1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
vývdbvánkrelisaodelě žmri ser
4
masthead
ve čtvrtek 16. října 1913.
5
masthead
ct vá eldsevitv áretje o pne
tneb obtnobuti vsvlnznled bodlasle
glsbori
7
article
u ranni a večerni listy
předpláci se
v Praze v admainistraci-
sa měsle.
2 K —
na čtvrt leta
K —h
s dvoji donáško
na měste
na čavrt loba
ke
ve úliálkách
na měsle
Eso
roston
a rjk
„ dvojí sásilkou
na vrr ieta
Vídeňské česko-německé kon
ference zänajeny.
Porada hr. Stürzkha, bar. Heinoldaa
kn. Thuna s českými delegáty. — Dr.
Kramář žádá pozvání socfálních de-
mokratů ku poradám. — Schůze všech
českých poslanců v Praze zvolána na
orl
sto
livd
Stürzkh
Thun
doktor
Kramář
Praha
9
article
Němci na dnešní konferenci nepříšli.
— Útok proti kn. Thunoví dílem dra.
Schreinera. — Hr. Stürgkh a dr. Ho-
chenburger v německé nemilosti.
Němec
Schreiner
Stürgkh
doktor
ho
Hradec
10
article
zpn
z be
bur
vo
11
article
Vládní komuniké.
12
article
Z Vídně, 15. října.
os
d (Zvl. telef. zpr. „Nár. L..
Dnešek byl pohnutějším a zajímavějším
než se čekalo. Nepřinesl, jak se myslilo, pouze
formality. Stalo se mnohem více. Hrabě
Stürgkh nerozpakoval se hned na dopo-
lední rozmluvě se šesti českými delegáty vy-
ložiti, jak si představuje česko-německé kon-
ference, které konati se budou v nejbližší do-
bě ve Vídni, řízeny jsouce vládou, a sdělil
hned také jejich obsah a rozsah, připouštěje
rozmnožení pracovního programu. Prohlásil
českým zástupcům, že vláda v příčině nastá-
vajícího jednání česko-německého trvá n
stanovisku Nejvyššího patentu ze dne 26. čer-
vence t. r. a že tento projev koruny je výcho-
diskem nového pokusu vyrovnávacího, pro
který si vláda vyhražuje roli vůdčí. Co
nejdůtklivěji zdůraznil, že vláda, byla-li nuce-
na koruně doporučiti opatření tak pronikavé
a tak dalekosáhlé, jakým bylo zastavení auto-
nomní správy v král. Českém, rozpuštění
sněmu, odstavení zemského výboru a dosaze-
ní zemské komise správní, musí učiniti, seč
jest, aby zákonodárný stroj v král. Českém
stal se opět práce schopným — jinými slovy.
že vláda nejúsilovněji přičiniti se musí, by ko-
miseriát v král. Českém mohl býti co nejdříve
zrušen a zákonná autonomní správa obnove-
na. Po té stránce nezůstavil hr. Stürgkh
české delegáty v žádných pochybnostech
pevném odhodlání svém. Na dotaz poslance
Stürgkh
Vídeň
13
article
Staňka, proč vláda nezodpovědč-
la resoluci stálého výboru če-
ských poslanců ze dne 28. červencet.
r., odvětil hr. Stürgkh, že stalo se tak ve
vládních prohlášeních a sdělení-
mi, které vláda dnes učinila. Podle
snudu hr. Stürgkha lze dělnost českého sně-
mu přivoditi nejbezpečněji, bude-li dosaženo
alespoň částečné dohody mezi oběma národy.
království České obývajícími. Na druhý do-
taz téhož poslance, proč ke dnešní rozpravě
byli pozváni toliko strany: národně svobodo-
myslná, národní, česká agrární, národně-so-
cíální a státoprávně-pokroková, odpověděl
chéf kabinetu, že pozval pouze zástupce
oněch stran, které až dosud na sněmu byly
zastoupeny.
Staněk
Stürgkh
národně svoboda
14
article
Dr. Kramář žádal potom kategoricky
jménem celé strany, by pozváni byli k vídeň-
ským konferencím, jež konati se budou za
vládní aegidy, také zástupcové soci-
ální demokracie české a něme-
cké: kdyby se pak nestalo tak, aby alespoř
čeští zástupcové měli možnost o
sve újmě pozvati a přibrati dele-
gáty z české sociální demokra-
cie. Připomenul, že poslední vyrovnávací po-
kus byl zahájen českými a německými stra-
nami samými na podnět přísedících zemského
výboru, dnes již zesnulých, dra. Václ. Š kar-
dy a dra. Karla Eppingr a. Po té stránce
nastala podstatná změna. Nynější akci vyrov-
nací chce vésti a říditi vláda. Když při po-
exs
Kramář
Václ
Eppingr
15
article
sledním pokusu Němci vzepřeli se při-
brání sociálně-demokratických
důvěrníků a činili z toho velkou věc, Če-
chové vyhověli jim potud, že vzdali se poža-
davku svého, by pozváni byli také sociální de-
mokraté. Nyní však situace je jiná
néjen pokud týká se aranžerů vyrovnací akce,
nýbrž i ve příčině obsahu jejího. Teď pořádá
vláda vyrovnací konference a proto je po-
vinna pozvati také sociální demokraty, kteří
jsou velikou částí národa a mají v zastupitel-
stvu lidovém ve Vídni veliké procento.
Němec
Vídeň
16
article
Přibrání socialních demokratů však do-
poručuje se také z důvodů věcných
Dostanou se ve vyrovnávacích konferencích
na přetřes záležitosti, které velmí hluboko
dotýkají se zájmů sociálních demokratů. Jsou
to zejména obě otázky jazykové, jest to mě-
rou ještě podstatnější reforma zemského vo-
lelního řádu. Národní poslanci svobodomy-
slní a poslanci čeští žádali kromě toho — po-
kračoval dr. Kramář — aby vláda přišla na
konference vídeňské s určitými návrhy t.j.
s hotovými elaboráty zákonnými a žádali dá-
le, aby navázáno bylo na vše, co dosud bylo
mezi Čechy a Němci v Praze sjednáno a jimi
vykonáno. Po těch obou stránkách vláda vy-
hověla. Nám hlavně záleží na tom, aby věci
dostaly se do proudu a vyřídily se s urychle-
ním nejmožnějším. Naproti tomu nechce-
me, aby se podnikla akce jenom zdán-
livá, předstíraná, jejíž účelem bylo by za-
stříti a zakrýti úmysly jiné. Naším přáním ko-
nečně je, také zvědět a seznat, jak vláda
se staví po stránce meritorní ve
všech čtyřech částech pracovní-
ho programu nastávajících kon-
ferencí česko-německých, jak se
staví ve příčině zemského zřízení, jak se sta-
ví ve příčině reformy zemského volebního řá-
du a ve příčině úpravy jazykových poměrů př
zeměpanských a samosprávných úřadech. Pře-
jeme si zvěděti a seznati to z té příčiny, aby-
chom jasně viděli a mohli k vládnímu stano-
visku zaujmouti svoje.
Němec
Čechy
Praha
17
article
Dr. Kramář a dr. Fořt naléhali také
na uspíšení tempa konferencí, které by vylu-
čovale všechny pokusy odkladné a které by
přispělo k tomu, aby nevyjasněná situace co
nejdříve a co nejvydatněji byla osvětlena.
Hr. Stürgkh odvětil, že ve příčině
účastenství zástupců sociálních
demokratů bude jednati ještěs
delegáty německými.
Čeští delegáti prohlásili, že berou pouze
sdělení ministerského předsedy k vědomosti,
že je oznámí českým stranám a tyto vyzvou,
aby ustanovily delegáty k jednání meritor-
nímu.
Na sobotu svolána je do Ná-
rodní rady schůze všech českých
stran. Do té doby vláda do Prahy oznámí
kolik zástupců z obou stran, české a něme-
cké, vysláno býti má do Vídně.
Již v nejbližším týdnu vláda předloží de-
legátům obou národů svoje předlohy
načež počne o nich neprodleně jednání věcné
Z Vídně, 15. října. Němci na dnešní kon-
ferenci u hr. Stürgkha svolanou ke 4. hod. ne-
příšli. Byli delegováni dr. Bachmann, Pa-
cher, dr. Schreiner, Krützner, dr
Urban, Goll, Legler, dr. Roller. Zvě-
děvše z večerních listů, že místodržite
kníže Thun byl přítomen rozmluvě hr.
Stürgkha a bar. Heinolda s delegáty
českýmia žena rozmluvěté hrabě
Stürgkh ohlásil, že kn. Thun bude pří-
tomen veškerému česko-německé-
mujednání ve Vídni — rozhodli se,
že do paláce ministerského předsednictva ne-
půjdou. Poslali tam jen svého ablegáta posl
Pachera, jemuž uloženo, by vyřídil min
doktor
Kramář
Fořt
Stürgkh
jítlegát
Němec
Bachmann
Schreiner
Krützner
Urban
Goll
Legler
Roller
Thun
Pacher
Hradec
Praha
Vídeň
18
article
předsedovi tento vzkaz: „Část Němců v král.
Českém je proti všeliké součinnosti kn. Thuna
při vyrovnací akci, pročež mělo býti teprve n
dnešní průpravné poradě s hr. Stürgkhemo
tom jednáno, má-libýtik n. Thun připu-
štěn, čili nic. Protože však hr. Stürgkh
rozhodl bez této průpravné porad
a před ní, že kn. Thun má býti pří-
tomennejenna poradách věcných,
nýbrž také na dnešní poradě prů-
pravné, provokoval tím Němce hoto-
vou událostí. A proto Němci pouze ozna-
mují toto svoje negativní odhodlání hrabět
Stürgkhovi a k poradě nejdou.
Potom šel posl. Pacher do „Café Central“
kde němečtí delegáti na něj čekali. Ti se pak
odebrali do sněmovny poslanecké, do síně ně-
mockého národního svazu, kde konali něko-
likahodinnou poradu o tom, má-li se svolati
plenum všech německých poslanců z král. Če-
shb
Němec
Thun
Stürgkh
Pacher
Central
mocký národní svaz
20
article
deZ Vídně, 15. října. (10 ho d. večer.
Němci vydali tuto zprávu: Představenstv
svazu německých poslanců na říšské radě
na sněmu král. Českého konalo odpoledne
o3. hod. průpravnou rozpravu o konferenci,
na kterou je hr. Stürgkh o 4. hod. odpol
svolal. Účastníci měli již novinové zprávyo
dopolední poradě min. předsedy s českými
delegáty, že rokovalo se o rozsahu konfe-
rencí českosněmeckých. Ze zpráv těch vyšlo
na jevo, že se dnešní rozmluvy účastnil také
místodržitel kn. Thun. Němečtí zástup-
cové ve smyslu představenstva, tolikéž tak
ve smyslu valné hromady německých poslan-
ců z Čech ze dne 4. t. m. v Praze konané po-
kládali se pouze oprávněnými vyslechnoutí
od min. předsedy ohlášku ke konferencím
vyrovnávacím a výzvu k jejich obeslání
Proto jednomyslně soudili vzhledem na usne-
sení chomutovské schůze, že jest nutno od-
mítnoutí jíti na jednání, kterého se účastní
místodržitel kn. Thun, jaké se konalo dopo-
ledne s Čechy, dokudvalná hromad
německých poslanců z Čech stran
účastenstvíjeho a stran předpo-
kladů a podminek jeho zásadně
se neusnese. Z tohoto zřetele byl min.
předseda zpraven. Následkem toho se zamý-
šlená konference nekonala.
Němec
Stürgkh
Thun
Čo
Vídeň
Čechy
Praha
Představenstv svaz
21
article
Z Vídně, 15. října. Není žádným tajemstvím
a Němci toho také netají, že jejich dneš-
ní útok na kn. Thuna není namíře
taknahlavujeho, jakona hlavu hr.
Stürgkha. Němcí chtějí hr. Stürgkha po-
valiti. Nedosti toho! Česká veřejnos! bude za-
jisté překvapena, ba přímo užasne nad zprá-
vou, že Němci zkrálovství povaliti
chtějíisvéhomiláčka dra. Hochen-
burgral Jednomyslně jsou Němci z králov-
ství proti dru. Hochenburgrovi z důvodu pra-
zvláštního: Nic mu nepomohlo, že v justiční
správě, v záležitostech osobních i věcných na-
držoval Němcům, JJsou proti němu pro jeh
konfiskační praxi, o které Němei
praví, že jim leze do kapes a do pe-
něz. Ovšem Němci předpokládají, že ná-
stupcem hr. Stürgkha by se sta
Němec jim daleko povolnější, da-
leko protičeštější.
Z Vídně, 15. října. Všeobecně pokládáse
dnešní rozmach německý proti kn. T hunov
dílem býv. ministra dra. Schreinera, jehož ko-
mandu se ostatní podrobili. Myslí se však, že
Němci nepoženou to do krajnosti takové, by
zůstali vůči česko-německým konferencím vů-
bec v abstinenci, nýbrž k meritornímu jednánt
půjdou. že ovšem příhodami dneška, pokud
Němec
Thun
Stürgkh
Schreiner
Vídeň
22
article
týká se Němců z království, počátek jedná
vyrovnacího je oddálen, není vyloučeno.
Vládní kommuniqué o zahájení
s t boe konferencí.
sovevdsověonn a
nelob Z Vídně, 15. října. (K. k.)
Dopoledne dostavili se zástupci českých
stran: mladočeské, agrární a staročeské k mi-
nisterskému předsedovi hr. Stürgkhovi na za-
hajovací konferenci pro dorozumívací akci
Čechách. Této konferencen zúčastnili sez
vládní strany mimo to ministr vnitra sv. p.
Heinold a místodržitel v král. Českém kn.
Thun. Ministerský předseda hr. Stürgkh
zahájil schůzi tímto proslovem: „Především
buď mi dovoleno, vysocectění pánové, uvítati
vás co nejsrdečněji a poděkovati vám co nej-
lépe, že jste mému pozvání vyhověli.
List, jenž obsahoval toto pozvání, orien-
toval vás již o účelech dnešního rozhovoru.
Zajištěním spolehlivých základů pro dů-
věryplnou spolučinnost obou národních kme-
nů, obývajících království České, utvořiti
předpoklady pro opětnou zdárnou činnost
ústavou určených orgánů zemské samosprá-
vyj to jest cíl, jenž vládě označen byl cís.
vlastnoručním listem ze dne 26. července t. r.
došlým k mým rukám, to jest východisko
akce, na jejíž prahu dnes stojíme.
Sledujíc pronesené k ní císařské slovoa
svoje vlastní přesvědčení, zamýšlí vláda zahá-
jiti vyjednávání o nejdůležitějších, národně-
politických, dosud nerozřešených otázkácha
přivésti je cílevědomou rozhodností k úspěš-
nému skončení. Dovolím si nyní, vysoce ctění
pánové, vysvětliti vám poněkud blíže na še
intence, zvláště pokud jde o předmět, n
nějž tato vyjednávání měla by se rozšířiti
hlediska a modality, za jakých, dle našeho ná-
zoru, měla by býti vedena.
Němec
Heinold
Thun
Stürgkh
Vídeň
Čechy
23
article
Především, pokud se týče předmětu.
mělo by předmětem vyjednávání býti z em-
ské zřízení ve spojení s volebním řá-
dem do zemského sněmu, jakož
otázky používání jazyků u zemč-
panských a samosprávných úřa-
dů. V těchto kapitolách národně-politického
souboru v Čechách spatřuje vláda
e vlastní předmět vyjednávání,
jenž nutně nastávajícími poradami defini-
tivně musí býti ujasněn. Kdyby snad při
vyjednávání objevil se u stran sklon, aby také
jiré stránky problému byly do di-
skuse pojaty, dojista by se vláda se své strany
nepostavila proti takovému rozšíření
doplnění vyrovnávacího díla.
Pokud se týče průběhu rokování, chtěl
bych především určitě prohlásiti, že vláda stojí
přísně na stanovisku kontinuity a že nechee
naprosto přikročiti k docela no-
vému samostatnému úkolu be
předpokladů a tradicí, nýbrž že
chce dále vytvářeti a k úplnému dozrání při-
vésti to, co zdá se býti již zabezpe-
čeno pro dílo míru v Čechách již z iniciativy
stran díkuhodnými předchozími námahami
Porady vlády se zúčastněnými zemskými stra-
nami nemají se naprosto omeziti pouze na in-
formativní ráz v tom smyslu, jakoby se snad
jednalo pouze o to, aby státní správa jakýms
druhem expertisy informována byla o zavlá-
dajících politických názorech. e
Dožádal jsem vás, vysoce ctění pánové.
k sobě nejenom jako odborníky a znalce látky
nýbrž především jako důvěrníky obyvatelstva.
jako exponenty národních přání a snah. Pod-
porován ministrem vnitra a panem mi-
stodržitelem, rád bych zahájil se zástupe
stran rokování o předmětu, vedoucí ku prakti-
ckému výsledku přes rámec pouhého theore-
V drubném prodejís
zanní čisle a sobě
a e
vačorní
Ve flialkach na venková
radnl člale
večerni
ae
.s 3
Čechy
25
article
lneerůts
plati se hin to v 3 napfed.
Předplneenía luserty přijinna
administrace v Marianské ul.
Tam nnckázejí se tel
Pedakce, tiskárnu a expedlee
„Národnich Listů
Rukopisy se nevranell
26
article
tického rokování. Jest proto naším úmyslem
zahájiti co nejdříve a to již meritorní projed-
návání s konkretními návrhy, v nichž navá-
záno bude na ony body, o nichž bylo již doci-
leno vzájemné dohody.
Vláda jest mileráda ochotna zahájiti o tom
podrobnou diskusi a zúčastní se jí ze dvou hle-
disek: Jednak, vedena názorem, aby dílo míru
na celé čáře důrazně podporovala a co
nejdříve skončila, jednak však ze sta-
noviska konkretního správníhoúče-
1u. Také vláda jeví se totiž při vyjednávání
zástupkyní určitých zájmů, poku
potřeby státní správy dotčeny jsou podrob-
nostmi ustanovení, jež mají býti utvořena.
Zdůrazňuji loyální a vážný úmysl vlády zahá-
jiti naznačenou zde akci se vším důrazem
musím se slavnostně ohraditi prot
jistým pochybnostem, jež proneseny
byly ve veřejnosti o vážnosti tohoto
úmyslu. Domnívám se, že celý postup ny-
nější vlády, jakož i vlády předchozí nikoho ne-
oprávnil k tomu, projevovati takové pochyb-
nosti. Domnívám se však dále, že právě ny-
nější situace, v níž ohlašujeme zahájení vyjed-
návání, vylučuje možnost takových pochybno-
stí, že úplně bere jim každý podklad. Spon-
tanní projevy ze všech kruhů obyvatelstva čin-
ného v nejrůznějších oborech hospodářstvía
kultury, které s neúprosnou vážností žádají
vybudování národnostní dohody v Čechách,
jsou přiměřeným důkazem, jak hluboce zako-
řenila se vůle k vyrovnání ve všech vrstvách,
jak citelně a zřejmě objevuje se pokles, vy-
volaný dlouhým odkládáním díla míru. Tyto
projevy jsou pro vládu a neméně pro strany
vážným příznakem, aby napiaty byly všechny
síly k odstranění poměrů, jež v nejzdravějších
částech obyvatelstva začínají býti pociťovány
jako nesnesitelné.
Čechy
27
article
Docela zvláštním popudem, aby na této
cestě cílevědomě bylo pokračováno, jest ko-
nečně skutečnost, že vláda byla nucena
vyprositi si na nejvyšším místě utvoření
prozatímních opatření mimo o-
kruh ústavou stanovených insti-
tucí, aby zabráníla, aby v království Českém
úplným zastavením se autonomní správy ne-
vznikla politická a hospodářská katastrofa.
Jestliže vláda byla nucena požádati nejvyšší-
ho mocenského činitele ve státě o takové mi-
mořádné zasažení v zájmu samotného obyva-
telstva, musí si býti vědoma také svého zá-
vazku, učiniti vše, aby zákonně stanovený sa-
mosprávný aparát pokud možno co nej-
dříve opětně pracov al.
Tento cil majíc neochvějné před očima,
nesmí se však oddávati žádným ilusím o cestě,
kterou bude možno jedině a spolehlivě záleži-
tosti trvale upraviti. Dovolte, vysoce ctění
pánové, abych projevil svoje hluboké pře-
svědčení: Není jiného prostředku,
než zjednati národnostní pořá-
dek, mají-li samosprávná zaříze-
ní opětně naplněna býti živou
krví zdárného působení.
Nejedná se o to, aby království České-
mu vráceny byly zevnější formy samesprávy.
Nynější prozatímní opatření, jež vždycky za-
ručují spolehlivou ochranu zemských zájmů a
spořádaného chodu, nemohou učiniti místa
nějakému pouze ústavně zdánlivému životu.
Bude jich lze postrádati teprve tehdy, až
funkce antonomního aparátu budou moci býti
zahájeny s plnou jistotou, že své ústavní úko-
ly také skutečně vykonají. Mohu zajisté před-
pokládati, vysoce ctění pánové, že základní
myšlenky, jež měl jsem zde čest naznačiti, do-
jdou vašeho souhlasu. Bude nyní vaším úko-
lem, abyste nejprve jmenovali ony
důvěrníky, kteří jménem svých
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Výstava Jana Kupeckého.
Jméno Jana Kupeckého mělo vždycky
dobrý zvuk, jeho umění zaslouženou pověst.
Přirozený následek či osud: k jeho dobrým
a pravým pracím přidružilo se časem dost, ba
mnoho jiných, jež podloudně pod jeho živě se
třepetající vlajkou plují. Bývá vždycky pro-
spěšno pomoci slabším hledanou etiketou na
nohy. Žádostivost nebo ješitnost sběratelů, ne-
dostatečná znalost nebo kritičnost, obchodní
chytrost a ziskuchtivost — to jsou nezmarné
příčiny, proč pravé dílo hodnotných mistrů
má vždy tolik příživníků, jež možno jen po-
zorným a dovedným řezem odstraniti na pro-
spěch těch, kteří vyvozují z díla estetikua
psychologii myšlenou. Nebývají za to vždy
vděčni. E. Verhaeren v úvodu své vřeléa
krásné knížky o Rembrandtovi“) sice nejprve
vyčinil všem historikům, kritikům, znalcům
specialistům, neuvědomuje si, že jenom na
pevném základu z výtěžků jejich lopotné práce
mohl zbudovati svůj skvělý essay. Jiní toliko
nedbají a pohrdají a básní své stati ze všeho.
co jim historicko-kritická neznalost k potra-
vě podává.
Dílo Kupeckého má velmi značnou pří-
těž kopií, vzdálených podobností, náhodných
a neodůvodněných křtů a zlomek jeho v Ru-
dolfinu vystavený, z různých příčin, vystu-
puje i se svými příživníky. Každá výstava
Kroužku dosud vždy nabízela materiál k roz-
poznávání a čištění vedle uméleckého po-
žitku a historických poznatků a tentokráte,
jak u Kupeckého tak u Reinera, dbá jisté
zaokrouhlenosti a úplnosti, vyplňujíc větší
prázdnoty aspoň reprodukcemi. Při Kupeckém
jsou staré rytiny Preislerovy, Vogelovy a ji-
ných rytců osmnáctého věku zvláště vítané
Sotva která z nich má za předlohu jaký apo-
1 Přel. St. Diviš. (Pestrá Knihovna““ č. 124)
Jan kupecký
E Verhaeren
Rembrandt
Kroužek
Reiner
Preislerův
Vogelův
St . Diviš
29
article
kryf a mnohá už přivodila objev zapadlého
originálu nebo aspoň dala pravé jméno oso-
bám Kupeckým portretovaným. Tak mohlo
nyní poprsí beťárského muže s fogošem
z obrazárny strahovské býti pojmenováno
„Podstatským“, poněvadž odpovídá rytině
Vogelově takto označené, nebo t. zv. Din-
linger v museu hannoverském objevil se kopií
originálu v Germanském museu a zároveň po-
dobiznou J. Hutha. Podle rytiny E. Schaí-
hausena poznal Th. Frimmel podobiznu šer-
míře, chirurga, tanečníka a malíře N. Bucka
v obrazárně v Sibíni. Hlavně však, při valném
počtu, vypovídají dost obšírně o komposičním
typu J. Kupeckého.
Které jsou na výstavě jistotné práce to-
hoto mistra?
Podstatský
Vogelův
Dina
J Huth
N Bucek
Germanský muzeum
30
article
Jedna jediná nese vlastní signaturu mi-
strovu i rok vzniku, podobizna mladého ještě
miniaturisty, bohatá osobní jeho výpravouv
brokatu, sametu a kožešinách, i v umělecké
koncepci, na roveň tehdejším portretům aristo-
kratů, malovaná s plnou silou Kupeckého zra-
losti. Z hlubokého přítmí vyhupují se do silné-
ho světla hlava, ruce a pravá půle těla, asi
v poměru tří k jedné, jak bývalo Kupeckému
zvykem. Linie i ton, kresba i štětec pevnéi
pružné, silné i podajné zároveň. Pocháze
z roku 1709 a je současná tedy s autoportre-
tem dvorních museí ve Vídni. Platila do ne-
dávna rovněž za vlastní podobiznu Kupecké-
ho, nyní bezejmenného malíře miniatur, který
asi nejspíše jest Ferd. K. Brussi, svědek při
svatbě Kupeckého téhož roku konané. Dvě
jiné mají své staré hodnověrné osvědčení na
rubu. Vlastní podobizna Kupeckého z r. 1711
(maj. dr. O. ryt. Metali) v celku a některých
detailech shodná s vídeňskou, o něco méně
pastosní, ale s týmž živě zářivým okem,
s týmž svítivým pohledem, jež možno bráti za
monogram umělcův a který má i mladičký
Adam Losy von Losymthal z vídeňské Aka-
demie, obraz krásné svěžesti a hebkosti a té-
měř francouzského vzhledu. Nese rok 1723.
K Brussi
Adam
Losymthal
Vídeň
31
article
poslední, který z vídeňského pobytu Kupe-
ckého známe. Všechno ostatní na výstavě jest
jen stylistický odhad, ohlas staré tradice, nebo
libovůle. Ne všechno obstojí v pevnosti před
kritickým výslechem. Tak „Poutník“, pojída-
jící z cínového talíře, je nejspíše italská malba
osmnáctého věku; dva protějšky — kuřák
s bílou čepicí a mladá žena (maj. hr. Géza
Andrassy) vypadají z obvodu barevné škály
Kupeckého, jemuž je jejich mrtvolná pleť cizí.
Poprsí vojína a dělníka z obrazárny strahovské
jsou slabé a špatně kreslené práce Kupecké-
ho jména nehodné; hlava „P dstatského“ (spí-
še však, na vzdor rytině, R. oczyho) z téže
galerie je pouhá kopie dle celého poprsív
Gotě, stejně jako vlastní podobizna Kupecké-
ho z majetku hr. V. Kounice čákovskou neb
atelierovou replíkou originálu ve Štutgartu
Zejména však neuhájí si Kupeckého jména
skvělý a bravurní „Kuřák“ z Lischtensteinské
galerie ve Vídni. Nese je dosud jen proto asi
že se nepodařilo nalézti proň nevývratně jiné.
Už kostymem se vymyká z rámce Kupeckého
umění a živé, bujné barvy o světlé tonině a
lehká faktura štětce oproti těžké a mocně
modelující ruce Kupeckého odsunují tento
mistrovský kus jistě spíše do francouzského
rokoka nežli k Velazquezovi.
Andrassy
V Kounic
Gota
Vídeň
Lischtensteinský galerie
32
article
Za to „Rodina J. Kupeckého“ z pešťské
galerie, ověřená aspoň podobou mistrovou
a jeho malého synka neméně jako uměleckými
znaky a hodnotami, přímo svítí a září v sa-
mém středu výstavy. Nepochybuji nad to, že
je to obraz, pocházející přímo z pozůstalosti
Kupeckého, o němž J. C. Füessli pěje hymny
Vším právem, jakož je pochopitelno, že o
tohoto vrcholného kusu svého umění se Ku-
pecký nemohl odloučiti. Všechny jeho doko-
nalosti v psychologii, čisté a pevné kresby,
modelační plnosti, láskyplného štětce a vážně
radostného koloritu jsou tu sloučeny v celek
vzácné rovnováhy a skvělé účinnosti. Kupe-
ckému bylo něco přes padesát let, když tento
obraz maloval, co znamenalo proň dobu umě-
leckého a rodinného štěstí. Jenom ocelové oči
paní Zuzany hledí studeně přes krásné na
hosti ramene a prsu ven . ..
Podobizny současné, hraběte P. J. Straky
s rukou nápadně slabě a povrchně malovanou,
snědý portret Nik. Brucka, nestojí na stejné
výši. Obě byly provedeny roku 1718. Za to
poprsí muže, hrajícího na klarinet, očividně
portret a nikoli pouhý genre, svojí sytostí a
hutností barevnou, určitou a měkkou mode-
lací tváře, osvětlovacím řádem patří k zname-
nitostem štětce J Kupeckého, kterému ve
št. Hradci připisují něžnou hlavu čtoucího
děvčátka jasné toniny a v Opavě „Loutnistu“
jinak výborné práce, v Roudnici hlavu obrněné-
ho vojína nejspíše holandského původu. Z Brery
v Miláně přišla vlastní podobizna Kupeckého,
rysů jemu vskutku podobných a mladších
nežli na obraze vídeňském, s nímž má pastos-
nost štětce a silné vyrážení světel na tváři
za společné vlastnosti.
J C
Zuzana
P J Straka
Bruck
Hradec
Opava
Roudnice
Brera
Milán
33
article
Mezi kresbami jen jediná, jemně rudkou
kreslená dívčí hlava, má pravou signaturu
Hlava muže s monogramem J. K. patří někte-
rémus Holanďanu sedmnáctého století. Ostatní
všechny kreslili si rytci B. Vogel a J. J. Heid
dle obrazů Kupeckého za pomůcky pro své
mezzotinty a mědiryty. Na výstavě je jich
hojně a hlavně úplné dílo „Imagines et
picturae“ o třiasedmdesáti listech otevírá po-
hled velmi široký a bohatý nejen do ikono-
grafie, ale také do portretního umění J. Ku-
peckého. Zamlčují sice vše o malbě vlastní
seslabují a zpovšechňují jeho kresbu, unifor-
mují malebnost, nedovedou však docela za-
stříti bystrost a živost fysiognomií a nejméně
ovšem komposiční bohatství a temperament
tohoto mistra, který ve Vídni a Norimberce
vskutku svým sonorním a bezpečně založeným
uměním převyšuje aspoň o hlavu svoje okolí.
Neprávem jej dosud historikové malířství eti-
ketují za manyristu. Kupeckého umění ve své
zdravosti a šťavnatosti, svojí genealogií a ra-
dostnou pravdivostí znamená kus zdatnéhoa
umělecky zdisciplinovaného a vyvýšeného
realismu.
Karel B. Mádl
Holanďan
Vogel
Heid
Imagines
Mádl
Ku
Vídeň
Norimberk
34
article
Bitva u Lipska.
evlh
Porážkami svých maršálův a generálů na Katz-
bachu, u Chiumce a u Dennevice ztratil Napolecy
v nemnohých dnech více než 100.000 mužů. Ztrát.
tato byla tím citelnější, poněvadž nemohl se naditi
posily, která by ji vyvážila, spojenci však naproti
tomu očekávali příchod nové armády ruské, již
přiváděl generál Benniýsen, a na hranicích horno-
rakouských dála se jednání, která opravňovala na-
ději, že Bavorsko přistoupí ke spojencům a zesílí
řady jejich vojskem svým, vyškoleným v Napoleono-
vých službách.
Když 26. září spojil se Bennigsen, maje 60.000
mužů na půdě české u Teplice s armádou knížete
Schwarzenberka a den před tím dal se Blüicher
se slezskou armádou na pochod k Labi, hledaje
spojení se severní armádou švédského korunního
prince a v úmyslu maje mezi Torgavou a Dessavou
přejíti Labe, ohrožen byl vážně levý bok hlav-
ní armády francouzské. Rakouský sbor hraběte
z Bubna u Žitavy byl mostem mezi Schwarzenber-
kem a Blüchrem, jiný pak sbor, jemuž veleli ra-
kouský generál hrabě Mensdorfí a ataman kozáků
hrabě Platov, spěchali do saského Fojtlandu, aby
ohrožovali Napoleonova spojení.
Katz
Chiumka
Benniýsen
Bennigsen
Schwarzenberk
Torgavá
Mensdorfí
Platov
Napoleonův
Lipsko
Bavorsko
Teplice
Labe
Dessava přejít Labe
Bubno
Žitava
Schwarzenbry
35
article
Napoleona nebylo tajno, že hrozí všestranný
postup spojenců jeho armádě v Drážďanech obklí-
čením, ale jako lev, kolem něhož zatahují se kruhy
honců, stále ještě měl důvěru ve svou geniálnost
vojevůdcovskou a nechtěl ustoupiti na západk
Elsteře, dokud nepodařilo se mu způsobiti některé
z velikých armád spojeneckých rozhodující po-
rážku. Na sv. Heleně meškaje, doznával, že vedli si
spojenci velmi obratně, vyhýbajíce se všem poku-
sům Francouzův, aby byli zlákání k bitvě. Veliký
císař, který byl zvyklý nepříteli vykazovati cesty
k ústupu, nemohl nepozorovati, že není již pánem
svých disposicí, když kníže Schwarzenberk 27. září
rozkázal, aby dala se česká armáda na pochod od
Chomutova skrze Bastianperk k saskému pomezí,
odtud pak skrze Marienberk a Kamenici k Lipsku.
3. října přešla česká armáda saské hranice; téhož
Napoleon
Helena meškat
Francouzův
Schwarzenberk
Marienberk
Drážďany
Chomutov
Bastianperk
Lipsko