1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v neděli 14. dubna 1907.
Praha
4
article
Na rannr a odpol. list,
přediplácí ne
v Praze v admlnie
3ka-
Praha
5
article
NARODNILIS
NARODNILIS
rrt let
s drojí denánko
ntrt na
n páso ve ianaáek
resto
nia :
rojí laniko
6
title
Dnešní číslo pra Prahu je o 28 stranácb.
Praha
7
title
Opět na ústupu před Maďary?
Maďar
8
article
Zvýšil se tentokráte všeobecný zájen
Zvýšil se tentokráte všeobecný zájen
apathické jinak veřejnosti o to, jak dopadl
za hustou záclonou bojovaný souboj obou
vlád společného panovníka říše rakousko
uherské, neboť s obou stran se šlo do šer
mírny s ujišťováním, že tentokrát dojde
dojíti musí k rozhodnutí dlouhého únavnéh
zápasu, ať již tak či onak.
Nuže, včerejškem byl souboj zakončen
avšak dopadl prý »po maďarsku«: oba so-
kové totiž opouštějí šermírnu — či pardon
konferenční síň spokojeni a zdrávi. Bili pr
se obapol znamenitě, ba nikdy prý ještě ne-
vídáno podobného tuhého a houževnatého
zápolení, leč nikdo nikoho prý dosud ne-
zmohl, souboj zůstal opět nerozhodnut a bude
v něm za nějaký čas pokračováno pro změnu
zase v Pešti.
Tak se aspoň ličí věc zasvěcenci ra-
kouskými. »Nalezena již základna pro
dohodu?« — táže se dnes vídeňský »Tag-
blatt« — a odpovídá rozhodným: »Ne
Až do té chvíle nestalo se žádné za-
sadné rozhodnutí o tom, má li býti
vyrovnání uzavřeno pro deset, nebo pro
dvacet let, neb vůbec, jak dlouho má smlouva
platit? Nezavázáno se žádným zásadným
prohlášením. Vyblidky na dorozumění se
zlepšily. Imponderabilie jsou pří-
znívy. Hmotné otázky neskytaj
žádných nepřekonatelných obtíž
co do politické stránky nové smlouvy
není příští rozhodnutí nijak předstiženo. Po
sice Rakouska jest silna; zástupci rakoušti
nehrají druhé housle; svoboda rozhodnutí
jest uhájena !e
Tak oficiósní výklad rakouský. Netřeb
býti ani mistrem v četbě mezi řádkami a
možno již z této skromnosti oficiosů víden
ských, která se už těší z »příznivých im-
ponderabilií« domysliti, že to asi s tou »silou
posice rakouské« nevypadá tak valně ! Vzpo
mínáme, kterak za minulých válek čítávali
jsme v úřadních zprávách vojevůdců, pro-
hravších bitku, že vojsko ustoupilo v » silné
posice«. Nekryje nyní podobnou frasí » N W-
Tagblati« také snad ústup rakouské vlády
Tagblat
Pešť
Rakousko
Netřeba
N W
9
article
Radostná nálada, zavládnuvší
dnes při návratu maďarských ministrů v Pe
šti, aspoň vzbuzuje vážné pochyb-
nosti, které dalšími z právami pešt-
skými ještě vzrůstají a činí dojem,
že maďarským státníkům podařilo se přece
jen hráti první housle, čili jinými slovy že
svou diplomatickou vytřelosti dokázali toho
aby celé vyjednávání dálo se na z ákl a d
jejich požadavkův asi tak jako se
Němcům v lednu roku 1890 vůči hraběti
Taaffovi, Staročechům a konservativní
šlechtě podařilo toho dosíci, aby celé teh-
dejší punktační vyrovnání českoněmecké
dálo se na základě pouze německého
stanoviska a německých postu-
látův. Jako nebylo tehda ani slechu o po-
žadavcích českých, tak není dnes slechu
požadavcích rakouských, nýbrž jen stále
o postulátech a přáních uherských. Jako
tehda naši vyjednavatelé octli se vůči Něm-
cům v postavení pouze obranném, tak dle
všeho také dnes vláda rakouská vůči Mada-
rům zápasila toliko v defensivě.
Požadavky, s nimiž Maďaři vyšli v boj,
zněly: »Chceme setrvat s vámi Cislajtány
v celní jednotě ještě pro deset let, poněvadž
musíme a jinak nemůžeme, jsouce k tomu
donuceni cizinou, s níž uzavřeny pro deset
Němec
Taaff
Maďar
Německo
Mada
10
article
let obchodní smlouvy za Rakousko-Uhersko.
Avšak ani tuto nucenou celní jednotu pro 10
let neuznáme jinak než jako sa mo
statný stát — smlouvou s vámi
Žádný tedy na dále s polek a sv az e
celní a obchodní mezi námi, nýbrž pouhá
smlouva jako s každýmkoliv cizím státem.
— A dnes libují si radostně v Pešti, že pry
rakouská vláda na této uherské zá-
kladně pouhé s mlouvy o celní a ob-
chodní jednotě mezi oběma státy pr
krátkou dobu jediného desíti-
letí (tedy do roku 1917), již bez zdráhání
vvjednávala a dále vyjednávati hodlá.
Co však pravil německý ministr krajan
Prade v Liberci? »Takové krátkodobě vy-
rovnání nemá pro nás žádné ceny.
Ba neváhal dávati přednost okamžité úplné
hospodářské rozluce před vyrovná-
ním krátkým a nezlepšujícím vady posavad-
ních vyrovnání ... Bude snad tedy to na-
stávající krátké a již jen pouhou smlouvou
uzavřené vyrovnání s Uhry lepším a pro
nás výhodnějším posavadních?
Prade
RakouskoUhersko
Pešť
Liberec
Uhry
svatý az e
11
article
Slvšme zprávy z radostně Pešti: Nej
důležitějšíudálostíjest, že vláda
rakouská přistoupila na uherský požadavek
po rozdělení nepřímých, potravn ích
daní již příštím lednem (1908) počínaje,
takže na dále budou si moci svým sněmem
určovati zcela svobodně způsob i výši daní
svých nepřímých bez ohledu na stav zákono-
dárství berního v Rakousku, kdežto posud
měla mezi oběma státy panovati v tomto
oboru berním souměrnost a shoda »daně-
rovná«.
Z této svobody dovedou ovšem pak jiz
Maďaři znamenitě kořistit pro své státní
finance jako pro svůj průmysl. Ale vzejdeli
z toho rovný užitek národům této poloviny
říše, jich průmyslu a jich živnostem jest
veliká otázka.
A co nastane po vypršení celní a ob-
chodní jednoty, po roce 1917. Nuž pak
zřídí se mezi oběma státy na rozhraní jich
celní šraňky, »avšak se zárukou. že jak
rakouskému průmyslu tak uher-
skému zemědělství dostane se vzá-
jemných největších výhod oproti. ostatním
cizím státům.
Maďar
Pešť
Rakousko
12
article
Tedy vnitrozemská celní čár
mezi oběma státy a mezicla, hovící jednak
rakouským. tovarníkům, jednak uherským
zemědělcům. »Vláda rakouská,« ujišťujes
v Pešti, »na tuto vnitrozemskou celní čáru
přistoupila.« Vláda uherská však dělá ješte
drahotu a klade podmínku, »že nebudou při
tom se strany rakouské průmy slu uher-
skému a jeho rozvoji kladen
v cestu žádné překázky«. O ostat.
ních důležitostech jako o samostatné národní
bance uherské, kterou si chtějí Maďaři zřídi
do tří let, o železničních tarifech, o přeměně
ročního tributu 30 milionů zlatých, jimiž
Ubry dosud přispívaji na státní dluh v rakou-
skou 4procentovou rentu, o otázkách veteri-
nářských nedocíleno prý dosud dohody, avšak
doufá se, že i tu vláda rakouská osvědčí se
tak ústupnou vůči Uhrám, jako v předcho
zích věcech.
Nuže li pravda vše to, pak pochopu-
jeme, proč záleží vládě rakouské na tom,
aby pravda o podstatném stavu vyjednávání
a úmluv mezi oběma vládami nebyla dána
na veřejnost dříve než teprv po skon-
čených všeobecných volbách pro
nový parlament cislajtánský.
Maďar
Ubry
Pešť
Uhry
13
article
Politické zprávy domáci.
V Praze, 13. dubna. (Výsledky mini
sterských porad o vyrovnání.) Jeden
z rakoiských účastníků vyrovnacích porad píše
v „Ztu.“, že za čtyřdenních vídeňských konfe-
rencí vzaty v úvahy všechny otázky, spojené
s uherským vyrovnánímí a nčkoli po živýchi de-
batách, lockterá nejasnost odstraněna a leckterá
obtíž sprovozena se světa, přece by bylo p ř ed-
časno tvrditi, že porady měly výsledek přízni-
vý. Nastalo sice v mnohé otázce s blí ž e ni.
ale bude třeba ještě mnoho nové práce, než se
bude moci říci, že vyrovnání jest zabezpečeno.
Nedá se však popirati, že obě strany jevily sna-
bu, sblížení umožniti, aby se nspoň při hlav-
ních otázkách upravila půdaj na které by s
mobly projednati přijatelné podrobnosti. Pisatel
má za to, že vzhledem k elika práci, kterou
nutno ještě vykonati, ani peštsíé porady, na něž-
dojde asi za dvě neděle, nepřivedou ještě ke ký-
ženému cili. Ministři obou států se rozjeli s pře-
svědčením, že se zlepšila naděje na vyrovnání,
ale o dohodé dlouho ještě nemůže býti řeči, an
není odstraněna ani možnost, že se vyrovnání
konec konců přec jen rozbije.
Zt
jítbaty
Praha
14
article
Přecházeje k podrobnostem posledních kon
ferenci, pisatel potvrzuje, že poměrně největ
šího sblížení dosaženo při spotřebnich da
ních, které už v Pešti nečinily valných obuiží
Ale i v této otázce zůstaly ještě některé nevy-
rovnané protivy rázu dosti vážného, jako na př.
má-li samoslatné zdaňování nastati již počátkem
r. 1908, aneb až r. 1918. Nového sblíženi do-
cíleno také při politicko- finančních otázkáchi
nejméně pokročilo jednání o otázkách želozniční
a veterinářské, které se vlastně nehnuly dosu
s místa.
Připomínáme při té příležitosti, že do sou-
boru uherského vyrovnání spadají celní po-
spolitost, úprava spotřebních dani
s přikazovacím řízením, pospolitost ob-
chodni, předpokládající volný obchod a stejné
želozniční tarify v obou státech, majících veteri-
nářskou smlouvu; dále s polečná měna
společná eedulová banka, otázka pla-
cení hotovými a tak zvaný uherský
blok společného státního dluhu.
Pešť
15
article
Uhry, jako samostntný stát, jenž dle zá-
kona z r. 1867 má s Rakouskem na základe
pragmatické sankee společného panovníka, spo-
lečné vojsko a zahraničně zastoupení, mohou ve
všech hospodářských otázkách říditi úplně samo-
statně a k této hospodářské samostatnosti spěj
právě strana neodvislovti, vládnoucí nyní
v Uhrách. Proto se doroabá samostatného celního
území, samostatněho zdaňování předmětů spo
třeby, své vlastní cedulové banky, výkupu uber
ského bloku a při tom si přeje uherským plo-
dinám a tovarům zabezpečiti volný obchod i
v Rakousku. Tím se vysvěllují obtíže, s nimiž
je spojeno nynější jednání o nové vyrovnání.
V Praze, 13. dubna. (Z volebniho r-
chu.) V bukovinských volebních okre-
sich ruských i rumunských jsou kandidatury do
říšské rady již stanoveny. V pěti r uský ch
okresích kandiduje pět přívrženců strany ukra-
jinské a dva stoupenci strany staroruské. Ukra-
jinští kandidáti ryt. Vasilko, L ukaše viv
a Semaka nemají protikandidátů; proti prof.
Pihuljakovi v černoveckém okrese kandi-
duje staroruský soudní tajemník dr. Hi ack-
mann a proti ředit. Spenulovi v okrese
vaškavském staroruský farář Bohatyr ee
V pěti rumunských okresích nemají proti-
kandidátů býv. poslanec bar. Hormu z aki
soud. rada Simionovič. V okrese kimpo-
lungském stojí proti býv. poslanci O nčulo
hr Bellegaul a soud. rada Stefa nelli;
v Gurahumcře kandiduje Ončul proti vůde
rumunské národní strany dru. P oplovičovi,
Uher
Vasilko
doktor
hi
Bohatyr
Stef
Rakousko
Uhry
Praha
16
article
v černoveckém rumunském okrese Kandidují les
ník Kuparenko a toudní rada dr. I so-
pescul.
Ze Záhřeba, 11. dubna. (Chorv a t ský
jazyk na drahách.) Chorvatští poslanci na
sněmě uherském obncví dle „Pokretu“ svůj po-
žadavek, aby na státních drahách na území krá-
lovství chorvatského jazyk chorvatský byl pre-
blášen za úplně rovnoprávný s maďarstinou.
Učiní to při debatě o úpravě platů železničníeh
zřízenců, jež se octne co nevidět na jednacím
pořadu.
Ze Záhřeba, 10. dubna. (V Chorvatsku
platí dosud konkordát.) Finanční erár
činil námitky pro závěti bískupa J. J. Stross-
mayera, jenž zesnul, jsou tomu dvě léta. Dovo-
lávaje se staré úmluvy Koloničovy z r. 17 15.
finanční orár žádal, aby z pozůstalosti zvěčně-
lého chorvatského mecenata jedna třetina při-
padla státu, třetina církvi a třetina příbuzným.
Osecký krajský soud zamítl tyto dni žalobu fi-
načního eráru z toho důvodu, že Koloničova
úmluva pozbyla r. 1853 platnosti, když Rakou-
sko uzavřelo s římskou kurií konkordát.
jenž v Chorvatsku nebyl dosud zrušen a jehe
ustanovení jsou tedy dosud v platnosti. Dle Kolo-
ničovy úmluvy biskupové a vyšší preláti směl
v Chorvatsku činiti závěť jen se svolením pa-
novníka, jinak se pozůstalost rozdělila na tř
stejné díly, jak výše označeno. Poněvadž bísku
Strossmayer si nevyžádal panovnikova svolení
ke své závěti, byly by námitky fin. eráru odůvod-
něny, kdyby konkordát r. 1853 nebyl odstrani
ono staré omezení práv chorvatských biskupů.
Konkordát nebyl v Uhrách sice nikdy uznán, al
byl uznán v Rakousku a v Chorvatsku, ktere
ve věcech, týkajících se občanského práva, jest
úplně autonomné a od Uher neodvislé. V Rakou-
sku byl konkordát r. 1870 zrušen, v Chorvatsku
však dosud žádným zákonem zrušen nebyl
platí tedy dosud. A proto i závěť Strossmrayrova
zůstává v platnosti.
Stross
Koloničův
Raka
Strossmayer
Strossmrayrův
Záhřeb
Chorvatsko
Uhry
Rakousko
17
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Pravda o hladu v Rusku.
Od r. 1891 mělo Rusko řadu hladovýel
roků, které zachvacr valy pořád více gubernií
Hladová leta byla po r. 1891 v letech 1892.
1897, 1898, 1905 a 1906. R. 1891 hlad za-
chvátil 17 gubernií, r. 1906 dokonec 35 guber-
nií. Záhadne bylo, že hlad zachvacuje pořád
větší měrou gubernie s půdou úrodnou, které b
měly býti zásohárnou všeho ostatního Ruska-
Zprávy o hladovějících vzdycky byly zoufalé ,
Leni na podzim vzbudilo ve světě zděšení, že
v gubernii kazaňské rodiče z hladu prodávají do
Turocka své mladičké dcery. Tu soudným lidem
poprvé napadla pochybnost — ne o samém
faktu, nýbrž o tom, že by pohnutkou jeho byl
hlad. V gubernii kazaňské bydlí Tataři, moha-
medáni, a u mohamedánů nevěsty se kupují, jal
každému známc. Tataři tedy prodávají své dcen
laké v letech nejůrodnějších.
Od r. 1891 ruský stát věnoval na podporu
hladovějících přes 500 milionů rublů. V tom
není zahrnuta soukromá dobročinnost. Ale te
všechno nestačovalo ani hladovějícím, ani těm
politikům, kteří z hladu kují zbraň proti vládě
a státu.
Již loni bylo pozorováno, že v guberniích
hladovějících velice vzrostla spotřeba vodky, tak
že stát, maje monopol na prodej lihu, dostával
touto oklikou zase nazpět peníze, které dal na
podporu hladovějících. Vedle toho zjištěno, ze
v týchž guberniích bylo nejvíce selských bouří
spojených s loupežemi a žhiářstvím.
Vyšetřením těch věcí vyšlo na jevo, ž
ochota státu porkytovati podporu hladovějícím
Leňo
Tatar
Rusko
18
article
V drobném prodeji
rnnní čáslo“ o sobě
odpolednk
Ve dlialkáeh sa venke
ranní člselo.
čdpelednt
1nsera e,
plalí se hotově zapře
Přečplacení a dnserty přijímná zěnini-
trtce r Marinnske slici e
Tan nachávrjí so tes reda kee,
tlskárne a erpndíca „Národnich Listi-
Bakoplsy se nevrae i
Národnich
19
article
byla relským obyatelstvem některých gubernií
hanebně vykořistována. Sedláci přijímali obilí,
jež jim vláda podporou přivezla, a prodávali je
laciněji do týchž gubernií, kde bylo pro ně kou-
peno. Ze zisku, timto obehodem nabytého, dále
z hotových peněz, podporou přivezených, jakot
i z loupeží na panských státeích se mužičkům
vesele žilo.
Věci ruské tímto odhalením nabývají do-
cela jiné tvářnosti. Máme před sebou demorali-
saci mass obyvatelstva, které s klidným svědo-
mím chtějí bez práce žít na útraty obyvatelstva
přičinlivého, třid majetných i státu. V guberniich
demoralisovaných v roce minulém mnoho polí
zůstalo neoseto. Myslilo se, že je to následkem
hladu a nouze. Nikoli, bylo to následkem opano-
vavšíhc přesvědčení, že netřeba praci se mozo-
liti a možno se spolehnouti na výnos rozboje
na účinnou podporu státu. Kdyby těch guber-
niích bylo bývalo zaseto jak se petři, nebylo by
žádného hladu. Demoralisace tato je povázlivější,
nebezpečnější a šerednější jev, než pověstná
demoralisace ruské byrokracie, jež ostatně i zde-
je zúčastněna, nebot ona mužičky kryla. Byro-
kracie se napraví v několika letech, když to vlá-
da bude energicky od ní požadevat. Kde ale za-
sta demoralisaci desitek milionů obyvatelstva?
Sedlák
20
article
Styky mezi Německem, Francií a Anglií.
Objevuje se jakási smiřlivá tendence mezi
Paříží a Berínem. Nový vyslanec francouzský
v Berlině p. Cambon měl šťastný vstup. Žar-
nály z obou stran opouštějí podrážděný, bojovný
ton, zaznívají jarní melodie míru.
»Berl. Tagbl.« v dloubém článku se roze-
psal o poměru francouzsko-německém. Přeje si
dorozumění, ale pozastavuje se nad tím, že
Francie chce, aby Německo začalo. Jsou stále
jakési nevyjasněné záležitosti. Francie žárhivé
pozoruje německý vliv na železnici bagdadskou
a v Německu se zdá postup Francie v Marokku
málo zdrželivým. Lze však doufati, tvrdí ber-
linský list, že vyslanec Cambon dá se úplně na
cestu všeobecného dorozumění, kterou si sám
vytkl. Tisk bude s klidem sledovati další vý-
voj věcl.
Též »Kreuz-Zeit.« praví, že myšlenka do-
hody německo-francouzské je stále populárnější
v Německu. Nyní se zdá ideál tento bližši
svého uskutečnění, nežli před několika lety, kdy
ješté přiliš se jitřila mysl francouzská chauvini-
stickou touhou po odvetě Francie nepřeje si
více války s Německem. Německo nechce nie
od Francie. Rádo se domluví s Francil. Ale
néco za něco — míní schytraiý kupčik něme-
cký — musí též přijít s nějakou nabídkou. Ko-
linský list končí svůj jinak něžný článek nevra-
živým výpadem proti »Tempsu«, klerý tropl
stále neplechy a nechce věřiti dobrým úmyslůmm
německým.
Z Anglie přicházejí zprávy, že mezi králem
Eduardem a císařem Vilémem vládne nejlepší
nálada. Mluví se o možnosti schůzky v Co-
wresu.-
Anglický komitét pro studium cízích ústavů
municipálních přijalo pozvání, obecních rad
v řadé německých měst, jako v Heidelbergu
Frankfurtu, Mnichově a v Norimberku. Asi
20 členů parlamentu, mezi nimi dva lordové,
zúčastní se této cesty po Německu, jež bude
trvati od 20. května do 2. června.
Cambon
Berl
Eduard
Vilém
Německo
Francie
Anglie
Paříž
Berlín
Žar
Maroko
ko
Heidelberg
Frankfurt
Mnichov
Norimberk
Cambon
Company
KreuzZeit
21
article
V Praze, 13. dubna.
Praha
22
article
Neshody Bavorska s německon říšl.
Neshody Bavorska s německon říšl.
Bavorský vyslanec v Berlíně, hrabě Ler-
chonfeld, odstoupí z místa toho, jež zastával 27
let. Odjel před několika dny z Berlína do Mni-
chova jen aby zúčastnil se ministerské, rady.
kteráž bude jednati o neshodách po-
litického rázu, které se v posled ni
Ler
Bavorsko
Berlín
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Pra z e, 13. dubna.
8. (Kronika.) Co plalí úsudek o věcech
uměleckého eítění, vkusu, dojmu? Mějte si
lom své názory, jaké chcete. Jen si je mějt
co možná — pro sebe.
Zaškrili jste si místo v povšechné úvaz
moskevského nazíratele o současném stavu ru
ského divadla.
— Divadlo Koršovo (známý soukromý pod-
nik moskevský, na způsob Krolia v Berlině)
klesá rok za rokem níže a níže. Neplatí to
pouze o tomto divadle, všude je cítit siln
úpadek ruského scénického um-
ní. Staré talenty ruského jevišté umírají neb
odcházejí na odpočinek, nové se nerodí .
Naše divadlo patrně prodělává jakousi krisi !.
Tak se podívejme ! Úpadek ruského umění
A což »Chudožestvennyj téatr«, který nás. loni
navštivil? Strhl nás, unesl, klaněli jsmo se mu
v obdivu, viděli v něm nový zjev, umělecky
obrodný! A s námi všecka západní Evropa
Berlínem počinaje, přes Drážďany, Videň až do
Paříže
»Chudožestvennyj těstr,« pravda ! Počkejte
také je o něm řeč v řečené úvaze ! Obzvlást
o něml
Arci, jde to všecko trochu jinou nofou. u
nás pokládáni členové »Uměleckého divadla mo-
skevského« za vynikající herce, za umělce zna-
menité, prvního řádu. O tom, zdá se, mají na
Rusi jiný názor. Dobří herci, pilní, obratní
proč ne? Co však dále ? ..
— Do Chudožestvennova těatra chodí naše
obecenstvo, ne aby vidělo výkony herců, ale aby
vidělo, jak je postaven kus! píše znalec. .. Ne
vidět hru Stanislavského, Kačalova, Moskvina.
ale vidět dekorace, novou úpravu, souhru . .
vše, co je práce činitelů, o které se jindy ni-
kdo nestaral, dekoratéra, režiséra, scenovatele,
slatistů ..
Chudožestvennův
Stanislavský
Kačalův
Moskvin
Berlín
Evropa
Drážďany
Paříž
divadlo Koršovo
mo
24
article
Vot, čto vam takoje
A herci? Hrají v celku podřizenou roli
Jejich úkolem je podrobit se diseiplině celku
A to přichází teď do módy po celé Rusi
»Chudožestvennyj téatr vyvolal školu. Všeckos
po něm opičí.
— Už není poptávka po bereckých talen-
tech, za to velice stoupli cenou režíséři a deko-
ratéři. Takových — jaké má Ch. T. — ovšem
těžko nalézt, za to nacházl se množství nejpro-
střednějších herců, kteří se vynasnažují, vyna-
hradit úsilovnou, pllí nedostatek talentu . .
Zkrátka — úpadekl
A tu je zábavný moment věci. Dva poz
rovatelě nazírají týž předmět, oba svědo miti
pravdomluvní, povolaní znalci. Oba shrnují s
úsudek.
— Vrchol umění, na mou věru ! ..
— Dokonalý — úpudek ! Odpusťte ! . ..
Komu libo, může si vybrat.
Úpadek diva ila na svaté Rusi či ne ?. Ppr
nás, konečně, vzdálená starost ! Jestli moskevská
činohra, která se dala na cesty a všechen
západ uvedla do vytržení, byl pro »nasto-
jaščij« ruský vkus už jen »úpadek« ruského
divadla, což bychom byli řekli ostatnímu ru-
skému divadlu, které jsme nepoznali, poněvadž
zůstalo doma, nejelo na cesty a prý už vůbe
vymírá anebo odchází na odpočinek? Nářky do
úpadku bylo slýchati ostatně za všech časů.
kdy jen se o umění mluvilo a psalo! Vždycky
se tak rozeházely hlasy ! Jedni jásají vstřic no-
vému rozkvětu, druzí bědují nad úpadkem. Jist
je, také s úsudky z divadelního hlediště je kří
jako se vší lidskou pravdou.
Nač spolehnouti?
— Tenhle X. je přece jen geniální heree
horuje vedle nějaký nadšenec. Viděl jsem ne-
dávno Francouze A., proslulého interpreta, před
tím jsem se obdivoval na slovo branému Némci
B. a také C. světoznámého vlašského mistra
jsem poznal, než však X—ovi podávám
palmu! ...
svatá Rus
Francouz
Rus
25
article
Každé obecenstvo, v každém městě, v kaž
Každé obecenstvo, v každém městě, v kaž
dém divadle i v posledním kočujícím má svého
X—a, na kterého nedá dopustit.
Snad jste se také rozhlédli po světě, také
jste viděli nejslavnější Němce, Francou ze
Vlachy, snad také znáte pana X Dle Vašeho
názoru je leda velmi průměrný herec. Osobn
názor, pravda. Leč, který pak názor nen
osobní? Výkon jeden, ale úsudků — množství
Předmět týž. jen dojmy se rozeházejí. Zdá se,
ani tak nesejde na tom, jaký předmět, al
spíše: kdo a ja k je schopen — illuse.
Onehdy ve hledišti na před městi
Sensační hra, napinavá, dráždí vá. Hlavni
osoba, policejní agent. Mistr svého oboru, ne-
překonatelný, při tom ideálný muž, lidumi.
rytíř, umělec! Všecko ví, všecko prozírá. M
strašného soupeře na život a smrt, ale z kaž-
dého nebezpečí vtipně a s chladnou krví se vy-
plete. Ideál hrdiny, za jakého by dav položi
život. Statečný a ctnostný, až hanba povídu.
Právu a pravdé slouží, zlo na smrt proná
sleduje.
Právě jsme se dověděli, jaké nebezpeč
mu hrozí. Soupeř ukládá o jeho svobodu
život. Obcházi tu někde na blízku. Bezpochyby
tu chvili právě, krade se sem oknem aneb
číhá za dveřmi. Pozor!
Sotva to hrdina dořekl, slys ! Co to?
Po špičkách, naslouchaje pozorně, bliží se
zavřeným dveřím. Vskutku! Z venku podezřel
šramot! Někdo pakličem obraci v kličové
dírce! Hlediště zmocnilo se strašné napjet
Okamžik příšerného ticha! Citite, mráz proběh
tělem všeho domu.
Za vámi, na křesle v přízemku polostís
něný hlas:
— To je krása ! .
Ohledli jste se co možná nenápadně. Ně
jaká abonentka ulehčila svému nitru ke své
sousedce. Nemohla patrné odolat, dojem b
přiliš siiný.
Usmíváte se neprávem! Dobrá duše m
pravdu. Pocit hrůzy je esthetický živel jak
Němec
Franca
Vlach
26
article
řada jiných »stavů duše«, ať vyvolaných jak-
koliv. Ovšem sdružených s pocitem klidu
bezpočí na divadelním sedadle ! Meininkove
svého času měli na pořadu drama »Pramáti«.
Známá »bílá paní« z Jindřichohradeckého
zámku. Příšerný výjev ve hrobce byl zname-
nitě vypraven. Jednou se rozneslo, prý někde
v Mnichově nebo ve Vídni při tom nějaká paní
ve hledišti padla do mdlob. Od té chvile byla
»Pramáti« kasovní kus. Arci je Grillparzerovo
drama plno poesie a historické vůně a Sherloc
Holmers pouhá slátanina. Neškodll
Dojem jako dojem ! Všichni máme práro
na svůj. A dojem, co to jiného, než — stav
duše? Duše se chvěje, všecky strunky hrají
A kolik je strunek v duši? Kolik je složek
přičin, na kterých síla dojmu závisí ? Nesčíslno
Předmět, jenž dojem vyvolal, je pouze je diná
z nich! Vaše sousedka v přízemku se chvěl
»rozkoší hrůzy«, vám — bylo málem do smi-
Právem svého dojmu pronáší divák svo
úsudek. Hra, která mu mocně sáhla do duše
je pro něj výborná hra, herec který byl no-
sitelem role, dobyl si jeho obdivu, nedá na něj
nie dopustit, přenesl na něj svoji vděčnost za
mocný dojem, zbožňuje jej za tol.
Primilivná hra ? Prostřední výkon
Marné řeči! Divadlo není místo vědeckých
poznatků, ale místo — illuse. Illuse je zdáni
pravdy. Kdo má zdání pravdy v divadle, ne-
má-li obraz plné — pravdy života
chul
Grillparzerův
Mnichov
Vídeň
27
article
Jak kdo podlehá divadelnímu klamu ! Zcel
osobní záležilost
Je známa trojí možnost situace. Budje
divák »chytlavý«, odevzdává se ochotně dojmu.
zapomíná vše kolem sebe, ztrácí vědomi své
vlastní osobnosti — je v illulsi. Vděčný di-
vák ! Jeho protivou je nevděčný divák. Zvláštn
odrůda! Dělej, co dělej, nedovedeš, aby v di
vadle zapomenul sama sebe a třeba jen na chvíli
v duchu zaměnil hru na jevišti — se skutečnostl.
Při scéně nejdojemnější šeptá ti do ucha něco
o lonském sněhu, je-li krásného pohlaví, jisté
kritisuje toaletu hereček. Naprostá neschopnos
divadelního klamu. Divák — pod illu sí.
A do třetice odrůda, která stojí nad
iIlusí. Je schopna klamu, dovede se odevzdat,
podlehnout dojmu, ale zároveň se vytrhnout,
vzpamatovat, ovládnout, po vůli se rozhlédnout,
srovnat dojem a přičiny: divák vděčný
nevděčný zároveň — kritický divákl
Na štěstí pro divadlo jedna odrůda pře-
vládá. Diváků prostě vděčných je nepoměrná
většina. Široké obecenstvo je vždyeky vděčno,
vždycky hotovo považovat zdání za pravdu,
podlehnout divadelnímu klamu, octnout se —
v illusi.
28
article
Široké obecenstvo není kritické, proto je
svorno a spolehlivo. Kritický divák se stále.
rozehází s druhými. Je divadlem nadšen, je
s ním nespokojen, ale příčiny svého nadšen
i své nespokojenosti nosi — v sobě. Snad
mnoho viděl, mnoho zkusil, mnoho žil, mnoh
chce, mnoho miluje, mnoho nenávidí a to všecko,
jakmile vstoupí do divadla, způsobí mu zvláštne
— stav duše. Už jste viděli kritické diváky
odcházet s nechutí z umělecky pověstných před-
stavení. A jindy zase slyšeli jste kritického di-
váka rozplývat se rozkoší při hře pouhých —
ochotníků. Všecko na stavu duše sejde. A »kri-
tickým divákem« je třeba celá společnost, cel
vrstva, celé pokolení, celá doba, zmítaná urči-
tými »stavy duše«. A kritický divák pronáší
své úsudky, jak mu divadlo hoví či nic, jak v
svém umění roste či upadá.
Kritický divák je nezbytný živel rozvoje,
ale divadlo by — neuživil.
Na štěstí je tu »vděčný divák«, věrný a spo-
lehlivý, široký jako moře a zdravý jako vzduch,
který všecko siráví, každý zápal snese, každý
kouř pohlti a v každém divadle najde svou zá-
bavu, svoji — illusi pravdy, ať už je umění
v rozkvětu nebo — v úpadku