ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 c7e6d0d0-8f19-11dd-a3b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 149, place 94, org 18, work 7
1 masthead
16. října 1913. číslo 284.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
jenž ve školství jistě mnoho mohl prospěti. Dosa- vadní člen dr. Budínský nahražen posl. naduč. Havlíkem. Jmenování okr. škol. rad provedeno bude dne 24. října. Zatím se ještě pilně pečea kuchtí to, co jsme již pověděli v dřívějším dopise. K nepochopitelným a nepřirozeným zjevům u nás patří povinnost obce české vydržovati školy pro německé cizí děti. Město Brno a celá řada měst německých nejen nejsou donucena vydržovati české potřebné školy měšťanské i obec- né pro příslušné do obcí těch děti české, ba ne- konečné překážky za lhostejného přihlížení úřadů činí školám soukromým, ba je zapečeťují (Buto- vice, Miroslav. Znojmo), ale město české Vyškov musí vydržovati pro 104 děti 4třídní německou školu, ve které je jen 31 německých dětí, ostatní české. Z těch 104 dětí je 7 cizích, které dle na- řízení německé školní rady musí obec ve škole trpěti. Měšťanka německá ve Vyškově má ve 3 tří- dách 79 žáků, z toho je 55 cizích — pro které město Vyškov musí měšťanku vydržovati a zbýva- jících 24 jsou děti české. Zaráží při Vyškově ta velká číslice českých dětí ve zbylečných školách německých. A jako je to ve Vyškově, je i v Litovli. Tam je v 5třídní smíšené obecné škole německé 133 dětí (loni 157, tedy o 24 méně), z těch je lito- velských 101, ostatní jsou až z Dol. Rakous az Vídně! Na 3třídní měšťance německé chlapecké je 63 hochů, z toho 26 litovelských, ostatní cizí. na 3třídní měšťance divčí německé je 42 děvěst, z toho 25 z Litovle, ostatní cizí. Tedy pro cizi děti až z Vídně importované, musí se vydržovati v Litovli dvě německé měšťanky, zatím co Vídeň zavřenou má školu Komenského. Tyto poměry křiklavé, a o nápravu zrovna křičící, ukazují, že naši Němci nemají příčin k nářku o utiskování. ale že jsme to my, kteří musíme se vším úsilím domáhati se revise paktu moravského.
doktor Budínský Havlík Miroslav Měšťanka Komenský Němec Dosa Brno Buta Znojmo Vyškov Litovel Dolo Rakousy Vídeň
5 article
Ze Slezska.
Slezsko
6 article
(Sociální demokraté pro reformu snč- movního volebního řádu. — Tak se rychvaldští Poláci zmýlili.) Zemský výkonný výbor českoslovanské strany sociálně demokratické ve Slezsku uveřejňujev posledním čísle svého krajinského orgánu „Duchu Času“ projev, jímž formuluje stanovisko strany k otázce sněmovní volební opravy. V úvodu jest konstatována neudržitelnost nynějšího řádu voleb- ního, jenž obsahuje těžké nacionální i sociální křivdy a odsuzují se všechny snahy, směřujícík oddálení volební opravy. Dále vytýká se vládě, že nepředložila sněmu svůj návrh volební opravy a že nevyužila svého vlivu na sněmovní strany zájmu volební opravy. Naopak vláda strany vo- lební opravě nepřátelské v jejich úsilí podporuje, což zejména dala na jevo tím, že nesvolala zemský sněm k podzimnímu zasedání, v němž měla býti zvolena permanentní komise pro opravu volebního řádu. Vůči těmto skutečnostem prohlašuje seciálně demokratická strana dělnická, že nadále trvá na svém požadavku všeobecného, rovného hlasovací- ho práva na sněm a jen v tom případě, kdyby nynějšímu jeho zavedení stavěly se na odpor ne- překonatelné překážky, jest ochotna spokojití se se všeobecnou kurií volební, v níž by však volili jen ti, kdož až dosud z volebního práva jsou vy- loučeni. „S volební reformou, zavádějící jakoukoliv pluralitu, strana spřáteliti by se nemohla“ a tako- vouto reformu musila by co nejostřeji potírati. So- ciálně demokratický projev končí výzvou ku pří- slušníkům strany, jimž se ukládá za povinnost vy- konati náležité přípravy k mohutné manifestaci za demokratisaci volebních řádů, jež by většině zem. sněmu, vládě i slovanské minoritě důrazným způ- sobem tlumočila přání širokých vrstev lidových.
Polák Slezsko českoslovanský strana sociálno demokratický
7 article
Za polské součinnosti byla loni zřízenav Rychvaldě německá škola. Stalo se to v tom do- mnění, že společnému úsilí polských a německé školy se podaří ubíti české školy matiční. Jakz posledního našeho dopisu jest patrno, zklamalo toto očekávání pány Poláky i Němce na celé čáře. Českým školám dětí neubylo, ani nepřešly do školy německé. Za to přešly tam děti polské a které nepřešly dobrovolně, byly k tomu i donucovány. Stalo se to na př. v Bohumíně, kdež německá rad- nice odmítla polské matce, v Rychvaldě bydlící, vyplatit chudinský příspěvek na dítě, dokud je nedá do německé školy. Tento a jiné ještě pří- pady přiměly polský tisk k protiněmeckému úfoku, v němž vyčítá se rychvaldským Němcům, že s Po- láky uzavřenou „zgodu“ tak špatně dodržujía hrozí se přerušením dalšího přátelského poměru. Podivno, s Čechy o dohodě ani slyšet nechtějí, s Němci „zgodu“ mají a litují, že ji nemohou míti dále. Opravdu, podivné jsou cesty slezských Po- láků.
Polák Němec Rychvald Bohumín Čechy
8 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9 article Rumunská otázka v Uhrách.
Rumunská otázka v Uhrách. Posl. dr. Rud. Schuller vyžádal si mí- nění četných předáků rumunské národní stra- ny o rumunské otázce v Uhrách a odpovědi uveřejnil v „Pester Lloydu“. Předseda rumun- ské národní strany, dr. Miháli, napsal mi- mo jiné, že obtíže smíru mezi Rumuny a Ma- dary nespočívají tolik v otázkách politických, jako v utopistické snaze, šířící se stále více mezi Maďary a mající za cíl přinutiti všechny
Posl doktor Ruda Schuller Lloyd Mihát Rumun Maďar Uhry Ma
10 article
nemaďarské národnosti, aby se postupně roz- tavily v madarském plemeni. Proti takové- mu, uměle mezí Maďary pěstěnému mínění stojí však přirozeně vzrůstající sebevědom národností, že jsou domorodým obyvatel- stvem, chtějí v Uhrách žíti a zemříti, ale své národnosti a svých kmenových zvláštno- stí, jež zdědily po svých praotcích, zejména řeči, víry a národní individuality nikdy se ne- vzdají a budou toto pro ně drahé dědictví há- jiti třebas i na život a na smrt. Posl. Vajda popírá, že by odpor Ru- munů proti Maďarům byl dílem agitátorů z království rumunského. Vina padá na maďar- ské státníky, kteří využili některých nepřes- ností v textu národnostního zákona z r. 1868 každé nejasné místo vykládají pouze na pro- spěch maďarské hegemonie a na škodu národ- ností, nedbajíce nikterak úmyslu šlechetného zákonodárce Deáka. Pořadatel ankety posl. Schuller za- vírá svou zprávu poznámkou, že vina skutečně nespočívá na Rumunech, poněvadž zná dobře jich vůdce a ví, že si nepřejí ničeho více, než aby mohli žíti v přátelských poměrech s ma- darským národem. Povinností vlády jest, aby jima to umožnila.
Maďar Posl Vajda Deák Schuller Rumun Uhry
11 title
Za hranicemi.
12 article Ruský korespondent o nás.
Ruský korespondent o nás. Být novinářským korespondentem, není vlastně vděčné řemeslo. Každou chvili se octneš v jiném kraji, s jinými zvyky, s jinými tradicemi, kde že tu člověk stihne tak rychle se orientovat, jak toho žádi denní povinnost psát a psát. Není divu, že potom novinářské korespondence bývají tak zají- mavé, tak svěže nové, že s pravdou už nemivají skoro zic společného. Největší nebezpečí těchto zběžných dojmů je právě v tom, že korespouden v rychlosti prvý případ, s kterým se potkal, gene- ralisuje, aniž ho hněte svědomí, že snad vůbec ne- vystihuje své úlohy Podobná nehoda stala se dopisovateli „Rěči““ Vladimíru Vikterovu. Pan Viktorov prodělal v Bul- harsku válečnou kampaň a teď se vrací přes Ra- kousko-Uhersko do Ruska. Zastavil se v Pešti, ve Vídni, ve Lvově a v Krakově a koncem září přijel i do Prahy. V „Rěči“ uveřejňuje právě svoje do- jmy ze Slezska a z cesty do Prahy.
Vikterův Viktorov Rusko Pešť Vídeň Lvov Krakov Praha Slezsko RakouskýUhersko
13 article
Ve Slezsku měl „makedonské dojmy. K baši- bozukům, vraždícím polské bezbranné lidi, připo- čítal Němce a — Čechy. „Začínaje s přebarvováním polských příjmení na česká, s falsifikací filologie a statistiky, čeští inženýři a direktoři německých závodů ve spojení se zástupci politických úřadů dosáhli, že koncem minulého století dělníci a selské massy v tom kraji začali si říkat „my Slezáci“a svůj jazyk nazývat „slezským“, což úřadní stati- stika úslužně zaregistrovala jako „mluvící česky.““ Ale Poláci prý se dali do záchranné práce, což prý se jim v mnohých místech skvěle zdařilo. Na doklad uvádí statistiku z Dombrové, Kunčic a Dět- marovic. Podle udání Viktorova v Dombrové roku 1390 bylo 893 Poláků a 1987 Čechů, r. 1900 však se přihlásilo 3004 Poláků (Lukešův „Obraz Slezska v číslech“ uvádí jich 3258) a jen 565 Čechů (Lukeša 823.] Pan Viktorov měl však dále uvésti data za r. 1910, kdy se přihlásilo Poláků 3453, ale Čechů již 1911. Při Dětmarovicích docela spletl statistickí data, což snad je vinou špatných zápisek. Pror 1890 uvádí počet Poláků 730, pro r. 1900 1353 Čechů v stejném období 2368—2243, kdežto správně se jeví, že r. 1890 přihlásilo se Poláků 730. Čechů 1353, r. 1900 Poláků 2368. Čechů 343, ale r. 1910 co p. Viktorov neuvádí, přihlásilo se v Dětmarovi- cích Čechů 2616 a Poláků jen 740. v Cifry z Dombrové. Kunčic a Dětmarovic uváde jako nejcharakterističtější; ukázali jsme, jakým právem.
Němec Čecho Slezák Polák Viktorův Lukešův Viktorov Slezsko Dombrová Kunčice Dět Dětmar Dětmarovice Čech 2616
14 article
V boji za národní školu zase prý kráčejí Češi a Němci společně proti Polákům. Ale dopoušlí, že Němci podporují jen nižší české školy. Ale to prý neleká české inženýry, aby dále neprotéžovali če- ské a německé dělníky na úkor Poláků. Trochu lépe ho nalaďuje cesta požehnanou Hanou. Ale i ten dojem mu pokazil rozhovor s ja- kýmsi českým vlastencem. Hovořili spolu polsky toliž tak mluvil p. Viktorov a tak mu rozuměl spolucestující. Jestliže rozhovor je správně repro- dukeván, potom ovšem nemohl si udělat o hloubce našcho slovanského cítění příliš příznivý úsudek. Reprodukujeme tento rozhovor pro výstrahur — Vy jste. Polák? . .. — Ne. Rus. A, na zdarl Ale proč mluvíte polsky a ne česky s re — Nenaučil jsem se posud česky. — To není hezké. Každý Rus se má naučit česky. Bezicho zůstaly jen dva slovanské národy. náž a váš. Každý Čech umí ruskyl — I vy — Já neumím. Mluvit neumím, ale vše roz- umím. Řekněte něco, přeložím vám to. Ale soused přecenil své znalosti. Nemohl ani přeloži“ fráse: Kuda vy jedetel (Kam jedete?). Opakoval jsem mu to polsky a hned pochopil. — Vidíte, že je polský jazyk bližší vašemul
Čech Němec Polák Viktorov Rus Kuda Rus
15 article
Soused se zamyslil. Bylo mu to asi nepříjemno Pospíšil jsem si ho potěšit: — Vždyť Poláci jsou také Slovanél — Nu! . . . Slované, ale ne takoví . . . My jsme jiní. My jsme jako Rusové. My a Rusové mno- ho můžeme vykonat . .. — Na příklad? — Opět se zamyslil a po hodné chvíli řekl „Mnehol Doufejme, že tento rozhovor jest vlastní styli- sací autorovou, že rozumný Čech mluvil by s Ku- sem rozumněji. Katolická církev v Srbsku. Potvrzují se pověsti, že by papežská stoliee byla již uzavřela konkordát se Srbskem, kdyby to Rakousko-Uhersko nekazilo. Srbsko jest ochot- no dáti katolické církvi největší svobodu, jaké vůbec nějaká církev může požívati v moderněm státě. Papežská stolice moudře nemůže na sebe vzíti vinu, že propásla tak příhodný moment,a proto uzavře konkordát i přes to, že to není po chuti Rakousko-Uherska, jež dělá ještě politiku s náboženskou nesnášelivostí, jak ukazuje proná- sledování pravoslaví v Haliči a Uhrách. Katolická církev v Srbsku bude docela samostatná a jen papežské stolici podřízená. Celé srbské království bude tvořiti jediný církevní obvod. Pro počátel bude v Srbsku (hlavně v novém) asi 20 katolických lar, na něž budou vládou pozváni slovanští franti- škáni z Bosny a Hercegoviny, kteří s pravoslav- nými Srby v dobrém poměru žili od Kosova. Oni budou Srbsku zárukou, že se tam nebude díti fa- natická jezovitská propaganda, kterou se v Bosně stal smutně pověstným arcibiskup Stadler. Kato- lické duchovní v Srbsku bude platiti stát, ale vlá- da nemá ničeho proti tomu, když i katolické cír- kevní obce k tomu přispějí.
Pospíšil Polák Slovanél Slovan Rus Mnehol Srba Stadler Kato Čechy Srbsko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Halič Uhry Bosna a Hercegovina Kosov Boseň Ku
16 article
Pobouření v Německu pro weliskou otázku. Otázka dosazení zetě císaře Viléma, princ Arnošta Augusta Cumberlandského, na trůn brunš- vický, která má býti německou spolkovou radou rozhodnuta asi 24. nebo 25. t. m., je stále předmětem prudkých polemik v německém tisku, jehož valná část trvá na tom, že prine Arnošt August nemůže se státi spolkovým panovníkem německým, pokud ve státoprávní formě výslovně nevzdá se nároků na Hannoversko, a některé listy nepřímo i přímo útočí na císaře Viléma, že prý dbá více zájmu své ro- diny než zájmu říše. „Rheinisch-westfälische Ztg.“ otázala se po- slanců zemského sněmu pruského, jak soudí o tom, že mají býti zrušena usnesení spolkové rady zr. 1885 a 1907 bez předchozího státoprávně nepochyb- ného zřeknutí se Hannoverska se strany Čumber- landských. Výsledek ankety jest, že všechny stra- ny kromě centra jsou skoro jednomyslně proti ta- kové úpravě bruněvíckého nástupnictví Tak praví konservalivec šl. Dewitz: Že by říšský kaneléř bez dokladu nepochybného splnění usnesení spolkové rady měl národ proti sobě, je jisto... To by bylo pro Prusko zradou na vlastní věci, před jejíž vahou dynastické zájmy v dobře pochopeném zájmu zúčastněných dynastií nemohou přicházeti v úvahu. Národní liberál Knupe píše: Kdyby přes ne- vyjasněnou otázku zřeknutí se Hannoverska byl uči- něn vážný pokus, aby princ Arnošt August na- stoupil v Brunšvicku na trůn, nebo kdyby to do- konce mělo býti provedeno, pak by vznikla bouře odporu, proti níž byla listopadová bouře r. 1909 hračkou. Pokrokovec rektor Schepp praví: Mezi stra- nami pravice a levice je v této otázce sotva jaký rozdil. O tom, že bez závazného a nepochybného zřeknutí se Hannoverska žádný Welf nesmí vstoupit na brunšvický trůn, je u nich jen jedno mínění.
Vilém Arnošt Augusta Cumberlandský Arnošt August Welf Německo Prusko Brunšvicko spolkový rada
17 article
„Deutsche Zeitung“ klade otázku, co by císa Vilém I., za jehož vlády se Hannoversko stal pruskou provincií a Hohenzollernům byla získána německá císařská koruna, řekl k okolnostem a ve- dlejším zjevů, za nichž se nyní cumberlandské ná- stupnietví v Brunšvicku stalo velmi znepokojující olázkou dne. Císař Vilém I. kladl ve svých proje- vech k Hannoveranům opětovně důraz na povinnost. spojiti Hannoversko pevně a trvale s Pruskem: po- vinnost sebezachování i národní zájem přikazuje zameziti pravděpodobný návrat nebezpečí, jichž nutno se pro nepřátelské stanovisko Hannoverska obávati také pro budoucnost. Ale bezprostředně po bitvě u Hradce Králové poznamenal. Vilém I. seznamu mírových podminek také požadavek, aby Hanneverský rod od svých dědických nároků na Brunšvickko. Cumberlandští měli tudíž vůbec vy- stoupiti ze společenství německých panovníků. Jejich dědické nároky na Brunšvicko pak po- trvaly, ale splnění těchto nároků bylo v r. 1385 odepřeno a taktéž r. 1907, pokud Cumberlandití definitivně a vesměs se nezřeknou opětného na- bytí Hannoverska. To byla podmínka, od niž by císař Vilém I. byl nikdy neupustil. — Konečně se táže „Deutsche Ztg.“: Kdo věří, že by zvěčnělý monarcha při sřatku hohenzollernské princezny byl zapřel velkost své panovnické povahy. To ne- věří nikdo. Vilém I. sám se po tuhém zápasu s rozervaným srdcem prostě podrobil povinnostem, kterých vyžadovaly státní nutnosti, když se vzdal své lásky ku princezně Elišce Radziwillové. Sotva by byl připustil zasnoubení a sňatek svého nej- slaršího vnuka s princeznou z rodu Šlesvicko- Holštýnského, kdyby vévoda Augustenburský jii před tim jako věrný německý muž se byl nesmířii s Pruskem a říší a nevzdal se každé myšlenky na
Cumberlandský Radziwillová Augustenburský Prusek hannoversko Brunšvicko Hradec Králové Šlesvicko Deutsche Zeitung Deutsche Ztg
18 article
panství svého rodu v definitivně pruské provincii Slesvicku-Holštýnsku. V tomto roce velkých vzpo- mínek nesmíme a nesmí především spolková rada. na níž záleží rozhodnutí, pustiti se zřetele vzpo- mínku na prvního německého císaře a jeho mínění o welfském nebezpečí. Tyto pichlavé narážky „Deutsche Ztg.“ míře zcela zřetelně na berlínský dvůr, ještě určitěji všal se vyslovil „Hannoverscher Courier“, jenž ostře odsoudil nastávající rozřešení brunšvického ná- stupnictví jako politickou oběť, která se přináší dynastickým zřetelům. Protože si císařova dcer zvolila posledního Welfa za manžela, upoušti prý se od vážných říšských zájmů a provádí se ro- dinná politika. Proti článku „Hann. C.“ odhodlala se vláda vystoupiti poloúřadním projevem v „Nordd. Allg. Ztg.“, v němž se ostře odmítá výčitka, učiněná císaři a králi, a prohlašuje se: „Třeba by se mínění o podmínkách pro nastoupení prince Arnošta Au- gusta na trůn v Brunšviku ještě rozcházela, jest rozhodně jisto, že pro stanovisko císaře a jeho vlády nebyly rozhodnými sňatek císařovy dcer a dynastické rodinné zájmy, nýbrž princem před jeho zasnoubením a sňatkem se svolením jeho pana otce učiněná prohlášení a tím pro budouc- nost říši a Prusku poskylnuté záruky. Právě toto prohlášení, zejména list prince Arnošta Augusta, zaslaný říšskému kancléři, se však v německé veřejnosti nepokládají za dosta- tečná, a celý poplach má důvod v tom, že starý vévoda Cumberlandský nechce se snížiti k formál- ní renunciaci a že bodří Hannoveráci od r. 1866 se ještě nesmířili s prušáckým jhem, nýbrž chovají posud naděje, že se jim někdy podaří vymknouti se mu za pomoci legitimního panovnického rodu. Italské námořní zbrojení a středomořská politika.
Courier Hanna Arnošt Au Prusek Augusta Brunšvik Deutsche Ztg SlesvickoHolštýnsko
19 article
Pozornost budí úsilí nového italského mi- nistra námořnictva, urychliti postup lodních sta- veb. Čtyři velké lodi, které mají nahraditi starý typ „Sicilia“, počnou se brzy stavěti a překonaj prý útočnou i obrannou sehopností lodi nejpřed- nějších válečných loďstev. Charakteristické vlast- nosti těchto lodí budou: nosnost 30.000 tun, délka 185 m, rychlost 24 až 26 uzlů. Posádka bude čítati 1300 mužů. Kromě děl, umístěných ve věžích, bude výzbroj doplněna jistým počtem děl středního malého kalibru, umístěných na bocích. Zajímavo jest, že nejnověji, patrně následkem sblížení franko-španělského, jehož účinky se dotý- kají zejména mocenských poměrů ve Středozem- ním moři, ozývají se v Italii hlasy po shodě mezi Italií a Francií v politice středomořské.
Francie Sicilia
20 article
„Osservatore Romano“ přinesl zoufalý článek, v němž dovozoval, že Italie je isolována násled- kem posledních událostí a že dohoda franko-špa- nělská znamená pro italskou diplomacii nezdar. Na tento článek ozvaly se různé odpovědi. zejména „Messaggero“ praví, že se nesmí upadati z krajnosti do krajnosti, a když se trochu pře- hnaně velebila znamenitá posice Italie, nesmí se nyní křičeti o pohromě pro dohodu, která byla předvídána, dávno očekávána a která ostatně se stala nutnou postavením Francie a Španělskav Marokku. „Messaggero“ dodává: To znamená, že by mezi Francií a Italií nebyla napříště možna srdečná dohoda středomořská, směřující k vítěz- ství politiky dobrého sousedství v severní Aírice, Této dohody, která se nepříčí závazkům trojspol- kovým, si některé významné listy francouzskév poslední době přejí, a my bychom přijali její před- zvěst s veškerou sympatif. Francie a Italie mohou a musí postupovati ve shodě ve Středozemním moři i jinde ke svému vzájemnému prospěchua k většímu zajištění evropského míru. „Italia“, která často přináší mínění oficiálních kruhů, píše podobně a praví, že dohody franko- španělské se nikterak nepříčí dohodám franko- italským ve Středozemním moři, i vyslovuje rovněž přání, aby mezi Francií a Italií přestala politika nedůvěry a zbytečných polemik. Rodmond protí Churchillovi.
Osservatore Italia Churchill Francie Maroko Italia
21 article
Vůdce irské nacionalistické strany Redmon pronesl v Limericku velkou politickou řeč, v níž se rozhodně postavil proti projevu ministra Win- stona Churchilla v Dundec. Zejména pravil Jisté částí řeči ministra námořnictva dávaj na srozuměnou, že připustí možnost, aby home rule se nevzlahovala na kraje ulsterské. Takovýto návrh je napresto nepřípustný a neproveditelný. Jsme ochotní dátí irským protestantům veškeré záruky, kterých si budou přáti, pokud jde o jejich náboženství, ale není nám možno smířiti se ani n okamžik s vyhlídkou, že Irsko bude zkomoleno Říci, že v Irsku jsou dva národové, je hrůza a blasfemie. Irsko je jedině a nedilné. Ti, kdož mluv o tom, aby bylo roztrženo ve dví, nechápou na- prosto nacionalistické hnutí. Chceme vrátiti život irskému národu bez rozdílu mezi katolíky a prote- ztanty, bez rozdílu obvodů nebo provincií. Cele Irsko zná náš ideál. Nezměnil se nikdy a nikdy se nezmění.
Redmon Win Churchill Dundec Irsko
22 article
pro Tunel pod La Manche. Z francouzské strany bylo v poslední době opěl poukazováno na výhody, jaké by mělo zřízení utn tunelu pod průlivem La Manche. Z Paříže bylo by pak možno dojeli do Londýna za 5 hodin bez moř- ské nemoci, zvýšily by se veškeré styky kran- couzsko-anglicke, došlo py k intimnějšímu prcnikání obou národů, což by bylo utužením srdečné do- hody. To vše je nepochybno, a přece nalézají fran- couzské vývody v Anglii málo chlasu.
Le Manche Paříž Londýn Anglie Le Manche
23 article
„Daily Graphic přinesl sice nedávno celou řadu dopisů, schvalujících projekt z ruzných dů- vodů, jistý ctihodný duchovní žádal dokonce zří- zení tunelu, aby pocit nebezpeči otřási netečností mladých generací, příliš zapominajících na své po- vinnosti k vlasti, ale v kruzích, jejichž minění má skutečný význam, nejeví se pro návrh žádné na- dšení. Nedlouho před prázdninami přijal minister- ský předseda Asquith parlamentní delegaci, která chtěla seznati jeho minění o této záležitosti, ale choval se poněkud chladně a neváhal podotknouti, že nevidí, jaké nové skutečnosti by se mohla dele- gace dovolávati, která by mohla změniti posud vždy nepříznivý úsudek předešlých komisi, jež věc zkou- maly. Dodal, že osobně nemůže míti mínění o tak technické otázce a že se bude říditi úsudkem nové zprávy, kterou připravuje výbor pro národní obranu Ostatní ministři také nepokládali za vhodné projeviti své mínění a v konservativní strané se dlouho mlčelo, až „Times“ před několika dny při- nesly článek svého vojenského dopisovatele, v němž se dlouze vykládají nebezpečí projektu. „Times“ prohlašují, že úplně schvalují tyto úsudky; uzná- vají, že od r. 1882, kdy byl projekt vážně zkoumám, se postavení Anglie vůči mocnostem na pevnině značně změnilo, ale v její neprospěch. Na moři jako na zemi je dnes poměrně méně silna než před třiceti lety: není tudíž viděti, proč by projekt byl dnes méně nebezpečný než dříve. „Žříditi tunel“ , praví na konec, „bylo by vzdáti se naší ostrovní povahy, totiž nejjistější záruky naší bezpečnosti. Je naprosto nepřípustno, abychom se vzdali takové výhody a abychom působili nové úzkosti a novou zodpovědnost těm, kteří mají na starosti naši ná- rodní obranu.
Anglie Daily Graphic Times
24 article
Jak viděti, je hlavní důvod, uváděný proti tu- nelu, stále týž, totiž nebezpečí vpádu, nemožnost. dosáhnouti přes veškerá myslitelná opatření na- prosté bezpečnosti. „Tempsu“ však vyslovuje Jacques Dolimal pochybnost, že by tento důvod byl nejvážnějším. Je jiný důvod, který aspoň pro liberály má stejnou váhu: tunel není jen více méně problematická mož- nost nepřátelského vpádu, je to naprostá možnost zakročiti na pevnině. Nyní v případě srážky je jisto, že expediční sbor neopustí metropoli, pokud angli- cké loďstvo definitivně neovládne moře; nebude to ovšem trvati příliš dlouho, ale poskytne to času k rozvaze. V den, kdy by tunel byl zřízen, bylo by nutno rozhodnouti se ihned, a to je něco jiného. Kromě toho liberálové seznávají, že od té doby. kdy bude úplně připuštěno, že Anglie může a musí zakročiti na pevnině, nebude jí už možno hráti tu podřízenou úlohu, s jakou by se její malá armáda žoldnéřská musila spokojiti dnes. Tunel znamená dříve nebo později povinnou vojenskou službu, je však známo, jak tato myšlenka ještě odpuzuje vel- kou většinu anglického lidu. Prohlašují-li Angličané, že chtějí udržeti svou ostrovní povahu, tvrdí-li, že chtěií zůstati doma a nemíchati se do záležitostí na pevnině, je to do jisté míry věcí citu, ale je to zároveň něco velmi určitého. Proto soudí pisatel, že z francouzské strany nemá se v této otázce na Anglií naléhati.
Dolimal Angličan Anglie
26 article Oslava padesátiletého trvání Sokola lublaňského.
Oslava padesátiletého trvání Sokola lublaňského. V Lublani, 12. října 1913. (Původní dopis „Národních Listů.“) Půlstoleté jubileum zdejšího Sokola z původně proponované domácí slavnosti stalo se velikou ma- nifestací všeho slovinského a vlastně jihoslovan- ského Sokolstva. Neuskutečnil-li se letos v Lublani veliký sokolský slet, měla zaň Lublaň včeraa dnes náhradou jakýsi slet „en miniature“ a srdeč- nost i radost, s nimž Sokolstvo přijala, dávají tu- šiti, jak v přištím roce při sletu cele otevře se náruč bratří slovinských. Oslava počala v sobotu 11. t. m. v zřejný m cvičením dorostu, jež se konalo večerv tělocvičně Národního domu za hojné účasti. Za zvuků hudby nastoupila nejprve čtyři družstva hochů 12—15letých, která provedla zdařile cvičení na bradlech, koni a hrazdé. Potem následovala prostná cvičení 75 cvičenců, hochů 5—12letýcha prostná cvičení 25 cvičenců II. oddílu. Bezvadné a přesné výkony byly odměňovány hojným po- tleskem. Zábavu poskytly hry I. oddílu, zajímavou pak podivanou skupiny II. oddílu, jež dosáhly vrcholu v kombinaci s nářadím. Ve velké dvoraně Národního domu konal se potom přátelský večer, při němž pozdraveni chor- vatští hosté. V neděli dopoledne konala se za ohromné účasti slavnostní schůze opět ve veliké dvoraně. Zahájil ji starosta Sokola lublaňského dr. Murnik srdečným proslovem, v němž uvítal zástupce České obce sokolské, chorvatského srbského Sokolského svazu, župana lublaňského dra. Tavčara a podžupana dra. Trillera. zástupce učitelstva, slovinské ženy a četné spolky a korporace a konečně Zvezu Slovenskego Sokol- stva a župy. Vzpomenul ve významné této chvíli
Sokol lublaňský doktor Murnik Tavčar Zveza Lublaň Sokol II srbský sokolský svaz Slovenskego Sokol
27 article
— Dobrá! Ať žije ideál. Ať se pěstuje. A především ne slovy, ale příkladem. A sil- nější napřed! Naši pražští soudruhové žijí v podmínkách rozhodně příznivějších. Jim ná- leží, aby nás příkladem předešli. — To právě chtějí. Vydávají se na cesty se svým uměním ... — Ale, jak! To je to! Jestli ideál, tož ideá A především čistý v principu. Není vše- cko umění, co se kryje tím jménem. Pravé umění je výraz idey. Rozuměj svůj výraz sve idey ... — Jaká pak idea, umělecký výlet! — Právě zde je chvíle přiznat barvu! Už volbou, přípravou ukázat, co jsem zač. — Snad by neměli umělci na pohostinský výlet studovat zvláštní hru? — Bylo by rozhodně lepší, než sebrat kde co právě běžný tok repertoáru hodil na břehí — A dokonce snad nějakou původn hru, domácí, svou obsahem i tvarem? — Bylo by rozhodně idejnější! — Původnost sama neznamená ještě umě- leckou cenu! — Ale rozhodně více snahy, než známý oblíbený postup. Zajet si někam do soused- ství, ohlédnout se, okoukat, co a jak tam tropí, pak se vrátit, pitvořit se po jiných a vy- šlapovat si, jakoby to všecko bylo vlastní Snad je to všecko tuze šikovné, třeba i nutné pakliže nic vlastního po ruce není, ale také umění to ještě žádné není. My zde na ven- kově jsme otevřenější letory, nepřetvařujeme se rádi a mluvíme proto krátce o své — živ- nosti. Z předsíně vysoké instance. Strany se kočkují, vyměňují názory, nežli jednání začne. Obecné napětí, kterak výrok povolané instan- ce dopadne v tom sporu — zájmů.
Jim Al Dobrá
28 article Hudba.
Hudba. Nová saisona Komické opery. Z Paříže 8. října. Komická opera zahájila, stále za ředitel- ství Alberta Carréa, nové období po leíních prázd- ninách řadou abenentních večerů, v nichž přišla nejdříve na řadu nejvýznamnější novinka z po- sledního jara, Charpentierův „Julien“, jehož obi hlavní role zůstaly stále v rukou prvních předsta- vítelů Marguerity Carré a Rousseliěra. Z novinek přijde na řadu nejprve Trépardovo lyrické drama „Céleste“, jehož text je zpracováním románu Gu- stava Guichesa. Pak budou studována dvě díla cizí, a to „Francesca da Rimini“ od italského skla- datele Lécniho, jejíž libreto je adaptace kusu Crawfordova, pořízená Marcelem Schwoobem hraná kdysi v divadle Sáry Bernhardtové, pak „Krátký život“ od španělského skladatele Manuela de Falla na Millietovo zpracování básně C. P. Shawa. Potom dojde opět na domácí produkci. Na slova paní Rostandové a Maurice Rostanda napsal Tiarko Richepin tříaktovou operu „Sirkářku“, „Tisíc a jedna noc“ daly látku Lucienu Népotymu k textu pětiaktové komické opery „Maruf, kafr- ský přištipkář“, jejímž autorem jest kapelník Opery a autor „Dcery Rollandovy“ Henri Rabaud. Legenda Maeterlinckova „Běatrice“ poskytla látku opeře Alberta Wolffa, pro jejíž titulní roli se po- čítá s paní Georgettou Léblancovou. Bruneau slíbil své čtyřaktové lyrické drama „Čtyři dnové“. Ko- nečně pro jeden večer jest chystána aktová opera „Messauda“ od ředitele lilleské konservatoře Ra- teza epolu s baletem „Chvíle lásky od Marcella Bertranda.
Carré Charpentierův Julien Rousseliěra Céleste Francesca da Rimini Crawfordův Schwoob Falla Millietův Shaw Rostand Mauric Rostand Richepin Népoty Rollandův Rabaud Maeterlinckův Běatrice Wolff Léblancová Bruneau Bertrand Paříž ko Sára Bernhardt
29 article
Ze staršího repertoiru se vrací divadlo zejmě- na k Terrassově „Svatbě Telemachově“, k Messa- gerovu „Fortuniu“, k Dukasově „Ariadně a Modro- vousu“ a k ostatním novinkám Zaparrovým. Lazza- riovým. Lerouxovým a jiným z posledních let. Vedle oper, jež tvoří, jako „Carmen“, „Louisa“ „Hofímannovy povídky“. „Mignon“ a „Pelléas Melipsande“, stálý repertoir, přijde opět na řadu z klassické hudby „Fidélio“ Beethovenův, „Alce- sta“ Gluckův s paní Litvinou, „Orfeus“ s pan Croizovou a „Norma“ s paní Kuznicovou. Jako každého roku pospíšilo i letos ředitelství zajistiti si pro svůj pěvecký soubor nejlepší absolventy konservatoře, jimž udělení cen ukládá povinnost. vystoupení na scénách, slátem subvencovaných. Rok za rokem stoupá s uměleckým úspěchem di- vadla zájem obocenstva, tak že letos bylo nutno připojiti k dosavadním třem ještě pondělek jako čtvrtý den abonentní. R. K. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večer koná se v Národním domě na Král. Vinohradech obvyklý čtvrteční koncert řízením p. Ant. Rybáře. Na pořadu jsou skladby od Smetany (Slavnostní průvod). Aubera (cuv. k op. „První den štěstí“). Glazunova (Lyrická báseň). Masseneta (.Neapol- ské scény“, suita). Fibicha (.Vesna“, symí. obraz), Goldmarka (entr akt z op. „Sábská královna“) a Griega (Symfonický tanec č. 4). Vstupenky po 70 hal., rodinný lístek (3 osoby) po 1.90 K prodávají se od 7. hod. večer u pokladny.
Ariadna Zaparrův Lerouxův Carmen Louisa Hofímannův Pelléas Melipsande Beethovenův Gluckův Litviný Orfeus Croizová Kuznicová Smetan Auber Glazunov Massenet Fibich Grieg Modra Český filharmonie Vinohrady Neapol národní dům na Královský Goldmarka
30 article
+ »Pražské Trio« vystoupi v Karlině již dnes dne 16. října večer na koncertě, který pořádá pro své členy a uvedené hosty Měšťanské beseda karlínská ve dvoraně restauračního domu městr Karlína. — V neděli koncertovati bude »Pražské trin« v Dobříši, v pondělí v Táboře. + Umělecká akademle Spolku magistrátních a obecních úřadniků a pomocných úřadniků král. hlav. města Prahy koná se již tuto sobotu dne 18. října ve velké dvoraně Žotína. Při akademii. jež koná se za protektorátu starostv měst praž- ských p. dra. K. Groše, účinkují: člen opery slč. Jindra Koubova a kvarteto lesních rohů, kon- certní mistr orchestru konservatoře p. Frant. Ku- dláček, žák prof. Šť. Suchého, operní pěvec pan Vilém Zajíček, humorista p. Rudlofí a kapela peš. pluku č. 91. Vstupenky možno ještě zakoupii u p. Drahoráda, vrátného ve staroměstské radnici + »Hlahol« vinohradský věnuje svůj prvn koncert dne 25. listopadu sborové tvorbě Vítěz- slava Nováka: v pořad zařazeny budou též nové smišené sbory a capella (opus 47). autorem »Hla- holu« vinohradskému věnované. Na druhém kon- certě provedeno bude Giuseppe Verdiho »Re- quiem« pro smíšený sbor, sola a orchestr, jímz s koncertního podia oslavena bude památka sto- etých narozenin největšího z italských mistrů.
K Groš Koubův František profesor Šť Zajíček Rudlofí Drahorád Novák Verdi Re Karlín Dobříš Tábor Praha Suchý Hlahol
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Všelico se stává. „Novoje Vremja“ vypráv rozmarnou historii o jistém Schlesingrovi, který okradl petrohradské banky o pěkné peníze a utekl Po dosti dlouhé době se ukázalo, že Schlesinger se usadil v Uruguajské republice. Poněvadž Rusko nemá v Uruguaji diplomatického zástupce, byl po- žádán francouzský vicekonsul uruguajský, aby za- krečil o vydání nepolitického zločince Schlesingra. Není divu, že vzájemné dopisování protáhlo se dlouho. Na rozmanité urgence vicekonsul konečně dostal odpověď od náčelníka uruguajské policie, že Schlesinger skutečně žije v Uruguaji a podle zákona jako podvodník měl by být Rusku vydán, ale že nelze ho teď zatknouti, protože v Uruguaji právě byla revoluce, která povznesla Schleaingr na křeslo ministra financí a předsedy kabinetu. List náčelníka policie končil se slibnou perspekti- vou do budoucnosti, že při nejbližší revoluci bude možno podvodníka Schlesingra opravdu zatknoutí. Po nějaké přestávce oznámil francouzský vice- konsul, že v Uruguaji sice byla zase nová revolu- ce, ale při ní že byl sám náčelník policie zatčer a uvězněn, protože je podezřelý z mnoha podvodů a vydírání. Nedávno však přišlo v republice uru- guajské zase k revoluci, a při té byl Schlesinger nejen svržen, ale i zabit svými politickými protiv- níky.
Schlesinger uruguajský republika Rusko Uruguaj Novoj Vremja
32 article
= Sňatek prince Connaugthského. Z Lon- dýna, 15. října. (K. k.) V paláci sv. Jakuba konal se dnes sňatek prince Artura Connaugihského vévodkyni Fiískeu. Velký zástup lidí plnil ulice v okolí, aby viděl příjezd hostí. Královští manželé přijeli ku paláci s princem Waleským, provázeni oddilem ospbní stráže. V Mallské ulici protlačila se jakási žena policejním kordonem, chtějíe se přibližiti ke kočáru, ale bylo jí to zamezeno. — Francouzské exkurse na balkánské bojiště. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Včera přibyli sem dva francouzšti plukovníci, podplukovníka setník, vesměs profesoři na vojenské škole paříž- ské, aby si prohlédli bojiště. = Ohcň v bítoljských kasárnách. Srbské ča- sopisy oznamují z Bitolje: Ve zdejších kasárnách vypukl požár, který jich zničil vělší část. Vznikl prý nepozorností vojáků. = Strašná katastroia v dolech. Z Cardií- fu. 15. října. [K. k.) Cheň v dolech jest uhašen. Záchranné mužstvo se nyní přípravuje prohlédnout jámy. Do 10. hod. dopol. bylo nalezeno 26 mrtvol. Celkem zachrámilo se 487 horníků.
Connaugthský svatý . Jakub konat Connaugihský Fiískeu Lon Mallský ulice Bělehrad Cardie
33 article
Osud 393 horníků jest nezná m. Z Cardiffu, 15. října. (K. k.) Ačkoli požár v „Universalu“ uhasl, bude přece trvati delší dobu. než celý důl bude prohledán, neboť jednotlivé jeho části jsou přes dvě míle (anglické) od vchodu a chodby zataraseny troskami. Na několika mí- stech byly nalezeny mrtvoly, zohavené k nepo- znání. Jiné držely se v objetí. Záchranná mužstva přišla ještě na zapřaženého živého a neraněného koně. Horníci, kteří bylí nalezeni ještě na živě. byli téměř bezvědomí a musili býti za velkých obtíží z dolu vynesení. V celém okolí práce od- počívá. Horníci ve svátečním oděvu doprovázejí mrtvoly k jejich bytům. Aspoň tisíc žen a dětí je bez prostředků = Republika, jež je malá za střelníci. Jinak vzorně spravovaná republika San Marino trpí. jak se zdá, také militaristickými záchvaty. O r. 1893 měla pro potřebu své ohrany také dělo ale v poslední době opatřila si ještě další tři a občaně, pyšní na dělostřelectvo republiky, pláli touhou, viděti vražedné stroje v práci. Ale marně Děla mají dostřel 14 km, dvakrát takovou dálku. jaká je od jednoho konce republiky ke druhému. A tak děla budou sloužiti pouze k parádě a slav- nostní siřelbě na počest velkých dní. Katastrela „Volturna“. Z Londýna, 15. října. (K. k.) Obchodní úřad zahájí vyšetřování v příčině katastrofy parniku „Volturno“. — Z N. Yorku, 15. října. (K. k.) Třetí důstoiník „Vol- turna“, jenž jest mezi trosečníky, zachráněnými parnikem „Velký Kurfirst“, sdělil, že výbuch ve čtvrtek ráno náhle postihl 80 a ž 9 cestujících z mezipalubí. Ti byli bu ihned usmncení anebo uhořeli
Cardiff San Marino Londýn Universal km
34 article
= Deska na pamět maršálka kn. Karla Schwarzenberga zasazená na jeho rodnem dome ve Vídni 1., Nový trh č. 8., byla tam odhalena včera dopoledne. Představuje kyrysníka a gra- náinika v stejnokrojí z r. 1813 a jest opatřena nápisem: Na fomto místě stál palác kn. Schwar- zenberga. Zde narodil se 15. dubna 1771 vítěz v bitvé u Lipska, maršálek kn. Karel Schwarzen- = Srážka vlaků. Z Liverpoo lu, 15. října. (K. k.) Expresní vlak z Manchestru sra- zil se odpoledne na nádraží sv. Jakuba v Li- verpoolu s jiným vlakem. 6 mrtvol bylo vyta- ženo z trosek. Jest obava, že zahynulo ještě 10 osob a mnoho jiných že bylo zraněno. —z Liverpoolu, 15. října. (K. k.) Srážka na nádraží sv. Jakuba povstala tím, že vlak, vjíž- dějící na krytý peron, narazil na vlak z Man- chestru, jenž v nádraží stál. Poslední va- gon manchesterského vlaku byl roztříštěn. Byl to vůz, určený do Hullu a obsazený většinou cestu- jícími z pevniny. Z cestujících v ostat- ních vozech nebyl nikdo raněn.
Schwarzenberg Karel Schwardit Jakub Hull Vídeň Lipsko Manchestr Liverpool Man
35 article
— Vrah prostitutky Schmidtovy zatčen. Z Pe- šti se sděluje, že vrah vídeňské prostitutky Schmidtovy byl zatčen. Je to 30letý pokrývačský dělník Josef Eder. Prozrazen byl ze msty svým kamarádem Arnoldem Deutschem, který o zlo- činu věděl a s nímž se pohádal. O případu sděluje se dále z Pešti. [K. k. uh.) Policie zatkla dne pokrývačského dělníka Josefa Edera, který byl už trestán pro krádež a loupež. poněvadž jestv podezření, že zavraždil prostitutku Marii Schmid- tovou ve Vídni. Policie zjistila, že Eder zmízel v polovině měsíce června ze svého pešťského bytu u prní Mepsarosové, které odcizil spořitelní kníž- ku, znějící na obnos přes tisíc korun, peníze vy- zvedl a přesídlil do Vídně, kde se ubytoval v ulici Novarské. Eder pohyboval se ve Vídni velice mncho ve společnosti prostitutek. Po vraždě do- stala policie v Rábu z osady Abadu ve stolici ráb- ské zprávu, že Eder bydlí v hofelu „Royal“ v Rá- bu. Byl tam zatčen detektivem a dopraven na policii, ale podařilo se mu v příznivém okamžiku prchnouti. Rábská policie vyrozuměla o tom vrchní městské hejtmanství v Pešti. Tomuto se podařilo zjistiti, že Eder zdržuje se tajně v Pešti pod fa- lešným jménem fotografa Štěpána Baka. Eder po- pírá, že čin spáchal
Schmidtův Eder Deutsch Schmid Royal Štěpán Bako Pešť Vídeň Novarský Rába Abad Rá