ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 23 c6d6e3b0-75e3-11dc-9140-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 23
Chunky — 37 celkem · entity: place 61, person 15, org 13, work 7
1 masthead
si orevoe
2 masthead
etr
3 masthead
Národní hospodář.
4 masthead
zemědělství
5 masthead
Průmysl
6 masthead
Finančnictví
7 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 102. ze dne 14. dubna 1907.
8 title
Z pražského trhu peněžního.
9 article
V Praze, 12. dubna.
Praha
10 article
Stín obav a pochybností zapadá v ruch strojů světového průmyslu. Jak dlouho potrvá ještě nynější skvělá konjunktura? Není již pře- kročen vrcholný bod její a nehlásí se prvé známky sestupu? Otázka není sice aktuální pro nunc, protože závody disponují neobyčejným počtem zakázek a protože zaměsínanost tohoto roku jest zajištěna, ale podnikatel nucen počítat pro budoueno a kalkulovati dle známek pravdě- podobného vývoje. A tak setkáváme se den jak den s úvahami, které buď dokazují neoslabení konjunktury nebo konstatují první znamení obratu. Průmysl sám postupuje při užití zisků velmi opatrně a všeobecně možno konstatovati tendenci odpisovati a investovati co nejvíce (resp. tvořiti co možno největší zálohy) na úkor dividendy. Z úspěchu konjunktury sklízí akcio- nář poměrně málo. Ovšem: z části přivoděn tento zjev horečnou činností zvětšovací, ale mo- ment tento výhradnou pohnutkou není. Zkuše- nosti a poznatky prvých let tohoto století pů- sobí hlouběji, než se bylo lze nadíti. Leč právě tento zjev nasvědčuje, že se považuje za příkaz v ruchu práce politika finanční opatrnosti. Aspou při rozvrhování zisků. Kritika chvíle pomíji však nápadně faktu, který jest vysoce význačným pro daný vzestup a rozmach. Ještě nikdy neprojevilo se snad mezinárodní spjetí obchodní a výrobní doté míry, jako právě nyní. Příčiny jevicí se v jed- nom celku hospodářském přivoďují důsledky v ostatních. Přes vysoké celní zdi, klerýmise obkličily jednotlivé státy v ochraně své výroby, prodírá se vliv mezinárodní souvislosti. Opustili jsme zúplna názory i poznatky uzavřených celků hospodářských a rozmach průmyslu podminěn všeobecnými vzestupnými příčinami světovými.
11 article
Ochrana celní na trzích domácích stává se u řady průmyslů pouhým faktorem posílení sou- těže mezinárodní — moment, který ve svých důsledcích, dříve či později povede k revisí do savadní soustavy ochranné. Tento poznatek snoubil se již k zostření celní ochrany, jak je prováděly nové celní tarify a obchodní smlouvy, a ohlašuje se opět a opět z ruchu a práce ži- vota. Našeho průmyslu tento vývoj dotýká s ovšem jen z části. Nejsme ještě vkloubeni ve světový ruch průmyslový a obchodní a většina našeho průmyslu pracuje hlavně a skoro jedině pro domácí spotřebu. Jsme o nějaké deseliletí za rozvojem západu a to; co ovládá situaci tamní. bude pro nás rozhodným, až sesílíme ještě více. Ale známky tohoto rozvoje ohlašují se již nyní Jest zajímavo uvědomiti si je a rozhlédnouti se po jich příčinách a dosahu. Ze skvělé konjunktury současna těžil a těž průmysl bavlnářský a dnářský snad nejvíce. Žele- zářský průmysl jest ovšem zúplna zaměstnán, ale jeho stav objednávek nedosahuje naprosto výše uvedených dvou oborů výrobních. Závody želozářské jsou do plné výkonnosti v řadě obur zaměstnány, ale nemožnosti vyhověti spotřeb u nich neni, jak tomu na př. u průmyslu přá- delnického zmíněných odvětví textilních. Jsou druhy přízi, kde se povolují ceny jindy neslý- chané a kde každá volná dodávka — na lhůtu sebe delší — nalézá kupců hned několik. A přece ještě počátkem r. 1906 vyskytnul se právě mez přádelnami bavlny plán na obmezení výroby (dokonce o 15 proc.), který arci záhy opuštěn. Dle daného stavu, který se ovšem novými pří- stavbami rychle a pronikavě koriguje, zatím prů- mysl příze bavlněné na úhradu domácí spotřeby nestačí, pokud spotřeba tato souhlasí s úplnou výkonností tkalcoven.
12 article
Výborná konjunktura bavlny a lnu přišla dosti náhle. Hlavně platí to o oboru prvém. Konsum domácí sice vzrůstal následkem dobré výroby všech oborů produkčních všestranně, ale tak prudkého rozmuchu, jakým nesen průmysl bavlnářský, důvodem sám o sobě býti nemohl. To ostatně zřejmo ze směru obchodů závodů samotných. Podniky — a jde hlavně o veliké a největší — které ještě před dvěma léty od- kázány na domácí trh, které měly své obulže při vývozu do Haliče (ač zde se poměry vůči- hledě lepší) a do Uher, ustoupily z těchto vý- vozišť velmi značně a v seznamu jich odběratel octly se firmy levantské s velikými položkami odběru. Jako rázem zmlkly stížnosti, že bavlněný tovar rakouský vytlačen z blízkého východu — pojednou uvolnila se dráha. Po pravdě nutn doznati, že stalo se tak naší zásluhou jen z části. Tentokráte ovšem osvědčil náš průmysl podivuhodnou sehopnost přizpůsobiti se vkusu obecenstva nového vývoziště a tovar rakouský stal se pro svoji výpravu a pro svůj vzorel velmi hledaným, ale třeba současně konstatovati že k obratu spolupůsobil moment mimořádný zmenšení soutěže anglické. Hlavním důvodem našich vývozních nezdarů na blizkém východě byla prudká konkurence anglická. Poměrná lev- nost tovarů Spojeného království a staré ob chodní styky přivodily, že anglický produkt ví- tězil zde trvale přes to, že nutil obecenstvo přijímati do jisté míry vkus britský. Teprve v prvých letech tohoto století přichází zvlástě na balkánské trhy ve větším množství bavlněná látka italská. Mladý bavlnářský průmysl italský
Halič Uhry blízký východ spojený království
13 article
vyznačuje se velikou zručnosti úpravovou živé vzorky -italských tkanin zakrývaly často ne- dostatky jakostní. Následkem levného pohonu vodního a laciných pracovních sil — nehlede ke zřejmě tendenci břešiti na úkor kvality — mohla Ilalie prodávati za ceny velmi výhodné a počala takto raziti si cestu na trzích nám více měně uzavřených. Úspěšný postup Italie budil závist a jistou nervosu u nás, a velmi časty byly stesky do nesprávné naší politiky balkánské. Lloyd ochotně skytá snížené sazby — obrat dostavuje se náhle, ve chvíli, kdy zmenšená nabidka anglická obrací pozornost obchodního světa na blízkém východě k našemu průmyslu. Protože pak stížnosti připravily ochotu prodejní, využívá náš bavlnářský průmysl rychle a intensivně situace, téměř přes noc stáváme se velikými dodavateli na trzích, kam dosud jsme jen nepatrně zasahovali. Tak otevřel nám ústup anglický zavřené brány. To bylo bezprostředním důsledkem míru na Dalném Východu. Oběti válečné na mužstvu i penězích a neklid válečný oslabily produkční mohoucnost Japonska ve chvíli, kdy vedouci odbytiště Dálného Východu, Čina, stala se spo- třebitelem prvního řádu. Bylo přikazem obchodní i mocenské politiky anglické, aby z obratu věch nelěžilo výhradně Japonsko a aby Anglie zacho- vala si své vedoucí postavení v Asii. Proto usi- luje Albion po míru v Portsmouthu, kterým podlomil tichomořské eíle ruské, po dosažení modu vivendi s Petrohradem, když Japonsko nedostalo žádné náhrady válečné. Anglie pro své snahy potřebovala finančně oslabené Ja- ponsko — přiležitosti se naskytující ku proni- kavým krokům obchodním využila Britanie pro sebe. A nota bene: za výborných cen. Zároveň ale post tot diserimina rerum dochází na Jihu
Lloyd Dalný východ Japonsko Anglie Asie Portsmouth Petrohrad Británie
14 article
Afriky k smíru s Bury a bývalé republiky roz- vinují se novým životem. Anglií po Fašodě trvale ovládnutý Egypt stává se rovněž větším spotře- bitelem a i jih Ameriky kupuje více než jindy, nehledě ani k zřejmému vzestupu konsumu koloniích. Tento přesun angliekých zájmů vý- vozních usnadňuje nám posici na Východě bliz- kém a náš průmysl bavlnářský stává se důle- žitým činitelem vývozním. Za rok 1906 dostu- puje vývoz bavlněných tovarů 90 mil. K proti 40 mil. z roku předehozího. V roku 1907 rychlý vzestup trvá nadále. Tedy: rozmach našeho tkalcovství bavlnářského jest z části přimým důsledkem v obratu vývozní politiky britské. Vzrostlá — a přímo do krajnoslí napnutá — zaměstnanost tkaleoven zahrnula spoustami objednávek průmysl přádelnický. Dnes prodává se příze daleko do r. 1908 a přádelny i pro tyto lhůty odmitají objednávky. Z části ovšen pro naprostou nejasnost, jaká bude sklizeň ba- vlny r. 1907/8, k niž počinají teprve přípravné práce. Kalkulace cenová do r. 1908 jest z části čistě spekulační. Dobrá sklizeň bavlny může ovšem přinésti při vysokém cenovém nivenu příze značný zisk — malá sklizeň může však rozmetati předpoklady kalkulační zůplna. To muto momentu snaží se arci čeliti přádelny tim, že se zásobují pokud možno surovinou, fakt, který z části vykládá, že veliká letošni sklizen — a to nejen americká, nýbrž i indická egyplská — přejímána bravě za cenové úrovne poměrně velmi vysoké. Všestranná zaměstnanost jest podnětem podnikavosti a dle dosavadních výpočtů vzroste počet vřeten této říše během loňského a letošního roku o více než 1 milion.
Afrika Bura Anglie Fašoda Egypt Amerika
15 article
Rovnoměrně roste i průmysl tkaleovský. Do všeobecně důvěřivosti zapadá pojednou disharmonický ton. Ještě před čtyřmí měsíci, kdy u nás byl naprostý nedostatek příze a kd tkalcovny zahrnovány objednávkami ohlížely se na všech stranách po ní, uvažováno bezvýsledně o nákupu anglické příze. Tak vysoké jest roz- pjetí cenové u nás, že přes vysoké ochranné clo bylo možno uvažovati o dovozu cizí přize. Manchesterské zprávy zněly tehdy souhlasně, že možno zboží zakoupiti pouze na delší lhůty. Vyprodanost byla v té chvíli všeobecnou. Za dva měsíce později objevují se prvé anglické nabídky příze u nás a dostupují nyní již roz- sahu pozoruhodného. Anglie má tedy již k dis- posici partie příze pohotové. Prvé důsledky úžasného vzrůstu tamního průmyslu přádelnického se ukazují. Za rok loňský a letošní přistavuje Anglie 81% milionu vřeten, z těch již 5 milionů pracuje. Aby mě čtenář představu o tomto rozmachu: loňskéa letošní anglické zvětšení počtu vřeten činí více než dvakráte tolik, kolik má přádelnický prů- mysl této říše vřeten vůbec. Anglie arci produkuje mnohem více příze, než její tkalcovny a niťárny spotřebují, nieméně však nasvědčuje rostoucí nabídka pohotové příze, že produkce dostupuje vrcholného bodu v poměru se spotřebou vůbec. Za- tím jsou ještě záznamy manchesterské bursy pevny a v některých druzích dokonce zvýšeny. Ale mohoucnost kupní rozpjata do krujnosti. Sou- časně není známek, že by vývoz Britanie do zemi výše uvedených ulevoval, zatím co pod- lomení loďského průmyslu bavlnářského otevírá hranice ruské dovozu tkanin ze západu. Ale až s podzimem bude pracovati zbývající počet pro- jektovaných vřeten britských, možno snadno na- díti se pro rok 1908 částečného obratu aspon na trhu příze.
Anglie Británie
16 article
Náš průmysl bavlnářský — zvláště tkal- covny — večlánkován tedy pevněji v mezinárodní rozvoj obchodní. Jeho kalkulační rozhled nesm se více omezovati na domáci půdu. Situace ob- chodní v Čině jest proň stejně důležita jako v koloniích Spojeného království. Eventuelní oslabení — pro rok 1907 nelze arci o něm mluviti a také výhledy do r. 1908 jsou dosud velmi dobry při kupleích se objednávkách — arci na nás nedolehne plně a bezprostředně. Speciálně na přádelny nikoli. Vysoká ochrana celní jest jim stále oporou. Kdyby i ceny klesly pod úroveň dnešní, aby byla stavena možnost dovozu anglické příze k nám, zbude rozpjetí mezi surovinou a produkčními náklady z jedné a cenou příze na druhé straně, které jest zá- rukou zisku — nicméně však nebude možno tak důkladně amortisovati a odpisovatí (tedy po- silovati se), jak tomu až dosud. V posledních dvou letech zmohutněl přádelnický průmysl ba- vlnárský netušeně a nebývale. Situace tkalcoven byla by pro připad oslabení posice Anglie na nynějších trzich, o němž není ovšem nyní ani potuchy, ovšem oblížnější, protože bylo by even- tuelně nutno s obětmi hájiti nabyté půdy. Není pochyby, že náš průmysl k zápasu tomuto dnes připraven jest. Mimo to ovšem vzejdou zde úkoly i státní politice obchodní. Dle stavu a ceny objednávek soudě, jes daná situace dobrá, pouze silný stávkový ruch, který propuknul v Liberci a nyní zasahuje do Dvora Králové n. L., Náchoda a Mor. Šumperku, ohrožuje využití chvile. Jest vůbec zajímavo,
Mor spojený království Anglie Liberec Dvůr Králové Náchod Šumperk
17 article Obohod
Obohod že toto hnutí přichází ve chvíli, kdy se počíná uvažovati o trvalosti konjunktury a že se ne- projevilo plnou intensitou ve chvíli prudkého vzestupu. Jest ještě málo obchodního uvažování v kruzích vedoucích masy pracovní a specielně se zapomíná, že oslabení naší soutěžnosti v ci- zině, ať nastane z příčiny jakékoli, může se nám státi jednou osudným. Nejsme — a to pravíme důrazně — proti spravedlivým požadavkům dělnictva, přejeme si jen, aby mzdové spory vedeny byly při ustavičném zření k situaei světové, na které závisíme. Vyroste-li nám z těchto úvah dělník, který v dobách dobrých žádá výhodnější podmínky a v dobách tísně je ochotně snižuje, vyroste-li nám dělník srostlýa citicí s průmyslem, vědomý i své zodpovědnosti za jeho rozvoj, zodpovědnosti, ku které se. pojí vážné zájmy budoucích generací, dopracu- jeme se bohdá alespoň na polích výrobních lepších poměrů, než jské dusí a ničí lepší snahy v našem životě veřejném, který dnes úpí pod tyranií prostřednosti a podprostřednosti. Znamenitá konjunktura současná nuti nás takto i v Rakousku posuzovati vývoj daný s hlediska širšího — i z tohoto momentu vzejde snad nejedno požehnání pro celek. Hospodářské poznatky budou bezesporně působiti i kulturně i sociálně i politicky. I v- tomto směru může býti skvělá konjunktura dnešní signem obratu k lepšímu . .
Rakousko
18 article
Jiný ruch rozlil se v tomto témdni na n šem domácím trhu. Došlo k četným ob- chodům a stále projevoval se neutuchající in- teress pro papírý bankovní i průmyslové. Akcie Živnostenské banky brány z trhu za 243.— a pak za 243.25, za akcie české banky Union placeno 242.50 a 243.25. K závěrům došlo i v akciích České průmy- slové banky (za 415.— a 414.50), v jejímž ředitolství se připravují pronikavé změny,a v akciích Banky rakousko-uherské (za 1780.— 1783.—, 1780.—). Akcie České zajišťo- vac banky, která po usnesení mimořádné valné hromady reorganisována, byly po celý tý- den hledány a došlo k obchodům za 138.— 140.—. Zájem projevoval se i pro akcie Z- ložního úvěrního ústavu v Hrade Králové, za které nabízeno 443.— a 444.— aniž ale bylo zboží. Z akcií průmyslových těšily se opět pozo nosti papíry strojírenské. Akcie Českemo- ravské strojirny byly vytrvale hledány (za 870.— a pak za 885.—), k obchodům do- šlo za 880.—. Rovněž akcie strojírny dříve Daňkovy brány ochotně z trhu za 470.— aniž bylo tolik zboží, kolik ho hledáno. Akeie Kolínské továrny na umělá hnojiv placeny za 411.— při značné poptávce; stejný zájem projevoval se i pro akcie továrny na orientálské cukrovinky, jež kupo- vány za 270.—. Jinak hledány ještě vytrvale akeie podolské cementárny (204.— 205.—)
Daňkův Union Zložní úvěrní ústav v Hrad Král
19 title
Trh ukládacích papirů byl klidmy a pevný
20 article Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy. Z Vídně. 13. dubna. (Páv. zpráva »Národních Listů«. Lelošní neobyčejná drahota peněz, diskoniní saz by až sedmiprocentní, které omezují a ztěžují hospo dářskou podnikavost, zdražujíce tak pronikavě úvěr, dávají mnoho látky k přemýšlení. Snad pro letošek jsou již abnormální poměry ty překonány, avšak není možno, že při novém rozpjetí hospodářské svě- tové konjunktury stanou se tyto poměry přímo ne- snesitelnými? A problém stane se pak palčivým. Je nesporno, že hlavní příčinou drahoty peněz jest ho- spodářský rozvoj veřšech zemích v posledních le- tech. Avšak nelze upříti oprávnění mnohým hlasům které praví, že tato příčina dala by se alespoň z části odstraniti, kdyby bylo — dosti zlata.
Vídeň
21 article
V posledním jesetiletí minulého sta-etí stála v popředí otázka měny. Obava před nedostatkem zlata, spojená se snahou, ujednotiti měny států ce- lého světa, přiměla mnohé státy, že na mezinárodních mincovních konférencích hledaly rozluštění olázky V posledních letech otázka měny ustoupila do pozadí a ztratila kouzlo zájmu i v politických zápasech se- veroamerické Unie. Zlato ovládlo všude a není dnes pomýšleni, aby jeho pevným postavením bylo otře- seno. Vystupuje-li tedy dnes znovu dávno zdánlivě odstavený problem peněz, není otázkou měny, ale otázkou: jak rozřešiti při dnešní zlaté měně problém nedostatku zlata? Těžba zlata v posledních patnácti letech vzrostla obrovskou měrou. V roce 1892 (kdy přikročili jsme k reformě naší měny) činila hodnota těžby zlata 724 mil. kor., v roce 1906 dosaženo cifry 1942 mil. korun, t. j. těžba se skorem ztrojnásobila Avšak to vše nikterak nestačilo. Potřeba kráčela také rychle ku předu, šířila se i teritoriálně zaváděním zlaté měny v některých státech, a stoupala i stále větším upotřebením k průmyslovým účelům (v po- sledních letech asi 400 mil. kor. ročně). A spolřeb 1 přištích letech ještě vzroste, až Španělsko, Brasilie.
Španělsko Brasilia
22 article
Čile, Argentina a j. přejdou ke zlaté měně. Problem nedostatku zlata bude tudíž stále palčivějším, a také složitéjším. Boj o „zlatou pokrývku“ dobře doku- mentují ciíry vzrůstu a poklesu zlatého pokladu cedu- lových bank. Ve zlatém pokladu je jejich síla a bude j tak dlouho, dokud bude vládnouti theorie metalistů Všechny snažily se urvati z těžby zlata pro sebe pro svou zemi co nejvíce a v Unii jich úkol nahra- žoval státní pokiad. Ukazuje to těchto několik cifer: koncem roku 1898 1305 rozdíl mil. koruu rakousko uherská banka . 719 1112 +. 393 německá říšská banka . . 594 566 — 28 francouzská banka . . . 1736 2577 + 841 anglická banka . . . . 685 678 — ruská státní banka . . . 2526 2236 — 290 Banca d' Italia. . . . . 289 690 + 401 státní poklad Unie . . . 1390 4414 +-302 Rakousko-Uhersko, připravujíc dokončení své mě- nové reformy a podporováno při tom příznivými okol- nostmi, dovedle značně rozmnožiti svůj zlatý poklad Francie má tu výjimečné postavení věřitelské země které plyne ročně jen na úrocích a splátkách 1500 milionů z ciziny, Italie dovedla souběžně se svou překvapující rychlou hospodářskou konsolidací stáh- nouti k sobě vydalné proudy zlata. A při tom Unie severcamerická, nejen že pro svůj vnilřní oběh pe- něžní absorhovala spousty zlata, ona ještě hromadila je ve svém státním pokladě tak, že při nedostatečné organisaci cedu.ového bankovnictví v poslední době často v Unii poukazováno k tomu, že toto zlato vo- hromném množství nahromaděné nemá pro americké hospodářství významu.A tu je zjev, který kompli- kuje celý problem. Severoamerická Unie má dnes vlce zlata, než bohatá Francie, a přece tam nedostatek peněz vystoupil nejcitelněji. Nezáleží tedy jen na množství zlata v zemi, ale také na tom, kdo je mo
Banco d ' Italia Argentina RakouskoUhersko Francie uherský banka francouzský banka státní banka Unia + 841 anglický banka Italia
23 article
zlatý poklad
24 article
v držení. A tu je zajímavo: poslední léla přinesl zkušenost, že zlato má pro zemi největší cenu, je-li nahromaděno u centrální cedulové banky. Ne Franci důkaz prověsti nelze, tam je v oběhu i u banky zlata dosti — tu i tam asi po 2.5 miliardách korun. Anglie je střediskem pro obchod se zlatem a Londýnem prochází všechno zlato ze zámořských zemí. Zlata v Anglii není ani 3 miliardy korun, a z toho jsou dvě třetiny v oběhu. Dva příklady, které zde nutno uvésti, a které dokládají řečené, jsou Německoa Rakousko-Uhersko. Německu podařilo se od r. 1876. t. j. od zavedení zlaté měny, stáhnouti do země za B miliardy marek zlata. Avšak pouze asi ž/% udržela si říšská banka ve svých pokladnách, ostatních rozlilo se v oběh po celé zemi. V roce minulém činil čistý dovoz 290 mil. mk., a přece říšská banka ztratila z pokladu 112 mil. marek zlata! Byla nucena jít až na 7 procent diskontu, aby nedospěla tam, kam by již jen krok: k nemožnosti vydávání dalších bankovek Tady je jasno, že nedostatek zlata ji k tomu nutil A naproti tomu Rakousko-Uhersko. Zde obnáší ma- jetek zlata něco přes 11/2 miliardy korun, z čehož je u banky, a jen 1/e v oběhu! A při tomto poměru mohla naše cedulová banka trvati na nízkém diskontu a mohla konečně i dobrovolně zlato vyvézti. Nebot zlato, k nám dovážené, zůstalo v pokladnách banky
Franek Anglie Londýn Německoa RakouskoUhersko Německo
25 article
Zde jest jeden z oněch prostředků, které by mohly čeliti nedostatku zlata. Nedostatek teh jeví se u ce dulových bank, které v boji o zlato jsou nuceny na úkor hospodářství zvyšovat svoje diskonty. Toto po- znání vedlo v Německu k zákonu o malých bannkov kách a vede u nás k požadavku, aby placení hotovým ještě nebylo zaváděno. Ovšem myšlenka soustředo- vání zlata u cedulově banky nebude snadno provedi- telna tam, kde národ zvykl si na zlatou minci. U nát finanční nepořádky minulých desetiletí, jež vedly k nucenému oběhu papírových surogátů peněz, jev se dnes jako dobrodiní, poněvadž odvykly obecenstvu mincím větší hodnoty. Ostatně snad problem peněz, problem nedostatku zlata zmizí, až padne theorie me- talistů. Tito nalezli ve škole štrasburského profesor Knappa odpůrce, který nahražuje kovový obsah u p- něz právní podstatou jako nuceného platidla stav tím zcela novou základnu pro theorii peněz, základnu která nalezne jistě podpory, až z nedostatku žlutéh kovu stane se hrozivá kalamita.
Německo Italistus štrasburský profesor Knapp
26 article
Karakteristickou známkou minulého týdne na burse byl naprostý nedostatek obchodů. Obecenstv účastní se nyní velmi málo spekulační činnosti a an spekulaci z povolání nedostávalo se podnětů k čin- nosti. Obchody oživily poněkud, když Londýn sníži diskontní sazbu, a když průběh vyjednávání s Uhry zdál se slibovati příznivý výsledek. Avšak ke konci týdne bursa upadla znovu v ochablost obchodní čin nosti, Na trhu hodnot dopravních byly velmi pevny zvláště akcie společnosti pro plavbu na Labi na kar telní vyjednávání a akcie Lloydu následkem příznivé bilance. Oproti tomu vyhlídky jižní dráhy posuzuj se opětně pesimističtěji. Akcie bankovní jsou opětně až nápadně zanedbá vány a tentokráte ani emise Škodových akcii nemohla prospěti kursu akcií Úvěrního ústavu. Po většině pře vládaly tu realisace nad koupěchtivostí. I na trhu akcií průmyslových panovalo ticho Železářské a uhlářské hodnoty byly sice v kursu pev- ny, avšak obraty byly tu nepatrné. Ze speciálních hodnot kupovány zvláště akcie veitschských magne sitových dolů, hirtenberské továrny na patrony aj. kursové vzestupy byly však velmi mírné Trh rent projevoval smýšlení úplně klidně, pouze ruská renta poněkud oslabila. Důležitější kursové variace v minulém týdnu se znati lze z tohoto sestavení: 98.75 Rak. korunová renta . . . 98.70. Rak. zlatá renta . . . . . 117.25. 117.15 112.35 Uherská ziatá renta . . . . 112. 50 94.45 Uherská korunová renta . . 94.50 181.25 Turecké losy . . . . . . 181.20 666.— 666.50 Rak. kreditky 450.60 Banka pro země rakouské . 449. 25 777.25
Lloyd Škodův Londýn Uhry Bank pro země
27 article
776 50 Uherské kroditky . . . . . 549.25 547. 90 Bankovní jednota . . . . 1057. Pozemkový úvěrní ústav . . 1055.— 243.50 Živnostenská banka . . . . 242 50. 666.50 Společnost státní dráhy . . 666 75. 150 56 145.25. Jižní dráha . . . . . .. 429.— Polahská dráha 430.50 1124.— 1125.— Buštěhradská dráha lit. B.. 1025.— 1016.— Dunajská paroplavební spol. 545.— 544.— Rakouská továrna na zbroj. 605.75 6995.50 553 — 552 60 Rým.-muráňská společnost 2590.— 2590.— Pražská železářska společnost 732.— 730.— Mostecká uhlářská společnost 540.— 547.— Schodnica . . . . . . . 241.70 240.95 Londýnská devisa . . . .
Schodnica živnostenský banka státní dráha 50
28 article Alpinky
Alpinky 117 83 117.62 Říšské marky . . . . .
29 article
Úplný lád živnostenský. Jak soli bylo třeb knížky, které se právě dostalo české veřejnosti, Pí- kalo a psalo se sice „živnostenský řád“, ale jen za- svčceným odborníkům bylo povědomo, že jde vlastně o deset rozličných zákonů, jež sice dohromady tvoti „živnostenský řád“, z níchž každý však z jiné pochází doby a má za předmět toliko určitou čás zivnostenského řádu některý třebas i jen jediný jeh paragraí. Jest pochopitelno, že za takového stavu věci panoval (jak i sami někteří poslanci odborníc v bývalé sněmovně říšské se vyjádrili) místo řádu — pravý zmatek a že již jen málo kdo se vyznal v uči- něném tomto bludišti paragrafovém, jež dovršeno novelu nejnovější, totiž zákonem z 5. února 1907 všech předešlých nejvýdatnějším, klérýž (ač živno- stenský řád sám čitá celkem 152 paragrafy) obsahuje 159 paragrafů. Novely, jimiž během doby řád živno- stenský stále byl měněn a doplňován, způsobily, ž z původního zákona z r. 1859 zbyly již jen pouhé trosky (kromě zákona uvozovacího všeho všudy 16 paragrafů), z obsáhlé novely r. 1883 pak toliko 43 paragrafy atd. Této dosavadní rozháranosti jest pokud se týče vydání v jazyku českém, nyní již kone učiněn souborným vydáním všech zákonů, z nichž právě řád živnostenský jest složen, a to vydáním kteréž — až dosud jediné v jazyku českém — právě vyšlo nákladem knihtiskárny dra. Ed. Grégra syna v PPraze jakožto 32. svazek známé joji sbírky zákonů. Vydání to, nazvané právem úplný řá živnostenský, k němuž připojen zevrubný rej- střík věcný, upravil a pro polřebu praktickou hojnými poznámkami opatřil osvědčený dávný pracovníl v oboru živnostensko-politickém, odborný spisovatel
Grégr PPraha
30 article
Tomáš Rebec. Vydavatel i nakladatelé vydáním „Úplného řádu živnostenského“ účelně přišli vstří potřebě opravdu naléhavé a jsme přesvědčení, že vy- dání to, jež také jest neobyčejně laciné (3 K 30 h z 17 tiskových archů), bude vítáno nejen všem sdru- žením živnostenským (společenstvům, obch. gremiím odb. spolkům, nemocenským pokladnám a jednotám společenstevním, nýbrž i každému českému živnost- níkovi, nechť jest obchodníkem, průmyslníkem anebo remeslníkem, ne méně pak i českým právním zástup- cům, jakož i veřejném úřadům, povolaným provádět zákony živnostenské. Z trhů peněžních. (13. dubna.) Na Bursách na stalo opět malé oslabení. Všude jeví se zdrželivost která odůvodněna jest ochablosti nevo-yorské bursy
Rebec
31 article
a malou účastí širších kruhů. Situace na trhu peněa dnes dále se nezlepšila. Praha. Na dnešní burse rozvinul se opět čilejší obchod s akciemi a sjednány závěrky akcií České banky Union za K 243.25, akcií České průmyslové banky za K 414.50, akcií Rak uherské banky za K 1780.— a akcií Prvn, české továrny orientál, cukro- vinek za K 270.—. Dále podáváno za akcie: Strojírny Daňkovy K 467.—, Podolské cementárny K 205. — První česko-moravské strojírny K 885.—, Králové- hradeckého úvěrníhc ústavu K 444.— peníze. Příští bursa koná se za příčinou příjezdu pancvníkova až v úterý dáne 16. t. m Vídeň. Seslabení v Novém Yorku a na všech evropských trzích působilo také na začáteční bursu nepříznivě. Přes přiznivější zprávy o stavu vyrov- nání byla nechuť k obchodu a ve šrahku těšily s zájmu zvláště akcie hirtenberské a buštěhradské li A. Na polední burse zdrželivost potrvala, poněvad nebylo žádného podnětu a zdejší soukromý diskont stoupl o 1/1a% na 3°/4%%. V kulise byl obchod nepatrný a kursy se seslabily. Ve šraňku akcie Buštěhradsk Ut. A. následkem vyšší dividendy stouply o 20 K. Také akcie huti Poldiny měly poptávku. Naproti tomu paro- plavební akcie se seslabily. Trh k ukládání byl klidný.
Rak Daňkův Poldin Praha Králové Vídeň Nový York Union Český průmyslový banka K 414.50 Prvn Buštěhradsk Uta
32 article
Uherská korunová renta byla nižší. Valuty a devisy zůstaly nezměněny. Na eskomptním trhu peníze stouply, 43/2e až 4 °/8 2. Berlín. Smýšlení dnešní bursy bylo v každém směru pevnější. Obchod byl velmi malý, třeba že oběžné prostředky peněžní byly levně a nabízenyv jednotlivých případech pod včerejší sazbu. Mirné zo- tavení vykazují akcie podniků zelezářských i uhlár- ských. Trh kasovní byl rovněž pevnější. V. kursu akcií domácích bank nebylo změn, rakouské kreditky na vídeňské prodeje nižší. Americké dráhy byly spíše slabší rozdíl kursový nem však přílis veliký. Na trhu ruských titrů vyskytly se realisace akcií bank; zá- znam rent i ostatních ukládacích papírů byl stejný se včerejším. Soukromý diskont 45/8 7.
Mirná Berlín
33 article
Ke stavu ruských financi. „B. B. C.“ podává obsah rozmluvy, kterou měl s ruským ministrem fi- nanci p. Kokovcevem. Uvedený list píše: Pan Ko- kovcev jes“ silným čtylicátníkem, štíhlé, střední po- stavy; má světlý plnovous. Navázal jsem na to, že bude ruské finanční správě opatřiti prostředky, což ministr otevřeně přiznal. Dodal, že k příslušné ope- raci dojde snad brzy, snad také teprve později. Zatím skýtá výnos vnitřní půjčky vládě dostatečných pro- středků k úhradě běžných výdajů, že může klidně vyčkali vhodné příležitosti pro novou půjčku. Před- pokladem jest souhlas dumy. Má za to, že rozpočtová komise se pokusí stanoviti některé příjmy výše, než vládou zařaděny, a že budou také výdaje různé upravovány. Ale v každém případu dojde komise v plenu k výsledku, že bez půjčky vyjíti nelze. Výše půjčky závisí na řadě momentů, předně od změn. jimž bude rozpočet podroben v dumě, pak od vý- sledku sklizně. Ministr odhadoval letošní potřebu Ruska asi na 2 míl. rublů. Při tom malém ob- nosu pomýšli ze na výkup v Němccku umístěných pokladních poukázek. Kromě toho bude vydání půjčky závislo na situaci trhu peněz. S uspokojením po- ukázal ministr na úlevu trhu peněz v Nov. Yorku v Londýně. Olevřeně vyslovil politování, že Německo se neúčastnilo na poslední ruské půjčce. Ač bysi přál intimní finanční styky Petrohradu a Berlína, ne- oddává se ministr klamu o daných poměrech. Ministr důrazně dodal, že car pevně trvá na reformách.
ko Rusko York Londýn Německo Petrohrad Berlín
34 article
Zvýšení lodnícli sazeb v labské dopravě uhslná. (Pův. zpr. „Nár. Listů.“) Při zahájení letošní dlopravy labské, pro kterou počítáno se značnou poptávkou po uhlí, stanovilo společenstvo loďařů, ktoré, jak známo, největší část uhelného vývozu labského ob- starává, pro Magdeburg základní sazbu mk. 2.40 za tunu (1000 kg), jež převyšovala lodní sazby ze stej- ného období v letech posledních. Vývczní firmy pod nátlakemí zilné a intensivní poptávky se strany lab- ských odběratelů, jichž skladiště nezvykle dlouho zimou zcela vyčerpaná, nemohly dobře tomuto poža- davku s úspěchem čeliti a mělo se za to, že tato zá- kladní sazba nebude měněna, dokud plná nosnost vody labské potrvá. Zatím většina lodí na překladí- štích rozebrána pro četné cesty a ježto zejména roz- vodněním, které už po delší dobu trvá práce vykládaeí jsou značně zdržovány, zpozdil se pravidelný oběh ledí uhelných tak, že tento týden cítiti bylo při jed- náních na burse nouzi o lodi. Společenstvo lo- ďařů, jehož cílem jest důsledné zdražování lodní do- pravy, použilo okamžitě této situace a zvýšilo zá- kladní sazbu pro Magdeburk o 20 fen. za tunu, tk že žádáno v tomto týdnu do Magdeburku 260 fen. proti 240 a do Hamburku 310 proti 290 fen. za tunu
Magdeburk Hamburk kg
35 article
Tím ovšem operace tarifní společenstva loďařů nejsou vyčerpány. Trvale značná poptávka labských odbě- ratelů napomáhá velice další vzestupné tendenci sa- zeb lodních a pro nejbližší dobu nutno čekati další zvýšení těchto základních tarilů o 20 fen., tedy na 280 fen pro Magdeburk a 330 fen. pro Hamburk. E- portní firmy mohly tentokráte snadno zaujati stano- visko odmítavě, ježto uvolněné zásilky uhlí pro Lab určeného použily k uspokojení odběralelů po dráze př trvalém nadbyíku zákazek. Na delší odpor jich proti snahám společenstva loďařů ovšemí pomýšleti nelze už proto, poněvadž Společenstvo soukromých loďař dopravu hnědouhelnou z největší části monopolisuje a společné zájmy labských společností paroplavebních snahám těmto jsou příznivy.
Magdeburk Hamburk
36 article
Pokles kursů kovů. Včerejší londýnská bursa n kovy přinesla nové poklesy kursů mědi a cinu. Před- včerejší konečný záznam standardové mědi a cínu zněl 9834 lib. šterl., resp. 18534 lib. šterl., včerejší záznam pak 941/2, resp. 1841/2 lib. šterl. za tunu. Měď poklesla tudíž v ceně s nejvyššího záznamu po- slední doby 1101/2 lib. šterl. o 16 lib. šterl., cín se 193 lib. šterl, o 81/2 lib. šterl. V téže době poklesl v Americe kurs elektrolytické mědi, užívané k výrobě mosazných plechů, o 4 líb. šterl. a nejlepší vybrané mědi, užívané k výrobě měděných plechů, o 7 lib. šterl. Pokles ceny druhů mědi, používaných k vý- robě měděných a mosazných rour, byl tudiž menší, než standardní mědi. Vzhledem k tomuto poklesu trpí také akcie měďařských podniků, v první řadě akcie Rie-Tinto, a pokles kursu tohoto papíru ochro- muje bursu pařížskou, kde engagementy v něm jsou neobyčejně veliké Konkurence v zrbské podunajské dopravě. O 1. dubna nastal mezi rakouskou dunajskou paropla- vební společností a královským srbským paroplaveb- ním podnikem konkurenční boj v místní dopravě mezi Bělehradem a Zemuní a Bělehradem a Šabcem. Dosud doprava ta úpravena smlouvou z roku 1899 a sice tak, že současné jízdy konkurenční byly vy- loučeny. Dunajská paroplavební společnost oznámila nyní srbskému podsiku, že nechce se dále smlouvou
Amerika Tinto Bělehrad Šabac
37 article
14. dubna 6. dubna