ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c79e3670-8f16-11dd-923e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 48, person 52, org 4, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 5. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 244.
4 article
rannla večerní listy předplátcí se V Praza v admainistrastu a měsle na čtvrt leta s dvojí donáškou a měsin. na čtvrt leta ikai ve fltálkách na měslo. . . . a K 8on Pošton. na měsle, . . . . na čtvrt ieta . . . . 9 K 60 s dvojí zásilkou na měsío, na čvrista : . . :ke
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3, s přílohou pro venkov o 12 stranách. Politika správní komise. První větší správní čin úřadnické správní komise ukázal, že úkolu svého ne- pochopila tak, jak by si bylo přátí v zájmu národnostního míru v Čechách. Mezi tím, co ubezpečovaly vládní kruhy, že komise bu- de plně dbáti objektivity, že není zde pro- to, aby dělala jednostrannou politiku. nýbrž prováděla jen správu země, pu- stili se páni dvorní a místodržitelští radové do politiky při sestavování komisariátu pro pivní dávku a přijímání sil úřadnických. A pan president komise, který je jediným zbytkem bývalého zemského výboru, ne- měl nic pilnějšího na práci, než dokazovati hlomozícím Němcům, že při obsazování inspektorátu neřídil se jen kvalifikací, nýbrž také klíčem 2: 1, který je politickým požadavkem Němců. Jsme zajisté pro to, aby nebyli z služeb zemských vylučováni Němci, kteř jsou přece také synové této země, jsme vů- bec proti tomu, aby národnost, náboženství a politické přesvědčení bylo občanu pře- kážkou k dosažení úřadu. Jsme daleci veškerého národnostního bojkotu, poněvadž jsme přesvědčeni, že by nebyl tím porušen prospěch samosprávy zemské, kdyby v ušlechtilém závodění pra- covali na jejím rozvojí čeští i němečti úřadníci zemští. Tomuto ušlechtilému závodění však rozhodně není na prospěch dělají-li se z dosazovaných úřadníků expo- nenti německé politiky, bojovní kohouti političtí v úřadovnách zemských.
Němec Praha Čechy
6 article
Kdyby správní komise chtěla prováděti řádnou správu, nemohla by sejíti na tuto šikmou plochu. Avšak komise šla dál. Ona porušila svým opatřením princip objekti- vity a politické nestrannosti. Když již chce provozovati politiku, pak přece musí přímo toužiti po tom, aby její správa byla co nej- kratší, aby co nejdříve mohli se její čle- nové vrátiti ze své dovolené, trávenév budově sněmovní, zpět do svých úřadoven, musí snažiti se, aby nezasahovala rušivě do tvořící se politické nálady, jejíž výsledkem má býti pokus o docílení dohody mezi obč- ma národy a rozřešení krise ústavní cestou A tu, kdyby vzali si pání radové jako dobří úřadníci k ruce politická priora, shle- dali by, že jak české tak německé strany ohražovaly se proti jednostrannému po- stupu ve sporných materiích vyrovnacích odvolaly všecky podmínečně dané přípo- vědí, takže sporným zůstal všecek materlá. vyrovnací a také úřadnické paragrafy resoluce. Pokouší-li se nyní správní komise via facti jednu část tohoto sporného materiálu — klíč při přijímání úřadníků zemských — řešiti ve směru německých názorů, do- pouští se těžkého hříchu na budoucím roz- voji politických věcí v Čechách. Z prior by se dověděla, že ve společném osvědčen české strany agrární a naší strany velmi otevřeně a vážně bylo řečeno, co by nasta- lo, kdyby vládní orgány přistoupily k jedno- strannému řešení sporných otázek, které tvoří po názoru obou táborů národních nerozdílný celek. Hned při prvém činu. který postrádá objektivity, varujeme správ- ní komisi a jejího pana předsedu před touto šikmou plochou, varujeme vládu pře
Čechy
7 article
každým pokusem vyjmouti z vyrovnacího materiálu kteroukoli část a hoditi ji nám na hlavu. Nesmí se přehlížet, že naše strana strana agrární výslovně prohlásily, že jsou ochotny jednati o sporných otázkách Němci, že prohlásily to s plným důrazem a nabyly tím vůči všem činitelům ve státě práva, aby nebylo postupováno samostatně a jednostranně. Právě však toto prohlášení dodává těmto stranám silu také vůči oby- vatelstvu, jejich hlas, jejich odpor byl by daleko silnější, poněvadž mohou prokázati. že všech prostředků použily, aby cestou smírnou, klidnou a rozvážnou došly k rozuzlení celé situace. Jednostranné dispo- sice vládní znamenati by musily jasně, že vláda odmítá nabízenou ruku ke smírnému jednání. Chceme věřit, že tomu není taka že všecky státní orgány a tedy také správní komise zemská vynasnaží se, aby urovná- valy cesty k smíru tím, že ponechají řešen sporných otázek obou národů dohodovací- mu jednání, nijak jim neprejudikujíce.
8 article Události na poloostrově bal- kánském.
Události na poloostrově bal- kánském. Jaké hranice dávají Turcí Bulharům. Z Paříže, 4. září. „Temps“ sděluje z Caři- hradu, že Porta při vyjednávání bulharsko- tureckém s veškerou rozhodností bude žádati, by celá východní Thrakie s Drinopolí a Lo- zengradem zůstala tureckým majetkem. Osu těchto měst je nerozlučný, poněvadž obě tvoři obhajovací čáru cařihradskou. Turci navrhuji hranici, která jde směrem Drinopol—Lozen- grad podél staré bulharsko-turecké hranice n východ a od Svilna (Mustafy paše) k Dimotice a končí u ústí Marice na Egejském moři. Min. předseda Venízelos na dovolenou. Z Athén, 4. září. Min. předseda Venizelos příštího týdne nastoupí dovolenou a strávíj na ostrově Krétě. Bašibozucí obsadíli Thrakii. M. Z Kolína n. R., 4. září. (Zvl. telegran „N. L.“) Dle athénské depeše „Köln. Ztgu.“ turečtí bašibozuci, podléhající rozka- zům Envera beje, sdělují spolehlivé zprávy že obsadili celou Thrakii. Majetel německých firem byl dosud jen málo poško- zen, ač hlídači a personál různých obchodníc domů dal se na útěk. Telegrafní úřady želez niční jsou pod tureckou dohlídkou.
Bulhar Port Turek Dolna Mustafa Marika Köln Enver Paříž Drinopol Atény Kréta Kolín carhrad
9 article
Načovič v Cařihradě. Z Cařihradu, 4. září. (K. k.) Bulharský de legát Načovič odebral se do sultánova paláce aby se zapsal do gratulačního archu, vylože- ného za příčinou slavnosti bajramu. Nový bulharský vyslanec v Bukureští. Z Bukurešti, 4. září. (K. k.) Časopisy ví tají sympaticky jmenování Radeva bulhar- ským vyslancem v Bukurešti. V Rumunsku schyluje se k ministerské krisi Z Bukurešti, 4. září. Listy sdělují, že ve vládě rumunské vyskytly se neshody, jež bu- dou miti za následek demisí celé vlády. Napěti propuklo zejména mezi ministrem vnitraa m.-p. Majorescem. Očekává se, že ještě před sejitím se rumunského parlamentu (v polovici října) bude demise podána a nastoupí pak dle všeho liberální kabinet s Bratianem v čele. Proč se zdržuje řecká demobilisace. Z Athén, 4. září. Zprávy z Thrakie, dle kterých turecké vojsko obsadilo tuto zem
Radev Majoresc Cařihrad Bukurešť Rumunsko Atény Thrakie
10 article
úplně, vyvolaly zde určité obavy. Obsazením Gimildžiny a Xanty dostalo se Turecko až k samým novým řeckým hranicím. Za těchto okolností uvažuje řecká vláda, má-li Řecko přikročiti již nyní k úplné demobilisaci vojska. Srbský následník v Peští. Z Pešti, 4. září. Zdejší noviny oznamují, že srbský následník za posledního pobytu v Pešti sdělil srbskému hlavnímu konsulovi Milen- koviči, že zdrží se 10 dní na Lidu a vykoná pak cestu Italií. Seděl prý 11 měsíců v sedle. ale neunavila ho tak nebezpečenství, jak okolnost, že byl u Niše pod ním zastřelen kůň. Také neviděl kolem sebe nic, leč denně umí- rati vojíny na choleru za strašlivých bolestí.
Milena Turecko Řecko Pešť Niš
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Německo-radíkální vzdorosjezd. Jak se podobá, bude úroda na německé velesjezdy letos docela mimořádná. Jakmile se ukázalo, že Tittův Volkstag přes všechnu nevůli a odpor většiny německých poslanců z Čech jest zajištěn, usneslo se zemské ve- dení německo-radikální strany v Čechách, svo- lati do Chomutova na neděli dne 14. t. m. mi- mořádnou rozšířenou schůzi zemského veden strany za účastenství všech poslanců stra- ny, řádných členů představenstva, zástupeů všech organisací strany v Čechách a delegátů německo-radikálních okresních a obecních zastupitelstev. Referenty budou posl. Wolí Pacher, dr. Kriegelstein. Téhož dne konati se bude tamže odpůldne veliký sjezd něme- cko-radikální strany z Čech, zahájen bude starostou chomutovským drem. Storchem vedle vzpomenutých již poslanců budou na něm řečniti poslanci dr. Herold, Hütter a Schreiter a sice o česko-německém sporu, o politické situaci v zemi, menšínovém školství, učitel- ských platech. Je to týž program, jaký si obral veliký Volkstag, svolávaný Volksratem a německými ústřednami okresní a městskou. Čtyřiadvacetičlenný výbor, dosazený těmito korporacemi, pracuje již na stanovách, stá- lého sjezdu německých důvěrníků v Čechách
Tittův Pacher doktor Kriegelstein Storch Herold Hütter Schreiter Čechy Chomutov
13 article
„Boj až do nejzazších důsledků.“ Z Lovosic došla velká zpráva, voličové poslance Hummera usnesli se na důvěrnické schůzi na tom, že pociťují velké zadostučinění nad usnesením Nationalverbandu, že věc Něm- ců z Čech učinil svou věcí a hodlá hájiti právo a čest Němců z Čech. Boj do nejzazších dů- sledků, na němž se Nátionalverband usnesl. stal se prý nevyhnutelný jednáním zemské správní komise, neboť jmenování úřadníků pro inspektorát pivní dávky a pokus via facti zavésti úřadní češtinu na útraty platnosti němčiny ukazuje prý zřetelně, že komise hodlá v bezpráví českým zemským výborem ode vždy provozovaném bezohledně pokračo- vati. Jak zjevno, dopouští se důvěrnický sbor posl. Hummera hříchu proti duchu svatému nejtěžšího druhu, trvaje v poznaném bludu. v čemž sleduje za ním i „Pr. Tagbl.“, který po oficiálním prohlášení presidenta zemské správní komise resoluci bez poznámky oti- skuje. Nepravdy orgánů německého kasinao úřadování zemské správní komise půjdou dále a budou kolportovány obhájcí „cti a práva Němců v Čechách“. Jestliže kdo, tedy Češ mají právo ke stížnostem na jednání zemské aprávní komise, kteráž, vyrvavši z vyrovnaci látky úmluvu o národnostním klíči pro jmeno- vání zemských úřadníků, provádí ji na vlastní pěst a o své újmě, ačkoli po čas neústavního
Hummer Němec Lovosice Německo Čechy
14 article
mezivládí svého má míti na zřeteli naprostou neporušenost dosud v zemské správě plat- ných poměrů a norem a střežiti ji jako okc v hlavě, aby, co jí svěřeno, zase odevzdat mohla právoplatnému zákonitému držiteli zemskému výboru. Mohlo se mysliti, že věrný dosud strážce autonomních práv královstv Českého, hr. Schönborn, nedopustí jim újmy zatím jeho vlastním autentickým prohlášením zjištěno, že se tak již stalo, ne-li ve vší formě tedy dojista aspoň ve věcil Pamětihodno jest, že rozhořčená resoluce lovosických důvěrníků nesrovnává se s jejím koncem, v němž dosti zjevně vystupují prot nejzazším důsledkům. Ponechávajíce úplně po- slancům volbu okamžiku, kdy hodlají zahá- jiti boj proti ministerstvu „Stürgkh-Thunovu“ vyslovují se proti prázdným demon- stracím, jež by mohly parlamentarismus poškoditi.
Stürgkh Thunův Schönborn
15 article
Z Moravy. Dne 3. září 1913. (Podvratná činnost) Moravští klerikálové vedou boj po posledních volbách způsobem, který musí přiněsti škodu ná rodní věci. Už jsme měli přiležitost odsouditi jejich boj proti národním jednotám, který dnes stejně ne- pěkně se vede ve všech krajinských listech strany katolicko-národní, a Národní rada ještě pořád ne- zakročila proti tomuto řádění jistě nevlastenecké- mu. Až vášeň všechno zachvátí, bude pozdě. Po ná- rodních jednotách přišlo na řadu Sokolstvo a nyn hasičstvo. Starosta moravského hasičstva. Vozáb stal se poslancem. Kandidoval samostatně, odsu- zoval jednání dra. Stránského a „Lidových Novin“ ale šel do klubu lidovopokrokového. Za to vyhlášen katolickým listem proti němu boj. On, jako před- seda hasičstva a ředitel Hasičské pojišťovny nemá prý býti poslancem. Proč to? Či po úřadnictvu zemském má dojíti na předsedy různých ústavů. pak na národní učitelstvo — a kdo potom bude směti býti poslancem?Může-li pokladník Ústřední jednoty rašffeisenek msgr. Šrámek býti poslancem, proč ne ředitel Hasičské pojišťovny? JJde námo zásadu, nikoliv o osobu cis. rady Vozába nebo msgr.
Vozáb Stránský Šrámek Morava katolickýnárodní
16 article
Šrámka. Chce-li katolický tisk tlouci do Vozába, ať tluče, ale hasičstvo a pojišťovna přece Vozába nevolily a není správno je poškozovali. A dalš ukázka té nynější práce katolicko-národní strany. „Slovácké Noviny“ hlásají bojkot všech, kdož ne- jdou se stranou katolicko-národní. Tak daleko pře- ce boj politický nesmí jíti, aby se živnosti poškozo- valy a existence ničily. To je přece špatná práce národní. Anebo, na př. v Olomouci je pokračovaci škola řemeslnická a proti ni se zakládá nová s strany katolicko-národní. Či vede se nám tak skvěle, že si můžeme popřát luxus odborných škol dle nátěru politického? Rozvážní činitelé ve straně katolicko-národní by měli uvážiti, že taková práce povede k rozvratu úplnému v českých řadách na Moravě, kde jsme denně vládou odstrkování a kde německá zpupnost roste tak, že dokonce už i ze hřbitovů (Šenov) české nápisy násilím chce od- straňovati. Má-li Národní rada naše poslání své plniti řádně, musí do trpkého jablka tohoto kous- noutí. Čím dříve, tím lépe, dokud velká škoda ne- vzejde české věci v markrabství Moravském.
Šrámek Vozáb Olomouc Morava Šenov katolickýnárodní strana slovácký novina
17 article
Ze Slezska.
Slezsko
18 article
(Česká měšťanská škola na Frýdecku — Kapitál ochráneem německých zá- jmů. — Zase schulvereinské školy. — Jan Pešek zemřel.) Na Frýdecku ventiluje se otázka české mě- šťanské školy. Upřímně řečeno, měla zde býti měšťanská škola již dávno, neboť okres má pře- 43.000 obyvatelů a měšťanky dosud ani jediné. To je možno jen proto, poněvadž z tohoto velikéh počtu obyvatelstva přes 40.000 jest národnosti če- ské. Kdyby zde sídlili Němci, měli by měšťanské školy již dávno, jako je mají v městě Frýdku ačkoliv poctivých Němců není zde právě nejvíce Česká měšťanská škola, dle dosavadního stavu vě- ci, byla by soukromá a byla by umístěna ve Frýd ku. Říkáme docela otevřeně, že se nám tyto pro- posice příliš nezamlouvají, ačkoliv nemůžeme ne- uznat důležitost měšťanské školy pro český živel v městě. Ale je nutno promyšleně postupovat vzhledem k tomu, že na Frýdek poukazuje se jako na místo budoucí české střední školy v tomto kraji, a konečně též nutno bráti v úvahu otázku finanční, neboť o tom přece není sporu, že mě-
Pešek Němec Frýd Frýdecko Frýdek
19 article
V drobném prodejle ranní čísle o sobě . . sa 8n vačarni . . za d k Vo flialkách na venkovš ranní čislo večerní lnseráty plaší se hotově napřod. Předplacení a inserty přijímu administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a expedloe „Národnich Llstů“ Rukoplsy se nevracejl.
Národnich Rukoplsa
20 article
šťanka ve Frýdku by neměla nadějí na brzké zve- řejnění. Snad bylo by lépe uvažovati o měšťanské škole na př. hned v nedaleké Dobré, která by byla dobrou protivahou frýdeckým německým školám. Polské snahy po rozdělení ostravsko-karvin- ského kamenouhelného revíru na dvě části,z nichž pro východní by byl ve Frýštátě zřízen samostatný horní revírní úřad, jak toho domáhá se návrh, podaný na říšské radě poslancem Za- raňským, narazil na odpor podnikatelských kruhů z řad uhlobaronů. Tito zvláštním podáním na mi- nisterstvo veřejných prací, v těchto dnech uči- něným, dovozují bezúčelnost a nepraktičnost ná- vrhu Zaraňského. Dle všeho opět jednou se zde jedná o odpor nacionálních německých kruhů, který provádějí těžířstva pod rouškou odborných zájmů. Kdo sleduje poslední politické události ve Slezsku, tomu neušlo zajisté, že Němci s Poláky již několikráte se povážlivě střetli od té doby, co slezští poslanci dr. Michejda a Londzin se vrá- tili do Kola polského, když toto dalo jim slib intensivního podporování polských zájmů ve Slez- sku. Němci obávají se, aby roztrpčenost ze Slez- ska nepřenesla se též na říšskou radu, a z toho důvodu hledí se vyhnouti všem konfliktům s Po- láky. Ovšem, jestliže uhlobaroni berou německé požadavky takovýmto způsobem v ochranu, pak je na místě konstatovat postupující nacionalisaci německého kapitálu, což do budoucna nevěští pro Slezsko doeela nic dobrého.
Němec Polák doktor Michejda Londzin Frýdek Slezsko
21 article
„Německá“ věc zase již je ohrožena ve dvou obcích, takže nezbude, než aby ji opět zachraňo- val „Schulverein“ německými školami. Obě obce jsou na Těšínsku, jedna je česká, Raškovice, druhá polská. Dolní Bludovice. V Raškovicích, jež mají 1206 obyvatelů, je dle posledního sčitání lidu Němců právě 14. tudíž bude zde i německých dětí velmi pomalu. WLeč to nevadí ani Němcům ani „Schulvereinu“. Však jsou zde děti obyvatelů od- vislých od továrny a ty na rozkaz „pánů“ školu naplni. Ještě před nedávnem nebylo třeba se o Raškovice báti. Leč to byl majitelem továrny Čech. Přišla však nynější hospodářská krise, to- várnu se nepodařilo udržet v českých rukoua dnes, ani ne po době jednoho roku, avisují „Tě- šinské Noviny v obci německou školu. — Něme- cké nebezpečí v Dolních Bludovicích, kde z 2548 obyvatelů, německých a židovských, jest právě 45, jmenuje se Moritz Rohrmann. Tento muž, jenž jest zde velkostatkářem, zmařil za pomoci několika sobě oddaných renegátských stvůr zřízení polské měšťanské školy v obci a letos o prázdninách na své útraty za součinnosti sobě rovných vozil pol- ské děti po výletech, aby je nalákal do německé školy. Jak patrno, jsou prostředky, jichž Němci ve školském boji proti svým odpůrcům používají, právě tak poctivé, jako jejich tvrzení, že „Schul- vereim“ nesleduje cíle výbojné, ale obranné.
Němec Moritz Rohrmann Těšínsko Raškovice Dolní Bludovice Čechy
22 article
V Opavě pochován byl v těchto dnech rada zemského soudu ve výslužbě Jan Pešek. Ač rodák z Čech, z Protivína, přece přilnul ke Slez- iu celou svojí duší a stal se zde jedním z nej- rozhodnějších obránců našich jazykových práv. přes to, že nikdy nevystupoval na veřejnost. Soud- ní rada Pešek pro svoii neústupnost, kde šloo práva českého jazyka, získal si veliké obliby v českých kruzích na Opavsku a v Opavě samé náležel k nejpřednějším a nejváženějším členům české společnosti. Ve Slezsku působil od let osm- desátých a nešel odtud, ani když mu nabízeli jiná, výhodnější působiště. Za svůj nacionalismusa lásku k lidu, z něhož vyšel, byl naší justiční sprá- vou potrestán tím, že, když po 44leté svědomitě službě odcházel na odpočinek, nedostal ani titul vrchního rady. Jenom pochvalný dekret mu z ml- nisterstva poslali a kdyby nebylo jeho, opravdu bezpříkladně svědomité služby, byli by mu upřeli ten... České Slezsko zachová památku Jana Peška povždy ve vděčné upomince.
Pešek Opava Čechy Protivín Opavsko Slezsko Český Slezsko
23 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Jubileum, které Tiszova vláda neoslavuje. Před 100 lety, dne 13. září dle starších, dne 3. září 1813 dle novějších zpráv narodil se v Budině baron Josef Eötvös, vedle hr. štěpána Sěchonyiho, Frant. Deáka a Ludvíka Košuta největší maďarský politik minulého století. Nad své tři veliké vrstevníky vynikl tím, že byl nejen velkým státníkem, nýbrži vynikajícím básníkem a filosofem. Bar. Eötvös, člověk evropského vzdělání, se zármutkem porovnával smutný kulturní a společenský stav své vlasti s osvícenými zeměmi evrop-
Tiszův Eötvös František Deák Košut RakouskoUhersko
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Reflektor v ledovcích.) Bylo rušno na mürrenské stráni, oddělené tisícome- trovou propasti od massivů Eigera, Mnicha. Panny a od jižního pásma bernských ledovců Chýlilo se k večeru a počasí slibovalo po řadě vytrvalých lijáků zas jednou krásný den. Ještě se sice kouřilo dole z lesů, černé skály naproti byly ošlehovány trhajícími se mlhami, vodo- pády nově utvořené ječely a štkaly, a bílé hroty vrcholků jen chvílemi a jakoby straší- delně pronikaly z divoké honby uštvaných mračen: ale, byť se páry kol ještě plazily, byt tu vřelo vše a kypělo, kapalnatělo a šumělo jako pod víkem čarodějnického hrnce, přece chvílemi nad námi i před námi se do obzoru vplétala stuha modrého nebe. Barometr stou- pal: bude tedy zas krásně, příroda se oblékne do svátečního šatu, turisté budou nadšení: ale onoho svůdného divadla, onoho zápasu vichrů se zemí, oněch hor hrůzných a pravých a ne- falšovaných, viděti nebude. Skoro jsme si za- milovali přírodu zamlženou a zataženou a za- pomněli na slavný, letos nevnímavý posu dvojzvuk azuru a ledovcové bělosti v plné slu neční záři.
25 article
Když jsme vyšli o hodinu později d úzké, jediné a „hlavní“ ulice horského městeč- ka, udál se zázrak: mraky zažehnány, nad námi se slabě třepotaly hvězdy. Rázem i vůkol nás zajiskřil život. Obvykle tichá večerní prome- náda zahlaholila změtí jazyků, zamoklé tváře staly se podnikavými, smokingy Angličanů jakoby se zaleskly a německé lodeny zapo- tily odvážností horolezců a idyllické pohodl se proměnilo v předvečer bitvy; dvéře obuvni- ckého krámku byly obléhány, venku se tvořily rozčilené skupiny kolem osmahlých, vousa- tých, klidně z dýmek bafajících vůdců, kteř udíleli rady, chlácholili, povzbuzovali a flegma- ticky přijímali engagement pro příští i přes- příští den, s povýšeným, poněkud ironickým úsměvem nad nezkušeností a nedočkavostí ne- dělních výletníků a s vážným, kolegiálním zá- jmem o podniky několika opravdových lezců I pohodlnější hosté oživovali. Dámy se již nedaly poutat pozorováním výkladních skřín s polodrahokamy a švýcarským vyšíváním, ne- zastavovaly se tak horlivě jako jindy u palič- kujících vesnických dětí, sedících na zápraží domků a táhlým, milým hláskem prozpěvují- cích své lákání: „za tři franky kus, to jsem všecko sama udělala“; milovníci karet, vášniv čtenáři všech novin, starší i mladší pání, kteř by jindy byli již rádi ulehli, všichni odložili o hodinku své nejmilejší zaměstnání, ba i tři Američané, již v houževnatém mlčení a leno- šení, přerušovaném zívnutím a bezúčelným přisvědčováním „yes“, sedávali v salonku před plápolajícím krbem, ukázali se tentokráte na ulici, beze slova se proplétali bzučící společ ností a byli stejně jak ostatní proniknuti pře svědčením, že zítra bude nutno něco „pod niknouti“.
Angličan Američan
26 article
Cíl i způsob tohoto podniku byl převážné většině přítomných samozřejmě jasný: pojede se lanovou drahou po strmém svahu hlubok- do údolí, pak se přesedne na elektrickou drá- hu a pojede přes Wengen až do výše dvou tisíc metrů, a potom elegantními vozy nové dráhy sněhem, ledem a dlouhými tunely dospěje se zcela bez námahy a bez zásluhy, do výšky vy- soko nad 3000 m, do restaurací, upravených s moderním komfortem a přece na místa, osl- ňující svým bělostně velehorským zvukem Ledovec Eigeru, Ledové moře, Jho Panny.. A pak se zas pojede zpátky. A již se roz- proudila nevyhnutelná diskusse se svými obli- gátními Pro i Proti: o nákladu dvanácti milio- nů franků, jímž nová dráha vystavěna,o ztrátách a rentabilitě, o divech techniky a pře- konávání přírody; o plánu železniční společ- nosti, jež hodlá v stavbě dráhy pokračovatia i nejpohodlnějším cestovatelům, mají-li jen zdravé srdce, umožniti, aby se — pomocí liftu. stoupajícího kolmým tunelem do výšky nad 4000 m — dostali až na samý vrcholek Panny. Odpůrcové, jimž odpor ostatně nepřeká- žel v plánu, že se zítřejší vyjíždky rovněž zu- častní, měli hned po ruce své protiargumenty blasfemie, urážka svatých hor, porušení sa- moty, zkáza poesie, vpád barbarské civilisace na panenskou půdu přírody atd. Na to se jim dostávalo odpovědi, že přece dnes i každý horolezec užívá kulturních vymožeností, kráčí cestami již před ním raženými, je vděčen za moderní dopravní prostředky, za mapy a kom- pasy. Replika zněla zas, že cos takového je přirozené, ale že se kouzlo hor nadobro ztratí když se za krásné pohody vypravuje na hor- ské trati čtyřicet až padesát vlaků denně, jež nesou na čtyři tisíce passažérů a čtvrtinu jich vychrlí na úpatí, na plateau a na nejvyšší jho křišťálných ledovců.
svatá hora Wengen Eiger
27 article
Tato všední nezávazná debata ještě ne- dozněla, když pozornost všech byla upoutána nečekaným zjevem: Se závratné výšky bílých svahů Panny, právě s konečné stanice oné dráhy, o níž se vedla pře, zazářilo světlo. I dole v roklině, na úpatích, svazích, vrchol- cích nižších hor blo již plno plamenů: nahoře však hořelo to in: nsivněji a přece chladněji. A od světla shor. vycházela úzká přímka jež teď se pošinula a teď se stáčela, šíříc se kuželovitě, úžíc se v mlnný sloup a pojednou zdánlivě mizíc: to proto, že sami jsme byli vhlceni v její zář. Sotva jsme se probrali z okamžitého oslepení, sledujeme zas nové po- vlovné pohyby reflektoru, jenž nyní na chvili spočinul klidně: svítí na ohromnou sněhovou plochu proti wengenské alpě, odkud za dne je slyšeti hromový třesk řítících se lavin a vi- děti jejich vodopádovitý útěk do hlubin; svítí na sousední ledovcový výběžek, jenž, rozeklán a rozryt, padá dolů až skoro k silnici, jako ne- foremný drak, sahající z pod svého krunýře ostrými drápy po oběti, do níž by se zakousl, a svítí světlem, jež se šplhá na druhý bok strá- ně, na zelená, teď černá, šťavnatá pastviště, odkud k nám mlhami pronikávalo monotónní zvonění kravských zvonců. Teď nový prudký obrat, a reflektor vrhá marné své světlo do prázdna; kus světlého kužele rýsuje se šikmo
28 article
nad ním, ale noční výšky pohlcují pokračování světla, jež selhává jako nedokonalá zbraň bídně krátkým dostřelem. Stál jsem, magicky připoután k nezvyklé podívané. Upíral jsem pohled k pramenu svě- lla, linoucího se z pevného bodu, jakoby z ma- jáku prostřed zkázy a smrti a moře. Chladným tím okem, vysílajícím do daleka zkoumavý svůj hled, měnil se mi aspekt celé krajiny. Tec vskutku, zdálo se mi, není tam již pouze dravči příroda, je to zvíře osedlané člověkem, je to hmota duchem proniklá. Zapomněl jsem na malé nechutnosti turistické civilisace a kořil se důmyslu, odvaze, vytrvalosti lidské pionýr ské práce. Reflektor v ledovcích — příroda a duch! Hlavou mi šlehla reminiscence na ne- dávnou událost: s tohoto místa zde, kde sto jím, bylo prý před půl druhým měsícem daleko- hledem, ba i prostým okem viděti let aviatika Bidera, jenž prvý se odváživ přeletět přes Pan- nu, šťastnější svého předchůdce, zahynuvšího předloni nad Simplonem, vykonal zdárně velký svůj podnik a přistál bez úrazu až za italskou hranicí. Jaký to byl pohled! Jak tenkrát se k sobě družily a vespolek zápasily přírodaa duch! A jaké perspektivy otvírají se nyní! Zde ve Švýcarsku: nad Bodamským jezerem krouží Zeppelinové, nad Čtyřkantonským vznáší se v hydroaeroplánu Labouret, nad Ženevským jezerem se koná mecting vzduchoplavců tváři v tvář jehlancům savojských hor: Suďte si sportu turistickém a o aviatických pokusech jakkoli, jisto je, že onen výsostný pocit alpi- nistů: „jsem tři tisíce metrů nad mořem mnohem výše nad lidskými starostmi“, dnes již není privilejí horolezců, že jest překonán a za- stíněn; naše schopnosti, závodící s dovednosti kamziků, jsou předstiženy, předhoněny, před- letěny výmyslem kultury, výkonem lidských perutí, jež netušeným způsobem variují odvěké naše thema: příroda a duch.
Bider Zeppelin Švýcarsko Simplon
29 article
A spolu jsem poznával nové nebezpeči našich dnů: Kdo dnes, ať pod vlivem moder ních hesel, ať podmaněn názorem, dá se uchvá- tití obdivem technických vymožeností, extas vzletů, „písněmi železa“, rytmem továrních strojů; kdo, sám jsa v odborných otázkách lai- kem, rozplývá se v jakémsi druhu inženýr- ského lyrismu, je vydán nebezpečí, že, sám ruky nepřiloživ k dílu, stane se Jehce — fili- strem, o nic více sympatickým nežli šablo- novití zbožňovatelé romantických přírodních krás: stane se spokojeným dědicem pohodlně přejímané kultury, stane se domýšlivým pový- šencem, jenž shlíží útrpně na předešlé gene- race proto, že nestavěly z betonu a nedívaly se na aeroplany. Jako stimulans neukojitelné lidské touhy po poznání a objevech, ne jako přerušení vší tradice; jako jeden z plodných kulturních faktorů, ne jako jedinou a samo- spasitelnou naději: tak pojímám nově se ro- dící, tak mnohoslibné, byť lomozné a leckdy vtíravé pathos moderního vztahu k otázkám lidské budoucnosti i modernistického boje.
30 article
zračícího se v životě i umění, proti přežilým útvarům. Jsou, kdož míní, že teď lze všechno dostati pod jedinou střechu, vše různící se zá- hady vyložiti jediným uspokojivým způsobem. monisticky smířit přírodu a kulturu a překle- nouti propast mezí duchem a hmotou. Naproti tomu duše, nezařaditelné do systému jediného -ismu, zůstanou si — ne pessimisticky, ales pocitem dramatičnosti — vědomy základního rozporu v životě i všem dění kol: a hlásají-li dnes nadaní cizí spisovatelé-žurnalisté ten- denci, že i na Niagaru nutno se dívat jediné s americko-utilitářského hlediska, tedy pohle na světla, zářící se závratných výšek hor, posi- luje nás, duše dvojdomé, v přesvědčení o ne- slučitelnosti, zásadním dualismu a nutném, ne- ukončitelném boji dvou protilehlých principů v nás i mimo nás; s radostným díkem za dary moderní a nejmodernější doby, v plném a klad- ném vědomí své přináležitosti k dvacátému věku, dáváme na se přece působiti hlasům vábných a neproniknutelných tajemství a ne- zpyšněvše triumfálními pokroky lidské my- šlenky, ctíme nepřátelskou přírodu a skláníme se pokorně před velebou prostoru, hvězd velehor.
Niagara