ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 6 66ee1a40-8f32-11dd-9be8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 6
Chunky — 36 celkem · entity: person 82, place 89, work 6, org 6
1 masthead
Strana 6.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. řína 1913. číslo 284
4 article
Posl. Schacherl, který dostal slovo k jed- nacímu řádu, četl jednotlivé jeho paragrafy, po- drobně je vysvětluje a apeluje na Slovince, aby podporovali sociální demokraty v protestu proti výkladu jednacího řádu. Sociálně demokratičtí poslanci mluvili až do 6.15 hod. k jednacímu řádu. Posl. Kolleger žá- dal, by 13, jím přečtených návrhů, dáno bylo na pořad dnešní schůze a aby o každém návrhu hlaso- valo se dle jmen. Zemský hejtman ptal se pro každý návrh, je-li dostatečně podporován. Protože žádný návrh nebyl dostatečně podporován, od- padlo hlasování dle jmen. Ke 2. bodu jednacího pořadu (volba náhrad- níka přísedicího zemského výboru dra. Verstov- ška) chtěl promluviti posl. Resel o osobě kandidá- tově. Zemský hejtman považoval to za nepřípust- né a zahájil volbu. (Hlučná pochvala.] Sociální de- mokraté protestovali, křičíce a dostali se s něko- lika německo-nacionálními poslanci do prudké hádky. Volba byla provedena za velikého lomozu sociálních demokratů. Zvolen byl náměstek zem- ského hejtmana dr. Jankovič. Prvého čtení vládní předlohy o doplnění po- zemkových knih zápisem veřejného statku použil posl. Resel k obstrukčním vývodům. Ke konci své řeči podal řečník několik pozměňovacích ná- vrhů, jež byly zamítnuty. Předloha byla pak při- kázána výboru pro obecní záležitosti. O půl 9. hod. večer přikročil sněm za hlučné pochvaly ke druhému čtení předlohy o zvýšení zemské dávky ze spotřeby piva ze 2 na 4 kor. od 1. ledna 1914.
Posl Schacherl doktor Jankovič Zvolen
5 article
Zpravodaj Föst navrhl, aby předloha byla schválena a poukázal na nemožnost zvýšiti zem- ské přirážky, poněvadž tím by bylo zvýšeno ná- jemné, což by postihlo obyvatelstvo citelněji ne pivní daň. Jiné berní příjmy nebylo lze naléztí proto nemůže se zemský výbor a finanční výbor zříci zvýšení pivní dávky. Posl. Brand (něm. střed) odsoudil obstruke sociálních demokratů, kritisoval však junktim mezi zvýšením pivní dávky a drahotním přídavkem uči- telům. Posl. Benkovič prohlásil jménem poslaneů slovinského klubu, že tento klub bude hlasovati proti předloze. Posl. Wolfbauer prohlásil jménem svým jménem poslance Pferschyho, náležejícího rovně ku pivovarskému průmyslu, že pivovarský průmys jest zvýšením pivní dávky velice těžce postižen Se zřetelem na to, že nouzi učitelů musí se od- pomoci a že k tomu není žádného jiného zvýšení k disposici než pivní dávka, zdrží se řečník a posl Pferschy hlasování o předloze a nebude jí činiti žádné překážky Návrh posl. Franze na konec debaty se zamítá Ještě jsou zapsání jako řečníci posl. Scha- cherl, Kollegger, Horvatek, Resel, Hagenhofer Riegler. Posl. Schacherl konstatuje, že sociálni demokraté byli opuštěni čtyřmi poslanci něme- ckého středu. V 9 hod. 15 min. mluví řečník dále
Föst Posl Benkovič Pferschy Franze Horvatek Resel Hagenhofer Riegler Schacherl Brand
6 article
Tyrolský sněm.
7 article
Z Inšpruku, 15. října. (K. k.) V odpoledn schůzi učinil místodržitel na konci hlavního ro- kování prohlášení, že nejen on za svoji osobu, ale také jménem vlády vítá uskutečnění reformního díla a vyslovil dík všem, kdo při díle pomáhali zvláště zpravodajovi posl. Schrafilovi Při hlasování byl přechod k podrobné debatě schválen jednomyslně. Na to byla schůze na ho- dinu přerušena.
8 title
Poslední zprávy.
9 article Audience hr. Stürgkha u panovníka.
Audience hr. Stürgkha u panovníka. Z Vídně, 15. října. Proslýchá se, že mini- sterský předseda hr. Stürgkh přijat bude zítra panovníkem v audienci, ve které podá zevrubnou zprávu o dnešním zahájení a stavu porad. Není vyloučeno, že vláda podá nové návrhy, aby další jednání bylo umožněno; pro- slýchá se dále, že v nejbližších dnech se stra- ny vlády dojde k dalším rozhodnutím a opa- třením. Konference se zástupcí velkostatku. Z Vídně, 15. října. Na zítřejší odpoledne pozváni jsou k ministerskému předsedovi zá- stupci velkostatku. Porady zúčastní se hr. Clam-Martinic, šl. Metal, dr. Baern- reither a hr. Ervín Nostic.
Stürgkh Martinic doktor Baern Nostic Vídeň
10 title
Nebezpečí třetí války balkánské
11 article Rady trojspolku v Bělehradě.
Rady trojspolku v Bělehradě. Z Berlína, 15. října. (Wolf.) Německý vy slanee v Bělehradu má dáti srbské vládě přá- telskou radu, aby šetřila londýnských usnesení ohraničení Albanie. Z Bělehradu, 15. října. (Stefani.) Ve zdejších politických kruzích ujišťují, že Italie učinila srbské vlády přátelské rozklady a poukázala n nutnost, aby respektovány byly hranice Albanie, sta- novené londýnskou konferencí a Srbsko ve vlastním zájmu učinilo přítrž (domnělým) ukrutnostem na Albancích. Italská vláda nejpřátelštější formou pro- jevila naději, že srbská vláda nedonutí Italii, která vždy naplněna byla nejsrdečnějšími city k Srbsku, k rázným opatřením a musila podniknouti oficiální kroky, protože je přece zřejmo, že Italie a Ra- kousko-Uhersko nemohou připustit obcházení kon- fereněních usnesení a strpěti, aby s Albanci zachá- zelo se nelidsky. Z Vídně, 15. října. (K. k.) Rakousko-uherský diplomatický jednatel bělehradský byl vyzván, aby zdůraznil u srbské vlády nutnost respektování al- banských hranic, stanovených v Londýně, jakož rychlého vyklizení posic, které, ač náleží k auto- nomní Albanii, jsou obsazeny srbským vojskem. Albanské útoky na Černohorce. Z Cetyně, 15. října. (K. k.) V úřadní zprávě se praví: Útoky Albanců na černohor- ské přední stráže neustávajit mlhy překážejí černohorskému vojsku, které má dosud osm raněných, aby se rychle soustředilo bsadilo všechny důležité posíce.
Wolf Stefan Italia Černohorec Bělehrad Berlín Albánie Srbsko Vídeň Londýn Cetyně Italia RakouskýUhersko
12 article
Přezbrojení srbské pěchoty. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ministr vojen- ství, generál Božanovič, zařadil se souhlasem vlády do rozpočtu ministerstva vojenství na rok 1914 potřebné úvěry na opatření 500.000 nových ručnic, jimiž mají býti vyzbrojeny všechny ročník srbské armády. Berdanky a krnkovky budou definí tivně odstraněny. Albanské dotazy v srbské skupštině. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Nacionalistiět poslanci podali ve skupštině obdobný dotaz ne m.-p. Pašiče po povstání Albanců jako mladoradi- kálové a pokrokovci. Protiitalský boykot v Janině. Z Říma, 15. října. (K. k.) Se zřetelem na proli- italský boykot, prohlášený obchodníky v Janině uložila italská vláda svému díplomatickému zá- stupci v Athénách a svému konsulovi v Janině aby podnikli v této záležitosti přiměřené kroky řecké vlády a místních úřadů v Janině. Lichá pověst o uzavření Dardanel. Z Caříhradu, 15. října. Plavební řád pro Darda- nely stanoví, že obchodní lodi v zimě pouze dva- kráte denně budou lodivody opatřeny. Z tohoto ustanovení vzznikla pověst o uzavření Dardanel Válečná daň v Turecku nepomine. Z Cařihradu, 15. října. Vláda připravuje zákon. kterým zrušuje se právo senátu interpretovati- stavu. Také se připravuje zákon, kterým se ny- nější válečná daň přes uzavření míru bude dál vy- bírati ve formě daně na vojenské námořnictvo. Nutnost nové úpravy srbsko-albanských hranic. Z Bělehradu, 15. října. V politických kruzíc se prohlašuje, že Srbsko v zájmu bezpečnosti své- ho státního území nemůže se zříci požadavku o- hledně strategických hranic, poněvadž se nemůže dáti v šanc stálému ohrožování svého území Alban- ci. Je domněnka, že velmoci vyhoví nárokům Srbska a budou souhlasiti s novou úpravou hranie.
Božanovič Pašič Albanec Bělehrad Řím Atény Dardanely Turecko Cařihrad Srbsko Alban
13 article
Řecko a Turecko. Z Athén, 15. října. [Ag. dAthénes.) Odpo- ledne sejdou se turečtí delegáti s ministrem zahraničních věcí a řeckými delegáty k prvé schůzi. Ve zdejších směrodatných kruzích nemo- hou si vysvětliti příčinu rozčilování se Turků pro návštěvu prince Saba Eddin a. Prine byl zde přijat se všemi poctami, příslušnými jako princi a synovci sultánovu. Turci patrně zapomínají, že Řecko a Turecko jsou dosud ve válečném stavu a Řecko není povinno zacho- vávati ohledy k turecké vládě. V různých případech podalo již Turecku důkaz smířli- vého chování, kdežto Porta nikdy neměla na Řecko ohledu. Ještě nedávno dala turecká vlá- da několik Řeků v Cařihradě pověsiti, kdežto četní mohamedání v Řecku, kteří byli řeckými soudy pro sprosté zločiny odsouzeni k smrti. nebyli popraveni. Ze Soluna, 15. října. Ministerská rada v Athé nách precisovati bude ve své odpovědní notě na turecké protinávrhy definitivní s tano viskořecké vlády v nejkategoričtější formě Návrat ministra z Drinopole. Z Caříhradu, 15. října. (K. k.) Ministr vnitra vrátil se z Drinopole. Albanská komise. Z Valony, 15. října. (K. k.) Dnes v po- ledne přibyl sem torpedovým člunem „Mag- net“ rakousko-uherský delegát mezinárodní kontrolní komise generální konsul Petrovič Současně přibyl také delegát italský. Zítra bude komise konati svoji I. schůzi.
dAthénes Turek Port Řek Valon Mag Petrovič Řecko Turecko Atény Cařihrad Soluna Drinopol Saba Eddin a
14 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. K zahájení českoněmeckých konferencí Účast a poslání vlády.
15 article
Z Vídně, 15. října.
Vídeň
16 article
Dnešek přinesl vyjasnění také ve příčine jedné důležité věci: stran účasti vlády při no- vém vvyrovnacím pokusu česko-německém Docela nepokrytě projevil hr. Stürgkh, že vlá- da chopila se plně iniciativy a že v konferen- cích chce míti roli vůdčí. Dříve začaly strany české a německé samy, nyní béře na sebe počin vláda — netoliko svolávajíc zástupce obou národů, nýbrž předkládajíc jim určité, vypra- cované a hotové osnovy. Vláda chce dáti jed- nání vídeňskému obsah a poskytnouti možnost aby co nejrychleji pokračovalo. Vláda ubezpe- čuje opětovně, že nechce, by vídeňské konfe- rence česko-německé byly toliko španělskou stěnou, za kterou by mohla pohodlně pracovati říšská rada, nýbrž že jde jí opravdově o to, by komisariát v král. Českém co nejdříve zmizel K tomu vidí vláda cestu pouze jedinou. Vyří- zení hlavních sporů mezi oběma národy král. České obývajícími. Vláda tyto spory samy kon- kretně naznačuje: Týkají se zemského zřízení ve spojitosti s volebním řádem, týkají se uží- vání obou zemských jazyků v samosprávných institucích a úpravy jazykové v úřadech stát ních. Vláda nevzpěčuje se rozšíření tohoto sou- boru záležitostí, o kterých by se jednalo n vídeňských konferencích česko-německých Myslí, že rozšíření takové je přípustno tolike po předchozí dohodě obou stran.
17 article
Hned počátkem a to způsobem naproste nepokrytým dala vláda také na srozuměnou, že konference vídeňské budou za účastenství jak ministra vnitra svob. pána Heinolda, tak místodržitele kn. Thuna a že položila největší důraz na to, že po takovém mimořádném činu, jakým byl císařský patent z 26. července t. r. a všem, co se stalo, nemůže býti žádného ná- vratu do zemského sněmu král. Českého ne- dělného. Tak asi vyzněla odpověď, kterou dala vláda dnes na podnět českých stran, uči- něná hned po obsazení zemské správní komise v ten rozum, aby svolal se zemský sněm k pro- jednání volební opravy. Vláda nevidí žádné možnosti, by český sněm byl dělným, nevy- řídí-li se napřed hlavní část národního zápasu v král. Českém. Poslanci naší strany žádali především, aby k poradám přibráni byli také socialisté a žá- dali za to hlavně proto, poněvadž vláda sama nyní vede jednání — má tedy povinnost po- zvati stranu, která zastupuje tak velkou část českého národa a je interessována v otázce jazykové a volební.
Heinold Thun
18 article
Možno s povděkem vítati, že vláda při stoupila na přání, vyslovené z obou stran české i německé v ten smysl, aby předložila vypra- cované předlohy a důkazy, že chce opravdově starati se o zrušení komisariátu, což jest za- jisté hlavní snahou a péčí naší strany, vědouci že nedosáhne se toho žádnými deklamacem a demonstracemi, nýbrž jen úsilnou prací, aby- chom konkretně mluvili — jen urovnáním po- měrů v Čechách. Dneškem vzešla všem stranám českým velká povinnost jít na vídeňské konference jít tam pracovat, věcně jednat. Nejde teď žádné mluvení, věnované zásadám. Konferen- cím budou předloženy adjustované osnovy zá- kona. Konferenční síň ministerského předsed- nictva proměněna bude ve výborovou síň par lamentní. Jako v komisi poslanecké nebo pan- ské sněmovny každá strana ke každé vládn předloze musí zaujmouti určité stanovisko, tak nastan také pro zástupce všech českých stran k této nezbytnosti vysloviti se nepokrytým způsobem o každém vládním elaborátu pro král. České sdělaném. Všem stranám českým bude pověděti, co si myslí a všem českým stra- nám bude pracovati na zlepšení vládních osnov ve smyslu našeho práva a našich požadavků — všem českým stranám bude míti na mysl vůči vládě a německým vyjednavačůní zájmy kral. Českého a národa českého. Než také vládě připadá veliký, důležitý úkol: Musí především obsahem svých osnov podati důkaz, je-li spravedlivou, je-li skutečně nestrannou.
Čechy
19 article
Haličské konference. Z Vídně, 15. října. (K. k.) O dnešním ro- kování haličských vůdců uveřejňují „Poln. Nachrichten“ toto komuniké: Dnes konaly s zde konference o subvenční a úvěrní akci pr náhradu žívelních škod. Zúčastnili se jich: mi- nistr šl. Dlugosz, místodržitel ryt. Korytow ski, zemský maršálek hr. Goluchowski, před seda Kola polského dr. Leo, předseda rusín- ského klubu dr. Konst. Levický, členové zem- ského výboru dr. Jahl a dr. Pilát, jakož i ře- ditel haličské zemské banky Jan Steczkow ski. Na těchto konferencích rokováno bylo otázce svolání zemského sněmu a utvo- ření předpokladů pro vyřízení nouzovýc předloh zemským sněmem. Večer konal se v téže záležitosti konference u minister- ského předsedy. Dotyčné návrhy vlády sdě- leny budou předsednictvům klubů zemských poslanců. K vojenské reformě. Z Vídně, 15. října. Večemní „Zeit“ dodává k včerejší úřadní publikaci o vojenské reformě, že po jejím provedení bude činiti mírový stav 562. 000 mužů místo 496.000,. dle Schönaichova programu Vojenské námořnictvo bude míti 27.000 mužů Srbská skupština. Z Bělehradu, 15. října. Ve včerejší minisťersk radě byl stanoven text trůnní řeči, kterou bude skupština pozítří zahájena. M.-p. Pašič před- nese jako odpověď na dotazy po albanském povstá- ní výklad o zahraniční situaci snad ji příští týden, poněvadž jednací řád neustanovuje kdy se má dotaz zodpověděti. Bavorské vladařství. Z Mnichova, 15. října. (K. k.) Na pozvání zdejš obchodní komory sešli se dnes členové sjezdu ba- vorských obchodních komor ke slavnému projevu otázce skončení vladařství a schválili jednomyslně příslušnou resoluci.
Poln Dlugosz Goluchowský doktor Lea Konst Jahl Pilát Steczkow Schönaichův Pašič Vídeň Bělehrad Mnichov
20 article
Německý císař na cestách. Z Gerolsteinu, 15. října. (K. k.) Císai Vilém přibyl sem dnes dopoledne k vysvěcen novéhc evangelického kostela Vykupitele n králevském korunním statku Villa Sarabodis Po církevní slavnosti odjel císař automobilem do Bonnu. Sazonov v Paříži. Z Paříže, 15. října. (K. k.) Ruský ministr za- hraničních věcí Sazonoy přibyl sem dnes z Vichy a byl na nádraží uvítán ruským velevyslancem Izvolským, francouzským velevyslancem v Petro- hradě Delcaséem, ruským vyslancem v Sofiji Ne- kludovem a jinými osobnostmi. Příští cesta presidenta Poincaréa Z Paříže, 15. října. (K. k.) President Poincaré hodlá na přesrok na podzim navštíviti Alžír Marokko. Mohamedánský protest proti železničním stavbám francouzským. Z Cařihradu, 15. října. Z Jas oznamuji: Mo hamedánští notáblové z Kajfy protestovali u Porty proti zadání stavby některých tratí drah francouz- ským podníkům. Prohlásili, že dráhy pro poutníky do Mekky jsou náboženským dílem, které může býti provedeno jen moslimy.
Vilém Villa Sarabodisov Sazonov Vich Poincaré Port Bonn Paříž Petra Delcasé Sofija Maroko Cařihrad Jasy Mekka Izvolský
21 article
Přebytek a výpůjčky. Z Vídně, 15. října. (.N. W. Tgb.“) Pololetn rozpočet, který má býti v úterý předložen posla- necké sněmovně, bude končiti přebytkem 30—40 mil. K. Zároveň bude žádáno za zmocnění k i- vestiční výpůjčce asi 100 mil. K a výpůjčce na úhradu vojenských nákladů v době balkánské vál- ky asi 200 mil. kor Ze Svazu výrobců kovového zboží. Z Vídně, 15. října. V budově dolnorakouské ho živnostenského spolku konsla se mimořádná valná hramada svazu rakouských producentů ko vového zboží. Předseda dovozoval, že pravdě podobně dojde k parciálním mzdním bojům. Po nikatelé musí státi na dodržování smlouvy, kteri byla minulého léta s dělnictvem uzavřena a z no- vých jeho požadavků vyvoditi příslušné důsledky Zatím bude v některých odborech usnesena výlu ka a zůstane-li bez účinku, dojde k výluce vše obecné. Výklad k ruskému rozpočtu. Z Petrohradu, 15. října. (K. k.) Ve vý- kladu o říšském rozpočtu prohlašuje se, že od r. 1912 nastal vedle značného zvýšení přijmů mnohem větší přírůstek výdajů. Kdežto příjmy v r. 1912 se naproti loňsku zvýšily o 154.1 mil., vzrostly výdaje o 185.7 mil. rb. V r. 1913 očekává se, že příjmy vzrostou o 275.1, kdežto přírůstek výdajů bude činiti 283.2 mil. rb. V r. 1914 lze se naproti příjmům, které možno skutečně v r. 1913 očekávati, nadíti, že příjmy vzrostou o 140. mil., kdežto lze předvídati přírůstek výdajů o 252.7 mil. rb.
N W Tgb Vídeň Petrohrad
22 article
Směnečné závazky a exekuce v Srbsku. Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Jak se proslý chá, byly se zřetelem na částečnou mobilisae směnečné závazky a soudní exekuce odloženy p uplynutí příročí dne 12. listopadu až d o 28. pr sinee. Balkánské výpůjčky ve Francii. Z Paříže, 15. října. (K. k.) Naproti pověstem jež v poslední době vynořily se o nastávající emis části srhské a řecké půjčky, prohlašuje se polo- úřadni potou poznovu, že francouzská vláda prav- děpodobně nepřipustí záznam žádné balkánsk půjčky na zdejší burse, dokud nebude vyřízen otázka o podílu balkánských států na tureckén státním dluhu.
Srbsko Bělehrad Francie Paříž
23 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Píše dr. Partl
Partl
24 title
Ze všeruské výstavy v Kyjevě
Kyjev
25 article
Hospodářské, kulturní ba i politické ústřed jižní Rusi. Kyjev, prožívá v letošních letních mě- sících své slavnostní dni. Zvoleno bylo za míst výstavy, jež původně projektována jako ruská ze- mědělská výstavka a jež postupně už na všeruskou vyrostla. Výstava sama ovšem prozrazuje všude, jakých počátků povstala: nejrůznější obory práce zemědělské zastoupeny jsou mnohem dokonalej nežli jiné projevy života ruského. Ve skutečnosti není to nijak na újmu úměrnosti mezi životem ruským a výstavou: naopak, poněvadž život ruský jest převážně zemědělský a rozvoj Ruska zajiste v prvé řadě také rozvojem jeho zemědělství, jev se právě tato okolnost svrchovaně případnýmo- brazem poměrů. Svým rozsahem těžko asi vyrovná se kyjevská výstava pražské jubilejní, třeba že v některých ohledech, zvláště lidovýchovném a školském(s tomto ohledu hodlám upozorniti na výstavu n jiném místě) rozhodně ji překonává. Umístěna jee na velikém prostranství, na dosti příkrém svah pečerské horky, oddělena od ní jest část paedago- gická, umístěná většinou v museu paedagodickém a konečně souvisí s ní i výstavka koňská, uspořá- daná počátkem září za parkem kupeckého spolk na výšině nad Dněprem. Jistě nebude nesprávno všimnouti si výstavky jen se stanoviska našic zájmů vlastních, hmotných i kulturních. V oboru práce hmotné jest Rusko a bude snad ještě delš dobu odbytištém, v málo jen případech výrobcem a v těchto případech ještě jsou to jen filiální ústa- vy cizích podniků, vnějškově naprosto rusky s tvářících, jež zastupují třídu výrobců domácích.
Rus Kyjev Rusko Dněpr
26 article
Český průmysl nejlépe a velmi důstojně za- stoupen jest pavilonem českých výrobců hospodář- ských strojů, který jako takový také vnějškově jest označen. Tento pavilon jest vlastně také jedi- ným zastoupením celého Rakouska [nečítáme-li vý- stavky lázní polských) na podniku takového význa- mu. I tu jest znova viděti, že oficiální kruhy ra- kouské spíše cení si „umění“ vysoké politiky její experimenty než možnost, obratně získati od- bytiště naší práci průmyslové. Nebýti Svazu, ne- bylo by ani Rusko zvědělo, že také u nás, vedle Německa, Francie, Anglie a Spojených států, něco se vyrábí a také jeho trhu se nabízí. Rakouské oficiální kruhy mají tím více důvodu býti Svazu vděčnými za to, že z vlastního popudu vykonal kus cenné mírové práce, jež byla by jim patřila a ko- naly by jen svou povinnost, kdyby aspoň doda- tečně činnost Svazu náležitě podporovaly. Veškkerý ruský tisk, pokud o výstavě referoval, vyslovil se velmi pochvalně o kollektivní této výstavce če- ských výnobců a proto i vhodná podpora tohoto podniku svazového nebyla by nikterak zbytečným vyhazováním penězi jestliže vídeňské vedoucí žur- nály domnívají se, že svou mirovou hudbou, jí sloupce jejich zaznívají od nedávné doby, konají ku cenné práce pro rakousko-ruské sblížení, pak nemělo by býti zapomenuto, že Svaz konal tuto práci ve formě daleko cennější a v době mnohem významnější, navazuje styky s Ruskem v době kri- tického válečného napětí. Ochota, s jakou ruské povolané kruhy vyšly Svazu vstříc a pozornost, ja- ké výstavka jejich se těší (zvláště po úspěšných závodech zemědělských ve Fastově), opravňujík nadějím, že kyjevská výstavkua stane se podkladen trvalých obchodních styků. Velkou svou praktično- stí pno ruské poměry proklestí si cestu výrobk
Rakousko Rusko Německo Francie Anglie spojený stát Fastův
27 article
Svazu do Ruska, jako již dříve na Balkán (výstav sofijská) a zdolají snad i silnou cizí konkurenci Bohužel, i zde náleží poslední slovo rakouské vlá- dě, jež sice od Německa naučila se vydávati zá- vratné sumy peněz na vojsko, ale nenaučila se o něho umění, tak třeba si počínati, aby tyto sumy také občanstvo mohlo si vydělati. Můžeme směl říci, že my vyvážíme dnes do Ruska nejdráže, ač- koli jsme bezprostředním jeho sousedem, a to zas přičiněním své vlády: naším strojnickým výrobkům jest konkurovati s výrobky našeho milého spojen- ce, Německa, za cla o 15 proc. vyššíh A bylo by k tomu třeba přece jen trochu obrat- nosti, abychom při nejmenším stejných podmínel mohli dosíci.
Rusko Balkán Německo
28 article
Jakmile „Svaz“ zvěděl, že výstava kvjevská bude pořádána, obrátilo se jeho předsednictvo fto p. Rud. Bächer, předseda, p. cís. rada V. Weiden- hoffer I. a p. Lambert Wichterle II. místopředseda na rakouský konsulát v Kyjevě se žádostí o spro středkování. Spolku povoleno zabrati svojí vystav kou 2000 aršínů půdy fovšem poloha není nijal zvláště vhodná) a za vedení p. Ferd. Prokůpka v- stavěn pavilon dle návrhu arch. Vyšínského. Pr- storný pavilon vyplněn jest celý zemědělskými stroji a nástroji všeho druhu, částečně ovšem také n pozemku přilehlém tato česká výstavka jest umí- stěna. Jako zvláštní známky českých výrobkůt vystavovaných nutno označiti vedle solidnosti zpra- cování také to, že nelibují si ve vnějškové nějaké ohromnosti, jako tomu bývá u anglických a ameri- ckých strojů, která s ohledem na trh ruský spíše dělá dojem nepraktické bravury a jen v řídkých případech schopna jest vzbuditi skutečně vážný zá- jem. Kolosy oněch firem sice uvádějí v údiv ob- censtvo, ale reelních obchodních výsledků jimi lze dosíci jen ve svrchovaně řídkých případech. firem „Svazu“ na výstavě zastoupených nutno jme- novati tyto: Jindř. Černý, Praha—Košíře (hlav. m- selnice a odstředivky „Slavia“). Jos. Klement, Hrob- ce (stříkačky na stromy a chmel). Knotek a spol Jičín, vynikající zvláště obšírnou exposicí (samo- vazače, jako specialita firmy, zdárně konkurujíc se všemi cizozemskými pro svou jednoduchost bezvadný chod: mlátičky se samočištiči, s pruži- novými ložisky, žentourové s obdivuhodně lehkým chodem, žentoury a praktické pastorky), F. 8 Kovařík. Prostějov (vystavuje větší stroje, zvláště parní mlátičky a pluhy). Fr. Melichar, Brandýs n.
Lambert Wichterle Prokůpek Vyšínský Jindřichův Černá Klement Knotek František Melichar Kyjev Praha Košíře Prostějov Brandýs Slavia společenský Jičín Kovařík
29 article
L. (secí stroje: 5 obvč., 2 kombinované obil., jede komb, řepný, rozmetadla na hnojiva umělá, světo- známé svojí solidností zpracování, nemající rovn v cizi konkurenci; zn. „Imperator“). JJan Pracner. Roudnice jtvůrce rýhovaných válečků secích stro- jů; více secích strojů, jeden kombinovaný řepný). F. Wichterle. Prostějov (řezačky, mlátičky a seel stroje). V. Zima, Opočno (důkladné mlátičky, obilní mlýnky, zvláště dobrým tříděním vynikající), Ko- loc, špička a spol. Kosmonosy [3 šrotovníky na ruční i elektrický pohon). Rud. Bächer. Roudnice (plečky na brambory i řepu, kultivátory, pluhy. ruční oorávače řepy, brány, drtiče hrud). Černov- ský a spol., Č. Brod fžentour. mlátička s krytým žentourem, pluhy, brány s radličkami, brány oby- čejné železné i ocelové, kypřič se srdcovitými radličkami, 3-a jednořádková plečka na řepu, kul- tivátor na chmel). Mlčkovský a spol., Straškov u Roudnice (různoradličné pluhy a kultivátory) Červinka - Čihák, Čelakovice. Jos. Kaub. Domažlice (mlýnky a mlátičky) a Gabriela Žižky nástupce Kulturní nástroje a stroje menšího druhu vyslavuj téměč všechny firmy. Pro styk s obecenstvem mají tu české firmy několik zástupců, jež horlivě se starají, aby ruské obecenstvo s českou výrobou co nejlépe seznámili; sluší jen litovati, že Svaz ne- zaopatřil si šaké v čas dostatečné množství ruských informačních tiskopisů, jež by jistě více než co jiné- ho byly prospěly
F Wichterle V Zima Mlčkovský Červinka Čelakovice Žižek Roudnice Prostějov Opočno Kosmonosy Černov Č . Brod Straškov Čihák Domažlice ko
30 article
Samostatný pavilon vystavěla si česká firma kyjevská Vielwerth a Dědina, mající v městě 2 to- várny (na Šuljavce, již 16 let, ve Sviatošíně, třeti rok) a zaměstnávající asi 500 dělníků a 30 úřad- níků. Výroba její pohybuje se mezi 7000 až 8000 kusů ročně. Firma jest akciovou společností a zabývá se nejen vlastní výrobou strojů zemědělských, nýbr zastupuje také král. uherskou továrnu hospodář- ských strojů, jejíž parní mláticí stroje také, ve svém pavilloně vystavuje. Její specialitou jsou zvláště stroje secí, umožňující racionelní využit umělého hnojiva, jež nasypává stroj jen do řádků, do nichž současně padá i vysévané obilí. Neoby- čejná dokonalost tohoto stroje dokázána je zvlášt jeho velikou rozšířeností mezi ruskými zemědělci které by jistě překvapilo i naše zemědělce, jich výprava v Kyjevě jest ohlášena. O zásluhách této firmy o zavedení strojního řádkového hnojení psal široce táborský hospodářský časopis „Kodym“ Pěkný informační obšírný leták v jazyce ruském jest k disposici návštěvníků pavilonu.
Kodym Pěkná Kyjev
31 article
Tím české, a samozřejmě i rakouské vůbee zastoupení skoro je vyčerpáno. Zbývá nám již je zminiti se o třech závodech, z nichž jediný jenom jest rakousko-český, druhé dva náležejí Čechům ruským. Jsou to: výstavka firmy Laurin č. Klement (Mladá Boleslav), umistěná na dosti výhodném místě automobilového pavilonu; vystavuje několi vozů, z nichž tři označeny jsou jako prodané. Ve- dle naší firmy rozestaveny jsou v paviloně auto- mobilové drožky podniků zvláště německých francouzských, jež svojí nádhernou úpravou činí konkurenci velmi těžkou. Samostatné pavilonky mají podniky „Česko-ruská pletárna Andrle Kašpar“ v Kyjevě a „Srokovský a Ort“ rovně v Kyjevě (umělý mramor]. K vůli úplnosti nutno se i zmíniti o litografické výstavce fy. „L. Bene z Českého Brodu, umístěné v paviloně, věnovaném tisku.
Klement Andrle Kašpar Srokovský Ort L Bene Mladá Boleslav Kyjev Český Brod Laurin
32 article
Jak vidno, není toho příliš mnoho, ale přece jen dosti, povážíme-li ony obzvláště stížené po- měry, za nichž čeští vývozci obchod s Ruskem pro- vozují. Jistě jsou u nás mnohá odvětví průmy- slové i jiné práce, jež byly by mohly býti zastou- peny ke svému nepochybnému prospěchu. Tak jest v prvé řadě litovati, že naše lázeňská míst neodhodlala se k tomu, uspořádati soubornou vý- stavku svoji, jež mohla podstatně přispěti ku po- vznesení cizineckého ruchu u nás. Příkladným jest v tomto ohledu pavilon lázní haličských, chrlící v pravém slova smyslu mezi návštěvníky spoustu brožur a letáků. Zvláště bohatou exposicí vyni- kají tu lázně dra. R. Žurakovského v Tatarově, lázně v Zakopaném se sanatoriem dra. K. Dlu- ského pro choroby plicni a lázně ve Kroácienku nad Dunajcem. To jenom příkladem. Jistě odhad- nou naši výrobci sami, pokud bude pro ně pro- spěšno výstavy se zúčastniti a které obory naší práce snad nejvýhodněji by v tomto směru ob- stály a postarají-li se odpovědné kruhy o to, aby konkurence našim podnikům nepříznivými poměry celními nebyla ztěžována (dnes na př. platí ra- kouské strojnické továrny 75 kop. z pudu vyve- zeného zboží, kdežto němečtí podnikatelé jen 621 kop., tedy o celých 1212 kop. t. j. 1% méněl), pal budou nejrůznější obory naší práce jistě mnohem silněji zastoupeny na příští všeruské výstavě Moskvě r. 1914.
R Žurakovský Rusko Tatarův Zakopané Kroácienka nad Dunajec Moskva
33 article
Vychytrale zastoupeny jsou podniky německét majíce k disposici vlivné ruské jednotlivce, ba celé veliké ústavy peněžní („Meždunarodnij kom- merčeskij bank“, „Oděsskij kommerčeskij bank“) vybudované pravděpodobně v odvislosti od něme- ckého kapitálu, dovedně zakrýti uměji povrch- nímu pozorovateli vlastní původ produktů. Celá řada německých závodů jest tu zastoupena zmíně- nými dvěma bankami. Myslím, že i u nás na něco podobného bylo možno pomýšleti a prostředni- ctvím některého většího peněžního ústavu ruského zavésti stálé styky obchodní. Jak lehkým způso- bem možno ještě v Rusku vydělávati peníze, viděl každý návštěvník výstavy na několika německých obchodnících s hračkami: štěkající kožený pejsek dělal pravé divy, zástupce páně Kirchhofův z El- berfeldu nemusil než natahovati a vykládati „un so läuft die kleine Maschine ununterbrochen wei- ter!“ a jeho dva pomocníci nestačili ani baliti p celý den prodané hračky všeho druhu. A k tomu všemu nepotřeboval věděti o Rusku ničeho, než znáti dobře jeho měnu, o znalosti jazykové ovšem nemluvě. Jinak ukazuje výstava všude rychle hospo- dářský rozvoj Ruska. Výstava ruských stát, drah jen znova povznese onen příznivý dojem, jejž m rakouský cestující všude na ruské železnici a též v jiných oborech železář. začíná zdárně domáci konkurence. Přes začátky ovšem se Rusko dosu nedostalo. Naproti tomu až zarážejícím způsobem překvapuje vás vše to, co illustruje rozvoj hospo- dářství zemědělského a snah lidovýchovných. Na- jdete tu spousty diagramů, znázorňujících rozvoh snah o zemědělské povznesení Rusi, stav veske- rého školství, mapy, obrazy a odlitky praci me- lioračních, odvodňovacích i scelovacích, přehledy
Kirchhofův Rus Rusko El uno Maschine
34 article
lesní těžby a pokroky v zavádění zalesňování pů- dy. Emigrace ruská jest stále velmi značná, pře- vyšujíc svými ročními 176.000 vystěhovalci daleko všechny ostatní evropské státy, vyjímaje snad je- diné Rakousko. Největší výše dosáhlo vystěhova- lectví r. 1907, od té doby pomalu klesá. Největší procentuální podíl na vystěhovalectví, daleko pře- vyšující ostatní, mají židé, po nich Poláci. Litevci a v letech 1911 a 1912 značně také Ukrajinci. Jen nepatrně emigrují Velkorusové. Škol národních má Rusko již 65.000, přece však dosahuje negra- motnost novobranců 60% a u obyčejného obyva- telstva venkovského převyšuje jistě daleko tři čtvrtiny. I mezi popy jest na 20% negramotných. jak udává výstavní nákres. Bude nás také inter- essovati zařízení ženských gymnastí, jež v někte- rých guberniich počtem žactva velmi převyšují mužské reálky a gymnasia dohromady: majíť na př. v dubernii moskevské 63% žáků, kyjevské 57 9. oděsské 60%, oremburské 689%; nejnižší jest tento poměr v gubernii varšavské, totiž 43 proc. všeho žactva škol středních. Také diagrammatické zo- brazení celé otázky dělnické vytkla si za úkol správa výstavy. Najdete tu pěkně zobrazeno, jaké druhy pojištění v různých státech evropských jsou zavedeny, přehled hnutí stávkového v Rusku (nej- více 1905) a jeho výsledků (kompromisní forma vyřízení srážek mezi zaměstnavatelem a dělnikem stává se vždy pravidelnější), přehled rozšíření ženské práce (nejvíce gub. kostromská a vladimfr- ská), pěkně přehledy sociálního rozvrstvení ru- ského obyvatelstva (nejvýše 10% obyv. jest za- městnáno v průmyslu, totiž v gub. petrohradské bakuské). Velkolepý je pavilon zemstev, nejenom umístěním, ale i obsahem svým.
Polák Litevec Ukrajinec Velkorus Rakousko Rusko
35 article
Zájem o výstavu jest neobyčejný. Již dlouho před otevřením tlačí se množství návštěvníků pře pokladnami. Ruská vláda podporuje věru příklad- ně tento ruch, pořádajíc výpravy venkovských obyvatelů, jimž postará se nejen o bezplatné do- bré průvodce výstavou, nýbrž povoluje i úplně volnou jízdu na všech tratích. Charakteristické je jenom toto: každý den uvidíte aspoň 300 vojáků. vedených důstojníky a opatřených průvodci, kteři přicházejí, aby vykonali podrobnou prohlídku vý- stavy. A to nejen vojáci garnisony kyjevské Vůbec všude máte dojem, že se tu vyvíjí, pře všecky nepříznivé s různých stran slýchávané po- sudky, cosi velikého: Rusko, ztrativši dálný vý- chod, získalo samo sebe, jeho porážka byla pro- cítěna všemi odpovědnými činiteli jako důrazné mementoj kamkoli pohlédnete, cítite dnes, že vůdčí kruhy jsou si plně vědomy té ohromné zod- povědnosti, býti vůdei takového ohromného ko- losu, který při sebe menší neopatrnosti a násil- nosti mohl by se rozpadnouti jim po rukou. Staěí nám připomenouti si jen organisaci guberniální, s volostmi a obcemi, v nichž provedena je decen- tralisace tak důkladná, že nám v Rakousku znělo by vyprávění o ní jako píseň labutí, abychom plně uznali, že Rusko přeměňuje se rychle ve státv plném slova smyslu moderní. I u nás již jeví se první známky toho, že začináme opravovati svůj názor o Rusku, jako státě despotické samovlády. a jistě měli bychom mnohé příčiny býti překva- neni, kdybychom důkladně počali se zabývati za- řízeními dnešní Rusi. Snad by se nám nezdála ani některá ta opatření, platící u nás obvčejně za ná- silná, novysvětlitelnými, ba snad ani nesympati- ckými. Vedoucí kruhy ruské cítí odpovědnost vy- tvořiti veliké a silné Rusko a jeho zobrazením překvapujícím jest kyjevská výstava.
Rusko Rakousko Rus
36 article Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy (Kabelové telegramy »Národních Listů«.) Peněžní bursa Z Nového Yorku, 15. října. Včerejší úhradní hnutí pokračovalo i dnes; příznivý vliv nělo schvá-
Nový York