1
masthead
14. dubna 1907. Císlo 102.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Výtvarné uměnl.
Výtvarné uměnl.
V. V. Reiner.
V V Reiner
5
article
= Nepokoje, útrapy a války doby tere-
lisnské, osazení a oblehání Prahy, ochuzení
města a zbědování venkova milionovými kontri-
bucemi a rekvisicemi dávají dostatečné vysvě-
llení pro náhlé ochabnuti, ba téměř pohasnutí
všeho uměleckého ruchu. Oproti první polovině
nsmnáctého věku, jejimu prudkému, vzletnému
a bohatému vzepnuti vykazuje druhá polovice
tvář velmi hubenou, ano i ubohou. Téměř jen
odumírající epigonstvi velkých mistrů baroku.
Na konci věku bylo vyčerpaní už tak zjevné,
že se objevila nutnost uměle podchytiti klesající
budovu. Po stránce historické a umělecko-kritické
známe náš barok sie jen v hrubých a dost
neurčitých rysech, než dosavadní, třeba ne už
neztenčená hojnost a bohatost památek je tu
stále na svědectví každému zřetelné o obdobl
veliké plodnosti a skvělé tvářnosti. Dnes, po
překonání předsudkových odsudků první poloviny
devatenáctého věku, pohližíme s radostí i pý-
chou na český barok, který pro obecnou potřebu
representují jména Dienzenhofer, Brokof, Braun,
Brandl a Reiner. Vrcholky a vůdcové mnohých
a přemnohých, jež jako trabanti kolem těchto
stálie se kupí a krouží. Dosud jsme se zabývali
historicko-literárně nejvíce K. I. Dienzenhoferem,
nékoliv ani při něm jsme nedospěli o mnoho
dále nežli k celkovým a dost mlhavým obrysům
a k několika málo hlubším šachtám, raženým
do hloubky jeho života a díla. Nyní vydala
Jednota výtvarných umělců ve zvláštním otisku
z »Díla« malou monografii o V. V. Reinerovi.v)
Spíše jen essay, rychlé shrnutí poznámeka
poznatků různo nastřádaných, jak sám autor,
Jar. Kamper správně a slušně doznává.
Dienzenhofer
Brokof
Braun
Brandl
Reiner
V V Reiner
Kamper
Praha
6
article
Máme vlastně dosud jen jediný životopis
Reinerův, v Pelolově sbírce biografil českých
učenců a umělců, a všechny ostatní a následu-
jíel nejsou v podstatě nežli jeho přemilaným
opakováním. Psán asi padesát let po smrti mi-
strově, zachytil ještě z živé tradice několik rysů
a detailů dost věrohodně, třeba že ne ve všem
přesně, jak se tu onde při jich konfrontaci
s akty a zápisy ukázalo. Není valné naděje, že
bychom kdy dovedli rozhojniti ony údaje, jež
se intimity osobnosti umělcovy dotýkají, jako to
nedovedl už J. O. Jahn roku 1793. Jeho po-
jednání o Reinerovi pro Meuselovy »Nene
Miscellaneen«, obšírnější nežli Pelclovo, drží se
tohoto jako“ autority, a jenom kritickými
technickými poznámkami je rozmnožuje. Právě
ty jsou cenné ještě dnes. Jednak zračí se
v nich estetický poměr konce století k první
polovici, jednak pochodí od autora, ktarý měl
vskutku kritické oko pro obrazy domácího b-
roku. J. Kamper podceňuje tuto práci, kterou
zná z nového otisku Schebkova v Mitthei-
lungen des Vercines für die Geschichte
der Dentsehen in Böhmen. E. Schebek uve-
řejnil ji z rukopisu, nevěda, že Jahnovo
bylo už dávno před tím publikováno. V ná-
hradu za to přeceňuje J. Kamper pilného
sic, ale úplně nekritického B. Dlabače. Pre-
monatrátský lexikograf pro všechny umělce
osmnáctého věku učinil toliko toto: užil Pelela,
pokud ten o nich mluví, sestavil seznamy jich
prací z Schallerových topografií a přenesl do
svého Slovníka všechno, co J. Q. Jahn byl snesl
o maliřích v baroku z knih bratrstva a vlastních
studií a uveřejnil v Neue Bibliothek der scho-
nen Wissenschaften. J. Q. Jahn byl také, jak
se mi zdá, ne-li autorem, aspoň inspiralorem
Reinerův
Pelolův
J O
Jahn
Reiner
Meuselův
Pelclův
J Kamper
Schebkův
E Schebek
Jahnův
Schallerův
Mitthei
Pre
Nene Miscellaneen
7
article
Pelelových biografit uměleů, jeho materiál a jeho
kritické poznámky jsou tam zpracovány. Bude-li
kdo jednou pátrat po počáteích našeho dějepi-
sectví o umění, dojde k Jahnovi jako prvnímu
pracovníku. J. O. Jahn a jeho soudruh v prán
prof. Lotar Ehemont zaznamenali první kritick
ocenění díla Reinerova a ustálili jeho hodnocení
tak, že roku 1793 F. Němeček o Reinerov
napsal: »Byl to nejspíše největší genius ma-
lřství, jenž se v Čechách zrodil. Jeho myšienky
jsou vznešené, jeho komposice veliké účinnosti
a ve freskové malbě jej sotva který překonal.«
Po sedmdesáti letech A. W. Ambros, jinak by-
strý soudce umělecký, shledává právě fresky
Reinerovy a jeho vrstevníků »přímo nesnesitelné«.
Pelelový
Jahn
J O
profesor
Lotar Ehemont
Reinerův
Němeček
Reinerov
A W Ambros
Čechy
8
article
Za patnáct let po něm staví už A. Woltmann
Reinerovy fresky na klenbě kostela sv. Kateřiny
eo do vzletu, geniálnosti vrhu a skvělosti kolo-
ritu na roveň s uměním Tiepolovým, a to není
nadsázkou. Dvacet let po Ambrosovi napsal k
Chytil první nové kritické obsáhnutí díla Reine-
rova, pokud se jeho fresek v Praze týče. J
Kamper vyvýšil toninu nadšení; kritické pronik-
nutí jeho nejde dále nežli Chytilovo. Také on
zastavuje se hlavně u pražských fresek, podle
svého programu, venkovských v Čechách
Slezsku téměř pomíjeje, a jenom letmo dotýká
ze obrazů oltářních a galerijních. V seznamo
vém přehledu vyčitá mědirytiny a lepty dle kre-
seb a maleb mistrových, docela však pomíjí
jeho náčrtových a studijních kreseb. Těch za-
jisté se nejvíce ztratilo a ze zachovaných mnohé
zapadly v anonymitě nebo se skryly za cizí
jména. Reiner někdy po celé měsíce nevzal
šlétec do ruky, za to neodkládal téměř tužku,
péro a křidu, »navrhuje nové myšlenky«. Jahn
jich mohl ještě mnoho viděti a zaznamenává
nich, že pérové po výtce pocházely z mladšleh
let umělcových, později že kreslíval hlavně
»vodním olůvkem« nanášeje stiny čín-
skou tuší, zřídka hnědým bistrem. Něco tako-
vých kreseb, vskutku »duchaplné lehkosti« mo-
žno shledati po sbírkách v českém museu,v
Rudolfinu, u ryt. Lanny a jinde.
Woltmann
Reinerův
svatý . Kateřina
Tiepolův
Ambros
Chytil
Rein
J Kamper
Chytilův
Reiner
Jahn
Lanna
Praha
Čechy
Slezsko
Rudolfinum
9
article
Také seznam maleb olejových nemáme
dosud ani urovnaný aniž úplný. Bude nutno vy-
šetřiti, kam se asi poděly dvě krajiny ze sbírky
Jos. Pikarta a jiné z kolekce G. B. Seottiho,
aneb šest krajin (ve třech párech), vzpinající se
kůň a svatý Lukáš malující Madonu, jež
bývaly druhdy v obrazárně vlasteneckých
přálel umění, nebo velká (třeti) krajina
v Drážďanské galerii. Mnohé se asi dost
daleko rozběhlo. Jsouť na příklad dvě zvěři pře-
plněné krajiny, příbuzně nostickým, v zámku v
Würzburku a jiných deset zbylo dosud na krá-
lovském hradě pražském. Dosud se obecně děje
křest takových obrazů podle uchovalé staré tra
dice, ne po kritickém rozboru a soudu, ačkoliv
*) Václ. V. Reiner. Vydala Jednota uměleů
výlvatných v Praze. Text napsal Jaroslav K a m pe
Praha 1907.
Pikart
Seotti
Lukáš
Madona
Václ
V Reiner
Jos
Praha
10
article
[už J. O. Jahn se oň pokusil při obrazích, jež
Schallerův zpravodaj Reinerovi v Sedlci byl
připsal.
Ostatně i fresky se jménem Reinerovým
nevždy jsou také jeho dílem. Z bělohorskýe
možno mu přisouditi jen jednu a to téměř zka-
ženou; K. Chytil mu odpírá jednu v kostel
sv. Kateřiny a jiná, arci dávno zmizela, přecház
ze seznamu do seznamu, docela neprávem.
Freska »Přenesení těla sv. Václava« nad boč-
ným vchodem do byvalého soujmenného kostela
na Malé straně. Kostelík byl dokončen a vy-
svěcen roku 1687 a malý náčrt ku fresce zr
1692 od J. J. Heintsche býval druhdy v obra-
zárně vlasteneekých přátel umění a nepochybně
dosud existuje.
Reiner žije ještě pro nás po výtce, ba vý-
hradně jako freskant. Olejomalby jeho ustu-
pují do pozadí, nejen v této monografii. Jistě
v krajinách, které rád oživuje a plní zvířaty, je
nejméně nezávislý na cizích vzorech a jenom
ty, jež látkou se druží ku freskám, vystupuj
pro svoji vervu, živý efekt komposičný a svě-
žest i silu barvy do popředí. Ale jak zlé osudy
zažily i Reinerovy fresky ! Podle smlouv, účto
a zpráv soudě byly malby na stropě schodiště.
v siních a kapli paláce černínského na Hradča-
nech snad jeho nejrozměrnější praci. Ničeho
z toho neznáme. Nieméně připomínám, že před
padesáti lety asi objevily se zbytky Gigantoma-
chie pod obllením a není nemožno, že tam do-
sud vězí. Netknuty jsou Bachanal na nízké placee
v letohrádku bouguoyském, fresky u sv. Jana
Nep. na Hradčanech a v kopuli kostelíka
Dobré Vodě u Budějovic. Všechno ostatní témět
zašlo jednak v čoudu a dýmu kostelů, jednak
pod rukou restaurstorů, jichž řada počíná už F.
J O
Jahn
Schallerův
Reiner
Reinerův
K Chytil
svatý . Kateřina
svatý
Václav
Heintsch
Jan Nepa
Sedlec
Hradčany
černínský na Hradča
u Budějovice
11
article
X. Procházkou. A přece nezměnitelná svěžest,
solidní technika jejich byla vychvalována ještě
koncem osmnáctého století. Z nových obnov
občerstvení jedině fresky v kopuli u Křižov-
níků a v kostele sv. Kateřiny vyšly přiměřeně
zachovány. První bývají přeceňovány co do hod-
noty umělecké nepochybně proto, že mohly býí
z blízka pozorovány. Zní to paradoxně, ale nen
to paradoxem. Starší vrstevníci Reinerovi nebyl
docela v neprávu, když se vytasili s některými
námitkami, než také Brandl, jako dožádaný
expert, trefil na pravě místo, když prohlásil, že
by rád viděl v Praze toho, který by v letech
zkušenostech Reinerových více dovedl. Od těch
dob V. V. Reiner vakatku věvodil v říši freska
a není bez velké váhy, žu po tolika cizincích
a vedle tolika chopil se žezla a vůdcovstvi
rodič domácl.
= Výslavy denně elevřené: Výroční výstav
Krasoumne jednot, v Runo finu. Od 9 do 6 hodin
Topičův salon (novější práce F. Engelmüllera)
Od 9 do 7 hodin.
Procházka
svatý . Kateřina
Reiner
Brandl
Reinerův
V V Reiner
F Engelmüller
Praha
Topičův salón
12
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
K úpravě pokračovacího školstv
v Praze a v předměstích.
V posledním dvacetiletí v hojném počtu za-
řízeno bylo pokračovacích škol průmyslových
tolik, že dnes skorem každé větši městečko ško-
lou takovou se vykazuje. Vyrůstaly za ticha, po-
nejvíce jako školy o dvou ročnících. Kde byl
počet učňů větší, blahovůle obcí štědřejší, tam
zřízeny o 3 ročnicích. Ve větších a velkých
městech vyvinuly se přibývajícími pobočkami do
té míry, že na př. na Král. Vinohradech čítá
pokračovací škola průmyslová celkem 28 tříd.
na Žižkově 27, na Smíchově 19, v Karlíně 18
atd. Zařízení školy takové podle dnešních pra-
videl předpokládá předem v největší míře pří
spčvek obce (kromě místnosti, svítiva, otopu, či-
stění) a na základě uznání školy ministerstvem
osvěty a vyučování dostává se škole ubvence
státní, zemské, okresního výboru, obchodní ko
mory a některý příspěvek od místního společen-
stva řemeslního.
Činitelů tedy k vydržování školy několik
jež ovšem mají ke škole té — nejmenšího vlivu.
Největší vliv ponechal sobě stát, ač největš
kvotou nepřispivá. Bez jeho schválení nemá se
nic upraviti, náklad zvětšiti a pod. Dozor k vy
učování školnímu ponechal sobě ovšem také
stát, nechtěje nijakým způsobem o právomoe
ke školám pokračovacím se zemi se srovnati
Proto také praccváno na školách těch v kli
du, tu a tam nějaká zpráva o nich přešla i u ve
řejnost, ale celkem málo kdo o jejich vnitřn
rozvoj, práci a pod. se zajímal.
Král
Praha
Vinohrady
Žižkov
Smíchov
Karlín
13
article
Teprve smutně události v měsíci listopadu
r. 1905, kdy pro věčnou hanbu dočkali jsme se
toho, že to byli čeští učňové, kteří naštváni věc
neznalými agitatory a učně ke svým zájmůn
potřebujícími, vytloukáním oken v budovách
školních, odepřením návštěvy školy, insultová
ním učitelů atd., otevřely oči před těmitoe
blahými skutky a začalo se nahonem rozumovati
co a jak. Hesla učňů: pryč s nedělním a večer
ním vyučováním; nechoďme do školy — uká-
zala, že bude nutno, přemýšleti o tom, jestl
a jakým způsobem přistoupili k úpravě školstv
pokračovacího a zdali jest toho nutná potřeba
Minul rok; nostalo se nic!
Teprve o prázdninách minulých, kdy v Mni
chově uspořádán byl sjezd učitelstva škol pokra
čovacích a polu učiněny přístupny školy pokra
čovací ku prohlédnuti, jak město Mnichov je
v posledních 7 letech upravilo — rozčeřeny vln
i u nás — prozatím jenom v Praze.
Návštěvníci, vyslani ke shlédnutí tohot
školství městem Prahou a obchodní komorou —
přijeli plni nadšení a chvály o tom, jaký v pravdě
zázrak spatřili, a porovnajíce pokračovací škol-
ství v Praze a předměstích, doznali, v jak chu-
dičkém stavu jsou naše české školy pokračovac
a jakým malým nákladem jsou vydržovány.
Toto porovnávání vytrysklo pak v touhu
sděliti se širší veřejnosti, jak je uspořádánoa
vybaveno školství pokračovací v Mnichově a jak
u nás a chutě dáti se do práce, aby co nejdřive
dle vzoru mnichovského, pro počátek Praha
předměstí přistoupily k zařízení pokračovacíh
školství podle Mniehova.
Mniehův
Mnichov
Praha
Praha předměstí
14
article
Předem uspořádala Obchodní komora v Pra
ze večerní přednášku, v níž zprávu o školáel
mnichovských podal vládní rada E. Černý, kte
rážto zpráva pak vydána tiskem.
V následujících dnech uspořádala o téže
věci veřejnou schůzi „Zemská jednota řemesl-
ných a živnostenských společenstev v královstv
českém“ dne 8. listopadu 1906 na Žofině,v
které přednášel inspektor technologického musea
Ludvík Weigner, jeden z návštěvníků mnichov-
ských. Rozšířenou přednášku svou vzhledem
k nutné úpravě pokračovacího školství u nás.
vydal pak také tiskem svým nákladem.
V době, mezi oběma přednáškami, jednáno
bylo o školství pokračovacím v klubu poslanců
mladečeských v Praze, kterýž jednání své o
další postoupil obchodní komoře.
A tato již 10. ledna letošního roku svolala
schůzi, ke které pozvala různé osobnosti, a t
některé poslance, zástupce města Prahy, správn
výbory škol pokračovacích z obeí předměst-
ských, zástupce stavu řemeslného a j.
Na této schůzi, jež jmenována anketcu
přednesl JUDr. J. Schuster, řed. musea techno
logického při obchodní komořo, vypracovaný ná-
vrh, jak by mělo býti pokračovací školstv
v Praze a předměstích jako jeden celek upra
veno, budovy pro ně vystavěny, jakou kvotou
a kdo by měl přispívati a po debatě pak usne
seno, aby tento návrh byl obchodní komorcu
příslušným činitelům předložen, by záhy o něm
bylo rozhodnuto a mohlo se přistoupiti k úpravě
školství pokračovacího dle Mnichova.
Kardinálním bodem v tomto návrhu jest,
žádati stát o příspěvek 40%, ostatních 602% pak
měla by uhraditi Praha s předměstími, okresní
výbory a nějakou snad kvotu společenstva.
Toto rychlé upravení a zaslání dotčenéh
návrhu zdá se nám, že neponese ovoce a cesta
k jeho splnění bude náramně dlouhá.
E Černá
Weigner
JUDr
J Schuster
Žofina
Praha
Mnichov
15
article
Věc tak velikého objemu nedá se bez před-
chozích jednání a připravení všeho skorem do-
podrobna nijak provésti. Chtíti, aby předem za-
ručeny byly peníze od činitelů, kteří chtiti budou
musí věděti, nač je dávají, jak celá věc bude
upravena ve všem a se vším — jest nedosaži
telno!
Snad by lépe bylo, aby eelé této velké otáz
ce ražená cesta byla dobře upravena, kdyby jed
nání neslo se tímto směrem:
1. Nejprve jednati s obcí pražskou o této
otázce, o přeměně jejího školství pokračov acíh
v odborné, o možnosti a ochotě, jakým obnosem
by mohla dle své poplatnosti přispěti k účelu
uvedenému.
2. Jednati se starosty neb jich delegáty obe
předměstských, zdali by chtěli přistoupiti ke
společnému zřizení školních budov a odboro-
vých škol pokračovacích v Praze a po zdárném
sjednání žádati závazné usneseni obecních za
stupitelstev ke spelečné akci.
Neboť doposud Král. Vinohrady, Žižkov
Karliín, Smíchov, Vršovice, Nusle, Michle, Po
dolí, Košíře, Dejvice, v nichž jsou pokračovae
školy o minoha třídách a stech učňů jsou obcem
samostatnými, z nichž některé netouží po spo-
jení a toto jest ještě v době snad dosti daleké-
Přinutiti je k tomuto ustrojení školství pokra-
čovacíhe, k zrušení dosavadních škol v obcíel
těch a ponechání jen snad 3 tříd, nikdo nemůže
a sotva bude tolik ochoty, platiti dosti veliké
obnosy na věc, která bude mimo obec a poplat-
nictvo jistě buďe proti tomu se hraditi. To jes
nejdůležitější bod celého jednání. K tomu při
stupuje ještě ta okolnost, že měli by býti cel
řady učitelů, kteří od založení školy až pe dneš
ní den na školách v těchto obcích působili, s ni-
mi vyrostlí a o jejich rozkvět vnitř mají největ
Král
Karliín
Praha
Žižkov
Smíchov
Vršovice
Nusle
Michle
Košíře
Dejvice
16
article
ších zásluh — najednou odstraněni, když v nej
lepší době svého života po 15—20—25 i víee
let, zejména u večerní době vyučování, ponej
více za svitu lamp petrolejových, mnohých nedo-
statků, za skrovné odměny zdárně působilia
školy přivedli k rozkvětu! A nyní by měli cho-
diti na př. z Dejvic nebo Libně do školní budovy
někde na hořejším Novém městě pražském? To
nemožno! Aneb mají býti beze všeho pak pro-
puštěni. Tu bude potřebí také tuto důležitou
otázku předem za spolupůsobení učitelstva, je-
hož se nikdo v téta věci dosud ani slovem ne
optal — projednati
3. Pokud stránky peněžní se týká, pude po-
třebí vypracovati finanční plán, dle kterého děla
by se úhrada se strany činitelů, na něž se po-
čítá. A tu bylo by snad nejlépe učiniti tak dle
některého kliče na př. dle množství obyvatelstva,
dle množství poplatníků, dle peměrů daní, dle
počtu učňů atd. A tento klíč by musil býti pře-
dem přijat a jeho plnění zajištěno na základě
přesně a podrobně vypracovaného plánu, k ně-
muž se druží i to, kde v kterém místě by se
měly vystověti budovy pro školy pokračovací dle
vzoru mnichevského. Vždyť na př. v Praze bude
možno stěží přihodné místo najíti; po případě
budou se musiti zakoupiti některé objekty pře-
dem ke zbourání. A to bude vyžadovati také ve-
likého nákladu. A na to by v prvé řadě mělo
býti pomýšleno, aby místo, nebo budovy přl-
hodné se zajistily.
Dejvice
Libeň
Praha
17
article
4. Dále přistupuje jednání se „Společen-
stvy“. Zde jsme u bodu bolavého. Jest ještě
veliké, veliké množství mistrů, jimž jsou školy
pokračovací trnem v oku. „Mám učně pro sebe
a ne pro školu,“ slyšíme podnes až často opako-
vati. Kdo zná ty svízele, které musí škola s ta-
kovými mistry, ale i s celými společenstvy pro-
dělávati, dozná, že nepřeháníme. Celá řada inte-
ligentních živnostníků, a těch, kteří mají co jed-
nati se živnostníky, dosvědčí, jak mnohé, mali-
cherné věci vyžadují velikého jednání. Co tu
protiv, neuznávání zákona a pod. Jakého tu od-
poru jenom proto, že posunuto tu a tam, ne
ještě všudy večerní vyučování o hodinu v před!
K neuvěření, co vše se provádí, že nyní teprve,
počátkem tohoto školního roku mistři mají
učňům z pracovní doby denní sleviti týdně dvě
hodiny, aby na místě v 6, šli do školy před ho-
dinou pátou.
18
article
To bude práce těžké, docllití shodu, aby
bylo vyučováni denní — po případě pak, aby
nedělní vůbec odpadlo! A kromě toho, dle vzoru
mnichovského, nastati mají jiné ještě povinnosti
— přispívati určitou částkou, dodáváním materi-
álu atd. — Po této stránce obáváme se, že bude
jednání dlouhé, dlouhé — a zdali s výsledkem?
Musilo by již nyní nastati poučování o těchte
všech věcech, aby bylo s porozuměním přijato
a došlo cíle. Kdo tento úkol na se vezme? A bez
něho? — Celá práce vyjde na plano.
Toto soustředění všech učnů z tolika obci
bude kamenem úrazu, bránění se. A přece jest
tu jen potřebí dobré vůle — že chce se pomeci
stavu řemeslnému, aby v boji konkurenčním stál
pevně, šel ku předu a nehynul vlastní vinou!
5. Nastati by musilo předem jednání o práv-
ních poměrech, t. j. o působnosti či právech,
státu, země, obce, společnosti, zástupců škol
v novém tomto soustředění školství, aby předem
byl každému jasný úkol a právo jeho, které mu
dle určitého plánu náleží.
19
title
Karel B. Mádl.
Mádl
20
article
6. Na základě statistiky učňů měl by býti
dříve vypracován plán, pro která řemesla zřídii
se mají školy odbor)vé, pro která zůstanou dosa-
vadní školy pokračovací.
7. K tomu přistupuje propracování otázky
vřadování učňů do škol odborových, nebo jich
odkázání k návštěvě škol dosavadních. — Zde
přihlašuje se otázka: Jak upraveny budou po-
tom zbylé malotřidní školy v nynějších obcích
předměstských a kdo na tyto povede dále ná-
klad? Že by dosavadní přispívatelé platili na
učně jedné obce do dvou míst — pochybujeme.
A tu měly by snad obce samy vydržovati tyto
místní školy? A což továrny? Ty neměly by při-
spívati? Jest potřebí o tom uvažovati a zjednati
tomuto bodu pro případ uskutečnění škol dle
Mnichova plnou právní půdu!
8. Učitelská způsobilost, oprávňujícf k vy-
učování na školách odborových, bude také
oříškem. Jsou různé náhledy, vzory mnichovské
ukazují na způsob jejího rozřešeni. Leč u nás
platné dosud zákony jinak žádají průkaz způso-
bilosti! Jednati se bude zvláště o učitele pro vy-
učování pracem řemeslným,o učitele „hlavní“. Ne-
chceme o tomto bodu se pronésti, jelikož v jedné
korporaci, ve které jsme členem, o otázce této
se jedná a nebylo by dobře míněni proněsti, a
věc se vyjasní. Že jest veliký rozdíl mezi vědě-
ním a mezi tím, uměti toto vědění způsobem vy-
učovatelským předváděti mládí, jest zajisté
jasno!
Mnichov
21
article
Bude potřebí náležité obezřelosti, věc tute
rozluštiti, aby nevedla nejen ke sporům, než
snad i k veřejným bojůml
9. Zpracování normální osnovy a dle ní roz-
pracování osnov pro různá řemesla a pro zbylé
školy pokračovací dle nynějšího způsobu bude
věcí samozřejmou, klerá za pomocí dobrých
zkušených a věcí znalých odborníků dá se pro-
vésti takovým způsobem, jak uvádi Leupold Wei-
gner ve svém spise „Duch moderní pokračovac
školy průmyslové“ pro knihaře.
10. Další jednání týkati by se mělo sesta-
vení ústředního úřadu finančního, který by po
stránce peněžní vedl celou agendu těchto nových
11. Posledním bodem, který uvádíme, jest.
že měla by býti sestavena anketa, která by o
těchto otázkách pracovala jako hlava a na zá-
kladě svých praci ustanovovala by podankety,
kterým by se přidělily práce o jednotlivých otáz
kách.
Členy této ankety měli by býti předem oni,
kteři by se dobrovolně, z lásky k věci sami při-
hlásili. Dále pak by mohli býti podle jednotlivých
bodů požádáni mužové, kteří by svou znalostí
v té oné věci vynikající, dobrých rad poskytli.
Ilavní anketa neměla by býti sbor příliš široký
— raději menší a pilných upřímných pracovní-
ků. Člencvé hlavní ankety měli by býti před-
sedy podanket, aby takto byl celek ve spojení
a nepracovalo se odehylně od toho, co hlavní
anketou jest zamýšleno. Títo předsedové byli by
pak referenty v hlavni anketě a tak by se pra-
covalo v jednem duchu! K získávání náhledů
a úsudků měla by se usnesení hlavní ankety
uveřejňovati a srovnávati a náhledy o věci pro-
nesenými, pokud jsou odchylné, neb k dobru věci
samé slouží. Tím by se jednání jen vykrystaliso-
valo.
22
article
Rozumi se, že v hlavní anketě by nemě
scházeti zástupce státu, země, obee pražské.
Občas konala by se informační schůze zástupců
obei předměstských, zejména po stránce finan-
ční, zástupců učitelstva, zástupců živnostníků,
aby každý stav mohl svá mínění projeviti.
Ke konci pak budiž uvedeno, že jednáni
o upravení školství pokračovacího nemělo by se
týkati jen Prahy a obcí okolních. Snad by se
doporučovalo, aby jiná anketa starala se o upra-
vení českého školství pokračovacího v celém
králevství, po připadě za dohody i škol něme-
ckých, aby tak snáze přišlo se k žádoucímu cíli
— uzákoněni školství pokračovacího zákonem
zemským.
Neboť otázka náležité úpravy: přeměny, od-
stranění dosavadních nedostatků finančních, vy-
učování, dozoru, kázně učňů, vycvičenost sii
učitelských volá se všech straní
A tento celek školství pokračovacího jes
nejdůležitější, nejen jehc střed (Praha s okolím)
neboť jest to důležitá část národního školství če
ského a stav řemeslný, jeho dorost (zřízení ško
při tom pro dělníky a mistry jsme zatím pomi
nuli, ač spadají v rámec vzoru školství mnichov
ského) potřebují jako celek v této otázce plné
pozornosti řešení jednotného.
Tolik na uvažování k reorganisaci škol po
kračovacích, jimž těchto několik myšlenek jest
věnováno na základě zkušeností a pozorování
hnutí v době poslední v této otázce.
B. Šplíchal.
B Šplíchal
Praha
24
article
Národní podnik obchodní a průmyslov
Národní podnik obchodní a průmyslov
zvyšuje svůj závodní kapitál 462.460-
na obnos K 650.000-
a zve své pány podílníky, jakož i naši veřejnost k hojnému upisování.
Národní podnik vykazuje v posledních letech značný pokrok. Na podkladě
zdravého obchodu vyplácena byla dividenda
za rok 1903
25
article
31/2 %
Správní rada chovajíe pevné přesvědčení o dalším příznivém rozvoji, do-
poručuje veřejnosti naší čilé účastenství na tomto upisování. K upisování vyloženy
podílné listy po K 200.— a K 100-
Majitelé podílů po K 20.— mohou si tyto přikoupením dalších podílů po
K 20.— doplniti na podílné listy po K 200.— a K 100.—.
Do 30. dubna 1907 splacené podíly mají nárok na plnou dividendu za r. 1907.
Přihlášky a přijímání upsaných obnosů děje se v Praze u pokladny spole-
čenstva v Jerusalemské ul. č. 3 a u Živnostenské banky, na venkově u filiálek
Živnostenské banky a u místních peněžních ústavů.
Za správní radu Národního podniku:
Kom. rada J. Urban, místopředseda.
J Urban
Praha
31
article
Gil Blas, syn chudého podkoního, opustí
otcovský dům, aby si ve světě nalezl zaměstnání.
Osud podrobí ho tém nejrozmanitějším zkouš-
kám a dobrodružstvím, povznáší ho k blaho-
bytu, aby bo potom uvrhl do největší bídy, o
nejvyšších státních úřadů do vězení. Ale v téch
všech pokušeních uchová si Gil Blas svou
poctivou a přímou povahu, jež na konec odmění
ho tichým štěstím po všech jeho životních
bouřkách.
Gil Blas