1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 5. září 1913.
Praha
4
article
rannla večerní listy
předplátcí se
V Praza v admainistrastu
a měsle
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
a měsin.
na čtvrt leta
ikai
ve fltálkách
na měslo. . . . a K 8on
Pošton.
na měsle, . . . .
na čtvrt ieta . . . . 9 K 60
s dvojí zásilkou
na měsío,
na čvrista : . . :ke
5
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Politika správní komise.
První větší správní čin úřadnické
správní komise ukázal, že úkolu svého ne-
pochopila tak, jak by si bylo přátí v zájmu
národnostního míru v Čechách. Mezi tím, co
ubezpečovaly vládní kruhy, že komise bu-
de plně dbáti objektivity, že není zde pro-
to, aby dělala jednostrannou politiku.
nýbrž prováděla jen správu země, pu-
stili se páni dvorní a místodržitelští radové
do politiky při sestavování komisariátu pro
pivní dávku a přijímání sil úřadnických.
A pan president komise, který je jediným
zbytkem bývalého zemského výboru, ne-
měl nic pilnějšího na práci, než dokazovati
hlomozícím Němcům, že při obsazování
inspektorátu neřídil se jen kvalifikací, nýbrž
také klíčem 2: 1, který je politickým
požadavkem Němců.
Jsme zajisté pro to, aby nebyli z
služeb zemských vylučováni Němci, kteř
jsou přece také synové této země, jsme vů-
bec proti tomu, aby národnost, náboženství
a politické přesvědčení bylo občanu pře-
kážkou k dosažení úřadu.
Jsme daleci veškerého národnostního
bojkotu, poněvadž jsme přesvědčeni, že by
nebyl tím porušen prospěch samosprávy
zemské, kdyby v ušlechtilém závodění pra-
covali na jejím rozvojí čeští i němečti
úřadníci zemští. Tomuto ušlechtilému
závodění však rozhodně není na prospěch
dělají-li se z dosazovaných úřadníků expo-
nenti německé politiky, bojovní kohouti
političtí v úřadovnách zemských.
Němec
Praha
Čechy
6
article
Kdyby správní komise chtěla prováděti
řádnou správu, nemohla by sejíti na tuto
šikmou plochu. Avšak komise šla dál. Ona
porušila svým opatřením princip objekti-
vity a politické nestrannosti. Když již chce
provozovati politiku, pak přece musí přímo
toužiti po tom, aby její správa byla co nej-
kratší, aby co nejdříve mohli se její čle-
nové vrátiti ze své dovolené, trávenév
budově sněmovní, zpět do svých úřadoven,
musí snažiti se, aby nezasahovala rušivě do
tvořící se politické nálady, jejíž výsledkem
má býti pokus o docílení dohody mezi obč-
ma národy a rozřešení krise ústavní cestou
A tu, kdyby vzali si pání radové jako
dobří úřadníci k ruce politická priora, shle-
dali by, že jak české tak německé strany
ohražovaly se proti jednostrannému po-
stupu ve sporných materiích vyrovnacích
odvolaly všecky podmínečně dané přípo-
vědí, takže sporným zůstal všecek materlá.
vyrovnací a také úřadnické paragrafy
resoluce.
Pokouší-li se nyní správní komise via
facti jednu část tohoto sporného materiálu
— klíč při přijímání úřadníků zemských —
řešiti ve směru německých názorů, do-
pouští se těžkého hříchu na budoucím roz-
voji politických věcí v Čechách. Z prior by
se dověděla, že ve společném osvědčen
české strany agrární a naší strany velmi
otevřeně a vážně bylo řečeno, co by nasta-
lo, kdyby vládní orgány přistoupily k jedno-
strannému řešení sporných otázek, které
tvoří po názoru obou táborů národních
nerozdílný celek. Hned při prvém činu.
který postrádá objektivity, varujeme správ-
ní komisi a jejího pana předsedu před touto
šikmou plochou, varujeme vládu pře
Čechy
7
article
každým pokusem vyjmouti z vyrovnacího
materiálu kteroukoli část a hoditi ji nám
na hlavu.
Nesmí se přehlížet, že naše strana
strana agrární výslovně prohlásily, že jsou
ochotny jednati o sporných otázkách
Němci, že prohlásily to s plným důrazem
a nabyly tím vůči všem činitelům ve státě
práva, aby nebylo postupováno samostatně
a jednostranně. Právě však toto prohlášení
dodává těmto stranám silu také vůči oby-
vatelstvu, jejich hlas, jejich odpor byl by
daleko silnější, poněvadž mohou prokázati.
že všech prostředků použily, aby cestou
smírnou, klidnou a rozvážnou došly k
rozuzlení celé situace. Jednostranné dispo-
sice vládní znamenati by musily jasně, že
vláda odmítá nabízenou ruku ke smírnému
jednání. Chceme věřit, že tomu není taka
že všecky státní orgány a tedy také správní
komise zemská vynasnaží se, aby urovná-
valy cesty k smíru tím, že ponechají řešen
sporných otázek obou národů dohodovací-
mu jednání, nijak jim neprejudikujíce.
8
article
Události na poloostrově bal-
kánském.
Události na poloostrově bal-
kánském.
Jaké hranice dávají Turcí Bulharům.
Z Paříže, 4. září. „Temps“ sděluje z Caři-
hradu, že Porta při vyjednávání bulharsko-
tureckém s veškerou rozhodností bude žádati,
by celá východní Thrakie s Drinopolí a Lo-
zengradem zůstala tureckým majetkem. Osu
těchto měst je nerozlučný, poněvadž obě tvoři
obhajovací čáru cařihradskou. Turci navrhuji
hranici, která jde směrem Drinopol—Lozen-
grad podél staré bulharsko-turecké hranice n
východ a od Svilna (Mustafy paše) k Dimotice
a končí u ústí Marice na Egejském moři.
Min. předseda Venízelos na dovolenou.
Z Athén, 4. září. Min. předseda Venizelos
příštího týdne nastoupí dovolenou a strávíj
na ostrově Krétě.
Bašibozucí obsadíli Thrakii.
M. Z Kolína n. R., 4. září. (Zvl. telegran
„N. L.“) Dle athénské depeše „Köln. Ztgu.“
turečtí bašibozuci, podléhající rozka-
zům Envera beje, sdělují spolehlivé zprávy
že obsadili celou Thrakii. Majetel
německých firem byl dosud jen málo poško-
zen, ač hlídači a personál různých obchodníc
domů dal se na útěk. Telegrafní úřady želez
niční jsou pod tureckou dohlídkou.
Bulhar
Port
Turek
Dolna
Mustafa
Marika
Köln
Enver
Paříž
Drinopol
Atény
Kréta
Kolín
carhrad
9
article
Načovič v Cařihradě.
Z Cařihradu, 4. září. (K. k.) Bulharský de
legát Načovič odebral se do sultánova paláce
aby se zapsal do gratulačního archu, vylože-
ného za příčinou slavnosti bajramu.
Nový bulharský vyslanec v Bukureští.
Z Bukurešti, 4. září. (K. k.) Časopisy ví
tají sympaticky jmenování Radeva bulhar-
ským vyslancem v Bukurešti.
V Rumunsku schyluje se k ministerské krisi
Z Bukurešti, 4. září. Listy sdělují, že ve
vládě rumunské vyskytly se neshody, jež bu-
dou miti za následek demisí celé vlády. Napěti
propuklo zejména mezi ministrem vnitraa
m.-p. Majorescem. Očekává se, že ještě před
sejitím se rumunského parlamentu (v polovici
října) bude demise podána a nastoupí pak dle
všeho liberální kabinet s Bratianem v čele.
Proč se zdržuje řecká demobilisace.
Z Athén, 4. září. Zprávy z Thrakie, dle
kterých turecké vojsko obsadilo tuto zem
Radev
Majoresc
Cařihrad
Bukurešť
Rumunsko
Atény
Thrakie
10
article
úplně, vyvolaly zde určité obavy. Obsazením
Gimildžiny a Xanty dostalo se Turecko až
k samým novým řeckým hranicím. Za těchto
okolností uvažuje řecká vláda, má-li Řecko
přikročiti již nyní k úplné demobilisaci vojska.
Srbský následník v Peští.
Z Pešti, 4. září. Zdejší noviny oznamují, že
srbský následník za posledního pobytu v Pešti
sdělil srbskému hlavnímu konsulovi Milen-
koviči, že zdrží se 10 dní na Lidu a vykoná
pak cestu Italií. Seděl prý 11 měsíců v sedle.
ale neunavila ho tak nebezpečenství, jak
okolnost, že byl u Niše pod ním zastřelen kůň.
Také neviděl kolem sebe nic, leč denně umí-
rati vojíny na choleru za strašlivých bolestí.
Milena
Turecko
Řecko
Pešť
Niš
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Německo-radíkální vzdorosjezd.
Jak se podobá, bude úroda na německé
velesjezdy letos docela mimořádná. Jakmile
se ukázalo, že Tittův Volkstag přes všechnu
nevůli a odpor většiny německých poslanců
z Čech jest zajištěn, usneslo se zemské ve-
dení německo-radikální strany v Čechách, svo-
lati do Chomutova na neděli dne 14. t. m. mi-
mořádnou rozšířenou schůzi zemského veden
strany za účastenství všech poslanců stra-
ny, řádných členů představenstva, zástupeů
všech organisací strany v Čechách a delegátů
německo-radikálních okresních a obecních
zastupitelstev. Referenty budou posl. Wolí
Pacher, dr. Kriegelstein. Téhož dne konati
se bude tamže odpůldne veliký sjezd něme-
cko-radikální strany z Čech, zahájen bude
starostou chomutovským drem. Storchem
vedle vzpomenutých již poslanců budou na něm
řečniti poslanci dr. Herold, Hütter a Schreiter
a sice o česko-německém sporu, o politické
situaci v zemi, menšínovém školství, učitel-
ských platech. Je to týž program, jaký si
obral veliký Volkstag, svolávaný Volksratem
a německými ústřednami okresní a městskou.
Čtyřiadvacetičlenný výbor, dosazený těmito
korporacemi, pracuje již na stanovách, stá-
lého sjezdu německých důvěrníků v Čechách
Tittův
Pacher
doktor
Kriegelstein
Storch
Herold
Hütter
Schreiter
Čechy
Chomutov
13
article
„Boj až do nejzazších důsledků.“
Z Lovosic došla velká zpráva, voličové
poslance Hummera usnesli se na důvěrnické
schůzi na tom, že pociťují velké zadostučinění
nad usnesením Nationalverbandu, že věc Něm-
ců z Čech učinil svou věcí a hodlá hájiti právo
a čest Němců z Čech. Boj do nejzazších dů-
sledků, na němž se Nátionalverband usnesl.
stal se prý nevyhnutelný jednáním zemské
správní komise, neboť jmenování úřadníků
pro inspektorát pivní dávky a pokus via facti
zavésti úřadní češtinu na útraty platnosti
němčiny ukazuje prý zřetelně, že komise
hodlá v bezpráví českým zemským výborem
ode vždy provozovaném bezohledně pokračo-
vati. Jak zjevno, dopouští se důvěrnický sbor
posl. Hummera hříchu proti duchu svatému
nejtěžšího druhu, trvaje v poznaném bludu.
v čemž sleduje za ním i „Pr. Tagbl.“, který
po oficiálním prohlášení presidenta zemské
správní komise resoluci bez poznámky oti-
skuje.
Nepravdy orgánů německého kasinao
úřadování zemské správní komise půjdou dále
a budou kolportovány obhájcí „cti a práva
Němců v Čechách“. Jestliže kdo, tedy Češ
mají právo ke stížnostem na jednání zemské
aprávní komise, kteráž, vyrvavši z vyrovnaci
látky úmluvu o národnostním klíči pro jmeno-
vání zemských úřadníků, provádí ji na vlastní
pěst a o své újmě, ačkoli po čas neústavního
Hummer
Němec
Lovosice
Německo
Čechy
14
article
mezivládí svého má míti na zřeteli naprostou
neporušenost dosud v zemské správě plat-
ných poměrů a norem a střežiti ji jako okc
v hlavě, aby, co jí svěřeno, zase odevzdat
mohla právoplatnému zákonitému držiteli
zemskému výboru. Mohlo se mysliti, že věrný
dosud strážce autonomních práv královstv
Českého, hr. Schönborn, nedopustí jim újmy
zatím jeho vlastním autentickým prohlášením
zjištěno, že se tak již stalo, ne-li ve vší formě
tedy dojista aspoň ve věcil
Pamětihodno jest, že rozhořčená resoluce
lovosických důvěrníků nesrovnává se s jejím
koncem, v němž dosti zjevně vystupují prot
nejzazším důsledkům. Ponechávajíce úplně po-
slancům volbu okamžiku, kdy hodlají zahá-
jiti boj proti ministerstvu „Stürgkh-Thunovu“
vyslovují se proti prázdným demon-
stracím, jež by mohly parlamentarismus
poškoditi.
Stürgkh
Thunův
Schönborn
15
article
Z Moravy.
Dne 3. září 1913.
(Podvratná činnost)
Moravští klerikálové vedou boj po posledních
volbách způsobem, který musí přiněsti škodu ná
rodní věci. Už jsme měli přiležitost odsouditi jejich
boj proti národním jednotám, který dnes stejně ne-
pěkně se vede ve všech krajinských listech strany
katolicko-národní, a Národní rada ještě pořád ne-
zakročila proti tomuto řádění jistě nevlastenecké-
mu. Až vášeň všechno zachvátí, bude pozdě. Po ná-
rodních jednotách přišlo na řadu Sokolstvo a nyn
hasičstvo. Starosta moravského hasičstva. Vozáb
stal se poslancem. Kandidoval samostatně, odsu-
zoval jednání dra. Stránského a „Lidových Novin“
ale šel do klubu lidovopokrokového. Za to vyhlášen
katolickým listem proti němu boj. On, jako před-
seda hasičstva a ředitel Hasičské pojišťovny nemá
prý býti poslancem. Proč to? Či po úřadnictvu
zemském má dojíti na předsedy různých ústavů.
pak na národní učitelstvo — a kdo potom bude
směti býti poslancem?Může-li pokladník Ústřední
jednoty rašffeisenek msgr. Šrámek býti poslancem,
proč ne ředitel Hasičské pojišťovny? JJde námo
zásadu, nikoliv o osobu cis. rady Vozába nebo msgr.
Vozáb
Stránský
Šrámek
Morava
katolickýnárodní
16
article
Šrámka. Chce-li katolický tisk tlouci do Vozába,
ať tluče, ale hasičstvo a pojišťovna přece Vozába
nevolily a není správno je poškozovali. A dalš
ukázka té nynější práce katolicko-národní strany.
„Slovácké Noviny“ hlásají bojkot všech, kdož ne-
jdou se stranou katolicko-národní. Tak daleko pře-
ce boj politický nesmí jíti, aby se živnosti poškozo-
valy a existence ničily. To je přece špatná práce
národní. Anebo, na př. v Olomouci je pokračovaci
škola řemeslnická a proti ni se zakládá nová s
strany katolicko-národní. Či vede se nám tak
skvěle, že si můžeme popřát luxus odborných škol
dle nátěru politického? Rozvážní činitelé ve straně
katolicko-národní by měli uvážiti, že taková práce
povede k rozvratu úplnému v českých řadách na
Moravě, kde jsme denně vládou odstrkování a kde
německá zpupnost roste tak, že dokonce už i ze
hřbitovů (Šenov) české nápisy násilím chce od-
straňovati. Má-li Národní rada naše poslání své
plniti řádně, musí do trpkého jablka tohoto kous-
noutí. Čím dříve, tím lépe, dokud velká škoda ne-
vzejde české věci v markrabství Moravském.
Šrámek
Vozáb
Olomouc
Morava
Šenov
katolickýnárodní strana
slovácký novina
17
article
Ze Slezska.
Slezsko
18
article
(Česká měšťanská škola na Frýdecku
— Kapitál ochráneem německých zá-
jmů. — Zase schulvereinské školy. —
Jan Pešek zemřel.)
Na Frýdecku ventiluje se otázka české mě-
šťanské školy. Upřímně řečeno, měla zde býti
měšťanská škola již dávno, neboť okres má pře-
43.000 obyvatelů a měšťanky dosud ani jediné.
To je možno jen proto, poněvadž z tohoto velikéh
počtu obyvatelstva přes 40.000 jest národnosti če-
ské. Kdyby zde sídlili Němci, měli by měšťanské
školy již dávno, jako je mají v městě Frýdku
ačkoliv poctivých Němců není zde právě nejvíce
Česká měšťanská škola, dle dosavadního stavu vě-
ci, byla by soukromá a byla by umístěna ve Frýd
ku. Říkáme docela otevřeně, že se nám tyto pro-
posice příliš nezamlouvají, ačkoliv nemůžeme ne-
uznat důležitost měšťanské školy pro český živel
v městě. Ale je nutno promyšleně postupovat
vzhledem k tomu, že na Frýdek poukazuje se
jako na místo budoucí české střední školy v tomto
kraji, a konečně též nutno bráti v úvahu otázku
finanční, neboť o tom přece není sporu, že mě-
Pešek
Němec
Frýd
Frýdecko
Frýdek
19
article
V drobném prodejle
ranní čísle o sobě . . sa 8n
vačarni
. . za d k
Vo flialkách na venkovš
ranní čislo
večerní
lnseráty
plaší se hotově napřod.
Předplacení a inserty přijímu
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expedloe
„Národnich Llstů“
Rukoplsy se nevracejl.
Národnich
Rukoplsa
20
article
šťanka ve Frýdku by neměla nadějí na brzké zve-
řejnění. Snad bylo by lépe uvažovati o měšťanské
škole na př. hned v nedaleké Dobré, která by
byla dobrou protivahou frýdeckým německým
školám.
Polské snahy po rozdělení ostravsko-karvin-
ského kamenouhelného revíru na dvě části,z
nichž pro východní by byl ve Frýštátě zřízen
samostatný horní revírní úřad, jak toho domáhá
se návrh, podaný na říšské radě poslancem Za-
raňským, narazil na odpor podnikatelských kruhů
z řad uhlobaronů. Tito zvláštním podáním na mi-
nisterstvo veřejných prací, v těchto dnech uči-
něným, dovozují bezúčelnost a nepraktičnost ná-
vrhu Zaraňského. Dle všeho opět jednou se zde
jedná o odpor nacionálních německých kruhů,
který provádějí těžířstva pod rouškou odborných
zájmů. Kdo sleduje poslední politické události ve
Slezsku, tomu neušlo zajisté, že Němci s Poláky
již několikráte se povážlivě střetli od té doby,
co slezští poslanci dr. Michejda a Londzin se vrá-
tili do Kola polského, když toto dalo jim slib
intensivního podporování polských zájmů ve Slez-
sku. Němci obávají se, aby roztrpčenost ze Slez-
ska nepřenesla se též na říšskou radu, a z toho
důvodu hledí se vyhnouti všem konfliktům s Po-
láky. Ovšem, jestliže uhlobaroni berou německé
požadavky takovýmto způsobem v ochranu, pak
je na místě konstatovat postupující nacionalisaci
německého kapitálu, což do budoucna nevěští pro
Slezsko doeela nic dobrého.
Němec
Polák
doktor
Michejda
Londzin
Frýdek
Slezsko
21
article
„Německá“ věc zase již je ohrožena ve dvou
obcích, takže nezbude, než aby ji opět zachraňo-
val „Schulverein“ německými školami. Obě obce
jsou na Těšínsku, jedna je česká, Raškovice, druhá
polská. Dolní Bludovice. V Raškovicích, jež mají
1206 obyvatelů, je dle posledního sčitání lidu
Němců právě 14. tudíž bude zde i německých dětí
velmi pomalu. WLeč to nevadí ani Němcům ani
„Schulvereinu“. Však jsou zde děti obyvatelů od-
vislých od továrny a ty na rozkaz „pánů“ školu
naplni. Ještě před nedávnem nebylo třeba se
o Raškovice báti. Leč to byl majitelem továrny
Čech. Přišla však nynější hospodářská krise, to-
várnu se nepodařilo udržet v českých rukoua
dnes, ani ne po době jednoho roku, avisují „Tě-
šinské Noviny v obci německou školu. — Něme-
cké nebezpečí v Dolních Bludovicích, kde z 2548
obyvatelů, německých a židovských, jest právě 45,
jmenuje se Moritz Rohrmann. Tento muž, jenž jest
zde velkostatkářem, zmařil za pomoci několika
sobě oddaných renegátských stvůr zřízení polské
měšťanské školy v obci a letos o prázdninách na
své útraty za součinnosti sobě rovných vozil pol-
ské děti po výletech, aby je nalákal do německé
školy. Jak patrno, jsou prostředky, jichž Němci
ve školském boji proti svým odpůrcům používají,
právě tak poctivé, jako jejich tvrzení, že „Schul-
vereim“ nesleduje cíle výbojné, ale obranné.
Němec
Moritz Rohrmann
Těšínsko
Raškovice
Dolní Bludovice
Čechy
22
article
V Opavě pochován byl v těchto dnech rada
zemského soudu ve výslužbě Jan Pešek. Ač
rodák z Čech, z Protivína, přece přilnul ke Slez-
iu celou svojí duší a stal se zde jedním z nej-
rozhodnějších obránců našich jazykových práv.
přes to, že nikdy nevystupoval na veřejnost. Soud-
ní rada Pešek pro svoii neústupnost, kde šloo
práva českého jazyka, získal si veliké obliby
v českých kruzích na Opavsku a v Opavě samé
náležel k nejpřednějším a nejváženějším členům
české společnosti. Ve Slezsku působil od let osm-
desátých a nešel odtud, ani když mu nabízeli jiná,
výhodnější působiště. Za svůj nacionalismusa
lásku k lidu, z něhož vyšel, byl naší justiční sprá-
vou potrestán tím, že, když po 44leté svědomitě
službě odcházel na odpočinek, nedostal ani titul
vrchního rady. Jenom pochvalný dekret mu z ml-
nisterstva poslali a kdyby nebylo jeho, opravdu
bezpříkladně svědomité služby, byli by mu upřeli
ten... České Slezsko zachová památku Jana
Peška povždy ve vděčné upomince.
Pešek
Opava
Čechy
Protivín
Opavsko
Slezsko
Český Slezsko
23
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Jubileum, které Tiszova vláda neoslavuje.
Před 100 lety, dne 13. září dle starších,
dne 3. září 1813 dle novějších zpráv narodil
se v Budině baron Josef Eötvös, vedle hr.
štěpána Sěchonyiho, Frant. Deáka a Ludvíka
Košuta největší maďarský politik minulého
století. Nad své tři veliké vrstevníky vynikl
tím, že byl nejen velkým státníkem, nýbrži
vynikajícím básníkem a filosofem. Bar. Eötvös,
člověk evropského vzdělání, se zármutkem
porovnával smutný kulturní a společenský
stav své vlasti s osvícenými zeměmi evrop-
Tiszův
Eötvös
František
Deák
Košut
RakouskoUhersko
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Reflektor v ledovcích.) Bylo
rušno na mürrenské stráni, oddělené tisícome-
trovou propasti od massivů Eigera, Mnicha.
Panny a od jižního pásma bernských ledovců
Chýlilo se k večeru a počasí slibovalo po řadě
vytrvalých lijáků zas jednou krásný den. Ještě
se sice kouřilo dole z lesů, černé skály naproti
byly ošlehovány trhajícími se mlhami, vodo-
pády nově utvořené ječely a štkaly, a bílé
hroty vrcholků jen chvílemi a jakoby straší-
delně pronikaly z divoké honby uštvaných
mračen: ale, byť se páry kol ještě plazily, byt
tu vřelo vše a kypělo, kapalnatělo a šumělo
jako pod víkem čarodějnického hrnce, přece
chvílemi nad námi i před námi se do obzoru
vplétala stuha modrého nebe. Barometr stou-
pal: bude tedy zas krásně, příroda se oblékne
do svátečního šatu, turisté budou nadšení: ale
onoho svůdného divadla, onoho zápasu vichrů
se zemí, oněch hor hrůzných a pravých a ne-
falšovaných, viděti nebude. Skoro jsme si za-
milovali přírodu zamlženou a zataženou a za-
pomněli na slavný, letos nevnímavý posu
dvojzvuk azuru a ledovcové bělosti v plné slu
neční záři.
25
article
Když jsme vyšli o hodinu později d
úzké, jediné a „hlavní“ ulice horského městeč-
ka, udál se zázrak: mraky zažehnány, nad námi
se slabě třepotaly hvězdy. Rázem i vůkol nás
zajiskřil život. Obvykle tichá večerní prome-
náda zahlaholila změtí jazyků, zamoklé tváře
staly se podnikavými, smokingy Angličanů
jakoby se zaleskly a německé lodeny zapo-
tily odvážností horolezců a idyllické pohodl
se proměnilo v předvečer bitvy; dvéře obuvni-
ckého krámku byly obléhány, venku se tvořily
rozčilené skupiny kolem osmahlých, vousa-
tých, klidně z dýmek bafajících vůdců, kteř
udíleli rady, chlácholili, povzbuzovali a flegma-
ticky přijímali engagement pro příští i přes-
příští den, s povýšeným, poněkud ironickým
úsměvem nad nezkušeností a nedočkavostí ne-
dělních výletníků a s vážným, kolegiálním zá-
jmem o podniky několika opravdových lezců
I pohodlnější hosté oživovali. Dámy se již
nedaly poutat pozorováním výkladních skřín
s polodrahokamy a švýcarským vyšíváním, ne-
zastavovaly se tak horlivě jako jindy u palič-
kujících vesnických dětí, sedících na zápraží
domků a táhlým, milým hláskem prozpěvují-
cích své lákání: „za tři franky kus, to jsem
všecko sama udělala“; milovníci karet, vášniv
čtenáři všech novin, starší i mladší pání, kteř
by jindy byli již rádi ulehli, všichni odložili o
hodinku své nejmilejší zaměstnání, ba i tři
Američané, již v houževnatém mlčení a leno-
šení, přerušovaném zívnutím a bezúčelným
přisvědčováním „yes“, sedávali v salonku před
plápolajícím krbem, ukázali se tentokráte na
ulici, beze slova se proplétali bzučící společ
ností a byli stejně jak ostatní proniknuti pře
svědčením, že zítra bude nutno něco „pod
niknouti“.
Angličan
Američan
26
article
Cíl i způsob tohoto podniku byl převážné
většině přítomných samozřejmě jasný: pojede
se lanovou drahou po strmém svahu hlubok-
do údolí, pak se přesedne na elektrickou drá-
hu a pojede přes Wengen až do výše dvou tisíc
metrů, a potom elegantními vozy nové dráhy
sněhem, ledem a dlouhými tunely dospěje se
zcela bez námahy a bez zásluhy, do výšky vy-
soko nad 3000 m, do restaurací, upravených
s moderním komfortem a přece na místa, osl-
ňující svým bělostně velehorským zvukem
Ledovec Eigeru, Ledové moře, Jho Panny..
A pak se zas pojede zpátky. A již se roz-
proudila nevyhnutelná diskusse se svými obli-
gátními Pro i Proti: o nákladu dvanácti milio-
nů franků, jímž nová dráha vystavěna,o
ztrátách a rentabilitě, o divech techniky a pře-
konávání přírody; o plánu železniční společ-
nosti, jež hodlá v stavbě dráhy pokračovatia
i nejpohodlnějším cestovatelům, mají-li jen
zdravé srdce, umožniti, aby se — pomocí liftu.
stoupajícího kolmým tunelem do výšky nad
4000 m — dostali až na samý vrcholek Panny.
Odpůrcové, jimž odpor ostatně nepřeká-
žel v plánu, že se zítřejší vyjíždky rovněž zu-
častní, měli hned po ruce své protiargumenty
blasfemie, urážka svatých hor, porušení sa-
moty, zkáza poesie, vpád barbarské civilisace
na panenskou půdu přírody atd. Na to se jim
dostávalo odpovědi, že přece dnes i každý
horolezec užívá kulturních vymožeností, kráčí
cestami již před ním raženými, je vděčen za
moderní dopravní prostředky, za mapy a kom-
pasy. Replika zněla zas, že cos takového je
přirozené, ale že se kouzlo hor nadobro ztratí
když se za krásné pohody vypravuje na hor-
ské trati čtyřicet až padesát vlaků denně, jež
nesou na čtyři tisíce passažérů a čtvrtinu jich
vychrlí na úpatí, na plateau a na nejvyšší jho
křišťálných ledovců.
svatá hora
Wengen
Eiger
27
article
Tato všední nezávazná debata ještě ne-
dozněla, když pozornost všech byla upoutána
nečekaným zjevem: Se závratné výšky bílých
svahů Panny, právě s konečné stanice oné
dráhy, o níž se vedla pře, zazářilo světlo.
I dole v roklině, na úpatích, svazích, vrchol-
cích nižších hor blo již plno plamenů: nahoře
však hořelo to in: nsivněji a přece chladněji.
A od světla shor. vycházela úzká přímka
jež teď se pošinula a teď se stáčela, šíříc se
kuželovitě, úžíc se v mlnný sloup a pojednou
zdánlivě mizíc: to proto, že sami jsme byli
vhlceni v její zář. Sotva jsme se probrali z
okamžitého oslepení, sledujeme zas nové po-
vlovné pohyby reflektoru, jenž nyní na chvili
spočinul klidně: svítí na ohromnou sněhovou
plochu proti wengenské alpě, odkud za dne
je slyšeti hromový třesk řítících se lavin a vi-
děti jejich vodopádovitý útěk do hlubin; svítí
na sousední ledovcový výběžek, jenž, rozeklán
a rozryt, padá dolů až skoro k silnici, jako ne-
foremný drak, sahající z pod svého krunýře
ostrými drápy po oběti, do níž by se zakousl,
a svítí světlem, jež se šplhá na druhý bok strá-
ně, na zelená, teď černá, šťavnatá pastviště,
odkud k nám mlhami pronikávalo monotónní
zvonění kravských zvonců. Teď nový prudký
obrat, a reflektor vrhá marné své světlo do
prázdna; kus světlého kužele rýsuje se šikmo
28
article
nad ním, ale noční výšky pohlcují pokračování
světla, jež selhává jako nedokonalá zbraň
bídně krátkým dostřelem.
Stál jsem, magicky připoután k nezvyklé
podívané. Upíral jsem pohled k pramenu svě-
lla, linoucího se z pevného bodu, jakoby z ma-
jáku prostřed zkázy a smrti a moře. Chladným
tím okem, vysílajícím do daleka zkoumavý
svůj hled, měnil se mi aspekt celé krajiny. Tec
vskutku, zdálo se mi, není tam již pouze dravči
příroda, je to zvíře osedlané člověkem, je to
hmota duchem proniklá. Zapomněl jsem na
malé nechutnosti turistické civilisace a kořil
se důmyslu, odvaze, vytrvalosti lidské pionýr
ské práce. Reflektor v ledovcích — příroda
a duch! Hlavou mi šlehla reminiscence na ne-
dávnou událost: s tohoto místa zde, kde sto
jím, bylo prý před půl druhým měsícem daleko-
hledem, ba i prostým okem viděti let aviatika
Bidera, jenž prvý se odváživ přeletět přes Pan-
nu, šťastnější svého předchůdce, zahynuvšího
předloni nad Simplonem, vykonal zdárně velký
svůj podnik a přistál bez úrazu až za italskou
hranicí. Jaký to byl pohled! Jak tenkrát se
k sobě družily a vespolek zápasily přírodaa
duch! A jaké perspektivy otvírají se nyní! Zde
ve Švýcarsku: nad Bodamským jezerem krouží
Zeppelinové, nad Čtyřkantonským vznáší se
v hydroaeroplánu Labouret, nad Ženevským
jezerem se koná mecting vzduchoplavců tváři
v tvář jehlancům savojských hor: Suďte si
sportu turistickém a o aviatických pokusech
jakkoli, jisto je, že onen výsostný pocit alpi-
nistů: „jsem tři tisíce metrů nad mořem
mnohem výše nad lidskými starostmi“, dnes již
není privilejí horolezců, že jest překonán a za-
stíněn; naše schopnosti, závodící s dovednosti
kamziků, jsou předstiženy, předhoněny, před-
letěny výmyslem kultury, výkonem lidských
perutí, jež netušeným způsobem variují odvěké
naše thema: příroda a duch.
Bider
Zeppelin
Švýcarsko
Simplon
29
article
A spolu jsem poznával nové nebezpeči
našich dnů: Kdo dnes, ať pod vlivem moder
ních hesel, ať podmaněn názorem, dá se uchvá-
tití obdivem technických vymožeností, extas
vzletů, „písněmi železa“, rytmem továrních
strojů; kdo, sám jsa v odborných otázkách lai-
kem, rozplývá se v jakémsi druhu inženýr-
ského lyrismu, je vydán nebezpečí, že, sám
ruky nepřiloživ k dílu, stane se Jehce — fili-
strem, o nic více sympatickým nežli šablo-
novití zbožňovatelé romantických přírodních
krás: stane se spokojeným dědicem pohodlně
přejímané kultury, stane se domýšlivým pový-
šencem, jenž shlíží útrpně na předešlé gene-
race proto, že nestavěly z betonu a nedívaly
se na aeroplany. Jako stimulans neukojitelné
lidské touhy po poznání a objevech, ne jako
přerušení vší tradice; jako jeden z plodných
kulturních faktorů, ne jako jedinou a samo-
spasitelnou naději: tak pojímám nově se ro-
dící, tak mnohoslibné, byť lomozné a leckdy
vtíravé pathos moderního vztahu k otázkám
lidské budoucnosti i modernistického boje.
30
article
zračícího se v životě i umění, proti přežilým
útvarům. Jsou, kdož míní, že teď lze všechno
dostati pod jedinou střechu, vše různící se zá-
hady vyložiti jediným uspokojivým způsobem.
monisticky smířit přírodu a kulturu a překle-
nouti propast mezí duchem a hmotou. Naproti
tomu duše, nezařaditelné do systému jediného
-ismu, zůstanou si — ne pessimisticky, ales
pocitem dramatičnosti — vědomy základního
rozporu v životě i všem dění kol: a hlásají-li
dnes nadaní cizí spisovatelé-žurnalisté ten-
denci, že i na Niagaru nutno se dívat jediné
s americko-utilitářského hlediska, tedy pohle
na světla, zářící se závratných výšek hor, posi-
luje nás, duše dvojdomé, v přesvědčení o ne-
slučitelnosti, zásadním dualismu a nutném, ne-
ukončitelném boji dvou protilehlých principů
v nás i mimo nás; s radostným díkem za dary
moderní a nejmodernější doby, v plném a klad-
ném vědomí své přináležitosti k dvacátému
věku, dáváme na se přece působiti hlasům
vábných a neproniknutelných tajemství a ne-
zpyšněvše triumfálními pokroky lidské my-
šlenky, ctíme nepřátelskou přírodu a skláníme
se pokorně před velebou prostoru, hvězd
velehor.
Niagara