ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c69872c0-710f-11dc-a947-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 31 celkem · entity: place 104, org 16, person 73, work 1
1 masthead
10. března 1904.
2 masthead
Číslo 70.
3 masthead
ÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
* Ze spolačenstva mistrů pekařských v Praze. Dnes o 4. hod. odp. důležitá schůze výboru. Schůzka »na Košiku« odpadá. Bratrstvo řemeslníků a živnostníků v Praze koná v pondělí dne 14. března o 8. hod. večerní v místnostech spolkových v hostinci »u tří pivoněk« v Jirchářích členskou schůzi k sestavení nové kandi- dětní listiny výboru ku příští valné hromadě. * Debatní večírek. Dnes ve čtvrtek jest čtvrtý debalní večírek Řemeslnicko živnostenské besedy Praze. Zahájen bude přednáškou »O důležitosti odborného vzdělání« v místnostech besedy, číslo p. 329I. Hromada pomocnická při společenstvu modistů a modistek v Praze. Jelikož se ku prvé valné hro- madě na den 6. března svolané potřebný počet členů nesešel, koná se druhá dne 13. březnao 9. hod. dopolední za každého počtu členů v Řeme- slnické besedě.
Praha Řout řemeslnický živnostenský beseda Praga
6 article
* Pp. členové měsť. společenstva výčepníků Praze stále si stěžují, že některé okresní nemocen- ské poklady vymáhají ještě jednou vyplacení pří- spěvků za náměstky, kteří u nemocenské pokladný při měšť. společenstvu výčepníků v Praze přihlášeni jsou a za které tam již příspěvky zaplatili. Jelikož opětné vymáhání příspěvků těchto není oprávněno a jelikož náměstkové u okresních nemocenských pokladen přihlášení býli nemusí, upozorňují se tímto páni hostinští, by platební listy okresních nemocen- ských pokladen nepřijímali a informace v příčině dalšího postupu zjednali si buď u obchodní a úřad- nické nemocenské pokladny v Praze, Václavsko náměstí, čís. 47 neb u všeobecné nemocenské po- kladny v Praze, v Jámě, čís. 1, aneb konečněu společenstevní nemocenské pokladny, kde tyto ochotně jim se sdělí. Stávky. Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Vyjednávání k zame- zoní stávky krejčovských pomocníků zů- stalo bezvýsledné. Tito budou míti v neděli schůzi v níž bude snad stávka usnesena. — Stávkující zá- mečníčtí pomocníci vedli rovněž bezvýsledné vyjednávání se zaměstnavateli o ukončení stávky. — Stávka obuvníků a malířů pokojů trvá dále Poněvadž 68 mistrů malířských požadavky 300 dělníků povolilo, bude stávka nepochybně skončena.
Praha Václavsko náměstí Pešť
8 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Slavnosti. Všestudentská slavnost. Dnes koná se důležitá schůze redakčního odboru v 8 hod. večer v místnostech Karolína I. Zvláštní pozvání se ne- posllají. Schůze. Dne 10. března: Akademikové smí chovští zahajujíce opět řadu jourfixů pro členy pořádaji v 8 hod. večer přednášku »Studentstvo z. 1848« v místnostech kavárny su Holubů«. Zábavy. Družstvo pro zřízení tělocvičny »Sokolu« v Menším městě pražském po- řádá v neděli dne 20. března v 8 hod. večer v tělo- cvičně pod Nebozízkem josefskou zábavu. Vstupné za osobu 60 hal., v předprodeji 50 hal.; předprodej u br. Nepomuckého, Švába v Praze — IIl. Z Umělecké besedy. Schůze výboru lite- rárního odboru koná se dnes ve čtvrtek o 1/28. hod. več. v čítárně. Odbor výtvarný koná taktéž dnes ve čtvrtek o 1/28. hod. večerní obvyklou schůzi ve sborovně,
Nepomucký Šváb Praha Sokol
9 article Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská. Japonsko ve finančních rozpacích. Co se za půl pátě neděle na Dálném Vý chodě událo, je pouze předehra války, jež se má rozvinouti teprve na souši, neboť v pozem- ním vojsku tkví pravá síla Rusů. Zatím ale se zdá, jakoby Japonci pozbývali kuráže. Co chvály jsme se načtli o jejich vojenské organisaci. o rychlosti, s jakou jsou s to provésti mobilisacil Čítali jsme dokonce, že japonské armádě v té příčině žádná se nevyrovná, ani německá. A hle, po měsíci japonská mobilisace ještě ani nepo- kročila, neřku, aby byla provedena! Zatím každý den japonského otálení je velikým ziskem pro Rusko, jež soustředilo již naproti Japonsku armádu 400.000 m., sílu to, proti které Japonci nebudou se moci hnouti. Neposlední příčinou pozvolné mobilisace japonské jsou finanční nesnáze, jež se mu příliš záhy dostavily. Již v prvých nedělích války pře- lívají tam staré stříbro na peníze, prostředek to, ke kterému stát sahá vždy teprve, až všecko po- praskalo. Dva státníci vypravili se do Angliea Ameriky hledat půjčku. Válečných fondů Japon- sko nemá. Vše, co získalo vítěznou válkou s Čí- nou, Japonsko vydalo na loďstvo, chtějíc napo- dobit Anglii, jež proto slyne nepřemožitelností. že má nejsilnější loďstvo. Japonci počítali: poří- díme si loďstvo silnější ruského a vítězství nad ním bude naše. Leč ukázalo se, že v tom se pře- počítali.
Rus Japonec Japonsko Rusko Angliea Amerika Anglie Japon
10 article
Válečná kontribuce, kterou Čína zaplatila Japonsku, obnášela 372 millionů jenů (jeno něco méně než rubl). Všecky tyto peníze Ja- ponsko obrátilo na zvelebení svého válečného loďstva. Nad to r. 1896 ještě věnovalo k tomu účelu 2261/2 mill. jenů. Kromě toho 98 mill. jenů bylo vydáno na nové armádní sbory a na opev- nění břehů a 43 milliony na rozvinutí želez- ničné sítě. To všecko Japonsko věnovalo na zbrojení v jediném roce 18961 Avšak ani na té ohromné sumě 739 mill. jenů nepřestalo a následujícího roku znova určilo 66 mill. jenů mimo rozpočet na zbrojení, a to na 8 let napřed. Ale již r. 1899 žádalo od parlamentu nových 50 mill. jenů, jež vydalo do posledního haléře do konce r. 1903, kdy začalo hroziti Rusku. Na tyto ohromné sumy Japonsko dělalo dluh za dluhem, a tak jeho státní dluh vzrosu od r. 1895—1903 na 264 mill. jenů. Následkem toho všeho bylo zvýšení dani ze 75 mill. jenů na 174 mill. jenů. Tím způsobem Japonsko všecky svojefi- nanční prostředky vyčerpalo a nemá do války jiných peněz kromě fiktivných 7 mill. jenů, jež zbyly z loňského rozpočtu. Protáhne-li se válka 5—6 měsíců, Japonsko bude musit uzavřit půjčku 150—500 mill. jenů. Zavede-li vláda nucený kurs papírových peněz, ziská tím 200 mill. jenů pro vnitřní obrat a 50—60 mill. jenů zl. na válku. S pomocí japonských bank, jichž jest 2500, s kapitálem 350 mill. jenů, vláda může uzavříti vnitřní půjčku na 200—300 mill. jenů a obdržeti ve zlatě 25—30 mill. jenů. Ale vše to je kapka v moři, a jestliže se válka pro- táhne a nedá-li peněz ani Anglie ani Amerika, Japonsko bude nuceno vzit půjčku kdekoli za lichvářské úroky. K porážkám na bojíšti připosí se pak finanění ruina, z které se nikdy nevzpa matuje.
Čína Japonsko Rusko Anglie Amerika
11 article
Japonská ohyba na Korei. „Novoje Vremja“ píše: Japonsko dopustil se hrubé diplomatické chyby, že porušilo neutra- litu Korey. Kdyby se bylo omezilo na operace na moři a v Mandžurii (zůstavujeme stranou stra- tegickou otázku o možnosti takové kampaně) válka protáhla by se na příliš dlouhé lokte. Nyn ale, davši nám právo jítpo Korei až do Fuzanu, Japonsko rozvázalo ruce našim vojevůdeů m. Japonsko se ospravedlňuje. Vláda japonská vydala, jak Korrespondenění kancelář z Tokia telegrafuje, odpověď na okruž- ník zahraničného ministra ruského, kterým Ja- ponsko obviněno bylo z porušení mezinárodního práva. Japonská vláda přisvědčuje, že j aponske vojsko přistálo na Korei před vy- povězením války, avšak v té době ve skutečnosti již panoval mezi Japonskem a Ru- skem stav válečný. (Tak?) Bezpečnosť neodvis- losti Korey a neporušitelnosti jejího území, jež vedly k vypuknutí války, a poslání vojska na ohrožené území bylo Japonsku nejen právema potřebou, nýbrž stalo se s výslovným souhlasem korejské vlády. (Dodatečně, když Japonci vpadli do Seulu a nasadili korejské vládě nůž na krk.)
Korrespondenění kancelář Japonec Japonsko Korea Tokio Seul Novoj Vremja
12 article
Ale je rozdil mezi posláním japon. vojska na Ko- reu a velkých vojsk ruských do Mandžurie, jež se stalo bez svolení vlády čínské, mezitím, co se mezi ruskou a japonskou vládou ještě pokojně vyjednávalo. Tvrzení, že japonská vláda kladla překážky zasílání telegramů po dánském kablu, je nepravdivě. K útoku na dvě válečné ruské lodi v Čemulpu dlužno podotknouti, že tehdy již byla válka mezi Japonskem a Ruskem. Tvr- zení, že japonský vyslanec v Seulu prohlásil cí- saři korejskému, že Korea bude od nynějško pod správou japonskou, a že bude jeho palác japonským vojskem obsazen, nepodrobí-li se, ja- ponská vláda odmítá a za nepravdu prohlašuje, že vyzvala ruského vyslance v Seulu, aby Koreu opustil. Dne 10. února francouzský vyslanee odebral se k japonskému a jemu nejprve ústně, potom pak i písemně oznámil, že ruský vyslanee si přeje Koreu opustit. Francouzský vyslanee chtěl slyšet o tom mínění vyslance japonského. Tento odpověděl, že japonské vojsko dá ru- skému vyslanci plnou ochranu, hodlá-li Koreu opustiti. Ruský vyslanec tedy dne 12. února od- cestoval dobrovolně a vojenský průvod šel s nim až do Čemulpa. Ruský konsul ve Fuzanu se trval na svém místě až do 23. února. Když ko nečně obdržel potřebné instrukce, tamní japon- ský učinil vše, co mohl, aby mu odcesto vání usnadníl. Mohl dokonce odcestovati do Šan chaje přes Japonsko a to v největším pohodlí. Válka rusko-japonská a Slované v severni
Korea Šan Slovan ko Čemulp Japonsko Rusko Seul Korea
13 article
Americe. Chicago, 22. února 1904 (Původní dopis „Národních Listů“.) Jak ze zpráv, z Prahy došlých o rozčileni Pražanů proti Američanům seznávám, máte v Če- chách týž pocit vůči nájezdům amerických listo proti Rusku, jakomy Čechové američtí Jen že v Čechách hrot hořkosti obrácen je proti americkému lidu, kdežto my, znajíce vše z bliz- kosti, cítíme hořkost výhradně jen proti tak zva- nému „žlutému“ tisku, jinými slovy, zdej- šímu židovsko-anglickému tisku, po sensacích prahnoucímu, jemuž neni na světě nic tak vzne- šeného, aby to svou jedovatou slinou nepo- kálel, jedná-li se o vzrušení mass lidu. Lid ame- rický sám nekloní se dosud na tu, ani na onu stranu, ale spíše přeje Rusku. Proto byla ne- libost, vůči Američanům v Praze vyslovená, před- časnou. A kdyby i něco pravdy na tom bylo, že by Amerika sympatisovala s Japonci, mělo by býti v Praze roztrpčení vůči Americe obráceno pouze proti některým národnostem, jež jsou Ru- sku nepřátelskými, ale nikdy nemůže týkati se nás amerických Čechů, kteří slavnostn prohlašujeme, že za jedno jsme sbratřími v Evropě. My Čechové američtí jsme na stráži a ko- náme svou povinnost v nynější kritické pro Slo- vanstvo době poctivě. Nemine dne, aby v tom či onom anglicky psaném časopisu, stranícím
Američan Čecho Amerika Chicago Praha Rusko Čechy Evropa
14 article
Japonsku, neobjevily se články, psané na- šimi krajany, v nichž je poukazováno na nesprávnost bouření proti Rusku a Rusko v pravém světle líčeno. A nejen to, president Roosevelt dostává denně do- pisy od našich krajanů, v nichž je poukazováno, jak nevděčné by byly Spojené státy proti svému stoletému spojenci Rusku, kdyby snad Spojené staty měly pomoci vytahovat Anglii kaštanyz ohně. A abyste měli správné ponětí o situnci zdejší, podotýkám, že velice závažné hlasy se objevují v těch nejdůležitějších časo- pisech protitaženiSpojených států s Anglií za jeden provaz a že tedy je dnes vůbec ještě pochybno, zda Spojené státy hnou prstem, kdyby snad Anglie s Ruskem dostala se do křížku a tím spíše, kdyby snad i Francie na Anglii se obořila. Mezi jinými důležitými osobnostmi ozval se i Michael Davitt, známý irský patriot, bývalý člen anglického par- lamentu, jehož slova jsou pro zdejší Irčany (kteř takřka celou politiku drží ve Spojených státech ve svých rukou) evangeliem a ve velice pozoru- hodném článku ve včerejším „Chicago- American“ (nejrozšířenějším časopisuv Americe) varuje a napomíná Ameriku, aby nezapomněla na služby, Ruskem j prokázané a líčí možné smutné ná- sledky, které přátelství s Anglii Spojené státy by mohly potkati.
Roosevelt Michael Davitt Irčan Japonsko Rusko spojený stát Anglie Chicago Americana Amerika
15 article
A jeho slova mají tím větší důležitost, že pan Davitt se právě vrátil z Ruska, kam byl zmíně- ným časopisem vyslán, aby vyšetřil události Kyšiněvě. A teď něco o tom „praktickém pansla- vismu“. Rusku se zajisté ani ve snách o tom nezdálo, že snad některé menší větve slovanské by mohly hrát v jeho záležitosti velkou úlohu. Říše, jako Rusko, která sahá mocnou rukou po dalekých zemích, jako je Mandžurie a Korea. kde ta by si myslila na to, že maličtí Čecháčkové Slováci a Slovinci a Chorvaté, by jí někdy mohli být dobrými. A je tomu tak. Nehledě ani na poměry v Rakousko-Uhersku, my zde v Ame- rice Rusku jsme dosti prospěli. Čechové, Slo- váci, Slovinci, Chorvaté i Srbové zdejší, slovem i písmem starají se, aby ty šípy, které židovská žurnalistika proti Rusku pouští, byly odráženy a ošklivost, kterou proti Rusku šíři, vylíčováním s naší strany pravého stavu věcí, mezi Ameri- čany půdy nenalézala. Uvádím jen jeden případ
Davitt Slovák Chorvat Čecho Srba Rusko Korea RakouskoUhersko ame
16 article
ze sta a sta jiných. Po událostech v Kyšiněvě spustily zdejší časopisy, aby se židům zalíbily. strašný řev proti Rusku. Zejmena časopisy kon- gresníka Hearsta (New-York Journal, Chicago- Examiner, Chicago-American, San Franciseo- Examiner a Louisina-Journal), jenž křikem těchto časopisů přivodil válku Spojených států se Špa- nělskem, neznaly mezí ve zběsilosti proti Rusku. A proč by také ne? Hearst dobře ví, že Rusů je v Americe málo a tedy, že mu to na kapse ško- diti nemůže a židé jej svými dopisy a přijíma- nými pochvalnými resolucemi stále k většímu řádění ponoukali. A to tím spíše činil, že chtěl si tím pojistiti židovské hlasy v letošní president- ské volbě, neboť není ani dost málo pochybnosti, že bude demokratickou konvencí jmenován kan- didátem presidentství. A najednou pan Hearst začínal dostávat dopisy, podepsané vlivu požíva- jícími Čechy, Slováky, Slovinci, Chorvaty a Srby ba i Poláky, aby ustal ve svém řádění proti Ru- sku a napřed se o pravém stavu věcí v Kyšiněvě přesvědčil! To pomohlo, zejmena když zdejší če- ská žurnalistika Hearstovi dala nepokrytě na jevo, že si to těch as 300.000 slovanských voličů napřed dobře rozmyslí, než dají své hlasy člo- věku, který by úřad presidenta proměnil v rej- diště snah židovských a protislovanských ..
Hearst Rus Slovák Chorvat Srba Polák Rusko Chicago Examiner Americana San FranciseoExaminer Louisinjournal spojený stát Amerika Čechy NewYork journal
17 article
A časopisy Hearstovy rázem umlkly! Následek byl ten, že Michael Davitt byl poslán do Kyši- něva. Dnes jsou to hlavně opět tytéž časopisy. které Japonsku straní a nechaly tolik ruských lodí již potopiti, že ani se všemi obchodními lodmi jich není tolik na světě. Vlivem Slovanů ameriekých docíleno alespoň tolik, že občasv časopisech těch se objeví článek, pravý stav věcí vyličující. A vezme-li se ještě v úvahu, ž dnes je již asi president Roosevelt (jenž se bude ucházeti o znovuzvolení na lístku republikán- ském) dobře zpraven o smýšlení proti Hearstovi mezi zdejšími Slovany, pak pochopite, jaký vliv má praktický panslavismus v Americe v zájmu Ruska. President Roosevelt dobře vi, že hlasy Slovanů amerických jsou převážnou většinou demokratické a že získá-li asi 100.000 hlasů slovanských demokratů, že je to dvojnásobná ztráta pro demokrata Hearsta a to že něco po- My, Slované američti, ač je nás zde as na
Hearstův Michael Davitt Roosevelt Hearst Slovan Kyša Japonsko Amerika Rusko Slovan
18 article
2,475.000 (1,000.000 Poláků, 1/4 mill. Čechů, 12 millionu Slováků, 475.000 Chorvatů, Slo- vinců, Srbů a Bulharů), do nedávna jsme mnoho neznačili. Od toho času však, co většinou ruku v ruce postupujeme v politice a vespolek se pod- porujeme, poměry se lepší. Dnes na příkladv Chicagu Čechové, Slováci, Slovinci, Chorvaté a Srbové, tvoříme takřka jeden veliký celek ná- rodní i společenský. Ač každá jednotlivá národní větev kráčí ku předu svou zvláštní cestou, máme před sebou jeden cíl a při každé příležitosti jako celek před veřejnost vystupujeme. V Clevelandu zdárně prospívá „Slovanské sdruže ní“ , v Allegheny, New-Yorku a St. Louisu se tvoří. v St. Louisu bude letos při přiležitosti světové výstavy sjezd všech slovanských národů v Ame- rice atd. — pokračujeme tedy, co se týče sle- dování myšlenky všeslovanské. Jen aby ale také Rusko v budoucnosti více se zajímalo o ostatní Slovanstvo, než činilo dosud. Možná, že bylo nutno tlačit se na daleký východ, ale nyní by byl čas, aby spočinulo oko Ruska na o mnoho bliž- ších a s ním sympatisujících Slovanech evrop- skýchl E. B. čítál
Polák Čecho Slovák Chorvat Srba Bulhar Slovan E B Chicago Cleveland Allegheny NewYork St . Louis Rusko St
19 article Tolegramy.
Tolegramy. Z francouzského loďstva. Z Alžíru, 8. března. (C.-B.) Když křižák »d'Assas«, plující do východní Asie, minul vjezd do přístavu, vybuchl kotel. 4 muži byli těžce raněni. »D'Assas« musil opět zakotviti. Později křižák »d'Assas« provázen čtyřmi torpédoborci mohl opět vyplouti na moře za eilem svým — na dálný Východ. Japonská půjčka. Z Nového Yorku, 8. března. (C.-B.) Dle depeše z Tokia ze včerejška proslýchá se tam, že Japonsko uvažuje, je-li třeba učiniti ihned teď půjčku v Americe a Evropě. Ač mnozí stát- nici a finančníci vyslovují se proti tomuto opa- tření, protože Japonsko může skončiti válku bez půjčky, pokládá se přece lepším uzavříti půjčku nyní, než pokusiti se o to v nějaké příští krisi, kdyby snad peněz naléhavě bylo potřebí. (Viz o tom i úvahu, výše položenou. Pozn. red.) Zřízení prvního ruského lazaretu v Charbině. Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva.) Dnešního dne přibyl do Charbina první lazaret za vedení dra. Künasta, jenž odjel dále do Petrohradu. Lazaret umístěn byl v budově školní, se které vlaje veliký bílý prapor s červeným křížem. Celkem pořízeno 500 lůžek opatřených prostě, ale velmi čistě. Operační sál se zařizuje. K obsluze lazaretu tohoto přibylo 80 členů »Čer veného kříže« mezi nimi 42 dámy. Patnáct válečných zpravodajů stačí Japonsku. Z Londýna, 9. března. (Zvl. telegr.) Ze čtyřiceti šesti zpravodajů většinou angli- ckých a amerických listů včerejším rozhodnutím japonské vlády připuštěno jich bude do hlav- ního stanu japonského — patnáct. Zpráva tato vzbudila mezi nimi značné rozhořčení. Ně- kteří se rozhodli opustiti ihned Nagasaki a žá- dati za připuštění do stanu — ruského. Japonei vybrali si devět anglických zpravodajů, pět ame- rických a jednoho italského.
Assas Künast Alžír Asie dálný východ Nový York Tokio Japonsko Amerika Evropa Petrohrad Londýn Nagasaki D ' Assas
20 article
Jak soudí Číňané o Chunchuzích. Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva »Nár. Listůs.) Zdejší čínský vyslanec interviewován byl spolupracovníkem listu »Globe«, co soudío chunchuzích. Týž odpověděl, že je to zl metla Číny a spřež, jaké není rovno. Při lou- pežích nesmírně odvážní, zmizí, jakmile se vj- sko ukáže. O nějakém větším hnutí nemůže býti ani řeči. Je pochopitelno, že snaží se vy- užitkovati příležitosti k loupení, jaké se jim při nynějším stavu naskytují. Odvrácená železniční katastrola. Z Čeljabinska, 9. března. (Zvl. zpráva »Nár. L.«). Sibiřský expresní vlak čís. 2. byl dne 7. března o 2. hod. odpolední na trati 9 verst od stanice Uršumka dvěma hochy, kteří dávali výstražná znamení, zadržen. Když vlak zastaven, zjištěno, že skutečně hoši zachránili jej před nevyhnutelnou katastrofou. Bylať jedna kolejnice zůmyslně vytržena a místo sněhem zaházeno. Hoši jsou děti železničního hlídače a při odhazování sněhu z kolejí šťastnou náho- dou na osudné místo přišli. Cestující uspořá dali ihned mezi sebou pro mladé ochráne sbírku a krom toho bude správa dráhy dožá dána, aby se jim dostalo značnější peněžite odměny. Pět Korejců tlumočníky v ruském vojsku. Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva.) P Korejců, kteří navštěvovali v Petrohradě jedno učiliště jazykům a ruské řeči úplně jsou mocni, vstoupilo do ruského vojska, kde budou obsta- rávati úkol tlumočníků.
Číňan Korejec Petrohrad Čína Čeljabinsk Uršumek Glob
21 article
Definitivní válečný plán Kuropalkinův. Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. telegram.) V důstojnických kruzích se tvrdí, že do 17. t. m. bude v Mandžursku 217.000 mužů, s ni- miž Kuropatkin obsadí řeku Jalu, jež stane se bitevní čarou. Rozhodl prý se nechati Japonce dojíti až k Jalu a tam je očekávati. Generál Stösel postaví se s armádou svou na polo- ostrově Liantunském až k Port Arturu podél dráhy. Zurnalista Cowens vypovězen z Tjencina. Z Londýna, 9. března. Redaktor »China Times« Cowons, o jehož proti Rusku namí- řených článcích přinesli jsme před časem zprávu, dostal se před čestný soud, kde žalován byl pro pokus porušení světového míru. Byl uznán vinným a sděleno mu, že na bojiště připu- štěn nebude a že musí do 48 hodin opustiti Tjencin, kde až dosud meškal. Moskevský zdravolní sbor na bojiště. Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L .«) Měsťský zdravotní sbor moskevský odjel dnes na bojiště. Bude miti své stanoviště ve vsi Spasském, odkud vysilány budou ambulance na různá místa bojiště.
Japonec Stösel Artur Spasský Petrohrad Jal Londýn Rusko Moskva
22 article
Kuropatkin do Moskvy- Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L.«) Velici generál ruského vojska v Mandžursku A. N. Kuropatkin přibude do Moskvy dne 13. března. Chystají se mu zde veliké ovace. Vlak vyjel z kolejí. Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L.«) Dne 5. hřezna vyjel va trati Moskva- Petrohrad nákladní vojenský vlak č. 201, vezoucf vesměs potraviny na bojiště, 26 verst od Moskvy z ko- lejí. Dvacet vagonů bylo úplně rozbito, stroj- vůdce se zabil. Příčinou katastrofy bylo povo- lení koleje. Po několika hodinách doprava opětně zahájena. Ruští námořníci na Ceylonu. Z Petrohradu, 9. března. (Úfadní zpráva.) Telegram ruského místokonsula v Columbu na ostrově Ceylonu ze dne 7. t. m. sděluje, že důstojníci a 362 námořníků »Varjaga«, kteř přibyli tam s anglickým parníkem » Amfitrite«, dobře přijati byli. Velitel »Amfitrite« dal kapi- tánu Stepanovu doporučující list na anglického guvernéra ceylonského. Následkem rozkazu, tam došlého, byli důstojníci a mužstvo dopraveni včera na palubu lodi rusko-východossijské spo- lečnosti plavební »Malaga«, kdež byli přijati radostným provoláváním. »Malaga« odplula dne 8. t. m. do Oděsy.
A N Kuropatkin Varjag Stepanov Moskva Petrohrad Ceylon
23 article Balkán.
Balkán. Telegramy. Z Cařihradu, 9. břozna. (Zvl. telgr.) P řes mírumilovné ujišťování Bulhar- ska Turecko pokračuje ve zbro- jení svém ještě u větší míře. Dráha soluňsko-cařihradská byla vyzvána, aby uchystala co nejvíce vozů a rozmnožila personál. Denně zasílá se množství mauserovek nového systému do Makedonie. Turecké ministerstvo námořní vyvíjí znovu činnosť, takže ve 4 týdnech budou 4 obrněnci přichystáni k odplutí. Z Cařihradu, 8. března. (C.- B.) Odpor sultánův proti požadavkům Ruska a Rakouska v příčině reorganisace četnictva zdá se ochabo- vati a povolí časem as, jako bylo při vyjedná- vání o mirzstegském programu reformním. Jako tehdy, budou asi také teď požadavky ty, třeb s formálními výhradami, přípustny.
Bulhar Balkán Cařihrad Turecko Makedonie Rusko Rakousko
24 article Uherská krise.
Uherská krise. Uherská zněmovna. Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Dnešní schůze uherské sněmovny poslanecké zahájena za přítomnosti veli- kého počtu poslanců a před galeriemi přeplněnými Když se ve sněmovně objevil hr. Khuen-Héderváry byl se strany vládní uvítán přátelskými pozdravy, na něž ze středu košutovců voláno ironicky „eljen!“ Schválení protokolu minulé schůze odbyto dnes cel- kem hladce, takže ministerský předseda h. Tisza do- stal se záhy ke slovu, aby odůvodnil v řeči, trvající celou hodinu, svůj návrh na zostření jednacího řádu Výklad Tiszův provázen na pravici častou pochvalou, na levici hlučným odporem. Hned, když Tisza povstal, aky započal svou řeč, zvolal posl. Huszar: Vyslech- něme katovskou práci! Hr. Karolyi volá na posl. Hrszara: Ven s ním! Jiný hlas na pravici: To mluvil ztřeštěný lékárník. Konečně předseda Perczel zjednal hr. Tiszovi klid a ten se ujímá slova.
Khuen Héderváry Tisza Karolyi Pešť Hradec uherský sněmovna Perczel
25 article
Hr. Tisza: Prvé než přikročím k odůvodnění svého návrhu, dovoluji si sněmovně oznámiti, že dle jednacího řádu odvoláme všechny předlohy, jakmile sněmovna rozhodne, že projedná můj návrh. Na- cházíme se v nebezpečí, že i takové předlohy, které dle ústavy měly býti již dávno vyřízeny a jichž vy- řízení domáhali se téměř všichni řečníci, zůstanou ne- vyřízeny. Posl. Simony: Je to liberální názor? Hr. Tisza: Liberální názor i jednání. Posl. Buzat: To je hanba liberalismu Hr. Tisza: Každý člen je liberální, který smě- řuje k překažení takového anarchistického stavu, ta- kového zneužívání liberálních institucí, poněvadž an- archistický stav nadhání vodu na mlýn nepřátel svo- body. Proto, že jde o výjimečná opatření, měl jsem za nutné návrh sestaviti tak, aby byl rozdíl mezi oka- mžitou polřebou a definitivní úpravou, která jest tak nezbytna, a aby byly i v tom smyslu podány zá- ruky a zjednalo se uklidnění Posl. Kaas: Jednací řád jest záruka.
Posl Simon Kaas Hradec Tisza
26 article
Posl. Kecskemety: V Průmyslové bance pře- vzal jste také záruky. (Veliký hluk ve sněmovně.) Hr. Tisza: Jeden z poslanců zmínil se o Prů- myslové bance. (Lomoz na levici.) Má 10- až 12letá poctivá činnost v Průmyslové bance vynesla mně jen škodu, do které tu ostalně nikomu nic není. Bance má činnost přinesla neznačný zisk, v celku pak ne- vyzískala mnoho aní banka, ani akcionáři. Někteři lidé, jichž jednání nechci charakterisovati, o nichž si však každý slušný člověk utvoří sám své mínění, zasypali mne žalobami a podezíráním. Proti těmto žalobám a podezřením vždy jsem vystoupil veřejně a poctivě, jako proti podezřívačům Posl. Poszgay: Vystupte proli mně! IIr. Karolyi: Ministerský předseda nevystoup přece proti člověku, jako je Poszgay. Posl. Kubinyi: Chovejte se slušně Hr. Tisza: Co se týče revise jednacího řádu poskytnu záruky, že svoboda slova nebude omezo- vána. Velkým, principiálním rozpravám nebude se překážeti. Podrobný výklad o úpravě jednacího řádu nemůže podati, poněvadž je to práce příliš obsáhlá. (Hlas: Revise slouží jen zájmům rakouským !) Řečník nemíní, že jeho návrh bude přijat jednohlasně, a že nový jednací řád vzejde z dohody všech stran. Avšak předloží toto dílo sněmovnímu výboru, v němž jsou zastoupeny všechny strany. Bar. Kaas: Chcete zahájiti nový tiszovský režím Hr. Tisza: Jednací řád nesmí býti na žádný způsob nástrojem, jímž by se dala ochromiti parla- mentní činnost, neboť to by vedlo k bankrotu par- lamentarismu. Hr. Alad. Zichy: Liberalismus stojí na pokraji bankrolu.
Posl Hlas Zich Hradec Kecskemet Tisza
27 article
Hr. Tisza: Kdyby byl porušen duch parlamen- tarismu, nebylo by to nikde tak nebezpečno, jako v Uhrách. Před vnějším nepřítelem musí býti Uhry zabezpečený, nejhorší však jsou nepřátelé vnitřní, kteří podkopávají ústavnost, ústavu činí směšnoua své otcovražedné ruce nejohavnějším způsobem vzta- hují na nejsvětější statky národa. (Hlučná pochvala na pravici.) Rečník pak končí: Pokolení před námi zachránila uherskou ústavu za těžkých krisí a obklo- pila ji ochrannými náspy, jakých národ neměl po čtyři sta let. Byla by hanba, kdybychom to, co naši otcové dobyli svou krví, nechali nyní v době míru se rozpadnouti. (Hlučná pochvala na pravici.) Po řeči Tiszově nastala přestávka. Když schůze opět zahájena, přistoupilo se k hlasování, má-li se návrh ministerského předsedy na změnu jednacího řádu zařaditi na jednací pořad zejtřejší schůze. Ila- suje se na žádost levice dle jmén. Mezi hlasováním předseda zpozoroval, že hlasy kladné se nezapisují, následkem čehož hlasování jest neplatné a schůze se musí přerušiti. Po přeslávce předseda sděluje, že byly už případy, že za neplatné prohlášeně hlasování ihned se opakovalo. Ale vzhledem k náladě, panující ve sněmovně a vzhledem k tomu, že četní poslanci, kteří již odhlasovali, odešli, navrhuje, aby se nové hlaso- vání dle jmen vykonalo až zejtra. Návrh předsedův schválen a schůz skončena o 11/2 hod. odpol. Na pořadu zejtřejšího jednání nachází se jmenovité hla- sování o návrhu Tiszově a vylosování inkompati- bilního soudu ve věci posl. Th. Wolfnera.
Uher Hradec Uhry Ilo Tisza
28 article
Liherální strana se drobí. Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Poslanci br. Deserofiy a Jul. Györffy oznámili, že vystupují z liberální strany. Košulovci pro nejiužší odpor. Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Košutovci usnesli se ve večerní schůzi na nejtužším odporu proli návrhu ministerského předsedy. Zvolen výbo pro aranžování debat a usnešeno pořádati schůze po celých Uhrách.
Jula Pešť Uhry
29 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Z kluhu svobodomyslných lidových poslaneů českých. Z Vídně, 9. března. Klub konal schůzi za předsednictví dra. Pacáka. Přečten byl přípis ruského velevyslance hr. Kapnista, klubu svěděleí a vyslovujíeí dík za projevy sympatie. (Sdělu- jeme obsah jeho na jiném místě.) Spolu vy- slovil předseda posl. dru. Štlenému dik za jeho úspěšné dnešní vystoupení. Potom pojednáno o postupu českého výboru živnostenského při jednání o podomním obchodě. Schváleno dále, aby podán byl společně s agrárními poslanei návrh v příčině nouze, nastalé po pohromách živelních. Pak usneseny různé taktické kroky pro příští schůzi. Protest slovanských studentů vídeňských. Z Vídně, 9. března. Čeští, slováčtí, chor- vatští, srbští, polští, bulharští a ruští posluchači vysokých škol vídeňských uveřejňují tento pro- test: „Za příčinou událostí pražských J. M. rektor dvor. rada Etscherich uznal za naprostou nezbytnost uleviti svému srdci cituplným pro- jevem. J. M. učinil tak způsobem, který uraziti musil co nejhlouběji veškery studenty slovan- ské. Nechceme posuzovat jeho ne právě vybraný útok na jednu národnost slovanskou. Najdou se povolané osoby, které vyloží stanovisko J. M.
Pacák Vídeň Kapnista
30 article
rektora, jaké on, rektor rakouské university, zaujal ve strannické otázce čistě národní. (Tito mužové nalezli se dnes v parlamentě: dr. Herol a dr. Šílený. Pozn. zprav.) Zůstavujeme také vkusu J. M., že uznal nezbytným, v takovém po- stavení a takovým způsobem ucházet se o přízeň německého studentstva. Viděli jsme, s jakým úspěchem. Slovanšti studenti musí protestovati proti tomu, aby J. M. jako rektor videňské uni- versity, na kterou mají všichni národové Rakou- ska dle jednohlasného prohlášení vlády právo stejné, pominul veškeru objektivnost, kterouv úřadě svém zachovávat povinen jest, že jako mluvčí německého studentstva barvy nejnárod- nější vystoupil a že způsobem naprosto zby- tečným postavil se proti velkému počtu slovan- ských posluchačů. Tím J. M. ociťuje se v nebez- pečí, že vzbuzuje zdání, jakoby takovým pro- jevem, krajně strannickým, chtěl jen zostřovati poměry na vídeňské universitě a potom ovšem vyličovati slovanské studenty jako rušitele po- ko je. V tomto přesvědčení, jež upevňuje ještě faktum, že dnes dal z přílišné opatrnosti ukliditi všechny plakáty slovanských barev, kdežto německé plakáty zůstaly, jako věrný důkaz ob- jektivity. Protestujeme proti strannickému po- stupu tomu a prohlašujeme: dokud vláda o uspo- kojení kulturních potřeb jednotlivých slovan- ských národů zřízením národních vysokých škol nepostará se způsobem náležitým, budeme při každé příležitosti se zvláštním důrazem na to nalehat, aby kompetentní úřady, zvláště rektorát videňské university, nakládaly s námi stejně rovně jako s německými kollegy a aby vyhradily nám všechna práva, kterých požívají německé svazy. Výkonný výbor slovanského stu- dentstva ve Vídni. Tento protest bude zejtra odevzdán rektoru a přeďsedům všech klubů slovanských na říšské radě.
Herol doktor šílený Vídeň
31 article
Rusko a slovanští zástnpci. Z Vídně, 9. března. Předsedy klubu po- slanců českých došel včera tento přípis: Vele- etěný pane! Měl jsem česť přijati včera Vás list, ve kterém mně jménem českého klubu vyslovujete sympatie pro Rusko a přání ke zdaru jeho zbraní na dálném Východě. Neopo- menu zpraviti carskou vládu o tomto projevu sdílnosti a spěchám prositi Vás zatím, abyste vyslovil českému klubu jménem mé otčiny upřímné díky za projevené pocity. Přijměte velectěný pane ujištění o plné úctě a takéže oddanosti. Carský velevyslanec hr. Kapnist. Z Vídně, 9. března. Ruskému velevyslanci hr. Kapnistovi zaslán byl tento přípis: »Zá- stupeové chorvatského a slovinského lidu na říšské radě, spojení ve klub Slovenskou Svezu, vyslovují ruskému národu upřímné sympatiea zároveň vroucí přání, aby boží požehnání pro- vázelo ruské zbraně v boji za křesťanskou civilisaci, moc a váhu Slovanstva. Ve Vídni, 9. března. Šusteršič, P loy. Tolikéž poslanci klubu Slovinců pokroko- vých zaslali hr. Kapnistovi přípis, ve kterém
Vele Kapnist Rusko Vídeň klub Slovinec