1
masthead
16. aubna 1905.
2
masthead
I. Příloha „Národních Listu“
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Před výstavami.
= S jarem přilétají vlašťovky do země
obrazy do výstav. Výroční výstavy Krasoumné
jednoty už ode dávna připravují se vždy k Ve-
likonocům a »Manes« nás navyká poslední léta
na svoje zvláštní jarní výstavy. V Rudolfinu
umělci ze všech zemí evropských, pod Kinskou
zas jenom domácí a jenom »Manesáci«. Umě-
lecký zájem naší společnosti, bez tak jen a jen
upjatý k výstavám nebo se v nich zpružující.
Kinská
Uma
6
article
má své velké hody jarní; referenti mají pln
ruce práce, aby učinili zadost všem poptávkám
a do svatojanských dnů jsou všichni jako utlu-
čeni. Do té doby musí vydati kde jakou ducha-
plnost měli a nad to jsou štváni vyslovovatis
o všem a o každém, komu právě napadlo nebo
se uzdálo zaslati něco na výstavu. Obecenstv
si přeje od nich dostati pohodlný návod k tomu,
co si má o kterém čísle výstavním myslit, a
by mělo dbáti, aby je dobře vidělo, a spousta
maliřů a sochařů pročitá kritiky aspoň za tím
účelem, aby se přesvědčili, jsou-li v nich »uve-
deni« či ne. Touha po veřejnosti v atelierech
a výstavách je nebývalá, ať doznaná nebo po-
píraná, proto nestačí míti své dílo na výstavě,
a trpělivě čekati, nalezne-li je tam který obdi-
vovatel a amatér; je zde ještě přání, aby seo
nich mluvilo a psané slovo aby k nim dirigo-
valo proudy návštěvníků a opakovalo jméno pů
vodcovo tolikrát a tak, až by náležité utkvělo
v mysli oné rozmarné, nevypočitatelné, nenávi-
děné a zbožňované, vysmívané a lichocené vždy
ale nanejvýše potřebné massy zvané obecen-
stvem. Poměr mezi dilnou umělecké prácea
veřejností také se poněkud změnil. Druhdyz
ní vycházela díla jednotlivci objednávaná a pro
ně provedená. Veřejnost o nich zvěděla mno-
hem, mnohem později; třeba teprve po stale-
tích stala se jejím majetkem. Teď nejdříve vy-
stupují práce na veřejnost, aby tam zlákaly jed-
notlivce do atelierů. Instituce výstav měla by.
7
article
podle zdravé logiky, býti nanejvýše prospěšnou
pro osobitost, pro individualnou svobodu a vol
nost uměleckého tvoření. Umělec může poslou-
chati jedině hlasu svého hnutí, vnitřní nutnost;
může tvořiti bez ohledu na cizí, jemu třeba se
příčící přání a žádosti. Při práci může plně
rozvinouti svoji uměleckon osobnost a indivi-
dualnost a na výstavách bychom měli právo
očekávati nezkrácené projevy osobních mo-
hutností! Někdy tomu tak bývá, nejčastěji,
však ne, a sami umělci toužívají zase po čašieh
bezvýstavních a po jednotlivých amatérecha
přímých objednavatelích místo po kupcích, kte-
rých neznají. Výstavy totiž jen zdánlivě povzná-
šejí, spíše snižují a degenerují. Obraz tam za-
slaný má uloviti — net oršete se pro toto banální
slovo — kupce a podaří se mu to snadněji,
když vyhovuje vkusu mnohých, nežli když své-
hlavé se spolehá na vzácného jedince s indivi-
dualitou umělcovou souhlasícího. Průměrnýa
tedy ne vysoký a zvláště vypjatý vkus umělecký
rozhoduje o osudu díla a sice už před výsta-
vou, hned při jeho vzniku. Neznámě uměle
množství díktuje svoje matné podmínky; s neji-
stými a znepokojujícími ohledy naň maluje se
obraz a modeluje socha a co by snad jinak
a jindy vybujelo v dilo silně odlišného a samo-
bytného života, přechází, obmyslně nebo i bez
dečně, v kompromisní bezbarvost.
Na jedné straně tedy diktuje množství ka-
rakter a snižuje možnou jakost díla, na druhé
umělci sami se na vzájem jen na výstavách matou.
Struggleforlife v těchto stálých a velikých bit-
vách barev, sádry, mramoru a bronzu bičuje
bojovníky k nápadnostem, bravurnostem; jeden
druhého hledí překřičet, o pozornost a přitažli-
vost připravit vždy novou neobyčejností, která
přiliš často svede k nehoráznostem a bizareriím.
8
article
Po klidu v produkci je veta, proud její nemůže
se rozlít v proud majestátně plynoucí; všady to
viří, klokotá, ve vysoké ale pomijející vlny
vzpírá. Velký díl matenic dnešního umění má
zde svoje kořeny a příčiny. Ale také jednotlivi
umělci sami sobě jsou znepokojujícími soupeři
Kdo je silný, mocně upravený karakter uměle-
cký, nedá se sice snadno vyšinouti z dráhy.
která jej vede k prohloubení a zmohutnění,
zdalnění vlastní polence a její produkce, mnozi
však, nadaní, nechávají si porušiti potřebný klid.
Ony nápadnosti a bizarnosti podražďují chutě
obecenstva, požívajícího i kupujícího, zbavují je
smyslu pro požitek zdravé, solidné a živné stravy
umělecké, žádají si kaviaru, truflí a vždy nových pi-
kantností, budících víc hlad, nežli jej ukájejících. Je
tu stálá touha po něčem vždy novém; je jako
by mluveno, nedbati a neceniti obrazu předmělem
a pojmutím předchozímu téhož umělce podebného,
třeba vyvinutějšího. Pojem vývoje zaměňuje se
představou neustále nové změny a umělci sami,
chtě nechtě, mučí se o tyto novosti: Sotva že
se někde našli, už hned se zase sami opouštějí
a namahají nalézti nebo vynalézti něco zcela
jiného, aby jen obecenstvo a kritiku udrželi při
rozdrážděné chuti. Tento shon vysiluje a niči.
Místo pevného a klidného sebeuzavření, silného
stravování a zdravě přeměny dojmů a poznatk
živola a přírody — nervosni neklid, násilné auto-
suggesce na základě soupeřícího umění a hroz-
ného vlivu uznané veličiny obecenstva.
9
article
Mají-li hlasy kritické jakou moc a povin-
nost, vůči umělcům a obecenstvu, pak ji jistě
neplní výrazy nespokojenosti nad tím, že umění
naše, i nejmladší, není dost rozbouřené a ve
stálé revoluci, že není dost rozbujnělé. Jejieh
úlohou by spíše mělo býti, rozpoznávat, kdy
umělec je na své, sobě i povaze kmene přiro-
zené cestě a upravovati mu místo a poklid, aby
toto své a naše co nejitensivněji přivedl k roz-
kvělu. Mít svůj osobitý život duševní, svůj vlastní
poměr ke skutečnosti, svůj zorný úhel pozoro-
vatelský, nalezati v přírodě svoji krásu a zn
ji vyvažovati, v tom přece leží všechna podstata
pravého umění. Ostatní je dovednost, třeba
nnohdy skvělá.
Vliv výstav na tvoření umělecké je vždy
o dvojím ostři. Dnešní výslavy podávají příliš
mnoho, rychle a hlavně přiliš mnoho rozmani-
lěho. Šíří a rozmnožují poznání sic, poskytují
možnosti stupňovati požadavky a udržovali pro-
dukei snad i v stoupající činnosti, ale zároven
ptinášejí s sebou nebezpečí velikého porušování
nysli i práce. Objevují se na nich velké aneb
nápadné osobnosti umělecké, druzí podléhají je-
jieh dojmu a vlivu a nemají nic chvatnějšího
na práci, nežli se jim co možná přizpůsobiti
10
article
Druhdy to byli starší mistři v galeriích a ko-
stelích, kteří byli napodobováni. Poznali jsme,
že tyto napodobeniny zdržují vývoj a zatratili je.
Dnes jsou to současníci, kteří se stávají dru-
hým vzory a nepřestává to proto být hříchem
proti duchu uměleckému. Snadná komunikac
osobní, snadný transport věcí nad to přivádějí
tyto vlivy v kaleidoskopní mžikové střídání. V
tomto nepřetržitém víru je arci těžko uchrániti
individualitu slabou, nebo jen slabší, za to je tím
silnější, která se jim nedá strhnouti.
Pomyslete si jen, že byste vstoupili do vý-
stavy v Praze bez katalogu a jmen autorů na
obrazích. Kolik uměleů našich, našeho cítěnía
karakteru, byste rozpoznali v celé té internacio-
nálné směsi? Mnohého Němce byste mohli omy-
lem mít za Čecha a mnohého Čecha za Fran-
couze neb Španěla. Tak jsou umělecko-etnické
hranice pomíseny a rozmazány.
Arci, silný podrobuje si vždy slabého, ve
všem, i v umění a množství našich uměleů
stále vzrůstající, přirozeně obsahuje velmi
značné procento takových slabých. Zatím máme
z tohoto zmáhajícího se počtu radost, nepři-
pouštějíce si myšlenku, je-li to dobrý poměr
k potřebě, ale nadejdou doby, musí přijíti, kdy
při revisi musí být mnoho vymítěno, co je jen
dovedností, abychom mohli s tím větší láskou
přilnouti k silnému umění a je mocně vyzved-
nouti ve vážnosti.
Němec
Čecho
Fran
Španěl
Praha
11
article
»Průměrný umělec v hladovém dychtění po
novosti předmětové, ale neschopný vlastní ideál
viditelného sám pochopiti, ztroskotává na zdán-
livě obyčejném, aneb zdánlivě prázdném ve světě
zjevů; jeho obrazy potřebují zvučivých titulo
anebo domnělé nebo předstírané novosti motivu,
co má býti náhradou za scházející novost vi-
dění. Na druhé straně podrží onen uměle
smysly svěží, který své dílo srovnává ani ne tak
s tradicí dekorativních maleb, jako s krásou,
kterou mu skutečnost přináší; pak nalezne iv
předmětu zdánlivě všedním popudy ku zdoko-
nalování se stále větším, jež potom dále vede
k dokonalosti samé.« Tato trefná slova nejsou
spekulativním výsledkem nějakého filosofického
theoretika, pověděl je R. A. M. Stevenson, ma-
líř, který dovedl pozorovati přírodu i umění.
Číše Mussetova by měla být symbolem každé
dílny umělecké a provázeti každého umělce n
pozorovacích cestách světem. Po ní také se
sháníme a pátráme, když se nám dílo nabízí.
Výstavy na pravém a levém břehu Vltavy,
obsahující tolik práce a tolik nadějí, tolik snah
a tolik stroskotání, budou navštěvovány tisíci.
Každý z nich bude hledati svě, sobě miléa
přístupné. Nabídky nalezne na všech stranách.
Touha po poznání bude veliká, žádost nějaké
sensace ještě větší, ale geniální dílo nehledí se
zamlouvati, nýbrž podmaňovati a přesvědčovati.
M Stevenson
Mussetův
Vltava
12
article
Je to vždy dospota a dobyvatel a tím obyčejné
množství znepokojující. Zároveň však, co dobývá
pro sebe, co rozšiřuje svoje panství, dobývá pro
nás nové obvody obradostňujících požitků, v pravdě
nových a trvalých. Těch jsme také dychtivía
žádostivi. Budeme prohližeti obrazy, mnoho
obrazů a soch, kreseb a rytin dojista nám
mnohé na chvili bude milé a příjemné, ale
přemnohé také zmizí z paměti a citového zvl-
nění, jakmile vykročíme z výstavy ven. Nelze
jinak očekávati. Příliš mnoho štělců, dlát a je-
hel je všude v činnosti; příliš mnoho drobné
mince razí se v umění, všady a také u nás.
Zájem o umění, platonický i praktický, valně
oproti starším dobám se nezvýšil. Snad dokonce
jeho suma zůstává stejná; jenom na širší vrstvy,
na větší počet jedinců se rozetřel a to jeho
intensitu u nich zmenšuje. Mohlo by se dobře
řici, že všechno to je v pevném poměru jako
jsou síly fysikální, které se v sumě nikdy ne-
množí, ale také nikde a nikdy nemizí. Jenom
jejich činnost a účinnost přechází sem tama
přeměňuje se. Jistě se nám nedostává velkých
koncentrací v umění, umělcích a mecenství. Ta-
kových, které by okolí ozařovaly, které by po-
držely svoji božskou posvátnost vůčí klanícímu
se množství. Spousty drobných světýlek a bli-
kotek dožadují, abychom prý o ně pečovali,
starali se a podporovali je, neboť prý jsou také
světla. Poznáte je podle jejich žebronění. Velká
světla jsou hrdé a oslňující mocnosti. Podivno
Vydávají rozkazy, ale málo se starají, poslou-
chá-li je kdo. Jsou to altruisté v nejkrásnějším
smyslu. Rozdávají dobrodiní, aniž by se zdr-
žovali požadováním kvitancí. Jejich štěstí leží
ve vlastním plápolu a naše v tom, že jím ozá
řeni, svoje vnitro a své okoli cítíme prostoupeny
kouzlem jejich svatozáře.
Karel B. Mádl.
Mádl
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Potřeba spravedlivého disciplinár-
ního řádu.
Není stavu tak nesvobodného jako stav uči-
telský. Ujařmenost učitelstva národních škol
stala se příslovečnou a spjata je s učitelstvem
tak těsně, že dosud potřebí jest učitelstvu bojo-
vati o to, by uzákoněny byly určité, jasné a
přesné disciplinární předpisy, které by konečně
učitelstvo vymanily z tísnivé libovůle dozorcůa
školních úřadů.
Co jest v každém jiném veřejném úřadě
samozřejmo, aby totiž vydána byla určitá usta-
novení o povinnostech a případných trestech,
je-li povinnost porušena, toho nutno teprve na-
šemu učitelstvu se domáhati. Dosavadní stav
disciplinárních předpisů je pramenem právní
nejistoty, posiluje zvůli nesvědomitých nadříze-
ných a nepodává učitelstvu náležité právní
ochrany a učitel vystaven libovolným ústrkům,
pronásledování, přestává býti svobodným obča-
nem, vědomým si svých práv a svého legálního.
14
article
určitě a přesně vymezeného poměru ke společ-
nosti státní a stává se přirozeně sluhou jedno-
tlivců, moci své zneužívajících, nemá-li dosti
síly a možnosti stavěti se jim vytrvale na od-
por. Tato nesvoboda, tato nejistota právního po-
stavení nutně působí škodlivým vlivem na jeho
konání, projevy, a nutně odráží se v jeho povaze
a jeho práci paedagogické. Člověk chvějící se
o své postavení před každým, kdo má nad ním
jakoukoliv moc, člověk, který při sebe menším
přestupku a sebe menším opomenutí své povin-
nosti strachovati se musí svých nadřízených, aby
vůči němu nepoužili nejpřísnější libovolné kázně,
člověk, nemající pevné právní půdy pod sebou
a tapající v ustavičných trapných nejistotách,
nebude-li proti němu kdykoliv se komu zlíbí po-
užito nejpřísnějších trestů, takový člověk
nehodí se naprosto za vychovatele, za tvůrce
karakterů, za pěstovatele povné povahy. A tu
právě přestává otázka spravedlivého disciplinár-
ního řádu býti otázkou stavovskou, a stává
se nutným požadavkem celé ná-
rodní společnosti, kteréž přece nemůže
a nesmí býti lhostejno požívají-li vychovatelé
národního dorostu plné právní ochrany a jsou-li
náležitě přesnými zákonnitými předpisy chránění
proti libovůli a zlovůli kohokoliv čili nic. Musí-li
učitelstvo měniti své politické chování, občanské
vystupování a vůbec projevy svého nitra pod ná-
tlakem tuhé disciplinární praxe jak se tomu
kterému představenému zlíbí, pozbývá nejen
vnitřního uspokojení se svým povoláním, ale
upadá i v nevážnost u myslivých, pevných, ka-
rakterních lidi, a pozbývá vlastně pravé cenya
významu v občanském životě. A to nemůže býti
lhostejno nikomu, zvláště my máme mnoho příčin
starati se o konečné osvobození učitelstva, jehož
význam v naší národní společnosti podceňovati
nelze.
15
article
Základní příčinou tak mnohých, do neb
volajících útisků učitelstva nemožno označiti
ducha školských zákonů. Ten jest celkem dosti
liberální, ale svojí povšechností, neurčitostí, ne
úplností daly zákony mnohým malým velikánům
do ruky knutu na podřízené učitelstvo, které bylo
pronásledováno někde dlouhými vyšetřováními
často i pro pouhé podezření. Ze zákon sám nebyl
a není tak krutý, jak krutým jej někteří okr. in
spektoři a hejtmani vůči učitelstvu učinili, do-
kazuje nejlépe různá praxe disciplinárního jed-
nání v různých okresích. Kdežto v jednom okrese
školním žilo a žije učitelstvo celkem svobodně
nechikanováno a nemučeno inspektorem, bylo
učitelstvo v sousedním okrese pronásledováno
do krajnosti. Hotovým bičem na učitelstvo stal
se některým smutně proslaveným okr. inspekto-
rům § 54. říš. zákona z 2. května 1883, který
ukládá použiti proti učitelstvu prostředků dis-
ciplinárních, „kdyby chování jeh
kromě školy uráželo vážnost stavu
učitelského, nebo škodlivé bylo
působení vychovatelskému a uči-
telskému.“ Do široké neurčitosti tohoto po-
divně styllisovaného článku dovede takový
„ostrý“ školní inspektor vsunouti všechno. Kon-
flikt s farářem, zúčastnění se politické schůze,
nedorozumění nějaké se sousedy, členství v ně-
kterém spolku, příslušenství pol. strany, to vše
uráží dle jeho názoru vážnost stavu učitelského
Kon
16
article
Což divu, že za takových okolností přišly
na některých školních okresích k platnosti i —
anonymní dopisy, jež úplně postačily, aby na
jich podkladě zavedeno bylo s učitelem discipli-
nární šetření, a že někde z pouhé osobní ne-
vraživosti, z klepů a doslechů učitelstvo krutě
pronásledováno. Pravím určitě na některých
školních okresích, a to právě nejlépe dokazuje
nepostačitelnost nynějších disci-
plinárních předpisů, poněvadž dle nich
nastává různotvárná praxo, vysazujíeí
učitelstvo na milost a nemilost představených,
jimž je volno dle dosavadních zákonů buď přís-
něji nebo méně přísněji učitele potrestati.A
vskutku, co spravi někde domluva inspektorova,
to jinde trestáno přesazením na nejhorší místo
v okrese, odnětím pětiletých přídavků ke služ-
nému a pod.
A právě tato neurčitost, nejednostejnost.
tato možnost trestati libovolně, je na dále ne-
udržitelnou. V říšském školním zákoně v § 54.
sice se slibuje, že „zevrubná ustanovenío
disciplinárním vyšetřování vydají se zákonodár-
stvím zemským,“ a že propuštění že služby ne
může se státi než „na základě předchozího, řád-
ného disciplinárního řízení,“ ale naše zemské
zákonodárství až na 10 paragrafů ve III. části
zemského zákona z 19. prosince 1875 (§ 38
až 49.) dosud neustanovilo zevrubně ničeho
O celém aktu tak vysoce pro právní jistotu uči
telskou důležitém, jakým je disciplinární vyše-
třování, nepraví se ničeho více, nežli že „vy-
šetřováním má se skutečný příběh ve spisech
zavrubně na jisto postaviti a má ono obsahovati
též ospravedlnění obviněného.“ Co se má vy-
šetřovati, jakým způsobem, jak má ospravedlnění
se uvažovati, kdo má vyšetřovati, za jakých okol
nosti a v jakém způsobu má vyšetřování se nésti
jak obhajování obviněným umožniti a p. v., o tom
se nepraví ničeho.
17
article
Tak vystaveno neurčitosti a nejasností před-
pisů učitelstvo vskutku blahovůli okresních in-
spektorů a odevzdáno jim na milost a nemilost
odkázáno pouze doufati ve volnější a humannější
praxi. A proto nelze na dále tento stav právní
nejistoty udržeti a v některých zemích již učiněn
je nejistotě té konec. Tak přijata sněmem bu
kovinským osnova nového řádu disciplinár-
ního, zpracovaného na moderních zásadách ju-
stičních, přijat méně pokrokový, ale dosti dobrý
disciplinární řád ve Štyrsku a zákonem daným
dne 29. ledna 1905 čís. 27. z. z. vydán nový
disciplinární řád pro učitele na Moravě.
U nás již roku 1902 podal poslanec Jose
Anýž petici Z. Ú. S. J. U. sněmu království
českého za uzákonění změny disciplinárního
řádu, a zemský výbor vskutku vypracoval před-
lohu osnovy tohoto zákona, kteráž odkázána
školské komisi. (Zpravodaj posl. E. Špindle r.)
Návrh zákona není sice úplným splněním
příslušných přání učitelstva, ale jest velice
schopným státi se základem k vypra-
cování dokonalého disciplinár-
ního řádu, s jehož vydáním nen
možno na dále odkládati, nemá-li uči-
telstvo i na dále zbaveno býti práv, jež mu ja-
kožto důležitému činiteli v kultuře národa patří,
a nemá-li na něm dále páchána býti — ne-
spravedlnost.
Jest velmi na čase, aby se tedy i u ná
otázkou spravedlivého disciplinárního řadu hnulo
ku předu.
Budeme otázku tu pilně sledovati
Jose Anýž
Štyrsko
disciplinární řád pro učitel na Morava
20
article
(Zaslán o)
Úvěr osobní, ve smyslu videňské an-
kety (kapitalisování služného) poskytuje pense schop-
ným úřadníkům s ročním platem od 1800 K a
pensistům od 1200 K do výše ročních příjmů i více
Normální úrok. Nepatrné splátky. Pražská záložna.
Praha, Ferdinandova tř. 22. Proti známce prospekt
vysvětlení.
7406
Praha
Ferdinandov třída
22
article
MUDr. Ant. Mastný,
MUDr. Ant. Mastný,
porodník, ženský a prakt. lékař v Karlíně, ná
roží Vitkovy a Královské třídy, ordinuje 9—10, 2—4.
8393
vara Ovove rekam kat
Objednal jsem u Vás 25.000 kusů plechových
plakátů v trojím provedení, z nichž dosud 15.000 kusů
v poměrně krátké době bylo mí dodáno. Že
při podobných objednávkách přísné činím požadavky
pokud se týče provedení plakátů, o tom měli jste
přiležitost se přenvědčiti a proto nevá-
hám Vám nyní vysloviti své plné uznání
nad dodanými plakáty, jichž pěkné
vkusné provedení a též mírná cena zcela
mne uspokojily-
Podaří-li se Vám každého zákazníka tak uspoko
jiti svými výrobky, jako se Vám to u mne podařilo
zajisté že závod Váš záhy dodělá se značných a trva-
lých úspěchů v nesnadném zápase s vynikající v tomto
oboru konkurencí zahraniční, najmě francouzskou
německou.
Přeje Vaší vytrvalé snaze hojného zdaru, trvám
v dokonalé úctě
Dr. Fr. Zátka.
V Karlíně, dne 16. března 1905.
MUDr
Antonín
Mastná
Vitkův
Zátka
Karlín
Francie
27
article
Základové kr
Základové kr
Celé ve dvou dílech po K 4.50 a dodatek k II. dílu za K 1.50 nebo
v 9 seš. po K 1.50, nebo váz. díl I. K 5.50, díl II. i dodatkem K 7.—.
Úvod theoratický. Čtyřruční cvičení v 5 tonech a v různých rozděle-
ních taktů, pouze na bílých klávesách. Pausy. Cvičení prstová a čtení baso-
vých not. Cvičení ve střídavých nástupech. Synkopy
Dvouruční ovičení se samostatně vedenýma rukama.
Čtyřruční cvičení s použitím černých kláves. Osmičky. Cvičení v rozsahu
sexty. Předběžné cvičení ve frasování.
Cvičení v šestnáctkách. Cvičení prstová o jedné ruce, druhá do-
provází. Spojování a členění tonových skupin čtyřručně: Turnaj. Slavnostní
předehra. Rondino.
Prstová ovičení. Čtyřručně: Polonaisa. Ant. Dvořákovi. Upomínka n
Schumana. Vojenský pochod. Český tanec. Barcarolla. Mazurka.
Accordický podklad k násl. ovičením: Rhytmické vari-
anty. Etudy. Rozložené trojzvuky na bílých klávesách. Romance. Pře-
kládání a podkládání prstů. Rozložené accordy. Odříkání. Do kola. Dvoj-
hmaty. Valčík. Česká polka.
Pokračování v rozlož. trojzvucích. Překládání rukou. Studie
k rozkladům accordů. Thema con variazioni. Kovářská
Prstová cvičení a etudy. Praktické užívání rozlož. trojzvuků.
Měnění prstů při dvojhmatech. Skoky a chromatika. Consolation. Kolo-
vrátek.
Na pažitě. Valčík. Podálová cvičení. Touha. Rozložené septimové
accordy. Trilková studie. II. Valčík. Varianty. Scherzo. Furiant.
(Dodatek jako samostatné dílo). Stupníce.
Dílo toto nemůže žádné druhé v celé hudební
literatuře předstihnouti.
Největší sklad klavírní literatury koncertní, salonní, ta-
neční i pomocné, ke kterýmkoli klavírním školám.
Hudební závod. — Antikvariát. — Hakladatelství.
Dvořák
Mazurek
Romanka
Skok
Schuman