Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

10. července 1909. Číslo 188

4 article

řadě křesťanšti sociálové — že bude zejtra kompromis hotov a podepsán! Podáváme nyní ve chronologickém pořadu, jak se věci vyvíjely, dokládajíce, že přes obšír- nost informací, jakých se nám dostalo, zůstává celá věc pořád ještě záhadnou, i nemůžeme se ubrániti dojmu, že kromě porad a přihod veřej- ných udály se ještě soukromé, důvěrne a tajené . . . Vypravovalo se ve sněmovně zejména, že prine Alois. Liechtenstein byl dnes dopoledne přijat panovníkem v zvlástním slyšení. Nemůžeme kontrolo- vati a konstatovati, je-li zpráva ta pravdiva. Zhola nemožným slyšení takové zajisté není. O jedné hodině s poledne konali poradu zástupcové stran Slovanské jedno ty. které neprovozují obstrukci a žád- ného pilného návrhu nepodaly. Byli. tam za Český klub dr. Čelskovský a Maštálka, za klub slovinsko-chorvalský dr. Ploj a Laginja, za ka- tolicko-národní klub dr. Hruban a Šrámek, pak prof. dr. Masaryk a dr. Glěbovický. Porada trvala do 3. hodiny.. Jednalo se tam zvláště tom, jaké stanovisko chtějí zaujati strany tyto naproti zprávám, které se dostaly do veřejnost o včerejším jednání obstrukčních stran. Slo- vanské jednoty s bar. Bienerihem. ei Porada tato skoncována nebyla, poněvadž usneseno vejíti v přímé styky se stranami ob- strukčními a nabldnouti jim prostřednictví mez nimi a jinými stranami sněmovny poslanecké K usnesení tomu dospělo se na základé před- pokladu, že všechno jednání jest již zastavene a že není mostu, který by vedl k jednání dalšlmu.

Alois Liechtenstein doktor Čelskovský Maštálek Ploj Hruban Šrámek profesor Masaryk Glěbovický tolickonárodní klub doktor

5 article

Jako zástupcové stran obstrukci neprovo- zujících dostavili se posl. dr. Hruban. Naštálka, dr. Ploj a prof. Mlasaryk k člelskýmo s gnár nikům, kde meškali dr. Šusterštč, Udržal Staněk a dr. Korošec, kterým sdělili přijat usneseni. Jednání vzájemné nebylo skoncováno poněvadž dr. Šusteršič prohlásil, že tako- vého prostřednictví není třeba, je- likož obstrukění skrany po celý včerejšek byly v přímém jednání s ostatními stranami sné- movny, zviáště pak s drem. Glabňskýma a drem. Gessmannem. Posl. Maštalka jmenem stran obstrukci ne- provádějících žádal prohlášení, zdali zprávy novin o poradě s bar. Bienerthem jsou pravdivy a zdali vládní communiqué o poradě té vydané se snáší se skutečností, poněvadž poslanci, sloučení ve Slovanské jednotě, kteli neprovozují obstrukci, neměli dosud žádné pří ležitosti býti o poradě té informováni se strany autenlické o tom, co se vlastně u har. Bie- nertha stalo a pokud spočívají na pravdě zvláště zprávy, že na konferenci té vysloven byl p žadavek po zřizení české univer sity moravské a slovinaké práv nijeké fakulty v Lubla ni.

doktor Hruban Ploj profesor Mlasaryk Šusterštč Udržal Staněk Korošec Šusteršič Posl Bienerth nijeký fakulta

6 article

Na tento dotaz odpověděno, že porada s bar. Bienerthem nebyla konana k vůli tomu aby se tam mohly vysloviti určité požadavky. nýbrž že za rozpravy přetřásány všechny různé všeobecně známě požadavky české a slavinské. mezi nimi ovšem také zřízení české university na Moravě a zřízení, slovinské právnické fakuliy v Lublani, že bylo jednáno též o svolání délnosti sněmu království českého, o pojišťovně proti škodám živelním a bosensko-agrárni bance, ale že rozhovor — jak výslovné drem. Šuster- šičem bylo konstatováno — neměl pova hy vyjednávání onějakých určitých požaday- cích a že také nebyly vysloveny žádné podminky pro zastavení obstrukce, ale že jednání baren Bienerth příkře přerušil, doloživ, že čeká odpověď do 128. hodiny, zdali obstruken strany pilné návrhy své odvolají čili nie, Společná porada skončena konstatováním, jež pronesl dr. Hruban, v ten rozum, žes prostřednicíví stran obstrukci neprovozujících nežádá, ani že si ho tyto nepřejí.

Bienerth Šuster Hruban Lublaň český univerzita na Morava

7 article

V tomto jednání pokračovalo se fakticky na konferenci předsedů klubů, kterou svolali na 4. hod. odpolední dr. G'abiňski, dr. Lueger dr. Sytvester, který ji též předsedal a nikol president sněmovny dr. Pattal. Tato porada byla prohlášena předem za důvěrnou, Dr. Glgbiňski pravil, že jest zásluhou kola polského vůbec a jeho řečníků zvláště, ž tato sehůze byla svolána a že jest všeobecným zájmem, aby parlament neodebral se na letní prázdniny, aniž by byl projednal nejpilnějš úkoly. Podle jeho mínění jsou vyloučeny všechny politické záležitosti jako podklad kompromisu se stranami obstrukčními a bylo by žádoucno. kdyby se dospělo k dorozamění upřímně na základě koncesí hospodářských. Dr. Lueger vyslovil se v ten rozum, že obstrukce se dostala na jiné cesty než dosud. Dnes posunuje se do popředí podklad politický. Řečník apeloval na strany obstrukční, aby za- stavily obstrukci, dokládaje, že již lecčehos s poslanecká sněmovna dožila, ale že nynější ob- strukce se mu zdá býti věci nejméně opráv- něnou. Dr. Adler tázal se, jaký ráz a jaký výsledek měla včerejší porada stran obstrukčních s bar. Bienerlhem.

G abiňski doktor Lueger Sytvester Pattal Glgbiňski Adler

8 article

Dr. Šusteršič odpověděl na dotaz ten ops- kováním v podstatě toho, co nahoře jest již uvedeno. Dodal pak, že v konferenci s bar Bienerthem rozmlouvalo se o četných věceel a záležitostech, které se projednávají již po ně- kolik let, ale že uprostřed rozhovoru rozprava byla náhle bar. Blenerthem přerušena, druhá strana pak, totiž obstrukční strany, byla posta- vena před ultimatum, aniž by se bylo vyhovělo jejich žádosti, by se jim dopřálo alespoň ně- jaké lhůty na rozmýšlenou. Dr. Šusteršič důrazně konslatoval, ž na bar. Bienertha nebyl prováděn žádný nátlak a že bylo věcí vlády umožniti, aby nakupené barikády se uklidily. Baron Bienerth žádal, by se mu sdělily podmínky, za kterých by ob strukce svou taktiku zaslavila, avšak obstrukění strany zdráhaly se mu je udati, protože bylo by povinností vlády, by se učinily stranám obstruk- čním nabídky. Jediná záležitost byla zevrubně formulována. Pro slovinský klub jest pracovní program a dehoda stran možná jenom za před- pokiadu, že vláda určitě a slavně prohlásí, že při vyvazení kmstů nebudou tito vydáni vydřidušské agrární bance bosensko-hercegovské. Bylo pra- veno bar. Bienerthovi, že vláda musí užíli všeh svého politického vlivu, aby se lak nestalo. Bar. Bienerth odvětil, že uplatnění vlivu takového znamenalo by odstoupení vlády, kdýby se lto nepodařilo. Posl. Udržal konstatoval, že po včerej šich případech není možno českým sgrárníkům ustoupiti, protože věe stala se pro ně záležitost cestnou. Posl. Romančuk konststoval, že také Rusové náleží ke stranám obstrukčním a že po- dali pilné návrhy za určilým účelem, kdyby došlo k vyjednávání o politiekých koncesích, aby ruský lid haličský nesplakal nad vý- dělkem. čarov

doktor Šusteršič Bienerth Baron Bienerth Posl Udržal Romančuk Rus

9 article

Dr. Adler mínil, že včera u bar. Bie- neriha nedospělo se k žádnému kompromisu. Kdyby dnes strany samy jednaly a kdyby opo- sice na základé jednání toho povolila, nebyl by to úspěch vlády, nýbrž stran a parlamentu samého. Po této řeči nastala 5minutová přestávka, za které vyjednával dr Lneger s drem. Šuster- šičem. Smluveno, že strany obstrukční přistonpí na návrh, aby se dosadil subkomitét, ve kterém by byli tři členové stran obstrukčních a tři svo- lavalelé. Posl. dr. Hruban prohlásil jménem stran Slovanské jednoty, obstrukci neprovozujících, že dle vylíčení posl. dra. Šusteršiče znění dneš- ního oficiálního vládního communiqué o konfe- renci u bar. Bienertha neodpovídá zcela pravdě. Jest tedy oprávněna domněnka, že nebylo jed- náno s příslušnou opatrností a nutnými ohledy na pochopitelnou a oprávněnou eitlivost. Jmeno- vitě jest velmi podivno odmítnutí jedné podmín- ky, kterou dr. Šusteršič dle nového prohlášení vyslovil, totiž aby se vláda zasadila celým svým vlivem o to, aby uherská agrární banka nedo- stala vyvazení kmetů, poněvadž svého času par- lament jednomyslným přijetím známé dotyčné resoluce dal vládě přesnou direktivu. Jest tedy pochopitelno pro stranu řečníkovu, když slovan- ské akční strany mluví o čestné otůzce. Řečník vítá podnět ze středu parlamentu a prosi akční strany důtklivě, aby na základě této nově změ- něné situace nečinily prohlášení své ve formě ultímata a umožnily nové jednání, vycházející přímo z parlamentu. Dr. Luegar doložil, že záležitost agrární banky bosensko-hercegovské jest velmi důležité a že doufá, že na tomto základě dospěje s k dohodě,

doktor Adler Lneger Šuster Posl Hruban Bienerth Šusteršič Luegar

10 article

Z Vídně, 9. července. Akce, podniknutá drem. Gessmannem a soudruhy na zachrá nění parlamentu pro vyřízení předlch obchodně- politických, jest zakročením Němeů u bar. Bienertha v pozdní hodině nejpovážlivěji ohrožena, ne-li zmařena. Posl. dr. bar. Chiari, dr. Gross K. H. Wolf odebrali se po konferenci před- sedů klubovních k bar. Blenerthovi a sdělili mu. že kompromis se stranami obstrukčními vůbec, zvlástě pak se Slovinci klerikálními vybudoval by se v ten rozum, že by se odvolala známá resoluce dra. Redlicha stran agrární banky bo- sensko-hercegovské a parlament vyslovil se, že vyvazení kmetů bosensko-hercegovských konati se musí jen a jedině prostředky státními, jako v zemích jiných. Bar. Bienerth ujistil německé pohla váry, že vládní communiqué o včerejší jeho rozmluvé se zástupci obstrukčních stran bylo správné. Němci projevili ochotu přistoupiti ve sně- movně na projev o bance bosensko-hercegovsko- agrární, který by nepřesahoval hranice resoluee Redlichovy, že však nemohíi by při- stoupiti na resoluci Vukotičo v a Šusteršičovu, kterou ze žádá, by vy vazení kmetů bosensko-hercegovských dělo se jedině prostředky státními. Bar. Bienerth doložil, že též on jest ocho- ten učiniti vyjádčení ve sněmovně, že však ne- mohlo by býti jiné, než. bylo jeho dosavadní stanovisko. Křesťanští sociálové prohlá- sili, že se od Němců ostatních ne- trhnou. Dlužno vyčkati, zdali budou míti dr Gessmann, dr. Lueger, prine Alois Liechtenstein a soudruzi odvahu postupovati samostatně, o čemž puchybujeme co nejvážněji. Za takových poměrů čeká se výsledek zej třejších porad se skopsl největší.

Bienerth Posl doktor bar Chiari Gross Wolf Redlich Němec Redlichův Gessmann Lueger Liechtenstein Vídeň

11 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. července.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. července. Nový konflikt zakousko-srhský. Peštským a vídeňským listům oznámeno z Bělehradu, že podle zprávy, zaslané tam z Loznice, rakousko-uherská komise, slo- žená ze tří krajských, ze tři inženýrů a tří dů- stojníků, provázená škadronou jíz dy a padelsáti žandarmy, obsadila srb- ský ostrov Zaračevo na řece Drině a vyhnala odtud srbské majitele pozemků. V srbském obyvatelstvu ta událost způsobila nesmírný poplach. Vláda ihned telegra- fovala do Vídně protest. Srbské listy, dnes došlé, ještě tuto zprávu nemají.

Praha Bělehrad Loznica Drina Vídeň

12 article

N. A. Chomjakov o poměrech anglo-ruských. V Paříži, kde nyní meškají ruští sněmov níci po odjezdu z Auglie, dopisovatel »Nového Vremene« rozmlouval s předsedou hosudar stvenné dumy Chomjakovým, aby zvěděl dojmy, jaké si Rusové z Anglie odnášejí. Chomjakov pravil: Oběma stranám je nutno a prospěšno, aby se navkájem poznaly, ale Anglisané tobu potře- bují více, protože my Anglit známe. Angličané ale ničeho nevědí o naší zemi a národě. Mluvil jsem s anglickými universitními profesory, kteří nevěděli, kde teče Volha, neslýehali o Kyjevě a Saratově, a obyčejní smrtelnici v Anglii do- konce myslí, že z Anglie se musí do Ruska jeti přes Sibiř. Proto je zapotřebl vzájemných návstěv, aby taková neznalost přestala. Chomjakov radí, aby Rusové zřidili v An- glii několik bazurů svých tovarů, abý Angličané viděli, co Rusko produkuje a co odtud mohou potřebovati. Anglie spotřebuje ročně za 40 mil. rub. ruského másla, ale neví, že je ruské. neboť je tam v obchodě pode jmenem dán- ského, A pod. au oe O přijmutí, jského se Rusům dostalo o Anpličanů, Chomjakov pravil, že bylo skutečně upřímné. V tom se cítilo, že nebezpečí germa- nismu jest Angličanům právě tak strašné, jako nám. Angličané kromě toho poznali, že my s nimi v obchodě nekonkurujeme a že si ob chodními styky můžeme navzájem jen prospívat protože oni nemají, čeho nadbytek máme my. a naopak. V legendu o ruském pochodu do

Chomjakov Rus Angličan Anpličan Paříž Nový Vremen Anglie Volha Kyjev Saratov Rusko Sibiř

13 article

Indie už v Anglii nikdo nevěři. Mezi Angličany a Rusy je mnoho společného. Z mluvy angliekých listů o návštěvě Rusů vidno, že i Angličané byli spokojeni. Manifeat socialistů vyvolal všeobecné rozhořčení, jemuž byl dáván výraz i s kazatelen. Manifest tento bude míti právě opačný účinek a až do Anglie přijede car, bude přivítán dvakrát tak okázale, jakoby byl, kdyby socialisté svůj manifest byl nevydali. Angličané pracují o sblížení s námi, protož jsou realní politikové. Protože co před se vezmou, dokážou, není pochyby, že se brzy obeznám s ruským životem všestranně. Budou studovati ruský jazyk, zřizovati stolice ruských dějin slovesnosti. V každém případě anglo-ruské sym- patie nemají v sobě ničebo umělého, Berní program »černého bloku« v Německu. Po dosažení kompromisu mezi většinu říšského sněmu a spolkovou radou, ustanoven byl následující berní program »černého bloku« Daně z převodu pozemků . 40 mii nik. Daň ze žárovek Clo z kávy a čaje Kolkování směnek Pivo . . . Tabák . . Kořalka. . . . . . . 80 , , Sumivá vína . . . . . 5 ,, Zápalky Kvitance šekové Kolkování cenných papírů . 22% » , Kolkování talonů Zvýšení mátrik. přispěvků . 25 » Daň z jizdních lístků . . 20 » , Daň z eukru . Celkem . 502 mil. mk. Daň z jízdních listků a daň cukerní zů staly v nynějším způsobu. Pomnik zavražděnému generálovi. Ve Štokholmě má býti generálovi Beck- mannovi, zavražděnému ruským nihilistou, jenž pokládal jej za ruského cara, postaven pomník Přimlouvají se o to kruhy nejváženější i přední tisk, jako »Stockholms Dagblad«. Pomník ten prý generál si zaslouží, poněvadž padl jako n bojišti při konání povinnosti svojí. Mlá byi pomník ten i protestem proti anarchismu, dne i ve Švědsku se roztahojícímu.

Angličan Rus Kořalka Beck Indie Anglie Německo černý blok Stockholm Dagblad

14 article

Nový belgický branný zákon. Belgický ministr-president Schollaert poda novou předlohu branného zákona pro Belgii Poněvadž pravice sněmovní jest pro předlohu tu, očekává se, že ještě v srpnu stane se zá konem. Francouzský finanční ministr zpolíčkován. Bývalý poslanec Charles Blos, horkokrevný muž, který píše útočné články proti námořnímu a finančnímu ministerstvu, dal se uněsti svým prudkým temperamentem k násilnému útoku n finaněního ministra Caillauxe. Ministr na- značil před několika dny ve sněmovně, že B. oe ve svých politických kampanich v fisku je veden hmotnými zájmy, zejména svými zá- vazky ke známé továrně na parní kotle. Bos uveřejnil ve »Gil Blasu« serii článků, v nichž se zastával velkých dodavatelů pro námořnictví a nazval zakročení ministra námořnictví proti některým podnikatelům jako »národní neštěstl«, požádal Caillauxe písemně, aby své o bvi- nění odvolal. Caillaux mu vůbec ne- odpověděl. Včera očskával Bols ministra na předvoři paláce luxemburského, kde je senát a opakoval svou žádost. Jak se doznává, odpo- věděl mu Caillaux zdvořilým tónem. Na to B o udeřil ministra dvakrát do obličeje. Na- padl ministra, když tento chtěl vstoupiti do svého automobilu. Rána byla tak prudká, že ministrovi vypadl doutník z úst. Cailla ux zvedl hůl, ale opanoval se a pravil: »Urážka, učjněná člověkem vašeho druhu, není žád- aou urážkou!« Bos pokřikoval urážlivě za odjíždějícím ministrem. Potom odebral se do sněmovny, tam kde komu vypravoval o příhodě. Caillavx odepřel jakékoliv vyjádření, pro- hlásiv, že vl, co má dělat. Zdá se, že věcí se

Schollaert Blos Caillaux Gil Caillavx Belgie Bols

15 article

bude zabývati kvestura senátní. Ve sněmovně i političtí a osobní odpůrci Caillauxovi jsou na straně ministrově, neboť Bos, který byl dřive redaktorem »Rappelu«, netěší se velké oblibě. Ve sněmovně projednává se námořní debata jen za nepatrného účasten- ství. Teprve v ponděli se očekává h l a v ne zápas, jehož se pravděpodobně zúčastní D al- eassé a Clemenceau. Členově komise Chailley a Lebouey přednesli řadu nových stíž- nosti, které však již jsou obsaženy ve zprávě posi. Michela. V dosavadním průběhu debaty, do níž několikráte zasáhl bývalý mínistr námoř- nictví Thomson, bylo zejména poukazováno, že největsí zlorády byly spáchány správou, kdežto důstojnietvo a mužstvo za- sluhuje uznánl. Proti nynějšímu ministru ná- mořnietva nebylo dosud pronoseno ani jedno slovo nedůvěrr Ruské vojsko v Persii. Pro Porsii určené oddělení ruského vojska vytáhlo z Enseli na Kasvim. Výpravě veli ge- nerál Musnicki, který se v poslední válce né- kolikráte vyznamenal. Nesmí se však vměšovati do vnitřních perských záležitostí. Jen v případě, že by poražen byl Ljachov a s ním i jeho vojenský sbor, sestávající namnoze z Rusů — ale v perských stužbách — má Musnieki to- muto sloužiti k ochraně před útoky revolu- cionárů. lon Americko-francouzské sblížení. Ve Francii jevl se silný proud pro to, aby obnoveno bylo ono přátelství mezi Spojenými státy a Francií, jež kdysi, za boje Ameriky za její neodvislost, bylo tak silno. V Paříží vůdcem tohoto hnutí jest bývalý ministr Hanolaux, jehož zásluhou byl zřizen zvlástní komitět pro šířent přátelských styků amerieko-francouzských.

Caillaux Clemenceau Členův Chailley Lebouey Michel Thomson Ljachov Rus Hanolaux D al Persie Francie spojený stát Amerika Paříž

16 article

Poplašné zprávy z Marokka. se S reservou zaznamenáváme zprávy, došlé do Pačíže z marockých, ovšem málo věrohod- ných tuzemských pramenů. Podle těchto zvěsti je situnce v Marokku povážlivá. Oznamuje se, že mehaly, sestavené ke chránění Fezu, byly rozehnány nepřítelem. Rogh stojí již před branami města. Mulej Kebi je odhodlán táhnouti na Makines. Nenl možno dosud zjistit, jak dalece jsou pravdě- podobné tyto informace, ala nelze pochybovati, že Mulej Hafid octl se v nejhorších nesnázích.

Maroko Mulej Kebi Rogh

17 article

Generál Gallifet zemřel. Jedna z nejmarkantnějších osobností paříž- ské spoločnosti, známý válečník a bývalý minist vojenství, stařičký markýz de Gallife t zemrel včera v Paříži o 311. hodínu noční. Slavný hrdina, pověstný též svou vtipnou řizností a svými výstřednostmi, dlosáhl bez mála 80 let. Jeho život byl skvělý, pohnutý ano i dobro- družný. Ač zahějil svou kariéru jako jeden z nejbrilantnějších jízdních důstojníků Napo- leona III. a ač byl zarylým feudůlem a kleri- kálem a stal se památným svým strašněm ukzudonntvimr prí potlačování vzpoury pařížské komuny roku 1871, byl povolán jako minist vojenství do radikálního a antiklerikálního mini- sterstva Waldeck-Roussenuova. Šlo tehdy o za- končení Dreyfussovy aféry a vláda hledala ge- nerála se železnou rukou. Nikdo se nehodil k tomuto povolání lépe, nežli bezohledný generál Gallifet, který neznal skrupuli, a nasadi vše pro ctižádost a sensaci. Dlouho však nehrál svou roli popřavčího Dreyfussova. Vidél, že z toho nekyne ni zisk ni sláva. Podal demisi, odvolávaje se na ntřesené zdraví. Odešel v ústraní, byl pouze stínem nádherné a zhýralé doby dru- hého císařství. Na dvoře Napoleonově byl sta- tečný a olegantní důstojník, který se vyznamenal pravou francouzskou chrabrostí v Mexiku, kde byl tak těžce zraněn, že od té doby měl část břicha ze střibrného plátu, miláčkem dam. Všechny zajímalo jeho poranéní. Byl vždy od- vážným a v bitvé u Sedanu podnikl se svou jízdou tak šíleně odvážný útok, že korunní prine pruský nemohl se uhrániti výkřiku obdivu. Gallifet byl zajat Némci. Navrátiv se do Francie, po- stavil se v čelo versailleské armády, potřal s divokou energií komunu, a dal postríleti spou-

Gallifet jít Gallife Dreyfussův Napoleonův Némec Paříž Napa sterstva Waldeck Mexiko Sedan Francie

18 article Hudba.

Hudba. + Baron Trenk. (Operetta o 3 jednáních. Složi Felix Alhini. Na městském divadle Král. Vinohradů poprvé 8. července 1909.) V letní mrtvé saisoně, kdy Praha je částečně jie liduprázdná, snaží se Vinohradští naplniti večery veselchrou a operettou. Můžeme přiznati, že volb poslední novinky, Albiního operetty „Baron Trenk“ byla dobrá a že není možno proti uvedení práce této na vinohradské scéně činiti vážnějších námitek, leda tu, že poněkud příliš lokální ráz celé operetty nedo- volí jí u nás asi toho rozšíření, jakého pro svoji líbi- vou hudbu a velmi působivé libretto dosáhla na pří- klad v Zahřebě, kde stala se jednou z nejpopulár- nějších operett repertoiru. Jak jsme již řekli, je to na prvém místě libretto, jež svou působivostí značně napomáhalo k úspěchu celé věci. Obsah jeho jest asi tenio: Nikola, poddaný pověstného hrdiny, vůdce Pandurů barona Trenka, slaví svatbu se sličnou Ma rici, ale bez povolení svého pána. Svatební jich ve- selí vyruší však komtessa Lydie ze Schwalbenau. prchající před hajduky, kteří ji na cestě přepadli. Plicházejí hajduci a chtějí Lydii odvléci. V tísni vy svoledí ji hrdina celého kusu, baron Trenk, se svý- nii pandury. Komtesse zalíbí se mladý, švarný ba- ron, jenž rovněži zámiluje si Lydii. Dověděv se pak o svatbě Nikoluvě, žádá Trenk, aby nevěsta podrobila se staré povinnosti; představiti se své vrchnosti.

Baron Trenk Alhini Panduro Trenka ma Lydia Trenk Praha Zahřeba divadlo Královský

19 article

Upustí však od toho, když mu Lydie slíbí, že přijme jeho pohostinství. Zatím však Lydie smluví se s Marici a obě Trenkovi uprchnou. Zatím cisařovna Marie Terezie, pohněvána jsouc záletnými kousky Trenkovými, zapoví tomuto přístup ke dvoru, dokua se řádně nezasnoubí. Trenk přichází ke slavnosti na císařském letchrádku „Favoritě“, kde setká se s Ly- dii, jež sice jej dosud miluje, jest však dle vůle císařovny zasnoubena francouzskému vyslanci mar- kýzu de Bouillabsisse. Aby vyhověl přání císařovni- nu, prohlásí Trenk, že pojme za choť tu dámu, jež vyhraje jej v loterii. Sťastnou náhodou vyhraje los Lydiin, ale Trenk, ač Lydii stále miluje, přece za- mítá ruku její, ježto jest zasnoubena jinému. Chystá se svatba Lydina s francouzským vy- slancen. Ale Trenk, ač ji byl zamitl, přece váben lá- skou k ní, přichází do jejího domu a to pod zá- minkou, že chce, by mu vydána byla uprchlá Marice, jež jest komornou Lydiinou. Lydie nabídne mu sebe místo Marice. Nyní nástává jedno z nejhezčích míst celé oparelty. Lydie hraje venkovské děvče a Trenk pána, jemuž se nevěsta příchází představiti. Již již zdá se, že oběť Trenkovi neujde, když tu Lydie vy- táhne pistol a namíří na Trenka. Ten kleká před ní Lvdie vrhá se v jeho náruč a oba spoií se na vždy. Postava barona Trenka, proslulého neohroženého hrdiny, kreslena jest v librettu s velikou rázovitostí Jest to člověk plný vášně, hrdinný, neústupný, p- novilý, ale i něžný a oddané lásky schopný. Pravý pendaní ku postavě Trenkově jest komtessa Lydie. Tak v mnohém upomínají nás mimoděk oba tyto charaktery na postavy Alice a Fredyho ve Fallových „Dollarových princeznách“, jejichž libretlu celke se v mnohém libretto „Tvenka“ konstrukcí svojí po- dobá. Přistupme nyní k hudební stránce operefty.

Lydia Marik Trenkov Marie Terezia Trenkový Bouillabsiss Lýdiin Trenk Lydin Marika pán Trenka Alica Fredy Fallův Dollarův La

20 article

Albini založil nepříliš originální hudbu svého díla po většině na motivech národních písní jižních Slo- vanů, v jichž tónu se celá práce nese. My, jsouce toho dobře vědomi, musíme na práci tuto také hle- děti s lohoto stanoviska a chápeme pak dobře, proč s takovým nadšením v Chorvatsku se selkala. I nám líMí se mnohé místo v této operettě. Jmenujeme zvlá- ště krásná duetta mezi Trenkem a Lydií, národní píseň chorvatskou „Jsou Chorvaté muži zdární“. přednášenou sextettem v druhém jednání, chorvat- ské „Kolo“, tančené na „Favoritě“, komikou oplý- vající duett Cornelie a básníka Wurzbachra dvou háječných dvorských figurek. I národní chorvatské svatební zvyky, předváděné v prvním jednání, budí v nás jako Slovanech velmi příjemný ohlas a jistý zajem. Jediné, co nás po stránce hudební překvapo- valo, jest instrumentace, která zdá se nám trochu příliš operní, ač nelze říci, že bylo by to v nepro- spěch věci samé, kdyby orchestr poněkud nepře- hlušoval ensemble, na což, bohužel, musíme na Vi- nohradech poslední dobou již zvykati.

Albin Chorvat Slovan Chorvatsko Lydia jižní St

21 article

Jinak s provedením práce vysloviti nutno nej- větší spokojenost a to nejprve po stránce pečlivé režie p. Zelenky, jenž již dříve s obdobnou do- vedností vypravil „Dollarové princezny“ a „Cikán- ského barona“. Pan Zelenka ovládá jak náleží svři ensemble, dovede vytvořiti živé scény lidové a jeho závěrečné obrazy po stránce malebnosti plně zaslu- hují zmínky. Obsazení jednotlivých rolí bylo v ru- kou předních sil ensemblu. Nejhlavnější a nejdůle- žitější ze všech jest úloha titulní a úloha Lydie. Úloha titulní stojí a padá svým představitelem. Před- stavitel její musí imponovati zjevem, musí býti do- brý herec, rozumí se, že hlasově musí vyhovovati. má-li partie ta býti působivou. Vinohradští v panu Senyszynovi-Sieniawském našli interpret- ta velmi vhodného. Jeho hlas, jak jsme již při „Hoff- mannových povídkách“ poznamenali, jest značné sí- ly, stačí i na nejhrdinnější momenty této obtížné partie, Hrou založil si pan Senyszyn svého Trenka jako pravého hrdinu, svůdce a něžného milovníkav jedné osobě, jeho energické vystoupení i zvučné mluvení prčsy se velmi zamlouvalo. Host zpíval se značným porozuměním, dodávaje náležitého výrazu místům hrdinným i lyrickým. Partnerka ieho, sl.

Zelenka Dollar Cikán Lydia Senyszyn Sieniawský Hoff

22 article

Durasova, představitelka Lydie, ukázala, jal lehce dovede se zhostiti nejchoulostivějších momentů pěveckých i hereckých. Její elegance a ohnivost ví tězí vždycky zcela neomylně. Sl. Hatlákova jako Marica byla velmi půvabna a roztomilá hrou. Co se týče zpěvu přiznáváme jí rádi, že v poslední dobe učinila skutečný krok ku předu. Vinohradští ztratí ní sílu herecky ztěžka nahraditelnou a nezdá se nám že by činili dobře, propouštějíce ji ze svazku di vadla. Její partner p. Kocourek, o němž máme po- prvé příležitost se zmíniti, vytvořil z Nikoly hezkou figurku chorvatského přihlouplého venkovana. Jest to pravý operettní komik: hybností svou a drasti- ckými pohyby budil značnou veselost, i hlasově vy- hovoval. Neodolatelnými byli pl. Zelenková ap Charvat, jichž výlečně sehraný duett ve třetím jednání odměněn byl bouřlivým polleskem. Z ostat- ních účinkujících jmenovati dlužno p. Bláhu, Ha- vla a Zatírandu, jimiž ensemble vhodně byl doplněn. Celkový úspěch při plném domě byl velmi uspo- kojivý. Obecenstvo hlučně vyvolávalo účinkující p každém čísle a po každém jednání i autora a kapel- níka Jolečka, jehož nastudování až na poněkud silný orchestrální průvod bylo velmi precisní. Vino- hradští z úspěchu novinky mohou míti radost. Zd. K.

Durasův Lydia Hatlákův Marica Kocourek Zelenková Charvat Bláha Zdeněk

23 article

Večlrek „Hlaholu“ vinohradského, uspořáda- ný na uvítanou pěvcům, vrátivším se z pěveckých závodů v Lublani, konal se ve čtvrtek 8. t. m. večer v Národním domě na Král. Vinohradech. Byl hojě členstvem navštíven, zvláště pak též dostavili se k němu slovinští a chorvatští hosté. Zahájen byl předsedou „Hlaholu“ p. F. A. Šubrtem, který vytkl zásluhu „Hlaholu“ vinohradského, že dle zpráv slovinských časopisů dobyl si při pěveckých závodech v Lublani prvého místa a uvítal přítomné, zejména četně se dostavivší akademiky slovinské. Pan JUD . Limpauch humoristicky vylíčil cestu „Hlaholu na slovanský jih, načež poukázal na úkoly pěve- ckých spolků, které dnes již nejsou jen k tomu, aby budily národní vědomí, ale aby pěstily pěvecké u- mění. (Pollesk.) Předseda p. F. A. Šubrt vyslovil dík členstvu za dodržení discipliny, jež nemálo při- spěla k dosažení tak velikého úspěchu, zvláště pak sbormistru p. Milanu Zunovi, Jen jeho vede- ním dosáhl „Hlahol“ vinohradský nynější své umě- lecké výše. Dvakráte již umění proslavilo ve světě obec Král. Vinohrady: loni byla to činohra měst- ského divadla, letos „Hlahol“, i očekává proto, ž ebec vinohradská bude podporovati pěstování umění. Projevil přání, aby „Hlaholu“ vinohradskému zů- stala něiaká trvalá upomlnka na leho vítězství:

F A Šubrt Zuna Král Lublaň Hlahol národní dům na Královský

24 article

mohl by býti prapor, zdobený znaky Král. Vinohradů a Dilé Luhlaně. Daišímu působení „Hlaholu“ vino- hradského provolal zdar. — Na to zapěn Försterův sbor „Velké, širé lány“ a „Slovinec sem“, jenž zvlá- ště nadšeně byl přijat přítomnými Slovinci, takže musil býti znovu zapěn. Jménem slovinského stu- dentstva vzdal díky za přátelské pozvání i srdečné přijetí a zároveň blahopřál „Hlaholu“ vinohradskému k jeho úspěchu i další činnosti slovinský studující Po zapění Janáčkova sboru „Deš viš“ a Pallovy „Ci- bulky“ poděkoval za pozvání k večeru jménem Chorvatů p. Didolič a ujistil, že se stejně otevře- nou náručí budou čeští pěvci uvítáni bratrským ná- rodem chorvatským v Záhřebě. Slečna Kliko va zazpívala pak písně „Rudé růže“ a Nedbalova „Du- dáka“ s takovým úspěchem, že „Dudáka“ musiln opakovati. Sbormistr p. Zuna poděkoval za přátel- ské projevy přízně, prokázané jeho osobě a litoval že na podzim musí se loučiti s „Hlaholem“ vino- hradským, neboť odchází jako kapelník k nově zři- zované zemské opeře v Záhřebě. Pan F. A. Šubr přál jeho činnosti v Záhřebě hojně zdaru. Panu sbor- mistru Zunovi byly pak přítomnými členy „Hlaholu“ vinohradského uspořádány srdečné ovace. Společnos rozcházela se až v pozdních hodinách nočních.

Král Försterův Slovinec Janáčkův Pallův Chorvat Klika Nedbalův Dudák Zuna Šubr Záhřeb Hlahol Rudá růž

25 article

Různé zprávy. Smělá krádež ve vídeňském poštovním úřadě. Z Vídně, 9. července. Dnes odpoledne byla spá chána na poštovním a telegrafním úřadě na Minorit ském náměstí naproti budově ministerstva vyučo vání smělá krádež, kterou byl poštovní erár poško- zen o obnos 119.000 K. Krádež spáchána byla ko- lem 4. hod. odpolední. V tu dobu přišel ku poštov- nímu okénku tohoto úřadu, který jest umístěn v bu dově zemského sněmu, jistý muž. Úřadník, který tam byl zaměstnán, byl odvolán k telefonu. Opusti pracovní stolek a šel do telefonní cely, Při tom opo- menul uzavříti podle předpisů peněžní zásuvku psa- cího stolku. Toto opomenutí se těžce vymstilo. Kdyz se úřadník po kratinké době vrátil, zpozoroval, že mu schází 119.000 K. Peníze ukradl patrně muž, kte- rý byl u ckénka, když úřadník byl k telefonu od- volán. Dalším vyšetřováním se zjistilo, že jde nepo- chybně o dobře připravenou krádež, kterou spáchala organisovaná rota zlodějů s velkou rafinovaností. Úřadník — oficiál Lenk — seděl právě u psacího stolu, když byl vyzván, aby se dostavil k telefonu. Toto telefonní odvolání způsobili nepochybně zloději aby úřadníka přelstili. Také poštovní sluha, který stál v úzké chodbě přeď okénkem poštovního úřadu velice frekventovaného, byl za nějakou záminkou a-

Lenk Vídeň

26 article

straněn. Sotva vzdálil se oficiál Lenk, zloděj, jehož pemahači obklopili otvor k okénku, vytrhl rouleau peněžní skříně a spáchal smělou krádež. — Dle po- sledních zpráv nenechal oficiá! Lenk skříň olevře- nou, nýbrž spustil rouleau, které zloděj vytrhl. Po- licejní komise s vl. r. Dolejškem dostavila se na mi- sto činu, aby zjistila, co se přihodilo. Po pachatelích není doposud ani nejmenší slopy a chybí také popis jejich osob. — Dle nejposlednějších zpráv má se za to, že pachatelé jsou Američaně.

Lenk Dolejšek

27 article

— Kestel pro jediné oddavky. Z Nevěhe Yorku se sděluje: Milionář King v Clevelandu ve státě Ohlu prohlásil, že jeho dcera, zasnoubenás mladým milionářem Howardem, musí míti zvláštní svatební obřad. Povolal stavitele a dal na svém nád- herném letním sídle v malém lesiku vystavěti mi- niaturní kostel za 12.000 K. kdež byly vykonány oddavky s velkou nádherou. Hned po aňalku byl ko- stel sbořen a dnes označuje pouze krásný mramo- rovy pomník místo, kde dcera milionářova podala vyvolenému svého srdce ruku na pouť živolem. — Drama milenců. Z Pešti. 9. července. Ban- kovní úfadník Ludvik Gang usmrtil ve zdejšímo ho- telu svou milanku, choť setníka auditora Szeleczkého, eru plukovníka Paczolaye, několika ranami z re- vorveru, načež se sám těžce zranil. Gang zdráhal se při výslechu vůbec vypovídati a chtěl se vrlincut s okna nemocnice na dvůr, bylo mu v tom však za- bráněno.

Howard Ludvik Nevěhe York Cleveland Ohla Pešť Bana Paczolay

28 article

= Pamálky po Tychonovi de Brahe. Astronomi- cké oddělení Německého musea získalo originály pro- slulého dánského astronoma Tychona do Brahe, re- formátora pozorovací astronomie, jenž také sestavil vlastní světový systém. Museu dostaly se z jeho pří- strojů sluneční hodiny z krásně ciselované mosazi s nápisem „Insula Heveen 1578“, dále dvě planeto- labia, z nichž jedno má nápis „Tycho de Drahe 1599? a představuje pohyb planety Jupitera, kdežto druhé planetolabium znázorňuje pohyb Merkura, konečně globus oblohy, zhotovený v roce úmruí Tychonova 1601 bývalým žákem jeho Vilémem Jansoniem. Na slobu jest podoba Tychonova s věnováním = Boufe a sníh ve Švýcarsku. Z Curychu, 9. července. Ode čtyř dnů panují v celém severním Švýcarsku velké bouře. Sněží ustavičně. Sníh, jent sáhá do údolí až po výši 1500 m, pokryl hustě Pilát, Rigi a předhoří alpská. Cizinecký hotel v Bergenu je skoro prazdný. Saisona je tak špatná, že jsou obavy před velkými finančními kalamitami.

Pamálka Tychon Brahe Drah Jupiter Merkur Tychonův Jansonie Boufe Pilát Rigi Švýcarsko Curych Bergen Insula Heveen

29 article

lob a vdua e inh noo lan