3
masthead
21. prosince 1901
5
article
Hrabě František« Thun, který sedí vedl
hraběte Sehönborna, jest toho argumentum
ad hominem. Že takové jednání nelze nazvat
záchranou ani parlamentarismu, ani ústavnosti
přizná snad také hrabě Sehönborn.
Z Vídně, 25. prosince. (C. B.)
Předseda zabájil schůzi v 1 hodinu 30 minu
odpole dne.
Hr. Merveldt, dostaviv se do sněmovny po
prve, složil slib.
Po přečtení došlých spisů a návrzích na doplněn
jednacího pořadu rokovalo se o zatímném roz-
počtu (referent bar. Niebauer).
Kníže Schönburg litoval, že zase nevyřizuje
se řádný rozpočet. Poukazoval na důležitosti jako
celní tarify, obchodní smlouvy s Uhrami a cizími
státy. Vyrovnání prospěje, bude-li jen trvalým. K tomu
třeba na obou stranách stejných činitelů. Proto po-
bádá k svornosti a jednotě pro blaho národnost
a Rakouska.
Dvorní rada Ž schokke poukazoval na boj proti
řeholím, jichž zastává se, velebě jejich činnost.
Kníže Auersperg dovozuje, že sněmovna o
r. 1897 neusnesla finanční zákon. Je třeba svrchovan
skromnosti, spokojiti se se zatímným rozpočtem.
Avšak čeká se na vyřízení ještě důležitější věcí. Lituje
nynějšího úpadku parlamentu.
S parlamentem nezacházelo se vždy poctivě
loválně. Byly vlády, jež držely stěmi, kdo chtěli od
stranit ústavu stůj co stůj. Snaženo se vždy o větší
samostatnost zemských sněmů na újmu ústředního
parlamenlu. Tak dospělo se do dnešních poměrů,
z nichž vyvázne se jen, nebude li vláda dělati ná-
rodní ústupky bez vzájemného vyrozumění přísluš-
ných národností a nepustí se do vyjednávání ústupků
jednomu národu na vrub druhého. Ústopky smějí
býti jen vymoženosti, jichž si vymohou neb vyjed-
nají jednotliví rovnoprávní a rovnocenní národové.
František
Thun
Sehönborna
Sehönborn
Niebauer
Schönburg
Ž schokke
Auersperg
Vídeň
Hradec
Uhry
Rakousko
6
article
Také vyřizování důležitých věcí — i rozpočtu —
v parlamentě nesmi býti závislým na národních
ústupcích. Vláda musí podržeti vedení. Nebude-li pra-
covati zákonodárstvo, nástane anarchie neb absolu-
tismus, ač si ho v Rakousku nikdo nepřeje a také
se za možný nepovažuje. Dočasné absolutní opatčení
je možné, ale ničeho by se jím nedosáhlo. Dočasný
absolutismus zmařil by státní úvěr, zbědoval by ho-
spodářské poměry a ukládal by největší oběti vůči
cizině a Uhrám. Doufá, že nastane vystřízlivění, ne-
boť poslanecká sněmovna podléhá vlivu veřejného
mínění. Jeho strana troufá, že bude možná vládnouti
parlamentně, ale vláda nesmí povoliti. Jiná ústava
než nynější není možna a proto nesluší ji měniti.
(Pochvala v levo.)
M.p. dr. K örber velebí panskou sněmovnu
jejiž moc záleží ve věrnosti a neohlomnosti trván
při celkových státních zájmech. Neobyčejné nesnáze
vyplývající ze zvláštních poměrů Rakouska, vyžaduj
na každém, aby konal svou povinnost a dbal přede-
vším o státní zájmy. Nic není tak důležito, jako
klidný vývoj našeho veřejného práva. Vláda zamítla
všecky návrhy na mimoůstavní odstranění dosa-
vadních kalamit. Jarní události osvědčity poněkud na-
ději skládánou v dělnost a také teď vyžaduje blaho
státu, aby setrvalo se na télo cestě. Neshledává
v pessímismu přednost vlády, zejmena v Rakousku.
kde obyvatelstvo v něm vyniká. Doufá, že pohled
do propasti, na jejíž okraji ocil se slát zmatky po-
sledních let, obrátí všecky, kdo zodpovědní jsou za
ústavnost, k trvale práci a pomine ztrnulost, jež
by se mohla stát osudnou. Tento náhled vyslovi
také již letos v březnu.
doktor
Rakousko
Uhry
7
article
Ministerský předseda neví ničeho o přeložení
lhůty k vyjednávání celního tarifu; oběma vládám
záleží na tom, aby skoncoval se co nejdříve. Take
vláda přeje si trvalého poměru k Uhrám, avšak zá-
leží na tom, aby mohl opírali se náležitě o parla-
ment. Rovněž soudí, že jen velká sjednocená hospo-
dářská území poskytnou hmotným zájmům obyva
telstva dostatečnou ochranu a proto — praví — sna-
žíme se, aby přinastávajícím a částečně již nastalém
vyjednávání naše zájmy byly vydatně hájeny.
Zemský hejtman Rhomberg pojednal o účin-
cích melioračního zákona na Vorariberg, jenž konečně
došel u vlády povšimnutí. Potom vzpomněl štyrsko-
hradeckých událostí proti katolickým studujícím
vyhražuje si pro případ, kdyby se podobné věci opa-
kovaly, příslušný projev při hlasování o řádném roz-
počtu.
Hr. Schönborn připouští kn. Auerspergovi
že nynější poměry chystaly se ponenáhlo, ale ne-
patří na vrub ani dřivějších vlád ani snah po roz-
šíření samosprávy. Ústřednímu parlamentu mohou se
vzíti některé agendy a neutrpí tím on ani ústřední
vláda. Avšak to je věc budoucnosti. Nyní jedná se
o věci jiné: zachovati, co bylo těžko zachráněno. Je
povděčen, že místo § 14. zdá se nastupovati parla-
mentní projednávání. Připouští, že onoho článku se
užívalo také v případech, na něž zákonodárce nepo-
myslil. Doufá, že ani tato vláda, ani její nástupkyně
nebude nucena k »nařízením z nouze«, leda kdy
jedná se o výpomoc ve skutečné nouzi a pod. Blaho-
přeje předsedovi ministerstva aspoň k částečnému
úspěchu.
Schönborn
Auersperg
Blaha
Uhry
Rhomberg
Hradec
8
article
Ve velkých hospodářských úkolech souhlasí
s předešlýmí řečníky, neboť velká jest zodpovědnost
toho, kdo svou povinnost ruší, ale také toho, kdo
ji nevykoná úplně. Přiznává, že sluší vystříhati se
ústavních sporů, v nitru dalekosáhlých experimentů.
Je také žádoucím, by národní otázky řešily se spo-
lečnou poctivou a přímou rozpravou a shodou. Mi
nisterský předseda naznačil cestu, jež neliší se v ni
čem od té, již si sám myslí, a proto s ním souhlasí
Dv. r. ryt. Czyhlarz odpověděl na Rhomber-
govy vývody o štyrsko-hradeckých událostech, načež
— k zevrubné debatě nepřihlásil se nikdo — před-
loha schválena ve 2. a 3. čtení.
Potom schválena státní smlouva o úpravě ra
kousko-pruských hranic na řece Přem ši.
Bez debaty přijaty předlohy: o rozšíření do-
časného osvobození od činžovní dané assa-
načních a j. staveb brněnských, — kolkových
poplatkových úlevách při rozdělován
vzdělatelných obecních pozemků v Dal-
macii, — prodeji vojenských nemovitost
v Brně, Černovicích a Krakově, — melio račním
fondu aj-
Předloha o zemědělských společen-
stvech byla přikázána zvláštnímu výboru, do ně-
hož zvolení: kn. K. Auersperg. bar. Berger, bar. Chlu-
mecký, hr. Clam Gallas, bar. de Fin, hr. Kottulinsky.
hr. J. Ledebur, princ Ferd. Lobkovic a hr. Jan
Stadnický.
Předlohy o zastupování advokátních kandidátů
v přestupcích, postavení a platech kancelářských po-
mecníkův a adjutech auskuitantův a platech právních
přikázány první právnímu, druhé rozpočtovému
výboru.
Konec schůze o 4. hod. 30 min. cdpol.; příšt
oznámí se písemně.
Czyhlarz
K Auersperg
bar
Berger
Gallas
jít Fin
J Ledebur
Ferd
Lobkovic
Stadnický
Brno
Černovice
Krakov
Chla
9
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 19. prosince,
Rusko, Poláci a pangermanism.
»Honoe Bpena« odpovidá německému kan
eléři Bülowu na jeho řeč v německém říšském
sněmu, která byla odpovědí na polský dolaz
posl. knížete Radziwilla.
Bülow odbyl zoufalé vzkřeky Poláků ka-
tansky licoměrným výrokem, že jim vlastně pod
německým jhem nic neschází a jen jim, starým
nepokojným hlavám, o to jde, aby Německo
znesnadili s jeho sousedy, což ale prý se jim
nepodaří.
Petrohradský list praví k tomu: Prušt
germanisátoři, proslavivší se ve Vřesné, mohou
býti docela pokojni, že upřímné účastenství
k Polákům, jež v nás vyvolávají junácké kousky
novějšího německého kulturtregerství, nepřimějí
nás, abychom změnili svůj základný názor na
polskou otázku. Očekáváme, že v Polácích sa-
mých vznikne cit slovanské vzájemnosti; ale od
našeho základného principu do vykořenění pol-
ského jazyka i národa opatřeními podobnými.
jaká si oblibili Němci, jest veliká vzdálenost.
Polák
Bülow
Němec
Praha
Rusko
Bülow
Německo
Honoe Bpen
Pruštátný germanisátor
10
article
jež nikterak se nezmenšuje slavným potvrzením
hr. Bůlowa, že Rusko a Prusko jsou zajedno
v jistých otázkách. Tato vzdálenosť ještě víc
narůstá, když pruští hakatisté počinají přiváděti
poznaňské Poláky k pomyšlení, že pod ruským
režimem, byť byl jakýkoli, zachování polské
samostatnosti a rozvoj blahobytu polského ná-
roda zabezpečeny jsou lépe, než v hrdém na
svoji kuituru Německu. Díky pruským výstřed-
nostem znenáhla i rakouští Poláci dospívají
k přesvědčení, že hlavním nepřítelem polského
národa jako všeho Slovanstva je Němectvo. Az
rakousko-polští vůdcové uposlechnou hlasu obec-
ného mínění polského a přestanou konečně pou-
porovati umělou německou nadvládu v Rakou kn
a vstoupí na skutečně slovanskou dráhu, my za-
jisté odezveme se ke změně tak blahodárné
úplnou sympatií. Drahocennou zárukou možnosti.
aby vzájemné poměry rusko-polské postupně se
lepšily, nikdo nemůže vyrvati z rukou našich.
Zárukou tu jest národní příbuzenství, dosud
málo vyznávané, ale vystupující pomalu v po-
předí, dík tomu, že národní otázky na Západě
do krajnosti se přiostřily. My, Poláci i Rusové.
Slované jsme a v nynější době Poláci nám Ru-
sům stojí mnohem blíže Němců. Krev nen
vodal
Polák
Rus
Slovan
Němec
Rusko
Prusko
Německo
11
article
O Černé Hoře
pojednal pan René Henry ve své druhé před-
nášce, konané 18. t. m. v »Ecole des sciences
politiques«. Líčil malebné krásy Kotoru, nejzaz-
šího města dalmatského a popisoval prostý i patri-
archální život v Cetyni. Uvedl, že Černá Hora
není pouze malebnou a poetickou vlastí guslarů
Zmíniv se o nověm zákonníku z roku 1888,
o náboženském regimu, o snahách vlády roz-
množiti zdroje zemědělské a průmyslové, uvedl
René Henry, že Černá Hora je stísněna, dusí
se a že státníci černohorští, z nichž aspoň dva
jsou prvního řádu, snaží se uvolniti svou vlast.
dáti jí vzduchu a hlásají národní požadavky
racy srbské. Henry probral politiku kn. Nikoly.
jenž je básníkem, vojákem a diplomatem, zmini
se o stycích s oslatními státy balkánskými,
s jihoslovanskými kmeny, zejmena s Chorvaty
o nesnázích, vznikajících akcí Rakouska v Al-
banii (dráha ze Sarajeva do Metrovice). V další
části své konference pojednával René Henry
o hypothése: Trojspolek bude jistě obnoven,
jest však velmi pravdě podobno, že v brzku
vzniknou různice adriatické, balkánské, irreden-
listické a hospodářské, jež oddělí Italii od Ra-
kouska. V tom případě co by bylo spiše žá-
doueno se stanoviska francouzského, aby Ilalie
neb Rakousko připojily se k Francif a Rusku? Pan
Henry, jenž věři v životnost Rakousko Uherska,
v možnou evoluci federace cislajtánské, dáv a
by přednost před spolkem s Itali
sbližení s Peští, Vídní a Prahou
Čechové, silou okolností a svo
vlastní zásluhou, budou prvními Slo-
vany, kteří pod žezlem Habsburků dojdou poli-
lické autonomie. Sblížení s Rakouskem uklid
něným, federalistickým bylo by podporováno
Balkánem i Ruskem, zabraným politikou asijskou
René Henry
Henry
Chorvat
Čecho
Habsburk
Kotor
Rakousko
Sarajevo
Metrovice
Rusko
Rakousko Uhersko
Pešť
Vídeň
Praha
Balkán
12
article
Irské hnutí proti Anglil.
V Irsku chystá se nová veliká akce prot
anglické vládě a proti anglickým »landlordům«.
Irský jeden poslanec odsouzen byl pro nezákonné
prý pořádání jedné schůze na tři měsíce do vě-
zení, jiní jsou žalování ze stejného »provinění«.
To ale právě irskou agitaci jen rozplameňuje.
Z americké cesty agitační se navrátiv, měl John
Redmond, vůdce irských poslanců, jenž byl hlav-
ním městem Dublínem jmenován čestným obča-
nem, při pochodňovém průvodu jemu na počes
pořádaném řeč, vzníž pravil, že mohutný průvod
lidu, jenž se ulicemi právě byl ubíral, dokazuje
že jediné, co Irům jest činiti vůči vládě angli
cké jest, mávati pochodní proti pa
stvíanglickému.
Krüger a válka.
Předseda republiky transvaalské popřel tytc
dny opětně rozhodně, že by se vyjednávalo o mi
Odmiti také již předem všechny nabídky, jež by
nepřiznávaly burským republikám plnou neod-
vislost a celistvost území, odstoupení zlatonos-
ných krajů Anglii jest prý úplně vyloučeno.
Krüger tvrdí, že jest situace pro Bury na-
pořád příznivá. V burských kruzích ujišťuje se,
že nedávné zajetí burského vůdce Kruitzingra
vyváženo jest tím, že mužstvo jeho proniklo až
do Kalvinie (severně od Kapského města) a že
se tam spojilo s vojskem Theronovým, Malano-
vým a Maritzovým.
John Redmond
Ir
Krüger
Theronová
Malano
Irsko
Dublín
Anglie
Bura
13
article
Secesní ležíšek a národní vyšívání
Secesní ležíšek a národní vyšívání
Budeme letos míti »secesního« Ježíška.
Toho, kdo by o tom pochyboval, odkážeme
ku prohlidce výkladních skříní pražských ob-
chodů, kde letošní vánoční nadílka je vyložena.
Popelničky i stojany na deštníky, vásy, vějíře,
vazby knih, tobolky, přesky pasů, košíčky na
ovoce, spony a přívěsky, stříbrné přibory, ruko-
jeti holí, rámce obrazů a předstěn, listovní
papíry i hřebeny do vlasů, vše, nač se po-
diváme, modernistickou uměleckostí zrovna pře-
kypuje — až hlava by se nám mohla zatočit
pýchou nad tím náhle a neočekávaně vyvstalým
naším esthetismem — kdýby tři čtvrtiny běžných
výzdobných výrobků, které se nám tu na podiv
vykládají, nebyly výrobkem cizím a zbývajíeí
čtvrlina namnoze toho cizího výrobku padělkem.
Svoji k svému, jako zdravé heslo hospodářské
— a při tom dobrovolná poroba cizímu, předem
vídeňskému vkusu, jako pokrokové heslo eshte-
tické — to je nejnovější vymoženost české dů-
slednosti.
Novému hnutí umělecko-průmyslovému tam,
odkud vyšly dobré impulsy (kterým v Německu
a v Rakousku namnoze tak zkrouceného vý-
kladu se dostalo a jehož resultáty toho druhu
v Anglii již také velmi rozhodně odmítají), po
anglicku se říká modern style, ve Francii ho
označují jako style nouveau, my čeští autono-
misté se vděčně držíme terminu z Vídně za-
vátého.
Naše dámy, také páni, »secesně« se češou,
nosí »secesní» pasy s podívuhodnými přaskami,
vylasují »secesni« kapesníky, nechávají si »se-
cesně« malovat pokoje a když naši truhlář
natrou nábytek brčálovou zelení neb krvavou
červení a obrátí skříně a předstěnky nožičkam
vzhůru, je to také »secese«.
Německo
Rakousko
Anglie
Francie
Vídeň
14
article
A tak tedy budeme letos míti »secesního
Ježíška. I děti naleznou pod stromečkem p
vkusu dne ozdobené hračký a drobotiny. Bude
jich aspoň jistě více než těch, kterým český
Ježíšek přinese takovou roztomilou selskou
kuchyňku, k jejímuž zhotovení podal návod
učitel Smutný v listopadovém čísle »Českého
Lidu« aneb některé z těch prostých, dětskému
vkusu tak přiměřených výrobků našeho lidu
horského neb i pražských chudáků, někde na
Novém světě neb pod král. Vyšehradem lepfcíeh
a barvících ty tradicionální panáčky, koně
domečky, které již dědečkové a babičky naše
ši chodili kupovat na mikulášský trh.
Sem, tam položí mezi effektní modní dárky
pod stromeček dívčí ručka výšivkn, kterou pro
maminku ve škole neb pod vlivem školy pro-
vedla, prostírku, ručník, dekorační šátky se
vzorem národním a to bude vedle české knihy
neb obrazové publikace asi jediná upřímně do-
mácí nota v letošní vánoční nadilce.
»Což se přece ještě pořád udržuje národní
vyšívání?« ptá se snad leckdo, komu věc —
řekněme — před deseti léty v proud uvedená
se zdá již ukrutně starodávnou. A věru, že je
skorem s podivem, že zatlm, co vedle nás
kolem nás, pod záminkou stylisování přírody,
namnoze provozují učiněné vivisekce v řišt
rostlinné, natahujíce a mačkajíce květy do
ohromna, ohýbajíce listy, kroutice stonky, jak
ve středověké mučírně, navazujeme, nudou chvíl
nevyrušeni, klidně dále nitku tradice starého če-
ského umění.
15
article
Náš venkov již takřka nevyšívá a i na Slo
vácku moravském prý již ubývá důmyslných vy-
šivaček — bezmála se nám to klade za vinu
že sbíráním výšivek pro musea jsme to zavinili
my v Praze. Prý jsme dědiny zbavili vzorů.
A zatím stačí si povšimnout analogického po
chodu v Čechách, kdy se přestalo vyšivat, ješte
nežli zvláštní kroj byl odložen a léta před tím.
nežli kdo na sbírání loktuší a holubinek pomy-
slil, podobně i na piseň národní, vůči iniž vy-
schnul zdroj tvořivosti lidové, jakkoli žádný z
sběratelů písně lidu neodnesl tim, že si je z-
znamenal.
Přišly jsme se svými snahami po obrození
vyšívání a krajkářství vesškolách a domácnostech
městských ve šťastnou chvili, kdy tradice ještě
sem tam v praxi žila. Mohly jsme ještě zachytit
staré techniky domácí pod pracující jehlou a na
polstářích krajkářek. Naučily jsme se tak růz-
ným těm drubům uzličkování, pro českoslovan-
ské výšivky charakteristickým, hrachůvkám i pro-
lamování, poznaly jsme práci krajky vláčkové
háčkových krajek slovenských atd. Až na dědi-
nách přestanou vyšíváním zdobiti své kroje —
a to je asi i na Moravě a na Slovensku pouhou
otázkou času, jako více méně všude v Evropě
— bude zde aspoň škola, která tradice poved
dále a na vyšívání i krajkářství, jako domácký
průmysl bude moci působiti.
Praha
Čechy
Morava
Slovensko
Evropa
16
article
Véc našeho »národního vyšívání« šla k
předu cestou zdravou, tou, kterou šlo vždya
všude každé podobné přilnutí ke staré domácí
tradici. Počalo se napodobováním a dospělo se
k volnému tlumočení a použili, ke kterému ne-
mohlo dojíti, dokud jsme nebyly vnikly do rázu
jednotlivých motivův a způsobu sestavení našich
lidových vzorů. Počaly jsme napodobováním
modrých, pestře vyšívaných zástěrek od Dubňan,
přibral se okruh po okruhu vyšívání z Čech,
Moravy i ze Slovenska. Pochopily jsme pozoro-
váním i praxí starobylou tvrdost tvarů na šatách
a plachtách slovenských, naučily jsme se roz
umět přesné komposici výzdoby loktušek o
Turnova a z Polabí, vnikly jsme v něžný půva
bilých a bleděmodrých výšivek valašských, od-
koukaly jsme plenám blatským tajemství bohaté
harmonie barevné atd.
To zdálo se mi zase jednou vhod i širšímu
kruhu čtenářstva připomenout o našem vyšívání
národním, — zlomek důkazu k pověděnému na-
lezne, kdo o věc se zajímá, také na letošní vý
stavě vánoční v umělecko-průmyslovém museu
Jdeme cestou, na které nám byli ukazateli
rádci nejlepší znalci našeho lidového umění, ne
zmateně dále, třeba by nálada chvíle se neklo-
nila k tomu, co ku tradici se víže.
Ti, kdo nejdou za modou, mohou oslatně
vždy s jistotou očekávat, že moda přijde za nimi
R. Tyršová.
R Tyršová
Dubňany
Čechy
Morava
Slovensko
Turnov
Polabí
17
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Moderní gallerie umění v Praze. p
průtahu, který mezi přáteli domácího umění sledován
byl s jistými obavami, vystoupil jeden z předních
spolků českých umělců — aspoň tedy jeden —
v záležitosti zřízení moderní gallerie umění v Praze
krokem manifestačním na veřejnost a před místo
kompetentní, před ústřední správu osvěty a vyučo-
vání ve Vídni a všechna zúčastněná ministerstva.
Včera dopoledne podal Spolek výtvarných umělců
„Mánes“, zastoupený deputací, skládající se z pp. ar
chitekta Kotěry a malíře Slavíčka předsedovi mini-
sterstva dru. Körbrovi, ministru vyučování dru. Har
tlovi a ministru dru. Rezkovi i odbornému šefu v mi-
nisterstvu vyučování, pamětní spis tohoto znění
„Vznešený dar Jeho Veličenstva císaře a krále na-
šeho, jímž má býti zřízena v Praze umělecká galerie
království českého, vzbudil u všech umělců v králov
ství českém upřímnou radost. Všichni, kdož umění mi
lují, a vídí v něm mocného činitele kulturního, po-
zdravili budoucí ten umělecký ústav s nadějemi nej-
krásnějšími. Jde nyní o to, aby vzácnému tomute
daru dostalo se pravého porozumění a tudíž i pra-
vého a správného provedení. Spolek německých vý-
tvarných umělců v Čechách vyložil už vysoké c.k.
vládě své stanovisko k nové galerii, a z tohoto vý-
kladu jde na jevo, že spolek ten vidí v ní a přejesi
míti z ní podporuumělců. Také Spolek výtvarných
umělců „Mánes“ dovoluje si podati vysoké c. k.
Mánes
Kotěra
Rezek
Praha
Vídeň
Čechy
spolek výtvarný umělec
galerie království český
18
article
vládě své promemoria a vyložiti v něm své umělecké
stanovisko a svůj poměr k budoucí galerii. Toto sta-
novisko, ode dávna ve spolku „Mánes“ a v jeho spol-
kovém žurnále hájené, zní stručně: Ne podporou
umělců, nýbrž podporou umění budiž umělecká za-
lerie pražská! Jen umělecká kvalita rozhodujž o ga-
lerii i v galerii samé, v její organisaci, o jejích čle-
nech a o jejích dílech! Touto uměleckou kvalitou ga-
lerie nechať sjednocuje veškeré umělecivo a nikoliv
rozlučuje! Nechať jest vždycky a na vždy povznáše-
ním a pravou uměleckou výchovou! I žádáme, aby
umělecká galerie pražská přijímala jen to nejlepší
co umění doby přítomné v království českém vytvo-
řilo, co jest uměleckým výrazem doby a v čem proje
vuje se a vrcholí snaha, umělecké nazírání a cítění,
slovem umělecký duch. Zádáme dále: Galerie nebudiž
obmezena na výtvorv pouze domácí, nýbrž budia
přístupna, pokud možno; i vynikajícím výlvorům
umění cizího, romanského, germanského a slovan-
ského, pokud tyto výtvory představují vrcholy umě-
leckého snažení doby přítomné, jsou jejím uměle-
ckým výrazem a mohou tudíž býti vzpružením a po-
vznesením uměleckých snah domácích, jak umělectva
samého, tak i obecenstva. Z toho následuje další náš
požadavek: Kuratorium, klerému bude svěřeno věsti
galerii k takové umělecké výši a na takové umělecké
výší ji udržovati, budiž složeno z umělců a budiž
jednotně, a následkem toho peněžní fondy buďtež ne-
dělitelné. Z toho následuje dále, že toto stanovisko
umělecké žádá, aby delegáti slavné vlády, po případě
Mánes
19
article
země a pod., byli rovněž umělci. V úctě podepsaný
výbor Spolku výtvarných umělců „Mánes“, před-
kládaje vysoké c. k. vládě tuto svou zádost, dovoluje
si na konec ještě jednou podotknouti, že ve zřízení
umělecké galerie nepředstavuje si sbírku obrazůa
sochařských prací všech žijících výtvarníků, nýbrž
má na mysli jenom a jenom čistý a přísný, vznešený
a velebný stánek ryzího umění. Za spolek výtvarných
umělců „Mánes“: St. Sucharda, starosta; J. Kotčra,
místostarosla; A. Hofbauer, jednatel. V Praze, v pro-
sinci 1901.“ — Co nás z tohoto pamětního spisu na-
plňuje nemalým uspokojením, ano živým potěšením,
jest ona noblessa tonu, kteroužto naši umělci nalezli
pro svou petici, a kterouž tak neskonale vysoko vy-
niká nad papír, doporučený ministrům německými
výtvarníky, pp. Krattnerem a soudruhy. Petice ně-
meckých umělců byla přeplněna invektivami proti
českým umělcům, proti českému umění pronášely se
tu největší urážky, z nichiž největší byla, že nynějš
rozkvět našeho výtvarnictví podmíněn byl nyněj-
ším úpadkem německého umění v Čechách, ba
že české umění ke svému rozkvětu tohoto německého
úpadku nevyhnutelně mělo zapotřebí, nezapomínajíc
ani toho, že němečtí umělcí již z předu zasypávali u-
mělce české podezřiváním, že by si ve správě galerie
počínali k zůmyslné škodě německého umění a po-
škozování německých umělců. Toho všeho se pamětní
spis „Mánesův“ ani nedotýká, nýbrž obmezuje se na
Mánes
J Kotčr
A Hofbauer
Krattner
Mánesův
Praha
Čechy
spolek výtvarný umělec
St . Suchard
20
article
karakteristiku německého podání jedním nejnutnějším
a také nejtrefnějším slovem: Němci přejí si z galerie
míli podporu umělců, kdežto my čeští umělci chcem
z ní míti podporu uměni! Když byl „Mánes“
takto vytknul distanci, která mezi ním a spolkem
německých výtvarníků se prostírá, shrnuje žhavé uhl
na hlavu těch — umělců, kteří uvítali zřízení zalerie
výstřelkem německo-nacionální zášti po cti českých
výtvarníků a vyslovuje se po sjednocení veškerých
umělců — uměleckou kvalitou zalerie! Bjhle meta,
hodná snažení německých umělců, kteří si chtějí
jména toho zasloužili. V osvědčení vznešeného
hesla „umění pro umění“ jdou naši čeští umělci
ovšem do výšin nejnezištnějšího idealismu, žádajíce
přímo, aby se zfondů galerie kupovaly í výtvory
umění zahraničního, jakkoli mají všechen právní titu
pro požadavek, aby fondy tyto byly obráceny vý-
hradně na zakupování děl pochodících z ruikou uměl-
ců českých laké podle prvotní inlence zakladatelovy.
Němec
Mánes
21
article
(Viz zprávy telef.)
— Říšsko-německý hlas o česko něme
ckých konforoncích. »Münchener N. Nachrichten«
tedy list, který náleží k nejhorlivějším všeněmeckým
publicistickým faisérům v říši německé a je v Bavo-
řích takřka ojedinělým nosičem všeněmecké myšlenky
přináší ve své rakouské rubrice dopis z Vídně, zněn
následujícího: „Stanovisko Všeněmců k česko-něme-
ckým vyrovnacím konferencím jest nyní rozhodnuto-
Po včerejší řeči posl. Schönerera a podle sdělení jinýeh
členů všeněmeckého sdružení nelze o tom pochybo-
vati, že Všeněmci nejen zamítají účastenství na kon-
ferencích, nýbrž že by i proti případnému uzavřenému
vyrovnání, jež by jich programu neodpovídalo, pro-
testovali a živou agitaci roznítili. Zůstanou na svém
nesmířitelném stanovisku a žádají předevšíní záko-
nitě zajištění německé státní řeči dříve než by se dal
k tomu pohnouti, aby se radili o česko-německém vy-
rovnání. Že s tohoto stanoviska neved
žádného mostu k dorozumění s Čechy
jest jasno! Vyhlídky ve zdar vyrovnání bez toho
nepatrné, tím se ještě jenom zmenšují. Neboť bez
N Nachrichten
Schönerer
Vídeň
Čechy
22
article
Všeněmců, za nimiž stojí skutečná většina německého
lidu v Čechách, vyrovníní uzavříli, jest těžko a dot
míry povážlivo, že by se mohlo státi totéž, co r. 1890
se strany Čech provedeno Bylo. Tenkráte toliž, jak
známo, uzavřeli Staročeší vyrovnání s Němci, avšak
Mladočeši jej svým radikalismem odmítli; agitovali
prudce proti němu a dosáhli toho, že zemskými vol-
bámi Staročechy odmelli a z vyrovnání stal se bez-
cenný kus papíru. Něco podobného mohlo by se státi.
kdyby Všeněmci vyrovnání neschválili. Češi počítaj
již nyní s odmitnutím Všeněmců i použijí ho po přípa
dě jakožto výmlůvy, kdyby, dík jejich bočitosti (Bock-
beinigkeit), ničeho nebylo uskutečněno.“ Tato poslední
věta mnichovského listu dýše duchem, jímž se vyzna
menávaly výroky delfické věštírny. Čí bočitost za-
viní v každém případě zmar vyrovnávacích konferencí
v duchu všech rakouských politiků již z předu pocho-
vávaných, „bočitost“ Všeněmců nebo Čechů ? Maj
Němec
Čech
Bock
Čecho
Čechy
23
article
Češi vůběc nějakou potřebu hledati výmluv pro ne-
zdar vyrovnávaček, když i mnichovskému pozorova-
teli jest „jasno, že se stanoviska všeněmeckého nevede
žádného mostu k dorozumění s Čechy“ ? A mají Češ
také zvlášť zapotřebí starati se o to, jak budou vypa-
dati po zmaru vyjednávání, jehožto podmínkou sine
qua non jest uzákonění státní němčiny, resp. vyjed-
návání, jež bez uzákonění státní němčiny, by bylo i po-
dle výkladů mnichovského listu na každý pád bezů-
čelno a o jehož zmar zasaditi se musí i ty strany ně-
mecké t. zv. umírněné, kteréž se vyjednávání po pří-
padě záčastní, aby nebyly smeteny „živou a gilaci
všeněmeckou, kdyžby vyjednávání ta měla nějaký vý-
sledek, podle všeobecného úsudku tak hezpříkladně
pravděnepodobný? A konečně — jakou cenu by mělo
vyrovnání s výslovnou menšinou německého lidu
— Němci a české umění. Velkou úlevu
zjednala podebrané německé žehravosti liberecká
»Deutsche Volkszeilung«, uveřejnivší pod záhla-
vím »Němci a české umění« z Vídně dopis.
v němž provaluje se všechen zadržovaný vztel
našich Němců nad triumfy našich hudebníků ve
světě a ve Vídni. Jakýsi pan »C. H.«, jenž
z dvorního rady Hanslicka má ovšem jen začá-
teční písmeno, vypravuje tu pln svatého rozho
čení, jak prý se »německá Vídeň« oetla na nej-
lepší cestě, získati si jména českého hudebního
města, aniž by se jí tím ublížilo. Slovy, při
nichž »Germania« drží nepochybně tvář svou
skrytu v hlubokých záhybech roucha, líčí tu,
kterak v jednom sále koncertuje český houslista
Čech
Němec
Hanslick
Čechy
Vídeň
Deutsche Volkszeilung
24
article
Jaroslav Kocián, anebo choť jistého redaktora
vídeňského, jehož německy psaný list za Slovany
bojuje, ve druhém sále pak přímo prý opijí se
Vídeň na »Pan Jan Kubelík«, jejž prý německý
velkoprůmyslník podporuje (!) vzdor tomu, že
tento mecenáš následkem protiněmecké štvanice
nucen byl přesídliti z Prahy do Vídně; pak zase
české (böhmisehe lies: tschechisehe) smyčcové
kvartetio. Na bídnou komposici Dwrorschak 'a (mí
být náš Dvořák) »Zlalý kolovrate vyplýtvali vt-
deňšti filharmonikové své vysoké umění ... Tí
tónem jde stesk německých útrob dále a obírá
se přízní vídeňských hudebních listů a nakladatelů,
kteří pražské nyní úplně zčeštěné vysoké škole hu-
dební slouží pražským vydáním konservatorním ()
Největším pomocníkem utlačovaných Čechů ne-
jeví prý se nikdo jiný leč Němci sami, jichž
nacionální svědomí tak snadno prý se dá uspati
českou muzikou, i kdyby to byla štváčská píseň
»Hrom a peklo«. Na důkaz nevděku cituje do-
pisovatel o Janu Kubelíkovi, kterýž prý ze svého
fanatického češství nedělá žádné tajemstvía
čásť svých skvělých příjmů obrací na české
»vzdoropodniky« (míněna to patrně Česká Fl-
harmonie). Nesťastník tento dal prý natisknouti
červeno bilo modrých plakátů ve Slezsku, čímž na
jevo dal své vnitřní smýšlení. (Jaký to nevděk!)
Kocián
Kubelík
Dvořák
Čecho
Němec
Hrom
Vídeň
Praha
Český
Slezsko
Zlalý kolovrat
vysoký škola hu
25
article
Následkem všeobecného rozhořčení dovolil prý
nejmilostivěji, aby česky zbarvená návěští byla
nahrazena jinými (Tak tedy !), na nichž ovšem
jméno Jan nebylo proměnéno v Johann anebo
Hlans (Hrůzné !). Obecenstvo věak bylo již tím
upokojeno a přeplnilo — patrně z vdéčnosti —
sál. Na to následuje ještě něžný vtip o tom,
kterak prý fanatický Kubelík krátce před svým
odjezdem do Ameriky, vlasti dolarů, na rychlo
ve Vídní svým známým virtuosním způsobem
na svých houslích provedl různé nebezpečné
kousky prstní atd. K tomuto dopisu svého vá-
ženého prý krajana přidává liberecký list ještě
leceos z privátní píle vlastní, jako výstřižek
z vídeňského »Fremdenblattu«, jehož hořce
ironický návrh, aby Antonín Dvořák byl jmeno-
ván ředitelem konservatoře vídeňské, s podo-
tknutím, že by to vídeňští přátelé hudby
uvílali s nadšením, bere liberecký »plsmo-
vedoucí« do opravdy, řka, že by to
přece bylo nejvyšší »Gesinnungslumperei«.
Jan
Johann
Kubelík
Dvořák
Amerika
Vídeň
26
article
Velice dobře sluši liberecké »Volkszeitungo,
perla opravdového »Gesinnungslumperei« vyloup-
nutá z krnovské »D. Wehr«, kteráž hrozi opav-
skému městskému divadlu, pakliže nepřestane
dávati Smetanovu »Prodanou nevěstu« »nemi-
lými výstupy«, při čemž prozrazuje, že česká
opera tato dává se při vyprodaném divadle . ..
Nuže, tyto německé kalumnie nemohou nás vy-
rušiti z klidu, nejvýše mohou nás co nejsrdeč-
něji těšiti. Vysvítá z nich nad slunce jasněji, že
némecký tisk, pokud není s to české výkony v
oboru umění bezpodmínečně uznati s pochvalou
a nadšením, musi tak učiniti se spíláním a
projevy nevraživosti a smrtelného záští, nebot
i vášnivý útok libereckého listku není vlastně
ničím jiným, leč důkazem uznání velikému če-
skému umění, neboť ukazuje bezednou zlobu
nad kapitulaci Vídně před českou hudbou. Česká
hudba setkala se ve Vídni s odporem a pakliže
jej takto překonala v době největšího národnost-
ního nepřátelství protičeského a obrátila ve svůj
vlastní triumf, musí na ní zcela nepochrybně
nčco býti. Pakliže naši geniální skladatelě,s
nimiž si němečtí historikové umění ješté před
10 léty nevěděli jiné rady, než že je ve svých
encyklopediích řadili nestoudně do » deutsche
Musik«, ježto o nich nemohli přejíti k dennímu
pořádku, a naší nevyrovnatelní výkonní umělci
přinutili německé péro, dotud proti nim vždycky
do jedu namáčené, psáti hymny o české hudbě
a hudebnících, podařil se prostě v nejmodernějšl
době — Orfedv zázrak. Že se mezi zadinou
německé publicistiky vyskytují ještě podobní
hoši, jako pan »C. H.«, který nazývá Dvorá-
kovy skladby »armselige Composition«, to svědči
proti němu, dokazujeť takto, že plnou měrou
zasluhuje přízviska, vídeňskými antisemity s ta-
kovou oblibou užívaného: Bildungstrottel! O jeho
překlad se nebudeme pokoušeti.
D Wehr
Smetanův
Vídeň
ský městský divadlo
deutsche Musik
armselige Composition
27
article
— Doplňovací volba poslance na Trut-
noveku a Teplicku. Jak známo, vzdal se
poslanec K. H. Wolf mandátu říšského i zem-
ského a nastane tudíž voličům městské skupiny
trutnovské a venkovské skupiny teplické povin-
nost, nového poslance voliti. Volba do říšské
rady za skupinu měsť Trutnova, Broumova,
Police n. M., Vrchlabí, Hostinného, Lanškrouna
atd. jest vypsána ke dni 15. ledna, volba po-
slance do sněmu král. českého za venkovsko
obce okresů teplického, duchcovského a bílin-
ského ke dni 30 ledna. Do skupiny trutnov-
ské zařaděno jest také ryze české město Poline
n. Metují, mimo to v ostatních městech této
skupiny, zvláště v Trutnově, jest hojně českých
voličů. Čechové v tomto volebním okresu jsou
jazýčkem na váze; ku které straně německé se
přidají, ta zvítězí, když dojde k užší volbě. Pri
minulé volbě obdržel český sčitací kandidát pan
JUDr. Jos. Čížek, advokát z Náchoda, témě
300 hlasů, z nichž bylo přes 200 z Policea
doufáme pevně, že i tentokráte čeští voličové
na Trutnovsku v plném počtu k volbě se do-
staví a budou voliti svého kandidáta, aby
podali důkaz, že ani tato skupina není něme-
ckou, jak Němci rádi prohlašují. Jinak bylo
posledně na Duchcovsko-Teplieku; mezi voliči
byla sice dobrá nálada, k volbě se dostaviti,
když zrušeny byly volby nepřímé prostřednictvím
volitelů, aby i zde proveden byl důkaz, že
Wolf
Čecho
JUDr
Jos
Němec
Teplicko
Trutnov
Broumov
Vrchlabí
Lanškroun
Metuje
Náchod
Trutnovsko
Duchcovsko
28
article
Rudohoří jest krajem smíšeným, ale v rozhodné
chvili naslal zmatek, když několika pánům po-
dařilo se získati většinu Čechů, v Duchcověa
v Ledvicích na schůzi přítomných, pro absti-
nenci. V teplické skupině silně smíšeně jsou
zejmena Duchcov, Ledvice, Lom, Osek, Nová
Ves, Nové Verneřice, Hroby, Košťany, Cukmant),
Trnovany, Sobědruhy, Běhánky, Novosedlice,
Bystřice, Bystřany, Břežánky, Hostavice, Světee
a j. obce. Doufáme, že tentokráte Čechové
zdejší zúčastní se voleb a dají své hlasy svému
kandidátu sčítacímu. Jest ale nejvyšší čas, aby
povolaní činitelé z kruhů voličských zahájii
činnost a hotovili se k volbě, než bude zase
pozdě,
— Osobní. Pan Bedřich Fürst, úřadně
oprávněný civilní geometr a lesní inženýr přeložil
sídlo své z Chlumce n. C. na Král. Vinohrady.
Havlíčkova tř. č. 55.
— Úmrtí. Ve čtvrtek dne 19. t. m. zemřel
v Praze pan Theodor Frenzl, hospodářský rada
hraběte Thuna, v 65. roce věku svého ochrnutím
srdce. Tělesná schránka zesnulého bude v neděli dne
22. t. m. o 1. hodině odpolední ve farním chrámu
u sv. Mikuláše na Malé straně vykropena, do Nou-
tonic převezena a na tamním břbitově pochována. —
Ve čtvrtek zemtel p. Ladislav Žeml a, kontrolor
berního úřadu král. hlav. města Prahy, v 48. roce
věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. z chrámu u Kar-
melitánů na Malé straně na hřbitov vyšehradský.
— Z české techniky. Pánové Frant. Lin-
hart z Heřm. Hutě, Vinc. Kroužil z Heřm.
Městce a Gust. Štole z Benic podrobili se dne
20. t. m. druhé státní zkoušce odboru stav. inže-
nýrství a byli veřejně prohlášení inženýry.
Čecho
Fürst
Král
Havlíčkův
Frenzl
Thun
Mikuláš
Žeml
František
Štol
Rudohoří
Ledvice
Duchcov
Lom
Osek
Nová Verneřice
Košťany
Cukmant
Trnovany
Sobědruhy
Běhánky
Novosedlice
Bystřice
Bystřany
Břežánky
Hostavice
Chlumec
Praha
Kara
Lin
Heř
Městec
Na
Benica