ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c6919d50-75e3-11dc-85a9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 48, person 41, work 3, org 4
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 14. dubna 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 102.
4 article
Na rannr a odpol. list, přediplácí ne v Praze v admlnie 3ka-
Praha
5 article NARODNILIS
NARODNILIS rrt let s drojí denánko ntrt na n páso ve ianaáek resto nia : rojí laniko
6 title
Dnešní číslo pra Prahu je o 28 stranácb.
Praha
7 title
Opět na ústupu před Maďary?
Maďar
8 article Zvýšil se tentokráte všeobecný zájen
Zvýšil se tentokráte všeobecný zájen apathické jinak veřejnosti o to, jak dopadl za hustou záclonou bojovaný souboj obou vlád společného panovníka říše rakousko uherské, neboť s obou stran se šlo do šer mírny s ujišťováním, že tentokrát dojde dojíti musí k rozhodnutí dlouhého únavnéh zápasu, ať již tak či onak. Nuže, včerejškem byl souboj zakončen avšak dopadl prý »po maďarsku«: oba so- kové totiž opouštějí šermírnu — či pardon konferenční síň spokojeni a zdrávi. Bili pr se obapol znamenitě, ba nikdy prý ještě ne- vídáno podobného tuhého a houževnatého zápolení, leč nikdo nikoho prý dosud ne- zmohl, souboj zůstal opět nerozhodnut a bude v něm za nějaký čas pokračováno pro změnu zase v Pešti. Tak se aspoň ličí věc zasvěcenci ra- kouskými. »Nalezena již základna pro dohodu?« — táže se dnes vídeňský »Tag- blatt« — a odpovídá rozhodným: »Ne Až do té chvíle nestalo se žádné za- sadné rozhodnutí o tom, má li býti vyrovnání uzavřeno pro deset, nebo pro dvacet let, neb vůbec, jak dlouho má smlouva platit? Nezavázáno se žádným zásadným prohlášením. Vyblidky na dorozumění se zlepšily. Imponderabilie jsou pří- znívy. Hmotné otázky neskytaj žádných nepřekonatelných obtíž co do politické stránky nové smlouvy není příští rozhodnutí nijak předstiženo. Po sice Rakouska jest silna; zástupci rakoušti nehrají druhé housle; svoboda rozhodnutí jest uhájena !e Tak oficiósní výklad rakouský. Netřeb býti ani mistrem v četbě mezi řádkami a možno již z této skromnosti oficiosů víden ských, která se už těší z »příznivých im- ponderabilií« domysliti, že to asi s tou »silou posice rakouské« nevypadá tak valně ! Vzpo mínáme, kterak za minulých válek čítávali jsme v úřadních zprávách vojevůdců, pro- hravších bitku, že vojsko ustoupilo v » silné posice«. Nekryje nyní podobnou frasí » N W- Tagblati« také snad ústup rakouské vlády
Tagblat Pešť Rakousko Netřeba N W
9 article
Radostná nálada, zavládnuvší dnes při návratu maďarských ministrů v Pe šti, aspoň vzbuzuje vážné pochyb- nosti, které dalšími z právami pešt- skými ještě vzrůstají a činí dojem, že maďarským státníkům podařilo se přece jen hráti první housle, čili jinými slovy že svou diplomatickou vytřelosti dokázali toho aby celé vyjednávání dálo se na z ákl a d jejich požadavkův asi tak jako se Němcům v lednu roku 1890 vůči hraběti Taaffovi, Staročechům a konservativní šlechtě podařilo toho dosíci, aby celé teh- dejší punktační vyrovnání českoněmecké dálo se na základě pouze německého stanoviska a německých postu- látův. Jako nebylo tehda ani slechu o po- žadavcích českých, tak není dnes slechu požadavcích rakouských, nýbrž jen stále o postulátech a přáních uherských. Jako tehda naši vyjednavatelé octli se vůči Něm- cům v postavení pouze obranném, tak dle všeho také dnes vláda rakouská vůči Mada- rům zápasila toliko v defensivě. Požadavky, s nimiž Maďaři vyšli v boj, zněly: »Chceme setrvat s vámi Cislajtány v celní jednotě ještě pro deset let, poněvadž musíme a jinak nemůžeme, jsouce k tomu donuceni cizinou, s níž uzavřeny pro deset
Němec Taaff Maďar Německo Mada
10 article
let obchodní smlouvy za Rakousko-Uhersko. Avšak ani tuto nucenou celní jednotu pro 10 let neuznáme jinak než jako sa mo statný stát — smlouvou s vámi Žádný tedy na dále s polek a sv az e celní a obchodní mezi námi, nýbrž pouhá smlouva jako s každýmkoliv cizím státem. — A dnes libují si radostně v Pešti, že pry rakouská vláda na této uherské zá- kladně pouhé s mlouvy o celní a ob- chodní jednotě mezi oběma státy pr krátkou dobu jediného desíti- letí (tedy do roku 1917), již bez zdráhání vvjednávala a dále vyjednávati hodlá. Co však pravil německý ministr krajan Prade v Liberci? »Takové krátkodobě vy- rovnání nemá pro nás žádné ceny. Ba neváhal dávati přednost okamžité úplné hospodářské rozluce před vyrovná- ním krátkým a nezlepšujícím vady posavad- ních vyrovnání ... Bude snad tedy to na- stávající krátké a již jen pouhou smlouvou uzavřené vyrovnání s Uhry lepším a pro nás výhodnějším posavadních?
Prade RakouskoUhersko Pešť Liberec Uhry svatý az e
11 article
Slvšme zprávy z radostně Pešti: Nej důležitějšíudálostíjest, že vláda rakouská přistoupila na uherský požadavek po rozdělení nepřímých, potravn ích daní již příštím lednem (1908) počínaje, takže na dále budou si moci svým sněmem určovati zcela svobodně způsob i výši daní svých nepřímých bez ohledu na stav zákono- dárství berního v Rakousku, kdežto posud měla mezi oběma státy panovati v tomto oboru berním souměrnost a shoda »daně- rovná«. Z této svobody dovedou ovšem pak jiz Maďaři znamenitě kořistit pro své státní finance jako pro svůj průmysl. Ale vzejdeli z toho rovný užitek národům této poloviny říše, jich průmyslu a jich živnostem jest veliká otázka. A co nastane po vypršení celní a ob- chodní jednoty, po roce 1917. Nuž pak zřídí se mezi oběma státy na rozhraní jich celní šraňky, »avšak se zárukou. že jak rakouskému průmyslu tak uher- skému zemědělství dostane se vzá- jemných největších výhod oproti. ostatním cizím státům.
Maďar Pešť Rakousko
12 article
Tedy vnitrozemská celní čár mezi oběma státy a mezicla, hovící jednak rakouským. tovarníkům, jednak uherským zemědělcům. »Vláda rakouská,« ujišťujes v Pešti, »na tuto vnitrozemskou celní čáru přistoupila.« Vláda uherská však dělá ješte drahotu a klade podmínku, »že nebudou při tom se strany rakouské průmy slu uher- skému a jeho rozvoji kladen v cestu žádné překázky«. O ostat. ních důležitostech jako o samostatné národní bance uherské, kterou si chtějí Maďaři zřídi do tří let, o železničních tarifech, o přeměně ročního tributu 30 milionů zlatých, jimiž Ubry dosud přispívaji na státní dluh v rakou- skou 4procentovou rentu, o otázkách veteri- nářských nedocíleno prý dosud dohody, avšak doufá se, že i tu vláda rakouská osvědčí se tak ústupnou vůči Uhrám, jako v předcho zích věcech. Nuže li pravda vše to, pak pochopu- jeme, proč záleží vládě rakouské na tom, aby pravda o podstatném stavu vyjednávání a úmluv mezi oběma vládami nebyla dána na veřejnost dříve než teprv po skon- čených všeobecných volbách pro nový parlament cislajtánský.
Maďar Ubry Pešť Uhry
13 article
Politické zprávy domáci. V Praze, 13. dubna. (Výsledky mini sterských porad o vyrovnání.) Jeden z rakoiských účastníků vyrovnacích porad píše v „Ztu.“, že za čtyřdenních vídeňských konfe- rencí vzaty v úvahy všechny otázky, spojené s uherským vyrovnánímí a nčkoli po živýchi de- batách, lockterá nejasnost odstraněna a leckterá obtíž sprovozena se světa, přece by bylo p ř ed- časno tvrditi, že porady měly výsledek přízni- vý. Nastalo sice v mnohé otázce s blí ž e ni. ale bude třeba ještě mnoho nové práce, než se bude moci říci, že vyrovnání jest zabezpečeno. Nedá se však popirati, že obě strany jevily sna- bu, sblížení umožniti, aby se nspoň při hlav- ních otázkách upravila půdaj na které by s mobly projednati přijatelné podrobnosti. Pisatel má za to, že vzhledem k elika práci, kterou nutno ještě vykonati, ani peštsíé porady, na něž- dojde asi za dvě neděle, nepřivedou ještě ke ký- ženému cili. Ministři obou států se rozjeli s pře- svědčením, že se zlepšila naděje na vyrovnání, ale o dohodé dlouho ještě nemůže býti řeči, an není odstraněna ani možnost, že se vyrovnání konec konců přec jen rozbije.
Zt jítbaty Praha
14 article
Přecházeje k podrobnostem posledních kon ferenci, pisatel potvrzuje, že poměrně největ šího sblížení dosaženo při spotřebnich da ních, které už v Pešti nečinily valných obuiží Ale i v této otázce zůstaly ještě některé nevy- rovnané protivy rázu dosti vážného, jako na př. má-li samoslatné zdaňování nastati již počátkem r. 1908, aneb až r. 1918. Nového sblíženi do- cíleno také při politicko- finančních otázkáchi nejméně pokročilo jednání o otázkách želozniční a veterinářské, které se vlastně nehnuly dosu s místa. Připomínáme při té příležitosti, že do sou- boru uherského vyrovnání spadají celní po- spolitost, úprava spotřebních dani s přikazovacím řízením, pospolitost ob- chodni, předpokládající volný obchod a stejné želozniční tarify v obou státech, majících veteri- nářskou smlouvu; dále s polečná měna společná eedulová banka, otázka pla- cení hotovými a tak zvaný uherský blok společného státního dluhu.
Pešť
15 article
Uhry, jako samostntný stát, jenž dle zá- kona z r. 1867 má s Rakouskem na základe pragmatické sankee společného panovníka, spo- lečné vojsko a zahraničně zastoupení, mohou ve všech hospodářských otázkách říditi úplně samo- statně a k této hospodářské samostatnosti spěj právě strana neodvislovti, vládnoucí nyní v Uhrách. Proto se doroabá samostatného celního území, samostatněho zdaňování předmětů spo třeby, své vlastní cedulové banky, výkupu uber ského bloku a při tom si přeje uherským plo- dinám a tovarům zabezpečiti volný obchod i v Rakousku. Tím se vysvěllují obtíže, s nimiž je spojeno nynější jednání o nové vyrovnání. V Praze, 13. dubna. (Z volebniho r- chu.) V bukovinských volebních okre- sich ruských i rumunských jsou kandidatury do říšské rady již stanoveny. V pěti r uský ch okresích kandiduje pět přívrženců strany ukra- jinské a dva stoupenci strany staroruské. Ukra- jinští kandidáti ryt. Vasilko, L ukaše viv a Semaka nemají protikandidátů; proti prof. Pihuljakovi v černoveckém okrese kandi- duje staroruský soudní tajemník dr. Hi ack- mann a proti ředit. Spenulovi v okrese vaškavském staroruský farář Bohatyr ee V pěti rumunských okresích nemají proti- kandidátů býv. poslanec bar. Hormu z aki soud. rada Simionovič. V okrese kimpo- lungském stojí proti býv. poslanci O nčulo hr Bellegaul a soud. rada Stefa nelli; v Gurahumcře kandiduje Ončul proti vůde rumunské národní strany dru. P oplovičovi,
Uher Vasilko doktor hi Bohatyr Stef Rakousko Uhry Praha
16 article
v černoveckém rumunském okrese Kandidují les ník Kuparenko a toudní rada dr. I so- pescul. Ze Záhřeba, 11. dubna. (Chorv a t ský jazyk na drahách.) Chorvatští poslanci na sněmě uherském obncví dle „Pokretu“ svůj po- žadavek, aby na státních drahách na území krá- lovství chorvatského jazyk chorvatský byl pre- blášen za úplně rovnoprávný s maďarstinou. Učiní to při debatě o úpravě platů železničníeh zřízenců, jež se octne co nevidět na jednacím pořadu. Ze Záhřeba, 10. dubna. (V Chorvatsku platí dosud konkordát.) Finanční erár činil námitky pro závěti bískupa J. J. Stross- mayera, jenž zesnul, jsou tomu dvě léta. Dovo- lávaje se staré úmluvy Koloničovy z r. 17 15. finanční orár žádal, aby z pozůstalosti zvěčně- lého chorvatského mecenata jedna třetina při- padla státu, třetina církvi a třetina příbuzným. Osecký krajský soud zamítl tyto dni žalobu fi- načního eráru z toho důvodu, že Koloničova úmluva pozbyla r. 1853 platnosti, když Rakou- sko uzavřelo s římskou kurií konkordát. jenž v Chorvatsku nebyl dosud zrušen a jehe ustanovení jsou tedy dosud v platnosti. Dle Kolo- ničovy úmluvy biskupové a vyšší preláti směl v Chorvatsku činiti závěť jen se svolením pa- novníka, jinak se pozůstalost rozdělila na tř stejné díly, jak výše označeno. Poněvadž bísku Strossmayer si nevyžádal panovnikova svolení ke své závěti, byly by námitky fin. eráru odůvod- něny, kdyby konkordát r. 1853 nebyl odstrani ono staré omezení práv chorvatských biskupů. Konkordát nebyl v Uhrách sice nikdy uznán, al byl uznán v Rakousku a v Chorvatsku, ktere ve věcech, týkajících se občanského práva, jest úplně autonomné a od Uher neodvislé. V Rakou- sku byl konkordát r. 1870 zrušen, v Chorvatsku však dosud žádným zákonem zrušen nebyl platí tedy dosud. A proto i závěť Strossmrayrova zůstává v platnosti.
Stross Koloničův Raka Strossmayer Strossmrayrův Záhřeb Chorvatsko Uhry Rakousko
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Pravda o hladu v Rusku. Od r. 1891 mělo Rusko řadu hladovýel roků, které zachvacr valy pořád více gubernií Hladová leta byla po r. 1891 v letech 1892. 1897, 1898, 1905 a 1906. R. 1891 hlad za- chvátil 17 gubernií, r. 1906 dokonec 35 guber- nií. Záhadne bylo, že hlad zachvacuje pořád větší měrou gubernie s půdou úrodnou, které b měly býti zásohárnou všeho ostatního Ruska- Zprávy o hladovějících vzdycky byly zoufalé , Leni na podzim vzbudilo ve světě zděšení, že v gubernii kazaňské rodiče z hladu prodávají do Turocka své mladičké dcery. Tu soudným lidem poprvé napadla pochybnost — ne o samém faktu, nýbrž o tom, že by pohnutkou jeho byl hlad. V gubernii kazaňské bydlí Tataři, moha- medáni, a u mohamedánů nevěsty se kupují, jal každému známc. Tataři tedy prodávají své dcen laké v letech nejůrodnějších. Od r. 1891 ruský stát věnoval na podporu hladovějících přes 500 milionů rublů. V tom není zahrnuta soukromá dobročinnost. Ale te všechno nestačovalo ani hladovějícím, ani těm politikům, kteří z hladu kují zbraň proti vládě a státu. Již loni bylo pozorováno, že v guberniích hladovějících velice vzrostla spotřeba vodky, tak že stát, maje monopol na prodej lihu, dostával touto oklikou zase nazpět peníze, které dal na podporu hladovějících. Vedle toho zjištěno, ze v týchž guberniích bylo nejvíce selských bouří spojených s loupežemi a žhiářstvím. Vyšetřením těch věcí vyšlo na jevo, ž ochota státu porkytovati podporu hladovějícím
Leňo Tatar Rusko
18 article
V drobném prodeji rnnní čáslo“ o sobě odpolednk Ve dlialkáeh sa venke ranní člselo. čdpelednt 1nsera e, plalí se hotově zapře Přečplacení a dnserty přijímná zěnini- trtce r Marinnske slici e Tan nachávrjí so tes reda kee, tlskárne a erpndíca „Národnich Listi- Bakoplsy se nevrae i
Národnich
19 article
byla relským obyatelstvem některých gubernií hanebně vykořistována. Sedláci přijímali obilí, jež jim vláda podporou přivezla, a prodávali je laciněji do týchž gubernií, kde bylo pro ně kou- peno. Ze zisku, timto obehodem nabytého, dále z hotových peněz, podporou přivezených, jakot i z loupeží na panských státeích se mužičkům vesele žilo. Věci ruské tímto odhalením nabývají do- cela jiné tvářnosti. Máme před sebou demorali- saci mass obyvatelstva, které s klidným svědo- mím chtějí bez práce žít na útraty obyvatelstva přičinlivého, třid majetných i státu. V guberniich demoralisovaných v roce minulém mnoho polí zůstalo neoseto. Myslilo se, že je to následkem hladu a nouze. Nikoli, bylo to následkem opano- vavšíhc přesvědčení, že netřeba praci se mozo- liti a možno se spolehnouti na výnos rozboje na účinnou podporu státu. Kdyby těch guber- niích bylo bývalo zaseto jak se petři, nebylo by žádného hladu. Demoralisace tato je povázlivější, nebezpečnější a šerednější jev, než pověstná demoralisace ruské byrokracie, jež ostatně i zde- je zúčastněna, nebot ona mužičky kryla. Byro- kracie se napraví v několika letech, když to vlá- da bude energicky od ní požadevat. Kde ale za- sta demoralisaci desitek milionů obyvatelstva?
Sedlák
20 article
Styky mezi Německem, Francií a Anglií. Objevuje se jakási smiřlivá tendence mezi Paříží a Berínem. Nový vyslanec francouzský v Berlině p. Cambon měl šťastný vstup. Žar- nály z obou stran opouštějí podrážděný, bojovný ton, zaznívají jarní melodie míru. »Berl. Tagbl.« v dloubém článku se roze- psal o poměru francouzsko-německém. Přeje si dorozumění, ale pozastavuje se nad tím, že Francie chce, aby Německo začalo. Jsou stále jakési nevyjasněné záležitosti. Francie žárhivé pozoruje německý vliv na železnici bagdadskou a v Německu se zdá postup Francie v Marokku málo zdrželivým. Lze však doufati, tvrdí ber- linský list, že vyslanec Cambon dá se úplně na cestu všeobecného dorozumění, kterou si sám vytkl. Tisk bude s klidem sledovati další vý- voj věcl. Též »Kreuz-Zeit.« praví, že myšlenka do- hody německo-francouzské je stále populárnější v Německu. Nyní se zdá ideál tento bližši svého uskutečnění, nežli před několika lety, kdy ješté přiliš se jitřila mysl francouzská chauvini- stickou touhou po odvetě Francie nepřeje si více války s Německem. Německo nechce nie od Francie. Rádo se domluví s Francil. Ale néco za něco — míní schytraiý kupčik něme- cký — musí též přijít s nějakou nabídkou. Ko- linský list končí svůj jinak něžný článek nevra- živým výpadem proti »Tempsu«, klerý tropl stále neplechy a nechce věřiti dobrým úmyslůmm německým. Z Anglie přicházejí zprávy, že mezi králem Eduardem a císařem Vilémem vládne nejlepší nálada. Mluví se o možnosti schůzky v Co- wresu.- Anglický komitét pro studium cízích ústavů municipálních přijalo pozvání, obecních rad v řadé německých měst, jako v Heidelbergu Frankfurtu, Mnichově a v Norimberku. Asi 20 členů parlamentu, mezi nimi dva lordové, zúčastní se této cesty po Německu, jež bude trvati od 20. května do 2. června.
Cambon Berl Eduard Vilém Německo Francie Anglie Paříž Berlín Žar Maroko ko Heidelberg Frankfurt Mnichov Norimberk Cambon Company KreuzZeit
21 article
V Praze, 13. dubna.
Praha
22 article Neshody Bavorska s německon říšl.
Neshody Bavorska s německon říšl. Bavorský vyslanec v Berlíně, hrabě Ler- chonfeld, odstoupí z místa toho, jež zastával 27 let. Odjel před několika dny z Berlína do Mni- chova jen aby zúčastnil se ministerské, rady. kteráž bude jednati o neshodách po- litického rázu, které se v posled ni
Ler Bavorsko Berlín
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Pra z e, 13. dubna. 8. (Kronika.) Co plalí úsudek o věcech uměleckého eítění, vkusu, dojmu? Mějte si lom své názory, jaké chcete. Jen si je mějt co možná — pro sebe. Zaškrili jste si místo v povšechné úvaz moskevského nazíratele o současném stavu ru ského divadla. — Divadlo Koršovo (známý soukromý pod- nik moskevský, na způsob Krolia v Berlině) klesá rok za rokem níže a níže. Neplatí to pouze o tomto divadle, všude je cítit siln úpadek ruského scénického um- ní. Staré talenty ruského jevišté umírají neb odcházejí na odpočinek, nové se nerodí . Naše divadlo patrně prodělává jakousi krisi !. Tak se podívejme ! Úpadek ruského umění A což »Chudožestvennyj téatr«, který nás. loni navštivil? Strhl nás, unesl, klaněli jsmo se mu v obdivu, viděli v něm nový zjev, umělecky obrodný! A s námi všecka západní Evropa Berlínem počinaje, přes Drážďany, Videň až do Paříže »Chudožestvennyj těstr,« pravda ! Počkejte také je o něm řeč v řečené úvaze ! Obzvlást o něml Arci, jde to všecko trochu jinou nofou. u nás pokládáni členové »Uměleckého divadla mo- skevského« za vynikající herce, za umělce zna- menité, prvního řádu. O tom, zdá se, mají na Rusi jiný názor. Dobří herci, pilní, obratní proč ne? Co však dále ? .. — Do Chudožestvennova těatra chodí naše obecenstvo, ne aby vidělo výkony herců, ale aby vidělo, jak je postaven kus! píše znalec. .. Ne vidět hru Stanislavského, Kačalova, Moskvina. ale vidět dekorace, novou úpravu, souhru . . vše, co je práce činitelů, o které se jindy ni- kdo nestaral, dekoratéra, režiséra, scenovatele, slatistů ..
Chudožestvennův Stanislavský Kačalův Moskvin Berlín Evropa Drážďany Paříž divadlo Koršovo mo
24 article
Vot, čto vam takoje A herci? Hrají v celku podřizenou roli Jejich úkolem je podrobit se diseiplině celku A to přichází teď do módy po celé Rusi »Chudožestvennyj téatr vyvolal školu. Všeckos po něm opičí. — Už není poptávka po bereckých talen- tech, za to velice stoupli cenou režíséři a deko- ratéři. Takových — jaké má Ch. T. — ovšem těžko nalézt, za to nacházl se množství nejpro- střednějších herců, kteří se vynasnažují, vyna- hradit úsilovnou, pllí nedostatek talentu . . Zkrátka — úpadekl A tu je zábavný moment věci. Dva poz rovatelě nazírají týž předmět, oba svědo miti pravdomluvní, povolaní znalci. Oba shrnují s úsudek. — Vrchol umění, na mou věru ! .. — Dokonalý — úpudek ! Odpusťte ! . .. Komu libo, může si vybrat. Úpadek diva ila na svaté Rusi či ne ?. Ppr nás, konečně, vzdálená starost ! Jestli moskevská činohra, která se dala na cesty a všechen západ uvedla do vytržení, byl pro »nasto- jaščij« ruský vkus už jen »úpadek« ruského divadla, což bychom byli řekli ostatnímu ru- skému divadlu, které jsme nepoznali, poněvadž zůstalo doma, nejelo na cesty a prý už vůbe vymírá anebo odchází na odpočinek? Nářky do úpadku bylo slýchati ostatně za všech časů. kdy jen se o umění mluvilo a psalo! Vždycky se tak rozeházely hlasy ! Jedni jásají vstřic no- vému rozkvětu, druzí bědují nad úpadkem. Jist je, také s úsudky z divadelního hlediště je kří jako se vší lidskou pravdou. Nač spolehnouti? — Tenhle X. je přece jen geniální heree horuje vedle nějaký nadšenec. Viděl jsem ne- dávno Francouze A., proslulého interpreta, před tím jsem se obdivoval na slovo branému Némci B. a také C. světoznámého vlašského mistra jsem poznal, než však X—ovi podávám palmu! ...
svatá Rus Francouz Rus
25 article Každé obecenstvo, v každém městě, v kaž
Každé obecenstvo, v každém městě, v kaž dém divadle i v posledním kočujícím má svého X—a, na kterého nedá dopustit. Snad jste se také rozhlédli po světě, také jste viděli nejslavnější Němce, Francou ze Vlachy, snad také znáte pana X Dle Vašeho názoru je leda velmi průměrný herec. Osobn názor, pravda. Leč, který pak názor nen osobní? Výkon jeden, ale úsudků — množství Předmět týž. jen dojmy se rozeházejí. Zdá se, ani tak nesejde na tom, jaký předmět, al spíše: kdo a ja k je schopen — illuse. Onehdy ve hledišti na před městi Sensační hra, napinavá, dráždí vá. Hlavni osoba, policejní agent. Mistr svého oboru, ne- překonatelný, při tom ideálný muž, lidumi. rytíř, umělec! Všecko ví, všecko prozírá. M strašného soupeře na život a smrt, ale z kaž- dého nebezpečí vtipně a s chladnou krví se vy- plete. Ideál hrdiny, za jakého by dav položi život. Statečný a ctnostný, až hanba povídu. Právu a pravdé slouží, zlo na smrt proná sleduje. Právě jsme se dověděli, jaké nebezpeč mu hrozí. Soupeř ukládá o jeho svobodu život. Obcházi tu někde na blízku. Bezpochyby tu chvili právě, krade se sem oknem aneb číhá za dveřmi. Pozor! Sotva to hrdina dořekl, slys ! Co to? Po špičkách, naslouchaje pozorně, bliží se zavřeným dveřím. Vskutku! Z venku podezřel šramot! Někdo pakličem obraci v kličové dírce! Hlediště zmocnilo se strašné napjet Okamžik příšerného ticha! Citite, mráz proběh tělem všeho domu. Za vámi, na křesle v přízemku polostís něný hlas: — To je krása ! . Ohledli jste se co možná nenápadně. Ně jaká abonentka ulehčila svému nitru ke své sousedce. Nemohla patrné odolat, dojem b přiliš siiný. Usmíváte se neprávem! Dobrá duše m pravdu. Pocit hrůzy je esthetický živel jak
Němec Franca Vlach
26 article
řada jiných »stavů duše«, ať vyvolaných jak- koliv. Ovšem sdružených s pocitem klidu bezpočí na divadelním sedadle ! Meininkove svého času měli na pořadu drama »Pramáti«. Známá »bílá paní« z Jindřichohradeckého zámku. Příšerný výjev ve hrobce byl zname- nitě vypraven. Jednou se rozneslo, prý někde v Mnichově nebo ve Vídni při tom nějaká paní ve hledišti padla do mdlob. Od té chvile byla »Pramáti« kasovní kus. Arci je Grillparzerovo drama plno poesie a historické vůně a Sherloc Holmers pouhá slátanina. Neškodll Dojem jako dojem ! Všichni máme práro na svůj. A dojem, co to jiného, než — stav duše? Duše se chvěje, všecky strunky hrají A kolik je strunek v duši? Kolik je složek přičin, na kterých síla dojmu závisí ? Nesčíslno Předmět, jenž dojem vyvolal, je pouze je diná z nich! Vaše sousedka v přízemku se chvěl »rozkoší hrůzy«, vám — bylo málem do smi- Právem svého dojmu pronáší divák svo úsudek. Hra, která mu mocně sáhla do duše je pro něj výborná hra, herec který byl no- sitelem role, dobyl si jeho obdivu, nedá na něj nie dopustit, přenesl na něj svoji vděčnost za mocný dojem, zbožňuje jej za tol. Primilivná hra ? Prostřední výkon Marné řeči! Divadlo není místo vědeckých poznatků, ale místo — illuse. Illuse je zdáni pravdy. Kdo má zdání pravdy v divadle, ne- má-li obraz plné — pravdy života chul
Grillparzerův Mnichov Vídeň
27 article
Jak kdo podlehá divadelnímu klamu ! Zcel osobní záležilost Je známa trojí možnost situace. Budje divák »chytlavý«, odevzdává se ochotně dojmu. zapomíná vše kolem sebe, ztrácí vědomi své vlastní osobnosti — je v illulsi. Vděčný di- vák ! Jeho protivou je nevděčný divák. Zvláštn odrůda! Dělej, co dělej, nedovedeš, aby v di vadle zapomenul sama sebe a třeba jen na chvíli v duchu zaměnil hru na jevišti — se skutečnostl. Při scéně nejdojemnější šeptá ti do ucha něco o lonském sněhu, je-li krásného pohlaví, jisté kritisuje toaletu hereček. Naprostá neschopnos divadelního klamu. Divák — pod illu sí. A do třetice odrůda, která stojí nad iIlusí. Je schopna klamu, dovede se odevzdat, podlehnout dojmu, ale zároveň se vytrhnout, vzpamatovat, ovládnout, po vůli se rozhlédnout, srovnat dojem a přičiny: divák vděčný nevděčný zároveň — kritický divákl Na štěstí pro divadlo jedna odrůda pře- vládá. Diváků prostě vděčných je nepoměrná většina. Široké obecenstvo je vždyeky vděčno, vždycky hotovo považovat zdání za pravdu, podlehnout divadelnímu klamu, octnout se — v illusi.
28 article
Široké obecenstvo není kritické, proto je svorno a spolehlivo. Kritický divák se stále. rozehází s druhými. Je divadlem nadšen, je s ním nespokojen, ale příčiny svého nadšen i své nespokojenosti nosi — v sobě. Snad mnoho viděl, mnoho zkusil, mnoho žil, mnoh chce, mnoho miluje, mnoho nenávidí a to všecko, jakmile vstoupí do divadla, způsobí mu zvláštne — stav duše. Už jste viděli kritické diváky odcházet s nechutí z umělecky pověstných před- stavení. A jindy zase slyšeli jste kritického di- váka rozplývat se rozkoší při hře pouhých — ochotníků. Všecko na stavu duše sejde. A »kri- tickým divákem« je třeba celá společnost, cel vrstva, celé pokolení, celá doba, zmítaná urči- tými »stavy duše«. A kritický divák pronáší své úsudky, jak mu divadlo hoví či nic, jak v svém umění roste či upadá. Kritický divák je nezbytný živel rozvoje, ale divadlo by — neuživil. Na štěstí je tu »vděčný divák«, věrný a spo- lehlivý, široký jako moře a zdravý jako vzduch, který všecko siráví, každý zápal snese, každý kouř pohlti a v každém divadle najde svou zá- bavu, svoji — illusi pravdy, ať už je umění v rozkvětu nebo — v úpadku