1
masthead
10. března 1904.
5
article
* Ze spolačenstva mistrů pekařských v Praze.
Dnes o 4. hod. odp. důležitá schůze výboru. Schůzka
»na Košiku« odpadá.
Bratrstvo řemeslníků a živnostníků v Praze
koná v pondělí dne 14. března o 8. hod. večerní v
místnostech spolkových v hostinci »u tří pivoněk«
v Jirchářích členskou schůzi k sestavení nové kandi-
dětní listiny výboru ku příští valné hromadě.
* Debatní večírek. Dnes ve čtvrtek jest čtvrtý
debalní večírek Řemeslnicko živnostenské besedy
Praze. Zahájen bude přednáškou »O důležitosti
odborného vzdělání« v místnostech besedy, číslo
p. 329I.
Hromada pomocnická při společenstvu modistů
a modistek v Praze. Jelikož se ku prvé valné hro-
madě na den 6. března svolané potřebný počet
členů nesešel, koná se druhá dne 13. březnao
9. hod. dopolední za každého počtu členů v Řeme-
slnické besedě.
Praha
Řout
řemeslnický živnostenský beseda Praga
6
article
* Pp. členové měsť. společenstva výčepníků
Praze stále si stěžují, že některé okresní nemocen-
ské poklady vymáhají ještě jednou vyplacení pří-
spěvků za náměstky, kteří u nemocenské pokladný
při měšť. společenstvu výčepníků v Praze přihlášeni
jsou a za které tam již příspěvky zaplatili. Jelikož
opětné vymáhání příspěvků těchto není oprávněno
a jelikož náměstkové u okresních nemocenských
pokladen přihlášení býli nemusí, upozorňují se tímto
páni hostinští, by platební listy okresních nemocen-
ských pokladen nepřijímali a informace v příčině
dalšího postupu zjednali si buď u obchodní a úřad-
nické nemocenské pokladny v Praze, Václavsko
náměstí, čís. 47 neb u všeobecné nemocenské po-
kladny v Praze, v Jámě, čís. 1, aneb konečněu
společenstevní nemocenské pokladny, kde tyto ochotně
jim se sdělí.
Stávky.
Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Vyjednávání k zame-
zoní stávky krejčovských pomocníků zů-
stalo bezvýsledné. Tito budou míti v neděli schůzi
v níž bude snad stávka usnesena. — Stávkující zá-
mečníčtí pomocníci vedli rovněž bezvýsledné
vyjednávání se zaměstnavateli o ukončení stávky. —
Stávka obuvníků a malířů pokojů trvá
dále Poněvadž 68 mistrů malířských požadavky 300
dělníků povolilo, bude stávka nepochybně skončena.
Praha
Václavsko náměstí
Pešť
8
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Slavnosti.
Všestudentská slavnost. Dnes koná se
důležitá schůze redakčního odboru v 8 hod. večer
v místnostech Karolína I. Zvláštní pozvání se ne-
posllají.
Schůze.
Dne 10. března: Akademikové smí
chovští zahajujíce opět řadu jourfixů pro členy
pořádaji v 8 hod. večer přednášku »Studentstvo
z. 1848« v místnostech kavárny su Holubů«.
Zábavy.
Družstvo pro zřízení tělocvičny
»Sokolu« v Menším městě pražském po-
řádá v neděli dne 20. března v 8 hod. večer v tělo-
cvičně pod Nebozízkem josefskou zábavu. Vstupné
za osobu 60 hal., v předprodeji 50 hal.; předprodej
u br. Nepomuckého, Švába v Praze — IIl.
Z Umělecké besedy. Schůze výboru lite-
rárního odboru koná se dnes ve čtvrtek o 1/28. hod.
več. v čítárně. Odbor výtvarný koná taktéž dnes ve
čtvrtek o 1/28. hod. večerní obvyklou schůzi ve
sborovně,
Nepomucký
Šváb
Praha
Sokol
9
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Japonsko ve finančních rozpacích.
Co se za půl pátě neděle na Dálném Vý
chodě událo, je pouze předehra války, jež se
má rozvinouti teprve na souši, neboť v pozem-
ním vojsku tkví pravá síla Rusů. Zatím ale se
zdá, jakoby Japonci pozbývali kuráže. Co chvály
jsme se načtli o jejich vojenské organisaci.
o rychlosti, s jakou jsou s to provésti mobilisacil
Čítali jsme dokonce, že japonské armádě v té
příčině žádná se nevyrovná, ani německá. A hle,
po měsíci japonská mobilisace ještě ani nepo-
kročila, neřku, aby byla provedena! Zatím
každý den japonského otálení je velikým ziskem
pro Rusko, jež soustředilo již naproti Japonsku
armádu 400.000 m., sílu to, proti které Japonci
nebudou se moci hnouti.
Neposlední příčinou pozvolné mobilisace
japonské jsou finanční nesnáze, jež se mu příliš
záhy dostavily. Již v prvých nedělích války pře-
lívají tam staré stříbro na peníze, prostředek to,
ke kterému stát sahá vždy teprve, až všecko po-
praskalo. Dva státníci vypravili se do Angliea
Ameriky hledat půjčku. Válečných fondů Japon-
sko nemá. Vše, co získalo vítěznou válkou s Čí-
nou, Japonsko vydalo na loďstvo, chtějíc napo-
dobit Anglii, jež proto slyne nepřemožitelností.
že má nejsilnější loďstvo. Japonci počítali: poří-
díme si loďstvo silnější ruského a vítězství nad
ním bude naše. Leč ukázalo se, že v tom se pře-
počítali.
Rus
Japonec
Japonsko
Rusko
Angliea Amerika
Anglie
Japon
10
article
Válečná kontribuce, kterou Čína zaplatila
Japonsku, obnášela 372 millionů jenů (jeno
něco méně než rubl). Všecky tyto peníze Ja-
ponsko obrátilo na zvelebení svého válečného
loďstva. Nad to r. 1896 ještě věnovalo k tomu
účelu 2261/2 mill. jenů. Kromě toho 98 mill. jenů
bylo vydáno na nové armádní sbory a na opev-
nění břehů a 43 milliony na rozvinutí želez-
ničné sítě.
To všecko Japonsko věnovalo na zbrojení
v jediném roce 18961 Avšak ani na té ohromné
sumě 739 mill. jenů nepřestalo a následujícího
roku znova určilo 66 mill. jenů mimo rozpočet
na zbrojení, a to na 8 let napřed. Ale již r. 1899
žádalo od parlamentu nových 50 mill. jenů, jež
vydalo do posledního haléře do konce r. 1903,
kdy začalo hroziti Rusku.
Na tyto ohromné sumy Japonsko dělalo
dluh za dluhem, a tak jeho státní dluh vzrosu
od r. 1895—1903 na 264 mill. jenů. Následkem
toho všeho bylo zvýšení dani ze 75 mill. jenů
na 174 mill. jenů.
Tím způsobem Japonsko všecky svojefi-
nanční prostředky vyčerpalo a nemá do války
jiných peněz kromě fiktivných 7 mill. jenů, jež
zbyly z loňského rozpočtu. Protáhne-li se válka
5—6 měsíců, Japonsko bude musit uzavřit
půjčku 150—500 mill. jenů. Zavede-li vláda
nucený kurs papírových peněz, ziská tím 200
mill. jenů pro vnitřní obrat a 50—60 mill. jenů
zl. na válku. S pomocí japonských bank, jichž
jest 2500, s kapitálem 350 mill. jenů, vláda
může uzavříti vnitřní půjčku na 200—300 mill.
jenů a obdržeti ve zlatě 25—30 mill. jenů. Ale
vše to je kapka v moři, a jestliže se válka pro-
táhne a nedá-li peněz ani Anglie ani Amerika,
Japonsko bude nuceno vzit půjčku kdekoli za
lichvářské úroky. K porážkám na bojíšti připosí
se pak finanění ruina, z které se nikdy nevzpa
matuje.
Čína
Japonsko
Rusko
Anglie
Amerika
11
article
Japonská ohyba na Korei.
„Novoje Vremja“ píše: Japonsko dopustil
se hrubé diplomatické chyby, že porušilo neutra-
litu Korey. Kdyby se bylo omezilo na operace
na moři a v Mandžurii (zůstavujeme stranou stra-
tegickou otázku o možnosti takové kampaně)
válka protáhla by se na příliš dlouhé lokte. Nyn
ale, davši nám právo jítpo Korei až
do Fuzanu, Japonsko rozvázalo
ruce našim vojevůdeů m.
Japonsko se ospravedlňuje.
Vláda japonská vydala, jak Korrespondenění
kancelář z Tokia telegrafuje, odpověď na okruž-
ník zahraničného ministra ruského, kterým Ja-
ponsko obviněno bylo z porušení mezinárodního
práva.
Japonská vláda přisvědčuje, že j aponske
vojsko přistálo na Korei před vy-
povězením války, avšak v té době ve
skutečnosti již panoval mezi Japonskem a Ru-
skem stav válečný. (Tak?) Bezpečnosť neodvis-
losti Korey a neporušitelnosti jejího území, jež
vedly k vypuknutí války, a poslání vojska na
ohrožené území bylo Japonsku nejen právema
potřebou, nýbrž stalo se s výslovným souhlasem
korejské vlády. (Dodatečně, když Japonci vpadli
do Seulu a nasadili korejské vládě nůž na krk.)
Korrespondenění kancelář
Japonec
Japonsko
Korea
Tokio
Seul
Novoj Vremja
12
article
Ale je rozdil mezi posláním japon. vojska na Ko-
reu a velkých vojsk ruských do Mandžurie, jež se
stalo bez svolení vlády čínské, mezitím, co se
mezi ruskou a japonskou vládou ještě pokojně
vyjednávalo. Tvrzení, že japonská vláda kladla
překážky zasílání telegramů po dánském kablu,
je nepravdivě. K útoku na dvě válečné ruské
lodi v Čemulpu dlužno podotknouti, že tehdy
již byla válka mezi Japonskem a Ruskem. Tvr-
zení, že japonský vyslanec v Seulu prohlásil cí-
saři korejskému, že Korea bude od nynějško
pod správou japonskou, a že bude jeho palác
japonským vojskem obsazen, nepodrobí-li se, ja-
ponská vláda odmítá a za nepravdu prohlašuje,
že vyzvala ruského vyslance v Seulu, aby Koreu
opustil. Dne 10. února francouzský vyslanee
odebral se k japonskému a jemu nejprve ústně,
potom pak i písemně oznámil, že ruský vyslanee
si přeje Koreu opustit. Francouzský vyslanee
chtěl slyšet o tom mínění vyslance japonského.
Tento odpověděl, že japonské vojsko dá ru-
skému vyslanci plnou ochranu, hodlá-li Koreu
opustiti. Ruský vyslanec tedy dne 12. února od-
cestoval dobrovolně a vojenský průvod šel s nim
až do Čemulpa. Ruský konsul ve Fuzanu se
trval na svém místě až do 23. února. Když ko
nečně obdržel potřebné instrukce, tamní japon-
ský učinil vše, co mohl, aby mu odcesto
vání usnadníl. Mohl dokonce odcestovati do Šan
chaje přes Japonsko a to v největším pohodlí.
Válka rusko-japonská a Slované v severni
Korea
Šan
Slovan
ko
Čemulp
Japonsko
Rusko
Seul
Korea
13
article
Americe.
Chicago, 22. února 1904
(Původní dopis „Národních Listů“.)
Jak ze zpráv, z Prahy došlých o rozčileni
Pražanů proti Američanům seznávám, máte v Če-
chách týž pocit vůči nájezdům amerických listo
proti Rusku, jakomy Čechové američtí
Jen že v Čechách hrot hořkosti obrácen je proti
americkému lidu, kdežto my, znajíce vše z bliz-
kosti, cítíme hořkost výhradně jen proti tak zva-
nému „žlutému“ tisku, jinými slovy, zdej-
šímu židovsko-anglickému tisku, po sensacích
prahnoucímu, jemuž neni na světě nic tak vzne-
šeného, aby to svou jedovatou slinou nepo-
kálel, jedná-li se o vzrušení mass lidu. Lid ame-
rický sám nekloní se dosud na tu, ani na onu
stranu, ale spíše přeje Rusku. Proto byla ne-
libost, vůči Američanům v Praze vyslovená, před-
časnou. A kdyby i něco pravdy na tom bylo, že
by Amerika sympatisovala s Japonci, mělo by
býti v Praze roztrpčení vůči Americe obráceno
pouze proti některým národnostem, jež jsou Ru-
sku nepřátelskými, ale nikdy nemůže týkati se
nás amerických Čechů, kteří slavnostn
prohlašujeme, že za jedno jsme
sbratřími v Evropě.
My Čechové američtí jsme na stráži a ko-
náme svou povinnost v nynější kritické pro Slo-
vanstvo době poctivě. Nemine dne, aby v tom
či onom anglicky psaném časopisu, stranícím
Američan
Čecho
Amerika
Chicago
Praha
Rusko
Čechy
Evropa
14
article
Japonsku, neobjevily se články, psané na-
šimi krajany, v nichž je poukazováno na
nesprávnost bouření proti Rusku
a Rusko v pravém světle líčeno. A nejen to,
president Roosevelt dostává denně do-
pisy od našich krajanů, v nichž je poukazováno,
jak nevděčné by byly Spojené státy proti svému
stoletému spojenci Rusku, kdyby snad Spojené
staty měly pomoci vytahovat Anglii kaštanyz
ohně. A abyste měli správné ponětí o situnci
zdejší, podotýkám, že velice závažné hlasy se
objevují v těch nejdůležitějších časo-
pisech protitaženiSpojených států
s Anglií za jeden provaz a že tedy je dnes
vůbec ještě pochybno, zda Spojené státy hnou
prstem, kdyby snad Anglie s Ruskem dostala
se do křížku a tím spíše, kdyby snad i Francie
na Anglii se obořila. Mezi jinými důležitými
osobnostmi ozval se i Michael Davitt,
známý irský patriot, bývalý člen anglického par-
lamentu, jehož slova jsou pro zdejší Irčany (kteř
takřka celou politiku drží ve Spojených státech
ve svých rukou) evangeliem a ve velice pozoru-
hodném článku ve včerejším „Chicago-
American“ (nejrozšířenějším časopisuv
Americe) varuje a napomíná Ameriku, aby
nezapomněla na služby, Ruskem j
prokázané a líčí možné smutné ná-
sledky, které přátelství s Anglii
Spojené státy by mohly potkati.
Roosevelt
Michael Davitt
Irčan
Japonsko
Rusko
spojený stát
Anglie
Chicago
Americana
Amerika
15
article
A jeho slova mají tím větší důležitost, že pan
Davitt se právě vrátil z Ruska, kam byl zmíně-
ným časopisem vyslán, aby vyšetřil události
Kyšiněvě.
A teď něco o tom „praktickém pansla-
vismu“. Rusku se zajisté ani ve snách o tom
nezdálo, že snad některé menší větve slovanské
by mohly hrát v jeho záležitosti velkou úlohu.
Říše, jako Rusko, která sahá mocnou rukou po
dalekých zemích, jako je Mandžurie a Korea.
kde ta by si myslila na to, že maličtí Čecháčkové
Slováci a Slovinci a Chorvaté, by jí někdy
mohli být dobrými. A je tomu tak. Nehledě ani
na poměry v Rakousko-Uhersku, my zde v Ame-
rice Rusku jsme dosti prospěli. Čechové, Slo-
váci, Slovinci, Chorvaté i Srbové zdejší, slovem
i písmem starají se, aby ty šípy, které židovská
žurnalistika proti Rusku pouští, byly odráženy
a ošklivost, kterou proti Rusku šíři, vylíčováním
s naší strany pravého stavu věcí, mezi Ameri-
čany půdy nenalézala. Uvádím jen jeden případ
Davitt
Slovák
Chorvat
Čecho
Srba
Rusko
Korea
RakouskoUhersko
ame
16
article
ze sta a sta jiných. Po událostech v Kyšiněvě
spustily zdejší časopisy, aby se židům zalíbily.
strašný řev proti Rusku. Zejmena časopisy kon-
gresníka Hearsta (New-York Journal, Chicago-
Examiner, Chicago-American, San Franciseo-
Examiner a Louisina-Journal), jenž křikem těchto
časopisů přivodil válku Spojených států se Špa-
nělskem, neznaly mezí ve zběsilosti proti Rusku.
A proč by také ne? Hearst dobře ví, že Rusů je
v Americe málo a tedy, že mu to na kapse ško-
diti nemůže a židé jej svými dopisy a přijíma-
nými pochvalnými resolucemi stále k většímu
řádění ponoukali. A to tím spíše činil, že chtěl
si tím pojistiti židovské hlasy v letošní president-
ské volbě, neboť není ani dost málo pochybnosti,
že bude demokratickou konvencí jmenován kan-
didátem presidentství. A najednou pan Hearst
začínal dostávat dopisy, podepsané vlivu požíva-
jícími Čechy, Slováky, Slovinci, Chorvaty a Srby
ba i Poláky, aby ustal ve svém řádění proti Ru-
sku a napřed se o pravém stavu věcí v Kyšiněvě
přesvědčil! To pomohlo, zejmena když zdejší če-
ská žurnalistika Hearstovi dala nepokrytě na
jevo, že si to těch as 300.000 slovanských voličů
napřed dobře rozmyslí, než dají své hlasy člo-
věku, který by úřad presidenta proměnil v rej-
diště snah židovských a protislovanských ..
Hearst
Rus
Slovák
Chorvat
Srba
Polák
Rusko
Chicago
Examiner
Americana
San FranciseoExaminer
Louisinjournal
spojený stát
Amerika
Čechy
NewYork journal
17
article
A časopisy Hearstovy rázem umlkly! Následek
byl ten, že Michael Davitt byl poslán do Kyši-
něva. Dnes jsou to hlavně opět tytéž časopisy.
které Japonsku straní a nechaly tolik ruských
lodí již potopiti, že ani se všemi obchodními
lodmi jich není tolik na světě. Vlivem Slovanů
ameriekých docíleno alespoň tolik, že občasv
časopisech těch se objeví článek, pravý stav
věcí vyličující. A vezme-li se ještě v úvahu, ž
dnes je již asi president Roosevelt (jenž se bude
ucházeti o znovuzvolení na lístku republikán-
ském) dobře zpraven o smýšlení proti Hearstovi
mezi zdejšími Slovany, pak pochopite, jaký vliv
má praktický panslavismus v Americe v zájmu
Ruska. President Roosevelt dobře vi, že hlasy
Slovanů amerických jsou převážnou většinou
demokratické a že získá-li asi 100.000 hlasů
slovanských demokratů, že je to dvojnásobná
ztráta pro demokrata Hearsta a to že něco po-
My, Slované američti, ač je nás zde as na
Hearstův
Michael Davitt
Roosevelt
Hearst
Slovan
Kyša
Japonsko
Amerika
Rusko
Slovan
18
article
2,475.000 (1,000.000 Poláků, 1/4 mill. Čechů,
12 millionu Slováků, 475.000 Chorvatů, Slo-
vinců, Srbů a Bulharů), do nedávna jsme mnoho
neznačili. Od toho času však, co většinou ruku
v ruce postupujeme v politice a vespolek se pod-
porujeme, poměry se lepší. Dnes na příkladv
Chicagu Čechové, Slováci, Slovinci, Chorvaté
a Srbové, tvoříme takřka jeden veliký celek ná-
rodní i společenský. Ač každá jednotlivá národní
větev kráčí ku předu svou zvláštní cestou, máme
před sebou jeden cíl a při každé příležitosti jako
celek před veřejnost vystupujeme. V Clevelandu
zdárně prospívá „Slovanské sdruže ní“ ,
v Allegheny, New-Yorku a St. Louisu se tvoří.
v St. Louisu bude letos při přiležitosti světové
výstavy sjezd všech slovanských národů v Ame-
rice atd. — pokračujeme tedy, co se týče sle-
dování myšlenky všeslovanské. Jen aby ale také
Rusko v budoucnosti více se zajímalo o ostatní
Slovanstvo, než činilo dosud. Možná, že bylo
nutno tlačit se na daleký východ, ale nyní by byl
čas, aby spočinulo oko Ruska na o mnoho bliž-
ších a s ním sympatisujících Slovanech evrop-
skýchl
E. B.
čítál
Polák
Čecho
Slovák
Chorvat
Srba
Bulhar
Slovan
E B
Chicago
Cleveland
Allegheny
NewYork
St . Louis
Rusko
St
19
article
Tolegramy.
Tolegramy.
Z francouzského loďstva.
Z Alžíru, 8. března. (C.-B.) Když křižák
»d'Assas«, plující do východní Asie, minul vjezd
do přístavu, vybuchl kotel. 4 muži byli těžce
raněni. »D'Assas« musil opět zakotviti.
Později křižák »d'Assas« provázen čtyřmi
torpédoborci mohl opět vyplouti na moře za
eilem svým — na dálný Východ.
Japonská půjčka.
Z Nového Yorku, 8. března. (C.-B.) Dle
depeše z Tokia ze včerejška proslýchá se tam,
že Japonsko uvažuje, je-li třeba učiniti ihned
teď půjčku v Americe a Evropě. Ač mnozí stát-
nici a finančníci vyslovují se proti tomuto opa-
tření, protože Japonsko může skončiti válku bez
půjčky, pokládá se přece lepším uzavříti půjčku
nyní, než pokusiti se o to v nějaké příští krisi,
kdyby snad peněz naléhavě bylo potřebí. (Viz
o tom i úvahu, výše položenou. Pozn. red.)
Zřízení prvního ruského lazaretu v Charbině.
Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva.)
Dnešního dne přibyl do Charbina první lazaret
za vedení dra. Künasta, jenž odjel dále do
Petrohradu. Lazaret umístěn byl v budově školní,
se které vlaje veliký bílý prapor s červeným
křížem. Celkem pořízeno 500 lůžek opatřených
prostě, ale velmi čistě. Operační sál se zařizuje.
K obsluze lazaretu tohoto přibylo 80 členů »Čer
veného kříže« mezi nimi 42 dámy.
Patnáct válečných zpravodajů stačí Japonsku.
Z Londýna, 9. března. (Zvl. telegr.) Ze
čtyřiceti šesti zpravodajů většinou angli-
ckých a amerických listů včerejším rozhodnutím
japonské vlády připuštěno jich bude do hlav-
ního stanu japonského — patnáct. Zpráva
tato vzbudila mezi nimi značné rozhořčení. Ně-
kteří se rozhodli opustiti ihned Nagasaki a žá-
dati za připuštění do stanu — ruského. Japonei
vybrali si devět anglických zpravodajů, pět ame-
rických a jednoho italského.
Assas
Künast
Alžír
Asie
dálný východ
Nový York
Tokio
Japonsko
Amerika
Evropa
Petrohrad
Londýn
Nagasaki
D ' Assas
20
article
Jak soudí Číňané o Chunchuzích.
Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva »Nár.
Listůs.) Zdejší čínský vyslanec interviewován
byl spolupracovníkem listu »Globe«, co soudío
chunchuzích. Týž odpověděl, že je to zl
metla Číny a spřež, jaké není rovno. Při lou-
pežích nesmírně odvážní, zmizí, jakmile se vj-
sko ukáže. O nějakém větším hnutí nemůže
býti ani řeči. Je pochopitelno, že snaží se vy-
užitkovati příležitosti k loupení, jaké se jim při
nynějším stavu naskytují.
Odvrácená železniční katastrola.
Z Čeljabinska, 9. března. (Zvl. zpráva
»Nár. L.«). Sibiřský expresní vlak čís. 2. byl
dne 7. března o 2. hod. odpolední na trati
9 verst od stanice Uršumka dvěma hochy, kteří
dávali výstražná znamení, zadržen. Když vlak
zastaven, zjištěno, že skutečně hoši zachránili
jej před nevyhnutelnou katastrofou. Bylať jedna
kolejnice zůmyslně vytržena a místo sněhem
zaházeno. Hoši jsou děti železničního hlídače
a při odhazování sněhu z kolejí šťastnou náho-
dou na osudné místo přišli. Cestující uspořá
dali ihned mezi sebou pro mladé ochráne
sbírku a krom toho bude správa dráhy dožá
dána, aby se jim dostalo značnější peněžite
odměny.
Pět Korejců tlumočníky v ruském vojsku.
Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. zpráva.) P
Korejců, kteří navštěvovali v Petrohradě jedno
učiliště jazykům a ruské řeči úplně jsou mocni,
vstoupilo do ruského vojska, kde budou obsta-
rávati úkol tlumočníků.
Číňan
Korejec
Petrohrad
Čína
Čeljabinsk
Uršumek
Glob
21
article
Definitivní válečný plán Kuropalkinův.
Z Petrohradu, 9. března. (Zvl. telegram.)
V důstojnických kruzích se tvrdí, že do 17. t.
m. bude v Mandžursku 217.000 mužů, s ni-
miž Kuropatkin obsadí řeku Jalu, jež stane se
bitevní čarou. Rozhodl prý se nechati Japonce
dojíti až k Jalu a tam je očekávati. Generál
Stösel postaví se s armádou svou na polo-
ostrově Liantunském až k Port Arturu podél
dráhy.
Zurnalista Cowens vypovězen z Tjencina.
Z Londýna, 9. března. Redaktor »China
Times« Cowons, o jehož proti Rusku namí-
řených článcích přinesli jsme před časem zprávu,
dostal se před čestný soud, kde žalován byl
pro pokus porušení světového míru. Byl uznán
vinným a sděleno mu, že na bojiště připu-
štěn nebude a že musí do 48 hodin opustiti
Tjencin, kde až dosud meškal.
Moskevský zdravolní sbor na bojiště.
Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L .«)
Měsťský zdravotní sbor moskevský odjel dnes
na bojiště. Bude miti své stanoviště ve vsi
Spasském, odkud vysilány budou ambulance na
různá místa bojiště.
Japonec
Stösel
Artur
Spasský
Petrohrad
Jal
Londýn
Rusko
Moskva
22
article
Kuropatkin do Moskvy-
Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L.«)
Velici generál ruského vojska v Mandžursku A.
N. Kuropatkin přibude do Moskvy dne 13.
března. Chystají se mu zde veliké ovace.
Vlak vyjel z kolejí.
Z Moskvy, 9. března. (Zvl. zpr. »N. L.«)
Dne 5. hřezna vyjel va trati Moskva- Petrohrad
nákladní vojenský vlak č. 201, vezoucf vesměs
potraviny na bojiště, 26 verst od Moskvy z ko-
lejí. Dvacet vagonů bylo úplně rozbito, stroj-
vůdce se zabil. Příčinou katastrofy bylo povo-
lení koleje. Po několika hodinách doprava opětně
zahájena.
Ruští námořníci na Ceylonu.
Z Petrohradu, 9. března. (Úfadní zpráva.)
Telegram ruského místokonsula v Columbu na
ostrově Ceylonu ze dne 7. t. m. sděluje, že
důstojníci a 362 námořníků »Varjaga«, kteř
přibyli tam s anglickým parníkem » Amfitrite«,
dobře přijati byli. Velitel »Amfitrite« dal kapi-
tánu Stepanovu doporučující list na anglického
guvernéra ceylonského. Následkem rozkazu, tam
došlého, byli důstojníci a mužstvo dopraveni
včera na palubu lodi rusko-východossijské spo-
lečnosti plavební »Malaga«, kdež byli přijati
radostným provoláváním. »Malaga« odplula dne
8. t. m. do Oděsy.
A N
Kuropatkin
Varjag
Stepanov
Moskva
Petrohrad
Ceylon
23
article
Balkán.
Balkán.
Telegramy.
Z Cařihradu, 9. břozna. (Zvl. telgr.) P řes
mírumilovné ujišťování Bulhar-
ska Turecko pokračuje ve zbro-
jení svém ještě u větší míře. Dráha
soluňsko-cařihradská byla vyzvána, aby uchystala
co nejvíce vozů a rozmnožila personál. Denně
zasílá se množství mauserovek nového systému
do Makedonie. Turecké ministerstvo námořní
vyvíjí znovu činnosť, takže ve 4 týdnech budou
4 obrněnci přichystáni k odplutí.
Z Cařihradu, 8. března. (C.- B.) Odpor
sultánův proti požadavkům Ruska a Rakouska
v příčině reorganisace četnictva zdá se ochabo-
vati a povolí časem as, jako bylo při vyjedná-
vání o mirzstegském programu reformním. Jako
tehdy, budou asi také teď požadavky ty, třeb
s formálními výhradami, přípustny.
Bulhar
Balkán
Cařihrad
Turecko
Makedonie
Rusko
Rakousko
24
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Uherská zněmovna.
Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Dnešní schůze uherské
sněmovny poslanecké zahájena za přítomnosti veli-
kého počtu poslanců a před galeriemi přeplněnými
Když se ve sněmovně objevil hr. Khuen-Héderváry
byl se strany vládní uvítán přátelskými pozdravy, na
něž ze středu košutovců voláno ironicky „eljen!“
Schválení protokolu minulé schůze odbyto dnes cel-
kem hladce, takže ministerský předseda h. Tisza do-
stal se záhy ke slovu, aby odůvodnil v řeči, trvající
celou hodinu, svůj návrh na zostření jednacího řádu
Výklad Tiszův provázen na pravici častou pochvalou,
na levici hlučným odporem. Hned, když Tisza povstal,
aky započal svou řeč, zvolal posl. Huszar: Vyslech-
něme katovskou práci! Hr. Karolyi volá na posl.
Hrszara: Ven s ním! Jiný hlas na pravici: To mluvil
ztřeštěný lékárník. Konečně předseda Perczel
zjednal hr. Tiszovi klid a ten se ujímá slova.
Khuen
Héderváry
Tisza
Karolyi
Pešť
Hradec
uherský sněmovna
Perczel
25
article
Hr. Tisza: Prvé než přikročím k odůvodnění
svého návrhu, dovoluji si sněmovně oznámiti, že dle
jednacího řádu odvoláme všechny předlohy, jakmile
sněmovna rozhodne, že projedná můj návrh. Na-
cházíme se v nebezpečí, že i takové předlohy, které
dle ústavy měly býti již dávno vyřízeny a jichž vy-
řízení domáhali se téměř všichni řečníci, zůstanou ne-
vyřízeny.
Posl. Simony: Je to liberální názor?
Hr. Tisza: Liberální názor i jednání.
Posl. Buzat: To je hanba liberalismu
Hr. Tisza: Každý člen je liberální, který smě-
řuje k překažení takového anarchistického stavu, ta-
kového zneužívání liberálních institucí, poněvadž an-
archistický stav nadhání vodu na mlýn nepřátel svo-
body. Proto, že jde o výjimečná opatření, měl jsem
za nutné návrh sestaviti tak, aby byl rozdíl mezi oka-
mžitou polřebou a definitivní úpravou, která jest tak
nezbytna, a aby byly i v tom smyslu podány zá-
ruky a zjednalo se uklidnění
Posl. Kaas: Jednací řád jest záruka.
Posl
Simon
Kaas
Hradec
Tisza
26
article
Posl. Kecskemety: V Průmyslové bance pře-
vzal jste také záruky. (Veliký hluk ve sněmovně.)
Hr. Tisza: Jeden z poslanců zmínil se o Prů-
myslové bance. (Lomoz na levici.) Má 10- až 12letá
poctivá činnost v Průmyslové bance vynesla mně jen
škodu, do které tu ostalně nikomu nic není. Bance
má činnost přinesla neznačný zisk, v celku pak ne-
vyzískala mnoho aní banka, ani akcionáři. Někteři
lidé, jichž jednání nechci charakterisovati, o nichž si
však každý slušný člověk utvoří sám své mínění,
zasypali mne žalobami a podezíráním. Proti těmto
žalobám a podezřením vždy jsem vystoupil veřejně
a poctivě, jako proti podezřívačům
Posl. Poszgay: Vystupte proli mně!
IIr. Karolyi: Ministerský předseda nevystoup
přece proti člověku, jako je Poszgay.
Posl. Kubinyi: Chovejte se slušně
Hr. Tisza: Co se týče revise jednacího řádu
poskytnu záruky, že svoboda slova nebude omezo-
vána. Velkým, principiálním rozpravám nebude se
překážeti. Podrobný výklad o úpravě jednacího řádu
nemůže podati, poněvadž je to práce příliš obsáhlá.
(Hlas: Revise slouží jen zájmům rakouským !) Řečník
nemíní, že jeho návrh bude přijat jednohlasně, a že
nový jednací řád vzejde z dohody všech stran. Avšak
předloží toto dílo sněmovnímu výboru, v němž jsou
zastoupeny všechny strany.
Bar. Kaas: Chcete zahájiti nový tiszovský
režím
Hr. Tisza: Jednací řád nesmí býti na žádný
způsob nástrojem, jímž by se dala ochromiti parla-
mentní činnost, neboť to by vedlo k bankrotu par-
lamentarismu.
Hr. Alad. Zichy: Liberalismus stojí na pokraji
bankrolu.
Posl
Hlas
Zich
Hradec
Kecskemet
Tisza
27
article
Hr. Tisza: Kdyby byl porušen duch parlamen-
tarismu, nebylo by to nikde tak nebezpečno, jako
v Uhrách. Před vnějším nepřítelem musí býti Uhry
zabezpečený, nejhorší však jsou nepřátelé vnitřní,
kteří podkopávají ústavnost, ústavu činí směšnoua
své otcovražedné ruce nejohavnějším způsobem vzta-
hují na nejsvětější statky národa. (Hlučná pochvala
na pravici.) Rečník pak končí: Pokolení před námi
zachránila uherskou ústavu za těžkých krisí a obklo-
pila ji ochrannými náspy, jakých národ neměl po
čtyři sta let. Byla by hanba, kdybychom to, co naši
otcové dobyli svou krví, nechali nyní v době míru
se rozpadnouti. (Hlučná pochvala na pravici.)
Po řeči Tiszově nastala přestávka. Když schůze
opět zahájena, přistoupilo se k hlasování, má-li se
návrh ministerského předsedy na změnu jednacího
řádu zařaditi na jednací pořad zejtřejší schůze. Ila-
suje se na žádost levice dle jmén. Mezi hlasováním
předseda zpozoroval, že hlasy kladné se nezapisují,
následkem čehož hlasování jest neplatné a schůze se
musí přerušiti. Po přeslávce předseda sděluje, že byly
už případy, že za neplatné prohlášeně hlasování ihned
se opakovalo. Ale vzhledem k náladě, panující ve
sněmovně a vzhledem k tomu, že četní poslanci, kteří
již odhlasovali, odešli, navrhuje, aby se nové hlaso-
vání dle jmen vykonalo až zejtra. Návrh předsedův
schválen a schůz skončena o 11/2 hod. odpol. Na
pořadu zejtřejšího jednání nachází se jmenovité hla-
sování o návrhu Tiszově a vylosování inkompati-
bilního soudu ve věci posl. Th. Wolfnera.
Uher
Hradec
Uhry
Ilo
Tisza
28
article
Liherální strana se drobí.
Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Poslanci br.
Deserofiy a Jul. Györffy oznámili, že
vystupují z liberální strany.
Košulovci pro nejiužší odpor.
Z Pešti, 9. března. (C.-B.) Košutovci usnesli
se ve večerní schůzi na nejtužším odporu proli
návrhu ministerského předsedy. Zvolen výbo
pro aranžování debat a usnešeno pořádati schůze
po celých Uhrách.
Jula
Pešť
Uhry
29
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“,
Z kluhu svobodomyslných lidových poslaneů
českých.
Z Vídně, 9. března. Klub konal schůzi za
předsednictví dra. Pacáka. Přečten byl přípis
ruského velevyslance hr. Kapnista, klubu svěděleí
a vyslovujíeí dík za projevy sympatie. (Sdělu-
jeme obsah jeho na jiném místě.) Spolu vy-
slovil předseda posl. dru. Štlenému dik za
jeho úspěšné dnešní vystoupení. Potom pojednáno
o postupu českého výboru živnostenského při
jednání o podomním obchodě. Schváleno dále,
aby podán byl společně s agrárními poslanei
návrh v příčině nouze, nastalé po pohromách
živelních. Pak usneseny různé taktické kroky
pro příští schůzi.
Protest slovanských studentů vídeňských.
Z Vídně, 9. března. Čeští, slováčtí, chor-
vatští, srbští, polští, bulharští a ruští posluchači
vysokých škol vídeňských uveřejňují tento pro-
test: „Za příčinou událostí pražských J. M.
rektor dvor. rada Etscherich uznal za naprostou
nezbytnost uleviti svému srdci cituplným pro-
jevem. J. M. učinil tak způsobem, který uraziti
musil co nejhlouběji veškery studenty slovan-
ské. Nechceme posuzovat jeho ne právě vybraný
útok na jednu národnost slovanskou. Najdou se
povolané osoby, které vyloží stanovisko J. M.
Pacák
Vídeň
Kapnista
30
article
rektora, jaké on, rektor rakouské university,
zaujal ve strannické otázce čistě národní. (Tito
mužové nalezli se dnes v parlamentě: dr. Herol
a dr. Šílený. Pozn. zprav.) Zůstavujeme také
vkusu J. M., že uznal nezbytným, v takovém po-
stavení a takovým způsobem ucházet se o přízeň
německého studentstva. Viděli jsme, s jakým
úspěchem. Slovanšti studenti musí protestovati
proti tomu, aby J. M. jako rektor videňské uni-
versity, na kterou mají všichni národové Rakou-
ska dle jednohlasného prohlášení vlády právo
stejné, pominul veškeru objektivnost, kterouv
úřadě svém zachovávat povinen jest, že jako
mluvčí německého studentstva barvy nejnárod-
nější vystoupil a že způsobem naprosto zby-
tečným postavil se proti velkému počtu slovan-
ských posluchačů. Tím J. M. ociťuje se v nebez-
pečí, že vzbuzuje zdání, jakoby takovým pro-
jevem, krajně strannickým, chtěl jen zostřovati
poměry na vídeňské universitě a potom ovšem
vyličovati slovanské studenty jako rušitele po-
ko je. V tomto přesvědčení, jež upevňuje ještě
faktum, že dnes dal z přílišné opatrnosti ukliditi
všechny plakáty slovanských barev, kdežto
německé plakáty zůstaly, jako věrný důkaz ob-
jektivity. Protestujeme proti strannickému po-
stupu tomu a prohlašujeme: dokud vláda o uspo-
kojení kulturních potřeb jednotlivých slovan-
ských národů zřízením národních vysokých škol
nepostará se způsobem náležitým, budeme při
každé příležitosti se zvláštním důrazem na to
nalehat, aby kompetentní úřady, zvláště
rektorát videňské university, nakládaly s námi
stejně rovně jako s německými kollegy a aby
vyhradily nám všechna práva, kterých požívají
německé svazy. Výkonný výbor slovanského stu-
dentstva ve Vídni.
Tento protest bude zejtra odevzdán rektoru
a přeďsedům všech klubů slovanských na říšské
radě.
Herol
doktor
šílený
Vídeň
31
article
Rusko a slovanští zástnpci.
Z Vídně, 9. března. Předsedy klubu po-
slanců českých došel včera tento přípis: Vele-
etěný pane! Měl jsem česť přijati včera Vás
list, ve kterém mně jménem českého klubu
vyslovujete sympatie pro Rusko a přání ke
zdaru jeho zbraní na dálném Východě. Neopo-
menu zpraviti carskou vládu o tomto projevu
sdílnosti a spěchám prositi Vás zatím, abyste
vyslovil českému klubu jménem mé otčiny
upřímné díky za projevené pocity. Přijměte
velectěný pane ujištění o plné úctě a takéže
oddanosti. Carský velevyslanec hr. Kapnist.
Z Vídně, 9. března. Ruskému velevyslanci
hr. Kapnistovi zaslán byl tento přípis: »Zá-
stupeové chorvatského a slovinského lidu na
říšské radě, spojení ve klub Slovenskou Svezu,
vyslovují ruskému národu upřímné sympatiea
zároveň vroucí přání, aby boží požehnání pro-
vázelo ruské zbraně v boji za křesťanskou
civilisaci, moc a váhu Slovanstva. Ve Vídni,
9. března. Šusteršič, P loy.
Tolikéž poslanci klubu Slovinců pokroko-
vých zaslali hr. Kapnistovi přípis, ve kterém
Vele
Kapnist
Rusko
Vídeň
klub Slovinec