Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

10. července 1909. Císlo 188

4 article

15. 1. m. se studuje k čestnému večeru kapelníkap. E. Starého hudehní žert z časů B edermejerových »lberský princ« od J. Kaspera z Balzerů s hudbou Wiesmannovou. + Měslské divadlo na Kral. Vinohradech. Dne opakuje se komicka Boleldieuova opera »Bl lá paní« s p. Drvotou v roli Browna. Jest to 187. hr (3. čtvrtka). Zitra o 3. bod. odpol. je fraška »Mo drá myška«, večer mimo předpincení je první reprisa Aibiního operety »Baron Treníke, kteráž ve čtvrtek před domem téměř vyprodaným tčšilas velmi hlučnému úspěchu. V pondelí je Offenbachova fantastická opera »Hoffmannovy povídkye. v úterý Wessova opereta »Revisor«, ve středu s opakuje veselobra »Buridanův osel«, ve čtvrtek je opereta »Baron Tren ke. — V činohře studuje se nyní Kolmanova hra »V ycho- vatele a effsktní hra »Ostříž« od E ssm anna, jakožto ukázka napínavé datektivní komedie. Ope- reta připravuje »Rozvedenou pante od Falla, jejíž tance solistů a sboru počne v ponděli cvičnt člen vídeňské dvorní opery prof. van Hamme. Opera vypraví nyní »Martu« od Flotbova. — Příští ne- děli zahájí řadu pohostinských ber proslulá česká subreta, bývalý člen Národního divadla v Praze, sl. Emma M alkovská roli Daisy v »Dollaro- vých princeznách«, v kteréžto úloze měle velké úspěchy na čelných jevištích zahraničních. + Plštěkovo lidové divadle na Král. Vinohradech Dnes »Sedlak zlatodvorský«. Obraz ze života ven kovského o 4 jednáních. Upravil J. V. Řežisér Fe Ž dlický. Zítra hraje se dvakráte: o půl 4. hod. od polední »Marie, dcera pluku«, večer o 7. hod sPomsta milenkys, + Aréna na Smíchově. Dnes jest 16. repris »Baron Větroptach z Nemanic«, opereta. která rázem získala si všeobecné obliby. — Zitra hraje se odpoledne a večer Hennequmnova Iraška »Nemáte nic k zdanění«.

J Kasper Balzer Wiesmannův Kral Drvota Brown Aibiní Baron Treníke Offenbachův Hoffmannův Wessův Buridanův Baron Kolmanův Falla profesor Mart Daisy Sedlak Řežisér Marie Baron Větroptach Hennequmnův Bl Hamm Praha Vinohrady Smíchov Nemanice Měslský divadlo Boleldieuov opera národní divadlo Dollarovýchod princezna Plštěkovo lidový divadlo + aréna ferrum Ž dlický

5 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Vodní enorty- ** Henlevská regata. V Diamond Sculle pěmecký skuller Lucas (z Mobuče) vyhrál svou roz- jížďku i semifinal, v němž o délku porazil Thomsona (Camhridge) Ve finalu měl soupeřem Stuarta (Kingston Rwing Člab), jenž zvítězil s naprostou jistotou, veda hned od startu. Po 1 mili se Lucas vzdal. Kdežio německý úspěch byl jen částečný, nepřestávají Bel- gičané bráti vynikajíci úohu posledních let; vyhrá it svou rozjížďsu nad Magdalen Collega: v jiné Jesus College porazila Leander. Ve finalu Gjest to slavný závod osem Grand Chatlenge Cup) vyhráli Beigičané o 1 dělku nad Jesus College (Cambridge). Belgické mužslvo, starlujíc sice pod vlajkou Royal Naubique de Gand, ve skutečnosti však mužstvo kombinovane nebo lépe representační, vyhrálo tento závod už r. 1906 a 1907. Loni nestartovalo v Henley, poně- vadž tato regata byla vzhledem k mezinárodní olym- pijské regatě, přístupoa pouze angiickým mužstvům. Automobiliem.

Lucas Thomson Camhridge Stuart Bela Collego Leandros Beigičaný Henley Cambridge Diamond Sculle Rwing Člab Jesus College osma Grand Chatlenge Cup Jesus College Royal Naubique jít Ganda

6 article

9* Závod voiturett v Belgii pořádá dne 12. září belgiský antomobilový klub v okoli Ostende. Trať 400 km, řád poháru voiturett Auta. ** Arehitekt Jan Euslacehio, typická osebnost vídeňského a rakouského sportu cyklistskéh a potom sutomobilového, zemřel ve věku 40 roků Ve styk s českým sportem automobilovým vstoupi v r. 1905 a 1906, kdy vítězstvím Vondřichovým na motorce Laurin a Klement »Motocoupe« dobyta Ra- kousku a vybojována roku 1906 v Pacové. Nad ote vřeným hrobem se nesluší polemisovati, ale nemů- žeme »N. W. T.« nepřipomenouti jeho zapomětlivost List v nekrologu architektu Eustacchiovi praví, že zesnulý přimo skvělým způsobem řídil závod o pohán M. C. F. v Pacově; lehdy však, kdy mohí odálosti posuzovati s těsné blízkosti časové, nevábal npřií všechny zásluhy o zdar podniku tehdy existující Motocvelistenversinigung a shrnouti je na Český kluk motncyklistů. Architekl Eustaceho byl jedsu z ne minobých loválních vídaňských sportsmenů, ač ani on nedovedl plně pochopiti, že vyčítaný našim klu- hiům motoruvým saparatism neprýští z malichen- ných popudů, nýbrž z přirozené a nezbytné úety k našemu národu. Avšak jinak neváhal nikdy uznat- zastuhy našich klubů.

Euslacehio Vondřichův Laurin Klement Motocoupe M C Belgie Ostende Paco Pacov řád pohár km

7 article Cís. král. privilegovaná

Cís. král. privilegovaná banka pro země rakouské filálka v Praze, Josefaké nám. 6. Nejmoderněji zařízené, ohní, vloupání a horku vzdorující pancéřové pokladny (Safe-Depots pod spoluuzavřením majitele- Veliké, pohodlné kasety již od K 14.— 14797 výše ročně. Vzduchoplavba. *e Z lraneouzské avistiky. V aviafickém peetingu v Donai dobývá Bieriot, jako dosud jediný účastuík, cenu za cenou. V pátek získal kruhovým lelem 1500 m. cenu 1000 fr. Seiler Zunftovu, v su- betu se ucházel o cenu vzdálenosti a uletěl 42 km 277 m., než byl postižen oznámenou už nehodou (zlomení táhla pístového). Jestliže nepřijde v čas Tissandier, zůstane distanční cena asi Bleriotevi. O cestě »oles monoplanu« k věži v Donai už jsme referovali, V sobotu večer Jetěl při dobročinném meetinga v Juvisy ve výši 20—40 m. plných 5 minut 8 vteřin, načež musti přistáti, poněvadž spo- třeboval svůj beozin do poslední kapky. Cena L Gatiniere (2500 fr.) za nejrýchlejší let na 3 km. mu ušta, poněvadž setník Ferber byl o 12 vteřin rych- lejší, za to vánk vyhrál cenu 1000 fr. za nejdelšt let. Bleriot hodlá v nejbližší době letět z Elam pe do Orleansu, jejichž vzdálenost jest 40 k m. Na lento výkon jest vypsána cena 14.000 fr. — Hr. Lambert se vrátil ke svým žákům do Juvisy z Holandska, kde za 5minutový let dostul 20.000 bol. zlatých. Až výcvičí Delsgranga v řízení Wrightova létadla, co b de trvat asi 14 dni, přesidlí do Wissautu, aby při pravil svůj let přes »anál«, ač-li mu do té dob Estham úspěšným letem nesebeře vypsané ceny. Latham zatim zbudoval na výsokých skalách Ca Blane Nez kolnu na svůj stroj, který několik mecha- níků sestavoje. — Henri Fárman se vzdal úmyslu přelétnouti kanál La Manche.

Seiler Zunftův Tissandier Ferber Lambert Wrightův Blane Fárman Praha Josefaký já Elam Orleans Hradec Holandsko Wissaut Le Manche L Gatiniere km bol

8 article Z0 Soud Se.

Z0 Soud Se. speo Proces pro »velezrádu«. (Nastičův výslech.) Ze Záhřeba, 9. července. (K. k. ub.) Za nesmirného návalu obecenstva byl dne zahájen výslech svědka Jiřího Nastiče. Přede vším prohlásil na předsedovu otázku, že revo- Iuční statut dostal od Milana Pribičeviče: jeden exemplář mu Pribičeviě zasisl, drubý mu odevzdal osobně, když se sešli v Uskopljiv Hereegovině. Jeden exemplář jest úplně, druhý aspoň částečně napsán Milanem Pribičevičem samotným. Za cetvňské pumové aféry odevzdal prý statut pobočníkovi knižete Mikuláše Vukotiči, avšak byl mu v Zahřebě opět vrácen Když vyšla jeho brožura »Finales obával se svědek, že bude mu odejmut statuí a proto odevzdal jej žurnalistovi lsidoru Steln- hardtovi v Zemuně, jenž zaslal jej státnímu zá- stupci Accurtovi. Není pravda, že dostal za statut peníze. V dalších vývodech prohlásil Nastič,že jeho brožura »Finale« jest jistým Srbům velm nepřijemnou, pročež všemožně pracováno, aby byl diskreditován, proti čemuž opět jest nucen co nejrozhodněji se brániti. Potom líčil Nastič, jak k radě jistého Sto- janoviče počal obirati se politikou, jak seznám se s vůdcem mladosrbské strany v Bosně drem. Lazarem Dimitrijevíčem a jak vatoupil do re dakce jeho listu. Jako redaktor seznámil se s ředitelem panství areibiskupa dra. Sladlera Tehdy vznikla jeho brožura »Je suité Bosně«. Vypůjčil ei potom 300 K na směnku a odjel do Bělehradu, kde dal brožuru vy tisknouti. Dalět výslech přerušen a nastala poledn přestávka.

Nastičův Nastič Pribičevič Vukotič Srba Dimitrijevíč Záhřeb Uskopljiv Hereegovina Zemun Boseň Bělehrad

9 article

Hospodářské debaty v řišském sněmě německém. Z Berlina, 9. července. (K. k.) Na začátku dnešní schůze sdělil předseda, z hr. Zeppelin pozval poslance začátkem září do Fried richshavenu Na jednacím pořadu je 3. čtení zákon o spotřebních daních, a sice nejprve dan pivní Posl. Zubell (soc. dem.) soudí, že v prvé řad hostinstvo trpí daní z piva, kořalky a zápalek. Mimo to jsou pruské daně, dále daně z automatů, obecní dávky z piva. (Velký nepokoj.) Ke všem těmto da ním druží se ještě roztomilé obtěžování hostinských policejními orgány. Miliony, vypočítané černomodrou kořaleční skupinou nesejdou se: nastane úbytek spo třeby. Předseda hr. Stollberě: Žádám klid. Nesly ším řečníka dobře. Mluvil, tušim, o kořaleční sku pině. To by bylo neparlamentní. Posl. Zubeil (pokr.): Přesunutí všech těchte daní, k nimž sluší přičísti ještě daň z tabáku a kávy a zdražení chleba, je pro hostinské nemožným. Řteč ník odůvodňoval potom Albrechtův návrh, aby části 100milionového výnosu použilo se ku podpoře neza městnaných délníků a zřízenců při pivovarském prů- myslu.

Zeppelin Fried Posl Zubeil Albrechtův Berlín

10 article

Předseda hr. StolBerě: Posl. Singer navrhuje hlasování dle jmen o návrzích Albrechtově a Zen- therově (střed), o stížení vývoje nových pivovaro a celém zákonu a hlasování dle jmen o dani z ta báku a o zákonu stran daně z kořalky. Po poznámkách posl. Specka (střed) byl debsta skončena a schváleno více článků Návrh posl. Zenthera (střed) byl schválen hla- sováním dle jmen 218 proti 131 hlasům; 5 poslance zdrželo se hlasování. Návrh Albrechtův pro- padl 215 proti 148 hlasům. (Volání Pujl u sociál- ních demokratů, kteří byli za to volání předsedou k pořádku.) Když ministr financí sv. p. Rbeinha Ben ve věci svolil ku přechodným ustanovením, jež na- vrženy byly středem, byl zbytek zákona o piv- ní dani přijat 204 proti 160 hlasům. Dále jednalo se o dani z tabá ku. Posl. Molkenbuhr: Malý továrník odnese zvláště tento zákon, o němž většina prohlašuje, že jest sociálně spra vedlivý. Posl. Giesberts (střed) odůvodňoval návrh aby podporováni byli dělníci, poškozem tahákovou daní. K těmto účelům stačí zatím 4 miliony.

Posl Singer Albrechtův Specek Zenther ben Giesberts

11 article

Ředitel pokladního říš. úřadu Kůhn: Spojené vlády souhlasi s Giesbertsovým návrhem se zřetelem na zvláštní situaci tahákových dělníků, ale před pořládají, že budoucí zákonodárství v jiných obo rech nepovede ke stejným důsledkům. Posl. Frank (Mannheím, soc. dem.) přimlouv se za návrh své strany, aby dána byla náhrada ne zaměstnaným dělníkům tabáčním. Také posl. Pothofí (svob. sdr.) a Strese mann (nár. lib.) odmítli podporu, přimlouvajíce s za náhradu. Pesl. Giesherts: Kdyby byla levice ve sta- rém bloku udělala finanění reformu, nebylo by s pamatovalo ani na podporu, ani na náhradu. Po další polemice posl. Franka (Manoheim preti středu prohlásil řed. Kůhn, že příspěvky ne- budou považovány za chudinskou podporu. Na to byla rczprava ukončena a schváleno ně kolik člšnků. Při čl. II. a) „Podpora pro nezaměstnané děl- níky“ navrhli národní liborálové naproti kompro mnisnímu usnesení a návrhu Giesbertsovu, aby slov „podpora“ bylo nahraženo slovem „náhrada“ a byl škrinuta nejvyšší hranice v obnosu čtyt mil. mk. Návrh propadl 226 hlasy proti 139. Návrh Albrechtův, který rozšířiti chce náhrade také na zřizence, propadl také hlasováním dle jme 218 hlasy proti 151. (Volá se „Fujl, což předseda kárá.) Druhá část návrhu Albrechtova, dle něhoá má se dostati náhrady nezaměstnaným také v 2 roce platnosti tohoto zákona, propad! 211 proti 155 hlasům jeden poslanec nehlasoval. Podobně zamí nuta prostým hlasováním další část tohoto návrhu Návrh Giesbertsův a zbytek zákona přijat prostým hlasováním. Na to přijímá se daň z tabiku jmen vitým a povšechným hlasováním 197 hlasy proti 165: 6 poslanců nehlasovalo.

Posl Frank Mannheí Franco Manoheim Giesbertsův Albrechtův Stresa mann

12 article

Následovalo 3. čtení předlahy a Han z kolalky Posl. Südekum (soc dem.) opřel se systemu milodsrů. Střed byl se svým návrhem k § 69 a), jena ukazuje spravedlivější pojímání než předloha o konservativců zamítnut. Průmyslové podniky anga žovaly dosud sesazené generály a admiraly, ne ah lili děla, ale pro jejich osobní styky. Říšský sněn byl dosud prost této korupce, avšak tvrzení, že Kreil se stal ředitelem lihové centraly, nebylo dosud vy vráceno. Řečník přimlouval se za návrh, aby čás výnosu daně byla příkázána léčebným ústavům pr pijáky. Ministi sv. p. Rheinhaben: Naše úřadnictv netřeba bráti v ochranu proti výtce z korupce. Jsou- však zde napadeny osoby, nemohoucí se hájiti, zů stavuje se to úsudku sněmnovny. Po polemice mezi posl. Krethem (kons.) Sůdekumem (soc. dem.) byla debata ukončen „Milodar“ zůslane v té výši, jak jej navrhl v bor, přijat 217 proti 134; jeden poslanec nehla soval. Návrh, podaný k § 15. (náhrada llhovarům, pos Dassermannem, nár. lib.), dle něhož má se náhrady dostati též lihovarům, kseré před platnosti tohoko zákona budou schopny výroby a za rok vyráběj přes 10, ne přes 50 hl. propadl alasováním dle jmet 217 hlasy proti 148: dva poslanci nenlasovali. § 69, schvaluje se hlasováním dle jmen So proti 150 hlasům; 5 poslanců nehlasovalo. Posi. Hotzl (nár. lib.) navrhl, aby v jednon z posledních paragrafů zaladěno bylo ustanovenl aby sty díl výnosu daně věnován byl na potírán opilství. Když státní tajemník Sydow požádal o za mítnuti návrhu, zamítá se návrh hlasováním dl jmen 207 proti 15í hlasu; 7 poslanců nehlasovalo (Výkřky: Fuj! Voláni: Kořalkový blokl) Celý zákon schvaluje se pak hlasováním ul- jmen 229 proti 137 hlasům; 2 poslanci nehla sovali. Příští schůze zejíra o 10. hod. dopol. Jednací pořad: Ttetí čtení zbývající části finan ční opravy.

Han Sydow léčebný ústav pr piják Hotzl

13 article Z prvni schůze nově složené státn železniční rady.

Z prvni schůze nově složené státn železniční rady. nssor vrnn

14 article

Z Vídně, 9. července. (K. k.)

Vídeň

15 article

Dopoledne konala se I. ustavující schů z nově jmenované slát. železniční rady za předsedni ctví ministra Vrby, jenz uvítav členy, pravil: Ú moji předchodci, zejinéna dr. Derschatta, byli ple svědčení, že st. želez. rada svým vzácným porad- ným hlasem byla vždy podstatnou oporou správy stát. drah. Ubezpečuji, že stejnou měrou oceňuji ve- liký význam, kter, přináleží jejím poradám. Není pochybnosti, že stát, žel. rada bude mi v přistím funkčním období tím větší úkoly, poně- vadž dopravní síť státních drah se v poslední době podslatně rozšřila. Zasluhuje pozornosti také okol- nost, že novými stanovami rozmnožen byl počeí členů, aby umožněno bylo zastoupení šírších skupln interesentů. Ministr vzpomíná dlouholetých zasloužilých čle nů V. Briesa a dro. Kattana, kteni od posleu

Vrba doktor Derschatt

16 article

níhio zasedání stát. želez. rady zemřeli. Dále zmíni se o zahájení turské dráhy posledního článkt II. železničního spojení s Terstem. Doufá, že spln největší měrou naděje v ně skládané. Postátnění sítě společnosti státní, severozápadn dráhy a jiho-severoněmecké spojovae dráhy, jimž byla zakončena po stránce národoho- spodář. a dopravně politické vlád. akce, budou záhy převzaty do státní správy. Správa stát. drah učinil již nyní mnoho opatření, aby si ještě před jejici převzetím zabezpečila výhody, jichž lze docíliti pře- chodem nových tratí do státní správy. Po ukončené akci postátňovací nadešel okamžik aby byla rozřešena důležitá otázka reorganisa- ce správy stát. drah. Budu naléhat, aby do- tyčné práce byly co nejrychlejí skoncovány a učinín opatření, aby osnova nové organisace byla co nejdři ve předložena ku podání dobrého zdání povolaným činitelům a zejména stát. želez. radě.

Terst

17 article

Zatím stazalo se ministerstvo, aby ještě pře provedením reorganisace správy veškerých stát. dral učinilo v rámci platné organisace opatření za úče- lem zjednodušení a urychlení dopravy kteréžto opatření nabude platnosti už 1. srpna t.r Zmíniv se o reformě tarifů, pravil, že příslušné užš výbory vypracovaly dobrozdání v době poměrn krátké a zaslaly je přímo. Obsahují celou ladu poža- davků a přání v příčině úlev tarifů, jež dle nove sazby budou zvýšeny, Ministerstvo snažilo se vy- hověti těmto přáním v mezích předepsaného finan čního programu reformy.ol oimehn Říš. posl. Maštálka již v I. schůzi musí tlumo- čiti žalobu na složení stát želez. rady Zástupci Čech a Moravy hodlali zúčastniti se hor livě její prací, doufajíce, že při jejím složení bude hrán přiměřený zřetel na zájmy české ná- rodnosoi. Odborná ministerstva vzala přiměřený zřetel na početnost českého národa, jen minister- stvo železnic se tak nezachovalo. Jme nem českých členů státní železníční rady ohražuje se co nejenergičtěji oproti tomuto poškozování če ských zájmů. (Pochvala a hlučný odpor.)

Maštálek Čechy Morava

18 article

Ministr Wrba nepovažuje tyto stížnosti za opráv něné věeně ani formálně. Stát. želez. rada je pr odborným poradným sborem mín. železnic, při je- jímž složení bylo prato třeha dbáti v prvé řadě od- borných zájmů a ohledů. Arci je také zde třeba vziti dostatečný zřetel k národnostním momentům at se prý skufečně stalo. Náleží-li ze členů, kteří byl ministrem dle volného uvážení jmenováni, tuze málo české národnosti, lze to vysvětliti tím, že ostatní ministerstva měla se „v souhlase s námi“ postaral o přiměřeně národnostní zastoupení. Ve skutečnost je také zastoupení české národnosti v nynější stát želez. radě poměrně mnohem větší, než v dřívějšt Proto prý co nejrozhodněji odmítá učiněnou výtku. * zosvodri Z VIčně 9. července. (Tifgrm. »N. L.«) Po pro lestu Mašlálkově povstal ministr Wrha patrně rozči len a chvělícím hlasem počal vyvraceti stížnost Maštá kovy. Špatně se mu však dařilo, zvláště kdy uvedl, že při povolávání do státní rady železničn musil dbáti odborníků, jakož i prokézaného zájmu.

Wrba

19 article

Tu povstal posl. Hráský a volal na ministra: »Ce pak nemáme my Čechové najvíce železničních od- borníků a neprokázali jsme zájem ohrornými obětm na lokátní železníce? Přehllžite-li nás, tak nás alespoň nevrážejte zjevně.« Ministe železniční byl tím uveden do největšíc rozpsků a znovu započaté omluvy za největšího r zechvění skončil. Ministr dokázal sestavením státní, železničn rady patrnou tendenci protičeskou, zařídiv rozhodnou majoritu německou, která nepřivolí ani v jediném výboru, by byl zvolen český člen předsedou. Pro nynější zasedání státní železniční rady předložií posl. Hráský 15 návrhů. Z Vídně, 9 července. Po ustavující schůzi statn železniční rady sešel se třetí výbor pro záležitost dopravy zboží, aby se ustavil a vykonal připravy pro projednání přikázaných mu záležilostí. Zvolen byli: předsedou dr. svob. p. Cniari, náměstkem před- edovým presidení obchodní komory šl. Baczewski posl. Povše. Především rokováno bylo o výsledku pora zvláštního výboru, jenž zvolen byl k vypracování konečného dobrozdání o osnově nového čelezničního dopravníhu řádu, v souvialosti s návrhom členů Rau- cha a Röstmanna o urychlení vyjednávání s Uhrami pokud se týče zavedení nového železmičního doprav- ního řádu a o zahájení jeho platnosti pokud možne v nejkratší době. Pokud se týče olázky doby po- čátku platnosti nového železničního doptavního řá- du, učinil vládní zástupce ministerský rada sv.p Rumler prohlášení, že ministerstvo železnic učinilo všechna opatření pro zavedení nového železničního dopravního řádu a že schází pouze sliciální prohl- šení souhlasu uherské vlády.

Hráská Čecho doktor Cniari Rau Rumler Vídeň Zvolen Uhry

20 article

Při této příležitosti podal člen Weil návrh, aby dožádáno bylo ministerstvo železnic, aby bezpod- minečně setrvalo na ustanovení nového dopravníh řádu, že totiž dráhy jsou povinny při zásilkách obil nahraditi ztrátu větší než půl procenta. Tento návri oyl přijat. Delší debatu způsobila olázka, v kterě době maj zvýšené sazby pro zboží nabýti platnosti. Vůči úmy slu správy státních drah, aby nové sazby nabyly platnosti již 1, listopadem, žádal a celým důrazem zvláštní výbor, aby termin tento posunut byl na den ledna 1910. Rovněž v návrhu člena Kohischera v pilném návrhu člena Wolíbauera se žáná, aby nové sazby nenabyly platnosti před 1. lednem 1910. Po delším rokování vyslovil výbor očekávání že ministr železnic podá v plenární schůzi státni železniční rady vhodná vysvětlení ku projeveným přáním interesentů a že nové sazby, pokud možno 8 měsíce před nabytím platnosti budou uveřejněny Zvláštní zájem věnován byl otázce další, plat nosti výjimečného tarifu VI. Vládní zástupce odborový přednosta dr. ryt Schonka dovozoval, že zmíněný výminečný tarií by povolen z čistě fiskálních ohledů, aby totiž podpo rováno bylo zlizovaní průmyslových závodů při traii státních drah v konkurenci vůči drahám soukromým. Tento důvod odpadl po sestátnění většiny velkýe soukromých drah. Dále třeba vzíti ohled na to, že tento výminečný tarif ukládá stětním drahám poua oběti, které v jednotlivostech rozšířily se v úlevy, jež nemají naprosto nic společného s myšlénkou roz- amné podrory průmyslu.

Weil doktor Schonka

21 article

Ministerstvo železnie zasadilo se však přece to, aby byla příležitost, dáti k disposici prostředky odstrančním toholo výminečného tarifu uvolněne jinou cestou methodické podpoře nově vznikajících podpory potřebných podniků Tyto vývody vzal výber k návrhu člena dra Lichta na vědomí s práním, aby správa státních dral svůj vliv dle svého slibu co nejdůrazněji upla tnila Když byla vzata na vědomí zdělení o jednotli- vých skupinách článků, podal odborový přednosta dn ryt. Schonka k dotazu člena Deutsche vysvětlení že také nové tarily vybudovány jsou na zásadě pro- počítání nejkralší ruty na hlavních tratích. Na to byl schválen návrh, týkající se opravy stalisliky dopravy zboží. Návrh, týkající se včasného provedení vhodných prostředků pro urychlenou do- pravu nové kukuřice v příští podzimní sezoně, vyří- zen byl prohlášením vládního zástupce Rumera, jenz sdělil, že ministerstvo železnic již žádoucí opatření učinilo. K návrhu, aby reexpediční úleva, poskyto- vaná jednotlivým veřejným skladištím, pokud se týče zemědělským výrobkům, dána byla těž zemědělským společenstevním skladištím, poznamenal vládní zá- stupce dvorní rada Bardas, že nelze pomýsleti n všeobecné povolení takové výhody, že však mini- sterstvo železnic jest ochotno blahovolně uvažovat o povolení reexpediční výhody od případu ku pll padu pro zvlášť označená zemědělská skladiště. Na to schůze skončena.

Bardas Rumer

22 title

Telefonické a telegraf. zprávy „Národnich Listů“.

23 article Výtky obstrukčníkům.

Výtky obstrukčníkům. Z Vídně, 9. července. Jak se dovídáme byl na Gnešní poradě zástupců stran obstrukci ne provozujících činěny zástupcům stran ohstruko provozujících výtky, že zatáhli záležitost české university moravské do jednání s bar. Biener them, aniž by se byli dříve dohodli o tom s ostat- ními stranami českými. Bylo jim připomínáno že bylo dosud snahou českých stran zachovat záležitosti české university moravské ráz záleži tosti školské a kulturní a nedopustiti aby vyhlašována byla za otázku politickou vrhána do zápasů strannických. Proto také ne dopuštěno, by tato záležitost učiněna předměten pilného návrhu. Bylo připomenuto, že právě če ští agrárníci opětně prohlásili, že zřízení česk univeršity moravské může čekati ještě několil Z Vídně, 9. července. Poslanci katolicko- národní konali dnes schůzi klubovní, ve kter zevrubně přetřásány politické události posle ních dnů. Včera již bylu mezi členy klubovním jakási rozmrzelost nad tím, že ve Slovanské jed- notě jednotlivé fase politické situace za posledn doby se náležitě neprojednaly. Důrazně byl dnes ukazováno k tomu, že katolicko-národn poslanei nabyli vědomosti o jednání s vládou, konaném agrárníky a Slovinci, teprve z dneš- ních novin. Z toho důvodu není poslancům ka tolicko-národním možno zaujati určité stanovisko ku polítickým požaďavkům těchto stran, nýbrž musí zůstaviti jim zodpovědnost za výsledek jed nání zahájeného. Konstatováno také, že „slo- vanskými akčními stranami“ rozumí se skupiny Slovanské jednoty, které podaly ve sněmovně pilné návrhy, což ostatně včera výslovně prohlá- šeno v konferenci klubovních předsedů drem. Susteršičem. o Udržalovo prohlášení na konšerenci klubovniek ona předsedů.

Biener Udržalův Vídeň

24 article

Z Vídně, 9. července. Prohlášení, které posl. Udržal jménem akčních slovanských stra učinil na konferenci klubovních předsedů, zněl takto: „Uznáváme nejlepší úmysly vysoce ctě- ných pánů svolavatelů těto schůze a děkujeme co nejupřímněji za jejich laskavé snažení. Bohu žel však následkem toho, že směrodatní činitelé dopustili se již dříve jistých opomenutí, postou- píla kritická situace do takového stadia, že nemůžeme vyhověti pro jevenému přání vysoce vážených pánů kolegů. Můžeme to učiniti tím méně, že v če- rejší docela neodůvodněné jed- nání dosavadního náčelníka vlá- dy přetrhlo tou debou jakoukoli možnost vyrovnáni. let. Ze Slovanského klubu. Z Vídně, 9. července. Ve slovanském klu bu projeveno všeobecné přesvědčení, že pro kabinet Bienerthův nadešla již krise, poněvadž nedovedl vlastní silou nic vymoci ze svého pra- covního programu státních nezbytností, nýbrž v poslední chvíli byl z politických akcí vyloučer vládními stranami. Co se politické stránky rozprav Slovanskéh klubu s vládou týče, jednalo se zvláště o to. jak by bar. Blenerth se zachoval ke slovinsk právnické fakultě v Lublani, k aktivování ma- darské banky agrární v Bosně, ku parlamentní mu vyřízení záležitosti právnické fakulty vlaš ské a ke zrušení delegační volby Plojovy. V tét věci bar. Bienerth ukázal k tomu, že nemá žád né pravomoci, poněvadž jest věcí dologáta- Ploje disponovati o svém mandátu. Ostatně bur. Bie- nerth odpověděl, že vláda vzhledem na svůj sy stem nemůže poskytnouti politické koncese za odvolání pilných návrhů.

Udržal Bienerthův Plojův Bienerth Vídeň Lublaň Boseň Slovanskéh klub právnický fakulta

25 article

Ministerská rada. Z Vídně, 9. července. Včera konala se mi nisterská rada, která trvala do 9. hodiny noční nebyla však skončena. Dnes odpoledne byl v ní pokračováno, ale zase nedojednaly se vše- chny věci. Zejtra odpoledne sejde se minister- ská rada opět a vyčká, zda akce, podniknutá křesťanskými sociály, skončí zdárně, ne-li, bude ihned vyhlášeno neprodlené uzavření řišské rady. Všechny tiskopisy jsou pro případ ten při- praveny, tolikéž kvitance pro poslance na 10 dnů červencových. Z diplomatických kruhů. Z Vidně, 9. července. V nejbližší době bude odvolán z Cetyně dosavadní ministr-resident ra- kousko-uherský bar. Kuhn a poslán do Tehe- ranu. Na jeho místo jest určen bar. G ie se z Cařihradu. Odsouzen pro katolickou propagandu v Rusku a. Z Kyjeva, 9. čce. (Zvl. tel. „N. L. Zdejší odvolací soud odsoudil polsko katolického kněze Potaszusa k suspendaci na tři měsice pro obrá- cení na katolickou víru dvou pravoslavných mladíků, kteři překročili šestnáctý rok. Soud prvé stolice odsoudil jej k pokutě 100 rublů k suspensaci na půl leta. Obžalovaný se háji tolerančním patentem z r. 1905, státní zástupce naproti tomu tvrdil, že toleranční patent nezna mená svobodu propagandy.

Kuhn Vídeň Tehe Cařihrad Rusko Kyjev

26 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 9. července. (K. k.) „Polská ko respoudence“ oznamuje: Během politické de baty, konané ve včerejší schůzi Polského klubu podal dr. Glabíňski zprávu o zahájené jim spro středkovací akci a zdůraznil, že na konferene s výkonným výborem Slovanské jednoty preci soval stanovisko Polského klubu v tom smyslu že Polský klub snaží se o utvoření pracovní vět- šiny, a že však při tom počítá se spolupůsobením slovanských stran, avšak že nemůže učiniti žádného kroku, jenž směřoval by proti dělnosti sněmovny možností, že by vyvolána jím byla obstrukce německá. Na utvoření většiny bez současného spolupůsobení Němeů a Slovanů ne- lze pomýšleti. Sprostředkovací akce nesmí do- týkati se žádných politických koncesi, protože musily by tyto vyvolati protest jiných stran. Tln méně pak smí uvažováno býti v nynější chvili o nějakých osobních změnách v kabinetu. Zpráva předsedy klubu byla vzata na vě- domí a dr. Glabiňski pověřen další sprostředko- lnhc šetež vací akci. Císař do Išla — arcikniže-následník do Sinaje Z Vídně, 9. července. (K. k.) Cl s a odebeře se — jak bylo konečně nyní pevné stanoveno — 12. t. m. v 8 hodin ráno d išelských lázní. Arcikulže František Ferdinan s choti odcestovali odpoledne na návštěv královských manželů rumunských do Sinaje.

jít bat doktor Glabiňski Ferdinan Vídeň Išl Sinaj

27 article

Vzájemná dementi Z Vídně, 9. července. (K. k.) Ve dnešn konferenci kiubovních předsedů poslanecké sně- movny tvrdil posl. dr. Šusteršič, že oficiálnt vyličení rozhovoru, jejž měli zástupci českých agrárníků a slovinsko-konservativní strany včer odpoledne s ministerským předsedou svob. p. Bienerthem, neodpovídá ve všech částech pravdě. Zvláště prý nebyly předneseny politické a ná- rodně-politické požadavky. Naproti tomu třeb konstatovati, že sutentické sdělení, o něž jde, souhlasí úplně a naprosto se skutečným průbě- hem a že 1 jako celek tak také v podrobno- stech bezpodminečně je správným a pravdivým To může potvrditi nejen ministerský předsed . nýbrž také ostatní členové kabinelu, rozhovoru přítomní, Popírá-li dr. Šusteršič úřadní vylíčení třeba jen i v jednotlivých částech, mohou dů- vodem takového postupu býti taktické úvahy stran, které však naprosto pravdy nemohou zakaliti.

doktor Šusteršič Bienerth Vídeň

28 article

K poměrům v Uhrách. Z Pešti, 9. července. (K. k.) Ve večerní konferenci strany neodvislost ministr Košut podali dva návrhy. 1. Sněmovna bere zprávu o ustavení se vlády na vědomí s přáním, by krise ústavním způsobem a s zřetelem na zásadu většiny na podzim byla rozřešena. 2. Strana neodvislosti, berouc n vědomí ustavení se kabinetu, trvá, opírajíe s o zásadu většiny, na svých nárocích na vládu a vyslovuje se, že na podzím podporovati bude zřízení vlády, která bude utvořena s ohledem na zásadu většiny a ihned přikročí k vypraco- vání volebního zákona na podkladě všeobecnéh hlagovacího práva. Pokud se týče zřízení samo- statné banky, trvá strana beze změny na svém dosavadním stanovisku a svých usneseních proto žádá, by nová vláda učinila bez odkladu nutné přípravy ke zřízení samostatné banky. (Hlučný souhlas.) Ministr sdělil, že císar pověřil členy dos- vadní vlády zalímně opětným řízením státních záležitostí. Proto třaba, aby poslanecká sně- movna vzala jmenování na vědomí. Potom oznámil Košut jako usnesení, že strana oba návrhy přijímá a pokračoval: Se zvláštní ra dostí musím vytknouti, že jednomyslnost strany osvědčila se skvěle v tak těžké a významuplné situsci. Vyzýval členy, aby o prázdninách půso- bili na venkově jako apoštolové vznešených zásad strany a jako hlasatelé jejích principů. Potom — končil — splní se — troufám — mé přání i mé naděje a strana dospěje k vládě na pod- kladě většinové zásady. Nestane-li se to a ne- najde-li se rozřešení, jež mohla by strana pod- porovati, budeme nuceni vstoupiti do oposice.

Košut Uhry Pešť

29 article

Proto musíme býti odhodlání buď vší silou pracovati, abychom dostali se k vládě, anebo vší silou vrhnouti se do oposice, abychom pod- porovati mohli zásady, na nichž trváme s ne- zvratnou věrností. (Hlučný souhlas.) Tím byla schůze skončena Z Pešti, 9. července. (K. k.) Poslanec Jirí Nagy, člen osmačtyřicátníků z oposiční levice, oznámil předsedovi sněmovnímu šl. Justhovi, že v zejtčejší schůzi poslanecké sněmovny poďá ná- vrh na zřízení samostatná banky Jim bude sněmovna vyzvěna, aby se usnesla, ž privilegium společné banky nebude prodlouženo. Posl. Pilisy podá tento návrh: Ať sně- movna podá panovníkovi adresu, by opětně jme- novanou koaliční vládu zbavil úřadu a jmenov l vládu, jež oplrajíe se o uherskou národní vět- šinu provedla by spolu s vyřizováním běžných státních záležitostí bez odkladu všeobecné vo- lební právo a dále zákonně zabezpečila zřízení samostatné uherské národní banky od 1. ledna r. 1911, aneb aspoň v dohodě s bankovním výborem poslanecké sněmovny finančně úpln připravila možnost zřídit banku r. 1911. Spolupracovníku »Pest. Ll.« komentovl předseda šl. Justh dnešní usnesení výkonného výboru takto: Nastal klid zbraní, oba tábory zaujímají své dřivější posice, jedna ani druhá strana se ničeho nevzdala a bude pokračovati n podzim tam, kde nyní se zastavila. Krvavá přihoda na bulharsko-tureckých hranicích Ze Soluna, 9. července. (K. k.) Dle zpráv z Razlogu byl turecký poručík Ibrahim, který s hlídkou prohlížel stráže na bulharské hraniei a při tom vstoupil na neutrální půdu, zastřelen ještě s 2 muži hlídky od bulharské pohraniěn stráže u Kerestepi.

Jirí Nagy Jim Posl Ibrahim Pešť Razlog poslanecký sněmovna Soluna

30 article

Z francouzské sněmovny. Z Paříže, 9. čeřvence. (K. k) Sněmovna schválila 548 hlasy proti 11 návrh poslanee Jaurésa, pro který se vyslovila vláda celní výbor. Vláda vyzývá se jim dáti podne k mezinárodní konferenci všec zúčastněných mocností, na níž by se postupně zredukovaly celní tarif y. Dále usnesl se 488 hlasy proti 75 zabájiti zevrubnou roz pravu, ta však bude zahájena až v novém zasedání sněmovním v listopadu. Franconzští zocialisté proti carově návšlěvě- v Cherbourgu. Z Paříže, 9. července. (K. k.) Strana odvislých socislistů uveřejňuje v »Hemanité pod názvem »Proti ruděmu carovi« provolání v němž se nejostřeji staví proti carové ná zvbgs ědlo vštěvě v Cherbourgu. Poltavské slavnosti Z Petrohradu, 9. července. (Spb. Ag) Z přičinou zejtrejštho 200 1etého vý r o č bitvy u Poltavy konaly se dnes boho- služby za Petra Velikého. Po slavnosti položen byl z kladní kámen mostu přes Něvu, kterj se bude nazývati mostem Petra Velikého. z Poltavy, 9. července. (K k.) Car a velko- knížaty a m.p. Stolypin přibyli sem dnes n dvliashre zdejsí slavnosti. Marocké záležitoslí. Z Paříže, 9. července. (K. k.) »Matinu« oznamují z Tangeru, že německý vysla- nee doporučil své vládě se zřetelem na znspo- kojivé události v Marokku, aby požádala Franci za zakročení v Marokku. K této zprávě poznamenává »Wolffova kancelář«: Jak se dovídáme na povolaném místě, jest tato zpráva smysenkod, s ne- Z Hasgu, 9. července. (K. k.) Ministr vo jenství Sabron podal demisi ze zdrarotníei důvodů.

Jaurésa Petro Veliký Stolypin Matin Franek Wolffův Paříž Cherbourg Petrohrad Poltava Něva Tanger Maroko

31 article

dáostata nocsí nnsere