3
masthead
Národní hospodář.
7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 102. ze dne 14. dubna 1907.
8
title
Z pražského trhu peněžního.
9
article
V Praze, 12. dubna.
Praha
10
article
Stín obav a pochybností zapadá v ruch
strojů světového průmyslu. Jak dlouho potrvá
ještě nynější skvělá konjunktura? Není již pře-
kročen vrcholný bod její a nehlásí se prvé
známky sestupu? Otázka není sice aktuální pro
nunc, protože závody disponují neobyčejným
počtem zakázek a protože zaměsínanost tohoto
roku jest zajištěna, ale podnikatel nucen počítat
pro budoueno a kalkulovati dle známek pravdě-
podobného vývoje. A tak setkáváme se den jak
den s úvahami, které buď dokazují neoslabení
konjunktury nebo konstatují první znamení
obratu. Průmysl sám postupuje při užití zisků
velmi opatrně a všeobecně možno konstatovati
tendenci odpisovati a investovati co nejvíce
(resp. tvořiti co možno největší zálohy) na úkor
dividendy. Z úspěchu konjunktury sklízí akcio-
nář poměrně málo. Ovšem: z části přivoděn
tento zjev horečnou činností zvětšovací, ale mo-
ment tento výhradnou pohnutkou není. Zkuše-
nosti a poznatky prvých let tohoto století pů-
sobí hlouběji, než se bylo lze nadíti. Leč právě
tento zjev nasvědčuje, že se považuje za příkaz
v ruchu práce politika finanční opatrnosti. Aspou
při rozvrhování zisků.
Kritika chvíle pomíji však nápadně faktu,
který jest vysoce význačným pro daný vzestup
a rozmach. Ještě nikdy neprojevilo se snad
mezinárodní spjetí obchodní a výrobní doté
míry, jako právě nyní. Příčiny jevicí se v jed-
nom celku hospodářském přivoďují důsledky
v ostatních. Přes vysoké celní zdi, klerýmise
obkličily jednotlivé státy v ochraně své výroby,
prodírá se vliv mezinárodní souvislosti. Opustili
jsme zúplna názory i poznatky uzavřených celků
hospodářských a rozmach průmyslu podminěn
všeobecnými vzestupnými příčinami světovými.
11
article
Ochrana celní na trzích domácích stává se
u řady průmyslů pouhým faktorem posílení sou-
těže mezinárodní — moment, který ve svých
důsledcích, dříve či později povede k revisí do
savadní soustavy ochranné. Tento poznatek
snoubil se již k zostření celní ochrany, jak je
prováděly nové celní tarify a obchodní smlouvy,
a ohlašuje se opět a opět z ruchu a práce ži-
vota. Našeho průmyslu tento vývoj dotýká s
ovšem jen z části. Nejsme ještě vkloubeni ve
světový ruch průmyslový a obchodní a většina
našeho průmyslu pracuje hlavně a skoro jedině
pro domácí spotřebu. Jsme o nějaké deseliletí za
rozvojem západu a to; co ovládá situaci tamní.
bude pro nás rozhodným, až sesílíme ještě více.
Ale známky tohoto rozvoje ohlašují se již nyní
Jest zajímavo uvědomiti si je a rozhlédnouti se
po jich příčinách a dosahu.
Ze skvělé konjunktury současna těžil a těž
průmysl bavlnářský a dnářský snad nejvíce. Žele-
zářský průmysl jest ovšem zúplna zaměstnán,
ale jeho stav objednávek nedosahuje naprosto
výše uvedených dvou oborů výrobních. Závody
želozářské jsou do plné výkonnosti v řadě obur
zaměstnány, ale nemožnosti vyhověti spotřeb
u nich neni, jak tomu na př. u průmyslu přá-
delnického zmíněných odvětví textilních. Jsou
druhy přízi, kde se povolují ceny jindy neslý-
chané a kde každá volná dodávka — na lhůtu
sebe delší — nalézá kupců hned několik. A přece
ještě počátkem r. 1906 vyskytnul se právě mez
přádelnami bavlny plán na obmezení výroby
(dokonce o 15 proc.), který arci záhy opuštěn.
Dle daného stavu, který se ovšem novými pří-
stavbami rychle a pronikavě koriguje, zatím prů-
mysl příze bavlněné na úhradu domácí spotřeby
nestačí, pokud spotřeba tato souhlasí s úplnou
výkonností tkalcoven.
12
article
Výborná konjunktura bavlny a lnu přišla
dosti náhle. Hlavně platí to o oboru prvém.
Konsum domácí sice vzrůstal následkem dobré
výroby všech oborů produkčních všestranně, ale
tak prudkého rozmuchu, jakým nesen průmysl
bavlnářský, důvodem sám o sobě býti nemohl.
To ostatně zřejmo ze směru obchodů závodů
samotných. Podniky — a jde hlavně o veliké
a největší — které ještě před dvěma léty od-
kázány na domácí trh, které měly své obulže
při vývozu do Haliče (ač zde se poměry vůči-
hledě lepší) a do Uher, ustoupily z těchto vý-
vozišť velmi značně a v seznamu jich odběratel
octly se firmy levantské s velikými položkami
odběru.
Jako rázem zmlkly stížnosti, že bavlněný
tovar rakouský vytlačen z blízkého východu —
pojednou uvolnila se dráha. Po pravdě nutn
doznati, že stalo se tak naší zásluhou jen
z části. Tentokráte ovšem osvědčil náš průmysl
podivuhodnou sehopnost přizpůsobiti se vkusu
obecenstva nového vývoziště a tovar rakouský
stal se pro svoji výpravu a pro svůj vzorel
velmi hledaným, ale třeba současně konstatovati
že k obratu spolupůsobil moment mimořádný
zmenšení soutěže anglické. Hlavním důvodem
našich vývozních nezdarů na blizkém východě
byla prudká konkurence anglická. Poměrná lev-
nost tovarů Spojeného království a staré ob
chodní styky přivodily, že anglický produkt ví-
tězil zde trvale přes to, že nutil obecenstvo
přijímati do jisté míry vkus britský. Teprve
v prvých letech tohoto století přichází zvlástě
na balkánské trhy ve větším množství bavlněná
látka italská. Mladý bavlnářský průmysl italský
Halič
Uhry
blízký východ
spojený království
13
article
vyznačuje se velikou zručnosti úpravovou
živé vzorky -italských tkanin zakrývaly často ne-
dostatky jakostní. Následkem levného pohonu
vodního a laciných pracovních sil — nehlede
ke zřejmě tendenci břešiti na úkor kvality —
mohla Ilalie prodávati za ceny velmi výhodné
a počala takto raziti si cestu na trzích nám
více měně uzavřených. Úspěšný postup Italie
budil závist a jistou nervosu u nás, a velmi
časty byly stesky do nesprávné naší politiky
balkánské. Lloyd ochotně skytá snížené sazby
— obrat dostavuje se náhle, ve chvíli, kdy
zmenšená nabidka anglická obrací pozornost
obchodního světa na blízkém východě k našemu
průmyslu. Protože pak stížnosti připravily ochotu
prodejní, využívá náš bavlnářský průmysl rychle
a intensivně situace, téměř přes noc stáváme
se velikými dodavateli na trzích, kam dosud
jsme jen nepatrně zasahovali. Tak otevřel nám
ústup anglický zavřené brány.
To bylo bezprostředním důsledkem míru
na Dalném Východu. Oběti válečné na mužstvu
i penězích a neklid válečný oslabily produkční
mohoucnost Japonska ve chvíli, kdy vedouci
odbytiště Dálného Východu, Čina, stala se spo-
třebitelem prvního řádu. Bylo přikazem obchodní
i mocenské politiky anglické, aby z obratu věch
nelěžilo výhradně Japonsko a aby Anglie zacho-
vala si své vedoucí postavení v Asii. Proto usi-
luje Albion po míru v Portsmouthu, kterým
podlomil tichomořské eíle ruské, po dosažení
modu vivendi s Petrohradem, když Japonsko
nedostalo žádné náhrady válečné. Anglie pro
své snahy potřebovala finančně oslabené Ja-
ponsko — přiležitosti se naskytující ku proni-
kavým krokům obchodním využila Britanie pro
sebe. A nota bene: za výborných cen. Zároveň
ale post tot diserimina rerum dochází na Jihu
Lloyd
Dalný východ
Japonsko
Anglie
Asie
Portsmouth
Petrohrad
Británie
14
article
Afriky k smíru s Bury a bývalé republiky roz-
vinují se novým životem. Anglií po Fašodě trvale
ovládnutý Egypt stává se rovněž větším spotře-
bitelem a i jih Ameriky kupuje více než jindy,
nehledě ani k zřejmému vzestupu konsumu
koloniích. Tento přesun angliekých zájmů vý-
vozních usnadňuje nám posici na Východě bliz-
kém a náš průmysl bavlnářský stává se důle-
žitým činitelem vývozním. Za rok 1906 dostu-
puje vývoz bavlněných tovarů 90 mil. K proti
40 mil. z roku předehozího. V roku 1907 rychlý
vzestup trvá nadále. Tedy: rozmach našeho
tkalcovství bavlnářského jest z části přimým
důsledkem v obratu vývozní politiky britské.
Vzrostlá — a přímo do krajnoslí napnutá
— zaměstnanost tkaleoven zahrnula spoustami
objednávek průmysl přádelnický. Dnes prodává
se příze daleko do r. 1908 a přádelny i pro
tyto lhůty odmitají objednávky. Z části ovšen
pro naprostou nejasnost, jaká bude sklizeň ba-
vlny r. 1907/8, k niž počinají teprve přípravné
práce. Kalkulace cenová do r. 1908 jest z části
čistě spekulační. Dobrá sklizeň bavlny může
ovšem přinésti při vysokém cenovém nivenu
příze značný zisk — malá sklizeň může však
rozmetati předpoklady kalkulační zůplna. To
muto momentu snaží se arci čeliti přádelny tim,
že se zásobují pokud možno surovinou, fakt,
který z části vykládá, že veliká letošni sklizen
— a to nejen americká, nýbrž i indická
egyplská — přejímána bravě za cenové úrovne
poměrně velmi vysoké. Všestranná zaměstnanost
jest podnětem podnikavosti a dle dosavadních
výpočtů vzroste počet vřeten této říše během
loňského a letošního roku o více než 1 milion.
Afrika
Bura
Anglie
Fašoda
Egypt
Amerika
15
article
Rovnoměrně roste i průmysl tkaleovský.
Do všeobecně důvěřivosti zapadá pojednou
disharmonický ton. Ještě před čtyřmí měsíci,
kdy u nás byl naprostý nedostatek příze a kd
tkalcovny zahrnovány objednávkami ohlížely se
na všech stranách po ní, uvažováno bezvýsledně
o nákupu anglické příze. Tak vysoké jest roz-
pjetí cenové u nás, že přes vysoké ochranné
clo bylo možno uvažovati o dovozu cizí přize.
Manchesterské zprávy zněly tehdy souhlasně, že
možno zboží zakoupiti pouze na delší lhůty.
Vyprodanost byla v té chvíli všeobecnou. Za
dva měsíce později objevují se prvé anglické
nabídky příze u nás a dostupují nyní již roz-
sahu pozoruhodného. Anglie má tedy již k dis-
posici partie příze pohotové.
Prvé důsledky úžasného vzrůstu tamního
průmyslu přádelnického se ukazují. Za rok
loňský a letošní přistavuje Anglie 81% milionu
vřeten, z těch již 5 milionů pracuje. Aby mě
čtenář představu o tomto rozmachu: loňskéa
letošní anglické zvětšení počtu vřeten činí více
než dvakráte tolik, kolik má přádelnický prů-
mysl této říše vřeten vůbec. Anglie arci produkuje
mnohem více příze, než její tkalcovny a niťárny
spotřebují, nieméně však nasvědčuje rostoucí
nabídka pohotové příze, že produkce dostupuje
vrcholného bodu v poměru se spotřebou vůbec. Za-
tím jsou ještě záznamy manchesterské bursy pevny
a v některých druzích dokonce zvýšeny. Ale
mohoucnost kupní rozpjata do krujnosti. Sou-
časně není známek, že by vývoz Britanie do
zemi výše uvedených ulevoval, zatím co pod-
lomení loďského průmyslu bavlnářského otevírá
hranice ruské dovozu tkanin ze západu. Ale až
s podzimem bude pracovati zbývající počet pro-
jektovaných vřeten britských, možno snadno na-
díti se pro rok 1908 částečného obratu aspon
na trhu příze.
Anglie
Británie
16
article
Náš průmysl bavlnářský — zvláště tkal-
covny — večlánkován tedy pevněji v mezinárodní
rozvoj obchodní. Jeho kalkulační rozhled nesm
se více omezovati na domáci půdu. Situace ob-
chodní v Čině jest proň stejně důležita jako
v koloniích Spojeného království. Eventuelní
oslabení — pro rok 1907 nelze arci o něm
mluviti a také výhledy do r. 1908 jsou dosud
velmi dobry při kupleích se objednávkách —
arci na nás nedolehne plně a bezprostředně.
Speciálně na přádelny nikoli. Vysoká ochrana
celní jest jim stále oporou. Kdyby i ceny klesly
pod úroveň dnešní, aby byla stavena možnost
dovozu anglické příze k nám, zbude rozpjetí
mezi surovinou a produkčními náklady z jedné
a cenou příze na druhé straně, které jest zá-
rukou zisku — nicméně však nebude možno
tak důkladně amortisovati a odpisovatí (tedy po-
silovati se), jak tomu až dosud. V posledních
dvou letech zmohutněl přádelnický průmysl ba-
vlnárský netušeně a nebývale. Situace tkalcoven
byla by pro připad oslabení posice Anglie na
nynějších trzich, o němž není ovšem nyní ani
potuchy, ovšem oblížnější, protože bylo by even-
tuelně nutno s obětmi hájiti nabyté půdy. Není
pochyby, že náš průmysl k zápasu tomuto dnes
připraven jest. Mimo to ovšem vzejdou zde úkoly
i státní politice obchodní.
Dle stavu a ceny objednávek soudě, jes
daná situace dobrá, pouze silný stávkový ruch,
který propuknul v Liberci a nyní zasahuje do
Dvora Králové n. L., Náchoda a Mor. Šumperku,
ohrožuje využití chvile. Jest vůbec zajímavo,
Mor
spojený království
Anglie
Liberec
Dvůr Králové
Náchod
Šumperk
17
article
Obohod
Obohod
že toto hnutí přichází ve chvíli, kdy se počíná
uvažovati o trvalosti konjunktury a že se ne-
projevilo plnou intensitou ve chvíli prudkého
vzestupu. Jest ještě málo obchodního uvažování
v kruzích vedoucích masy pracovní a specielně
se zapomíná, že oslabení naší soutěžnosti v ci-
zině, ať nastane z příčiny jakékoli, může se nám
státi jednou osudným. Nejsme — a to pravíme
důrazně — proti spravedlivým požadavkům
dělnictva, přejeme si jen, aby mzdové spory
vedeny byly při ustavičném zření k situaei
světové, na které závisíme. Vyroste-li nám
z těchto úvah dělník, který v dobách dobrých
žádá výhodnější podmínky a v dobách tísně je
ochotně snižuje, vyroste-li nám dělník srostlýa
citicí s průmyslem, vědomý i své zodpovědnosti
za jeho rozvoj, zodpovědnosti, ku které se.
pojí vážné zájmy budoucích generací, dopracu-
jeme se bohdá alespoň na polích výrobních
lepších poměrů, než jské dusí a ničí lepší snahy
v našem životě veřejném, který dnes úpí pod
tyranií prostřednosti a podprostřednosti.
Znamenitá konjunktura současná nuti nás
takto i v Rakousku posuzovati vývoj daný
s hlediska širšího — i z tohoto momentu vzejde
snad nejedno požehnání pro celek. Hospodářské
poznatky budou bezesporně působiti i kulturně
i sociálně i politicky. I v- tomto směru může
býti skvělá konjunktura dnešní signem obratu
k lepšímu . .
Rakousko
18
article
Jiný ruch rozlil se v tomto témdni na n
šem domácím trhu. Došlo k četným ob-
chodům a stále projevoval se neutuchající in-
teress pro papírý bankovní i průmyslové.
Akcie Živnostenské banky brány
z trhu za 243.— a pak za 243.25, za akcie
české banky Union placeno 242.50 a 243.25.
K závěrům došlo i v akciích České průmy-
slové banky (za 415.— a 414.50), v jejímž
ředitolství se připravují pronikavé změny,a
v akciích Banky rakousko-uherské (za 1780.—
1783.—, 1780.—). Akcie České zajišťo-
vac banky, která po usnesení mimořádné
valné hromady reorganisována, byly po celý tý-
den hledány a došlo k obchodům za 138.—
140.—. Zájem projevoval se i pro akcie Z-
ložního úvěrního ústavu v Hrade
Králové, za které nabízeno 443.— a 444.—
aniž ale bylo zboží.
Z akcií průmyslových těšily se opět pozo
nosti papíry strojírenské. Akcie Českemo-
ravské strojirny byly vytrvale hledány
(za 870.— a pak za 885.—), k obchodům do-
šlo za 880.—. Rovněž akcie strojírny dříve
Daňkovy brány ochotně z trhu za 470.—
aniž bylo tolik zboží, kolik ho hledáno. Akeie
Kolínské továrny na umělá hnojiv
placeny za 411.— při značné poptávce; stejný
zájem projevoval se i pro akcie továrny na
orientálské cukrovinky, jež kupo-
vány za 270.—. Jinak hledány ještě vytrvale
akeie podolské cementárny (204.—
205.—)
Daňkův
Union
Zložní úvěrní ústav v Hrad Král
19
title
Trh ukládacích papirů byl klidmy a pevný
20
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
Z Vídně. 13. dubna.
(Páv. zpráva »Národních Listů«.
Lelošní neobyčejná drahota peněz, diskoniní saz
by až sedmiprocentní, které omezují a ztěžují hospo
dářskou podnikavost, zdražujíce tak pronikavě úvěr,
dávají mnoho látky k přemýšlení. Snad pro letošek
jsou již abnormální poměry ty překonány, avšak
není možno, že při novém rozpjetí hospodářské svě-
tové konjunktury stanou se tyto poměry přímo ne-
snesitelnými? A problém stane se pak palčivým. Je
nesporno, že hlavní příčinou drahoty peněz jest ho-
spodářský rozvoj veřšech zemích v posledních le-
tech. Avšak nelze upříti oprávnění mnohým hlasům
které praví, že tato příčina dala by se alespoň z části
odstraniti, kdyby bylo — dosti zlata.
Vídeň
21
article
V posledním jesetiletí minulého sta-etí stála
v popředí otázka měny. Obava před nedostatkem
zlata, spojená se snahou, ujednotiti měny států ce-
lého světa, přiměla mnohé státy, že na mezinárodních
mincovních konférencích hledaly rozluštění olázky
V posledních letech otázka měny ustoupila do pozadí
a ztratila kouzlo zájmu i v politických zápasech se-
veroamerické Unie. Zlato ovládlo všude a není dnes
pomýšleni, aby jeho pevným postavením bylo otře-
seno. Vystupuje-li tedy dnes znovu dávno zdánlivě
odstavený problem peněz, není otázkou měny, ale
otázkou: jak rozřešiti při dnešní zlaté měně problém
nedostatku zlata? Těžba zlata v posledních patnácti
letech vzrostla obrovskou měrou. V roce 1892 (kdy
přikročili jsme k reformě naší měny) činila hodnota
těžby zlata 724 mil. kor., v roce 1906 dosaženo cifry
1942 mil. korun, t. j. těžba se skorem ztrojnásobila
Avšak to vše nikterak nestačilo. Potřeba kráčela také
rychle ku předu, šířila se i teritoriálně zaváděním
zlaté měny v některých státech, a stoupala i stále
větším upotřebením k průmyslovým účelům (v po-
sledních letech asi 400 mil. kor. ročně). A spolřeb
1 přištích letech ještě vzroste, až Španělsko, Brasilie.
Španělsko
Brasilia
22
article
Čile, Argentina a j. přejdou ke zlaté měně. Problem
nedostatku zlata bude tudíž stále palčivějším, a také
složitéjším. Boj o „zlatou pokrývku“ dobře doku-
mentují ciíry vzrůstu a poklesu zlatého pokladu cedu-
lových bank. Ve zlatém pokladu je jejich síla a bude
j tak dlouho, dokud bude vládnouti theorie metalistů
Všechny snažily se urvati z těžby zlata pro sebe
pro svou zemi co nejvíce a v Unii jich úkol nahra-
žoval státní pokiad.
Ukazuje to těchto několik cifer:
koncem roku
1898 1305
rozdíl
mil. koruu
rakousko uherská banka . 719 1112 +. 393
německá říšská banka . . 594 566 — 28
francouzská banka . . . 1736 2577 + 841
anglická banka . . . . 685 678 —
ruská státní banka . . . 2526 2236 — 290
Banca d' Italia. . . . . 289 690 + 401
státní poklad Unie . . . 1390 4414 +-302
Rakousko-Uhersko, připravujíc dokončení své mě-
nové reformy a podporováno při tom příznivými okol-
nostmi, dovedle značně rozmnožiti svůj zlatý poklad
Francie má tu výjimečné postavení věřitelské země
které plyne ročně jen na úrocích a splátkách 1500
milionů z ciziny, Italie dovedla souběžně se svou
překvapující rychlou hospodářskou konsolidací stáh-
nouti k sobě vydalné proudy zlata. A při tom Unie
severcamerická, nejen že pro svůj vnilřní oběh pe-
něžní absorhovala spousty zlata, ona ještě hromadila
je ve svém státním pokladě tak, že při nedostatečné
organisaci cedu.ového bankovnictví v poslední době
často v Unii poukazováno k tomu, že toto zlato vo-
hromném množství nahromaděné nemá pro americké
hospodářství významu.A tu je zjev, který kompli-
kuje celý problem. Severoamerická Unie má dnes vlce
zlata, než bohatá Francie, a přece tam nedostatek
peněz vystoupil nejcitelněji. Nezáleží tedy jen na
množství zlata v zemi, ale také na tom, kdo je mo
Banco d ' Italia
Argentina
RakouskoUhersko
Francie
uherský banka
francouzský banka
státní banka
Unia
+ 841 anglický banka
Italia
24
article
v držení. A tu je zajímavo: poslední léla přinesl
zkušenost, že zlato má pro zemi největší cenu, je-li
nahromaděno u centrální cedulové banky. Ne Franci
důkaz prověsti nelze, tam je v oběhu i u banky zlata
dosti — tu i tam asi po 2.5 miliardách korun. Anglie
je střediskem pro obchod se zlatem a Londýnem
prochází všechno zlato ze zámořských zemí. Zlata
v Anglii není ani 3 miliardy korun, a z toho jsou
dvě třetiny v oběhu. Dva příklady, které zde nutno
uvésti, a které dokládají řečené, jsou Německoa
Rakousko-Uhersko. Německu podařilo se od r. 1876.
t. j. od zavedení zlaté měny, stáhnouti do země za
B miliardy marek zlata. Avšak pouze asi ž/% udržela
si říšská banka ve svých pokladnách, ostatních
rozlilo se v oběh po celé zemi. V roce minulém činil
čistý dovoz 290 mil. mk., a přece říšská banka ztratila
z pokladu 112 mil. marek zlata! Byla nucena jít až
na 7 procent diskontu, aby nedospěla tam, kam by
již jen krok: k nemožnosti vydávání dalších bankovek
Tady je jasno, že nedostatek zlata ji k tomu nutil
A naproti tomu Rakousko-Uhersko. Zde obnáší ma-
jetek zlata něco přes 11/2 miliardy korun, z čehož
je u banky, a jen 1/e v oběhu! A při tomto poměru
mohla naše cedulová banka trvati na nízkém diskontu
a mohla konečně i dobrovolně zlato vyvézti. Nebot
zlato, k nám dovážené, zůstalo v pokladnách banky
Franek
Anglie
Londýn
Německoa
RakouskoUhersko
Německo
25
article
Zde jest jeden z oněch prostředků, které by mohly
čeliti nedostatku zlata. Nedostatek teh jeví se u ce
dulových bank, které v boji o zlato jsou nuceny na
úkor hospodářství zvyšovat svoje diskonty. Toto po-
znání vedlo v Německu k zákonu o malých bannkov
kách a vede u nás k požadavku, aby placení hotovým
ještě nebylo zaváděno. Ovšem myšlenka soustředo-
vání zlata u cedulově banky nebude snadno provedi-
telna tam, kde národ zvykl si na zlatou minci. U nát
finanční nepořádky minulých desetiletí, jež vedly
k nucenému oběhu papírových surogátů peněz, jev
se dnes jako dobrodiní, poněvadž odvykly obecenstvu
mincím větší hodnoty. Ostatně snad problem peněz,
problem nedostatku zlata zmizí, až padne theorie me-
talistů. Tito nalezli ve škole štrasburského profesor
Knappa odpůrce, který nahražuje kovový obsah u p-
něz právní podstatou jako nuceného platidla stav
tím zcela novou základnu pro theorii peněz, základnu
která nalezne jistě podpory, až z nedostatku žlutéh
kovu stane se hrozivá kalamita.
Německo
Italistus
štrasburský profesor Knapp
26
article
Karakteristickou známkou minulého týdne na
burse byl naprostý nedostatek obchodů. Obecenstv
účastní se nyní velmi málo spekulační činnosti a an
spekulaci z povolání nedostávalo se podnětů k čin-
nosti. Obchody oživily poněkud, když Londýn sníži
diskontní sazbu, a když průběh vyjednávání s Uhry
zdál se slibovati příznivý výsledek. Avšak ke konci
týdne bursa upadla znovu v ochablost obchodní čin
nosti,
Na trhu hodnot dopravních byly velmi pevny
zvláště akcie společnosti pro plavbu na Labi na kar
telní vyjednávání a akcie Lloydu následkem příznivé
bilance. Oproti tomu vyhlídky jižní dráhy posuzuj
se opětně pesimističtěji.
Akcie bankovní jsou opětně až nápadně zanedbá
vány a tentokráte ani emise Škodových akcii nemohla
prospěti kursu akcií Úvěrního ústavu. Po většině pře
vládaly tu realisace nad koupěchtivostí.
I na trhu akcií průmyslových panovalo ticho
Železářské a uhlářské hodnoty byly sice v kursu pev-
ny, avšak obraty byly tu nepatrné. Ze speciálních
hodnot kupovány zvláště akcie veitschských magne
sitových dolů, hirtenberské továrny na patrony aj.
kursové vzestupy byly však velmi mírné
Trh rent projevoval smýšlení úplně klidně, pouze
ruská renta poněkud oslabila.
Důležitější kursové variace v minulém týdnu se
znati lze z tohoto sestavení:
98.75
Rak. korunová renta . . . 98.70.
Rak. zlatá renta . . . . . 117.25.
117.15
112.35
Uherská ziatá renta . . . . 112. 50
94.45
Uherská korunová renta . . 94.50
181.25
Turecké losy . . . . . . 181.20
666.—
666.50
Rak. kreditky
450.60
Banka pro země rakouské . 449. 25
777.25
Lloyd
Škodův
Londýn
Uhry
Bank pro země
27
article
776 50
Uherské kroditky . . . . .
549.25
547. 90
Bankovní jednota . . . .
1057.
Pozemkový úvěrní ústav . . 1055.—
243.50
Živnostenská banka . . . . 242 50.
666.50
Společnost státní dráhy . . 666 75.
150 56
145.25.
Jižní dráha . . . . . ..
429.—
Polahská dráha
430.50
1124.—
1125.—
Buštěhradská dráha lit. B..
1025.—
1016.—
Dunajská paroplavební spol.
545.—
544.—
Rakouská továrna na zbroj.
605.75
6995.50
553 —
552 60
Rým.-muráňská společnost
2590.—
2590.—
Pražská železářska společnost
732.—
730.—
Mostecká uhlářská společnost
540.—
547.—
Schodnica . . . . . . .
241.70
240.95
Londýnská devisa . . . .
Schodnica
živnostenský banka
státní dráha
50
28
article
Alpinky
Alpinky
117 83
117.62
Říšské marky . . . . .
29
article
Úplný lád živnostenský. Jak soli bylo třeb
knížky, které se právě dostalo české veřejnosti, Pí-
kalo a psalo se sice „živnostenský řád“, ale jen za-
svčceným odborníkům bylo povědomo, že jde vlastně
o deset rozličných zákonů, jež sice dohromady
tvoti „živnostenský řád“, z níchž každý však z jiné
pochází doby a má za předmět toliko určitou čás
zivnostenského řádu některý třebas i jen jediný jeh
paragraí. Jest pochopitelno, že za takového stavu
věci panoval (jak i sami někteří poslanci odborníc
v bývalé sněmovně říšské se vyjádrili) místo řádu —
pravý zmatek a že již jen málo kdo se vyznal v uči-
něném tomto bludišti paragrafovém, jež dovršeno
novelu nejnovější, totiž zákonem z 5. února 1907
všech předešlých nejvýdatnějším, klérýž (ač živno-
stenský řád sám čitá celkem 152 paragrafy) obsahuje
159 paragrafů. Novely, jimiž během doby řád živno-
stenský stále byl měněn a doplňován, způsobily, ž
z původního zákona z r. 1859 zbyly již jen pouhé
trosky (kromě zákona uvozovacího všeho všudy 16
paragrafů), z obsáhlé novely r. 1883 pak toliko 43
paragrafy atd. Této dosavadní rozháranosti jest
pokud se týče vydání v jazyku českém, nyní již kone
učiněn souborným vydáním všech zákonů, z nichž
právě řád živnostenský jest složen, a to vydáním
kteréž — až dosud jediné v jazyku českém — právě
vyšlo nákladem knihtiskárny dra. Ed. Grégra
syna v PPraze jakožto 32. svazek známé joji sbírky
zákonů. Vydání to, nazvané právem úplný řá
živnostenský, k němuž připojen zevrubný rej-
střík věcný, upravil a pro polřebu praktickou hojnými
poznámkami opatřil osvědčený dávný pracovníl
v oboru živnostensko-politickém, odborný spisovatel
Grégr
PPraha
30
article
Tomáš Rebec. Vydavatel i nakladatelé vydáním
„Úplného řádu živnostenského“ účelně přišli vstří
potřebě opravdu naléhavé a jsme přesvědčení, že vy-
dání to, jež také jest neobyčejně laciné (3 K 30 h z
17 tiskových archů), bude vítáno nejen všem sdru-
žením živnostenským (společenstvům, obch. gremiím
odb. spolkům, nemocenským pokladnám a jednotám
společenstevním, nýbrž i každému českému živnost-
níkovi, nechť jest obchodníkem, průmyslníkem anebo
remeslníkem, ne méně pak i českým právním zástup-
cům, jakož i veřejném úřadům, povolaným provádět
zákony živnostenské.
Z trhů peněžních. (13. dubna.) Na Bursách na
stalo opět malé oslabení. Všude jeví se zdrželivost
která odůvodněna jest ochablosti nevo-yorské bursy
Rebec
31
article
a malou účastí širších kruhů. Situace na trhu peněa
dnes dále se nezlepšila.
Praha. Na dnešní burse rozvinul se opět čilejší
obchod s akciemi a sjednány závěrky akcií České
banky Union za K 243.25, akcií České průmyslové
banky za K 414.50, akcií Rak uherské banky za K
1780.— a akcií Prvn, české továrny orientál, cukro-
vinek za K 270.—. Dále podáváno za akcie: Strojírny
Daňkovy K 467.—, Podolské cementárny K 205. —
První česko-moravské strojírny K 885.—, Králové-
hradeckého úvěrníhc ústavu K 444.— peníze.
Příští bursa koná se za příčinou příjezdu
pancvníkova až v úterý dáne 16. t. m
Vídeň. Seslabení v Novém Yorku a na všech
evropských trzích působilo také na začáteční bursu
nepříznivě. Přes přiznivější zprávy o stavu vyrov-
nání byla nechuť k obchodu a ve šrahku těšily s
zájmu zvláště akcie hirtenberské a buštěhradské li
A. Na polední burse zdrželivost potrvala, poněvad
nebylo žádného podnětu a zdejší soukromý diskont
stoupl o 1/1a% na 3°/4%%. V kulise byl obchod nepatrný
a kursy se seslabily. Ve šraňku akcie Buštěhradsk
Ut. A. následkem vyšší dividendy stouply o 20 K. Také
akcie huti Poldiny měly poptávku. Naproti tomu paro-
plavební akcie se seslabily. Trh k ukládání byl klidný.
Rak
Daňkův
Poldin
Praha
Králové
Vídeň
Nový York
Union
Český průmyslový banka
K 414.50
Prvn
Buštěhradsk Uta
32
article
Uherská korunová renta byla nižší. Valuty a devisy
zůstaly nezměněny. Na eskomptním trhu peníze
stouply, 43/2e až 4 °/8 2.
Berlín. Smýšlení dnešní bursy bylo v každém
směru pevnější. Obchod byl velmi malý, třeba že
oběžné prostředky peněžní byly levně a nabízenyv
jednotlivých případech pod včerejší sazbu. Mirné zo-
tavení vykazují akcie podniků zelezářských i uhlár-
ských. Trh kasovní byl rovněž pevnější. V. kursu
akcií domácích bank nebylo změn, rakouské kreditky
na vídeňské prodeje nižší. Americké dráhy byly spíše
slabší rozdíl kursový nem však přílis veliký. Na trhu
ruských titrů vyskytly se realisace akcií bank; zá-
znam rent i ostatních ukládacích papírů byl stejný se
včerejším. Soukromý diskont 45/8 7.
Mirná
Berlín
33
article
Ke stavu ruských financi. „B. B. C.“ podává
obsah rozmluvy, kterou měl s ruským ministrem fi-
nanci p. Kokovcevem. Uvedený list píše: Pan Ko-
kovcev jes“ silným čtylicátníkem, štíhlé, střední po-
stavy; má světlý plnovous. Navázal jsem na to, že
bude ruské finanční správě opatřiti prostředky, což
ministr otevřeně přiznal. Dodal, že k příslušné ope-
raci dojde snad brzy, snad také teprve později. Zatím
skýtá výnos vnitřní půjčky vládě dostatečných pro-
středků k úhradě běžných výdajů, že může klidně
vyčkali vhodné příležitosti pro novou půjčku. Před-
pokladem jest souhlas dumy. Má za to,
že rozpočtová komise se pokusí stanoviti některé
příjmy výše, než vládou zařaděny, a že budou také
výdaje různé upravovány. Ale v každém případu dojde
komise v plenu k výsledku, že bez půjčky vyjíti nelze.
Výše půjčky závisí na řadě momentů, předně od změn.
jimž bude rozpočet podroben v dumě, pak od vý-
sledku sklizně. Ministr odhadoval letošní potřebu
Ruska asi na 2 míl. rublů. Při tom malém ob-
nosu pomýšli ze na výkup v Němccku umístěných
pokladních poukázek. Kromě toho bude vydání půjčky
závislo na situaci trhu peněz. S uspokojením po-
ukázal ministr na úlevu trhu peněz v Nov. Yorku
v Londýně. Olevřeně vyslovil politování, že Německo
se neúčastnilo na poslední ruské půjčce. Ač bysi
přál intimní finanční styky Petrohradu a Berlína, ne-
oddává se ministr klamu o daných poměrech. Ministr
důrazně dodal, že car pevně trvá na reformách.
ko
Rusko
York
Londýn
Německo
Petrohrad
Berlín
34
article
Zvýšení lodnícli sazeb v labské dopravě uhslná.
(Pův. zpr. „Nár. Listů.“) Při zahájení letošní dlopravy
labské, pro kterou počítáno se značnou poptávkou
po uhlí, stanovilo společenstvo loďařů, ktoré, jak
známo, největší část uhelného vývozu labského ob-
starává, pro Magdeburg základní sazbu mk. 2.40 za
tunu (1000 kg), jež převyšovala lodní sazby ze stej-
ného období v letech posledních. Vývczní firmy pod
nátlakemí zilné a intensivní poptávky se strany lab-
ských odběratelů, jichž skladiště nezvykle dlouho
zimou zcela vyčerpaná, nemohly dobře tomuto poža-
davku s úspěchem čeliti a mělo se za to, že tato zá-
kladní sazba nebude měněna, dokud plná nosnost
vody labské potrvá. Zatím většina lodí na překladí-
štích rozebrána pro četné cesty a ježto zejména roz-
vodněním, které už po delší dobu trvá práce vykládaeí
jsou značně zdržovány, zpozdil se pravidelný oběh
ledí uhelných tak, že tento týden cítiti bylo při jed-
náních na burse nouzi o lodi. Společenstvo lo-
ďařů, jehož cílem jest důsledné zdražování lodní do-
pravy, použilo okamžitě této situace a zvýšilo zá-
kladní sazbu pro Magdeburk o 20 fen. za tunu, tk
že žádáno v tomto týdnu do Magdeburku 260 fen.
proti 240 a do Hamburku 310 proti 290 fen. za tunu
Magdeburk
Hamburk
kg
35
article
Tím ovšem operace tarifní společenstva loďařů nejsou
vyčerpány. Trvale značná poptávka labských odbě-
ratelů napomáhá velice další vzestupné tendenci sa-
zeb lodních a pro nejbližší dobu nutno čekati další
zvýšení těchto základních tarilů o 20 fen., tedy na
280 fen pro Magdeburk a 330 fen. pro Hamburk. E-
portní firmy mohly tentokráte snadno zaujati stano-
visko odmítavě, ježto uvolněné zásilky uhlí pro Lab
určeného použily k uspokojení odběralelů po dráze př
trvalém nadbyíku zákazek. Na delší odpor jich proti
snahám společenstva loďařů ovšemí pomýšleti nelze
už proto, poněvadž Společenstvo soukromých loďař
dopravu hnědouhelnou z největší části monopolisuje
a společné zájmy labských společností paroplavebních
snahám těmto jsou příznivy.
Magdeburk
Hamburk
36
article
Pokles kursů kovů. Včerejší londýnská bursa n
kovy přinesla nové poklesy kursů mědi a cinu. Před-
včerejší konečný záznam standardové mědi a cínu
zněl 9834 lib. šterl., resp. 18534 lib. šterl., včerejší
záznam pak 941/2, resp. 1841/2 lib. šterl. za tunu.
Měď poklesla tudíž v ceně s nejvyššího záznamu po-
slední doby 1101/2 lib. šterl. o 16 lib. šterl., cín se
193 lib. šterl, o 81/2 lib. šterl. V téže době poklesl
v Americe kurs elektrolytické mědi, užívané k výrobě
mosazných plechů, o 4 líb. šterl. a nejlepší vybrané
mědi, užívané k výrobě měděných plechů, o 7 lib.
šterl. Pokles ceny druhů mědi, používaných k vý-
robě měděných a mosazných rour, byl tudiž menší,
než standardní mědi. Vzhledem k tomuto poklesu
trpí také akcie měďařských podniků, v první řadě
akcie Rie-Tinto, a pokles kursu tohoto papíru ochro-
muje bursu pařížskou, kde engagementy v něm jsou
neobyčejně veliké
Konkurence v zrbské podunajské dopravě. O
1. dubna nastal mezi rakouskou dunajskou paropla-
vební společností a královským srbským paroplaveb-
ním podnikem konkurenční boj v místní dopravě
mezi Bělehradem a Zemuní a Bělehradem a Šabcem.
Dosud doprava ta úpravena smlouvou z roku 1899
a sice tak, že současné jízdy konkurenční byly vy-
loučeny. Dunajská paroplavební společnost oznámila
nyní srbskému podsiku, že nechce se dále smlouvou
Amerika
Tinto
Bělehrad
Šabac
37
article
14. dubna 6. dubna