Načítám náhled…
Chunky — 37 celkem
· entity: person 24, place 85, org 19, work 31
1
masthead
Národní hospodář.
2
masthead
emědělstvi
3
masthead
Obohod
4
masthead
Průmysl
5
masthead
Einančnictví
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 188. ze dne 10. července 1909.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Lloydovy plavby
Z Terstu, 9. července. (K. k.) Parník
»Maria Terezia« odplul včera z Alexandrie do
Terstu.
Italská sněmovna.
Z Říma, 9. července. (K. k.) Sněmovna
přijala předlohu, jíž sdělují se vládě zvláštn
plnomoci v záležitosti celních tanifů.
Odbyt mědi v Americe.
Z Nového Yorku, 9. července. (Zvl. teleg
»Národních Listů«.) Dle statistiky, uveřejnéné
svazem výrobců mědi, bylo v červnu vyrobeno
mědi 116,500.000 amer. liber proti 118,300. 000
v květnu t. r. Domácí koupé dolů a sxport či-
nily 131,500.000, v květnu 131,700.000. Zásob
ubylo o 14,900.000 amer. liber, v květnu
o 13,400.000.
Lloydův
Marius Terezia
Terst
Alexandrie
Řím
Amerika
Nový York
8
article
Panamerická banka.
Z Nového Yorku, 9. července. (Zvl. teleg
»Národních Listů«.) Jest rozhodnuto, již zalo-
žení velké panamerické banky v Novém Yorku
s velkou siu filiálek ve střední a jižní Americe.
Již v nejbližších měsících bude projekt pro-
veden.
st Z Poští, 9. července. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se málo ; nálada beze
změny. Pistila za 50 kg: pšenice tisská
79 kg K 16.80, pešťaká 77.5 kg K 16.55, po-
dunajská 80 kg K 16.50, banátská 78 k
K 16.80, 76 kg K 16 —, pančevská 75 k
K 15 60, zentská 76 kg K 16 329; ž it
K 10 25; oves K 9.25, stuchlý K 8.60; ku-
kuřice K 7.75 až 7 80; ječmen K 8.40.
Terminový obchod byl klidný, ceny
dobré.
K večeru znamsnala: pěenies na říjen
K 13.71 po —.—, na duben 1910 K 13 99.
žito na fijen K 9 92; o ve s na řijen K 7 62
kukukiee na červenec K 7.77, na květen
K 6 95; řepka na srpen K 14 30
Sadlu připlácí; smlouváno po K 170.—
jiné zboží drží se v ceně.
Počasí pěkné.
Z Hamburku, 9. července. (Večerní bursa.) Kre-
ditky 200 75. Smýšiení klidné.
Londýnská bursa.
Z Lendýna, 9. července. Konsoly 841/2, Rupie
6234, japouské renta 90.—, španělské renta 961
oherská zlatá 95 25, Kanada Pacific 187, diskonto
1/. lombardy 4/2, ilalská renta 103, střibro 231e.
směnky na Vídeň —.—, Rio Tinto —.—, Rand mines
—.—. — Smýšlení: chabé.
Nový York
jižní Amerika
Poský
K 16.80
30 Sadl
Hamburk
Lendýn
Kanada
Pacifik
Vídeň
Rio Tinto
panamerický banka
kg
10
article
Z Londýna. 9. července
ondýnský záznam
stříbra z 8. července činil 23.48 penny, aa
stand. unci, při současném kursu londýnské davlsy
240 — korun, činí tudíž cena 1 kg ryzího stříbra
K 81.46.
Z Londýna, 9. července. (é hod. 30 min.) Závěr
Kovy: meď stálá, cín stálý, olovo chabé, zinek
mdiý. Obrat: 1400 tun mědi, 300 tun cinu.
9. července 8. červenee
Měď za hotové . . . . . 581/%
» na 5 měsíca . . . . 581/,
» elektrofyucká. . . . 593/4—611% —.—
» selected. . . . . . 61—- 69
180r
cín za hotové . . . . . 1313/
» na 3 měsíce . . . . 1331
olovo španělské . . . . 1234 123
„ anglické . . . . . 131/%
131/2
zinek obyčejný slezský . . 22.— 22.—
» první jakosu . . . 22/s
rlnť . . . . . . . . .
zlato . . . . . . . . 77.9
stříbro . . . . . . . . 231
antimen . . . . . . . 29——31 30—32
aluminium . . . . . . 58—
bllý plech. . . . . . . 12— 12—
Z Glasgova, 9. července. Surové železo (závě
rečně) smýšlení pevně. Middlesborough pohotové
48 sh — d, Middlesborough na 3 měs. 48 sb 3 d.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 9. července. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akelí 450 900 (480.000 .
Union- Paelfle 193.— (1931/%
Kanada Paellle 183.— (1821/2).
Stecl cummons 681/2 (681/3).
Baltimore and Ohlo 1157/% (118.50).
Londýn
Middlesborough
Nový York
Kanada
Baltimore
UnionPaelfle 193
penny
kg
sh
12
article
9. července 8. červene
Rlo falr čls. 7 . . . ..
7.19
na červenoc. . . . . .
1.s5
5.75
na září . . . . ..
Culr.
9. července 8. červene
Cukr (Patr Musc.) . . . 342 3.42
Tuky Westeru Steam . . 12.10
12.05
Tuky známka Wileox . . 12.30 12.30
Pšenice.
Z Nového Yorku, 9. července, (Obilní burs
Smýšlení obllní bursy napjaté.
9. července 8. červene
pohotová nová sklízeň .
1221/2 120
na červenee nová sklizeň 1251/ 1231/
na září nová sklizeň . .
1181%
Kukuřice.
9. července 8. červene
na červenec . . . . . . 77.50
76.50
na září. . . . . . . . 73.20
na prosinee . . . . . . 66 4
65 3/2
Fetrolej
9. července 8. červeue
rafinovaný, kesonový
10.80 10.8o
ralinovaný Standard White 8.40
5.40
Kovy.
9. července
8. července
Měď. . . . . 13.25 13.50 13.25 13.50
Cin . . . . . 28.95 29.20 28.75 28.95
Železe čís. 2. . 16.50 16.75 16.50 16.75
Bavina.
Z Nov. Yorku, 9. července. (Baviuářská bursa.
Lhůty zahájeny vzpruženě na koupě firem novo
orleanských. Ke konci tlakem balsy ochably. Z
věrek stalý.
9. července 8. července 7. červene
pohotová . . . . 12.70
12.60
12.65
na červenec . . . 12.16
12.13
12.04
na říjen . . . . 12.26
12.20
12.10
na prosinec . . . 12.29
12.25
12.16
na březen . . . . 12.25
12.18 12.12
Zavěrečné smýšlení stálé.
Z Nor. Orlennu, 9. čerrence.
Na červenec 12.34
(12.29), na říjen 12.26 (12.19)
Nora
Nový York
York
Cukr
Patr Musc
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wileox
pšenice
Fetrolej
5.40
kov
13.50
Cin
16.75
16.75 Bavina
12.13
12.20
12.25
12.18
Zavěrečný smýšlený
13
article
Organisace maloživnostenského
odbytu.
D tomto thematu napsal vynikající český
národohospodář, p. dr. R. Pilbauer, dvorní
rada v ministerstvu veřejných prací, vysoce po-
zoruhodnou stať do právě vyšlého 4. sešitu le-
tošního „Věstníku živnostenského“ (vyd. techno-
logickým museem obch. komory v Praze). Vy-
jímáme z ní:
Celá dnešní akce ku povznesení malých živ-
ností směřuje konec konců k tomu: tvořit
stavět na oči dobré příklady a cesty, ne všech-
něm pomoci, ale všechněm ukázati,
kudy cesta k lepší existenci.
Dosud hlavně mělo se při tom na zřeteli.
jak posílit malého živnostníka v soutěži s velko-
výrobou v tom, co nejvíe bilo do očí při srov-
nání obou: technické zlepšení výroby a přizpů-
sobení úvěru potřebám malé výroby. Schází —
nehledíme-li k speciální funkci vojenských do-
dávek a odbytových družstev — rozhodně do-
sud v řadě pomocné akce článek závě-
rečný celého tohoto hospodářského procesu
v dílně maloživnostníkově: pěče o pravi-
delný odbyt, o pravidelný příliv za-
kázek, zkrátka o pravidelnou zaměstnanost
v dílně.
doktor
R Pilbauer
letošní
obchodní . komora v Praga
14
article
Každý z nás setkal se v životě s řadou
živnostníků, kteří prospěšně lišili se jednak od
té veliké, trpkým životem zmalomyslněné nebo
vyjezděnou kolejí se ubírající masy: vynikli vy-
soko nad průměr tuctového mistra přičinlivosti,
dalším vzděláváním se, vlastní vynalézavostí
jsou na skoku k velké dílně neb malé továrničce;
ale buď se k tomu skoku nikdy nedostanou
nebo se při něm zakrvácí, proto, že jejich zá-
vodu scházejí plíce každé dilny, která učinila
rozhodný krok přes práh pouhé dílny zakázkové
a odvažuje se na odbyt mimomístní. Schází zde
cestující, agent, který má na starosti pravidelný
příliv práce do dílny, a to té práce, na kterou
se dílna chce speciálně zaříditi, ne práce, kterou
náhoda a rozmar nahodilého zákazníka přináší.
která pravidelný běh výroby ruší a ochromuje.
a kterou takový živnostník z nedostatku jiné
práce musí ještě vzít za vděk. Nahodilí zákaz-
níci jsou vlny, které lodí pohrávají vlídněči
nevlídně; agent je kormidlem, které ji řídí.
15
article
Ale agent je také strašidlem v očích kde
koho, kdo zná z denních zpráv novinových jen
výstřelky nekalých živlů ve stavu obchodních
cestujících, u nás nad to ještě u srovnání na př.
se sousedním Německem na nevysokém prů-
měrně niveau se nalézajícím. K tomu je cestu-
jící ve službách malovýrobce obchodně málo
sběhlého velice podoben koni, na němž sedí
sváteční jezdec. K ozdravění tohoto poměru a
zavedení cestušíeího do služeb i menších zá-
vodů, sehopných vzrůstu a postupného rozvoje
ke střednímu závodu je tedy potřebí prostřed-
níka i na poli živnostenské akce podpůrné (jako
ve starších jejích oborech: strojovém, družstev-
ním, úvěrovém), který by:
1. z přiměřeného počtu malovýrobců,
schopných odbytu mimomístního a toho si jasně
vědomých, že ne čekati, ale hledati nutno dnes
zákazníky, sestavil skupinu buď stejného oboru,
nebo oborů příbuzných (zn příklad uvádím drob-
nou nejrozmanitější výrobu hraček, skleněného.
Německo
16
article
dřevěného zboží, drobný průmysl kovový atd.);
2. vyhledal pro ně společného cestujícího,
kterého by zálohou sám honoroval, a poměrný
podíl honoráře od zastoupených jím členů sku-
piny dle splatnosti účtů za dodané zboží ve for-
mě provise postupně vybíral,a
3. s počátku nade vším vykonával volnou,
ale neobmezenou kontrolu, zejména nad kvali-
tou zakázek cestujícím předepsaných, úvěru-
hodností zákazníků, správným dodáváním zbož
se strany členů skupiny, platebními podmínka-
mi, usnadněním eskontu účtů za vyřízené za-
kázky atd.
4. Dnešní aparát zvelebovací akce připoušt
konečně vydatný umělecký vliv na zušlechtění
vkusu v celých oborech výrobních, takto kupe-
cky organisovaných.
5. Totéž platí i o opatrování strojů a mo-
torů. Sestoupí-li se časem členové takové volné
skupiny na př. ve strojové družstvo, najdou
stroje jim dodané v dílnách pravidelný příliv
práce činností cestujícího garantován. Stroje bu-
dou opatřovány na reelním základě dané zaměst-
nanosti, a ne jen — jak se leckdy stává —
v očekávání jí.
Pravidlem by bylo, tvořiti skupiny tak, aby
se omezovaly na výrobu speciali so va-
nou, nekonkurující obvyklým výrobkům lokál-
ních živností téhož oboru; každý druh zboží
byl by z pravidla v jedné a téže skupině za-
stoupen jen jednou. Cestující nesměl by ovšem
také navštěvovati soukromé zákazníky.
17
article
Samozřejmo jest, že nízká dnešní průměr-
ná úroveň správného obchodnického kalkulu by
se u členů těchto skupin znamenitě zvedlaa
učinila vynikající z nich svým časem způsobi-
lými zaměstnati se vzrůstem závodu cestujícího
vlastního jen pro svůj podnik bez obavy, že
příležitost (chéf obchodnický analfabeta) udělá
z cestujícího zloděje.
Cestující bylo by vybírati z řad výrobeů
samých, po případě dorost (syny výrobců v živ-
nosti již činné s náležitým vzděláním všeobec-
ným i odborným a znalostí praxe) k nim vycho-
vávati v docela volných praktických kursech,
dle potřeby správou služby zvelebovací pořáda-
ných. V takovém speciálním běhu by bylo lze
v několika málo nedělích doplniti scházející vě-
domosti co do zbožíznalství, účetnictví a kore-
spondence, kalkulace, dopravnictví atd. První
pokusy dály by se ostatně nutně cestujícím již
vyškoleným jako stálým komerčním orgánem
této služby, který by postupně pak tvořil nové
skupiny a vyhledával, školíl a kontroloval další
cestující.
Jen touto cestou dána bude možnost, pře-
vésti bez hospodářských úrazů stará řemesla
pozvolna od staré šablony k specialisování se
na výrobky dneška. Máme na př. celé truhlářské
18
title
116%
20
article
kraje, které se utloukají výrobou všeho možněko
nábytku nejobyčejnější truhlářské šablony, stla-
čenou na nejhladovější ceny, a zas jiné kraje,
kde se specialisovali na př. na moderní hotelová
zařízení nebo zahradní a vilový nábytek s tako-
vým zdarem, že se bez nebezpečí směli odvážit
až i zámořského exportu.
Nezapírám ovšem, že tato akce obrací s
ve svém jádru především k vrchním desetitisí
cům mezi malovýrobci, jako každý pokrok n
světé odměňuje vždycky zvlášť ty, kdož pron
již uzráli, kdy se objevil, a dovedli ho nejčiper-
něji použiti. Tedy ani tato akce nepomůže všem
a zejména ne najednou; stavovská agitace prázd
ných slov ovšem z pravidla tento „celek“ věsila
by ráda jako olovo na paty těm, kdo dovedou
víc než stavovsky naříkati.
21
article
Statistika zahraničního obchodu
rakousko-uherského.
Statistika zahraničního obchodu
rakousko-uherského.
Telegrafickou včerejší zprávu o statistice zahra-
ničního obchodu rakousko-uherského za prvních pět
měsíců letoška dlužno doplniti těmito podrobnostm
z výkazu předlitavského ministerstva obchodu: do-
voz stoupl zejména při těchto výrobcích: při bed-
vábné přízi o 1 mil. kor. (celkem přivezeno za 26-
mil. kor. tohoto zboží), při vlněné přízí o 1.6 (20-2)
při bavlněném zboží o 0.2 (14.9, při hedvábném
zboží o 42 (229), kůži 4.2 (24.2), koženém zbož
0.2 (4), při papíru a papírovém zboží o 0.1 (11.1).
při chemikaliích o 5.2 (28.2), při přístrojích a hodl
nách o 1.8 (21.6) mil. kor.
Téměř stejný byl dovoz vlněného zboží v ceno
16.5 mil. kor.
Poklas jeví se v dovozu bavlněné příze za 12.4
(— 4.2), polotovarů železných 8.2 (— 7 2), železného
zboží za 14.7 (— 0.3), strojů, přístrojů a elektrotech-
nických potřeb za 42.6 (— 11.9) mil. kor.
Dovoz surovin průmyslu textilního stoupl při
vlně v ceně 81.3 (+ 26.8), jutě 148 (+ 3), klesl při
bavině v ceně 1314 (0 3.1) mil. kor. Také dovoz ubl
a koksu vykazuje zmenšení o 5.3 (celkem dovezeno
za 75.2) a rovněž dovoz mědí za 17.4 mil. kor. by
o 6.6 mil. kor. menší než v lonském soudobí
Dovoz zemědělských plodin celkem stoupl
obilí dovezeno za 19 (+ 13.8) mil. kor., dobytka
tažného a jatečného za 4.8 (+ 0.8) mil, kor. Zmen
šil se dovoz vajec v ceně 17.4 (— 1.5) a kožešin
koží za 22.4 (— 47) mil. kor-
Dále zvětšil se dovoz semen, vykazující cenu
38.6 mil. kor., o 12 mil. korun. Zmenšil se dovo
osadního zboží v ceně 25.5 (— 0.8), jižních plodin
za 16.6 (— 1.3), tabáku surového za 20.9 (— 3.8)
rýže za 11.4 (— 0.6) mil. kor.
7 2
22
article
Poklesem vývozu byla následkem trvale nepříz
nivé konjunktury vývozní postižena většina oborů
průmyslových. Především vykazují menší vývoz
bavlněná příze 4.3 (08), vlněné zboží 22.1 (— 1.3).
hedvábná příze 85 (— 1.7), hedvábné, zboží g
(— 1.2), papír a papfrové zboží 15 (— 0 7), dřevěn
zboží atd. 247 (— 5), skleněné zboží 26.5 (— 0 6)
stavební a užitkové dříví evropské, kácené nebo ře-
zané 65.5 (— 3.5), papírové věci 7.7 (—- 1), železné
zboží 9.8 (—4.4), kovové zboží (mimo železné) 19.6
— 0.3) mil. ko
Vývoz konfečnrHo zboz1, oceněný na 34.1 mi.
korun, udržel se na fonské úrovní.
Úbytkem vývozu postižen byl též cukr: v ceně
99.2 (—7.7) a slad 20.6 (— 3.1) mil. kor. Ale stoupi
vývoz příze lněné, konopné a jutové, i zboží z těchto
látek v ceně 21.4 (+ 6), bavlněného zboží za 1a
(+ 0 3), kůže za 7 (+ 1.5), koženého zboží za 179
(+0.7), polotovarů železných za 4.5 (+ 0.6) a chemi
kalit za 18.7 (+ 2.3) mil. kor.
Ve vývozu zemědělských výrobků je povšechně
patrný vzestup. Vyvezloť se jatečného a lažného do-
bytka za 57.2 (+ 24.1) z to hovězího za 29.1 (—+- 11.6)
koní za 27.5 (+ 12.6), dále kožešin a koží za 30.
(+ 6.5), vlny za 8.7 (+ 2 8) mil. korun. Zmenšil se
vývoz obilí na 10.3 (—8), vajec za 49.2 (— 8 7
evropského stavebního a užitkového dříví surového.
kulatého v ceně 30 (— 6.1) mil, kor.
Rovněž vývoz uhli z koksu v ceně 48.5 zmenšii
se (o 6.2) a nápojů v ceně 10.6 (o 1.6) mil. kor.
Obchod s drahými kovy obnášel od ledna do
konce května v dovozu 152.1 (+ 137.4), ve vývozu
46.6 (+ 6.3) mil. kor.
+ 2 8
23
article
Z trhů pěněžních. 9. července. Praha. Př
klidném smýšlení jevil se na dnešní burse čilý zájem
pro akcie bankovních hodnot a mimo to zvláště hle
dány byly akcie České společnosti pro průmysl cu-
kerní a došlo k závěrce těcbže za K 192.— (+ K
1.50). Dále podáváno za akcie: České průmyslové
banky K 416.—, Moravské prům. banky K 400.—
Hosp. úvěrní banky K 402.—, Pražské úvěrní banky
K 607.50, »Merkuru«, směnární skc. společnost
K 614.—, České banky »Union« K 245.—, Zajišťo
vací banky K 200.—, Živnostenské banky K 244.25
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolfně
390.—, Kolfnské továrny na kávové náhražky
K 780.—, Podolské cementárny K 200.—. Česká spol
pro průmysl cukerní K 192.—, Pivovaru v Českých
Budějovicích K 925.—, strojírny Daňkovy K 416.—
Škodových závodů K 274.—, První české akcinvé
továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západo
českých továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze
Vídeň. Na dnešní začáteční burse byla pozo
nost spekulace skoro úplně zabrána akciemi rý.
mavsko muráňskými, které měly velmi zvýšený ob
chod a stoupaly. Nákupy dály se na pešiský účet.
Kolfnský
Daňkův
Škodův
Praha
Český Budějovice
Vídeň
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
živnostenský banka
24
article
Také v ostatních oborech byla pevná tendence, ač-
koliv se nepodařilo krisi v poslanecké sněmovně
urovnati a ačkoliv z Nového Yorku došly nižší zá-
znamy. Ve šraňku byla pontávka po západočeských
uhelných, zbrojovkách, Poldiny huti, haličských kar
patkách, které vesměs stouply. 3% priority jižní
dráhy se upevnily. Celkový obchod byl klidný at
do konce. Na polední burse rýmavsko-muráňské s
seslabily, protože peštské nákupy již přestaly a došlo
k větším prodejům. Také ostatní trhy se celkem se
slabily, protože z cizozemských míst došly nepři-
znivé zprávy a spaciálně italské bursy ohlásily větší
ztráty. Jenom hodnoty ve šraňku byly pevny a také
obojí buštěhradské se těšily čilejší poptávce. Renty
a valuty se jen nepatrně změnily. Peníze nezměněny
25/.—211/1, 90.
O karislu rak.-uher. továren emailovaného zboží.
o němž jsme již ve včerejším večerním vydání »Nár
Listů« přinesli zprávu, dlužno ještě zaznamenati
Významných továren emailovaného zboží je v Ra
kousku-Uhersku 14 Byly již několikráte zkartelo-
vány, ale vždy jenom na krátko. Při jednání o ob
novu kartelu stojí v popředí továrna »Austria«, akc.
společnost, založená Bankou pro země rakouské.
Nový York
Poldin huť
Ra kousekUhersko
Austria
25
article
Správní rada »Austrie« snažila se přičleniti ke svým
závodům též podníky jiné a chtěla k vůli tomu zvý-
šiti svůj akciový kapitál na 15 millionů K, z něhož
mělo 5 mil. K připadnouti na akcie prioritní. Plán
tento se však nezdařil, poněvadž »Austria« nemohla
splniti požadavky těch, kteří se k ní měli připojiti.
Při nynějším jednání o kartel staví se do popředí
nevalná konjunktura oboru emailovaného zboží. Die
zprávy »Frkí. Ztg.« mají továrny tohoto oboru jak
v Předlitavsku a v Uhrách, tak v Německu málo za
kázek, i konkurují navzájem zvláště v Rusku. Ra-
kouský a uberský vývoz jde teď hlavně do východní
Indie, do Číny a do Japonska a část tohoto vývozu
vrací se sem — jako pravé zboží činské neho ja
ponské. Ceny, zejména vývozní, jsou stladeny, poně
vadž při vývozu jedná se víc o láci než o jakost.
Z Rakousko-Uherska vyváží se emailovaného zbož
asi za 15 mil. K; na této částcs je průmysí přea
Frkí
Předlitavsko
Uhry
Německo
Rusko
Indie
Čína
Japonsko
RakouskoUhersko
Austria
26
article
litavský zúčastněn dvěma třetinami, uherský jednou
třetinou. Myslí se, že exportu přibude, jakmile se
zlepší poměry v Turecku a Egyptě.
Ko zmaru emisse prioritních akcií rymavsko-
muráňských železáren píše „Fkf. Zlg.“: Emisse chy.
staná je zaím úplně pochována, avšak není vylou-
čeno, že záležitost tato na podzim v nějaké jiné for-
mě stane se opět aktuální. Toho času provádějí se
ve vší tichosti koupě v akciích rymavských pro Ví-
deňskou bankovní jednotu a Pešťskou uher. komer-
ciální banku. Se slezskými železárnami pak prý se
vyjednává. Z celé aféry na každý případ zbylo nové
rozladění mezi Uherskou všeobecnou úvěrní bankou
a Pešťskou komerc. bankou, poněvadž všeobecně by-
lo nápadno, že ona bursovní skupina, jež donutila
rymavskou společnost k odboji, uveřejnila v časo-
pisech poděkování Uher, všeob. úvěr. bance a jejímu
presidentu za prokázanou podporu své akce. Mez
velkými finančními ústavy nezdá se vůbec panovat
mnoho sváru. Tak stěžovaly si nedávno některé fi-
nanční ústavy uherské u fin. ministra v Pešti na to.
že filiálka Bankovní jednoty v Pešti zúrokuje vklady
výše než ostatní ústavy, což umožněno je tím, že
řečená filiálka uherské vklady přikazuje do Vídně
kde se sráží jen 2% na dani úrokové (proti 109
v Uhrách). Řečené ústavy žádaly tedy, aby zdanění
vkladů v Uhrách učiněných dálo se dle uherského
klíče daňového.
Třicátá zedmá roční zpráva o Českoslovanské
akademii obchodní v Praze za rok školní 1908.9.
Turecko
Egypt
Uhry
Pešť
Vídeň
Praha
všeobecný úvěrní banka
27
article
Vydal dr. Jan Režábek, ředitel. V kulturní orga-
nisaci naší zaujímá Českoslov. obch. akademie vedle
vysokých škol místo nejpřednější úkolem i vnitřním
významem svým, o čemž poskytují důkaz nejvý-
mluvnější holá čísla. 942 posluchačův a posluchaček
vzdělávalo se v roce právě minulém na tomto vzor-
ně upraveném ústavě o 22 třídách, ale studijní vý-
sledky a praktické účinky se zřením k zaopatření
absolventů dosvědčují, že i školská práce, o níž dě-
lilo se 50 profesorů, dála se vesměs nad povinnost
Dnes jest Českoslov. obch. akademie největším če-
ským učilištěm, ústavem, který si zbudoval náro
sám, jenž také i nadále, bohdá, zůstane v rukou
národa. Avšak jen zdvojené úsilí profesorského sboru
a mohutná návštěva ústavu jsou s to, aby akademie
vyhověla i vyšším svým úkolům, aby vychovával
zákopníky slovanské kultury a českého hospodář-
ského snažení mezi všemi slovanskými národy. Vy-
učujeť se na akademii všem jazykům slovanským
kromě lužické srbštiny, dále i maďarštině a již ko-
nai se přípravy, aby bylo vyučováno i novořečtině
Novinkou jest abiturientní kurs, právě ohlašovaný
který setká se zajisté s povděkem v kruzích českých.
doktor
Režábek
28
article
Poněvadž nadíti se jest v budoucím roce školním
frekvence značně ještě zvýšené, oznamuje ředitel-
ství, že najaty jsou již vhodné místnosti v Soukeni-
cké ulici, do nichž část ústavu bude převedena. Če-
skoslov. obch. akademie, jediná mezi souodbornými
učilišti českými zachovala si vedle zřízení ústavu
čtyřletého i kompromisní organisaci trojtřídní, která
umožňuje absolventům nižších středních škol s ú-
spěchem dobrým z hlavních předmětů bezprostřední
postup do druhého ročníku. Pečlivě veškery zpráv
o vnitřním životě ústavu sestavil ředitel dr. Jan
Řežábek, znamenitou monografii „O platech me-
zinárodních“, která založena jsouc i na úplné zna-
losti příslušné literalury i na vlastních úvahách, vý-
borně odůvodněných, řadí se k nejlepším českým
odborným pracím, sepsal prol. Alois Jirák.
doktor
Řežábek
Jirák
Soukit
cký ulice
29
article
Stav úrody na Moravě. Z Brna, 8. července.
Oproti naší poslední zprávě zlepšil se značně stav
úrody na Moravě a opravňuje k dobrým nadějím
ve sklizeň. Rež, o níž se zdálo před měsícem, že
dá o 15% slabší sklizeň slámy, se vyrovnala a dešti-
vé počasí pohnalo její vzrůst. Také naděje na dobr
zrno je oprávněna. Rovněž jařiny jsou dobré.
v některých místech, kde jsou půdy těžké a výživné.
obilí polěhá. Brambory jsou již vesměs oorány.
mají bujnou nať, místy už počínají hnit následkem
mokra. Řepy jsou bujné, v nejlepším stavu. Sena
byla dobrá. Senoseč ještě na Moravě trvá, neboť
v nejlepším započetí kosení přišly deště a ztížily
necbyčejnou měrou sklízeň. Pracovalo se i v neděli,
leč nedostaly se veškeré sušeniny pod střechu. Na
vysočině česko-moravské je o 1/2 větší sklizeňí jetelin
— ostatní sklizeň na Moravě je také dobrá. Panuje
však neustále deštivé počasí a zima přímo říjnová.
Ačkoliv jest již blízko do poloviny července, v kte-
rýžto čas je na Moravě, zvláště na jihu a na
Brněnsku těsně přede žněmi řeznými, letos není
slechu o nějakých čilejších přípravách. Žně budou
značně zpozděny nejen v těchto krajích, ale také
zejména v krajích studenějších a pahorkatých.
Chmel je dobrý. Sklizeň chmelná bude letoš-
ního roku mnohem menší. Odborníci odhadují vý-
nos menší o 3000 centů, neboť po známé loňské krisi
došlo k značnému obmezení pěstování chmele v
výši 800 měřic na dost malé moravské obvody. Sta-
rých zásob je na Moravě už jenom 400—600 centů.
Řepa
Sen
Chmel
Morava
Brno
Rež
Brambory
Brněnsko
cent
měřice
30
article
Nové elektrárny na Moravě. Ke zprávě, pod
tímto názvem dne 6. t. m. uveřejněné, píše se nám
v příčině poznámky o velké elektrárenské centrále
při Moravě v Dubě: Družstvo pro zařízení elek-
trárny koupilo mlýn na řece Moravě ve Věrovanech
za tím účelem, aby využitkováno bylo jeho síly pro
mletí obilí, pro pohon hospodářských strojů a osvě-
tlování budov. V podniku tom zúčastněno jest 12
hanáckých obcí, které leži na rozhraní okresu olo-
mouckého, prostějovského a přerovského. Z toho
samozřejmo, že předběžné jednání a komisionální
šetření politických úřadů vyžadovalo dosti času, nežli
se ke stavbě přikročiti mohlo. Zvolený družstevní
výbor si však čile počínal, předběžné práce s chvali-
tebnou horlivostí vykonal a zařízení tohoto velkole-
pého podniku předal elektrotechnické akciové spo-
lečnosti (dříve Kolben) ve Vysočanech. Vodní zá-
kladní stavbu provádí firma Hrůza a Rosenberg.
která stavbu betonovou v několika dnech dokončí.
načež se přikročí ke stavbě centrály ve Věrovanech.
Z elektrické centrály rozváděti se bude elektr. proud
do Nenakonic, Dubu, Tučap, Bolelouce, Drahlova,
Čertoryje a Charvát, pak do Věrovan, Rakodav, Klo-
potovic, Biskupic a Hírdibořic. Vodní síla pro pohon
celého zařízení nestačí, pročež v čas potřeby hude
se vypomáhati naftovými přístroji k většímu elektri-
ckému napjetí. Bude to podnik nákladný, jediný toho
druhu na Moravě, avšak zámožný zdejší kraj se fi-
nančních obětí neleká. Všechny obce budou telefo-
nem s centrálou spojeny. Městys Dub pak se připojí
státním telefonem k Olomouci. Středisko družstva
je sice v Dubě, avšak podnik sám zařizuje se ve Vě-
rovanech, který do konce měsíce srpna t. r dokončen
a veřejnosti k užívání odevzdán bude.
Hrůza
Rosenberg
Charvát
Morava
Vysočany
Věrovany
Nenakonice
Dub
Tučapy
Bolelouc
Drahlov
Čertoryje
Rakodav
Kt
Biskupice
Olomouc
potův
31
article
Perady o obnově draslového syndikátu byly
8. t. m. skončeny a to dle zpráv říšsko-německých
listů s výsledkem kladným: bylo dosaženo doroz-
umění v ten smysl, že skupině Ascherslebenově
nebude zvýšen její podíl a že Westeregeln se vzdul
podílu, povoleného mu pro jeho závod hadmerleben-
ský, začež se mu po dobudování dolu toho dostane
ročního odškodného 200.000 marek, jež se mu bude
plutiti buď jak buď od r. 1911. Odskodné bude platiti
většína zůčastněných závodů. Tím způsobem zaji-
štěno je přistoupení skupiny „Aschersleben-Soll-
stedt“. Ostatní závody byly již do syndikátu vstou-
pily, i jedná se ještě o úpravu prodejů mimosyndi-
kátních, k nimž došlo v době od zániku syndikátu
až do jeho obnovy. Pro ně přijat byl účastníky syn-
díkátu jednomyslně tento návrh: Prodejní smlouvy
mimo syndikát uzavřené budou předloženy dozorčí
radě dosavadního syndikátu k nahlédnutí, dozorčí
rada projedná je přísně důvěrně a jednomyslně roz-
hodne, mají-li smlouvy ty býti novým syndikátem
převzaty, po případě upraveny čili nic. Toto rozhod-
nutí potvrdí 23. t. m. schůze společnosti prostou
většinou. Všecky závody zavazují se, že do 24. t. m.
nebudou prováděti prodeje mimosyndikátní. Tento
závazek zanikne, nezdaří-li se do 23. 4. m. doliodu
Ascherslebenov
AscherslebenSoll
32
article
o Zpravě prodejních smluv mlmosyndikátních syn-
dikátem samým.
Rentabilita Měšťanského pivovaru v PlznI. V „N.
F. P.“ vypočítává p. řed. Jirsík v diskusi o projektu
zakcionování Měšťanského pivovaru plzeňského hod-
notu výkupného za právo várečné takto: Ježto se
z jedncho podílu várečného platí více než 14.300
ročně užitku z podniku, znamená při 5%ním zúro-
čení jeden podíl hodnotu 280.000 K. tudíž všech 250
podílů representuje hodnotu přes 70 mil. K. Počítá-l
se však, že Měšťanský pivovar kromě obnosů, ktert
podílníkům ročně vyplácí, byl by docílil mnohem
větších zisků, kdyby se od let nepodnikaly miliono-
vé investice z běžných výnosů, lze vzhledem ke sku-
tečnému čistému zisku majetek Měšťanského pivo-
varu hodnotiti na 100 mil. K. Dle toho měla by být
prodána jednotlivá oprávnění várečná za jednotnou
cenu po 400.000 K. naproti tomu domy samy pak
(dříve právovárečné) zůstaly by majitelům, při čemž
jen musil by býti vymazán v knihách pozemkovýcl
zápis oprávnění várečného.
Jirsík
Plzeň
33
article
Zdražení gumového zboží v Německu. Onehdy
konala se v Berlíně schůze zástupců čelných něme-
ckých továren gumového zboží. V rozpravě bylo kon-
statováno, že ceny suroviny gumy jsou nyní tak
vysoké, jako ještě nikdy nebyly, a že tedy je třeba
společně zvýšiti ceny veškerých technických vý-
rohků z měkké gumy, aby nemusila býti zhoršena
jejich jakost. Bylo navrženo, by při výrobcích do ce-
ny 3 marek byly ceny zvýšeny o 10 procent za1
kg., při výrobeích do 12 mk. aby zavedena byla při-
rážka 159% na 1 kg. a při výrobcích v ceně přes 19
mk. aby cena za 1 kg. zvýšena byla o 203%. O do-
hodu v tomto směru, která má nabýti platnosti dnem
15. t. m., se ještě vyjednává.
Z amerického trhu železářského sděluje „Iron
Monger“: Po surovém železe není zvláštní poplávky,
ale ceny se udržují. Jednotliví prodávající žádají za
jižní slévárenské železo 141/4 dol. Obchod s hoto-
vým zbožím je živý, zakázky na kolejnice docházejí
prý pomaleji. Obchodu s hrubým plechem přibývá,
Východní závody zvyšují svou výrobní způsobilost,
Z c. k. ředitelství státních drah v Praze Dne
17. července t. r. bude o 3. hod. odpol. ve stanici
Vamberku přítomen v nádražní čekárně úřadník
c. k. ředitelství státních drah v Praze, jenž bude
jednak podávati zprávy a vysvětlení, jednak přijí-
mati přání a stížnosti v komerčních otázkáck
služby železniční, pokud týkají se rakouských stšt-
ních drah. Upozorňuje se, že záležitosti povahy tecli-
nické, neb týkající se jízdních řádů, vlakových spo-
jení atd., jsou z jednání vyloučeny.
Německo
Berlín
Praha
Vamberk
kg
Iron Monger
35
article
Banky, záložny a spořitelny.
Měsiční výkazy českých ústavů peněžních. V mě-
síci červnu měly
vkladů výplat
korun
Měst. spoř. v Červ. Kostelcí 596.205 607.496
Spoř. města Soběslavi . . 235.975 230.342
Ob. spoř. m. Lysé n. L. . . 110.800 116.731
Bankovní výkazy.
Výkaz rakousko-uherské banky ze dne
7. července 1909. (K. k.) [V tistefch kor.] Oběh
bankovek 1,953.313 K (— 46 219), kovový
poklad 1,720.649 K (— 3590 K), zásoba
směnak 404.463 K (— 36.666 K), lombardy
63.682 K (++ 682 K), zásoba bankovek daně
prostých 167.336 (+ 42.629).
Výkaz říšské banky německé ze dne
7. července 1909. (K. k.) Aktiva : Kovový poklad,
sestávající z běžných německých mincí, ze
zlata ve svitkách a z cizozemských mincí,
počítá-li se kilogram čistého zlata za 2784 marek
(v tisíci markách): 1,039.430 (+ 10.738), mezi
tím zlaté svitky 782.422 (+ 17.745), říšské po-
kladniční poukázky 66 958 (+ 360), jiné ban-
kovky 21.761 (+ 11.453), směnky 1,004 251
(— 176 297), požadavky lombardové 117.996
(— 90.313), efekty 292.488 (+ 12 139),
jiná aktiva 160 303 (— 2974). — Passiva:
Základní kapitál 180.000 (nezměněno), reservnl
fondy 64 814 (nezměněno), oběh bankovek
1,710 345 (— 175.980), jiné denně splatné zí-
vazky 716.005 (— 57.212), jiná passiva
32.023 (— 1702).
Soběslav
607.496 spořit
uherský banka
36
article
Prny peněžni.
Prny peněžni.
Vídeňská bursa.
z. Z Vídně, 9. července. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
Po burse. Kreditky 638.25 po —.—, uherské kre-
ditky 751.50, anglobanka 296.—, bankovní jednots
526 50, unionka 550. 50, länderbanka 451.50, státní
dráha 722.75, jižní dráha 108 25, polabská dráha
—.—, severozáp. dráha —.—, turecké tabákové
372.—, rýmavsko muráňské 594.—, alpinky 642.— pa
—.—, květnová renta 96.15, uherská korunová 93. 10,
turecké losy 185.—, marky za holové 117.38, ultimo
117.83. Smýšlení pevně.
K. Z Vídně, 9. července. (Tlfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První čísto značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198.65,
199.—, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.—,
— Německo šek na
Brussel na delší lb. —
krátké lhůty za 100 mk. 117.321/2, 117.521/2 Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239 30, 240.10, Londýn na delší lh.
—.—, —.—, Nový York za 100 dollarů —.—
—, Italie šek a krátké lhůty za 100. lir. 94 95,
95.15, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šak a kr. Ih. za 100 rublů 252.75.
253.75, Petrohrad delší lhůta —.—, —.—, Paříž šek
na krátké ih. za 100 fr. 95.20, 95.371/2, Paříž delši
.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95.25, 95.40, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary
šek a krátké lh. 95.25, 95.40, na delší lh. —.—
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
37
article
Závěrečné kursy
9. červce, 8. červcu
Zástavní listy
4proc. Hypot, banky kr. českého 97.50 97. 50
31aproc. Hypot. banky kr. českého 89.25 89. 25
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 95 30 98 g0
4proc, žal. úp. zem. banky kr. česk. 96.30 96. 40
4uproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky 93..75 99.75
4/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97.50 97.50
Ústřední banka čes. spořitelen 4% 100.— 100.—
Berliuská bursa.
Z Barlína, 9. července. (K. k.) V 1 hod. 15 min
Kreditky 200.75, státní dráha —.—, lombardy 20.90.
Smýšlení klidně.
Z Barlina, 9. čarvence. (K. k.) Kreditky 200.7
berlínská obchodní 172 70. darmštaďlská banka 132.60
německá banka 243.40, dískonto komand. 187 20
Praha
Barlín
Barlina
97.50 ústřední banka
německý banka