ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 c6b7c2f0-75e3-11dc-a356-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 39 celkem · entity: person 86, place 41, org 2, work 3
1 masthead
14. dubna 1907. Císlo 102.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 13.
4 article Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl. V. V. Reiner.
V V Reiner
5 article
= Nepokoje, útrapy a války doby tere- lisnské, osazení a oblehání Prahy, ochuzení města a zbědování venkova milionovými kontri- bucemi a rekvisicemi dávají dostatečné vysvě- llení pro náhlé ochabnuti, ba téměř pohasnutí všeho uměleckého ruchu. Oproti první polovině nsmnáctého věku, jejimu prudkému, vzletnému a bohatému vzepnuti vykazuje druhá polovice tvář velmi hubenou, ano i ubohou. Téměř jen odumírající epigonstvi velkých mistrů baroku. Na konci věku bylo vyčerpaní už tak zjevné, že se objevila nutnost uměle podchytiti klesající budovu. Po stránce historické a umělecko-kritické známe náš barok sie jen v hrubých a dost neurčitých rysech, než dosavadní, třeba ne už neztenčená hojnost a bohatost památek je tu stále na svědectví každému zřetelné o obdobl veliké plodnosti a skvělé tvářnosti. Dnes, po překonání předsudkových odsudků první poloviny devatenáctého věku, pohližíme s radostí i pý- chou na český barok, který pro obecnou potřebu representují jména Dienzenhofer, Brokof, Braun, Brandl a Reiner. Vrcholky a vůdcové mnohých a přemnohých, jež jako trabanti kolem těchto stálie se kupí a krouží. Dosud jsme se zabývali historicko-literárně nejvíce K. I. Dienzenhoferem, nékoliv ani při něm jsme nedospěli o mnoho dále nežli k celkovým a dost mlhavým obrysům a k několika málo hlubším šachtám, raženým do hloubky jeho života a díla. Nyní vydala Jednota výtvarných umělců ve zvláštním otisku z »Díla« malou monografii o V. V. Reinerovi.v) Spíše jen essay, rychlé shrnutí poznámeka poznatků různo nastřádaných, jak sám autor, Jar. Kamper správně a slušně doznává.
Dienzenhofer Brokof Braun Brandl Reiner V V Reiner Kamper Praha
6 article
Máme vlastně dosud jen jediný životopis Reinerův, v Pelolově sbírce biografil českých učenců a umělců, a všechny ostatní a následu- jíel nejsou v podstatě nežli jeho přemilaným opakováním. Psán asi padesát let po smrti mi- strově, zachytil ještě z živé tradice několik rysů a detailů dost věrohodně, třeba že ne ve všem přesně, jak se tu onde při jich konfrontaci s akty a zápisy ukázalo. Není valné naděje, že bychom kdy dovedli rozhojniti ony údaje, jež se intimity osobnosti umělcovy dotýkají, jako to nedovedl už J. O. Jahn roku 1793. Jeho po- jednání o Reinerovi pro Meuselovy »Nene Miscellaneen«, obšírnější nežli Pelclovo, drží se tohoto jako“ autority, a jenom kritickými technickými poznámkami je rozmnožuje. Právě ty jsou cenné ještě dnes. Jednak zračí se v nich estetický poměr konce století k první polovici, jednak pochodí od autora, ktarý měl vskutku kritické oko pro obrazy domácího b- roku. J. Kamper podceňuje tuto práci, kterou zná z nového otisku Schebkova v Mitthei- lungen des Vercines für die Geschichte der Dentsehen in Böhmen. E. Schebek uve- řejnil ji z rukopisu, nevěda, že Jahnovo bylo už dávno před tím publikováno. V ná- hradu za to přeceňuje J. Kamper pilného sic, ale úplně nekritického B. Dlabače. Pre- monatrátský lexikograf pro všechny umělce osmnáctého věku učinil toliko toto: užil Pelela, pokud ten o nich mluví, sestavil seznamy jich prací z Schallerových topografií a přenesl do svého Slovníka všechno, co J. Q. Jahn byl snesl o maliřích v baroku z knih bratrstva a vlastních studií a uveřejnil v Neue Bibliothek der scho- nen Wissenschaften. J. Q. Jahn byl také, jak se mi zdá, ne-li autorem, aspoň inspiralorem
Reinerův Pelolův J O Jahn Reiner Meuselův Pelclův J Kamper Schebkův E Schebek Jahnův Schallerův Mitthei Pre Nene Miscellaneen
7 article
Pelelových biografit uměleů, jeho materiál a jeho kritické poznámky jsou tam zpracovány. Bude-li kdo jednou pátrat po počáteích našeho dějepi- sectví o umění, dojde k Jahnovi jako prvnímu pracovníku. J. O. Jahn a jeho soudruh v prán prof. Lotar Ehemont zaznamenali první kritick ocenění díla Reinerova a ustálili jeho hodnocení tak, že roku 1793 F. Němeček o Reinerov napsal: »Byl to nejspíše největší genius ma- lřství, jenž se v Čechách zrodil. Jeho myšienky jsou vznešené, jeho komposice veliké účinnosti a ve freskové malbě jej sotva který překonal.« Po sedmdesáti letech A. W. Ambros, jinak by- strý soudce umělecký, shledává právě fresky Reinerovy a jeho vrstevníků »přímo nesnesitelné«.
Pelelový Jahn J O profesor Lotar Ehemont Reinerův Němeček Reinerov A W Ambros Čechy
8 article
Za patnáct let po něm staví už A. Woltmann Reinerovy fresky na klenbě kostela sv. Kateřiny eo do vzletu, geniálnosti vrhu a skvělosti kolo- ritu na roveň s uměním Tiepolovým, a to není nadsázkou. Dvacet let po Ambrosovi napsal k Chytil první nové kritické obsáhnutí díla Reine- rova, pokud se jeho fresek v Praze týče. J Kamper vyvýšil toninu nadšení; kritické pronik- nutí jeho nejde dále nežli Chytilovo. Také on zastavuje se hlavně u pražských fresek, podle svého programu, venkovských v Čechách Slezsku téměř pomíjeje, a jenom letmo dotýká ze obrazů oltářních a galerijních. V seznamo vém přehledu vyčitá mědirytiny a lepty dle kre- seb a maleb mistrových, docela však pomíjí jeho náčrtových a studijních kreseb. Těch za- jisté se nejvíce ztratilo a ze zachovaných mnohé zapadly v anonymitě nebo se skryly za cizí jména. Reiner někdy po celé měsíce nevzal šlétec do ruky, za to neodkládal téměř tužku, péro a křidu, »navrhuje nové myšlenky«. Jahn jich mohl ještě mnoho viděti a zaznamenává nich, že pérové po výtce pocházely z mladšleh let umělcových, později že kreslíval hlavně »vodním olůvkem« nanášeje stiny čín- skou tuší, zřídka hnědým bistrem. Něco tako- vých kreseb, vskutku »duchaplné lehkosti« mo- žno shledati po sbírkách v českém museu,v Rudolfinu, u ryt. Lanny a jinde.
Woltmann Reinerův svatý . Kateřina Tiepolův Ambros Chytil Rein J Kamper Chytilův Reiner Jahn Lanna Praha Čechy Slezsko Rudolfinum
9 article
Také seznam maleb olejových nemáme dosud ani urovnaný aniž úplný. Bude nutno vy- šetřiti, kam se asi poděly dvě krajiny ze sbírky Jos. Pikarta a jiné z kolekce G. B. Seottiho, aneb šest krajin (ve třech párech), vzpinající se kůň a svatý Lukáš malující Madonu, jež bývaly druhdy v obrazárně vlasteneckých přálel umění, nebo velká (třeti) krajina v Drážďanské galerii. Mnohé se asi dost daleko rozběhlo. Jsouť na příklad dvě zvěři pře- plněné krajiny, příbuzně nostickým, v zámku v Würzburku a jiných deset zbylo dosud na krá- lovském hradě pražském. Dosud se obecně děje křest takových obrazů podle uchovalé staré tra dice, ne po kritickém rozboru a soudu, ačkoliv *) Václ. V. Reiner. Vydala Jednota uměleů výlvatných v Praze. Text napsal Jaroslav K a m pe Praha 1907.
Pikart Seotti Lukáš Madona Václ V Reiner Jos Praha
10 article
[už J. O. Jahn se oň pokusil při obrazích, jež Schallerův zpravodaj Reinerovi v Sedlci byl připsal. Ostatně i fresky se jménem Reinerovým nevždy jsou také jeho dílem. Z bělohorskýe možno mu přisouditi jen jednu a to téměř zka- ženou; K. Chytil mu odpírá jednu v kostel sv. Kateřiny a jiná, arci dávno zmizela, přecház ze seznamu do seznamu, docela neprávem. Freska »Přenesení těla sv. Václava« nad boč- ným vchodem do byvalého soujmenného kostela na Malé straně. Kostelík byl dokončen a vy- svěcen roku 1687 a malý náčrt ku fresce zr 1692 od J. J. Heintsche býval druhdy v obra- zárně vlasteneekých přátel umění a nepochybně dosud existuje. Reiner žije ještě pro nás po výtce, ba vý- hradně jako freskant. Olejomalby jeho ustu- pují do pozadí, nejen v této monografii. Jistě v krajinách, které rád oživuje a plní zvířaty, je nejméně nezávislý na cizích vzorech a jenom ty, jež látkou se druží ku freskám, vystupuj pro svoji vervu, živý efekt komposičný a svě- žest i silu barvy do popředí. Ale jak zlé osudy zažily i Reinerovy fresky ! Podle smlouv, účto a zpráv soudě byly malby na stropě schodiště. v siních a kapli paláce černínského na Hradča- nech snad jeho nejrozměrnější praci. Ničeho z toho neznáme. Nieméně připomínám, že před padesáti lety asi objevily se zbytky Gigantoma- chie pod obllením a není nemožno, že tam do- sud vězí. Netknuty jsou Bachanal na nízké placee v letohrádku bouguoyském, fresky u sv. Jana Nep. na Hradčanech a v kopuli kostelíka Dobré Vodě u Budějovic. Všechno ostatní témět zašlo jednak v čoudu a dýmu kostelů, jednak pod rukou restaurstorů, jichž řada počíná už F.
J O Jahn Schallerův Reiner Reinerův K Chytil svatý . Kateřina svatý Václav Heintsch Jan Nepa Sedlec Hradčany černínský na Hradča u Budějovice
11 article
X. Procházkou. A přece nezměnitelná svěžest, solidní technika jejich byla vychvalována ještě koncem osmnáctého století. Z nových obnov občerstvení jedině fresky v kopuli u Křižov- níků a v kostele sv. Kateřiny vyšly přiměřeně zachovány. První bývají přeceňovány co do hod- noty umělecké nepochybně proto, že mohly býí z blízka pozorovány. Zní to paradoxně, ale nen to paradoxem. Starší vrstevníci Reinerovi nebyl docela v neprávu, když se vytasili s některými námitkami, než také Brandl, jako dožádaný expert, trefil na pravě místo, když prohlásil, že by rád viděl v Praze toho, který by v letech zkušenostech Reinerových více dovedl. Od těch dob V. V. Reiner vakatku věvodil v říši freska a není bez velké váhy, žu po tolika cizincích a vedle tolika chopil se žezla a vůdcovstvi rodič domácl. = Výslavy denně elevřené: Výroční výstav Krasoumne jednot, v Runo finu. Od 9 do 6 hodin Topičův salon (novější práce F. Engelmüllera) Od 9 do 7 hodin.
Procházka svatý . Kateřina Reiner Brandl Reinerův V V Reiner F Engelmüller Praha Topičův salón
12 article Školská hlidka.
Školská hlidka. K úpravě pokračovacího školstv v Praze a v předměstích. V posledním dvacetiletí v hojném počtu za- řízeno bylo pokračovacích škol průmyslových tolik, že dnes skorem každé větši městečko ško- lou takovou se vykazuje. Vyrůstaly za ticha, po- nejvíce jako školy o dvou ročnících. Kde byl počet učňů větší, blahovůle obcí štědřejší, tam zřízeny o 3 ročnicích. Ve větších a velkých městech vyvinuly se přibývajícími pobočkami do té míry, že na př. na Král. Vinohradech čítá pokračovací škola průmyslová celkem 28 tříd. na Žižkově 27, na Smíchově 19, v Karlíně 18 atd. Zařízení školy takové podle dnešních pra- videl předpokládá předem v největší míře pří spčvek obce (kromě místnosti, svítiva, otopu, či- stění) a na základě uznání školy ministerstvem osvěty a vyučování dostává se škole ubvence státní, zemské, okresního výboru, obchodní ko mory a některý příspěvek od místního společen- stva řemeslního. Činitelů tedy k vydržování školy několik jež ovšem mají ke škole té — nejmenšího vlivu. Největší vliv ponechal sobě stát, ač největš kvotou nepřispivá. Bez jeho schválení nemá se nic upraviti, náklad zvětšiti a pod. Dozor k vy učování školnímu ponechal sobě ovšem také stát, nechtěje nijakým způsobem o právomoe ke školám pokračovacím se zemi se srovnati Proto také praccváno na školách těch v kli du, tu a tam nějaká zpráva o nich přešla i u ve řejnost, ale celkem málo kdo o jejich vnitřn rozvoj, práci a pod. se zajímal.
Král Praha Vinohrady Žižkov Smíchov Karlín
13 article
Teprve smutně události v měsíci listopadu r. 1905, kdy pro věčnou hanbu dočkali jsme se toho, že to byli čeští učňové, kteří naštváni věc neznalými agitatory a učně ke svým zájmůn potřebujícími, vytloukáním oken v budovách školních, odepřením návštěvy školy, insultová ním učitelů atd., otevřely oči před těmitoe blahými skutky a začalo se nahonem rozumovati co a jak. Hesla učňů: pryč s nedělním a večer ním vyučováním; nechoďme do školy — uká- zala, že bude nutno, přemýšleti o tom, jestl a jakým způsobem přistoupili k úpravě školstv pokračovacího a zdali jest toho nutná potřeba Minul rok; nostalo se nic! Teprve o prázdninách minulých, kdy v Mni chově uspořádán byl sjezd učitelstva škol pokra čovacích a polu učiněny přístupny školy pokra čovací ku prohlédnuti, jak město Mnichov je v posledních 7 letech upravilo — rozčeřeny vln i u nás — prozatím jenom v Praze. Návštěvníci, vyslani ke shlédnutí tohot školství městem Prahou a obchodní komorou — přijeli plni nadšení a chvály o tom, jaký v pravdě zázrak spatřili, a porovnajíce pokračovací škol- ství v Praze a předměstích, doznali, v jak chu- dičkém stavu jsou naše české školy pokračovac a jakým malým nákladem jsou vydržovány. Toto porovnávání vytrysklo pak v touhu sděliti se širší veřejnosti, jak je uspořádánoa vybaveno školství pokračovací v Mnichově a jak u nás a chutě dáti se do práce, aby co nejdřive dle vzoru mnichovského, pro počátek Praha předměstí přistoupily k zařízení pokračovacíh školství podle Mniehova.
Mniehův Mnichov Praha Praha předměstí
14 article
Předem uspořádala Obchodní komora v Pra ze večerní přednášku, v níž zprávu o školáel mnichovských podal vládní rada E. Černý, kte rážto zpráva pak vydána tiskem. V následujících dnech uspořádala o téže věci veřejnou schůzi „Zemská jednota řemesl- ných a živnostenských společenstev v královstv českém“ dne 8. listopadu 1906 na Žofině,v které přednášel inspektor technologického musea Ludvík Weigner, jeden z návštěvníků mnichov- ských. Rozšířenou přednášku svou vzhledem k nutné úpravě pokračovacího školství u nás. vydal pak také tiskem svým nákladem. V době, mezi oběma přednáškami, jednáno bylo o školství pokračovacím v klubu poslanců mladečeských v Praze, kterýž jednání své o další postoupil obchodní komoře. A tato již 10. ledna letošního roku svolala schůzi, ke které pozvala různé osobnosti, a t některé poslance, zástupce města Prahy, správn výbory škol pokračovacích z obeí předměst- ských, zástupce stavu řemeslného a j. Na této schůzi, jež jmenována anketcu přednesl JUDr. J. Schuster, řed. musea techno logického při obchodní komořo, vypracovaný ná- vrh, jak by mělo býti pokračovací školstv v Praze a předměstích jako jeden celek upra veno, budovy pro ně vystavěny, jakou kvotou a kdo by měl přispívati a po debatě pak usne seno, aby tento návrh byl obchodní komorcu příslušným činitelům předložen, by záhy o něm bylo rozhodnuto a mohlo se přistoupiti k úpravě školství pokračovacího dle Mnichova. Kardinálním bodem v tomto návrhu jest, žádati stát o příspěvek 40%, ostatních 602% pak měla by uhraditi Praha s předměstími, okresní výbory a nějakou snad kvotu společenstva. Toto rychlé upravení a zaslání dotčenéh návrhu zdá se nám, že neponese ovoce a cesta k jeho splnění bude náramně dlouhá.
E Černá Weigner JUDr J Schuster Žofina Praha Mnichov
15 article
Věc tak velikého objemu nedá se bez před- chozích jednání a připravení všeho skorem do- podrobna nijak provésti. Chtíti, aby předem za- ručeny byly peníze od činitelů, kteří chtiti budou musí věděti, nač je dávají, jak celá věc bude upravena ve všem a se vším — jest nedosaži telno! Snad by lépe bylo, aby eelé této velké otáz ce ražená cesta byla dobře upravena, kdyby jed nání neslo se tímto směrem: 1. Nejprve jednati s obcí pražskou o této otázce, o přeměně jejího školství pokračov acíh v odborné, o možnosti a ochotě, jakým obnosem by mohla dle své poplatnosti přispěti k účelu uvedenému. 2. Jednati se starosty neb jich delegáty obe předměstských, zdali by chtěli přistoupiti ke společnému zřizení školních budov a odboro- vých škol pokračovacích v Praze a po zdárném sjednání žádati závazné usneseni obecních za stupitelstev ke spelečné akci. Neboť doposud Král. Vinohrady, Žižkov Karliín, Smíchov, Vršovice, Nusle, Michle, Po dolí, Košíře, Dejvice, v nichž jsou pokračovae školy o minoha třídách a stech učňů jsou obcem samostatnými, z nichž některé netouží po spo- jení a toto jest ještě v době snad dosti daleké- Přinutiti je k tomuto ustrojení školství pokra- čovacíhe, k zrušení dosavadních škol v obcíel těch a ponechání jen snad 3 tříd, nikdo nemůže a sotva bude tolik ochoty, platiti dosti veliké obnosy na věc, která bude mimo obec a poplat- nictvo jistě buďe proti tomu se hraditi. To jes nejdůležitější bod celého jednání. K tomu při stupuje ještě ta okolnost, že měli by býti cel řady učitelů, kteří od založení školy až pe dneš ní den na školách v těchto obcích působili, s ni- mi vyrostlí a o jejich rozkvět vnitř mají největ
Král Karliín Praha Žižkov Smíchov Vršovice Nusle Michle Košíře Dejvice
16 article
ších zásluh — najednou odstraněni, když v nej lepší době svého života po 15—20—25 i víee let, zejména u večerní době vyučování, ponej více za svitu lamp petrolejových, mnohých nedo- statků, za skrovné odměny zdárně působilia školy přivedli k rozkvětu! A nyní by měli cho- diti na př. z Dejvic nebo Libně do školní budovy někde na hořejším Novém městě pražském? To nemožno! Aneb mají býti beze všeho pak pro- puštěni. Tu bude potřebí také tuto důležitou otázku předem za spolupůsobení učitelstva, je- hož se nikdo v téta věci dosud ani slovem ne optal — projednati 3. Pokud stránky peněžní se týká, pude po- třebí vypracovati finanční plán, dle kterého děla by se úhrada se strany činitelů, na něž se po- čítá. A tu bylo by snad nejlépe učiniti tak dle některého kliče na př. dle množství obyvatelstva, dle množství poplatníků, dle peměrů daní, dle počtu učňů atd. A tento klíč by musil býti pře- dem přijat a jeho plnění zajištěno na základě přesně a podrobně vypracovaného plánu, k ně- muž se druží i to, kde v kterém místě by se měly vystověti budovy pro školy pokračovací dle vzoru mnichevského. Vždyť na př. v Praze bude možno stěží přihodné místo najíti; po případě budou se musiti zakoupiti některé objekty pře- dem ke zbourání. A to bude vyžadovati také ve- likého nákladu. A na to by v prvé řadě mělo býti pomýšleno, aby místo, nebo budovy přl- hodné se zajistily.
Dejvice Libeň Praha
17 article
4. Dále přistupuje jednání se „Společen- stvy“. Zde jsme u bodu bolavého. Jest ještě veliké, veliké množství mistrů, jimž jsou školy pokračovací trnem v oku. „Mám učně pro sebe a ne pro školu,“ slyšíme podnes až často opako- vati. Kdo zná ty svízele, které musí škola s ta- kovými mistry, ale i s celými společenstvy pro- dělávati, dozná, že nepřeháníme. Celá řada inte- ligentních živnostníků, a těch, kteří mají co jed- nati se živnostníky, dosvědčí, jak mnohé, mali- cherné věci vyžadují velikého jednání. Co tu protiv, neuznávání zákona a pod. Jakého tu od- poru jenom proto, že posunuto tu a tam, ne ještě všudy večerní vyučování o hodinu v před! K neuvěření, co vše se provádí, že nyní teprve, počátkem tohoto školního roku mistři mají učňům z pracovní doby denní sleviti týdně dvě hodiny, aby na místě v 6, šli do školy před ho- dinou pátou.
18 article
To bude práce těžké, docllití shodu, aby bylo vyučováni denní — po případě pak, aby nedělní vůbec odpadlo! A kromě toho, dle vzoru mnichovského, nastati mají jiné ještě povinnosti — přispívati určitou částkou, dodáváním materi- álu atd. — Po této stránce obáváme se, že bude jednání dlouhé, dlouhé — a zdali s výsledkem? Musilo by již nyní nastati poučování o těchte všech věcech, aby bylo s porozuměním přijato a došlo cíle. Kdo tento úkol na se vezme? A bez něho? — Celá práce vyjde na plano. Toto soustředění všech učnů z tolika obci bude kamenem úrazu, bránění se. A přece jest tu jen potřebí dobré vůle — že chce se pomeci stavu řemeslnému, aby v boji konkurenčním stál pevně, šel ku předu a nehynul vlastní vinou! 5. Nastati by musilo předem jednání o práv- ních poměrech, t. j. o působnosti či právech, státu, země, obce, společnosti, zástupců škol v novém tomto soustředění školství, aby předem byl každému jasný úkol a právo jeho, které mu dle určitého plánu náleží.
19 title
Karel B. Mádl.
Mádl
20 article
6. Na základě statistiky učňů měl by býti dříve vypracován plán, pro která řemesla zřídii se mají školy odbor)vé, pro která zůstanou dosa- vadní školy pokračovací. 7. K tomu přistupuje propracování otázky vřadování učňů do škol odborových, nebo jich odkázání k návštěvě škol dosavadních. — Zde přihlašuje se otázka: Jak upraveny budou po- tom zbylé malotřidní školy v nynějších obcích předměstských a kdo na tyto povede dále ná- klad? Že by dosavadní přispívatelé platili na učně jedné obce do dvou míst — pochybujeme. A tu měly by snad obce samy vydržovati tyto místní školy? A což továrny? Ty neměly by při- spívati? Jest potřebí o tom uvažovati a zjednati tomuto bodu pro případ uskutečnění škol dle Mnichova plnou právní půdu! 8. Učitelská způsobilost, oprávňujícf k vy- učování na školách odborových, bude také oříškem. Jsou různé náhledy, vzory mnichovské ukazují na způsob jejího rozřešeni. Leč u nás platné dosud zákony jinak žádají průkaz způso- bilosti! Jednati se bude zvláště o učitele pro vy- učování pracem řemeslným,o učitele „hlavní“. Ne- chceme o tomto bodu se pronésti, jelikož v jedné korporaci, ve které jsme členem, o otázce této se jedná a nebylo by dobře míněni proněsti, a věc se vyjasní. Že jest veliký rozdíl mezi vědě- ním a mezi tím, uměti toto vědění způsobem vy- učovatelským předváděti mládí, jest zajisté jasno!
Mnichov
21 article
Bude potřebí náležité obezřelosti, věc tute rozluštiti, aby nevedla nejen ke sporům, než snad i k veřejným bojůml 9. Zpracování normální osnovy a dle ní roz- pracování osnov pro různá řemesla a pro zbylé školy pokračovací dle nynějšího způsobu bude věcí samozřejmou, klerá za pomocí dobrých zkušených a věcí znalých odborníků dá se pro- vésti takovým způsobem, jak uvádi Leupold Wei- gner ve svém spise „Duch moderní pokračovac školy průmyslové“ pro knihaře. 10. Další jednání týkati by se mělo sesta- vení ústředního úřadu finančního, který by po stránce peněžní vedl celou agendu těchto nových 11. Posledním bodem, který uvádíme, jest. že měla by býti sestavena anketa, která by o těchto otázkách pracovala jako hlava a na zá- kladě svých praci ustanovovala by podankety, kterým by se přidělily práce o jednotlivých otáz kách. Členy této ankety měli by býti předem oni, kteři by se dobrovolně, z lásky k věci sami při- hlásili. Dále pak by mohli býti podle jednotlivých bodů požádáni mužové, kteří by svou znalostí v té oné věci vynikající, dobrých rad poskytli. Ilavní anketa neměla by býti sbor příliš široký — raději menší a pilných upřímných pracovní- ků. Člencvé hlavní ankety měli by býti před- sedy podanket, aby takto byl celek ve spojení a nepracovalo se odehylně od toho, co hlavní anketou jest zamýšleno. Títo předsedové byli by pak referenty v hlavni anketě a tak by se pra- covalo v jednem duchu! K získávání náhledů a úsudků měla by se usnesení hlavní ankety uveřejňovati a srovnávati a náhledy o věci pro- nesenými, pokud jsou odchylné, neb k dobru věci samé slouží. Tím by se jednání jen vykrystaliso- valo.
22 article
Rozumi se, že v hlavní anketě by nemě scházeti zástupce státu, země, obee pražské. Občas konala by se informační schůze zástupců obei předměstských, zejména po stránce finan- ční, zástupců učitelstva, zástupců živnostníků, aby každý stav mohl svá mínění projeviti. Ke konci pak budiž uvedeno, že jednáni o upravení školství pokračovacího nemělo by se týkati jen Prahy a obcí okolních. Snad by se doporučovalo, aby jiná anketa starala se o upra- vení českého školství pokračovacího v celém králevství, po připadě za dohody i škol něme- ckých, aby tak snáze přišlo se k žádoucímu cíli — uzákoněni školství pokračovacího zákonem zemským. Neboť otázka náležité úpravy: přeměny, od- stranění dosavadních nedostatků finančních, vy- učování, dozoru, kázně učňů, vycvičenost sii učitelských volá se všech straní A tento celek školství pokračovacího jes nejdůležitější, nejen jehc střed (Praha s okolím) neboť jest to důležitá část národního školství če ského a stav řemeslný, jeho dorost (zřízení ško při tom pro dělníky a mistry jsme zatím pomi nuli, ač spadají v rámec vzoru školství mnichov ského) potřebují jako celek v této otázce plné pozornosti řešení jednotného. Tolik na uvažování k reorganisaci škol po kračovacích, jimž těchto několik myšlenek jest věnováno na základě zkušeností a pozorování hnutí v době poslední v této otázce. B. Šplíchal.
B Šplíchal Praha
24 article Národní podnik obchodní a průmyslov
Národní podnik obchodní a průmyslov zvyšuje svůj závodní kapitál 462.460- na obnos K 650.000- a zve své pány podílníky, jakož i naši veřejnost k hojnému upisování. Národní podnik vykazuje v posledních letech značný pokrok. Na podkladě zdravého obchodu vyplácena byla dividenda za rok 1903
25 article
31/2 % Správní rada chovajíe pevné přesvědčení o dalším příznivém rozvoji, do- poručuje veřejnosti naší čilé účastenství na tomto upisování. K upisování vyloženy podílné listy po K 200.— a K 100- Majitelé podílů po K 20.— mohou si tyto přikoupením dalších podílů po K 20.— doplniti na podílné listy po K 200.— a K 100.—. Do 30. dubna 1907 splacené podíly mají nárok na plnou dividendu za r. 1907. Přihlášky a přijímání upsaných obnosů děje se v Praze u pokladny spole- čenstva v Jerusalemské ul. č. 3 a u Živnostenské banky, na venkově u filiálek Živnostenské banky a u místních peněžních ústavů. Za správní radu Národního podniku: Kom. rada J. Urban, místopředseda.
J Urban Praha
31 article
Gil Blas, syn chudého podkoního, opustí otcovský dům, aby si ve světě nalezl zaměstnání. Osud podrobí ho tém nejrozmanitějším zkouš- kám a dobrodružstvím, povznáší ho k blaho- bytu, aby bo potom uvrhl do největší bídy, o nejvyšších státních úřadů do vězení. Ale v téch všech pokušeních uchová si Gil Blas svou poctivou a přímou povahu, jež na konec odmění ho tichým štěstím po všech jeho životních bouřkách.
Gil Blas