů. Čechové v tomto volebním okresu jsou jazýčkem na váze; ku které straně německé se přidají, ta zvítězí, když dojde k užší volbě. Pri minulé volbě obdržel český sčitací kandidát pan JUDr. Jos. Čížek, advokát z Náchoda, témě 300 hlasů, z nichž bylo přes 200 z Policea doufáme pevně, že i tentokráte čeští voličové na Trutnovsku v plném počtu k volbě se do- staví a budou voliti svého kandidáta, aby podali důkaz, že ani tato skupina není něme- ckou, jak Němci rádi prohlašují. Jinak bylo posledně na Duchcovsko-Teplieku; mezi voliči byla sice dobrá nálada, k volbě se dostaviti, když zrušeny byly volby nepřímé prostřednictvím volitelů, aby i zde proveden byl důkaz, že
Wolf Čecho JUDr Jos Němec Teplicko Trutnov Broumov Vrchlabí Lanškroun Metuje Náchod Trutnovsko Duchcovsko
28 article
Rudohoří jest krajem smíšeným, ale v rozhodné chvili naslal zmatek, když několika pánům po- dařilo se získati většinu Čechů, v Duchcověa v Ledvicích na schůzi přítomných, pro absti- nenci. V teplické skupině silně smíšeně jsou zejmena Duchcov, Ledvice, Lom, Osek, Nová Ves, Nové Verneřice, Hroby, Košťany, Cukmant), Trnovany, Sobědruhy, Běhánky, Novosedlice, Bystřice, Bystřany, Břežánky, Hostavice, Světee a j. obce. Doufáme, že tentokráte Čechové zdejší zúčastní se voleb a dají své hlasy svému kandidátu sčítacímu. Jest ale nejvyšší čas, aby povolaní činitelé z kruhů voličských zahájii činnost a hotovili se k volbě, než bude zase pozdě, — Osobní. Pan Bedřich Fürst, úřadně oprávněný civilní geometr a lesní inženýr přeložil sídlo své z Chlumce n. C. na Král. Vinohrady. Havlíčkova tř. č. 55. — Úmrtí. Ve čtvrtek dne 19. t. m. zemřel v Praze pan Theodor Frenzl, hospodářský rada hraběte Thuna, v 65. roce věku svého ochrnutím srdce. Tělesná schránka zesnulého bude v neděli dne 22. t. m. o 1. hodině odpolední ve farním chrámu u sv. Mikuláše na Malé straně vykropena, do Nou- tonic převezena a na tamním břbitově pochována. — Ve čtvrtek zemtel p. Ladislav Žeml a, kontrolor berního úřadu král. hlav. města Prahy, v 48. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z chrámu u Kar- melitánů na Malé straně na hřbitov vyšehradský. — Z české techniky. Pánové Frant. Lin- hart z Heřm. Hutě, Vinc. Kroužil z Heřm. Městce a Gust. Štole z Benic podrobili se dne 20. t. m. druhé státní zkoušce odboru stav. inže- nýrství a byli veřejně prohlášení inženýry.
Čecho Fürst Král Havlíčkův Frenzl Thun Mikuláš Žeml František Štol Rudohoří Ledvice Duchcov Lom Osek Nová Verneřice Košťany Cukmant Trnovany Sobědruhy Běhánky Novosedlice Bystřice Bystřany Břežánky Hostavice Chlumec Praha Kara Lin Heř Městec Na Benica