2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
16. dubna 1905.
5
article
Z mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 15. dubna. (C.-B.) Genera
Leněvič telegrafoval v čer a carovi:
Dne 10. dubna naše jízda vypátrala v údolí
řeky Chunu nepřítele, jenž zaujímal postavení
na jižním svahu gaošanské ho
kopce. Nepřátelská posice byla zaskočena s
dvou stran a naše jízda donutila Japonce ustoupi
odtud na západ.
Petrohrad
6
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
8
article
Z Vídně, 15. dubna. Oba parlamenty, jak
vídeňský, tak i peštský se teď úplně odmlčely
Do 3. května. Nekonala se dnes také žádná mi-
nisterská rada cislajtanská. Hr. Bylandt-
Rheidt, který zastupuje nemocného minister-
ského předsedu, bude v nejbližších dnech přijao
císařem ve zvláštní audienci, by mu referoval
o situaci a též o disposieích pro nastávajíe
kampaň zemských sněmů.
Do zasedací síně poslanecké sněmovny
přijdou v ponděli dělníci, by postavili tam
průčelí několik nových s och.
Panská sněmovna sejde se mezi 3.
a 6. kvétnem, aby projednala zákon o cheku,
zákon o výkupu rakouských tratí uhersko-ha-
ličské dráhy a uherské západní dráhy státem
vykonala volbu jednoho člena říšského soudu.
Kromě toho položí se na jednací pořad před-
lohy, které se projednávají ještě ve výborech.
Polepšení, které nastalo včera ve stavu
m.-p. bar. Gautsche, potrvalo dnes po celý
den. Lékaři oddávají se nyní bezpečné naději.
že nemoc nebude již přerušena žádnou kompli
kací a že pacient bude moci za týden povstati
Úspěch socialistický při říšské volbě ve
Štyrsku.
st. Ze Štyrského Hradce, 15. dubna. Pr
dnešní volbě do říšské rady ve venkovských
obeích Lubno—Most na místě zemřelého posl
Posche zvolen byl sociální demokrat Jan
Resel řišským poslancem. Dostal v užší volbě
3062 hlasy, kdežto jeho klerikální protikandidát
Schweiger toliko 2629.
Rheidt
Gautsch
Posch
Resel
Schweiger
Vídeň
Hradec
Štyrský Hradec
Lubno
Most
poslanecký sněmovna
9
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská krise.
Z Vídně, 15. dubna. (C.-B.) Býv. předsed
uherského ministerstva K. S zell, odjel odtu
před polednem do Pešti.
Z Pešti, 15. dubna. (C.-B.) Hlavní župan
pešťského komitátu, tajný rada Fr. Bieni cz ky
sproštěn na svou žádosť svého úřadu a vyzna-
menán křížem řádu Františka Josefa.
Dělová otázka v Srbsku.
Z Bělehradu, 15. dubna. (C.-B.) Vykládá
se různě okolnost, že nabídky offerujících dělo-
sléváren nebyly dosud uveřejněny. V informo-
vaných kruzích tvrdí, že král nepřijal ceny pro
jejich výši. Vláda snaží se vymoci slevu. Na-
proti tomu vláda prohlašuje, že nerozhodla se
pro žádný model, protože dělostřelecký výbon
nepředložil dosud svůj návrh.
Z francouzských sněmoven.
Z Paříže, 15. dubna. (C.-B.) Senát rokova
dnes dopoledne o ministerstvu osadním. Generál
Cuvenillev prohlásil, že by vítězství Japonců po-
hnouti mělo Francouze, aby věnovali Dálnému
Východu zvýšenou pozornost.
V odpolední schůzi rokovala dále o osad-
ním rozpočtu. Odpovídaje na vývody několika
řečníků, ministr vyslovil naději, že éra osadních
úspor jest ukončena a budou možny úspory ve
vojenském oboru. Nyní žádají se pouze čtyři
opory. Posádky některých neudržitelných držav
budou se moci zrušiti. Proto přece třeba ještě
pro obranu některých osad, jako Kočinčiny
mnoho učinit. Dsadní obchod vynáší nám 40 mil.
franků.
Osadní rozpočet byl potom schválen.
Z Paříže, 15. dubna. (C.-B) Sněmov na
přijala 336 proti 236 hlasům čl. II. předlohy
o rozluce, jenž zní: »Republika neuznává, ne
platí a nepodporuje žádný kult.«
Panovnické cesly.
Z Alicante, 15. dobna. (C.-B.) K rá
Alfons XIII. odjel do Albacete. Veliké davy
lidu uchystaly mu ovace. Kral se vrátí večer do
Madridu.
František Josef
Cuvenillev
Japonec
Francouz
Alfons XIII
Kral
Vídeň
Pešť
Francie
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Alicante
Albacete
Madrid
10
article
Nový nizozemský ministr.
Z Haagu, 15. dubna. (C.-B.) Úřadně ozna-
muje se jmenování vídeňského vyslance Weed
ministrem zahraničných věcí.
Z Finska.
Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.- B.) Dnes
na Senátním náměsti udál se projev délnického
svazu a spolku střídmosti ve prospěch všeobec-
ného hlasovacího práva. Manifeslanti, asi 10.000.
nesli prapory s nápisy: Hlasovací právo jes
základ rozvoje! Nikoliv milost, nýbrž práv
chcemel
Z Helsingforsu, 15. dubna. (C.-B.) V trůnní
řeči ohlášen konec sněmu, jehož lhůta vypršel
a finský lid ubezpečuje se carskou přízní.
Ze Spojených států.
Z Kolína nad Rýn., 15. dubna. (C. -B.) Dle
novoyorské zprávy »Kölnisehe Zigu« Roosevel
zavedl novotu mezinárodní tím, že dosadil komisi.
jež by upravila vůči Mexiku a Kanadé práva
obyvatel, sidlících kol řek mezinárodních (po-
hraničných).
Kölniseh Ziga
Roosevel
Haag
Weed
Finsko
Helsingfors
spojený stát
Kolín nad Rýn
Mexiko
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Veliký úpadek v Liberci.
Z Vídně, 15. dubna. (Zvl. tel.) Souke-
nická firma Jan Weichenheim
spol., Adolfa Lederera nástupee
v Liberci, jest insolventní. Passiva činí
500 000 K.
Ústav pro úvěr pozemkový.
Z Vídně, 15. dubna. »Neues W. Tagblatts
oznamuje, že místo guvernera při ústavě pro
pozemkový úvěr bude zrušeno, čímž bude do-
savadní krise rozřešena.
Valná schůze Pražské železářské společnosti.
Z Vídně, 15. dubna. (C.-B.) Na dnešn
mimořádné valné hromadě Pražské žele-
zářské společnosti byly jednohlasně
schváleny návrhy správní rady, aby byly zakou-
neny v revíru kladenském doly libu ší nske
a cena aby byla zaplacena tím způsobem, že
bude vydáno libušínské báňské společnosti 3050
akcií Pražské železářské společnosti. Za účelem
provedení této transakce bylo usnesenc rozmno-
žiti akciový kapitál o 1,200.000 K vydáním
3000 nových akcií po 400 K s právem na divi-
dendu od 1. července 1905. Tyto akcie a kromě
nich 50 akcií z vlastního portefeuillu Pražské
želozářské společnosti přejdou v majetek libušín-
ské báňské společnosti na umoření kupní ceny.
Lederer
W Tagblatts
Liberec
Vídeň
Jan Weichenheim společenský
12
article
Říšská výstava ječmene.
Z Vídně, 15. dubna. (C.-B.) Včerejší usta-
vující schůze velkého sboru pro říšskou vý-
stavu ječmene, pořádanou zemědělskou spo-
lečnosti dolnorakouskou, zúčastnili se delegáti
zemědělských rad a společností, zástupci vědy.
zemědělští praktikové, zástupci pivovarství, sla
dovnictví a obchodu. Před sedou zvolen baron
Ehrenfels, náměstkem ryt. Weinzierl a rytír
Proskowetz ml., zapisovatelem prof. Hänsler.
Výstava bude se konati od 30. září do 4. října
t. r. v místnostech bruslařského klubu ve
Vídni a bude s ní spojeno zvláštní oddělení
strojů, náčiní, třibiček a rozdružovaček.
Vzhledem k tomu, že rakouský vý voz
ječmene do Německa činil průměrně v posled-
ních letech 41 mill. q, jehož obchodní cena
činila 60 mill. K, výnos to, který jest ohrožen
zvýšením německého dovozního cla z 2 mk. na
4, nabývá říšská výstava ječmene velikého do-
sahu. Rakouské země, pěstující ječmen, vyrá-
bějí nejlepší semeno pro světový trh a zamý-
šlená výstava má vzhledem na celní poměry
konstellaci jimi způsobenou dosvědčiti na novo.
že rakouský ječmen, totiž hlavně český a mo-
ravský, může na světovém trhu zaujímati po-
stavení dominujícl.
Ehrenfels
Weinzierl
Proskowetz
profesor
Hänsler
Vídeň
Německo
13
article
Baňská společnost libušinská.
Z Brna, 15. dubna. (C.-B.) V dnešní valné
hromadě libušínské báňské společnosti za Sehölle-
rova předsednictví schválena rozvaha za rok
1904, jež po odpisech 555.667 K končí čistým
ziskem 101.038 K, jenž přenese se na nový
účet. — Správní rada podala potom zprávu o
kupní nabídce pražské železářské společnosti a
navrhla, aby valná hromada vyslovila zásadný
souhlas s prodejem libušínského závodu za
3050 akcií pražské železářské společnostis
účastí na výtěžku od 1. července t. r. a spino-
moenila správní radu k provedení této akce.
Návrh byl přijat jednohlasně. V mlmořádné
valné hromadě podá se zpráva o umoření ne-
založeného dluhu společnosti, o potřebě na roz-
voj svatoňovických dolů, řešení závazků naproti
bratrské pokladně a použití přebytku. Předseda
a jeho náměstek byli opět zvoleni.
Z Vídně, 15. dubna. Vláda schválila deíi-
nitivně zvýšení kapitálu pražské železářské spo-
lečnosti o 8 mill. K, jichž jest potřebí k fus
a českou báňskou společností.
Haličská akciová hypoteční banka.
Ze Lvova, 15. dubna. (C.-B.) Dnešní valná
hromada Haličské akciové hypoteč-
ni banky schválila rozvahu za r. 1904, jež
vykazuje čistý zisk per K 1,453.440. Schůze
usnesla se vypláceti po příslušných přikazech
správní radě a reservním ondům úhrnnou di-
videndu 30 K na akcii.
Brno
Vídeň
Lvov
14
article
Dráha Lvov-Černovce-Jasy.
Z Vídně, 15. dubna. (C.-B.) Na dnešní
valné schůzi železniční společnosti Lvo v-Č er-
novce-Jasy bylo usneseno vypláceti z či-
stého zisku per K 1,190.831 vedle 5% zúročení
akcií superdividendu K 7.50, tak že při-
padá na kupon akciový, splatný 1. května,
K 17.50 a na současně splatný kupon listů po-
žitkových K 7.50. Zbytek per K 43.155 bude
přenesen na nový účet.
Dopravní pravidla železniční
Z Vídně, 15. dubna. V dnešním říšském
zákonníku obsažena jsou nařízení železničního
ministra, týkající se změn a doplnění některých
ustanovení dopravních pravidel na železnici
Nové normy týkají se zvláště dopravy zbožl.
Z předpisů o dopravě osob změněn byl toliko
§ 21., který se týká kontroly jízdních lístků.
Úspěch nové emisse akoií Lublaňské úvěrní
banky.
Z Lublaně, 15. dubna. (Pův. tel. „N. L. )
Dnes skončena subskripce na druhý million ko-
run akcií Lublaňské úvěrní banky a to s úplným
zdarem. Téměř všichni staří akcionáři své právo
na nové akcie za kurs 420 vykonali. Přihlásilo
se i mnoho akcionářů nových, kteří za nové
akcie 480 korun ochotně platili. Druhý miliien
jest olně upsán a dobře umístěn.
Uhelenská společnost uherská.
Z Pešti, 15. dubna. (C.-B.) Valná hromada
uherské obecné uhelenské společnosti schválila
návrhy ředitelstva na rozdělení čistého získu.
Z hrubého zisku 2,131.556 K použije se
903.812 K k odpisům a reservnímu fondu,
50.000 K přidá se k obecnému rezervnímu
fondu, 720.000 K vyplatí se jako 69%, dividend
a 140 260 K použije se k mimořádné dolaei
fondu pro ztrátu na ceně papírů. Loni přene-
sený zisk 897.587 K převede se na příští úče
z čistého získu.
Lvov
Černovec
Vídeň
Č er
Lublaň
Pešť
lvo
Jasa
úvěrní banka
15
article
Ruské státní hospodářství.
Z Petrohradu, 15. dubna. (Spt. Ag.) Dle
dosud uveřejněných zatímných pokladních vý-
kazů o r. 1904 sešlo se řádných příjmů 2017
mill. rublů (+ 37 mill. než rozpočtenoa
— 14 mill. než v r. 1903 a + 111 mill. než
v r. 1902). Řádné přijmy převýšily řádné vy
daje, jež činily 1910 mill. rublů, o 107 mill.
V mimořádném rozpočtu bylo vykázáno na vá-
lečné potřeby 641 mill., na železniční půjčky
společnostem 162 mill. K jejich úhradě použilo
se ze zminěného přebytku v přijmech 107 mill.
výnosu 5 pokladních poukázek a bondů riš-
ského důchodu z r. 1904 v obnosu 431 mill.,
přímých mimořádných přijmů 3 mill, a zbytku
z předešlých let 381 mill., úhrnem 922 mill.
rublů. Na počátku t. r. zbylo volných hotovosti
119 mill. Výnos 4proc. půjčky není dosud za-
počítán.
Železniční trust americký.
Z Londýna, 15. dubna. (C.-B.) „Daily Chro-
nicle“ oznamuje z Nového Yorku ze dne 14.
t. m.: Uvažuje se o velkém finančním projektu,
jehož cílem jest založení železničního
trustu se 400 milliony lib. šterl. ka-
pitálu. Praví se, že se železniční společnosti
New-York-Central-Railvay, Chicago and North
Western Railvay a Union-Pacific-Rail-Road, ja-
kož trati pod jich dozorem sdruží a utvoří jedi-
nou společnost, která bude největším trustem
Spojených států.
Petrohrad
Londýn
Nový York
spojený stát
Aga
NewYork
CentralRailvay
Chicago and North western Railvay
UnionPacifikRailRoad
Daily Jethro
16
article
Z Vídně, 15. dubna. Ústřední trh
dobytčl ve Sv. Marxu. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Kontumační trh. Přihnáno
bylo na trh 49 kusů (žádní býci ni krávy). Ob-
chod následkem malé nabídky malý. Ceny jako
v pondělí. — Znamenali: němečtí krmní voli
I. jakosti od 86 do 90, voli prostřední jakosti
76 až 85, uherští voli krmní 72 až 74 z
100 kg živé váhy kromě daně potravní. O přl
příštím trhu jatečním dne 17. dubna očekává
se příhon asi 3600 kusů krmného dobytka.
čímž sotva hražena bude potřeba na 8 dní.
H. Z Paříže (la Vilette), 13. dubna
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Trh na ovee
Příhon 13.761 oveí. Smýšlení bylo klidnějš
než v pondělí. Ceny nezměněny. Znamenaly
francouzské ovce od 74 do 107 centimů za půl
kg masně váhy. Přímý dovoz do jatek činildo
13. t. m. 7980 kusů, i zůstalo v nich dne
12. t. m. 1475 kusů.
st. Z Pešti, 15. dubna. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 6000 metr. centů
o 10 h dráže. Platila za 100 kg: pšenice
tisská 81.5 kg K 18 70, 78.5 kg K 18.20,
makovská 79 kg K 18.35, pešťská 81 kg
K 18.—, horňácká 79.5 kg K 18.—, banátská
78 kg K 18.05; žito (+ 10 h) K 14.40 z
14 70; kukuřice nová K 15.50; oves
K 1460; ječmen ke krmení K 14 40.
Terminový obehod upevnil se úhra-
dami a spekulačními koupěmi.
K večeru znamenala: pšenice na duben
K 17.60, na květen K 17.60, na říjen K 16.62
žito na duben K 14 60, na říjen K 13.44
oves na duben K 13 94, na říjen K 11.92
kukuřice na květen K 15.—-, na červenec
K 14.62, řepka na srpen K 23.60.
Sádlo smluveno po K 139; jiné zbož
beze změny.
Platil
Sádlo
Vídeň
Ob
Paříž
Pešť
kg
17
article
Pochmurno
Z Nového Yorku, 15. dubna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá
znam poslední.] Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pšenice
na květen 1081/4 (1091/2), na červe-
nec 921/2 (925/s), kukuřice na květen
523/4 (531/2), cukr (Fatr Muscovados)
41/4 (41/4), bavlna 7.85 (7..85). — Zá-
věrečné smýšlení na peněžním trhu
povolné.
Zemská banka království českého
Zemská banka král. českého vydala právě vý-
roční zprávu za rok 1904. Jest pozoruhodnou v ne-
jednom směru a svědčí o silném rozvoji obchodů této
banky, tak důležité pro naše domácí místo a stou-
pání jeho významu. Úhrnná emissní činnost ústavu
dosáhla koncem roku 1904 výše 465 mill. koruna
úhrnný obnos aktiv 734 mill. korun — jimi staví se
banka po Rakousko-uherské bance na místo prvé
v celé říši. Roční eskont dosáhl loni 417.6 mill.
korun — 230.9 mill. K před šestí léty. Vzeštup tento
těsně souvisí s rozvojem pražského místa peněžního
v důležité ústředí eskontní a jeví-li se naproti loňsku
opětný vzestup, jest jen dokladem, jak nevhodny a
jak nesprávny byly známě loňské znahy určité kliky
v cedulové bance tét říše. Mobilita banky zasluhuje
uznání a čtenář si příslušné doklady nalezne v roz-
vaze. Při tom jest zajímavo, že počet eskomptovaných
směnek stoupl o 14.445 kusů na 87.655 kusů oproti
73208 kusů při vzestupu obnosů jich o 9.5 mill. K —
čili že působnost banky vztahuje se stále na širší
kruhy. Ze zprávy vyjímáme;
Fatr Muscovados
Nový York
Rakousko
zemský banka
český zemský banka
18
article
Hospodářský ruch rokú 1904 vyznačoval se mír-
ným pokrokem činnosti výrobní a tržební v nená hlém
obratu po zmalátnělosti let předchozích. Slibný po-
čátek nového rozvoje tlumen byl rozechvěním. z-
vládnuvším v mezinárodních stycích vlivem váleě-
ných událostí na dalekém východě, které se všal
uklidnilo, když nabylo vrchu přesvědčení, že krvavý
zápas zůstane obmezen na země, ve kterých vznikl
Naděje do příznivého výsledku sklizně v Čechách
zmařeny byly dlouhotrvajícím suchem. Docílené vyšší
ceny jen někde a toliko z části vyvážily tuto pohromu.
Neblahé následky její budou ještě patrnými v úvěrní
potřebě příštího jara. Zákazem vývozu pícnin po-
tvrzen nedostatek krmiva, jímž citelně byl poškozen
slibně se vzmáhající chov dobytka.
Sklizeň cukrovky zklamala nejen co do množ-
ství, ale i co do jakosti. Cukrovarnictví ocitlo se v
poměrech zcela mimořádných, které vyjádřeny v ce-
nách rychle stoupajících, povzbuzovaly spekulaci
a uváděly v rozpaky i prozíravé výrobce. Surovarny
v mimořádně krátkém pracovním období nezužitko
valy plně svoji výkonnost a rafinerie trpěly stíženým
nákupem. V tomto roce není pro výnosnost závodů
těch nižádného pravidelného měřítka. Potěšitelným
zjevem jest zvýšená spotřeba domácí, přes to že dosu
nebyla ani část úspory vývozních prémií sleven
s vysoké daně cukerní. Obdobnými poměry ovládán
byl průmysl lihovarnický.
Čechy
19
article
Jediná levná cesta po vodě, spojující Čechy s mo-
řem, stala se následkem panovavšího sucha od čer-
vence až do listopadu nesplavnou, tudíž právě v době
kdy jindy vývozu slouží nejvíce. Přes mimořádno
úsilí posledních měsíců rok 1904 skončil značným
úbytkem vývozu hnědého uhlí, čímž utrpěla i do-
prava na spojovacích dráhách a těžba v pánvi hnědo-
Větší odbyt železa v Čechách ukazuje zřetelně
na živější ruch stavební a na lepší zaměstnanost prů-
myslu a živností, tuto surovinu zpracujících. Domácí
továrny na stroje sklidily veliký úspěch mravní vý-
sledkem mezinárodní soutěže technické dovednosti n
lodní zdvihadla. Jakkoliv jim domácích zakázek jen
málo příbylo, docílily za to čilým spojením s cizinou
lepších výsledků než loni. Průmysl textilní byl vesměs
dobře zaměstnán, avšak nemírný pohyb cen surovin
potřebných znesnadňoval kalkulaci a tísnil výrobu
Dovoz bavlny vyjádřen jest velikou položkou v naší
obchodní bilanci. Povznesení pěstování lnu a výroby
pláten mělo by proto svůj význam obchodně-politický.
Výměna zboží s cizinou vykazuje vlivem nepřízni-
vých poměrů značné zhoršení obchodní bilance, nebot
aktivní saldo kleslo vůči roku 1903 o plných 229-
mill. korun. Zásluhou rakousko-uherské banky zů-
staly kursy devis přese všechny vlivy nepříznivé jen
v pohybu mírném a nepřestoupily paritu, třeba že
letos renty a prioritní obligace dráh se k nám vracely
z ciziny. Peníze byly po celý rok dosti levny, ačkoliv
se staly následkem sucha letos již v létě zbožím více
než jindy hledaným. Daly se totiž po žních do po-
hybu rychle vzestupného ceny všech plodin a vý-
robků, souvisících se zemědělstvím. Podražilo obilí.
típě, zemčatům, řepce a pícninám tak jako cukru.
uhelné.
Čecho
Čechy
20
article
líhu, škrobu, oleji a j. v. Zvýšená potřeba peněz do-
stavila se sice dosti náhle, neměla však pro znalce
poměrů nižádného rázu znepokojujícího. Rakou-
sko-uherská banka mohla při tom se-
trvati zcela klidně při eskomptním
úroku 21/4. Na volném trhu sestoupily sazby
počátkem roku přechodně až na 21/2 %%, pohybovaly
se okolo 35 a teprve od polovice srpna, kdy mimo-
řádně dříve objevila se tak zvaná podzimní potřeba
peněz, držely se blízko raly bankovní. Zahájení války
mělo za následek zvýšení úroků pouze v Pelrohradě
na 51/2%. Obavy, že peníze podraží mimořádnou po-
třebou obou válčících států, se neuskutečnily. Banl
anglická dokonce sestoupila se 4 na 3%. Když pak na
podzim německá říšská banka neočekávaně zvýšila
sazbu o plné procento na 5, nebylo následováno je-
jího příkladu. Úkaz levných peněz v době válečné vy-
světliti lze nebývalým přílivem zlata do Evropy, který
illustrován jest steupnutím kovového pokladu u čtyi
velkých cedulových bank evropských o plných 510
millionů korun. Rakousko-uherská banka sama vládne
o 45 mill. korun bohatším pokladem kovovým a oběl
zlatých mincí v mocnářství zvýšil se nad to o 50 mill
korun. Den ode dne patrnějším stává se nebezpeč
znehodnocování zlatého měřítka cen horečnou vý-
robou žlutého kovu v Africe a neblahý vliv zvyšo
vaných dovozů zlata anglického původu za privilego-
vané ceny valutových zákonů zdá se, že překvap
národní hospodáře plnou měrou zvláště po ukončen
války.
skouherský banka
Evropa
Afrika
21
article
Nejpatrnější byl ještě vliv událostí válečných na
vývoj kursů cenných papírů. Po zahájení nepřátelstvi
vypukla na bursách západních skutečná panika, která
se dotkla citelně hodnot dobře zaručených. Anglické
konsoly klesly v ocenění a s nimi všechny důchodné
hodnoty nezaložené, které zvlášť jsou citlivy pro udá-
losti rázu politického. Nové výdání rakouské renty
mohlo býti udáno jen v kursu sníženém. Zvláštním
tlakem působily také emise válčících států za výhod-
ných podmínek kapitalistům nabízené. Dostatek ho-
tových prostředků zmírnil později tento tlak, nicméně
kursy nezolavily se všude na úroveň roku předešlého.
Pražská bursa osvěděila se v tomto roce jako živý
a pravidelný trh zvláště hodnot ukládacích a vyzna-
menávala se hojností obchodů. Počet znamenaných
papírů se rozmnožil. Mezi přibylými nalezáme té
emise jiných zemí našeho soustátí, které nyní vyhle-
dávají také pražské tržiště.
Kursy zástavních listů a dlužních úpisů obou
zemských ústavů byly také stlačeny, ač jen přechodně
Emisní činnost jejich, byť byla i stížena, přece nebyi
nikterak obmezována na újmu dlužníků. Zrovna před
prohlášením války dohodla se Zemská banka se zem-
ským výborem království česlého o zápůjčce 25 mill
korun, největší, jakou kdy byla poskytla.
22
article
Obchodní ústavy bankovní prohloubily a rozšířily
své běžné obchody, pilně jsouce dbalými stálé po-
hotovosti. Budiž jim za zásluhu počítáno, že dovedly
rozmnožiti svoji zásobu dobře zaručených směnek
domácích i cizích. Zlejmý úspěch nově zřízených spo-
řitelen, které ladně se druží k vyspělým a osvědče-
ným ústavům sesterským, je účinnou pobídkou sprá-
vám městských obcí, kde spořitelen dosud není, aby
založením ústavu komunálního následovaly plodného
příkladu. V roce 1904 počítáme zase 4 nové spoři-
telny. Chvályhodné jsou snahy po buzení spořivosti
ve vrstvách nejširších usnadňováním ukládání i úspor
nejmenších. Příčiněním obou Ústředních bank spoli-
telen šířilo se poznání o výhodách mobilního uložení
části vkladů spořitelen v dobrých směnkách
vlastního okolí. U větším počtu uváděny na
trh též směnky záložensko spořitelní, čímž podán
důkaz, že úspory lidu vzájemnou dohodou tohoto spo-
jení mohou znovu a znovu oplodňovati hospodářskou
činnost obvodu, kde byly nastřádány.
23
article
Záložny pracují na zdokonalení vnitřní organi-
sace a upevňují důvěru členů i vkladatelů. Dosavadní
výsledky provedených revisí v celku uspokojujía
vzbuzují naději, že myšlenka svépomoci se zdarem
nadále bude uplatňována. Jenom ubývání členů
mnohých zvláště velkých záložen budí obavu, ž
velké a šlechetně myšlence té nebylo správně poroz-
uměno. Okresní záložny hospodářské neměly úvěrní
potřebu mimořádně větší let předešlých. Většinou
přizpůsobily se zemskému zákonu z roku 1903, aby
mohly poskytovati zápůjčky hospodářským druž-
stvům nákupním, odbytovým a výrobním, zřízeným
dle zákona o společenstvech z roku 1873. Spořitelní
záloženské spolky systému Raiffcisenova rozmnožo-
valy se dále a některé z nich i sesílily.
Za účelem budoucího rozšíření místností Zemské
banky, zvláště ale k záchraně světla z ulice Neká-
zanky pro budovu posavadní zakoupeny byly se schvá-
lením výboru zemského od dědiců po Janu Dav. Star-
ckovi dva domy č. pop. 857 a 883—II. za K 680.000
které budou svého času zbourány a za znovuzřízen
potřebám ústavu přizpůsobeny.
Podíl Zemské banky na úvěrním a pe
něžním ruchu v Čechách roku 1904 zjevný je
z následujícího rozboru jednotlivých oborů činnosti.
Zápůjčky komunální po odečtení splá tel
jistinných vykazují dnem 31. prosince 1904 zůstatel
320,427.736 K, tak že se zřetelem ke stavu dne 31
prosince 1903 288,034.197 K přibylo jich v roce 190
32,393.539 K.
Jan
Neká
Čechy
24
article
Zápůjčky meliorační i v r. 1904 hoj-
něji byly hledány. Koncem roku 1904 dostoupil je
jich zůstatek sumy 13,385.300 K, kdežto dne 31. pro
since 1903 činil 11,402.030 K a přírostek činí ted
1,983.270 K.
Železničních zápůjček bylo 31. pro
since 1904 celkem 123,374.208 K, koncem roku 1903
113,957.417 K, přírostek v roce 1904 činí tedy
9,416.791 K.
Hypotečních zápůjček, jichž bylo vykázáno dnem
31. prosince 1904 7,772,685 K, vůči zůstatku z roku
1903 8,463.031 K ubylo o 690.346 K splátkami řád-
nými i mimořádnými.
Eskont směnek počtem podaných kusů i sumou
obratů předstihl v roce 1904 mírnou částkou i rok
předchozí. Eskontováno bylo 87.653 směnek sumou
417,663.287 K, v roce 1903 73.208 směnek sumeu
408.128.652 K, tudíž o 14.445 kusů v částce 9,534. 635
K více. Průměr eskontované směnky klesl
s 5574 K 91 h roku 1903 na 4764 K 96 h v roce 1904
a ve stejném poměru rozmnožil se počet na eskontu
přímo i nepřímo zúčastněných stran. Veškeré
směnky v roce 1904 splatné dočkaly se
plné úhrady. (Zajímavý moment pro posouzení
postupu rakousko - uherské banky v roce loňském.
Pozn. red.) — Vkladů peněžních přibylo v roce 1904
jen stoupnutím nepoužitých vkladů z obchodů zá-
půjčkových. Dnem 31. prosince 1904 dostoupily zů-
půjčky výše 103,876.140 K, kdežto v roce 1903 činily
89,902.557 K a rozmnožily se o 13,973.583 K, ktere
byly vesměs uloženy v hodnotách snadno zpeněžitel-
ných.
Dlužní úpisy komunální, úpisy meliorační a že-
lezniční umístěny byly v roce 1904 ve značné úhrnné
sumě, třeba že odbyt tísněn byl poměry méně přízni-
vými let předelážejicleh. Hned na počátku rok
uherský banka
25
article
utuchla koupěchtivost, teprve později, když na ktn
cenných papírů nastalo jisté uklidněn. a značná pe
hotovost levných peněz se uplatnila, nabyl odbet
větší živosti za podmínek odběratelům příznivých.,
Bursa pražská i vídeňská staly se pravidelným lrhen
pro dlužní úpisy Zemské banky. Jejich záznam běhen
roku o něco stlačený zolavil se na konec na 100 —
peníze, 100.50 zboží, souhlasně u všech druhů. Ore
zlatových úpisů zmenšen byl slosováním u dlužaíe
úpisů komunálních z 159,602.800 K na 157,919.600k
a úpisů melioračních z 5,147.000 K na 4,921.400 k.
Oběh korunových úpisů narostl vydáním novýc
dlužních úpisů komunálních z 128,143.000 K m
162,705.200 K, úpisů melioračních z 4,482.400 K m
6,522.600 K a úpisů železničních z 115,958.600 K a
123,514.600 K jmenovité hodnoly.
Deposila v uschování a do správy Zemské barc
svěřená předstihují svým vzrůstem každého roku leu
předešlá. Koncem roku 1904 činila jmenovitá hodnot
deposit částku 152,558.718 K, vůči r. 1903 126,520.74
K o plných 26,037.970 K zvýšenou. Bezpečí a p-
hodli, skýtané obecenstvu, stále jest více uznáváno
používáno.
Peněžní obraty Zemské banky opět se zmobly.
Pokladny vykázaly obratů v r. 1903 3,678, 188. 422 k
v roce 1904 3.690,711.178 K a celkové obraty účlár
v roce 1903 8.582,136.676 K, v roce 1904 8.738,6502
K. Pokladny docílily tudíž větších obratů o 12.522. 75e
K a účtované částky zvýšily se o 156,513.565 K. Po
úhrazení 4% úroků ze základní jistiny deseti milliont
korun, jež se vykonalo už během roku, přikazuje s
z výtěžku v roce 1904 docíleného 131.629 K 26h
dotace: fondu pensijnímu 13.162 K 93 h, nově zl-
zenému fondu pro daně a poplatky 74.000 K a zbylek
44.466 K 33 h přivtělí se ke všeobecnému fondu ne
servnímu.
Bursa
Ore
26
article
Účet ze ztráty a zisku. Ma dáti: Úroky
z dlužních úpisů, vkladů atd. 21,662.456 K 71 h, oe
měny a dohodné 33.323 K 21 h, daně a poplatky
452.805 K 95 h, správní výlohy 673.211 K 54 h, ol-
pis z bankovní budovy a z inventáře 16.184 K 82k
zisk 131.620 K 26 h. — Dal: Úroky ze směnek, ce-
ných papírů, zápůjček, účtů běžných atd. 21,649.717k
83 h, správní přispěvky 720.615 K 4 h, výnos baa-
kovní budovy 56.434 K 49 h, výnos budovy č. po
857 a 883—II. 13.152 K 6 h, odměny a různé zisly
529.692 K 7 h.
Rozvaha ke dni 31. prosinc e 1904. Aktiva:
Hotovost pokladniční 2,713.295 K, účty žírovéa
vklady u bankovních ústavů 2,746.429 K, směnly
v zásobě 60,072.520 K, cenné papíry 26,763.101 K
zálohy na cenné papíry 181.520 K, zápůjčky komu.
nální 320,427.736 K, zápůjčky meliorační 13,385. 30
K, zápůjčky železniční 123,374.208 K, úvěry zjištěné
8,024.485 K, dlužníci v běžících účtech 16,743.544 K
cenné papíry deposit 152.558.718 K, cenné papíry ban-
kovních fondů 2,821.296 K, bankovní budova po ol
pisu 2,482.203 K, budovy čp. 857 a 883—II. 708.080 K,
různé 1,824.649 K, úhrnem 734,827.090 K. —. P as
siva: Základní fond 10,000.000 K, bankovní Iondy:
všeobecný reservní fond 3,745.909 K, zvláštní reservn
fond pro možně ztráty na cen. papírech 358.432 K
pensijní fond 384.037 K, v oběhu úpisů 455,583.400 k,
vklady 51,813.692 K, vklady z obchodů zápůjčkovýck
52,062.447 K, účty žírové 62.889 K, deposita v uscho-
vání a ve správě 152,558.718 K, různé 8,125.933 K
zisk 131.629 K 26 h, úhrnem 734.827.090 K.
Ma
všeobecný reservní fond
384.037 K
27
article
O zvelebení pěstování ječmene v královslví č-
ském. (Z odhosnýchskruhů.) Pivovarský průmysl sp
těšením béře na vědomí, že se probudila snaha k vět,
intensivnější činnosti vzhledem ke zvelebení pěste-
vání ječmene. Pivovarský průmysl mohl by nazin
k aktuální olázce ječmene s dvojího stanoviska: Mohl
by snad vzniknouti myšlenka, že — jelikož zvýšení
celních sazeb vývozních z ječmene podobá se obme
zení vývozu — průmysl pivovarský tuto okolnos
s uspokojením přijme na vědomí v naději na pohož-
nější a snad i levnější nakupování ječmene. Avšat
průmysl pivovarský prodchnut jest patriolismem1
vidí, že všeobecnému blahobytu jest zejmena v naš
vlasti prospěšno, aby stav zemědělský byl a zůstnl
výnosným. Vedle toho ovšem na zvelebení ječmene
bude též bráti podílu a jest naším přáním, aby v tomte
směru učiněn byl rozhodný krok ku předu, a aby
vystoupilo se z tichého uvažování ku plodné prídi
U nás musí tato práce býti intensivní proto, že al
dosud požívalo pěsťování ječmene v naší vlasti
největší volnosti. Volnost tato pak nepřinášela sni
rolnictvu, ani pivovarskému průmyslu zisku. Náš ro-
ník jest až dosud individuálně suverenním pánen
u zpracování půdy a volbě role, u volbě semene,v
způsobu a jakosti hnojení, v času a provádění skližně,
mlácení, uschování i prodeje ječmene. Zcela pak re-
dlejším jest mu jak fysikální tak lučební obsah znri,
jím vypěstovaného; mouka jest ovšem v každém zrnšl
28
article
Jest všeobecně známo, že jednak v našem polním bo
spodaření jest pěstování ječmene při pěstování ee
krovky nejpřiměřenější a nejvýnosnější a na drul
straně, že Německo jest naším ochotným a velik u
kupcem. Německo jest kupcem tím ze dvou příci
Jednak, že jakost ječmenů českomoravských až dosul
byla pivovarníkům tamějším vítána, jednak pak, a
výroba ječmene v Německu daleko nebyla s to, hralli
tamější potřebu. Avšak, sledujeme-li pozorně vše, en
se v Německu děje, vidíme, že se tam jeví účinliri,
ano snad i horečná snaha v obojím výše naznačenín
směru od nás se emancipovati. V této snaze tam pta.
cují a v práci se předsthují všichni zúčastnění č
nitelé: stát, průmysl pivovarský i star
agrární. Zejmena činným jest tam průmysl pire
varnický, který ovšem stojí na opačném stanovis
oproti pivovarství rakouskému, jelikož německýn
sládkům není milo kupovati náš ječmen, který i d
vozem i zvýšeným clem jim přijde draho. Tím spik
však káže životní zájem našeho stavu rolnickéh
aby se vzchopil a přestal již žíti jen z tuku svéh
totiž z té se všech stran lichotivé chvály jakosti n
šich ječmenů, na niž bodře hleděl a bezstarostně
spoléhal. Naše pěstění ječmene postaviti se musí
spíše nyní, když mu ujma hrozí, na stanovisko v
bojné a k tomu cíli musí se opatřiti zbraní účinnet
a tou jest věda! Tak jako pěstitel řepy-cukrovky po.
Německo
29
article
říditi se jest nucen požadavkům cukrovarníka, ah
mu totiž choval řepu vlastností a obsahu látek tetl
jichž cukrovarník potřebuje: tak jako podříditi se ni
pěstitel bramborů pro lihovary a škrobárny, jich pie
pisům a požadavkům; tak jako musí dodávati mlek
mající předepsaný obsah — tak díti se musí nadie
i pli ječmenu. Pivovar kupuje v ječmenu určité vh
nosti a látky a od jejich množství závisí cena. N
tomto stanovisku stojíme dnes a zejmena v Němoc
průmysl pivovarský předepisuje rolnictvu, čeho se
od ječmene žádá, a jakým způsobem pěstěný ječnn
hodlá kupovati. Avšak nejen co do žádaných viis
ností, nýbrž i co do množství sklizně může nám
30
article
Německo příkladem. Pětiletý průměr sklizně čr
v Cislajtanii 12 q pro ha; v Čechách činí 16 q: vN
mecku pak 18 q. z čehož vidno, že dá se při měi
výborných klimatických poměrech pouze dobrou vt
bou semene a hnojiva docíliti i u nás ještě větší v
nosnosti. Co pak se jakosti ječmene týče, tu poukár
chci jen ještě k úsilí, s jakým se v Německu ma m
lebení pěstování ječmene pracuje, a jaké u nás u
dlužno doporučiti. Po jedenácte jel již pořádi v
zkumný ústav pivovarský v Berlíně výstavy ječnen
kde veškery vzory zkoušeny jsou vědecky na clstl
podobně jako se stalo u nás přede dvěma roky
výstavě Ústřední hospodářské společnosti v králevee
českém prací výzkumného ústavu v Praze, řírerěi
našim Chodounským — ovšem s výsledkem jen tn
že každý krásné práce obdivoval a pochválil, arae
pak po svém starém způsobu dále hospodahil. N
výstavách berlínských udělují se ročně kromě slátníc
medaillí ještě čestné ceny v úhrnné sumě na 120
marek. Co však hlavní jest, vidíme v tom, že přednia
se o pěstování ječmene, a tyto přednášky že se v
velikých tisicích exemplářů prodávají pod cenos v
robní ekonomům celé říše, schodek pak uhradl sen
jmční spolkového. Vodle lolio vydána jsou potia
Chodounská
Německo
Čechy
Berlín
výzkumný ústav v Praga