ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 c734b150-78e7-11dc-9b8f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 50 celkem · entity: person 38, place 23, org 3, work 3
1 masthead
16. aubna 1905.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listu“
3 masthead
K čislu 105.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Před výstavami. = S jarem přilétají vlašťovky do země obrazy do výstav. Výroční výstavy Krasoumné jednoty už ode dávna připravují se vždy k Ve- likonocům a »Manes« nás navyká poslední léta na svoje zvláštní jarní výstavy. V Rudolfinu umělci ze všech zemí evropských, pod Kinskou zas jenom domácí a jenom »Manesáci«. Umě- lecký zájem naší společnosti, bez tak jen a jen upjatý k výstavám nebo se v nich zpružující.
Kinská Uma
6 article
má své velké hody jarní; referenti mají pln ruce práce, aby učinili zadost všem poptávkám a do svatojanských dnů jsou všichni jako utlu- čeni. Do té doby musí vydati kde jakou ducha- plnost měli a nad to jsou štváni vyslovovatis o všem a o každém, komu právě napadlo nebo se uzdálo zaslati něco na výstavu. Obecenstv si přeje od nich dostati pohodlný návod k tomu, co si má o kterém čísle výstavním myslit, a by mělo dbáti, aby je dobře vidělo, a spousta maliřů a sochařů pročitá kritiky aspoň za tím účelem, aby se přesvědčili, jsou-li v nich »uve- deni« či ne. Touha po veřejnosti v atelierech a výstavách je nebývalá, ať doznaná nebo po- píraná, proto nestačí míti své dílo na výstavě, a trpělivě čekati, nalezne-li je tam který obdi- vovatel a amatér; je zde ještě přání, aby seo nich mluvilo a psané slovo aby k nim dirigo- valo proudy návštěvníků a opakovalo jméno pů vodcovo tolikrát a tak, až by náležité utkvělo v mysli oné rozmarné, nevypočitatelné, nenávi- děné a zbožňované, vysmívané a lichocené vždy ale nanejvýše potřebné massy zvané obecen- stvem. Poměr mezi dilnou umělecké prácea veřejností také se poněkud změnil. Druhdyz ní vycházela díla jednotlivci objednávaná a pro ně provedená. Veřejnost o nich zvěděla mno- hem, mnohem později; třeba teprve po stale- tích stala se jejím majetkem. Teď nejdříve vy- stupují práce na veřejnost, aby tam zlákaly jed- notlivce do atelierů. Instituce výstav měla by.
7 article
podle zdravé logiky, býti nanejvýše prospěšnou pro osobitost, pro individualnou svobodu a vol nost uměleckého tvoření. Umělec může poslou- chati jedině hlasu svého hnutí, vnitřní nutnost; může tvořiti bez ohledu na cizí, jemu třeba se příčící přání a žádosti. Při práci může plně rozvinouti svoji uměleckon osobnost a indivi- dualnost a na výstavách bychom měli právo očekávati nezkrácené projevy osobních mo- hutností! Někdy tomu tak bývá, nejčastěji, však ne, a sami umělci toužívají zase po čašieh bezvýstavních a po jednotlivých amatérecha přímých objednavatelích místo po kupcích, kte- rých neznají. Výstavy totiž jen zdánlivě povzná- šejí, spíše snižují a degenerují. Obraz tam za- slaný má uloviti — net oršete se pro toto banální slovo — kupce a podaří se mu to snadněji, když vyhovuje vkusu mnohých, nežli když své- hlavé se spolehá na vzácného jedince s indivi- dualitou umělcovou souhlasícího. Průměrnýa tedy ne vysoký a zvláště vypjatý vkus umělecký rozhoduje o osudu díla a sice už před výsta- vou, hned při jeho vzniku. Neznámě uměle množství díktuje svoje matné podmínky; s neji- stými a znepokojujícími ohledy naň maluje se obraz a modeluje socha a co by snad jinak a jindy vybujelo v dilo silně odlišného a samo- bytného života, přechází, obmyslně nebo i bez dečně, v kompromisní bezbarvost. Na jedné straně tedy diktuje množství ka- rakter a snižuje možnou jakost díla, na druhé umělci sami se na vzájem jen na výstavách matou. Struggleforlife v těchto stálých a velikých bit- vách barev, sádry, mramoru a bronzu bičuje bojovníky k nápadnostem, bravurnostem; jeden druhého hledí překřičet, o pozornost a přitažli- vost připravit vždy novou neobyčejností, která přiliš často svede k nehoráznostem a bizareriím.
8 article
Po klidu v produkci je veta, proud její nemůže se rozlít v proud majestátně plynoucí; všady to viří, klokotá, ve vysoké ale pomijející vlny vzpírá. Velký díl matenic dnešního umění má zde svoje kořeny a příčiny. Ale také jednotlivi umělci sami sobě jsou znepokojujícími soupeři Kdo je silný, mocně upravený karakter uměle- cký, nedá se sice snadno vyšinouti z dráhy. která jej vede k prohloubení a zmohutnění, zdalnění vlastní polence a její produkce, mnozi však, nadaní, nechávají si porušiti potřebný klid. Ony nápadnosti a bizarnosti podražďují chutě obecenstva, požívajícího i kupujícího, zbavují je smyslu pro požitek zdravé, solidné a živné stravy umělecké, žádají si kaviaru, truflí a vždy nových pi- kantností, budících víc hlad, nežli jej ukájejících. Je tu stálá touha po něčem vždy novém; je jako by mluveno, nedbati a neceniti obrazu předmělem a pojmutím předchozímu téhož umělce podebného, třeba vyvinutějšího. Pojem vývoje zaměňuje se představou neustále nové změny a umělci sami, chtě nechtě, mučí se o tyto novosti: Sotva že se někde našli, už hned se zase sami opouštějí a namahají nalézti nebo vynalézti něco zcela jiného, aby jen obecenstvo a kritiku udrželi při rozdrážděné chuti. Tento shon vysiluje a niči. Místo pevného a klidného sebeuzavření, silného stravování a zdravě přeměny dojmů a poznatk živola a přírody — nervosni neklid, násilné auto- suggesce na základě soupeřícího umění a hroz- ného vlivu uznané veličiny obecenstva.
9 article
Mají-li hlasy kritické jakou moc a povin- nost, vůči umělcům a obecenstvu, pak ji jistě neplní výrazy nespokojenosti nad tím, že umění naše, i nejmladší, není dost rozbouřené a ve stálé revoluci, že není dost rozbujnělé. Jejieh úlohou by spíše mělo býti, rozpoznávat, kdy umělec je na své, sobě i povaze kmene přiro- zené cestě a upravovati mu místo a poklid, aby toto své a naše co nejitensivněji přivedl k roz- kvělu. Mít svůj osobitý život duševní, svůj vlastní poměr ke skutečnosti, svůj zorný úhel pozoro- vatelský, nalezati v přírodě svoji krásu a zn ji vyvažovati, v tom přece leží všechna podstata pravého umění. Ostatní je dovednost, třeba nnohdy skvělá. Vliv výstav na tvoření umělecké je vždy o dvojím ostři. Dnešní výslavy podávají příliš mnoho, rychle a hlavně přiliš mnoho rozmani- lěho. Šíří a rozmnožují poznání sic, poskytují možnosti stupňovati požadavky a udržovali pro- dukei snad i v stoupající činnosti, ale zároven ptinášejí s sebou nebezpečí velikého porušování nysli i práce. Objevují se na nich velké aneb nápadné osobnosti umělecké, druzí podléhají je- jieh dojmu a vlivu a nemají nic chvatnějšího na práci, nežli se jim co možná přizpůsobiti
10 article
Druhdy to byli starší mistři v galeriích a ko- stelích, kteří byli napodobováni. Poznali jsme, že tyto napodobeniny zdržují vývoj a zatratili je. Dnes jsou to současníci, kteří se stávají dru- hým vzory a nepřestává to proto být hříchem proti duchu uměleckému. Snadná komunikac osobní, snadný transport věcí nad to přivádějí tyto vlivy v kaleidoskopní mžikové střídání. V tomto nepřetržitém víru je arci těžko uchrániti individualitu slabou, nebo jen slabší, za to je tím silnější, která se jim nedá strhnouti. Pomyslete si jen, že byste vstoupili do vý- stavy v Praze bez katalogu a jmen autorů na obrazích. Kolik uměleů našich, našeho cítěnía karakteru, byste rozpoznali v celé té internacio- nálné směsi? Mnohého Němce byste mohli omy- lem mít za Čecha a mnohého Čecha za Fran- couze neb Španěla. Tak jsou umělecko-etnické hranice pomíseny a rozmazány. Arci, silný podrobuje si vždy slabého, ve všem, i v umění a množství našich uměleů stále vzrůstající, přirozeně obsahuje velmi značné procento takových slabých. Zatím máme z tohoto zmáhajícího se počtu radost, nepři- pouštějíce si myšlenku, je-li to dobrý poměr k potřebě, ale nadejdou doby, musí přijíti, kdy při revisi musí být mnoho vymítěno, co je jen dovedností, abychom mohli s tím větší láskou přilnouti k silnému umění a je mocně vyzved- nouti ve vážnosti.
Němec Čecho Fran Španěl Praha
11 article
»Průměrný umělec v hladovém dychtění po novosti předmětové, ale neschopný vlastní ideál viditelného sám pochopiti, ztroskotává na zdán- livě obyčejném, aneb zdánlivě prázdném ve světě zjevů; jeho obrazy potřebují zvučivých titulo anebo domnělé nebo předstírané novosti motivu, co má býti náhradou za scházející novost vi- dění. Na druhé straně podrží onen uměle smysly svěží, který své dílo srovnává ani ne tak s tradicí dekorativních maleb, jako s krásou, kterou mu skutečnost přináší; pak nalezne iv předmětu zdánlivě všedním popudy ku zdoko- nalování se stále větším, jež potom dále vede k dokonalosti samé.« Tato trefná slova nejsou spekulativním výsledkem nějakého filosofického theoretika, pověděl je R. A. M. Stevenson, ma- líř, který dovedl pozorovati přírodu i umění. Číše Mussetova by měla být symbolem každé dílny umělecké a provázeti každého umělce n pozorovacích cestách světem. Po ní také se sháníme a pátráme, když se nám dílo nabízí. Výstavy na pravém a levém břehu Vltavy, obsahující tolik práce a tolik nadějí, tolik snah a tolik stroskotání, budou navštěvovány tisíci. Každý z nich bude hledati svě, sobě miléa přístupné. Nabídky nalezne na všech stranách. Touha po poznání bude veliká, žádost nějaké sensace ještě větší, ale geniální dílo nehledí se zamlouvati, nýbrž podmaňovati a přesvědčovati.
M Stevenson Mussetův Vltava
12 article
Je to vždy dospota a dobyvatel a tím obyčejné množství znepokojující. Zároveň však, co dobývá pro sebe, co rozšiřuje svoje panství, dobývá pro nás nové obvody obradostňujících požitků, v pravdě nových a trvalých. Těch jsme také dychtivía žádostivi. Budeme prohližeti obrazy, mnoho obrazů a soch, kreseb a rytin dojista nám mnohé na chvili bude milé a příjemné, ale přemnohé také zmizí z paměti a citového zvl- nění, jakmile vykročíme z výstavy ven. Nelze jinak očekávati. Příliš mnoho štělců, dlát a je- hel je všude v činnosti; příliš mnoho drobné mince razí se v umění, všady a také u nás. Zájem o umění, platonický i praktický, valně oproti starším dobám se nezvýšil. Snad dokonce jeho suma zůstává stejná; jenom na širší vrstvy, na větší počet jedinců se rozetřel a to jeho intensitu u nich zmenšuje. Mohlo by se dobře řici, že všechno to je v pevném poměru jako jsou síly fysikální, které se v sumě nikdy ne- množí, ale také nikde a nikdy nemizí. Jenom jejich činnost a účinnost přechází sem tama přeměňuje se. Jistě se nám nedostává velkých koncentrací v umění, umělcích a mecenství. Ta- kových, které by okolí ozařovaly, které by po- držely svoji božskou posvátnost vůčí klanícímu se množství. Spousty drobných světýlek a bli- kotek dožadují, abychom prý o ně pečovali, starali se a podporovali je, neboť prý jsou také světla. Poznáte je podle jejich žebronění. Velká světla jsou hrdé a oslňující mocnosti. Podivno Vydávají rozkazy, ale málo se starají, poslou- chá-li je kdo. Jsou to altruisté v nejkrásnějším smyslu. Rozdávají dobrodiní, aniž by se zdr- žovali požadováním kvitancí. Jejich štěstí leží ve vlastním plápolu a naše v tom, že jím ozá řeni, svoje vnitro a své okoli cítíme prostoupeny kouzlem jejich svatozáře. Karel B. Mádl.
Mádl
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Potřeba spravedlivého disciplinár- ního řádu. Není stavu tak nesvobodného jako stav uči- telský. Ujařmenost učitelstva národních škol stala se příslovečnou a spjata je s učitelstvem tak těsně, že dosud potřebí jest učitelstvu bojo- vati o to, by uzákoněny byly určité, jasné a přesné disciplinární předpisy, které by konečně učitelstvo vymanily z tísnivé libovůle dozorcůa školních úřadů. Co jest v každém jiném veřejném úřadě samozřejmo, aby totiž vydána byla určitá usta- novení o povinnostech a případných trestech, je-li povinnost porušena, toho nutno teprve na- šemu učitelstvu se domáhati. Dosavadní stav disciplinárních předpisů je pramenem právní nejistoty, posiluje zvůli nesvědomitých nadříze- ných a nepodává učitelstvu náležité právní ochrany a učitel vystaven libovolným ústrkům, pronásledování, přestává býti svobodným obča- nem, vědomým si svých práv a svého legálního.
14 article
určitě a přesně vymezeného poměru ke společ- nosti státní a stává se přirozeně sluhou jedno- tlivců, moci své zneužívajících, nemá-li dosti síly a možnosti stavěti se jim vytrvale na od- por. Tato nesvoboda, tato nejistota právního po- stavení nutně působí škodlivým vlivem na jeho konání, projevy, a nutně odráží se v jeho povaze a jeho práci paedagogické. Člověk chvějící se o své postavení před každým, kdo má nad ním jakoukoliv moc, člověk, který při sebe menším přestupku a sebe menším opomenutí své povin- nosti strachovati se musí svých nadřízených, aby vůči němu nepoužili nejpřísnější libovolné kázně, člověk, nemající pevné právní půdy pod sebou a tapající v ustavičných trapných nejistotách, nebude-li proti němu kdykoliv se komu zlíbí po- užito nejpřísnějších trestů, takový člověk nehodí se naprosto za vychovatele, za tvůrce karakterů, za pěstovatele povné povahy. A tu právě přestává otázka spravedlivého disciplinár- ního řádu býti otázkou stavovskou, a stává se nutným požadavkem celé ná- rodní společnosti, kteréž přece nemůže a nesmí býti lhostejno požívají-li vychovatelé národního dorostu plné právní ochrany a jsou-li náležitě přesnými zákonnitými předpisy chránění proti libovůli a zlovůli kohokoliv čili nic. Musí-li učitelstvo měniti své politické chování, občanské vystupování a vůbec projevy svého nitra pod ná- tlakem tuhé disciplinární praxe jak se tomu kterému představenému zlíbí, pozbývá nejen vnitřního uspokojení se svým povoláním, ale upadá i v nevážnost u myslivých, pevných, ka- rakterních lidi, a pozbývá vlastně pravé cenya významu v občanském životě. A to nemůže býti lhostejno nikomu, zvláště my máme mnoho příčin starati se o konečné osvobození učitelstva, jehož význam v naší národní společnosti podceňovati nelze.
15 article
Základní příčinou tak mnohých, do neb volajících útisků učitelstva nemožno označiti ducha školských zákonů. Ten jest celkem dosti liberální, ale svojí povšechností, neurčitostí, ne úplností daly zákony mnohým malým velikánům do ruky knutu na podřízené učitelstvo, které bylo pronásledováno někde dlouhými vyšetřováními často i pro pouhé podezření. Ze zákon sám nebyl a není tak krutý, jak krutým jej někteří okr. in spektoři a hejtmani vůči učitelstvu učinili, do- kazuje nejlépe různá praxe disciplinárního jed- nání v různých okresích. Kdežto v jednom okrese školním žilo a žije učitelstvo celkem svobodně nechikanováno a nemučeno inspektorem, bylo učitelstvo v sousedním okrese pronásledováno do krajnosti. Hotovým bičem na učitelstvo stal se některým smutně proslaveným okr. inspekto- rům § 54. říš. zákona z 2. května 1883, který ukládá použiti proti učitelstvu prostředků dis- ciplinárních, „kdyby chování jeh kromě školy uráželo vážnost stavu učitelského, nebo škodlivé bylo působení vychovatelskému a uči- telskému.“ Do široké neurčitosti tohoto po- divně styllisovaného článku dovede takový „ostrý“ školní inspektor vsunouti všechno. Kon- flikt s farářem, zúčastnění se politické schůze, nedorozumění nějaké se sousedy, členství v ně- kterém spolku, příslušenství pol. strany, to vše uráží dle jeho názoru vážnost stavu učitelského
Kon
16 article
Což divu, že za takových okolností přišly na některých školních okresích k platnosti i — anonymní dopisy, jež úplně postačily, aby na jich podkladě zavedeno bylo s učitelem discipli- nární šetření, a že někde z pouhé osobní ne- vraživosti, z klepů a doslechů učitelstvo krutě pronásledováno. Pravím určitě na některých školních okresích, a to právě nejlépe dokazuje nepostačitelnost nynějších disci- plinárních předpisů, poněvadž dle nich nastává různotvárná praxo, vysazujíeí učitelstvo na milost a nemilost představených, jimž je volno dle dosavadních zákonů buď přís- něji nebo méně přísněji učitele potrestati.A vskutku, co spravi někde domluva inspektorova, to jinde trestáno přesazením na nejhorší místo v okrese, odnětím pětiletých přídavků ke služ- nému a pod. A právě tato neurčitost, nejednostejnost. tato možnost trestati libovolně, je na dále ne- udržitelnou. V říšském školním zákoně v § 54. sice se slibuje, že „zevrubná ustanovenío disciplinárním vyšetřování vydají se zákonodár- stvím zemským,“ a že propuštění že služby ne může se státi než „na základě předchozího, řád- ného disciplinárního řízení,“ ale naše zemské zákonodárství až na 10 paragrafů ve III. části zemského zákona z 19. prosince 1875 (§ 38 až 49.) dosud neustanovilo zevrubně ničeho O celém aktu tak vysoce pro právní jistotu uči telskou důležitém, jakým je disciplinární vyše- třování, nepraví se ničeho více, nežli že „vy- šetřováním má se skutečný příběh ve spisech zavrubně na jisto postaviti a má ono obsahovati též ospravedlnění obviněného.“ Co se má vy- šetřovati, jakým způsobem, jak má ospravedlnění se uvažovati, kdo má vyšetřovati, za jakých okol nosti a v jakém způsobu má vyšetřování se nésti jak obhajování obviněným umožniti a p. v., o tom se nepraví ničeho.
17 article
Tak vystaveno neurčitosti a nejasností před- pisů učitelstvo vskutku blahovůli okresních in- spektorů a odevzdáno jim na milost a nemilost odkázáno pouze doufati ve volnější a humannější praxi. A proto nelze na dále tento stav právní nejistoty udržeti a v některých zemích již učiněn je nejistotě té konec. Tak přijata sněmem bu kovinským osnova nového řádu disciplinár- ního, zpracovaného na moderních zásadách ju- stičních, přijat méně pokrokový, ale dosti dobrý disciplinární řád ve Štyrsku a zákonem daným dne 29. ledna 1905 čís. 27. z. z. vydán nový disciplinární řád pro učitele na Moravě. U nás již roku 1902 podal poslanec Jose Anýž petici Z. Ú. S. J. U. sněmu království českého za uzákonění změny disciplinárního řádu, a zemský výbor vskutku vypracoval před- lohu osnovy tohoto zákona, kteráž odkázána školské komisi. (Zpravodaj posl. E. Špindle r.) Návrh zákona není sice úplným splněním příslušných přání učitelstva, ale jest velice schopným státi se základem k vypra- cování dokonalého disciplinár- ního řádu, s jehož vydáním nen možno na dále odkládati, nemá-li uči- telstvo i na dále zbaveno býti práv, jež mu ja- kožto důležitému činiteli v kultuře národa patří, a nemá-li na něm dále páchána býti — ne- spravedlnost. Jest velmi na čase, aby se tedy i u ná otázkou spravedlivého disciplinárního řadu hnulo ku předu. Budeme otázku tu pilně sledovati
Jose Anýž Štyrsko disciplinární řád pro učitel na Morava
20 article
(Zaslán o) Úvěr osobní, ve smyslu videňské an- kety (kapitalisování služného) poskytuje pense schop- ným úřadníkům s ročním platem od 1800 K a pensistům od 1200 K do výše ročních příjmů i více Normální úrok. Nepatrné splátky. Pražská záložna. Praha, Ferdinandova tř. 22. Proti známce prospekt vysvětlení. 7406
Praha Ferdinandov třída
22 article MUDr. Ant. Mastný,
MUDr. Ant. Mastný, porodník, ženský a prakt. lékař v Karlíně, ná roží Vitkovy a Královské třídy, ordinuje 9—10, 2—4. 8393 vara Ovove rekam kat Objednal jsem u Vás 25.000 kusů plechových plakátů v trojím provedení, z nichž dosud 15.000 kusů v poměrně krátké době bylo mí dodáno. Že při podobných objednávkách přísné činím požadavky pokud se týče provedení plakátů, o tom měli jste přiležitost se přenvědčiti a proto nevá- hám Vám nyní vysloviti své plné uznání nad dodanými plakáty, jichž pěkné vkusné provedení a též mírná cena zcela mne uspokojily- Podaří-li se Vám každého zákazníka tak uspoko jiti svými výrobky, jako se Vám to u mne podařilo zajisté že závod Váš záhy dodělá se značných a trva- lých úspěchů v nesnadném zápase s vynikající v tomto oboru konkurencí zahraniční, najmě francouzskou německou. Přeje Vaší vytrvalé snaze hojného zdaru, trvám v dokonalé úctě Dr. Fr. Zátka. V Karlíně, dne 16. března 1905.
MUDr Antonín Mastná Vitkův Zátka Karlín Francie
27 article Základové kr
Základové kr Celé ve dvou dílech po K 4.50 a dodatek k II. dílu za K 1.50 nebo v 9 seš. po K 1.50, nebo váz. díl I. K 5.50, díl II. i dodatkem K 7.—. Úvod theoratický. Čtyřruční cvičení v 5 tonech a v různých rozděle- ních taktů, pouze na bílých klávesách. Pausy. Cvičení prstová a čtení baso- vých not. Cvičení ve střídavých nástupech. Synkopy Dvouruční ovičení se samostatně vedenýma rukama. Čtyřruční cvičení s použitím černých kláves. Osmičky. Cvičení v rozsahu sexty. Předběžné cvičení ve frasování. Cvičení v šestnáctkách. Cvičení prstová o jedné ruce, druhá do- provází. Spojování a členění tonových skupin čtyřručně: Turnaj. Slavnostní předehra. Rondino. Prstová ovičení. Čtyřručně: Polonaisa. Ant. Dvořákovi. Upomínka n Schumana. Vojenský pochod. Český tanec. Barcarolla. Mazurka. Accordický podklad k násl. ovičením: Rhytmické vari- anty. Etudy. Rozložené trojzvuky na bílých klávesách. Romance. Pře- kládání a podkládání prstů. Rozložené accordy. Odříkání. Do kola. Dvoj- hmaty. Valčík. Česká polka. Pokračování v rozlož. trojzvucích. Překládání rukou. Studie k rozkladům accordů. Thema con variazioni. Kovářská Prstová cvičení a etudy. Praktické užívání rozlož. trojzvuků. Měnění prstů při dvojhmatech. Skoky a chromatika. Consolation. Kolo- vrátek. Na pažitě. Valčík. Podálová cvičení. Touha. Rozložené septimové accordy. Trilková studie. II. Valčík. Varianty. Scherzo. Furiant. (Dodatek jako samostatné dílo). Stupníce. Dílo toto nemůže žádné druhé v celé hudební literatuře předstihnouti. Největší sklad klavírní literatury koncertní, salonní, ta- neční i pomocné, ke kterýmkoli klavírním školám. Hudební závod. — Antikvariát. — Hakladatelství.
Dvořák Mazurek Romanka Skok Schuman