2
masthead
V Praze, v neděli dne 10. dubna 1905.
Praha
4
article
Va ranní a odpol. Histy
předplácí set
v Praze v administra
udlvrí leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
nl
. . . 7 K 60
ve Gllalkácht
2 KS0h
n něde.
Poštort
nridíe
nt lea . . . . 9 K oo
s dvojí zásilkou
sa niíte
n ttnrt leta
lnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách.
K doplňovací volbě poslance sněmu krá-
kvství českého za okresy slanský, velvarský
lbochovický doporučuje se po návrhu důvěrník
1 usnesení schůze starostů, jakož i veřejné
shůze voličů za kandidáta pan
techn. dr. Josef Munzar,
ředitel hospodářské školy v Plzni.
Volba koná se dne 17. dubna t. r.
V PRAZE, 15. dubna 1905.
doktor
Munzar
Praha
hospodářský škola v Plzeň
5
article
Nechť jsou varováni v čas!
Nechť jsou varováni v čas!
Nejistoto, tvé jméno jest Rakousko!
Pouhý měsíc dělí nás od svolání sněmu če-
ského, jehož zasedání má býti rozhodným
po všechen další vývoj krise cis-
lajtánské, leč nikdo podnes neví, j a k celá
listorie s tím „sněmem smíru“ skončí?
Dobře, prorokují jedni: Němci v Čechách
upusti zadarmo od obstrukce, poněvadž na
ně nalehají Němci z alpských zemi, kteří prá-
vem se bojí cdvety české obstrukcev
parlamentě vídeňském. Vždyť i Všeněmci z ohle-
du na tvoříci se stranu německých agrárníkův
jsou již ochotní vyloučit projednání rozpočto-
rého provisoria a jiných pilných hospodářských
záležitostí na příštím sněmu českém, jenž potrvá
ovšem jedva několik dní, z obstrukce. Jiní sice
nemyslí, že by Němci upustili od své obstrukce
zadarmo, nýbrž za volební kurie pá-
rodní, ktoré prý jim bar. Gautsch již při-
pověděl, ale doufají, že my Čechové v té pří-
čině žádných obtíží nezpůsobíme, poněvadž se
nám v náhradu dostane současně spravedlivější
opravy volebního řádu sněmov-
ního, v níž opětmy poznáme prospěch svůj.
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
6
article
— Tak píše se vídeňské „Information“ výslovně:
„Vláda připověděla (komu?), že podá
v českém sněmu předlohu zákona, dle níž má
sněm český za účelem různých voleb (zejmena
do zemského výboru, do ředitelstva Hy-
poteční a Zemskébanky, jakož i do růz-
ných výborů a komisí sněmovních) rozstou-
pili se v národní kurie, aby volba ně-
meckých zástupcův nezávisela na milosti
neb nemilosti českých a velkostatkářských po-
slancův. Tato předloha nevrazí na
tádný odpor na straně české, poně-
uadž každý spravedlivě smýšlející Čech
bez rozdílu politické barvy musí uznati, že po-
žadavek Němcův, aby mohli si své zástupee
voliti sami a neodvisle od jiných, jest slušný a
sravedlivý. Mimo tuto předlohu hodlá
vláda sněmu českému podati ještě jiný návrh
nákona, týkající se změny v lebního řádu
sněmovního, kterýmž by volební ten řád
byl postaven na spravedlivčjší základ
než posud. Toute předlohou bylo by konečně
dávnému přání Čechův vyhověno.““ —
Čo
Němcův
Čechův
ha
7
article
Nuže, jakkoliv nám tato důvěra v naši
vpravedlivou mysl lichotí, tož nicméně chceme
v čas vládu i Němce upozornit, že to s tím na-
lím souhlasem k rozdělení sněmu
leského v „národní kuric“, byť jen
volební, není naprosto ještě tak
snadné, neřku jisté, jak si snad pánové
nyslíl
Ano, staň se opatření v jednacím řádu sně
novním, aby každá strana měla mož-
nost a svobodu voliti si tolik zástupcův do
zemského výboru, kolik jí dle její početní mo-
lutnosti přináleží zcela samostatně. To je pří-
kaz samozřejmé slušnosti a spravedlnosti. Avšak
ie by k vůli tomu potřeboval se náš ubohý
zemský sněm vedle nebo na místo posavadních
kurií zájmových třídit ještě na kurie ná-
rodní, toho nutnost rikterak nenahlí-
žímel Nejde-li Němcům o nic jiného a o nie
více, než aby měli zaručený počet svých
zástupcův v zemském výboru a v ostatních zem-
ských ústavech, výborech a komisích sněmov-
ních, i aby si möhli je voliti zcela samostatně
sami, tož lze účelu toho plně dosíci jedno-
duchým ustanovením v jednacím řádu sněmov-
ním, že pro veškeré volby, jež sněm vykonává
platí zásada poměrného, kvocien-
tálního zastoupeni stran, jak to již
r. 1875 navrhoval náš spravedlivý a šlechetný
myslitel dr. KarelSladkovský.
Němec
doktor
KarelSladkovský
8
article
Příklad nejlepší řečník. Dnes jest sněm
království českého takto složen: My Čechové
máme v něm 99 poslanců, konservativní šlechta
49. Všech autonomistů je tedy 148. Němci mají
69 poslancův a němečtí velkostatkáři 21. Všech
německých centralistů je tedy 90. Dejme tedy
tomu, že v den volhy zemského výboru jest ve
sněmu přitomno všech těchto 148 + 90 čili 238
poslancův obou národů a stran. Nejvyšší mar-
šálek zjistí tento počet přítomných a jelikož má
býti voleno 8 přísedících zemského výboru, pro-
hlásí, že připadá 1 výbor zemský na 29 hlasův.
To stačí, aby okamžitě strana autonomistická vě-
děla, že ji náleží na její 148 hlasů pět výborů,
kdežto strana německá opět ví, že na její 9
hlasů patří 3 výboři. Dle toho každá strana se-
staví si samostatně svou kandidátní listinu, kte-
rou prosadí také beze vší nesnáze a beze všech
kompromissů.
Čecho
Němec
9
article
Proč nechtějí Němci použíti této snadné
spravedlivé methody volební? Proč usilují o
rozdělení sněmu v národní kurie? Poněv a dž
obmýšlejí z těch volebních ná-
rodních kuril udělat co možná
zákonodárné kurie národní s prá-
vem »veta«. To víme my tak dobře jako
oni a proto bojíme se přivolit k rozdělen
sněmu našeho v národní kurie vůbee
jsouce přesvědčeni, že by to byl počátek jeho
konce.
Na celém světě ještě žádný parlament ne
rozstoupil se v kurie národní. Proč tedy m
býti zrovna český sněm tím pokusným král
kem? Ať začnou pánové s experimentem ná-
rodních kuril v parlamentu víden
ském, aneho ať jej doporučí sněmu
uherskému. Rádi bychom slyšeli, co by
tam se návrhu tomu řeklo l
Nežli by se pak vůbec který myslící
upřímný Čech mohl tímto německým projektem
a požadavkem do opravdy zabývat, musila by
dříve býti provedena řádná, nikoliv jen »spra-
vedlivější«, alebrž prostě s pravedlivá o pra va
volebního řádu, při niž by národu
našemu, čítajícímu na 4 milliony vůči ne-
celým 2 millionům Němcův musila být
zajištěna absolutní většina na
sněmu českém. Toť kardináln
podmínka každé opravy volebního řádu,
na niž bychom mohli přistoupit. Nemůžemet
sobě dát přece libiti, abychom na sněmu vlasti
své sami o sobě byli menšinou, odkázanou
jen na milost a nemilost a vratkou pod-
poru konservativní, beznárodní šlechty. Přede-
vším musíme tedy zvědět, zdali ten Gautschem
chystaný volební řád tomuto spravedlivému
neodbytnému požadavku našeho národa hodlá
býti práv. Na tom závisí vše
Němec
Němcův
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. dubna. (Princ Liech ten-
stein o situaci.) Prine Liechtenstein mluvil
tyto dni v antisemitské voličské schůzi o situne
a vystoupil při té příležitosti příkře proti poža-
davkům maďarské levice. I kdyby se prý tyto
Lie
Liechtenstein
Praha
11
article
jejich požadavky splnily, nemohly by míti dlou-
hého trvání, poněvadž by se jimi ohrozilo trvání
Rakouska, jež jest evropskou nezbytností. (Jest
evropskou nezbytností, ale ne v nynější centra-
listické formě. Pozn. red.) »Dualismus leží
agonii« — pokračoval řečník —. »To, co má
přijiti na jeho místo, nemůže býti za nynější
nálady vůdčího národa v Uhrách smluveno,
nýbrž musí mu býti uloženo. (!) Stará zřízení,
jež vyhovovala státoprávním svobodám, ale opa-
tření o vojsku, námořnictvu, diplomacii, vnější
politice a finančních potřebách říšských složil
v ruce panovníkovy, opět ožijí, ovšem přizpů-
sobena moderním požadavkům. Naše vlast« (t.j.
Rakousko
Uhry
12
article
Rakousko) — skončil řečník — »jež stojí právě
před velice možnými velikými úkoly na Vý-
chodě, nesmí záviseti od okamžité nálady zhrdle
kliky . . «
V Praze, 15. dubna. (Rakouská ar-
máda — stát ve státě.) »Slovo polskie«
piíše za příležitosti debaty o vojenských přípře-
žích o rakouské armádě a tu pronáší různé
myšlénky, s nimiž možno jen souhlasiti. »Mili-
tarism« — praví — »jest za našich dob ne-
zbytností všude tam, kde armáda se sama po-
važuje za součástku státu, jehož má býti štítem,
a nesnaží se býti státem ve státě. Jinak jest
Rakousku. Zde armáda pod záminkou jednot-
ného vedení a organisace vystupuje až dosud
jako instituce netoliko německá, nýbrž poněm-
čujlcl. Své němčourství rozšiřuje i na čel-
nietvo a policii, které nemají nie společnéhos
obranou říše, neboť mají sloužiti pouze účelům
administračním. Za druhé Němci pod záminkou,
že němčina musí zůstati páteří armády, upravili
si ve vojsku výhodné hnizdečko a nedopouštějí
nikoho z jiných národnosti k vyšším, lépe pla-
ceným mistům . . . Za takových poměrů bře-
mena, jež nese občanstvo na účely vojenské,
nabývají rázu daně, kterou vasal musí platiti
pánu feudálnímu. A skutečně v Rakonsku vyššt
vojenské kruhy, ba i důstojníci Němci vůbee
pokládají se za cosi lepšího, než civilní ob-
čanstvo jiných národností. V armádě žije
dosud duch Rakouska absolutního
a germanisačního. Takové poměry mu-
sejí vzbuditi odpor, jak ukazuje příklad ma-
darský, a proto změna nadejíti musí. I rakouská
armáda musí se z instituce výlučně německé
státi jinou, aby vyhověla faktickému stavu říše.
Němec
Rakousko
Praha
13
article
Jinak nastane všeobecný odpor proti obětem n
vojsko a to by neprospělo ani říši, ani zájmům
dynastie «
V Praze, 15. dubna. (Uherská krise.)
Uherská sněmovna se dnes odročila do 3. května
a tím nastává poměrné zátiší i za Litavou. Ozý-
vají se hlasy, že v řešení uherské krise nestane
se ani ve Vídni nový krok, dokud v uherské sně-
movně nebude projednána osnova adresy. Alev
Pešti udržuje se stále míněni, že nynější kabinet
Tiszův nevyčká adresní debaty a bude sproštěn
úřadů hned po velikonočních svátcích. Na jeho
místo má vstoupiti dočasně úřadnický kabinet,
do něhož by nebyla povolána žádná osobnost
politická, nýbrž jen vyšší úřadníci z různých
ministerstev. Podobné zprávy vyskytly se v po-
slední době nejednou a vždy se ukázaly klam-
nými. Proto „Budap. Tagbl.“ zaznamenává je
i tentokrát e reservou a jen podotýká, že v kru-
zích, blízkých hr. Tiszovi, panuje přesvědčení
že Tiszův kabinet se rozloučí s úřady hnod po
svátcích.
Z Pešti, 15. dubna. (Uherská sně-
movna.) V dnešní schůzi uherské sněmovny
projednával se dále návrh Ečtvöšův. Když
se byl zaň přimluvil poslanec Bedöhezy, ujal se
slova hr. Tisza a přodložil následkem včerej-
šího návrhu posl. Fr. Daránye akta, týka-
jleí se pensionování Perczelova.
Tiszův
Bedöheza
Tisza
František
Perczelův
Praha
Vídeň
Pešť
uherský sněmovna
14
article
Posl. Darányi odvolal na to svůj včerejší návrh
aby sněmovna na vládě ona akta vymáhala,
předseda Justh oznámil, že poslancům jest
volno v akta nahlédnouti v předsednické kan-
celáři.
Práva toho užili četní poslanci a shledali,
že jsou to celkem tři listiny; prvá jest žádost
Perezelova, aby se mu do pense vpočítala též
léta, strávená ve službě municipální, druhá ob-
sahuje usnesení ministerstva, jímž se projevuje
souhlas se žádostí Perczelovou a třetí jest krá-
lova resoluce. Služební léta ve službě munici-
pální Perczelovi skutečně do pense vpočitána.
V další debatě mluvil pro návrh Eötvěšův
posl. Zakarias ze strany neodvislosti, načež
posl. Buzath se dotknul opětně afféry Per-
czelovy. Tim, že do pensijní aíféry bývalého
sněmovního předsedy vlažena též koruna, zdá
se, jakoby Tisza chtěl královským pláštém za-
stříti hromadu liberální mrvy, dovršenou špina-
vou historií Perezelovy zvýšené pense. Tvrdil-li
hr. Tisza včera, že na padlého soupeře se ne-
plije, namítá, že dle charakteru maďarského
lidu vesnický chasník, byl-li ve rvačce poražen,
hledí ce nejrychleji utéci. Hr. Tisza má pravdu
že jest bezúčelno vyslovovati nelibost vládě
která podala demissi. Účelem opětujících se
projevů nelibosti jest jen to, aby koruna konečně
nabyla přesvědčení, že nynější kabinet nemůže
déle zůstati v úřadě.
Posl
Justh
Perczelová
Eötvěšův
Perezelův
Tisza
Hradec
Tisza
15
article
Poněvadž se nikdo již ke slovu nepřihlásil
byla debata uzavřena a návrh Eötvöšův
přijat velikou většinou hlasů levice a středu
proti hlasům liberálů.
Po krátké přestávce projednávaly se ně-
které věci immunitní, jež vyřízeny dle
návrhů výborových. Předseda pak navrhuje, aby
se vzhledem k nastávajícím velikonočním svát-
kům příští schůze konala až 3. května. Na pro-
gramu má býti stanovení jednacího pořadu příšt
schůze. Návrh předsedův přijat jak levicí, tak
i většinou liberální strany. Konec sehůze po
jedné hodině.
Eötvöšův
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 15. dubna.
Budou-li Rusové míli opět porážky.
William Slade, přehlížeje v »Reviewo
Reviews« položení válčících stran, uzavírá, že
Rusko nepodá ruky k míru ani potom, kdyby
byl i Rožestvenský poražen a Vladivostok vzat.
Rusko může věsti passivnou válku do neko-
nečna, vyčerpávajíc neustále síly Japonskaa
sbírajíc sily své k poslední ráně. Vše to bu-
de lacinější válečné kontribuce,
na jakou si Japonci dělají lasko-
miny. Obraceje se k Angličanům, Stade jim
vysvětluje, jak záhubné následky pro anglické
panství v Asii bude míti, zmocní-li se Japonsko
panství na Tichém okeaně.
Milliardová pomoc na válku s Japonskem.
»Petrohradské Vědomosti« oznamují: Roz-
hodnuti ministerské rady, aby staroobřadcům
povolena byla svoboda vyznání, vzbudilo mez
nimi radostný ruch a vysoko povzneslo jejich
vlastenecké city. Prvým výsledkem toho je my-
šlenka, mezi nimi vzniklá, aby mezi sebou se-
brali milliardu rublů a nabídli ji vládě jako ne-
zúročitelnou půjčku na válku s Japonci na jistou
řadu let. Mezi staroobřadci je mnoho millionářů
Hromadné stíhání amerických námořníků.
Americké listy neopomenou zaznamenatin
jediného sběha, kterýž byl prchl od ruských pra-
porů. Budiž tedy i v listu slovanském zazna-
menáno, že z amerických válečných lodí, kotví-
cích na Filipinách, uprchlo tento měsíc už neméně
než 600 mužů.
Rus
Slad
Japonec
Angličan
Praha
Rusko
Vladivostok
Asie
Japonsko
Filipíny
17
article
V drobném prodtejii
runí čí lo o sob5 . . . za s
s4poledni
. ns z
Ve álislkách na venkova
ranní čilo. . . . . . . . 10
sdpolední
. . . . . . . Sb
Inserát
platí se hotově rapřel
Přaěplaeení a inserty přijemá ačmlni-
stracs v Marisuské ulici č. 3.
Tam nacháznjí se též redakce
liskárna a expedise „Náredních Listá“,
Rukoplry se novrassjí.
Marisuský ulice
Náredne Listat
18
article
Admirál Melville navrhuje záměnu asijského
souostrovi filipinského za americkou Západní Indii.
Bylo by prý tím umožněno také, zmenšiti bitevní
lodě Spojených států více než o dvě třetiny.
K tibelské smlouvě.
Tibetská smlouva byla nyní vyjednáváním
mezi Anglií a Činou změněna, jak se z Pekina
sděluje, tak, že ruší se zřízení obilního trhu a že
byl cla prostý dovoz do Anglie tibetskému zboží
přiznán.
Melvill
Indie
spojený stát
Anglie
19
article
Za Strossmayerem
Za Strossmayerem
Z Vídně, 15. dubna. Dnes dopoledne ko-
nala se ve dvorním farním chrámě augustiánském
na podnět chorvatského podpůrného spolku zdej-
šího zádušní mše za biskupa Strossmayera.
Kromě chorvatské kolonie dostavilo se nad míru
četné obecenstvo. Chrám byl černě dekorován,
před oltářem byl postaven katafalk. Provedena
mše Maškova a Libera Singerovo. Spolupůsobily
členové dvorní opery Petrůová a Irma Terput-
cová, obě Chorvatky. Dostavili se mimo jiné
srbský vyslanec dr. Michae! Vmč s tajemníkem
drem. Milenkovičem a sekční chef Stefanovič,
bulharský diplomatický zástupce Sarafov, pod-
maršálek Tomišič, poslanec Biankini, deputace
srbské církve vídeňské, generální intendant Mandič,
ředitel ruského vyslaneckého chrámu Archan-
gelský, kapelník Albini, gardový major Nova-
kovič, dvorní radové Svoboda a Laneve, jako
zástupce Slovanské besedy dr. Gabriel Vlasák,
redaktor řišského zákonníka dr. František Vidič,
zástupce záhřebského »Tagblatlu« Otto Kraus,
zástupeové českého akademického spolku, české
lidové »Osvěly«, zpěváckého spolku a spolku
»Komenského« a jiných. O zdar rekvií zásluhu
mají zvláště předseda chorvatského podpůrného
spolku Rubelli a dr. Gospodinetič.
Ze Sedlčan. V páteční schůzi obecního za-
stupitelstva před projednáváním jednacího pořadu
vyložil starosta Holoubek krátkými slovy veliký
význam zemřelého nejvějšího syna Slovanstva,
biskupa dakovského Stossmayera, kterýž výklad
zástupci města v stoje vyslechnuvše, uetili tak
památku nesmrtelného velikána.
Strossmayer
Maškův
Singerův
Chorvatka
doktor
Michae
Milenkovič
Stefanovič
Biankini
Mandič
Albin
Laneve
Vlasák
Vidič
Kraus
Komenský
Gospodinetič
Holoubek
Vídeň
Sedlčany
Sarafov
rada Svoboda
spolek a spolek
Rubelli
Petrůová a Irma Terput
20
article
Obecní zastupitelstvo král. města Kolína
usneslo se ve schůzi dne 12. t. m. zaslati
k úmrti biskupa Josefa Jiřího Stross-
mayera telegram: »Nejdůstojnější sidelní ka-
pítole v Dakově! Obecní zastupitelstvo král.
města Kolina vyslovuje nejhlubší soustrast nad
úmrtím velikého vlastence, syna pobratimského
národa chorvatského, svého čestného měšťana
biskupa Josefa Jiřího Strossmayera. Památka
jeho bude žiti jako zářící hvězda v srdcíeh
všech Slovanů.«
Občanský klub na Král. Vinohradech za-
slal starostovi města Záhřeba dru. Amrušovi
telegram: »Občanský klub na Král. Vinchradech
projevuje hlubokou soustrast nad úmrtím veli-
kého apoštola vzájemnosti slovanské, vynikajícího
syna bratrského národa chorvatského biskupa
Strossmayera. Dr. Vostrčil, starosta. Dr. No-
votný, jednatel.«
Ze Záhřeba, 15. dubna. Deputace česká,
která odebrala se ku pohřbu biskupa Stross-
mayera, nastoupí zejtra zpáteční cestu přes
Rěku a Opatii do Prahy. Dnes večer je česká
a slovinská deputace hostem Národního divadla,
po němž koná se banket na počest slovanských
hostí.
Podobizna Strosamayerova. Vídeňské »Hrvatsko
pripomočno društvo (Banernmarkt 14) vydalo litogra-
fovanou barevnou podobiznu zesnulého biskupa
Strossmayera dle obrazu Tonislava Krizmana a za-
sílá ji franko za 4 k.
Josef
Jiří
Stross
Strossmayer
Král
doktor
Vostrčil
Kolín
Dakov
Kolina
Vinohrady
Záhřeb
Praha
občanský klub
národní divadlo
Tonislava Krizman
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. dubna.
—. (Kronika.) Jaro tu! Jaro tu
Slunko záři do oken, láká! Petřín a Letná
prokukují čerstvou zelení, Kinská a Král. Obora
jou plny ptačího zpěvu! Jak odolat! Rychle
io kapsy Micheletovu knížku o plácích *) a ven
lel
Z pravidla arci vycházíte bez knížky
Spčeháte z jara ven do přírody, jako spěchát
v zimě do kavárny nebo do zábavné síně. Tak,
u zvyku, z mechaničnosti všeho života ! Živ
ni svůj denní pořádek, svůj program. Spěchát
sa či tam, protože není kam jinam spěch.
lle s knižkou v kapse, ven do Král. Obory, bud
ke! Bude rozhodně lépe ! K vůli porozuměn
lisu rozkoše, jež bez porozumění se nedj
upslit. A ta je z nich, které učí Mlichelet, č-
nvný vykladač přírody ! Máte sice ze školy tak
neje vědomosti o přírodě. Rozeznáváte živo-
dn, rostliny, nerosty! Víte, ssavci mají čtyr
nhy, mají srst a přivádějí živá mláďata na svě
dslem. Plák klade vejce, staví hnízdo, je op-
ke, má křídla, litá a zpívá. Rozeznáváte druh
utidy, jména a dáta.
Ty a takové jsou vaše vědomosti o pří-
zě8. Mále všeho plnou hlavu a zapomínát
lno pro druhé. Pro samě vědomosti nev
astně — nic. A proto spěcháte do přírody, tak
labylo, jen k vůli pořádku dennímu, protože
ivě hodina padla a pohoda dopoušt.
Ale Michelet je jiný muž! Pošle vás ven
di do ruky zlatý klíček. Otevřele si přírod.
ljch divů se dočítáte
Plák je především tajemná bytostl
Ze skořápky vejce proklubala se na světlo.
ě matka je »vyseděla«. Divný pochod ! Ryb
5 vajlčko oceanu. Hmyz vyhledá pro ně bez-
hé místo, kde samo se vylihne a žije.
seů mládě rodí se vyvinuto, oblečeno, p
lto matce. Pták by zahynul, kdyby nebyl o-
1) Jules Michelet: Pták. Přeložil Boh. Bauše
Vovi knihovna č. 447--49. J. Outo v Praze.
Kinská
Král
Micheletův
Živa
Michelet
Otevřel
Jules Michelet
Pták
Praha
Petřín
Letná
22
article
nl.
ne
klopen, zahříván nekonečnou teplotou magnetismu
mateřského.
Vezměte vajíčko ! Malý svět pro sebe, úplná
harmonie! V bezživotném jeho zjevu vězí mi-
sterium života. Co z něho pojde? Nevíme. Ale
ptačí matka ví! A křídly rozlaženými, třesou
se, je zahřivá. Nehybně sedí na předmětu ně-
mém, na kamínku, v němž se nic nehýbe.
Slepý pud ? Bez rozumu?
Ale jak málo se liší ta prvotná stopa roz-
umu od — vysokého rozumu lidského
Plačí matka proniká věc láskou, tuší, pro-
zírá ! Skořápkou vápenitou, jíž naše ruka nie ne-
eiti, ona jemným smyslem vyciťuje uvnitř tajem-
nou bytost, která vzniká. Nejasné vědomí ji udr-
žuje při těžké povinnosti lihnuti. Miluje už do
budouena, do neznáma . .
23
article
Pták si staví hnizdo! To ví každé dítě
Ale kdož si hned povšiml, jaký je pták podivu
hodný stavitelský — umělec?
Nestačí jen pohled na věc! Je třeba viděti
omakati! Dílo hnízda je nevýslovně pracné,
plné dovednosti, plné výpočtů. Materiál je oby-
čejně hrubý, nástroje nedokonalé. Pták nemá
ruce, má jen zobák a drápek. Ale hnízda jsou
pletivo z mechu, z ohebných větviček, z vláke
rostlinných. Ani ne pletivo ! Spíše splstění mate-
riálu s námahou stlačované. Dílo značného ná-
kladu síly, práce energická. Zobák tu nestačil, ani
noha! Vlastní nástroj je tělo ptačí, prsa. Sta-
vítel tak dlouho tlačil látky, točil se, vrlěl.
proti stěnám opiral, až se látky podaly, až na-
byly potřebného tvaru. Každá ratolistka, každě
stebélko tak dlouho tlačeno bříškem, při zadržo-
vaném dechu, při zvýšeněm tlukotu srdee, až
přijaly oheb, až utkvěly tvarem.
Jaká sila vůle, jaká účelnost počínání, jaká
schopnost rozměru, rozpočtu! Jaké — umění
A práce je společná, proto je rozdělena
Samec přináší materiál, rostliny, mechy, ko-
řinky, větvičky. To na venek! A uvnitř, aby
bylo měkko, donáší žíně za pružný podklad,
pak konopí, hedvábí, chmýř rostlin, bavlnu,
vlnu. Mlatka třeba vytrhne vlastní peří a polož
Samec
24
article
pod pískle. A jaké opatrnosti třeba za stavby
Je zábavno pozorovati samce. Obává se, aby
svědek, jenž snad sleduje jeho práci, nenašel cestu
ke hnízdu. Hledile na něj a on schválně dá se smě-
rem opačným, aby vás oklamal. Jaká promyšle-
nost! Jaká inteligence. Ve sbírkách hnízd pozoro-
vati lze stupně od prostých mistrů do skutečných
architektů. Jsou zedníci a jsou tkalci. Všsk ve-
směs obdivuhodní překonavatelé — mrtvé
hmoty.
Pták nemá rukou, má křídla, ovšem
To se snadno řeknei
Ale křídlo ! Jaký div světa
Je sněm všeho tvorstva, vzněsti se vzhůru
k oblakům, k slunci! Lidstvo od počátků svého
myšlení toužilo po té zázračné schopnosti
Litat! Lítat! Co bychom za to dali! Jaký život
lehký, vznešený! S úsměvem hledět na pozem
štany třeba nejsilnější, nejhbitější! Slyšet řvaní
Iva, falešného krále zvířal, neschopného vyšinout
se dále nad bídnou hroudu, než kam dosáhne
jeho malomocný skok! A člověk! Zachvácen
nejvyšší touhou po štěstí a svobodě, otrok půdy.
sní člověk o tom, aby mohl býti ptákem, mi
křídla ! Křídla ! Viděti svět hluboko pod sebou
Člověk studoval křídlo, snažil se napodo-
biti je. Ale jak nemotorně dopadl jeho pokus!
Iva
Křídlo
25
article
Staleti už pokouší se, vymáhá na své kultuře,
opatřiti něco, co by bylo křídlu ptáka z dalek
podobno. Jak žalostné jsou dosud všecky vý-
sledky té »kuiturní« snahy!
Mělo se za to, že letí pták jen silou svého
pohybu. Leč tajemství vězí ve zvláštní schop-
nosti pláka, váhu svého těla po vůli zmenšiti a
zase zvětšiti. Aby se nadlehčil, nadme pták svůj
objem, chce-li sestoupiti, vyrazí vzduch a splo-
skne, seštihli své tělo. Je nejen lodí vzduchu,
ale balonem zároveň. Pružné, silné plíce plači
naplňují se a opájejí silou a rozkoší, která se
vlévá i do kosti a buněk vzdušných. Vzdueh
vlěvá se do všeho ptačího těla, vzněcuje žár
života, dodává tělu podivuhodnou sílu! A slla
je radost života! Rorejs uletí 40 mil za ho-
dinu ! Sokol ještě více! Jaké hýření prostorem
Jaká schopnost, divem křídla, objímati svě
letem
Co je proti té schopnosti ubohý hromo-
tluk lidské vymýslivosti, lokomotiva ! Těžkopádný
stroj, připoutaný bez milosti ke své koleji!
Mistryní letu je vlašťovka! Virtuoska vzduš-
ného kroužení, královna nebeská! V tisíci záhy-
bech, bleskurychle se otáčí ve výšině, nejsmělejší
spleť křivek provijí do nekonečna nad naší hlavou.
Nejšťastnější, nejsvobodnější z tvorstva, protože
od země nejvíce odpoutána! Šveholí a řičí ra-
dostí, vrhá se s výše, dotýká se země a střelou
se zase vznáší, krouží kolem člověka, jako na
posměch spoutanému, jenž neschopen se povznésti,
šlape lopotně prach své pozemské cesty ! . .
Rorejs
Sokol
26
article
A ptačí zpěvl
Rostlinou dostává kraj, příroda svoji barvu,
svůj šat, svůj pohled krásný! Ptákem dostává
svůj dojem života, svůj pohyb a hlas! Ptákem
celá příroda mluví. Lesy a keře, mýtiny a pole
vinice, vlhké louky, rákosiny, porosty hor
vrchole sněžné, vše oživeno hejny okfídleneů
Žádný lán země není tak pust a proklet, aby
tu s jarem nezazněl jásot a štébot, švehol
hvízdot opeřenců.
Rozšeřil se den, zazněly zvonky stáda aje
tu konipas! Čile obskakuje, plete se mezi stádo,
důvěrně se bliží pastevci. A skřivan, dítko
světla ! Zrudl obzor, slunce vychází, jako šip
se vznesl z brázdy a vzhůra k obloze! A pěje
svou ranní píseň, čistou jako rosu, čerstvoua
veselou! A zpívá hodinu třeba. Rovnou od země
trysknuv do oblak, zpívá a jediný tón neztrati
Jako roj myšlének v hlavě, mihá se skřivanů
pod klenbou nebes. Nevidět jich téměř, ale sly
šet stále. Jdete hodinu, dvě, půl dne, celý den
jdete slo mil a pořád doléhá k uchu veselý šve-
hol neviditelných hlasů přírody.
A je-li skřivan pěvec světla a slunce je
slavík pěvec noční touhy!
Však tu třeba na slovo vziti umného vykla
dače la
— Slavik pěje epopéu, drama, boj vnitřní ..
V plné temnotě vidí ve své duši . . . Má tvůr-
čího ducha, obohacuje, rozšiřuje, proměňuje
avůj zpěv ... Pro oheň vnitřní, jenž je
27
article
sežírá, zůstává hubený a stálé eltí potřebu
obnovy a potravy. Toť příčina, že tak snadno
se chytí. Z rána v dubnu a květnu, unaven
celonočním zpěvem, usláblý, chtivý, vrhne se
slepě na vnadidlo . . . A není jen talentován
Je vzdělavatelný. Mládata otce pozorně poslou-
chají, hlas cvičí, chyby opravují, mladé hlásky
vyrovnávají, zdokonalují se, posuzují, nová the-
mata nacvičují.. . Láska ke kráse, neurčitě tu-
šené, daři umělce druhým životem . . . Vidí svůj
les, předmět své lásky a tisíc půvabů život
okřídleného . . . Scény lesního světa táhnou mu
myslí.. . Melodie slavičí z blízka tak chvějná,
z dálky naplňuje velebností všechen les. Z blizk
běží jen o hnizdo, o milenku a mládě! Z dálky,
toť celá příroda, láska věčná tu opěvána . ..
»Pocítil jsem to v noci v polich našeho
jihu.. . noci byly vlažné, hvězdy stydlivě pro-
zíraly, slavik hnízdil u země v brčálu jen málo
ukryt. Počal o půl noci a neustaí až po zá-
šeru. .. Nikdo jej nevyrušoval, leda k ránu
kohout, bytost jiného světa . ..
Láska
28
article
»Jeho sídlo poblíž našeho, svědčilo, že
se nás nebojí, že se cílí bezpečným . . . Časem
stali jsme se mu i příjemnou společností. Slavík
má potřebu být oceněn, váží si pozorného po-
slu chače, rozumí jeho obdivu.
»Vidím stále ptáka pobliž sebe, poska kuje
na 10— 15 stop od nás . .
»Oblek, v jakém se mu objevím, není mu
lhostejný. Pozoroval jsem, že pláci celkem ne-
milují barvu černou, nahání jim strachu. Přišel
jsem v obleku světlém a obraci na mne očka
se zvláštním jemným výrazem, jakoby chtél říci:
»Jsem svobodný, mám křídla . . . ale, chcit
něco zazpívat . . «
Je shoda duší mezi námi a malými okř
dlenci ! Mezi člověkem a živou přírodou!
A v duších třeba umět čísti! A to umět,
je zvláštní umění ! Je k tomu třeba vědomostíl
A těmi je plna ta pěkná, malá knížka čarov-
ného znalce ! Tak pohodlně ji vstrčite do kapsy,
když po denní lopotě vylákáni jarním večerem
spěcháte ven do Stromovky, do Kinské . ..
Kinská