2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. října 1913. Číslo 284.
4
article
stran zúčastnili by se nastávají
cích vyjednávání.
Žádám vás, abyste v tomto směru co nej-
dříve projevili svoji vůli; přednesl jsem vše
to, co dnes jsem měl říci a očekávám s nej-
větším zájmem vaše vývody, je-li ve vašen
středu úmysl, jakýmkoliv způsobem zaujmout
stenovisko k těmto myšlenkám.
Na toto oslovení navázáno bylo krátké
projednání formálních otázek, načež přítomní
prohlásili, že berou sdělení ministerského
předsedy navědomí a že sdělí je stranám, aby
tyto rozhodly.
Na odpoledne na 4. hodinu byla svolána
tatáž konference vlády se zá-
stupci svazu německých poslan-
cu z Čech. Tito zástupcové shromáždilise
o 3. hodině v poslanecké sněmovně ku před-
poradě. Při tom vyskytly se nejprve ná-
mitky o rázu koníerence a shromá-
ždění tam poslanci projevili názor, jakoby do-
poledne byla již s odpůrčí stranou konána di-
skuse, mající ráz meritorní. venbol. vle
Z porady o této otázce mezi ministerským
předsedou a předsedou svazu poslancem P-
cherem vyplynulo vyjasnění tohoto bodu po-
tud, že ministerský předseda měl příležitost
vyložiti, že dopolední komnference s
zástupei českých stnan se pohyb -
vala přesně v rámci programu, na-
čttnutěho pozváním, a že nepře-
kročila tentorozsah. Další žádostí, tlu-
močené jménem německých poslanců z Čech
posl. Pacherem ministerskému předsedoví,
aby účastenství vlády na konferenci, stano-
vené na odpoledne, se obmezilo na minister-
ského předsedu samotného, minísterský
předseda nevyhověl z několika zásadních
důvodů politického a taktického rázu. Poně-
vadž v tomto bodě nemohlo býtí dosaženo
shody názorů, prohlásil posl. Pacher jmé-
nem pozvaných, že se musí konference
zříci. Zahajovací konference s německými po-
slanci z Čech, stanovená na odpoledne, od-
padla tudíž z uvedeného důvodu.
Čo
Pacher
Čechy
svaz německý Klan
svaz poslanec P
5
article
Náš poměr k Bulharům.
Výbor spolu „Čech“ v Sofiji zaslal nám jménem
české kolonie v Sofiji list, daný dne 9. října a po-
depsaný předsedou spolku, inž. Bedř. Chocholou
jednatelem, lnž. A. Kroftou. List je adresován če-
skému národu jako odpověď české kolonie
Softji na článek bulharských studentů z Prahy, u-
veřejněný v „Dnevniku“ č. 3931. a n
Otiskujeme listi českého spolku sofijského s ně-
kterými slohovými opravami, pokud možno, do-
slovně, nevynechávajíce žádné jeho podstatno
části. V listě se nám píšee
S politováním jest konstatovati českému živlu
v Bulharsku, že následky neumírněnosti žurnali-
stiky v posuzování pravého stavu věcí ve druhé
balkánské vojně, zviáště pokud se týče sporu bul-
harsko-srbského, počínají se jeviti. Četli jsmev
bulharském věstníku „Dnevník“ č. 3981 dlouhou
stať bulhatských studentů z Praky, v níž ličí sta-
novisko českého tisku po druhé vojně, odpovída-
jíce české žurnalistice. Nechceme se stotožniti
obsahem celého článku, a jak poznáváme nám přá-
telský bulharský národ zde, zajisté ani on cele ne
zvláště povšimneme-li si výzvy jednoho z článků
by bulharský národ sám posoudíl: je-li Čech příte
Bulharska, neb vrahem jeho
Bulhar
Čo
Ing
Chochola
A Krofta
Praha
Bulharsko
6
article
My, kteří se citíme zde domovem a jsme nej-
lepší znalci poměrů v národě, víme, že tak silná
nenávist nevzrostla proti českému národu, třeb
že Bulharsko nuceno je s má plné právo se ozvati.
pokud český fisk se dotkl vlasteneckých, dobrých
citů Bulhará ve slovanské Pražé. Jsme však jinak
sami tlumočníky práv bulharského národa a dá-
váme v ostatním za pravdu bulharským studentům
a rozhodně odmítáme, pokud česká žurnalistik
bez hluhší informace vlastní přídružila se ke kle-
vetníkům v době, kdy Bulharsko ještě za vyjed-
návání se Srbskem bylo napadnuto se všech' stran.
odříznuto od světa, isolováno tak a vydáno n
pospas cizím lžím. Není však správné, jak tvrdí
pražští bulharští studenti, že totéž jest míněním
celého českého národa, mámeť stálé styky s če-
skou vlastí a můžeme konstatovati projevy, že
válkou mezi Slovany byly zklamány naše, naděje.
naše ideály slovanské, pro něž náš národ přinášel
a vždy ponese i oběti, cítě se doma sám nespoko-
jen, a osvědčuje svoji radost nad počátečným slo-
vanským úspěchem, prokázal to bratrským nárol
dům v prvé válce měrou, uznanouc od nich samých.
Nebyly však uveřejeěny články, zaslané z Bul-
harska jednotlivci z řad našich, jež osvětliti měly
před českým národem pravý stav. Národu našemu
stal se zvláště slovanský národ bulharský blízkým
a symnatickým ajistě, kdyby se veřejnosti české
byle dostalo alespoň částečné odhalení pravdy ve
Bulharsko
Srbsko
Slovan
7
article
sporu o příčinách války, nebylo by též ani zmínky
v článku bulharských studentů o domnělém sta-
novisku českého národa proti Bulharům.
Proti takovému domnění se rozhodně stavíme.
Článku bulharských studentů mělo se dostati mí-
sta v české žurnalistice, jakožto té doby v Praze
nejvíce interesovaným, byliť tam zajisté obhájci a
tlumočníky svého práva. Český tisk ovšem ne-
mohl spor bulharsko-srbský odstraniti, ale mohl
jej umírniti čistou indifferentností.
Poznali jsme zde národ bulharský a jako lépe
znalí všeho poznali jsme Bulhara jako pravého
přítele Slovanstva, jako národ, jenž svým demo-
kratismem a pohostinstvím k cizím národnostem
bez rozdílu může se pochlubiti přede všemi kul-
turními evropskými státy. Ale jako každý národ.
i národ bulharský musí býti nejprve vlastním sobě
a svým, a pak teprve bratrem. A byl-li pak ve své
přílišné důvěřivosti ke druhým zklamán a napa-
den, nemohl zůstati netečným ve svých citech vla-
steneckých a pro svobodu, pro níž tolik krve po-
ložiti musíl, proliv jí na válečném poli za bratry
nejvíce. Poznav bezmilostné utlačování svých sou-
kmenoveů od sousedů, chce své národní tělo celé.
bojoval za svobodu svých bratrů a ne, aby upadli
poznovu v porobu a nespokojenost, jak dokazují
a dbsvědčují spousty uprchlíků z Makedonie.
Ano, jsme všichní Slované, pracovati musíme
všichní za jednoho a jeden za všechny — ale ne.
by jeden trpěl za všechny — ve prospěch všech.
Náš článek je adresován nejen na odpověd
bratrům Bulharům, ale i celé české veřejnosti.
Bulhar
Slovan
Praha
Makedonie
8
article
Znajíce příchylnost českého národa k bulharskému
z prvé vojny, a hlavně sledujíce i naše vlastní
zájmy hospodářské v Bulharsku v této periodě,
netajíme si, že českému národu mohlo býti ote-
vřeno pole v obchodu a průmyslu, ba i pro sou-
kromé jednotlívce v různých povoláních a úřa-
dech. Dnes však jsme bohužel svědky opaku,
nelze se našim uraženým bratrům diviti.
Protož nechť všichni, jimž záleží na slovanské
věci, pozvednou svého hlasu a nedopustí uveřej-
ňování nepravd, dotýkajících se bulharského ná-
roda jež způsobily nám i hospodářské škody, aniž
by se bylo přispělo zabezpečení trvalého míru na
Balkáně. Nemůžeť býti jeden národ obrán se všech
stran, protože nejvíce krve prolil pro svobodu
svých bratrů. Nám musí dle čistého svědomí zá-
ležeti na svobodě balkánských národů dle spra-
vedlivých národnostních hranic a příslušenství,
v tom směru musí se i u nás v Čechách věděti.
jaká jest pravá podstata sporných otázek bulhar-
sko-srbských, ježto ani nyní mír na Balkáně nen
zajištěn. Jen revise bukureštského míru zaruči
přátelství a bratrství slovanských národů na Bal-
káně,
Končíce, doporučujeme úvaze české veřejno-
sti, že nespravedlivě odsuzován ten, jenž si za-
slouží více uznání a práva.
Pozn. redakce. List sofijského českého spolk
není pouze odpovědí na dopis bulharských studen-
tů z Prahy, nýbrž zahrnuje v sobě i četné výtky
českému tisku, tedy i našemu listu, vině nás z ne-
korektního jednání, jako bychom za druhé balkán-
ské války šířili úmyslně nesprávné informace
o Bulharech a činili te dokonce snad z důvodů
zištných. Proto připojujeme k listu naších sofij-
ských krajanů několik poznámek.
Bulhar
Bulharsko
Balkán
Čechy
Bala
Praha
9
article
Dopis pražských bulharských studentů jsme
neuveřejnili, poněvadž nám nebyl dodán a nebyli
jsme za jeho doslovné uveřejnění požádání. Zvě-
děli jsme o něm teprve z bulharských časopisů
bylo by bývalo snad lépe, kdybychom o něm vůbec
nebyli zvěděli. Úryvky, jež jsme z něho otiskli
způsobily svým časem oprávněné rozhořčení v če-
ské veřejnosti, která svými sympatiemi, projevený-
mi za první balkánské války všem balkánským
Slovanům a rovnou měrou i Bulharům, nezaslouži-
la si tak příkrého odmitnutí,jakého se jí dostale
v listě bulharských studentů. Nespravedlivá slova
psaná o českém národě v Hístě bulharských stu-
dentů, vysvětlujeme si však mladistvou nerozvážnost
a pochopitelným rozčilením, jež se jich zmocnilo
po neštěstí, postihším jejich vlast. Národ bul-
harský proto u nás lásky neztratil a jakmile i
Bulharsku zavládnou normální poměry, víme, že ta-
ké Bulhaři ochotně obnoví přátelské styky, ježje
až dosud poutaly k nám.
Pravda je, že český tisk byl za druhé balkán-
ské války nesprávně iniormován. Ale ne-
správné informace neměl tehda jen český tisk
nýbrž celá Evropa, a měly nesprávné informace
i bulharské časopisy, poněvadž veškeré spojení
Bulharskemí bylo na dlouhou dobu přerušeno
všechny zprávy o bulharských událostech přichá-
zely z pramene strannického. Redakce českých
listů nemohly kontrolovati v Praze vídeňské a athén-
ské zprávy o událostech, jež se téhož dne přiho-
dily kdesí v hloubí Makedonie a otískovaly doda-
né jim zprávy, ponechávajíce odpovědnost za ně
cizím zpravodajům. V oněch dvou, třech, pro Bul-
hary nešťastných nedělích vytištěno ve veškeré
žurnalístice a tedy také české mnoho „ klevet
Bulhar
Bulharskemí
Bulharsko
Evropa
Praha
Makedonie
10
article
přízeň čtenářstva, odklánějíc se od Bulharů, při
klonila se k Srbům.
Ale jakmile skončilo jednostranné informová-
ní a začaly docházeti zprávy i z pramene bulhar
ského, neptáleli jsme a hned jsme se snažili zjed-
nati průchod prawdě. V celé řadě statí bylo v na-
šem listě s důrazem poukázáno na to, že vína z
druhou balkánskou válku nepadá na bulharský
národ, nýbrž na vedoucí osobnosti a nedosta-
tečnou bulharskou diplomacii, která i proti všl
národa vehnala jej do nešťastné války proti pěti
státém balkánským. V době bukureštských konfe-
rencí hájili jsme právo bulharského státu na po-
břeží Egejského moře s přístavem Kavalou, hájn
jsme práv bulharského národa v Makedonii na ná-
rodní církev, školu a všechny ostatní instituce ná-
rodní. Výslovně jsme protestovali proti tomu, aby
nevinný národ bulharský měl trpěti za viny
svých neschopných vůdců. 1ep
Ale krutých paragrafů bukurešťského míru změ-
niti jsme nemohli. Při vší opravdové soustrasti
nešťastnýmí slovanskými bratry tolik moci jsm
neměli, abychom zabránili rozdělení národa bul-
harského do čtyř balkánských států, z nichž dva
Rumunsko a Řecko, nikdy nebyly pravýmí přátel
Slovanstva.
Bulhar
Srba
Makedonie
Rumunsko
Řecko
11
article
Jediné zadostiučinění, které můžeme dáti ná-
rodu bulharskému za nesprávné informace, kter
jsme o něm dostávali za druhé balkánské války
které Bulhary tolik roztrpčovaly, může záležetiv
tom, že budeme pilně sledovati jeho novou kultur-
ní a hespodářskou práci ve staré i nové vlasti
zejména si budeme pilně všímati, jak se vítězové
z druhé balkánské války zachovají k novým svým
poddaným bulharské národnosti, zvláště k jich ná-
rodní církví a školství. Dělnost a energie národa
bulharského, který nalezl prostředků, aby zabez-
pečil národní existenci svých makedonských beatř
za panství tureckého, jest nám zárukou, že zabez-
pečí národnost svých soukmenovců také pod pan-
stvím srbským a řeckým. K tomu však je třeba
uklidnění a toho mu přejeme přede
vštm
Bulhar
12
article
Revise obchodní smlouvy
rakousko-srbské.
Revise obchodní smlouvy
rakousko-srbské.
Bělehrad, 15. října.
V obchodních kruzích a vůbec v srbské ve-
řejnosti hledí se na očekávané vyjednávání o revis
obchodní smlouvy rakousko-erbské velice skepti-
cky. Dosavadní smlouva z roku 1910 učinila celn
poměry mezi oběma sousedními státy celkem sne-
sitelné. Měnití tyto poměry, znamené dáti rakou-
skému obchodu i průmyslu privilegia. Ta však mo-
hou býti Srbskem poskytnuta jen z důvodů politi-
ckých nebo hospodářských. A těchto právě dnes
neníl
Srbsko není dnes nuceno vykupovati si od Ra-
kouska politické přátelství. To se mohlo státi na
podzim r. 1912. Tehdy mohlo Rakousko za proble-
matickou Albanii dostati od Srbů vše, čeho žá-
dalo. Ale pod vlivem klerikální a válečné strany
toho neučinilo. Dnes pak už politické přátelství
Rakouska není Srbaku tak aktuelní. Srbsko je po-
liticky zajištěno úzkým spojením s Řeckem i přá-
telskými vztahy s Rumunskem. Dnes je už vše
hotovo.
Ale ani hospodářské vztahy nenutí Sebsko
proměně posavadní smlouvy. Za privileje dané ra-
kouskému vývozu nedostalo by se mu dostatečného
hospodářského odškodnění. Srbsko žádá především
povolení vývozu i prěvozu živého dobytka. Zvýšení
kontingentu vývozu masa nemá pro Srby valný
význam.
Srba
Bělehrad
Srbsko
Rakousko
Albánie
Řecko
Rumunsko
13
article
Povolení vývozu živého dobytka do Rakouska
však Srbsko nedosáhne. Je dobře zpraveno o po-
měrech rakouských. Ví, že tomuto vývozu se pro-
tiví strana rakouských agrárníků, která má na
vládu veliký vliv. Potřebujeť vláda agrární hlasy
aby dostala pod střechu rozpočet ministerstva vál-
ky. Hlavní požadavek srbský je tedy nesplnitelný
Otázka přívozu je rovněž řešena už Rakouskem
a t0 negativně, příkladem s Ruskem. Rakousko
sice dovolí prineipielně průvoz. Avšak Srbsko
stejně jako Rusko má ještě velice neuspořádané
zdravotní poměry. Zejména v Srbsku je veterinář-
ská služba minimální. Proto musí Rakousko vydat
oro průvoz přísné předpisy zdravotně-policejní
které budou obchodu značnou překážkou, takže
průvoz nikdy nedosáhne potřebného rozsahu.
Tomu by se sice dalo odpomoci organisae
veteriny v Srbsku dle rakouského vzoru. Ale Srbo-
vé nepřejí si přejímati rakouské úřadníky do svých
služeb a svého dorontu nemají. Teprve nyní jsou
vydány slipendia pro budoucí srbské zvěrolékaře
To vše je zdlouhavé.
Poslední důvod přo revisi norem obchodn
smlouvy rakousko-srbské mohla by býti ta okol-
nost, že by Srbsko bylo výlučně odkázáno na do-
voz průmyslových předmětů z Rakouska. Ale tom
tak dnes není.
Srba
Rakousko
Srbsko
Rusko
14
article
Dnes má Srbsko zajištěn svůj vývoz do Italie
Egypta vla Solun. V Alexandrii už je zřízeno srb-
ské obchodní zastoupení. Na Rakousko už nen
odkázáno. A právě tak není vázáno ani svým do-
vozem. Německo nabízí dovoz za takových podmí-
nek, že rak. průmysl při nynějším celním tarifu srb-
sko-rakouském bude moci jedva konkurovati. Prá-
ce p. Schliebena nezůstala bez ovoce. Pan Schlie-
ben sice ztratil úřad konsula svým protirakouským
stanoviskem, ale učinil pro Německo platné služby.
které mu nebudou zapomenuty. Dnes pracujev
Bělehradě v dřívějším směru jako chéf vlastní ob-
chodní kanceláře
Krátce řečeno, náš odbyt do Srbska bude dle
všeho minimální. Srbové jako národ jsou odhodlání
vyčkati r. 1917, kdy vyprší platnost rakousko-
srbské obchodní smlouvy. Pak slibují se zachovati
dle toho, jak prakticky osvědčí Rakousko svou
vnější politikou předstírané přátelství k Srbům.
Tak bychom byli až do dalšího odkázáni jen na
vývoz do Bulharska, které se oficielně těchto dnů
vyslovilo pro intimní přátelství s Rakouskem, a na
Černou Horu, která také projevuje nyní větší sym-
patie Rakousku.
Tak srbský národ.
Schlie
Srba
Srbsko
Egypt
Alexandrie
Rakousko
Německo
Bělehrad
Bulharsko
Černá Hora
Soluna
15
article
Vláda srbská nepodpisuje však tyto úvahy
Zdá se, že jest dokonce odhodlána jiti Rakousku
vstříc. Tomu nasvěděuje jednak mlčení vládní
„Samoupravy“ na trochu škodolibé vývody ostat-
ního tisku srbského a jednak to, že se přece jen
v mínisterstvu obchodu dějí přípravy k vyjednává-
ní s Rakouskem o věcech hospodářských. Pravda.
určitého se ještě nic neobjevilo, jen se slibuje.
Ani rozhovor p. Pašiče s hr. Berchtoldem ne-
byl konkrétní. Nesl více charakter návštěvy dobře
vychovaných lidí nežli návštěvy politické. Lecco
tu sice bylo nadhozeno, ale jen nadhozeno. Zá-
vazný ten hovor nebyl ani pro jednu stranu .
Mnoho tedy očekávati nemůžeme ani od vlá-
dy, ač je vláda příznivěji naladěna nežli národ.
A to je právě chyba. Neboť bez sympati
národa srbského zůstane náš vývoz do Srbska
přece jen chudý i přes výhodnější celní tarily
Národ totíž není pro rakouské zboží animován
německý dovoz učiní i další
Že tu bude značně trpěti i česká industrie,
český obchod, to je jistě. Zvláštního zastání ne-
můžeme ani my očekávati. Jsme přece také článel
toho Srbsku tak nemilého Rakouska. Bude tu třebe
hodně soukromé práce a to práce oprav-
dové. Pouze spolehnouti se na slo-
vanství Srbů nebylo by dostl. Jsou
obchodních otázkách velice málo enthusiasty
Dr. Ant. Hassmann
Počítají zcela chladně.
Samouprava
Pašič
Berchtold
Srba
doktor
Antonín
Hassmann
Rakousko
Srbsko
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
nvodso
18
article
Vyrovnací prolegomena.
Vyrovnací prolegomena.
„Němci nikdy nevstupovali za nepřízni-
vějších poměrů do vyrovnacích jednání jako
tentokráte,“ dí včerejší „N. F. Presse“ a do
vozuje toto své nazírání vypočítáváním trum
fů, kteréž Němci měli v ruce před pěti čtvrtě-
mí roku, když vyrovnací jednání bylo posled-
ně přerušeno. Měli prý tenkráte v zemske
správě několik silných posicí, především fi-
nanční referát, krom toho byli „českému“
zemskému výboru dlouholetou obstrukcí od-
říznuty peněžní prameny, takže se Němci mohl
poněkud chrániti proti „nejkrutějším příkro-
stem nynějšího stavu“, používání prý berních
peněz převahou prý německých na účely če-
chů. Finanční tlak prý to byl také, který če-
chy držel u stolu vyrovnacích jednání a je
nutil, aby hledali dorozumění se svými něme-
ckými krajany. Zcela jiné jsou však prý po-
měry, za jakých vstupují dnes Němci do vy-
rovnání. Dosazením zemské správní komise a
Němec
19
article
jmenováním hr. Vojtěcha Schönborna před-
sedou, ztratili Němcí nepatrný zbytek vlivu
na zemskou správu, který ještě měli, při na-
cionálním rozdělení referátů byli mandáty
konservativních velkostatkářů beze všeho při-
počteny Čechům, finanční referát byl Němcůn
odňat, všechny národně-politicky důležité re-
feráty přikázány českým členům a Němci od-
byti proslulým referátem nalezineckým. Zvý-
šení zemských přirážek a pivní dávka, kterou
německá obstrukce tak dlouho mařila, jsou
oktrojovány, Češi zbaveni starostí o zemsko
finance a bezpráví, že veliká část peněz ně-
meckých poplatníků dostává se českým úče-
lům zostřeno. „Světlo padá na Čechy,“ hořeká
vídeňský list, „kníže Thun a hr. Schönborn
zajišťují jim panství ve státní a zemské sprá-
vě. Němcům pak vyražena z ruky nejdraho-
cennější záruka, která měla tvořiti cenu za za-
jištění jich práva v zemi, nové zemské dávky
Hledíme od punktací 1890 na slušnou řadu
vyrovnacích pokusů, nikdy však Němci ne-
vstupovali za nepříznivějších poměrů do vy
rovnacích poměrů jako tentokráte s
Schönborn
Čecho
Němcůn
Němec
Čech
Thun
Čechy
20
article
Kdyby „N. F. Presse“ měla v tomto svém
nářku tak bezpodmínečnou pravdu, mohlo by
se ji namítnouti, že Němci toto své pozdní
bycha honění sami zavinili, když Čechy od
vyrovnacího stolu zahnali a přespřílišným vý-
sledkem své obstrukce království přivlekli až
na samý pokraj kridy. Kdyby nebyli svým ve-
tem mařili aspoň zvýšení zemské přirážky,
každým čtvrt rokem od zemského výboru po-
žadované, mohli dodnes býti v majetku všech
svých, dnes tak trpce želených trumfů, i
toho, jejž tak demonstrativně sami zaho-
dili — finančního referátu.
N F
Němec
Čechy
21
article
Avšak se stížnostmi německými má se t
jako s vlhkými skvrnami na shnilé zdi; koli-
krátkoli je sebe důkladněji zabílíš, vždycky
zase prorází ve staré své malebnosti. Co se
Němci nastýskali příkladně na složení zem-
ské správní komise a po celém čtvrtletí jejího
úřadování nemohou najíti ani poskvrnky na
jejím bezúhonně nestranném úřadování, vyjma
to, že nějaký Němec obdržel dvojjazyčný slož-
ní lístek z prvního inspektorátu zemského,
k němuž by si byli Němci ovšem rádi byli
opatřili národnostní — paklíč pro jmeno-
vání úřadnictva! Nekonečná povídačka o po-
užívání veliké části německých berních peněz
na české účely může dojíti konce, po případě
Němce velmi nemile rozčarujícího. Až dosud
nemáme pro Němce a jich daleko převážnou
poplatnost žádného dokumentu, krom jich vy-
chloubavosti; kdyby se jim mělo podařiti ná-
rodnostní rozdělení země, jimi nejnověji zase
do první etapy vyrovnací tak naléhavě vnu-
cované, v té „čistotnosti“, po jaké touží,
možná, že by provedli také současně s velko-
lepým úspěchem jistou suggesci, pro kterou
by mysli zvláště v českých krajích potom
byly velmi přístupny. Až dosud žije v obou
národnostech země literárně dosud snad ne-
vyslovené, ale určitě cítěné, nejnovějším sou-
běžným hnutím především obchodnictva obou
národností za vyrovnáním velmi zřejmě po-
tvrzené vědomí, že oba národy přes národně-
politický rozkol tvoří vlastně národohospo-
dářský celek. Kdyby bylo provedeno něme-
cké národnostní rozhraničení a berní groš měl
v Čechách obdržeti dvojí národnost ke zničení
vědomí národohospodářského celku národův
Němec
Čechy
22
article
Čechách, kdož ví, nedošlo-li by k velmi citel-
nému snížení německé báječné poplatnostil
Němečtí rozhraničovací romantikové neměli
by v té příčině přeslechnouti poučení z růz-
ných svých krajů, odkudž ozvaly se velmi re-
alistické protesty německých producentů proti
odhraničení od jich českých konsumentů!
To jsou ovšem otázky, na něž odpověd
dá vývoj a ten odpoví také různé dotazy
včerejší „N. Fr. Presse“, k vyrovnacímu osu-
du činěné. Stokráte na příklad bylo již Něm-
cům vlastními jich krevními svědky, na př.
celými články dra. Turnwalda, dokázáno
junctim jazykové úpravy u státních úřad
s jich souhlasem do první vyrovnací etapy
vsunuté, ostatně potvrzené už i existencí ně-
meckého spolupracovníka na této vyrovnací
materii, osmičlenného jazykového komitétu
německého a vlastně i včerejší „N. Fr. Pr.“,
která naříká, že vyrovnací konference před
pěti čtvrtěmi roku zmařeny byly nikoli tí m,
že jazyková otázka u státních úřadů byla po-
jata do vyrovnacího jednáhí, nýbrž pro ne-
mírné prý nároky Čechů v jazykové otázce
u státních úřadů, tedy už při projedná-
vání této vyrovnací otázky, na něž tedy bylo
již ofektivně přistoupeno. Odpírati v dohodo-
vacím jednání věci, už jednou doznané, jest
— nemužným jednáním a nebylo by strpěno
ani na trhu s hliněnými hrnci, neřku-li na vy-
rovnacích konferencích, kde se jedná o osudy
dvou národů . ..
Čecho
Čechy
Německo
Francie
23
article
Z Moravy.
Morava
24
article
Dne 14. října 1913
(Ke školským poměrům moravským.)
Náš zemský výbor jmenoval již také členy
zemské školní rady a sice dva agrárníky (přís.
Sonntag a posl. Vacula), jednoho lidovopokrokáře
(posl. Havlík), jednoho sociálního demokrata (posl.
Svoboda), jednoho klerikála (posl. Kadlčák]. Tedy
dva znalce školství (Havlík a Kadlčák). Německá
zemská školní rada dostává ze zemského výboru
tři znalce (prof. Hirtha, řed. Knauta a řed. We-
molu) — a to dva obrněné německé znalce škol-
ství z Brna samého. Z toho poznati, jak u Němců
klade se důraz na ovládání věci samé, u nás pak
na příslušnost oddaných přívrženců stran. Na če-
ské straně nezyolen byl dosavadní člen dr. Žáčeko
Sonntag
Vacula
Havlík
Kadlčák
profesor
Hirth
Němec
doktor
Žáčeko
Brno
25
article
dne překročil Blächrův předvpi u Elstera Labe
nazejtří pak přešla na levý břeh labský i armáda
Bernadottova.
Pobyt Napoleonův v Dráždanech byl tím zne-
mežněn a přirozeným důsledkem byl ústup vší fran
čooeské armádý k Lipsku, zá čáru řeky Elštery
Ale voliký císař bitev poliusil se jestě jednoul pří-
poutatik sobě utekem štěstí vélečné. Jeho cílet
byl teď Berlin, po jehož pádu hodlal zesiliti se po-
sádkami v pevnostech lubských, oderských a viseli
ských. Chtěje oklamati spojence a Vrhnouti se bu
Blüchra nebo Bernadotta nařídil králi Neapo ot
skému, aby pozoroval českou armádu, sámi pak
táhl po levěm břehu labském k Vittenberkuj kde
chtěl reka přešročiti. Skutečně podařilo se mu
rozmetati spojenecké mosty u Dessavy a 9. října
očekával u Dubena velikou bitvu s Blüchrém, ale
Blücher rychle překročíl Muldu a dal se na pocho
proti řece Sále k Lipsku, dbaje bedlivě, aby za-
choval si spojení s Bernadottem. Tímě zmařena byla
naděje Napoleonova, že podaří se mu Blüchra
Bernadolta na pravý břehlabský rahnati. Nechtěl-
ztratiti Lípsko a s nim spojení s Rýnem, musil při-
spíšiti si, aby je csadil před Blücheem. Proto nařídi
abý sbory, které již byly překročily Labe, rychl
soustředily seu Lipska. Matšálu Marmontovi při-
padleukol, překáželi spojenf levého křídla Blüchrova
se Sehwarzenberkem.
Blächrův
Bernadottův
Napoleonův
Dráždany
Blüchr
Bernadott
Duben
Blücher
Marmont
Elster Labe
Lipsko
Elštera
Berlín
Dessava
Rýn
26
article
13. října konána v Saském Altenburce porada
spojených mocnářů a předních jejich generálů, která
Sdhodlala se svéstí s Napoleonem v okolí lipském
velikou bitvu. Úick na Francouze měl se díti zá-
roveň z jihu i ze severu. Na nejzazším levém křídle
české armády měl hrabé Merveldt udeřiti na Fran-
couze na levém břehu řeky Pleissy a ohrožovati
jejich ústup k Weisseníelsu, 14, října pokusil s
Merat s jiždou svou u Wachau a Liebertwolkwice
rekognoskovati stanoviště spojencův, ale bez v-
lvv lolnoa běo ked tnobí
15. října z hlavního stanu Schwarzenberkov
v Pogau n. Elsterem rozeslány rozkazy bitevní a spo-
lu vyzvání Blücher a Bemadotte, by udeřili na Fram-
couze ze severu, Česká armáda toho dne blížila k
Linsku z jihu, ze severozápadu dostihl Blücher vs
ee abecne láaos zikovo ans
sledku
Francouz
Elster
Blücher
Bemadotte
spojený mocnář
Pleissy
Wachau
27
article
Schkeudice, od Halle přicházeje. O Bernadottovi
nebylo známo, kde právě pobývá.
I Napoleon činil z Lipska přípravy k bojí roz-
hodnému. On sám měl v úmyslu udeřiti se všíj silou
svou ma Schwarzenberkas proto vypravil, prot
Blüchrovi maršála Marmonta, maršála Neyé n
řeku Parthu a dobře osadíl silnici weissenfelskou.
Napoleou ve svých pamělech udává, že stál
proli sobě u Lieska 200.000 Francouzů a 300.000
spojenců. Údaj ten není správný. Jistocjest, že ved
Nápoleono do bcje 176.955 mužů, k nimž bylo lze
připočisti 13.800 mužů sboru Reynierova. Jízdy
bylo 33.500. Proti tomu spějenci měli pohotově
prvý den bitvy 193.509 mužů, mezi nimiž 38.000
jezdců. Proti 700 francouzských děl stálo 750 dě
no
spojeneekých.
Plán bitevní byl v hlavních rysech dílem ra-
kouského náčelníka hlavního štábu, generála hra-
běle Radeckého, v podrobnostech bývalého saského
genérála Langenaua, který honosil se zevrubnou
znalosti bojiště. Naproti tomu Napoleon chtěl se
vší silou vrhnouti na pravý bok odpůrcův, aby
zatlačil jej levým křídlem do řeky Pleissy.
V sobotu 16. října, za chladného a mihavéh
počasí s drobným deštěm spojeného, počala se
bitva, právem zvaná bitvou národů“, neboť synové
téměř všech evropských národů měli v ní účasten-
ství. O deváté hodině ranní na straně francouzské
déno ranou z děla znamení k útoku, jež spojen
ihned opětovali.
Bernadott
Napoleon
Marmont
Neyý
Parth
Francouz
Reynierův
Radecký
Langenau
Halle
Lipsko
28
article
Z počátku byli spojencí ve výhodě. Rakušane
vzali Liebertwolkwici, Rusové Wachau a Prusové
Markklecberk. Ale za Pleissou krajina močálovitá
a struhamí rozrytá zdržovala postup Merveldtův
O desáté hodině zuříla již strašná dělostřelba po
celém širém bojišti, o jedenácté bojováno z obou
stran o Liebertwoliwici, Děliel a Wachau. Opěto-
vané útoky spojenců na tyto osady byly Francouai
prudce odráženy, na levém křídle francouzském
hájil Liebertwolkwici Lauriston, na pravém Wachau
maršál Victor a Dělici Poláci knížete Poniatow-
ského.
dn
Těže z těchto úspěchů, jež zjednávaly bez-
počnost jého právému křídlu, udeřil Napoleonz
strašné dělostřelby nk spojenecký střed, kdež stál
2 H lona
Rusové prince Eugena Würtemberského. 300 de
pekelným ohněm jícnů svých mělo uvésti odpůrce
v nepořádek, aby pak zdrcujícím útokém vší fran-
couzské jízdy nadobro byl kozdrcen. Prine wůrtem-
berský přes nejprudší střelbu nedal se sice za-
pudiil zecsvých stanovišť, ale na levém břehu řeky
Pleissy upadlv zájetí hrabě Merveldt a spojenei
musili již volati do boje zálohy. Již i ruské gardy
zasáhly do boje. Gardová jízda ruská a čeští ky-
rysníci hraběte Nostice vzali Francouzům Dölici.
tu však přichvátal Murat a francouzskou a polskou
jizdor odrazil jizdu spojeneckou a Dölice bylao-
pět v rakou Francouzů
Rakušan
Rus
Wachau
Prus
Markklecberk
Merveldtův
Lauriston
Victor
Polák
Eugen würtemberský
Merveldt
Nostic
Francouz
Dölice
Murat
Pleissy
29
article
Franeouzská pěchota, zakryta jseuc jízdou Mu-
ratovou a kouřem ze sta soptících děl, zatím se
kupila v útočné čtverce a po čtvrté hodině za-
hájila na střed spojenců útok, který však byl ra-
kouskými důstojníky, v věže chrámu val Gautzsche
průběh bítvy pozorujícími, v čas prohlédnut. Přes
to u Liebertwolkwice, Wachau a Markkleeberk
počali již spojenci ustupovati. S výšiny. Wacht-
berka tři spojení mocnářové patřilí na hrozně di-
vadle, které se již obracelo protí nim. Střed spo-
jenců byl již proražen a Napoleon, který neúnavn
boj řídíl, mněl se již býti vštězem. Ke svému dů-
věrníku, hraběti Daru, prohodíl. Le monde tourn
encore pourinous, do Lipska rozkázal, aby oslavo-
valo se vítězství všemi zvony, a poslal gratulae
králi saskému, klerý s rodineu meškal ve svém
paláci na náměstí lipském. ibel
Ale jásot byl předčasný. Na levém křídle
spojenců přebředli kyrysníci Nosticovi Pleissu
udeřili na Francouze, ve středu sám kníže Schwar
zenberk vedl veškeru jizdu spojeneckou do boje
proti Muralovi a záložní ruské dělostřelectvo ge-
nerála Suchozaněta, jež car na rychlo přivolal, vý-
borně jej podpprovalo. Před večerem postup fran-
couzské jízdy zastaven a pravé křídlo Francouzů
přinuceno k ústupu, Také spojenci k večeruu-
stoupili do dřívějších svých stanovišť. la
Napoleon snažil se ve svých pamětech, na ostrově
sv. Heleny diktovaných, přisvějiti vítězství svým
orlům a hlavním důvodém byl mu ústup spojeneů
do dřívějších svých stanovišť. Proto prý neděle
Napoleon
Nostic
Francouz
Helena
Lipsko
na náměstí
Liebertwolkwice
Wachau
Markkleeberk
30
article
17. října bylo potřebí využitkovati, aby stanoviste
spojenců byla seznána a zvolen bod úločný. Dále
bylo prý potřebí přivolati záložní dělostřelectvo
nahraditi 80.000 kulí, které byly v prvý den bitvy
vystříleny. Tím však prý získali spojencí času, aby
shromáždili své oddíly, bez plánu rozptýlené,
přivolali posíly. Zvěděv pak, že posily nepřátelsk
došly a že spojenci zaujali nad míru silné posta-
vení, rozhodl prý se Napoleon, že vyláká je d
jiného bojiště a proto prý z rána 18. října přiblíži
že k Lipsku na vzdálenost šestí kilometrů.
Ve skutečnosti možno mluviti o vítězství fran-
couzských zbraní, poněvadž spojenci byli přinucená
ustoupiti. Úspěch, jehož na severů touž dobou do-
byl Blücher u vsi Möckern nad maršálem. Mar-
montem, této skutečnosti nevyvážíl. Ale Napoleo
nebyl s to, aby z úspěchu svého těžil. Zůstávalť na
třech stranách spojenci obžlopen a k tomu průbě-
hem neděle přibylo spojencům skoro 100.000 svě-
žích bojovniků, Rakušanů hrabat z Bubna a Collo-
reda a upolské“ armády Bennigoenovy. Důkaz, že
byl si Napoleon dobře vědom choulostivé své si
tuace, podán byl téhož ještě dne. Již k večeru.
ještě než bitva skončila, objevil se francouzský
důstojník u předních stráží rakouských a ohlašo-
val, že kníže Berthier přeje si mluviti s knižetem
Schwarzenberkem. Obdržel však odpověď, že
Schwarzenberk není přitomen a že teď není vhod-
ná chyíle k vyjednávání.
Napoleon
Blücher
Möckern
Napoleo
Rakušan
Berthier
Schwarzenberk
Lipsko
Mar
Bubno
Colla
31
article
Bylo patrno, že pokoušel se Napoleon přibli-
žiti se k císaři Františkovi, otci své choti. Proto
když selhal prvý pokus, dal si předvolati zajatého
hraběte Merveldta, s nímž osobně se znal ještě
doby mírového vyjednávání v Campu Formiu, pro-
pustil jej pod čestným slovem a svěřil mu posel-
ství, které měl ihned oznámiti císaři Františkovi
spolu odevzdati vlastnoruční list. Nabízelť příměří
kterým měla býti prohlášena neutrálnost Saska
zjednány podmínky trvalého míru. Mervéldt ještě
v oci ohlásil se císaři Františkovi, ale nebyl při-
puštěn. Císař prohlásil, že jej může vyslechnout
pouze za přítomnosti obou spojených mocnéřů. Ob-
sah vlasnoručního dopísu Napolepnova nevešel vů
bec ve známost.
Dr. J. V. Prášek.
Z divadla.
(Zájmy.) Občas také umění rádo se
vydá na cesty. O prázdninách několik členů
Zlatého domu tak užilo chvíle. Smluven po-
hostinský výlet a výborně se zdařil. Jenom
při návratu čekalo nemilé překvapení. Násle-
dek umělecké projíždky je proces. Zástupci
krajinské Musy dramatické žalují. Příště má
být podobným záletům zabráněno. Divadelní
Rada, nová instituce odborná, má o tom v nej-
bližších dnech rozhodnouti. S napětím je oče-
káván výrok povolaně instance.
Napoleon
František
Merveldt
doktor
J V Prášek
Campo Formio
Ob
32
article
— Skandál! Tarasit možnost uměleckého
rozvojel Po všem světě konají se takové zá-
jezdy!.
— Každý hájí své. My zde na venkov
sotva živoříme. Ještě z Prahy aby nás při-
jížděli utlačovat!
— Nevinný umělecký výletl
— Pro nás, vražedný! Odvádí nám obe-
censtvo, ohrožuje naše životní zájmy. Je ná
tu ták přes příliš, tlačíme se v tísní, šlapeme
si na nohy, sotva dýšeme. A ještě Praha bude
se na nás tlačit!..
— Hlavní město, má své poslánil
— To známe! Veselé prázdniny, příjemné
vše. Jenže, my je máme zaplatit! ..
— Volná soutěž, podmínka všeho roz-
voje! Tuží se síly, tříbí se vkus, zvedá úro-
veň . ..
— Dík za pěknou theoriil Nás ta proce-
dura nezvedá, ale ničí. U nás pomalu pro
samu soutěž nikdo už nechce do divadla.
A přece je třeba žít! Máme právo na sv t
vzduch a nedáme se o něj připravovat. Ti
Praze mají také svůj.
— Nízké hledisko! Hamižné, čistě živno-
stenské.
— Docela časové. Všecky obory a povo-
lání se jím spravují. Ani nejvznešenější nevy-
jímaje. Kde jaké vzácnější řemeslo vymezuje
svá práva, opatřuje hradbou svůj zájmový
okrslek, orgenisuje se cechovně. Umění, litera-
tura, věda, všecko samá — živnost.
Tim usilovněji třeba vyzvedat ideu
Čistotu ideálu pěstovat.
Praha