ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 66e67920-8f32-11dd-9036-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 99, place 67, org 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
16. října 1913. Číslo 284.
4 article
stran zúčastnili by se nastávají cích vyjednávání. Žádám vás, abyste v tomto směru co nej- dříve projevili svoji vůli; přednesl jsem vše to, co dnes jsem měl říci a očekávám s nej- větším zájmem vaše vývody, je-li ve vašen středu úmysl, jakýmkoliv způsobem zaujmout stenovisko k těmto myšlenkám. Na toto oslovení navázáno bylo krátké projednání formálních otázek, načež přítomní prohlásili, že berou sdělení ministerského předsedy navědomí a že sdělí je stranám, aby tyto rozhodly. Na odpoledne na 4. hodinu byla svolána tatáž konference vlády se zá- stupci svazu německých poslan- cu z Čech. Tito zástupcové shromáždilise o 3. hodině v poslanecké sněmovně ku před- poradě. Při tom vyskytly se nejprve ná- mitky o rázu koníerence a shromá- ždění tam poslanci projevili názor, jakoby do- poledne byla již s odpůrčí stranou konána di- skuse, mající ráz meritorní. venbol. vle Z porady o této otázce mezi ministerským předsedou a předsedou svazu poslancem P- cherem vyplynulo vyjasnění tohoto bodu po- tud, že ministerský předseda měl příležitost vyložiti, že dopolední komnference s zástupei českých stnan se pohyb - vala přesně v rámci programu, na- čttnutěho pozváním, a že nepře- kročila tentorozsah. Další žádostí, tlu- močené jménem německých poslanců z Čech posl. Pacherem ministerskému předsedoví, aby účastenství vlády na konferenci, stano- vené na odpoledne, se obmezilo na minister- ského předsedu samotného, minísterský předseda nevyhověl z několika zásadních důvodů politického a taktického rázu. Poně- vadž v tomto bodě nemohlo býtí dosaženo shody názorů, prohlásil posl. Pacher jmé- nem pozvaných, že se musí konference zříci. Zahajovací konference s německými po- slanci z Čech, stanovená na odpoledne, od- padla tudíž z uvedeného důvodu.
Čo Pacher Čechy svaz německý Klan svaz poslanec P
5 article
Náš poměr k Bulharům. Výbor spolu „Čech“ v Sofiji zaslal nám jménem české kolonie v Sofiji list, daný dne 9. října a po- depsaný předsedou spolku, inž. Bedř. Chocholou jednatelem, lnž. A. Kroftou. List je adresován če- skému národu jako odpověď české kolonie Softji na článek bulharských studentů z Prahy, u- veřejněný v „Dnevniku“ č. 3931. a n Otiskujeme listi českého spolku sofijského s ně- kterými slohovými opravami, pokud možno, do- slovně, nevynechávajíce žádné jeho podstatno části. V listě se nám píšee S politováním jest konstatovati českému živlu v Bulharsku, že následky neumírněnosti žurnali- stiky v posuzování pravého stavu věcí ve druhé balkánské vojně, zviáště pokud se týče sporu bul- harsko-srbského, počínají se jeviti. Četli jsmev bulharském věstníku „Dnevník“ č. 3981 dlouhou stať bulhatských studentů z Praky, v níž ličí sta- novisko českého tisku po druhé vojně, odpovída- jíce české žurnalistice. Nechceme se stotožniti obsahem celého článku, a jak poznáváme nám přá- telský bulharský národ zde, zajisté ani on cele ne zvláště povšimneme-li si výzvy jednoho z článků by bulharský národ sám posoudíl: je-li Čech příte Bulharska, neb vrahem jeho
Bulhar Čo Ing Chochola A Krofta Praha Bulharsko
6 article
My, kteří se citíme zde domovem a jsme nej- lepší znalci poměrů v národě, víme, že tak silná nenávist nevzrostla proti českému národu, třeb že Bulharsko nuceno je s má plné právo se ozvati. pokud český fisk se dotkl vlasteneckých, dobrých citů Bulhará ve slovanské Pražé. Jsme však jinak sami tlumočníky práv bulharského národa a dá- váme v ostatním za pravdu bulharským studentům a rozhodně odmítáme, pokud česká žurnalistik bez hluhší informace vlastní přídružila se ke kle- vetníkům v době, kdy Bulharsko ještě za vyjed- návání se Srbskem bylo napadnuto se všech' stran. odříznuto od světa, isolováno tak a vydáno n pospas cizím lžím. Není však správné, jak tvrdí pražští bulharští studenti, že totéž jest míněním celého českého národa, mámeť stálé styky s če- skou vlastí a můžeme konstatovati projevy, že válkou mezi Slovany byly zklamány naše, naděje. naše ideály slovanské, pro něž náš národ přinášel a vždy ponese i oběti, cítě se doma sám nespoko- jen, a osvědčuje svoji radost nad počátečným slo- vanským úspěchem, prokázal to bratrským nárol dům v prvé válce měrou, uznanouc od nich samých. Nebyly však uveřejeěny články, zaslané z Bul- harska jednotlivci z řad našich, jež osvětliti měly před českým národem pravý stav. Národu našemu stal se zvláště slovanský národ bulharský blízkým a symnatickým ajistě, kdyby se veřejnosti české byle dostalo alespoň částečné odhalení pravdy ve
Bulharsko Srbsko Slovan
7 article
sporu o příčinách války, nebylo by též ani zmínky v článku bulharských studentů o domnělém sta- novisku českého národa proti Bulharům. Proti takovému domnění se rozhodně stavíme. Článku bulharských studentů mělo se dostati mí- sta v české žurnalistice, jakožto té doby v Praze nejvíce interesovaným, byliť tam zajisté obhájci a tlumočníky svého práva. Český tisk ovšem ne- mohl spor bulharsko-srbský odstraniti, ale mohl jej umírniti čistou indifferentností. Poznali jsme zde národ bulharský a jako lépe znalí všeho poznali jsme Bulhara jako pravého přítele Slovanstva, jako národ, jenž svým demo- kratismem a pohostinstvím k cizím národnostem bez rozdílu může se pochlubiti přede všemi kul- turními evropskými státy. Ale jako každý národ. i národ bulharský musí býti nejprve vlastním sobě a svým, a pak teprve bratrem. A byl-li pak ve své přílišné důvěřivosti ke druhým zklamán a napa- den, nemohl zůstati netečným ve svých citech vla- steneckých a pro svobodu, pro níž tolik krve po- ložiti musíl, proliv jí na válečném poli za bratry nejvíce. Poznav bezmilostné utlačování svých sou- kmenoveů od sousedů, chce své národní tělo celé. bojoval za svobodu svých bratrů a ne, aby upadli poznovu v porobu a nespokojenost, jak dokazují a dbsvědčují spousty uprchlíků z Makedonie. Ano, jsme všichní Slované, pracovati musíme všichní za jednoho a jeden za všechny — ale ne. by jeden trpěl za všechny — ve prospěch všech. Náš článek je adresován nejen na odpověd bratrům Bulharům, ale i celé české veřejnosti.
Bulhar Slovan Praha Makedonie
8 article
Znajíce příchylnost českého národa k bulharskému z prvé vojny, a hlavně sledujíce i naše vlastní zájmy hospodářské v Bulharsku v této periodě, netajíme si, že českému národu mohlo býti ote- vřeno pole v obchodu a průmyslu, ba i pro sou- kromé jednotlívce v různých povoláních a úřa- dech. Dnes však jsme bohužel svědky opaku, nelze se našim uraženým bratrům diviti. Protož nechť všichni, jimž záleží na slovanské věci, pozvednou svého hlasu a nedopustí uveřej- ňování nepravd, dotýkajících se bulharského ná- roda jež způsobily nám i hospodářské škody, aniž by se bylo přispělo zabezpečení trvalého míru na Balkáně. Nemůžeť býti jeden národ obrán se všech stran, protože nejvíce krve prolil pro svobodu svých bratrů. Nám musí dle čistého svědomí zá- ležeti na svobodě balkánských národů dle spra- vedlivých národnostních hranic a příslušenství, v tom směru musí se i u nás v Čechách věděti. jaká jest pravá podstata sporných otázek bulhar- sko-srbských, ježto ani nyní mír na Balkáně nen zajištěn. Jen revise bukureštského míru zaruči přátelství a bratrství slovanských národů na Bal- káně, Končíce, doporučujeme úvaze české veřejno- sti, že nespravedlivě odsuzován ten, jenž si za- slouží více uznání a práva. Pozn. redakce. List sofijského českého spolk není pouze odpovědí na dopis bulharských studen- tů z Prahy, nýbrž zahrnuje v sobě i četné výtky českému tisku, tedy i našemu listu, vině nás z ne- korektního jednání, jako bychom za druhé balkán- ské války šířili úmyslně nesprávné informace o Bulharech a činili te dokonce snad z důvodů zištných. Proto připojujeme k listu naších sofij- ských krajanů několik poznámek.
Bulhar Bulharsko Balkán Čechy Bala Praha
9 article
Dopis pražských bulharských studentů jsme neuveřejnili, poněvadž nám nebyl dodán a nebyli jsme za jeho doslovné uveřejnění požádání. Zvě- děli jsme o něm teprve z bulharských časopisů bylo by bývalo snad lépe, kdybychom o něm vůbec nebyli zvěděli. Úryvky, jež jsme z něho otiskli způsobily svým časem oprávněné rozhořčení v če- ské veřejnosti, která svými sympatiemi, projevený- mi za první balkánské války všem balkánským Slovanům a rovnou měrou i Bulharům, nezaslouži- la si tak příkrého odmitnutí,jakého se jí dostale v listě bulharských studentů. Nespravedlivá slova psaná o českém národě v Hístě bulharských stu- dentů, vysvětlujeme si však mladistvou nerozvážnost a pochopitelným rozčilením, jež se jich zmocnilo po neštěstí, postihším jejich vlast. Národ bul- harský proto u nás lásky neztratil a jakmile i Bulharsku zavládnou normální poměry, víme, že ta- ké Bulhaři ochotně obnoví přátelské styky, ježje až dosud poutaly k nám. Pravda je, že český tisk byl za druhé balkán- ské války nesprávně iniormován. Ale ne- správné informace neměl tehda jen český tisk nýbrž celá Evropa, a měly nesprávné informace i bulharské časopisy, poněvadž veškeré spojení Bulharskemí bylo na dlouhou dobu přerušeno všechny zprávy o bulharských událostech přichá- zely z pramene strannického. Redakce českých listů nemohly kontrolovati v Praze vídeňské a athén- ské zprávy o událostech, jež se téhož dne přiho- dily kdesí v hloubí Makedonie a otískovaly doda- né jim zprávy, ponechávajíce odpovědnost za ně cizím zpravodajům. V oněch dvou, třech, pro Bul- hary nešťastných nedělích vytištěno ve veškeré žurnalístice a tedy také české mnoho „ klevet
Bulhar Bulharskemí Bulharsko Evropa Praha Makedonie
10 article
přízeň čtenářstva, odklánějíc se od Bulharů, při klonila se k Srbům. Ale jakmile skončilo jednostranné informová- ní a začaly docházeti zprávy i z pramene bulhar ského, neptáleli jsme a hned jsme se snažili zjed- nati průchod prawdě. V celé řadě statí bylo v na- šem listě s důrazem poukázáno na to, že vína z druhou balkánskou válku nepadá na bulharský národ, nýbrž na vedoucí osobnosti a nedosta- tečnou bulharskou diplomacii, která i proti všl národa vehnala jej do nešťastné války proti pěti státém balkánským. V době bukureštských konfe- rencí hájili jsme právo bulharského státu na po- břeží Egejského moře s přístavem Kavalou, hájn jsme práv bulharského národa v Makedonii na ná- rodní církev, školu a všechny ostatní instituce ná- rodní. Výslovně jsme protestovali proti tomu, aby nevinný národ bulharský měl trpěti za viny svých neschopných vůdců. 1ep Ale krutých paragrafů bukurešťského míru změ- niti jsme nemohli. Při vší opravdové soustrasti nešťastnýmí slovanskými bratry tolik moci jsm neměli, abychom zabránili rozdělení národa bul- harského do čtyř balkánských států, z nichž dva Rumunsko a Řecko, nikdy nebyly pravýmí přátel Slovanstva.
Bulhar Srba Makedonie Rumunsko Řecko
11 article
Jediné zadostiučinění, které můžeme dáti ná- rodu bulharskému za nesprávné informace, kter jsme o něm dostávali za druhé balkánské války které Bulhary tolik roztrpčovaly, může záležetiv tom, že budeme pilně sledovati jeho novou kultur- ní a hespodářskou práci ve staré i nové vlasti zejména si budeme pilně všímati, jak se vítězové z druhé balkánské války zachovají k novým svým poddaným bulharské národnosti, zvláště k jich ná- rodní církví a školství. Dělnost a energie národa bulharského, který nalezl prostředků, aby zabez- pečil národní existenci svých makedonských beatř za panství tureckého, jest nám zárukou, že zabez- pečí národnost svých soukmenovců také pod pan- stvím srbským a řeckým. K tomu však je třeba uklidnění a toho mu přejeme přede vštm
Bulhar
12 article Revise obchodní smlouvy rakousko-srbské.
Revise obchodní smlouvy rakousko-srbské. Bělehrad, 15. října. V obchodních kruzích a vůbec v srbské ve- řejnosti hledí se na očekávané vyjednávání o revis obchodní smlouvy rakousko-erbské velice skepti- cky. Dosavadní smlouva z roku 1910 učinila celn poměry mezi oběma sousedními státy celkem sne- sitelné. Měnití tyto poměry, znamené dáti rakou- skému obchodu i průmyslu privilegia. Ta však mo- hou býti Srbskem poskytnuta jen z důvodů politi- ckých nebo hospodářských. A těchto právě dnes neníl Srbsko není dnes nuceno vykupovati si od Ra- kouska politické přátelství. To se mohlo státi na podzim r. 1912. Tehdy mohlo Rakousko za proble- matickou Albanii dostati od Srbů vše, čeho žá- dalo. Ale pod vlivem klerikální a válečné strany toho neučinilo. Dnes pak už politické přátelství Rakouska není Srbaku tak aktuelní. Srbsko je po- liticky zajištěno úzkým spojením s Řeckem i přá- telskými vztahy s Rumunskem. Dnes je už vše hotovo. Ale ani hospodářské vztahy nenutí Sebsko proměně posavadní smlouvy. Za privileje dané ra- kouskému vývozu nedostalo by se mu dostatečného hospodářského odškodnění. Srbsko žádá především povolení vývozu i prěvozu živého dobytka. Zvýšení kontingentu vývozu masa nemá pro Srby valný význam.
Srba Bělehrad Srbsko Rakousko Albánie Řecko Rumunsko
13 article
Povolení vývozu živého dobytka do Rakouska však Srbsko nedosáhne. Je dobře zpraveno o po- měrech rakouských. Ví, že tomuto vývozu se pro- tiví strana rakouských agrárníků, která má na vládu veliký vliv. Potřebujeť vláda agrární hlasy aby dostala pod střechu rozpočet ministerstva vál- ky. Hlavní požadavek srbský je tedy nesplnitelný Otázka přívozu je rovněž řešena už Rakouskem a t0 negativně, příkladem s Ruskem. Rakousko sice dovolí prineipielně průvoz. Avšak Srbsko stejně jako Rusko má ještě velice neuspořádané zdravotní poměry. Zejména v Srbsku je veterinář- ská služba minimální. Proto musí Rakousko vydat oro průvoz přísné předpisy zdravotně-policejní které budou obchodu značnou překážkou, takže průvoz nikdy nedosáhne potřebného rozsahu. Tomu by se sice dalo odpomoci organisae veteriny v Srbsku dle rakouského vzoru. Ale Srbo- vé nepřejí si přejímati rakouské úřadníky do svých služeb a svého dorontu nemají. Teprve nyní jsou vydány slipendia pro budoucí srbské zvěrolékaře To vše je zdlouhavé. Poslední důvod přo revisi norem obchodn smlouvy rakousko-srbské mohla by býti ta okol- nost, že by Srbsko bylo výlučně odkázáno na do- voz průmyslových předmětů z Rakouska. Ale tom tak dnes není.
Srba Rakousko Srbsko Rusko
14 article
Dnes má Srbsko zajištěn svůj vývoz do Italie Egypta vla Solun. V Alexandrii už je zřízeno srb- ské obchodní zastoupení. Na Rakousko už nen odkázáno. A právě tak není vázáno ani svým do- vozem. Německo nabízí dovoz za takových podmí- nek, že rak. průmysl při nynějším celním tarifu srb- sko-rakouském bude moci jedva konkurovati. Prá- ce p. Schliebena nezůstala bez ovoce. Pan Schlie- ben sice ztratil úřad konsula svým protirakouským stanoviskem, ale učinil pro Německo platné služby. které mu nebudou zapomenuty. Dnes pracujev Bělehradě v dřívějším směru jako chéf vlastní ob- chodní kanceláře Krátce řečeno, náš odbyt do Srbska bude dle všeho minimální. Srbové jako národ jsou odhodlání vyčkati r. 1917, kdy vyprší platnost rakousko- srbské obchodní smlouvy. Pak slibují se zachovati dle toho, jak prakticky osvědčí Rakousko svou vnější politikou předstírané přátelství k Srbům. Tak bychom byli až do dalšího odkázáni jen na vývoz do Bulharska, které se oficielně těchto dnů vyslovilo pro intimní přátelství s Rakouskem, a na Černou Horu, která také projevuje nyní větší sym- patie Rakousku. Tak srbský národ.
Schlie Srba Srbsko Egypt Alexandrie Rakousko Německo Bělehrad Bulharsko Černá Hora Soluna
15 article
Vláda srbská nepodpisuje však tyto úvahy Zdá se, že jest dokonce odhodlána jiti Rakousku vstříc. Tomu nasvěděuje jednak mlčení vládní „Samoupravy“ na trochu škodolibé vývody ostat- ního tisku srbského a jednak to, že se přece jen v mínisterstvu obchodu dějí přípravy k vyjednává- ní s Rakouskem o věcech hospodářských. Pravda. určitého se ještě nic neobjevilo, jen se slibuje. Ani rozhovor p. Pašiče s hr. Berchtoldem ne- byl konkrétní. Nesl více charakter návštěvy dobře vychovaných lidí nežli návštěvy politické. Lecco tu sice bylo nadhozeno, ale jen nadhozeno. Zá- vazný ten hovor nebyl ani pro jednu stranu . Mnoho tedy očekávati nemůžeme ani od vlá- dy, ač je vláda příznivěji naladěna nežli národ. A to je právě chyba. Neboť bez sympati národa srbského zůstane náš vývoz do Srbska přece jen chudý i přes výhodnější celní tarily Národ totíž není pro rakouské zboží animován německý dovoz učiní i další Že tu bude značně trpěti i česká industrie, český obchod, to je jistě. Zvláštního zastání ne- můžeme ani my očekávati. Jsme přece také článel toho Srbsku tak nemilého Rakouska. Bude tu třebe hodně soukromé práce a to práce oprav- dové. Pouze spolehnouti se na slo- vanství Srbů nebylo by dostl. Jsou obchodních otázkách velice málo enthusiasty Dr. Ant. Hassmann Počítají zcela chladně.
Samouprava Pašič Berchtold Srba doktor Antonín Hassmann Rakousko Srbsko
16 title
Politický přehled.
17 article Země české.
Země české. nvodso
18 article Vyrovnací prolegomena.
Vyrovnací prolegomena. „Němci nikdy nevstupovali za nepřízni- vějších poměrů do vyrovnacích jednání jako tentokráte,“ dí včerejší „N. F. Presse“ a do vozuje toto své nazírání vypočítáváním trum fů, kteréž Němci měli v ruce před pěti čtvrtě- mí roku, když vyrovnací jednání bylo posled- ně přerušeno. Měli prý tenkráte v zemske správě několik silných posicí, především fi- nanční referát, krom toho byli „českému“ zemskému výboru dlouholetou obstrukcí od- říznuty peněžní prameny, takže se Němci mohl poněkud chrániti proti „nejkrutějším příkro- stem nynějšího stavu“, používání prý berních peněz převahou prý německých na účely če- chů. Finanční tlak prý to byl také, který če- chy držel u stolu vyrovnacích jednání a je nutil, aby hledali dorozumění se svými něme- ckými krajany. Zcela jiné jsou však prý po- měry, za jakých vstupují dnes Němci do vy- rovnání. Dosazením zemské správní komise a
Němec
19 article
jmenováním hr. Vojtěcha Schönborna před- sedou, ztratili Němcí nepatrný zbytek vlivu na zemskou správu, který ještě měli, při na- cionálním rozdělení referátů byli mandáty konservativních velkostatkářů beze všeho při- počteny Čechům, finanční referát byl Němcůn odňat, všechny národně-politicky důležité re- feráty přikázány českým členům a Němci od- byti proslulým referátem nalezineckým. Zvý- šení zemských přirážek a pivní dávka, kterou německá obstrukce tak dlouho mařila, jsou oktrojovány, Češi zbaveni starostí o zemsko finance a bezpráví, že veliká část peněz ně- meckých poplatníků dostává se českým úče- lům zostřeno. „Světlo padá na Čechy,“ hořeká vídeňský list, „kníže Thun a hr. Schönborn zajišťují jim panství ve státní a zemské sprá- vě. Němcům pak vyražena z ruky nejdraho- cennější záruka, která měla tvořiti cenu za za- jištění jich práva v zemi, nové zemské dávky Hledíme od punktací 1890 na slušnou řadu vyrovnacích pokusů, nikdy však Němci ne- vstupovali za nepříznivějších poměrů do vy rovnacích poměrů jako tentokráte s
Schönborn Čecho Němcůn Němec Čech Thun Čechy
20 article
Kdyby „N. F. Presse“ měla v tomto svém nářku tak bezpodmínečnou pravdu, mohlo by se ji namítnouti, že Němci toto své pozdní bycha honění sami zavinili, když Čechy od vyrovnacího stolu zahnali a přespřílišným vý- sledkem své obstrukce království přivlekli až na samý pokraj kridy. Kdyby nebyli svým ve- tem mařili aspoň zvýšení zemské přirážky, každým čtvrt rokem od zemského výboru po- žadované, mohli dodnes býti v majetku všech svých, dnes tak trpce želených trumfů, i toho, jejž tak demonstrativně sami zaho- dili — finančního referátu.
N F Němec Čechy
21 article
Avšak se stížnostmi německými má se t jako s vlhkými skvrnami na shnilé zdi; koli- krátkoli je sebe důkladněji zabílíš, vždycky zase prorází ve staré své malebnosti. Co se Němci nastýskali příkladně na složení zem- ské správní komise a po celém čtvrtletí jejího úřadování nemohou najíti ani poskvrnky na jejím bezúhonně nestranném úřadování, vyjma to, že nějaký Němec obdržel dvojjazyčný slož- ní lístek z prvního inspektorátu zemského, k němuž by si byli Němci ovšem rádi byli opatřili národnostní — paklíč pro jmeno- vání úřadnictva! Nekonečná povídačka o po- užívání veliké části německých berních peněz na české účely může dojíti konce, po případě Němce velmi nemile rozčarujícího. Až dosud nemáme pro Němce a jich daleko převážnou poplatnost žádného dokumentu, krom jich vy- chloubavosti; kdyby se jim mělo podařiti ná- rodnostní rozdělení země, jimi nejnověji zase do první etapy vyrovnací tak naléhavě vnu- cované, v té „čistotnosti“, po jaké touží, možná, že by provedli také současně s velko- lepým úspěchem jistou suggesci, pro kterou by mysli zvláště v českých krajích potom byly velmi přístupny. Až dosud žije v obou národnostech země literárně dosud snad ne- vyslovené, ale určitě cítěné, nejnovějším sou- běžným hnutím především obchodnictva obou národností za vyrovnáním velmi zřejmě po- tvrzené vědomí, že oba národy přes národně- politický rozkol tvoří vlastně národohospo- dářský celek. Kdyby bylo provedeno něme- cké národnostní rozhraničení a berní groš měl v Čechách obdržeti dvojí národnost ke zničení vědomí národohospodářského celku národův
Němec Čechy
22 article
Čechách, kdož ví, nedošlo-li by k velmi citel- nému snížení německé báječné poplatnostil Němečtí rozhraničovací romantikové neměli by v té příčině přeslechnouti poučení z růz- ných svých krajů, odkudž ozvaly se velmi re- alistické protesty německých producentů proti odhraničení od jich českých konsumentů! To jsou ovšem otázky, na něž odpověd dá vývoj a ten odpoví také různé dotazy včerejší „N. Fr. Presse“, k vyrovnacímu osu- du činěné. Stokráte na příklad bylo již Něm- cům vlastními jich krevními svědky, na př. celými články dra. Turnwalda, dokázáno junctim jazykové úpravy u státních úřad s jich souhlasem do první vyrovnací etapy vsunuté, ostatně potvrzené už i existencí ně- meckého spolupracovníka na této vyrovnací materii, osmičlenného jazykového komitétu německého a vlastně i včerejší „N. Fr. Pr.“, která naříká, že vyrovnací konference před pěti čtvrtěmi roku zmařeny byly nikoli tí m, že jazyková otázka u státních úřadů byla po- jata do vyrovnacího jednáhí, nýbrž pro ne- mírné prý nároky Čechů v jazykové otázce u státních úřadů, tedy už při projedná- vání této vyrovnací otázky, na něž tedy bylo již ofektivně přistoupeno. Odpírati v dohodo- vacím jednání věci, už jednou doznané, jest — nemužným jednáním a nebylo by strpěno ani na trhu s hliněnými hrnci, neřku-li na vy- rovnacích konferencích, kde se jedná o osudy dvou národů . ..
Čecho Čechy Německo Francie
23 article
Z Moravy.
Morava
24 article
Dne 14. října 1913 (Ke školským poměrům moravským.) Náš zemský výbor jmenoval již také členy zemské školní rady a sice dva agrárníky (přís. Sonntag a posl. Vacula), jednoho lidovopokrokáře (posl. Havlík), jednoho sociálního demokrata (posl. Svoboda), jednoho klerikála (posl. Kadlčák]. Tedy dva znalce školství (Havlík a Kadlčák). Německá zemská školní rada dostává ze zemského výboru tři znalce (prof. Hirtha, řed. Knauta a řed. We- molu) — a to dva obrněné německé znalce škol- ství z Brna samého. Z toho poznati, jak u Němců klade se důraz na ovládání věci samé, u nás pak na příslušnost oddaných přívrženců stran. Na če- ské straně nezyolen byl dosavadní člen dr. Žáčeko
Sonntag Vacula Havlík Kadlčák profesor Hirth Němec doktor Žáčeko Brno
25 article
dne překročil Blächrův předvpi u Elstera Labe nazejtří pak přešla na levý břeh labský i armáda Bernadottova. Pobyt Napoleonův v Dráždanech byl tím zne- mežněn a přirozeným důsledkem byl ústup vší fran čooeské armádý k Lipsku, zá čáru řeky Elštery Ale voliký císař bitev poliusil se jestě jednoul pří- poutatik sobě utekem štěstí vélečné. Jeho cílet byl teď Berlin, po jehož pádu hodlal zesiliti se po- sádkami v pevnostech lubských, oderských a viseli ských. Chtěje oklamati spojence a Vrhnouti se bu Blüchra nebo Bernadotta nařídil králi Neapo ot skému, aby pozoroval českou armádu, sámi pak táhl po levěm břehu labském k Vittenberkuj kde chtěl reka přešročiti. Skutečně podařilo se mu rozmetati spojenecké mosty u Dessavy a 9. října očekával u Dubena velikou bitvu s Blüchrém, ale Blücher rychle překročíl Muldu a dal se na pocho proti řece Sále k Lipsku, dbaje bedlivě, aby za- choval si spojení s Bernadottem. Tímě zmařena byla naděje Napoleonova, že podaří se mu Blüchra Bernadolta na pravý břehlabský rahnati. Nechtěl- ztratiti Lípsko a s nim spojení s Rýnem, musil při- spíšiti si, aby je csadil před Blücheem. Proto nařídi abý sbory, které již byly překročily Labe, rychl soustředily seu Lipska. Matšálu Marmontovi při- padleukol, překáželi spojenf levého křídla Blüchrova se Sehwarzenberkem.
Blächrův Bernadottův Napoleonův Dráždany Blüchr Bernadott Duben Blücher Marmont Elster Labe Lipsko Elštera Berlín Dessava Rýn
26 article
13. října konána v Saském Altenburce porada spojených mocnářů a předních jejich generálů, která Sdhodlala se svéstí s Napoleonem v okolí lipském velikou bitvu. Úick na Francouze měl se díti zá- roveň z jihu i ze severu. Na nejzazším levém křídle české armády měl hrabé Merveldt udeřiti na Fran- couze na levém břehu řeky Pleissy a ohrožovati jejich ústup k Weisseníelsu, 14, října pokusil s Merat s jiždou svou u Wachau a Liebertwolkwice rekognoskovati stanoviště spojencův, ale bez v- lvv lolnoa běo ked tnobí 15. října z hlavního stanu Schwarzenberkov v Pogau n. Elsterem rozeslány rozkazy bitevní a spo- lu vyzvání Blücher a Bemadotte, by udeřili na Fram- couze ze severu, Česká armáda toho dne blížila k Linsku z jihu, ze severozápadu dostihl Blücher vs ee abecne láaos zikovo ans sledku
Francouz Elster Blücher Bemadotte spojený mocnář Pleissy Wachau
27 article
Schkeudice, od Halle přicházeje. O Bernadottovi nebylo známo, kde právě pobývá. I Napoleon činil z Lipska přípravy k bojí roz- hodnému. On sám měl v úmyslu udeřiti se všíj silou svou ma Schwarzenberkas proto vypravil, prot Blüchrovi maršála Marmonta, maršála Neyé n řeku Parthu a dobře osadíl silnici weissenfelskou. Napoleou ve svých pamělech udává, že stál proli sobě u Lieska 200.000 Francouzů a 300.000 spojenců. Údaj ten není správný. Jistocjest, že ved Nápoleono do bcje 176.955 mužů, k nimž bylo lze připočisti 13.800 mužů sboru Reynierova. Jízdy bylo 33.500. Proti tomu spějenci měli pohotově prvý den bitvy 193.509 mužů, mezi nimiž 38.000 jezdců. Proti 700 francouzských děl stálo 750 dě no spojeneekých. Plán bitevní byl v hlavních rysech dílem ra- kouského náčelníka hlavního štábu, generála hra- běle Radeckého, v podrobnostech bývalého saského genérála Langenaua, který honosil se zevrubnou znalosti bojiště. Naproti tomu Napoleon chtěl se vší silou vrhnouti na pravý bok odpůrcův, aby zatlačil jej levým křídlem do řeky Pleissy. V sobotu 16. října, za chladného a mihavéh počasí s drobným deštěm spojeného, počala se bitva, právem zvaná bitvou národů“, neboť synové téměř všech evropských národů měli v ní účasten- ství. O deváté hodině ranní na straně francouzské déno ranou z děla znamení k útoku, jež spojen ihned opětovali.
Bernadott Napoleon Marmont Neyý Parth Francouz Reynierův Radecký Langenau Halle Lipsko
28 article
Z počátku byli spojencí ve výhodě. Rakušane vzali Liebertwolkwici, Rusové Wachau a Prusové Markklecberk. Ale za Pleissou krajina močálovitá a struhamí rozrytá zdržovala postup Merveldtův O desáté hodině zuříla již strašná dělostřelba po celém širém bojišti, o jedenácté bojováno z obou stran o Liebertwoliwici, Děliel a Wachau. Opěto- vané útoky spojenců na tyto osady byly Francouai prudce odráženy, na levém křídle francouzském hájil Liebertwolkwici Lauriston, na pravém Wachau maršál Victor a Dělici Poláci knížete Poniatow- ského. dn Těže z těchto úspěchů, jež zjednávaly bez- počnost jého právému křídlu, udeřil Napoleonz strašné dělostřelby nk spojenecký střed, kdež stál 2 H lona Rusové prince Eugena Würtemberského. 300 de pekelným ohněm jícnů svých mělo uvésti odpůrce v nepořádek, aby pak zdrcujícím útokém vší fran- couzské jízdy nadobro byl kozdrcen. Prine wůrtem- berský přes nejprudší střelbu nedal se sice za- pudiil zecsvých stanovišť, ale na levém břehu řeky Pleissy upadlv zájetí hrabě Merveldt a spojenei musili již volati do boje zálohy. Již i ruské gardy zasáhly do boje. Gardová jízda ruská a čeští ky- rysníci hraběte Nostice vzali Francouzům Dölici. tu však přichvátal Murat a francouzskou a polskou jizdor odrazil jizdu spojeneckou a Dölice bylao- pět v rakou Francouzů
Rakušan Rus Wachau Prus Markklecberk Merveldtův Lauriston Victor Polák Eugen würtemberský Merveldt Nostic Francouz Dölice Murat Pleissy
29 article
Franeouzská pěchota, zakryta jseuc jízdou Mu- ratovou a kouřem ze sta soptících děl, zatím se kupila v útočné čtverce a po čtvrté hodině za- hájila na střed spojenců útok, který však byl ra- kouskými důstojníky, v věže chrámu val Gautzsche průběh bítvy pozorujícími, v čas prohlédnut. Přes to u Liebertwolkwice, Wachau a Markkleeberk počali již spojenci ustupovati. S výšiny. Wacht- berka tři spojení mocnářové patřilí na hrozně di- vadle, které se již obracelo protí nim. Střed spo- jenců byl již proražen a Napoleon, který neúnavn boj řídíl, mněl se již býti vštězem. Ke svému dů- věrníku, hraběti Daru, prohodíl. Le monde tourn encore pourinous, do Lipska rozkázal, aby oslavo- valo se vítězství všemi zvony, a poslal gratulae králi saskému, klerý s rodineu meškal ve svém paláci na náměstí lipském. ibel Ale jásot byl předčasný. Na levém křídle spojenců přebředli kyrysníci Nosticovi Pleissu udeřili na Francouze, ve středu sám kníže Schwar zenberk vedl veškeru jizdu spojeneckou do boje proti Muralovi a záložní ruské dělostřelectvo ge- nerála Suchozaněta, jež car na rychlo přivolal, vý- borně jej podpprovalo. Před večerem postup fran- couzské jízdy zastaven a pravé křídlo Francouzů přinuceno k ústupu, Také spojenci k večeruu- stoupili do dřívějších svých stanovišť. la Napoleon snažil se ve svých pamětech, na ostrově sv. Heleny diktovaných, přisvějiti vítězství svým orlům a hlavním důvodém byl mu ústup spojeneů do dřívějších svých stanovišť. Proto prý neděle
Napoleon Nostic Francouz Helena Lipsko na náměstí Liebertwolkwice Wachau Markkleeberk
30 article
17. října bylo potřebí využitkovati, aby stanoviste spojenců byla seznána a zvolen bod úločný. Dále bylo prý potřebí přivolati záložní dělostřelectvo nahraditi 80.000 kulí, které byly v prvý den bitvy vystříleny. Tím však prý získali spojencí času, aby shromáždili své oddíly, bez plánu rozptýlené, přivolali posíly. Zvěděv pak, že posily nepřátelsk došly a že spojenci zaujali nad míru silné posta- vení, rozhodl prý se Napoleon, že vyláká je d jiného bojiště a proto prý z rána 18. října přiblíži že k Lipsku na vzdálenost šestí kilometrů. Ve skutečnosti možno mluviti o vítězství fran- couzských zbraní, poněvadž spojenci byli přinucená ustoupiti. Úspěch, jehož na severů touž dobou do- byl Blücher u vsi Möckern nad maršálem. Mar- montem, této skutečnosti nevyvážíl. Ale Napoleo nebyl s to, aby z úspěchu svého těžil. Zůstávalť na třech stranách spojenci obžlopen a k tomu průbě- hem neděle přibylo spojencům skoro 100.000 svě- žích bojovniků, Rakušanů hrabat z Bubna a Collo- reda a upolské“ armády Bennigoenovy. Důkaz, že byl si Napoleon dobře vědom choulostivé své si tuace, podán byl téhož ještě dne. Již k večeru. ještě než bitva skončila, objevil se francouzský důstojník u předních stráží rakouských a ohlašo- val, že kníže Berthier přeje si mluviti s knižetem Schwarzenberkem. Obdržel však odpověď, že Schwarzenberk není přitomen a že teď není vhod- ná chyíle k vyjednávání.
Napoleon Blücher Möckern Napoleo Rakušan Berthier Schwarzenberk Lipsko Mar Bubno Colla
31 article
Bylo patrno, že pokoušel se Napoleon přibli- žiti se k císaři Františkovi, otci své choti. Proto když selhal prvý pokus, dal si předvolati zajatého hraběte Merveldta, s nímž osobně se znal ještě doby mírového vyjednávání v Campu Formiu, pro- pustil jej pod čestným slovem a svěřil mu posel- ství, které měl ihned oznámiti císaři Františkovi spolu odevzdati vlastnoruční list. Nabízelť příměří kterým měla býti prohlášena neutrálnost Saska zjednány podmínky trvalého míru. Mervéldt ještě v oci ohlásil se císaři Františkovi, ale nebyl při- puštěn. Císař prohlásil, že jej může vyslechnout pouze za přítomnosti obou spojených mocnéřů. Ob- sah vlasnoručního dopísu Napolepnova nevešel vů bec ve známost. Dr. J. V. Prášek. Z divadla. (Zájmy.) Občas také umění rádo se vydá na cesty. O prázdninách několik členů Zlatého domu tak užilo chvíle. Smluven po- hostinský výlet a výborně se zdařil. Jenom při návratu čekalo nemilé překvapení. Násle- dek umělecké projíždky je proces. Zástupci krajinské Musy dramatické žalují. Příště má být podobným záletům zabráněno. Divadelní Rada, nová instituce odborná, má o tom v nej- bližších dnech rozhodnouti. S napětím je oče- káván výrok povolaně instance.
Napoleon František Merveldt doktor J V Prášek Campo Formio Ob
32 article
— Skandál! Tarasit možnost uměleckého rozvojel Po všem světě konají se takové zá- jezdy!. — Každý hájí své. My zde na venkov sotva živoříme. Ještě z Prahy aby nás při- jížděli utlačovat! — Nevinný umělecký výletl — Pro nás, vražedný! Odvádí nám obe- censtvo, ohrožuje naše životní zájmy. Je ná tu ták přes příliš, tlačíme se v tísní, šlapeme si na nohy, sotva dýšeme. A ještě Praha bude se na nás tlačit!.. — Hlavní město, má své poslánil — To známe! Veselé prázdniny, příjemné vše. Jenže, my je máme zaplatit! .. — Volná soutěž, podmínka všeho roz- voje! Tuží se síly, tříbí se vkus, zvedá úro- veň . .. — Dík za pěknou theoriil Nás ta proce- dura nezvedá, ale ničí. U nás pomalu pro samu soutěž nikdo už nechce do divadla. A přece je třeba žít! Máme právo na sv t vzduch a nedáme se o něj připravovat. Ti Praze mají také svůj. — Nízké hledisko! Hamižné, čistě živno- stenské. — Docela časové. Všecky obory a povo- lání se jím spravují. Ani nejvznešenější nevy- jímaje. Kde jaké vzácnější řemeslo vymezuje svá práva, opatřuje hradbou svůj zájmový okrslek, orgenisuje se cechovně. Umění, litera- tura, věda, všecko samá — živnost. Tim usilovněji třeba vyzvedat ideu Čistotu ideálu pěstovat.
Praha