ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 54ef7530-78e7-11dc-8286-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 35, person 74, org 10, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 10. dubna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 105.
4 article
Va ranní a odpol. Histy předplácí set v Praze v administra udlvrí leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou nl . . . 7 K 60 ve Gllalkácht 2 KS0h n něde. Poštort nridíe nt lea . . . . 9 K oo s dvojí zásilkou sa niíte n ttnrt leta lnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách. K doplňovací volbě poslance sněmu krá- kvství českého za okresy slanský, velvarský lbochovický doporučuje se po návrhu důvěrník 1 usnesení schůze starostů, jakož i veřejné shůze voličů za kandidáta pan techn. dr. Josef Munzar, ředitel hospodářské školy v Plzni. Volba koná se dne 17. dubna t. r. V PRAZE, 15. dubna 1905.
doktor Munzar Praha hospodářský škola v Plzeň
5 article Nechť jsou varováni v čas!
Nechť jsou varováni v čas! Nejistoto, tvé jméno jest Rakousko! Pouhý měsíc dělí nás od svolání sněmu če- ského, jehož zasedání má býti rozhodným po všechen další vývoj krise cis- lajtánské, leč nikdo podnes neví, j a k celá listorie s tím „sněmem smíru“ skončí? Dobře, prorokují jedni: Němci v Čechách upusti zadarmo od obstrukce, poněvadž na ně nalehají Němci z alpských zemi, kteří prá- vem se bojí cdvety české obstrukcev parlamentě vídeňském. Vždyť i Všeněmci z ohle- du na tvoříci se stranu německých agrárníkův jsou již ochotní vyloučit projednání rozpočto- rého provisoria a jiných pilných hospodářských záležitostí na příštím sněmu českém, jenž potrvá ovšem jedva několik dní, z obstrukce. Jiní sice nemyslí, že by Němci upustili od své obstrukce zadarmo, nýbrž za volební kurie pá- rodní, ktoré prý jim bar. Gautsch již při- pověděl, ale doufají, že my Čechové v té pří- čině žádných obtíží nezpůsobíme, poněvadž se nám v náhradu dostane současně spravedlivější opravy volebního řádu sněmov- ního, v níž opětmy poznáme prospěch svůj.
Němec Čecho Rakousko Čechy
6 article
— Tak píše se vídeňské „Information“ výslovně: „Vláda připověděla (komu?), že podá v českém sněmu předlohu zákona, dle níž má sněm český za účelem různých voleb (zejmena do zemského výboru, do ředitelstva Hy- poteční a Zemskébanky, jakož i do růz- ných výborů a komisí sněmovních) rozstou- pili se v národní kurie, aby volba ně- meckých zástupcův nezávisela na milosti neb nemilosti českých a velkostatkářských po- slancův. Tato předloha nevrazí na tádný odpor na straně české, poně- uadž každý spravedlivě smýšlející Čech bez rozdílu politické barvy musí uznati, že po- žadavek Němcův, aby mohli si své zástupee voliti sami a neodvisle od jiných, jest slušný a sravedlivý. Mimo tuto předlohu hodlá vláda sněmu českému podati ještě jiný návrh nákona, týkající se změny v lebního řádu sněmovního, kterýmž by volební ten řád byl postaven na spravedlivčjší základ než posud. Toute předlohou bylo by konečně dávnému přání Čechův vyhověno.““ —
Čo Němcův Čechův ha
7 article
Nuže, jakkoliv nám tato důvěra v naši vpravedlivou mysl lichotí, tož nicméně chceme v čas vládu i Němce upozornit, že to s tím na- lím souhlasem k rozdělení sněmu leského v „národní kuric“, byť jen volební, není naprosto ještě tak snadné, neřku jisté, jak si snad pánové nyslíl Ano, staň se opatření v jednacím řádu sně novním, aby každá strana měla mož- nost a svobodu voliti si tolik zástupcův do zemského výboru, kolik jí dle její početní mo- lutnosti přináleží zcela samostatně. To je pří- kaz samozřejmé slušnosti a spravedlnosti. Avšak ie by k vůli tomu potřeboval se náš ubohý zemský sněm vedle nebo na místo posavadních kurií zájmových třídit ještě na kurie ná- rodní, toho nutnost rikterak nenahlí- žímel Nejde-li Němcům o nic jiného a o nie více, než aby měli zaručený počet svých zástupcův v zemském výboru a v ostatních zem- ských ústavech, výborech a komisích sněmov- ních, i aby si möhli je voliti zcela samostatně sami, tož lze účelu toho plně dosíci jedno- duchým ustanovením v jednacím řádu sněmov- ním, že pro veškeré volby, jež sněm vykonává platí zásada poměrného, kvocien- tálního zastoupeni stran, jak to již r. 1875 navrhoval náš spravedlivý a šlechetný myslitel dr. KarelSladkovský.
Němec doktor KarelSladkovský
8 article
Příklad nejlepší řečník. Dnes jest sněm království českého takto složen: My Čechové máme v něm 99 poslanců, konservativní šlechta 49. Všech autonomistů je tedy 148. Němci mají 69 poslancův a němečtí velkostatkáři 21. Všech německých centralistů je tedy 90. Dejme tedy tomu, že v den volhy zemského výboru jest ve sněmu přitomno všech těchto 148 + 90 čili 238 poslancův obou národů a stran. Nejvyšší mar- šálek zjistí tento počet přítomných a jelikož má býti voleno 8 přísedících zemského výboru, pro- hlásí, že připadá 1 výbor zemský na 29 hlasův. To stačí, aby okamžitě strana autonomistická vě- děla, že ji náleží na její 148 hlasů pět výborů, kdežto strana německá opět ví, že na její 9 hlasů patří 3 výboři. Dle toho každá strana se- staví si samostatně svou kandidátní listinu, kte- rou prosadí také beze vší nesnáze a beze všech kompromissů.
Čecho Němec
9 article
Proč nechtějí Němci použíti této snadné spravedlivé methody volební? Proč usilují o rozdělení sněmu v národní kurie? Poněv a dž obmýšlejí z těch volebních ná- rodních kuril udělat co možná zákonodárné kurie národní s prá- vem »veta«. To víme my tak dobře jako oni a proto bojíme se přivolit k rozdělen sněmu našeho v národní kurie vůbee jsouce přesvědčeni, že by to byl počátek jeho konce. Na celém světě ještě žádný parlament ne rozstoupil se v kurie národní. Proč tedy m býti zrovna český sněm tím pokusným král kem? Ať začnou pánové s experimentem ná- rodních kuril v parlamentu víden ském, aneho ať jej doporučí sněmu uherskému. Rádi bychom slyšeli, co by tam se návrhu tomu řeklo l Nežli by se pak vůbec který myslící upřímný Čech mohl tímto německým projektem a požadavkem do opravdy zabývat, musila by dříve býti provedena řádná, nikoliv jen »spra- vedlivější«, alebrž prostě s pravedlivá o pra va volebního řádu, při niž by národu našemu, čítajícímu na 4 milliony vůči ne- celým 2 millionům Němcův musila být zajištěna absolutní většina na sněmu českém. Toť kardináln podmínka každé opravy volebního řádu, na niž bychom mohli přistoupit. Nemůžemet sobě dát přece libiti, abychom na sněmu vlasti své sami o sobě byli menšinou, odkázanou jen na milost a nemilost a vratkou pod- poru konservativní, beznárodní šlechty. Přede- vším musíme tedy zvědět, zdali ten Gautschem chystaný volební řád tomuto spravedlivému neodbytnému požadavku našeho národa hodlá býti práv. Na tom závisí vše
Němec Němcův
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. dubna. (Princ Liech ten- stein o situaci.) Prine Liechtenstein mluvil tyto dni v antisemitské voličské schůzi o situne a vystoupil při té příležitosti příkře proti poža- davkům maďarské levice. I kdyby se prý tyto
Lie Liechtenstein Praha
11 article
jejich požadavky splnily, nemohly by míti dlou- hého trvání, poněvadž by se jimi ohrozilo trvání Rakouska, jež jest evropskou nezbytností. (Jest evropskou nezbytností, ale ne v nynější centra- listické formě. Pozn. red.) »Dualismus leží agonii« — pokračoval řečník —. »To, co má přijiti na jeho místo, nemůže býti za nynější nálady vůdčího národa v Uhrách smluveno, nýbrž musí mu býti uloženo. (!) Stará zřízení, jež vyhovovala státoprávním svobodám, ale opa- tření o vojsku, námořnictvu, diplomacii, vnější politice a finančních potřebách říšských složil v ruce panovníkovy, opět ožijí, ovšem přizpů- sobena moderním požadavkům. Naše vlast« (t.j.
Rakousko Uhry
12 article
Rakousko) — skončil řečník — »jež stojí právě před velice možnými velikými úkoly na Vý- chodě, nesmí záviseti od okamžité nálady zhrdle kliky . . « V Praze, 15. dubna. (Rakouská ar- máda — stát ve státě.) »Slovo polskie« piíše za příležitosti debaty o vojenských přípře- žích o rakouské armádě a tu pronáší různé myšlénky, s nimiž možno jen souhlasiti. »Mili- tarism« — praví — »jest za našich dob ne- zbytností všude tam, kde armáda se sama po- važuje za součástku státu, jehož má býti štítem, a nesnaží se býti státem ve státě. Jinak jest Rakousku. Zde armáda pod záminkou jednot- ného vedení a organisace vystupuje až dosud jako instituce netoliko německá, nýbrž poněm- čujlcl. Své němčourství rozšiřuje i na čel- nietvo a policii, které nemají nie společnéhos obranou říše, neboť mají sloužiti pouze účelům administračním. Za druhé Němci pod záminkou, že němčina musí zůstati páteří armády, upravili si ve vojsku výhodné hnizdečko a nedopouštějí nikoho z jiných národnosti k vyšším, lépe pla- ceným mistům . . . Za takových poměrů bře- mena, jež nese občanstvo na účely vojenské, nabývají rázu daně, kterou vasal musí platiti pánu feudálnímu. A skutečně v Rakonsku vyššt vojenské kruhy, ba i důstojníci Němci vůbee pokládají se za cosi lepšího, než civilní ob- čanstvo jiných národností. V armádě žije dosud duch Rakouska absolutního a germanisačního. Takové poměry mu- sejí vzbuditi odpor, jak ukazuje příklad ma- darský, a proto změna nadejíti musí. I rakouská armáda musí se z instituce výlučně německé státi jinou, aby vyhověla faktickému stavu říše.
Němec Rakousko Praha
13 article
Jinak nastane všeobecný odpor proti obětem n vojsko a to by neprospělo ani říši, ani zájmům dynastie « V Praze, 15. dubna. (Uherská krise.) Uherská sněmovna se dnes odročila do 3. května a tím nastává poměrné zátiší i za Litavou. Ozý- vají se hlasy, že v řešení uherské krise nestane se ani ve Vídni nový krok, dokud v uherské sně- movně nebude projednána osnova adresy. Alev Pešti udržuje se stále míněni, že nynější kabinet Tiszův nevyčká adresní debaty a bude sproštěn úřadů hned po velikonočních svátcích. Na jeho místo má vstoupiti dočasně úřadnický kabinet, do něhož by nebyla povolána žádná osobnost politická, nýbrž jen vyšší úřadníci z různých ministerstev. Podobné zprávy vyskytly se v po- slední době nejednou a vždy se ukázaly klam- nými. Proto „Budap. Tagbl.“ zaznamenává je i tentokrát e reservou a jen podotýká, že v kru- zích, blízkých hr. Tiszovi, panuje přesvědčení že Tiszův kabinet se rozloučí s úřady hnod po svátcích. Z Pešti, 15. dubna. (Uherská sně- movna.) V dnešní schůzi uherské sněmovny projednával se dále návrh Ečtvöšův. Když se byl zaň přimluvil poslanec Bedöhezy, ujal se slova hr. Tisza a přodložil následkem včerej- šího návrhu posl. Fr. Daránye akta, týka- jleí se pensionování Perczelova.
Tiszův Bedöheza Tisza František Perczelův Praha Vídeň Pešť uherský sněmovna
14 article
Posl. Darányi odvolal na to svůj včerejší návrh aby sněmovna na vládě ona akta vymáhala, předseda Justh oznámil, že poslancům jest volno v akta nahlédnouti v předsednické kan- celáři. Práva toho užili četní poslanci a shledali, že jsou to celkem tři listiny; prvá jest žádost Perezelova, aby se mu do pense vpočítala též léta, strávená ve službě municipální, druhá ob- sahuje usnesení ministerstva, jímž se projevuje souhlas se žádostí Perczelovou a třetí jest krá- lova resoluce. Služební léta ve službě munici- pální Perczelovi skutečně do pense vpočitána. V další debatě mluvil pro návrh Eötvěšův posl. Zakarias ze strany neodvislosti, načež posl. Buzath se dotknul opětně afféry Per- czelovy. Tim, že do pensijní aíféry bývalého sněmovního předsedy vlažena též koruna, zdá se, jakoby Tisza chtěl královským pláštém za- stříti hromadu liberální mrvy, dovršenou špina- vou historií Perezelovy zvýšené pense. Tvrdil-li hr. Tisza včera, že na padlého soupeře se ne- plije, namítá, že dle charakteru maďarského lidu vesnický chasník, byl-li ve rvačce poražen, hledí ce nejrychleji utéci. Hr. Tisza má pravdu že jest bezúčelno vyslovovati nelibost vládě která podala demissi. Účelem opětujících se projevů nelibosti jest jen to, aby koruna konečně nabyla přesvědčení, že nynější kabinet nemůže déle zůstati v úřadě.
Posl Justh Perczelová Eötvěšův Perezelův Tisza Hradec Tisza
15 article
Poněvadž se nikdo již ke slovu nepřihlásil byla debata uzavřena a návrh Eötvöšův přijat velikou většinou hlasů levice a středu proti hlasům liberálů. Po krátké přestávce projednávaly se ně- které věci immunitní, jež vyřízeny dle návrhů výborových. Předseda pak navrhuje, aby se vzhledem k nastávajícím velikonočním svát- kům příští schůze konala až 3. května. Na pro- gramu má býti stanovení jednacího pořadu příšt schůze. Návrh předsedův přijat jak levicí, tak i většinou liberální strany. Konec sehůze po jedné hodině.
Eötvöšův
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. dubna. Budou-li Rusové míli opět porážky. William Slade, přehlížeje v »Reviewo Reviews« položení válčících stran, uzavírá, že Rusko nepodá ruky k míru ani potom, kdyby byl i Rožestvenský poražen a Vladivostok vzat. Rusko může věsti passivnou válku do neko- nečna, vyčerpávajíc neustále síly Japonskaa sbírajíc sily své k poslední ráně. Vše to bu- de lacinější válečné kontribuce, na jakou si Japonci dělají lasko- miny. Obraceje se k Angličanům, Stade jim vysvětluje, jak záhubné následky pro anglické panství v Asii bude míti, zmocní-li se Japonsko panství na Tichém okeaně. Milliardová pomoc na válku s Japonskem. »Petrohradské Vědomosti« oznamují: Roz- hodnuti ministerské rady, aby staroobřadcům povolena byla svoboda vyznání, vzbudilo mez nimi radostný ruch a vysoko povzneslo jejich vlastenecké city. Prvým výsledkem toho je my- šlenka, mezi nimi vzniklá, aby mezi sebou se- brali milliardu rublů a nabídli ji vládě jako ne- zúročitelnou půjčku na válku s Japonci na jistou řadu let. Mezi staroobřadci je mnoho millionářů Hromadné stíhání amerických námořníků. Americké listy neopomenou zaznamenatin jediného sběha, kterýž byl prchl od ruských pra- porů. Budiž tedy i v listu slovanském zazna- menáno, že z amerických válečných lodí, kotví- cích na Filipinách, uprchlo tento měsíc už neméně než 600 mužů.
Rus Slad Japonec Angličan Praha Rusko Vladivostok Asie Japonsko Filipíny
17 article
V drobném prodtejii runí čí lo o sob5 . . . za s s4poledni . ns z Ve álislkách na venkova ranní čilo. . . . . . . . 10 sdpolední . . . . . . . Sb Inserát platí se hotově rapřel Přaěplaeení a inserty přijemá ačmlni- stracs v Marisuské ulici č. 3. Tam nacháznjí se též redakce liskárna a expedise „Náredních Listá“, Rukoplry se novrassjí.
Marisuský ulice Náredne Listat
18 article
Admirál Melville navrhuje záměnu asijského souostrovi filipinského za americkou Západní Indii. Bylo by prý tím umožněno také, zmenšiti bitevní lodě Spojených států více než o dvě třetiny. K tibelské smlouvě. Tibetská smlouva byla nyní vyjednáváním mezi Anglií a Činou změněna, jak se z Pekina sděluje, tak, že ruší se zřízení obilního trhu a že byl cla prostý dovoz do Anglie tibetskému zboží přiznán.
Melvill Indie spojený stát Anglie
19 article Za Strossmayerem
Za Strossmayerem Z Vídně, 15. dubna. Dnes dopoledne ko- nala se ve dvorním farním chrámě augustiánském na podnět chorvatského podpůrného spolku zdej- šího zádušní mše za biskupa Strossmayera. Kromě chorvatské kolonie dostavilo se nad míru četné obecenstvo. Chrám byl černě dekorován, před oltářem byl postaven katafalk. Provedena mše Maškova a Libera Singerovo. Spolupůsobily členové dvorní opery Petrůová a Irma Terput- cová, obě Chorvatky. Dostavili se mimo jiné srbský vyslanec dr. Michae! Vmč s tajemníkem drem. Milenkovičem a sekční chef Stefanovič, bulharský diplomatický zástupce Sarafov, pod- maršálek Tomišič, poslanec Biankini, deputace srbské církve vídeňské, generální intendant Mandič, ředitel ruského vyslaneckého chrámu Archan- gelský, kapelník Albini, gardový major Nova- kovič, dvorní radové Svoboda a Laneve, jako zástupce Slovanské besedy dr. Gabriel Vlasák, redaktor řišského zákonníka dr. František Vidič, zástupce záhřebského »Tagblatlu« Otto Kraus, zástupeové českého akademického spolku, české lidové »Osvěly«, zpěváckého spolku a spolku »Komenského« a jiných. O zdar rekvií zásluhu mají zvláště předseda chorvatského podpůrného spolku Rubelli a dr. Gospodinetič. Ze Sedlčan. V páteční schůzi obecního za- stupitelstva před projednáváním jednacího pořadu vyložil starosta Holoubek krátkými slovy veliký význam zemřelého nejvějšího syna Slovanstva, biskupa dakovského Stossmayera, kterýž výklad zástupci města v stoje vyslechnuvše, uetili tak památku nesmrtelného velikána.
Strossmayer Maškův Singerův Chorvatka doktor Michae Milenkovič Stefanovič Biankini Mandič Albin Laneve Vlasák Vidič Kraus Komenský Gospodinetič Holoubek Vídeň Sedlčany Sarafov rada Svoboda spolek a spolek Rubelli Petrůová a Irma Terput
20 article
Obecní zastupitelstvo král. města Kolína usneslo se ve schůzi dne 12. t. m. zaslati k úmrti biskupa Josefa Jiřího Stross- mayera telegram: »Nejdůstojnější sidelní ka- pítole v Dakově! Obecní zastupitelstvo král. města Kolina vyslovuje nejhlubší soustrast nad úmrtím velikého vlastence, syna pobratimského národa chorvatského, svého čestného měšťana biskupa Josefa Jiřího Strossmayera. Památka jeho bude žiti jako zářící hvězda v srdcíeh všech Slovanů.« Občanský klub na Král. Vinohradech za- slal starostovi města Záhřeba dru. Amrušovi telegram: »Občanský klub na Král. Vinchradech projevuje hlubokou soustrast nad úmrtím veli- kého apoštola vzájemnosti slovanské, vynikajícího syna bratrského národa chorvatského biskupa Strossmayera. Dr. Vostrčil, starosta. Dr. No- votný, jednatel.« Ze Záhřeba, 15. dubna. Deputace česká, která odebrala se ku pohřbu biskupa Stross- mayera, nastoupí zejtra zpáteční cestu přes Rěku a Opatii do Prahy. Dnes večer je česká a slovinská deputace hostem Národního divadla, po němž koná se banket na počest slovanských hostí. Podobizna Strosamayerova. Vídeňské »Hrvatsko pripomočno društvo (Banernmarkt 14) vydalo litogra- fovanou barevnou podobiznu zesnulého biskupa Strossmayera dle obrazu Tonislava Krizmana a za- sílá ji franko za 4 k.
Josef Jiří Stross Strossmayer Král doktor Vostrčil Kolín Dakov Kolina Vinohrady Záhřeb Praha občanský klub národní divadlo Tonislava Krizman
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 16. dubna. —. (Kronika.) Jaro tu! Jaro tu Slunko záři do oken, láká! Petřín a Letná prokukují čerstvou zelení, Kinská a Král. Obora jou plny ptačího zpěvu! Jak odolat! Rychle io kapsy Micheletovu knížku o plácích *) a ven lel Z pravidla arci vycházíte bez knížky Spčeháte z jara ven do přírody, jako spěchát v zimě do kavárny nebo do zábavné síně. Tak, u zvyku, z mechaničnosti všeho života ! Živ ni svůj denní pořádek, svůj program. Spěchát sa či tam, protože není kam jinam spěch. lle s knižkou v kapse, ven do Král. Obory, bud ke! Bude rozhodně lépe ! K vůli porozuměn lisu rozkoše, jež bez porozumění se nedj upslit. A ta je z nich, které učí Mlichelet, č- nvný vykladač přírody ! Máte sice ze školy tak neje vědomosti o přírodě. Rozeznáváte živo- dn, rostliny, nerosty! Víte, ssavci mají čtyr nhy, mají srst a přivádějí živá mláďata na svě dslem. Plák klade vejce, staví hnízdo, je op- ke, má křídla, litá a zpívá. Rozeznáváte druh utidy, jména a dáta. Ty a takové jsou vaše vědomosti o pří- zě8. Mále všeho plnou hlavu a zapomínát lno pro druhé. Pro samě vědomosti nev astně — nic. A proto spěcháte do přírody, tak labylo, jen k vůli pořádku dennímu, protože ivě hodina padla a pohoda dopoušt. Ale Michelet je jiný muž! Pošle vás ven di do ruky zlatý klíček. Otevřele si přírod. ljch divů se dočítáte Plák je především tajemná bytostl Ze skořápky vejce proklubala se na světlo. ě matka je »vyseděla«. Divný pochod ! Ryb 5 vajlčko oceanu. Hmyz vyhledá pro ně bez- hé místo, kde samo se vylihne a žije. seů mládě rodí se vyvinuto, oblečeno, p lto matce. Pták by zahynul, kdyby nebyl o- 1) Jules Michelet: Pták. Přeložil Boh. Bauše Vovi knihovna č. 447--49. J. Outo v Praze.
Kinská Král Micheletův Živa Michelet Otevřel Jules Michelet Pták Praha Petřín Letná
22 article
nl. ne klopen, zahříván nekonečnou teplotou magnetismu mateřského. Vezměte vajíčko ! Malý svět pro sebe, úplná harmonie! V bezživotném jeho zjevu vězí mi- sterium života. Co z něho pojde? Nevíme. Ale ptačí matka ví! A křídly rozlaženými, třesou se, je zahřivá. Nehybně sedí na předmětu ně- mém, na kamínku, v němž se nic nehýbe. Slepý pud ? Bez rozumu? Ale jak málo se liší ta prvotná stopa roz- umu od — vysokého rozumu lidského Plačí matka proniká věc láskou, tuší, pro- zírá ! Skořápkou vápenitou, jíž naše ruka nie ne- eiti, ona jemným smyslem vyciťuje uvnitř tajem- nou bytost, která vzniká. Nejasné vědomí ji udr- žuje při těžké povinnosti lihnuti. Miluje už do budouena, do neznáma . .
23 article
Pták si staví hnizdo! To ví každé dítě Ale kdož si hned povšiml, jaký je pták podivu hodný stavitelský — umělec? Nestačí jen pohled na věc! Je třeba viděti omakati! Dílo hnízda je nevýslovně pracné, plné dovednosti, plné výpočtů. Materiál je oby- čejně hrubý, nástroje nedokonalé. Pták nemá ruce, má jen zobák a drápek. Ale hnízda jsou pletivo z mechu, z ohebných větviček, z vláke rostlinných. Ani ne pletivo ! Spíše splstění mate- riálu s námahou stlačované. Dílo značného ná- kladu síly, práce energická. Zobák tu nestačil, ani noha! Vlastní nástroj je tělo ptačí, prsa. Sta- vítel tak dlouho tlačil látky, točil se, vrlěl. proti stěnám opiral, až se látky podaly, až na- byly potřebného tvaru. Každá ratolistka, každě stebélko tak dlouho tlačeno bříškem, při zadržo- vaném dechu, při zvýšeněm tlukotu srdee, až přijaly oheb, až utkvěly tvarem. Jaká sila vůle, jaká účelnost počínání, jaká schopnost rozměru, rozpočtu! Jaké — umění A práce je společná, proto je rozdělena Samec přináší materiál, rostliny, mechy, ko- řinky, větvičky. To na venek! A uvnitř, aby bylo měkko, donáší žíně za pružný podklad, pak konopí, hedvábí, chmýř rostlin, bavlnu, vlnu. Mlatka třeba vytrhne vlastní peří a polož
Samec
24 article
pod pískle. A jaké opatrnosti třeba za stavby Je zábavno pozorovati samce. Obává se, aby svědek, jenž snad sleduje jeho práci, nenašel cestu ke hnízdu. Hledile na něj a on schválně dá se smě- rem opačným, aby vás oklamal. Jaká promyšle- nost! Jaká inteligence. Ve sbírkách hnízd pozoro- vati lze stupně od prostých mistrů do skutečných architektů. Jsou zedníci a jsou tkalci. Všsk ve- směs obdivuhodní překonavatelé — mrtvé hmoty. Pták nemá rukou, má křídla, ovšem To se snadno řeknei Ale křídlo ! Jaký div světa Je sněm všeho tvorstva, vzněsti se vzhůru k oblakům, k slunci! Lidstvo od počátků svého myšlení toužilo po té zázračné schopnosti Litat! Lítat! Co bychom za to dali! Jaký život lehký, vznešený! S úsměvem hledět na pozem štany třeba nejsilnější, nejhbitější! Slyšet řvaní Iva, falešného krále zvířal, neschopného vyšinout se dále nad bídnou hroudu, než kam dosáhne jeho malomocný skok! A člověk! Zachvácen nejvyšší touhou po štěstí a svobodě, otrok půdy. sní člověk o tom, aby mohl býti ptákem, mi křídla ! Křídla ! Viděti svět hluboko pod sebou Člověk studoval křídlo, snažil se napodo- biti je. Ale jak nemotorně dopadl jeho pokus!
Iva Křídlo
25 article
Staleti už pokouší se, vymáhá na své kultuře, opatřiti něco, co by bylo křídlu ptáka z dalek podobno. Jak žalostné jsou dosud všecky vý- sledky té »kuiturní« snahy! Mělo se za to, že letí pták jen silou svého pohybu. Leč tajemství vězí ve zvláštní schop- nosti pláka, váhu svého těla po vůli zmenšiti a zase zvětšiti. Aby se nadlehčil, nadme pták svůj objem, chce-li sestoupiti, vyrazí vzduch a splo- skne, seštihli své tělo. Je nejen lodí vzduchu, ale balonem zároveň. Pružné, silné plíce plači naplňují se a opájejí silou a rozkoší, která se vlévá i do kosti a buněk vzdušných. Vzdueh vlěvá se do všeho ptačího těla, vzněcuje žár života, dodává tělu podivuhodnou sílu! A slla je radost života! Rorejs uletí 40 mil za ho- dinu ! Sokol ještě více! Jaké hýření prostorem Jaká schopnost, divem křídla, objímati svě letem Co je proti té schopnosti ubohý hromo- tluk lidské vymýslivosti, lokomotiva ! Těžkopádný stroj, připoutaný bez milosti ke své koleji! Mistryní letu je vlašťovka! Virtuoska vzduš- ného kroužení, královna nebeská! V tisíci záhy- bech, bleskurychle se otáčí ve výšině, nejsmělejší spleť křivek provijí do nekonečna nad naší hlavou. Nejšťastnější, nejsvobodnější z tvorstva, protože od země nejvíce odpoutána! Šveholí a řičí ra- dostí, vrhá se s výše, dotýká se země a střelou se zase vznáší, krouží kolem člověka, jako na posměch spoutanému, jenž neschopen se povznésti, šlape lopotně prach své pozemské cesty ! . .
Rorejs Sokol
26 article
A ptačí zpěvl Rostlinou dostává kraj, příroda svoji barvu, svůj šat, svůj pohled krásný! Ptákem dostává svůj dojem života, svůj pohyb a hlas! Ptákem celá příroda mluví. Lesy a keře, mýtiny a pole vinice, vlhké louky, rákosiny, porosty hor vrchole sněžné, vše oživeno hejny okfídleneů Žádný lán země není tak pust a proklet, aby tu s jarem nezazněl jásot a štébot, švehol hvízdot opeřenců. Rozšeřil se den, zazněly zvonky stáda aje tu konipas! Čile obskakuje, plete se mezi stádo, důvěrně se bliží pastevci. A skřivan, dítko světla ! Zrudl obzor, slunce vychází, jako šip se vznesl z brázdy a vzhůra k obloze! A pěje svou ranní píseň, čistou jako rosu, čerstvoua veselou! A zpívá hodinu třeba. Rovnou od země trysknuv do oblak, zpívá a jediný tón neztrati Jako roj myšlének v hlavě, mihá se skřivanů pod klenbou nebes. Nevidět jich téměř, ale sly šet stále. Jdete hodinu, dvě, půl dne, celý den jdete slo mil a pořád doléhá k uchu veselý šve- hol neviditelných hlasů přírody. A je-li skřivan pěvec světla a slunce je slavík pěvec noční touhy! Však tu třeba na slovo vziti umného vykla dače la — Slavik pěje epopéu, drama, boj vnitřní .. V plné temnotě vidí ve své duši . . . Má tvůr- čího ducha, obohacuje, rozšiřuje, proměňuje avůj zpěv ... Pro oheň vnitřní, jenž je
27 article
sežírá, zůstává hubený a stálé eltí potřebu obnovy a potravy. Toť příčina, že tak snadno se chytí. Z rána v dubnu a květnu, unaven celonočním zpěvem, usláblý, chtivý, vrhne se slepě na vnadidlo . . . A není jen talentován Je vzdělavatelný. Mládata otce pozorně poslou- chají, hlas cvičí, chyby opravují, mladé hlásky vyrovnávají, zdokonalují se, posuzují, nová the- mata nacvičují.. . Láska ke kráse, neurčitě tu- šené, daři umělce druhým životem . . . Vidí svůj les, předmět své lásky a tisíc půvabů život okřídleného . . . Scény lesního světa táhnou mu myslí.. . Melodie slavičí z blízka tak chvějná, z dálky naplňuje velebností všechen les. Z blizk běží jen o hnizdo, o milenku a mládě! Z dálky, toť celá příroda, láska věčná tu opěvána . .. »Pocítil jsem to v noci v polich našeho jihu.. . noci byly vlažné, hvězdy stydlivě pro- zíraly, slavik hnízdil u země v brčálu jen málo ukryt. Počal o půl noci a neustaí až po zá- šeru. .. Nikdo jej nevyrušoval, leda k ránu kohout, bytost jiného světa . ..
Láska
28 article
»Jeho sídlo poblíž našeho, svědčilo, že se nás nebojí, že se cílí bezpečným . . . Časem stali jsme se mu i příjemnou společností. Slavík má potřebu být oceněn, váží si pozorného po- slu chače, rozumí jeho obdivu. »Vidím stále ptáka pobliž sebe, poska kuje na 10— 15 stop od nás . . »Oblek, v jakém se mu objevím, není mu lhostejný. Pozoroval jsem, že pláci celkem ne- milují barvu černou, nahání jim strachu. Přišel jsem v obleku světlém a obraci na mne očka se zvláštním jemným výrazem, jakoby chtél říci: »Jsem svobodný, mám křídla . . . ale, chcit něco zazpívat . . « Je shoda duší mezi námi a malými okř dlenci ! Mezi člověkem a živou přírodou! A v duších třeba umět čísti! A to umět, je zvláštní umění ! Je k tomu třeba vědomostíl A těmi je plna ta pěkná, malá knížka čarov- ného znalce ! Tak pohodlně ji vstrčite do kapsy, když po denní lopotě vylákáni jarním večerem spěcháte ven do Stromovky, do Kinské . ..
Kinská