2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. řína 1913. číslo 284
4
article
Posl. Schacherl, který dostal slovo k jed-
nacímu řádu, četl jednotlivé jeho paragrafy, po-
drobně je vysvětluje a apeluje na Slovince, aby
podporovali sociální demokraty v protestu proti
výkladu jednacího řádu.
Sociálně demokratičtí poslanci mluvili až do
6.15 hod. k jednacímu řádu. Posl. Kolleger žá-
dal, by 13, jím přečtených návrhů, dáno bylo na
pořad dnešní schůze a aby o každém návrhu hlaso-
valo se dle jmen. Zemský hejtman ptal se pro
každý návrh, je-li dostatečně podporován. Protože
žádný návrh nebyl dostatečně podporován, od-
padlo hlasování dle jmen.
Ke 2. bodu jednacího pořadu (volba náhrad-
níka přísedicího zemského výboru dra. Verstov-
ška) chtěl promluviti posl. Resel o osobě kandidá-
tově. Zemský hejtman považoval to za nepřípust-
né a zahájil volbu. (Hlučná pochvala.] Sociální de-
mokraté protestovali, křičíce a dostali se s něko-
lika německo-nacionálními poslanci do prudké
hádky. Volba byla provedena za velikého lomozu
sociálních demokratů. Zvolen byl náměstek zem-
ského hejtmana dr. Jankovič.
Prvého čtení vládní předlohy o doplnění po-
zemkových knih zápisem veřejného statku použil
posl. Resel k obstrukčním vývodům. Ke konci
své řeči podal řečník několik pozměňovacích ná-
vrhů, jež byly zamítnuty. Předloha byla pak při-
kázána výboru pro obecní záležitosti. O půl 9.
hod. večer přikročil sněm za hlučné pochvaly ke
druhému čtení předlohy o zvýšení zemské dávky
ze spotřeby piva ze 2 na 4 kor. od 1. ledna 1914.
Posl
Schacherl
doktor
Jankovič
Zvolen
5
article
Zpravodaj Föst navrhl, aby předloha byla
schválena a poukázal na nemožnost zvýšiti zem-
ské přirážky, poněvadž tím by bylo zvýšeno ná-
jemné, což by postihlo obyvatelstvo citelněji ne
pivní daň. Jiné berní příjmy nebylo lze naléztí
proto nemůže se zemský výbor a finanční výbor
zříci zvýšení pivní dávky.
Posl. Brand (něm. střed) odsoudil obstruke
sociálních demokratů, kritisoval však junktim mezi
zvýšením pivní dávky a drahotním přídavkem uči-
telům.
Posl. Benkovič prohlásil jménem poslaneů
slovinského klubu, že tento klub bude hlasovati
proti předloze.
Posl. Wolfbauer prohlásil jménem svým
jménem poslance Pferschyho, náležejícího rovně
ku pivovarskému průmyslu, že pivovarský průmys
jest zvýšením pivní dávky velice těžce postižen
Se zřetelem na to, že nouzi učitelů musí se od-
pomoci a že k tomu není žádného jiného zvýšení
k disposici než pivní dávka, zdrží se řečník a posl
Pferschy hlasování o předloze a nebude jí činiti
žádné překážky
Návrh posl. Franze na konec debaty se
zamítá
Ještě jsou zapsání jako řečníci posl. Scha-
cherl, Kollegger, Horvatek, Resel, Hagenhofer
Riegler.
Posl. Schacherl konstatuje, že sociálni
demokraté byli opuštěni čtyřmi poslanci něme-
ckého středu. V 9 hod. 15 min. mluví řečník dále
Föst
Posl
Benkovič
Pferschy
Franze
Horvatek
Resel
Hagenhofer Riegler
Schacherl
Brand
7
article
Z Inšpruku, 15. října. (K. k.) V odpoledn
schůzi učinil místodržitel na konci hlavního ro-
kování prohlášení, že nejen on za svoji osobu, ale
také jménem vlády vítá uskutečnění reformního
díla a vyslovil dík všem, kdo při díle pomáhali
zvláště zpravodajovi posl. Schrafilovi
Při hlasování byl přechod k podrobné debatě
schválen jednomyslně. Na to byla schůze na ho-
dinu přerušena.
9
article
Audience hr. Stürgkha u panovníka.
Audience hr. Stürgkha u panovníka.
Z Vídně, 15. října. Proslýchá se, že mini-
sterský předseda hr. Stürgkh přijat bude
zítra panovníkem v audienci, ve které podá
zevrubnou zprávu o dnešním zahájení a stavu
porad. Není vyloučeno, že vláda podá nové
návrhy, aby další jednání bylo umožněno; pro-
slýchá se dále, že v nejbližších dnech se stra-
ny vlády dojde k dalším rozhodnutím a opa-
třením.
Konference se zástupcí velkostatku.
Z Vídně, 15. října. Na zítřejší odpoledne
pozváni jsou k ministerskému předsedovi zá-
stupci velkostatku. Porady zúčastní se hr.
Clam-Martinic, šl. Metal, dr. Baern-
reither a hr. Ervín Nostic.
Stürgkh
Martinic
doktor
Baern
Nostic
Vídeň
10
title
Nebezpečí třetí války balkánské
11
article
Rady trojspolku v Bělehradě.
Rady trojspolku v Bělehradě.
Z Berlína, 15. října. (Wolf.) Německý vy
slanee v Bělehradu má dáti srbské vládě přá-
telskou radu, aby šetřila londýnských usnesení
ohraničení Albanie.
Z Bělehradu, 15. října. (Stefani.) Ve zdejších
politických kruzích ujišťují, že Italie učinila
srbské vlády přátelské rozklady a poukázala n
nutnost, aby respektovány byly hranice Albanie, sta-
novené londýnskou konferencí a Srbsko ve vlastním
zájmu učinilo přítrž (domnělým) ukrutnostem na
Albancích. Italská vláda nejpřátelštější formou pro-
jevila naději, že srbská vláda nedonutí Italii, která
vždy naplněna byla nejsrdečnějšími city k Srbsku,
k rázným opatřením a musila podniknouti oficiální
kroky, protože je přece zřejmo, že Italie a Ra-
kousko-Uhersko nemohou připustit obcházení kon-
fereněních usnesení a strpěti, aby s Albanci zachá-
zelo se nelidsky.
Z Vídně, 15. října. (K. k.) Rakousko-uherský
diplomatický jednatel bělehradský byl vyzván, aby
zdůraznil u srbské vlády nutnost respektování al-
banských hranic, stanovených v Londýně, jakož
rychlého vyklizení posic, které, ač náleží k auto-
nomní Albanii, jsou obsazeny srbským vojskem.
Albanské útoky na Černohorce.
Z Cetyně, 15. října. (K. k.) V úřadní zprávě
se praví: Útoky Albanců na černohor-
ské přední stráže neustávajit
mlhy překážejí černohorskému vojsku, které má
dosud osm raněných, aby se rychle soustředilo
bsadilo všechny důležité posíce.
Wolf
Stefan
Italia
Černohorec
Bělehrad
Berlín
Albánie
Srbsko
Vídeň
Londýn
Cetyně
Italia
RakouskýUhersko
12
article
Přezbrojení srbské pěchoty.
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Ministr vojen-
ství, generál Božanovič, zařadil se souhlasem
vlády do rozpočtu ministerstva vojenství na rok
1914 potřebné úvěry na opatření 500.000 nových
ručnic, jimiž mají býti vyzbrojeny všechny ročník
srbské armády. Berdanky a krnkovky budou definí
tivně odstraněny.
Albanské dotazy v srbské skupštině.
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Nacionalistiět
poslanci podali ve skupštině obdobný dotaz ne
m.-p. Pašiče po povstání Albanců jako mladoradi-
kálové a pokrokovci.
Protiitalský boykot v Janině.
Z Říma, 15. října. (K. k.) Se zřetelem na proli-
italský boykot, prohlášený obchodníky v Janině
uložila italská vláda svému díplomatickému zá-
stupci v Athénách a svému konsulovi v Janině
aby podnikli v této záležitosti přiměřené kroky
řecké vlády a místních úřadů v Janině.
Lichá pověst o uzavření Dardanel.
Z Caříhradu, 15. října. Plavební řád pro Darda-
nely stanoví, že obchodní lodi v zimě pouze dva-
kráte denně budou lodivody opatřeny. Z tohoto
ustanovení vzznikla pověst o uzavření Dardanel
Válečná daň v Turecku nepomine.
Z Cařihradu, 15. října. Vláda připravuje zákon.
kterým zrušuje se právo senátu interpretovati-
stavu. Také se připravuje zákon, kterým se ny-
nější válečná daň přes uzavření míru bude dál vy-
bírati ve formě daně na vojenské námořnictvo.
Nutnost nové úpravy srbsko-albanských
hranic.
Z Bělehradu, 15. října. V politických kruzíc
se prohlašuje, že Srbsko v zájmu bezpečnosti své-
ho státního území nemůže se zříci požadavku o-
hledně strategických hranic, poněvadž se nemůže
dáti v šanc stálému ohrožování svého území Alban-
ci. Je domněnka, že velmoci vyhoví nárokům
Srbska a budou souhlasiti s novou úpravou hranie.
Božanovič
Pašič
Albanec
Bělehrad
Řím
Atény
Dardanely
Turecko
Cařihrad
Srbsko
Alban
13
article
Řecko a Turecko.
Z Athén, 15. října. [Ag. dAthénes.) Odpo-
ledne sejdou se turečtí delegáti s ministrem
zahraničních věcí a řeckými delegáty k prvé
schůzi.
Ve zdejších směrodatných kruzích nemo-
hou si vysvětliti příčinu rozčilování se Turků
pro návštěvu prince Saba Eddin a. Prine
byl zde přijat se všemi poctami, příslušnými
jako princi a synovci sultánovu. Turci patrně
zapomínají, že Řecko a Turecko jsou dosud ve
válečném stavu a Řecko není povinno zacho-
vávati ohledy k turecké vládě. V různých
případech podalo již Turecku důkaz smířli-
vého chování, kdežto Porta nikdy neměla na
Řecko ohledu. Ještě nedávno dala turecká vlá-
da několik Řeků v Cařihradě pověsiti, kdežto
četní mohamedání v Řecku, kteří byli řeckými
soudy pro sprosté zločiny odsouzeni k smrti.
nebyli popraveni.
Ze Soluna, 15. října. Ministerská rada v Athé
nách precisovati bude ve své odpovědní notě na
turecké protinávrhy definitivní s tano
viskořecké vlády v nejkategoričtější formě
Návrat ministra z Drinopole.
Z Caříhradu, 15. října. (K. k.) Ministr vnitra
vrátil se z Drinopole.
Albanská komise.
Z Valony, 15. října. (K. k.) Dnes v po-
ledne přibyl sem torpedovým člunem „Mag-
net“ rakousko-uherský delegát mezinárodní
kontrolní komise generální konsul Petrovič
Současně přibyl také delegát italský. Zítra
bude komise konati svoji I. schůzi.
dAthénes
Turek
Port
Řek
Valon
Mag
Petrovič
Řecko
Turecko
Atény
Cařihrad
Soluna
Drinopol
Saba Eddin a
14
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
K zahájení českoněmeckých konferencí
Účast a poslání vlády.
15
article
Z Vídně, 15. října.
Vídeň
16
article
Dnešek přinesl vyjasnění také ve příčine
jedné důležité věci: stran účasti vlády při no-
vém vvyrovnacím pokusu česko-německém
Docela nepokrytě projevil hr. Stürgkh, že vlá-
da chopila se plně iniciativy a že v konferen-
cích chce míti roli vůdčí. Dříve začaly strany
české a německé samy, nyní béře na sebe počin
vláda — netoliko svolávajíc zástupce obou
národů, nýbrž předkládajíc jim určité, vypra-
cované a hotové osnovy. Vláda chce dáti jed-
nání vídeňskému obsah a poskytnouti možnost
aby co nejrychleji pokračovalo. Vláda ubezpe-
čuje opětovně, že nechce, by vídeňské konfe-
rence česko-německé byly toliko španělskou
stěnou, za kterou by mohla pohodlně pracovati
říšská rada, nýbrž že jde jí opravdově o to, by
komisariát v král. Českém co nejdříve zmizel
K tomu vidí vláda cestu pouze jedinou. Vyří-
zení hlavních sporů mezi oběma národy král.
České obývajícími. Vláda tyto spory samy kon-
kretně naznačuje: Týkají se zemského zřízení
ve spojitosti s volebním řádem, týkají se uží-
vání obou zemských jazyků v samosprávných
institucích a úpravy jazykové v úřadech stát
ních. Vláda nevzpěčuje se rozšíření tohoto sou-
boru záležitostí, o kterých by se jednalo n
vídeňských konferencích česko-německých
Myslí, že rozšíření takové je přípustno tolike
po předchozí dohodě obou stran.
17
article
Hned počátkem a to způsobem naproste
nepokrytým dala vláda také na srozuměnou,
že konference vídeňské budou za účastenství
jak ministra vnitra svob. pána Heinolda, tak
místodržitele kn. Thuna a že položila největší
důraz na to, že po takovém mimořádném činu,
jakým byl císařský patent z 26. července t. r.
a všem, co se stalo, nemůže býti žádného ná-
vratu do zemského sněmu král. Českého ne-
dělného. Tak asi vyzněla odpověď, kterou
dala vláda dnes na podnět českých stran, uči-
něná hned po obsazení zemské správní komise
v ten rozum, aby svolal se zemský sněm k pro-
jednání volební opravy. Vláda nevidí žádné
možnosti, by český sněm byl dělným, nevy-
řídí-li se napřed hlavní část národního zápasu
v král. Českém.
Poslanci naší strany žádali především, aby
k poradám přibráni byli také socialisté a žá-
dali za to hlavně proto, poněvadž vláda sama
nyní vede jednání — má tedy povinnost po-
zvati stranu, která zastupuje tak velkou část
českého národa a je interessována v otázce
jazykové a volební.
Heinold
Thun
18
article
Možno s povděkem vítati, že vláda při
stoupila na přání, vyslovené z obou stran české
i německé v ten smysl, aby předložila vypra-
cované předlohy a důkazy, že chce opravdově
starati se o zrušení komisariátu, což jest za-
jisté hlavní snahou a péčí naší strany, vědouci
že nedosáhne se toho žádnými deklamacem
a demonstracemi, nýbrž jen úsilnou prací, aby-
chom konkretně mluvili — jen urovnáním po-
měrů v Čechách.
Dneškem vzešla všem stranám českým
velká povinnost jít na vídeňské konference
jít tam pracovat, věcně jednat. Nejde teď
žádné mluvení, věnované zásadám. Konferen-
cím budou předloženy adjustované osnovy zá-
kona. Konferenční síň ministerského předsed-
nictva proměněna bude ve výborovou síň par
lamentní. Jako v komisi poslanecké nebo pan-
ské sněmovny každá strana ke každé vládn
předloze musí zaujmouti určité stanovisko, tak
nastan také pro zástupce všech českých stran
k této nezbytnosti vysloviti se nepokrytým
způsobem o každém vládním elaborátu pro
král. České sdělaném. Všem stranám českým
bude pověděti, co si myslí a všem českým stra-
nám bude pracovati na zlepšení vládních osnov
ve smyslu našeho práva a našich požadavků
— všem českým stranám bude míti na mysl
vůči vládě a německým vyjednavačůní zájmy
kral. Českého a národa českého.
Než také vládě připadá veliký, důležitý
úkol: Musí především obsahem svých osnov
podati důkaz, je-li spravedlivou, je-li skutečně
nestrannou.
Čechy
19
article
Haličské konference.
Z Vídně, 15. října. (K. k.) O dnešním ro-
kování haličských vůdců uveřejňují „Poln.
Nachrichten“ toto komuniké: Dnes konaly s
zde konference o subvenční a úvěrní akci pr
náhradu žívelních škod. Zúčastnili se jich: mi-
nistr šl. Dlugosz, místodržitel ryt. Korytow
ski, zemský maršálek hr. Goluchowski, před
seda Kola polského dr. Leo, předseda rusín-
ského klubu dr. Konst. Levický, členové zem-
ského výboru dr. Jahl a dr. Pilát, jakož i ře-
ditel haličské zemské banky Jan Steczkow
ski. Na těchto konferencích rokováno bylo
otázce svolání zemského sněmu a utvo-
ření předpokladů pro vyřízení nouzovýc
předloh zemským sněmem. Večer konal
se v téže záležitosti konference u minister-
ského předsedy. Dotyčné návrhy vlády sdě-
leny budou předsednictvům klubů zemských
poslanců.
K vojenské reformě.
Z Vídně, 15. října. Večemní „Zeit“ dodává k
včerejší úřadní publikaci o vojenské reformě, že
po jejím provedení bude činiti mírový stav 562. 000
mužů místo 496.000,. dle Schönaichova programu
Vojenské námořnictvo bude míti 27.000 mužů
Srbská skupština.
Z Bělehradu, 15. října. Ve včerejší minisťersk
radě byl stanoven text trůnní řeči, kterou bude
skupština pozítří zahájena. M.-p. Pašič před-
nese jako odpověď na dotazy po albanském povstá-
ní výklad o zahraniční situaci snad ji
příští týden, poněvadž jednací řád neustanovuje
kdy se má dotaz zodpověděti.
Bavorské vladařství.
Z Mnichova, 15. října. (K. k.) Na pozvání zdejš
obchodní komory sešli se dnes členové sjezdu ba-
vorských obchodních komor ke slavnému projevu
otázce skončení vladařství a schválili jednomyslně
příslušnou resoluci.
Poln
Dlugosz
Goluchowský
doktor
Lea
Konst
Jahl
Pilát
Steczkow
Schönaichův
Pašič
Vídeň
Bělehrad
Mnichov
20
article
Německý císař na cestách.
Z Gerolsteinu, 15. října. (K. k.) Císai
Vilém přibyl sem dnes dopoledne k vysvěcen
novéhc evangelického kostela Vykupitele n
králevském korunním statku Villa Sarabodis
Po církevní slavnosti odjel císař automobilem
do Bonnu.
Sazonov v Paříži.
Z Paříže, 15. října. (K. k.) Ruský ministr za-
hraničních věcí Sazonoy přibyl sem dnes z Vichy
a byl na nádraží uvítán ruským velevyslancem
Izvolským, francouzským velevyslancem v Petro-
hradě Delcaséem, ruským vyslancem v Sofiji Ne-
kludovem a jinými osobnostmi.
Příští cesta presidenta Poincaréa
Z Paříže, 15. října. (K. k.) President Poincaré
hodlá na přesrok na podzim navštíviti Alžír
Marokko.
Mohamedánský protest proti železničním
stavbám francouzským.
Z Cařihradu, 15. října. Z Jas oznamuji: Mo
hamedánští notáblové z Kajfy protestovali u Porty
proti zadání stavby některých tratí drah francouz-
ským podníkům. Prohlásili, že dráhy pro poutníky
do Mekky jsou náboženským dílem, které může
býti provedeno jen moslimy.
Vilém
Villa Sarabodisov
Sazonov
Vich
Poincaré
Port
Bonn
Paříž
Petra
Delcasé
Sofija
Maroko
Cařihrad
Jasy
Mekka
Izvolský
21
article
Přebytek a výpůjčky.
Z Vídně, 15. října. (.N. W. Tgb.“) Pololetn
rozpočet, který má býti v úterý předložen posla-
necké sněmovně, bude končiti přebytkem 30—40
mil. K. Zároveň bude žádáno za zmocnění k i-
vestiční výpůjčce asi 100 mil. K a výpůjčce na
úhradu vojenských nákladů v době balkánské vál-
ky asi 200 mil. kor
Ze Svazu výrobců kovového zboží.
Z Vídně, 15. října. V budově dolnorakouské
ho živnostenského spolku konsla se mimořádná
valná hramada svazu rakouských producentů ko
vového zboží. Předseda dovozoval, že pravdě
podobně dojde k parciálním mzdním bojům. Po
nikatelé musí státi na dodržování smlouvy, kteri
byla minulého léta s dělnictvem uzavřena a z no-
vých jeho požadavků vyvoditi příslušné důsledky
Zatím bude v některých odborech usnesena výlu
ka a zůstane-li bez účinku, dojde k výluce vše
obecné.
Výklad k ruskému rozpočtu.
Z Petrohradu, 15. října. (K. k.) Ve vý-
kladu o říšském rozpočtu prohlašuje se, že
od r. 1912 nastal vedle značného zvýšení
přijmů mnohem větší přírůstek výdajů. Kdežto
příjmy v r. 1912 se naproti loňsku zvýšily
o 154.1 mil., vzrostly výdaje o 185.7 mil.
rb. V r. 1913 očekává se, že příjmy vzrostou
o 275.1, kdežto přírůstek výdajů bude činiti
283.2 mil. rb. V r. 1914 lze se naproti
příjmům, které možno skutečně v r. 1913
očekávati, nadíti, že příjmy vzrostou o 140.
mil., kdežto lze předvídati přírůstek výdajů
o 252.7 mil. rb.
N W Tgb
Vídeň
Petrohrad
22
article
Směnečné závazky a exekuce v Srbsku.
Z Bělehradu, 15. října. (K. k.) Jak se proslý
chá, byly se zřetelem na částečnou mobilisae
směnečné závazky a soudní exekuce odloženy p
uplynutí příročí dne 12. listopadu až d o 28. pr
sinee.
Balkánské výpůjčky ve Francii.
Z Paříže, 15. října. (K. k.) Naproti pověstem
jež v poslední době vynořily se o nastávající emis
části srhské a řecké půjčky, prohlašuje se polo-
úřadni potou poznovu, že francouzská vláda prav-
děpodobně nepřipustí záznam žádné balkánsk
půjčky na zdejší burse, dokud nebude vyřízen
otázka o podílu balkánských států na tureckén
státním dluhu.
Srbsko
Bělehrad
Francie
Paříž
23
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Píše dr. Partl
Partl
24
title
Ze všeruské výstavy v Kyjevě
Kyjev
25
article
Hospodářské, kulturní ba i politické ústřed
jižní Rusi. Kyjev, prožívá v letošních letních mě-
sících své slavnostní dni. Zvoleno bylo za míst
výstavy, jež původně projektována jako ruská ze-
mědělská výstavka a jež postupně už na všeruskou
vyrostla. Výstava sama ovšem prozrazuje všude,
jakých počátků povstala: nejrůznější obory práce
zemědělské zastoupeny jsou mnohem dokonalej
nežli jiné projevy života ruského. Ve skutečnosti
není to nijak na újmu úměrnosti mezi životem
ruským a výstavou: naopak, poněvadž život ruský
jest převážně zemědělský a rozvoj Ruska zajiste
v prvé řadě také rozvojem jeho zemědělství, jev
se právě tato okolnost svrchovaně případnýmo-
brazem poměrů.
Svým rozsahem těžko asi vyrovná se kyjevská
výstava pražské jubilejní, třeba že v některých
ohledech, zvláště lidovýchovném a školském(s
tomto ohledu hodlám upozorniti na výstavu n
jiném místě) rozhodně ji překonává. Umístěna jee
na velikém prostranství, na dosti příkrém svah
pečerské horky, oddělena od ní jest část paedago-
gická, umístěná většinou v museu paedagodickém
a konečně souvisí s ní i výstavka koňská, uspořá-
daná počátkem září za parkem kupeckého spolk
na výšině nad Dněprem. Jistě nebude nesprávno
všimnouti si výstavky jen se stanoviska našic
zájmů vlastních, hmotných i kulturních. V oboru
práce hmotné jest Rusko a bude snad ještě delš
dobu odbytištém, v málo jen případech výrobcem
a v těchto případech ještě jsou to jen filiální ústa-
vy cizích podniků, vnějškově naprosto rusky s
tvářících, jež zastupují třídu výrobců domácích.
Rus
Kyjev
Rusko
Dněpr
26
article
Český průmysl nejlépe a velmi důstojně za-
stoupen jest pavilonem českých výrobců hospodář-
ských strojů, který jako takový také vnějškově
jest označen. Tento pavilon jest vlastně také jedi-
ným zastoupením celého Rakouska [nečítáme-li vý-
stavky lázní polských) na podniku takového význa-
mu. I tu jest znova viděti, že oficiální kruhy ra-
kouské spíše cení si „umění“ vysoké politiky
její experimenty než možnost, obratně získati od-
bytiště naší práci průmyslové. Nebýti Svazu, ne-
bylo by ani Rusko zvědělo, že také u nás, vedle
Německa, Francie, Anglie a Spojených států, něco
se vyrábí a také jeho trhu se nabízí. Rakouské
oficiální kruhy mají tím více důvodu býti Svazu
vděčnými za to, že z vlastního popudu vykonal kus
cenné mírové práce, jež byla by jim patřila a ko-
naly by jen svou povinnost, kdyby aspoň doda-
tečně činnost Svazu náležitě podporovaly. Veškkerý
ruský tisk, pokud o výstavě referoval, vyslovil se
velmi pochvalně o kollektivní této výstavce če-
ských výnobců a proto i vhodná podpora tohoto
podniku svazového nebyla by nikterak zbytečným
vyhazováním penězi jestliže vídeňské vedoucí žur-
nály domnívají se, že svou mirovou hudbou, jí
sloupce jejich zaznívají od nedávné doby, konají ku
cenné práce pro rakousko-ruské sblížení, pak
nemělo by býti zapomenuto, že Svaz konal tuto
práci ve formě daleko cennější a v době mnohem
významnější, navazuje styky s Ruskem v době kri-
tického válečného napětí. Ochota, s jakou ruské
povolané kruhy vyšly Svazu vstříc a pozornost, ja-
ké výstavka jejich se těší (zvláště po úspěšných
závodech zemědělských ve Fastově), opravňujík
nadějím, že kyjevská výstavkua stane se podkladen
trvalých obchodních styků. Velkou svou praktično-
stí pno ruské poměry proklestí si cestu výrobk
Rakousko
Rusko
Německo
Francie
Anglie
spojený stát
Fastův
27
article
Svazu do Ruska, jako již dříve na Balkán (výstav
sofijská) a zdolají snad i silnou cizí konkurenci
Bohužel, i zde náleží poslední slovo rakouské vlá-
dě, jež sice od Německa naučila se vydávati zá-
vratné sumy peněz na vojsko, ale nenaučila se o
něho umění, tak třeba si počínati, aby tyto sumy
také občanstvo mohlo si vydělati. Můžeme směl
říci, že my vyvážíme dnes do Ruska nejdráže, ač-
koli jsme bezprostředním jeho sousedem, a to zas
přičiněním své vlády: naším strojnickým výrobkům
jest konkurovati s výrobky našeho milého spojen-
ce, Německa, za cla o 15 proc. vyššíh
A bylo by k tomu třeba přece jen trochu obrat-
nosti, abychom při nejmenším stejných podmínel
mohli dosíci.
Rusko
Balkán
Německo
28
article
Jakmile „Svaz“ zvěděl, že výstava kvjevská
bude pořádána, obrátilo se jeho předsednictvo fto
p. Rud. Bächer, předseda, p. cís. rada V. Weiden-
hoffer I. a p. Lambert Wichterle II. místopředseda
na rakouský konsulát v Kyjevě se žádostí o spro
středkování. Spolku povoleno zabrati svojí vystav
kou 2000 aršínů půdy fovšem poloha není nijal
zvláště vhodná) a za vedení p. Ferd. Prokůpka v-
stavěn pavilon dle návrhu arch. Vyšínského. Pr-
storný pavilon vyplněn jest celý zemědělskými stroji
a nástroji všeho druhu, částečně ovšem také n
pozemku přilehlém tato česká výstavka jest umí-
stěna. Jako zvláštní známky českých výrobkůt
vystavovaných nutno označiti vedle solidnosti zpra-
cování také to, že nelibují si ve vnějškové nějaké
ohromnosti, jako tomu bývá u anglických a ameri-
ckých strojů, která s ohledem na trh ruský spíše
dělá dojem nepraktické bravury a jen v řídkých
případech schopna jest vzbuditi skutečně vážný zá-
jem. Kolosy oněch firem sice uvádějí v údiv ob-
censtvo, ale reelních obchodních výsledků jimi lze
dosíci jen ve svrchovaně řídkých případech.
firem „Svazu“ na výstavě zastoupených nutno jme-
novati tyto: Jindř. Černý, Praha—Košíře (hlav. m-
selnice a odstředivky „Slavia“). Jos. Klement, Hrob-
ce (stříkačky na stromy a chmel). Knotek a spol
Jičín, vynikající zvláště obšírnou exposicí (samo-
vazače, jako specialita firmy, zdárně konkurujíc
se všemi cizozemskými pro svou jednoduchost
bezvadný chod: mlátičky se samočištiči, s pruži-
novými ložisky, žentourové s obdivuhodně lehkým
chodem, žentoury a praktické pastorky), F. 8
Kovařík. Prostějov (vystavuje větší stroje, zvláště
parní mlátičky a pluhy). Fr. Melichar, Brandýs n.
Lambert Wichterle
Prokůpek
Vyšínský
Jindřichův
Černá
Klement
Knotek
František
Melichar
Kyjev
Praha
Košíře
Prostějov
Brandýs
Slavia
společenský Jičín
Kovařík
29
article
L. (secí stroje: 5 obvč., 2 kombinované obil., jede
komb, řepný, rozmetadla na hnojiva umělá, světo-
známé svojí solidností zpracování, nemající rovn
v cizi konkurenci; zn. „Imperator“). JJan Pracner.
Roudnice jtvůrce rýhovaných válečků secích stro-
jů; více secích strojů, jeden kombinovaný řepný).
F. Wichterle. Prostějov (řezačky, mlátičky a seel
stroje). V. Zima, Opočno (důkladné mlátičky, obilní
mlýnky, zvláště dobrým tříděním vynikající), Ko-
loc, špička a spol. Kosmonosy [3 šrotovníky na
ruční i elektrický pohon). Rud. Bächer. Roudnice
(plečky na brambory i řepu, kultivátory, pluhy.
ruční oorávače řepy, brány, drtiče hrud). Černov-
ský a spol., Č. Brod fžentour. mlátička s krytým
žentourem, pluhy, brány s radličkami, brány oby-
čejné železné i ocelové, kypřič se srdcovitými
radličkami, 3-a jednořádková plečka na řepu, kul-
tivátor na chmel). Mlčkovský a spol., Straškov
u Roudnice (různoradličné pluhy a kultivátory)
Červinka - Čihák, Čelakovice. Jos. Kaub. Domažlice
(mlýnky a mlátičky) a Gabriela Žižky nástupce
Kulturní nástroje a stroje menšího druhu vyslavuj
téměč všechny firmy. Pro styk s obecenstvem
mají tu české firmy několik zástupců, jež horlivě
se starají, aby ruské obecenstvo s českou výrobou
co nejlépe seznámili; sluší jen litovati, že Svaz ne-
zaopatřil si šaké v čas dostatečné množství ruských
informačních tiskopisů, jež by jistě více než co jiné-
ho byly prospěly
F Wichterle
V Zima
Mlčkovský
Červinka
Čelakovice
Žižek
Roudnice
Prostějov
Opočno
Kosmonosy
Černov
Č . Brod
Straškov
Čihák
Domažlice
ko
30
article
Samostatný pavilon vystavěla si česká firma
kyjevská Vielwerth a Dědina, mající v městě 2 to-
várny (na Šuljavce, již 16 let, ve Sviatošíně, třeti
rok) a zaměstnávající asi 500 dělníků a 30 úřad-
níků. Výroba její pohybuje se mezi 7000 až 8000
kusů ročně.
Firma jest akciovou společností a zabývá se
nejen vlastní výrobou strojů zemědělských, nýbr
zastupuje také král. uherskou továrnu hospodář-
ských strojů, jejíž parní mláticí stroje také, ve
svém pavilloně vystavuje. Její specialitou jsou
zvláště stroje secí, umožňující racionelní využit
umělého hnojiva, jež nasypává stroj jen do řádků,
do nichž současně padá i vysévané obilí. Neoby-
čejná dokonalost tohoto stroje dokázána je zvlášt
jeho velikou rozšířeností mezi ruskými zemědělci
které by jistě překvapilo i naše zemědělce, jich
výprava v Kyjevě jest ohlášena. O zásluhách této
firmy o zavedení strojního řádkového hnojení psal
široce táborský hospodářský časopis „Kodym“
Pěkný informační obšírný leták v jazyce ruském
jest k disposici návštěvníků pavilonu.
Kodym
Pěkná
Kyjev
31
article
Tím české, a samozřejmě i rakouské vůbee
zastoupení skoro je vyčerpáno. Zbývá nám již je
zminiti se o třech závodech, z nichž jediný jenom
jest rakousko-český, druhé dva náležejí Čechům
ruským. Jsou to: výstavka firmy Laurin č. Klement
(Mladá Boleslav), umistěná na dosti výhodném
místě automobilového pavilonu; vystavuje několi
vozů, z nichž tři označeny jsou jako prodané. Ve-
dle naší firmy rozestaveny jsou v paviloně auto-
mobilové drožky podniků zvláště německých
francouzských, jež svojí nádhernou úpravou činí
konkurenci velmi těžkou. Samostatné pavilonky
mají podniky „Česko-ruská pletárna Andrle
Kašpar“ v Kyjevě a „Srokovský a Ort“ rovně
v Kyjevě (umělý mramor]. K vůli úplnosti nutno
se i zmíniti o litografické výstavce fy. „L. Bene
z Českého Brodu, umístěné v paviloně, věnovaném
tisku.
Klement
Andrle Kašpar
Srokovský
Ort
L Bene
Mladá Boleslav
Kyjev
Český Brod
Laurin
32
article
Jak vidno, není toho příliš mnoho, ale přece
jen dosti, povážíme-li ony obzvláště stížené po-
měry, za nichž čeští vývozci obchod s Ruskem pro-
vozují. Jistě jsou u nás mnohá odvětví průmy-
slové i jiné práce, jež byly by mohly býti zastou-
peny ke svému nepochybnému prospěchu. Tak
jest v prvé řadě litovati, že naše lázeňská míst
neodhodlala se k tomu, uspořádati soubornou vý-
stavku svoji, jež mohla podstatně přispěti ku po-
vznesení cizineckého ruchu u nás. Příkladným jest
v tomto ohledu pavilon lázní haličských, chrlící
v pravém slova smyslu mezi návštěvníky spoustu
brožur a letáků. Zvláště bohatou exposicí vyni-
kají tu lázně dra. R. Žurakovského v Tatarově,
lázně v Zakopaném se sanatoriem dra. K. Dlu-
ského pro choroby plicni a lázně ve Kroácienku
nad Dunajcem. To jenom příkladem. Jistě odhad-
nou naši výrobci sami, pokud bude pro ně pro-
spěšno výstavy se zúčastniti a které obory naší
práce snad nejvýhodněji by v tomto směru ob-
stály a postarají-li se odpovědné kruhy o to, aby
konkurence našim podnikům nepříznivými poměry
celními nebyla ztěžována (dnes na př. platí ra-
kouské strojnické továrny 75 kop. z pudu vyve-
zeného zboží, kdežto němečtí podnikatelé jen 621
kop., tedy o celých 1212 kop. t. j. 1% méněl), pal
budou nejrůznější obory naší práce jistě mnohem
silněji zastoupeny na příští všeruské výstavě
Moskvě r. 1914.
R Žurakovský
Rusko
Tatarův
Zakopané
Kroácienka nad Dunajec
Moskva
33
article
Vychytrale zastoupeny jsou podniky německét
majíce k disposici vlivné ruské jednotlivce, ba
celé veliké ústavy peněžní („Meždunarodnij kom-
merčeskij bank“, „Oděsskij kommerčeskij bank“)
vybudované pravděpodobně v odvislosti od něme-
ckého kapitálu, dovedně zakrýti uměji povrch-
nímu pozorovateli vlastní původ produktů. Celá
řada německých závodů jest tu zastoupena zmíně-
nými dvěma bankami. Myslím, že i u nás na něco
podobného bylo možno pomýšleti a prostředni-
ctvím některého většího peněžního ústavu ruského
zavésti stálé styky obchodní. Jak lehkým způso-
bem možno ještě v Rusku vydělávati peníze, viděl
každý návštěvník výstavy na několika německých
obchodnících s hračkami: štěkající kožený pejsek
dělal pravé divy, zástupce páně Kirchhofův z El-
berfeldu nemusil než natahovati a vykládati „un
so läuft die kleine Maschine ununterbrochen wei-
ter!“ a jeho dva pomocníci nestačili ani baliti p
celý den prodané hračky všeho druhu. A k tomu
všemu nepotřeboval věděti o Rusku ničeho, než
znáti dobře jeho měnu, o znalosti jazykové ovšem
nemluvě.
Jinak ukazuje výstava všude rychle hospo-
dářský rozvoj Ruska. Výstava ruských stát, drah
jen znova povznese onen příznivý dojem, jejž m
rakouský cestující všude na ruské železnici a též
v jiných oborech železář. začíná zdárně domáci
konkurence. Přes začátky ovšem se Rusko dosu
nedostalo. Naproti tomu až zarážejícím způsobem
překvapuje vás vše to, co illustruje rozvoj hospo-
dářství zemědělského a snah lidovýchovných. Na-
jdete tu spousty diagramů, znázorňujících rozvoh
snah o zemědělské povznesení Rusi, stav veske-
rého školství, mapy, obrazy a odlitky praci me-
lioračních, odvodňovacích i scelovacích, přehledy
Kirchhofův
Rus
Rusko
El
uno
Maschine
34
article
lesní těžby a pokroky v zavádění zalesňování pů-
dy. Emigrace ruská jest stále velmi značná, pře-
vyšujíc svými ročními 176.000 vystěhovalci daleko
všechny ostatní evropské státy, vyjímaje snad je-
diné Rakousko. Největší výše dosáhlo vystěhova-
lectví r. 1907, od té doby pomalu klesá. Největší
procentuální podíl na vystěhovalectví, daleko pře-
vyšující ostatní, mají židé, po nich Poláci. Litevci
a v letech 1911 a 1912 značně také Ukrajinci. Jen
nepatrně emigrují Velkorusové. Škol národních
má Rusko již 65.000, přece však dosahuje negra-
motnost novobranců 60% a u obyčejného obyva-
telstva venkovského převyšuje jistě daleko tři
čtvrtiny. I mezi popy jest na 20% negramotných.
jak udává výstavní nákres. Bude nás také inter-
essovati zařízení ženských gymnastí, jež v někte-
rých guberniich počtem žactva velmi převyšují
mužské reálky a gymnasia dohromady: majíť na
př. v dubernii moskevské 63% žáků, kyjevské 57 9.
oděsské 60%, oremburské 689%; nejnižší jest tento
poměr v gubernii varšavské, totiž 43 proc. všeho
žactva škol středních. Také diagrammatické zo-
brazení celé otázky dělnické vytkla si za úkol
správa výstavy. Najdete tu pěkně zobrazeno, jaké
druhy pojištění v různých státech evropských jsou
zavedeny, přehled hnutí stávkového v Rusku (nej-
více 1905) a jeho výsledků (kompromisní forma
vyřízení srážek mezi zaměstnavatelem a dělnikem
stává se vždy pravidelnější), přehled rozšíření
ženské práce (nejvíce gub. kostromská a vladimfr-
ská), pěkně přehledy sociálního rozvrstvení ru-
ského obyvatelstva (nejvýše 10% obyv. jest za-
městnáno v průmyslu, totiž v gub. petrohradské
bakuské). Velkolepý je pavilon zemstev, nejenom
umístěním, ale i obsahem svým.
Polák
Litevec
Ukrajinec
Velkorus
Rakousko
Rusko
35
article
Zájem o výstavu jest neobyčejný. Již dlouho
před otevřením tlačí se množství návštěvníků pře
pokladnami. Ruská vláda podporuje věru příklad-
ně tento ruch, pořádajíc výpravy venkovských
obyvatelů, jimž postará se nejen o bezplatné do-
bré průvodce výstavou, nýbrž povoluje i úplně
volnou jízdu na všech tratích. Charakteristické je
jenom toto: každý den uvidíte aspoň 300 vojáků.
vedených důstojníky a opatřených průvodci, kteři
přicházejí, aby vykonali podrobnou prohlídku vý-
stavy. A to nejen vojáci garnisony kyjevské
Vůbec všude máte dojem, že se tu vyvíjí, pře
všecky nepříznivé s různých stran slýchávané po-
sudky, cosi velikého: Rusko, ztrativši dálný vý-
chod, získalo samo sebe, jeho porážka byla pro-
cítěna všemi odpovědnými činiteli jako důrazné
mementoj kamkoli pohlédnete, cítite dnes, že
vůdčí kruhy jsou si plně vědomy té ohromné zod-
povědnosti, býti vůdei takového ohromného ko-
losu, který při sebe menší neopatrnosti a násil-
nosti mohl by se rozpadnouti jim po rukou. Staěí
nám připomenouti si jen organisaci guberniální,
s volostmi a obcemi, v nichž provedena je decen-
tralisace tak důkladná, že nám v Rakousku znělo
by vyprávění o ní jako píseň labutí, abychom plně
uznali, že Rusko přeměňuje se rychle ve státv
plném slova smyslu moderní. I u nás již jeví se
první známky toho, že začináme opravovati svůj
názor o Rusku, jako státě despotické samovlády.
a jistě měli bychom mnohé příčiny býti překva-
neni, kdybychom důkladně počali se zabývati za-
řízeními dnešní Rusi. Snad by se nám nezdála ani
některá ta opatření, platící u nás obvčejně za ná-
silná, novysvětlitelnými, ba snad ani nesympati-
ckými. Vedoucí kruhy ruské cítí odpovědnost vy-
tvořiti veliké a silné Rusko a jeho zobrazením
překvapujícím jest kyjevská výstava.
Rusko
Rakousko
Rus
36
article
Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy »Národních Listů«.)
Peněžní bursa
Z Nového Yorku, 15. října. Včerejší úhradní
hnutí pokračovalo i dnes; příznivý vliv nělo schvá-
Nový York