1
masthead
10. března 1904.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
Příkop plnil se obecenstvem vůčihledě. Zá-
roveň byly šířeny různé poplašné zprávy. Jedna
verse sdělovala pověsti o provedení výminečných
opatření. Jiná zpráva uváděla, že bylo posta-
ráno o povolání četnictva z malostranských čet-
nických kasáren a také vojsko že bylo konsigno-
váno. Uvádělo se dokonce, že 40 četníků je již
v pohotovosti u Václavského náměstí a dalších
40 v ulici Bartolomějské. Veškeré ty zprávy byly
smyšlené, neboť jakákoli výminečná opatřen
byla by úplně bezpředmětná. Vždyť přece lid
český nic nezákonného nečinil a nikomu neubli-
žil! Proto, že se v přehojném počtu Na příko
dostavil, neznamenalo ještě pro nikoho nebez-
pečíl
Poplašné pověsti patrně byly z jednoho
pramene, z něhož vyšel také posel, který včera
před 7. hod. večerní navštívil obchody Na pří-
kopě, představil se jako zástupce „Bohemie“
která o pouličních projevech píše neskonale ten-
denčně nepřátelsky a upozorňoval, že je nutno
zavřit, poněvadž nastal „kritický den demon-
straci prvního řádu“. Přemnozí uposlechli tohoto
pokynu a za chvíli již harašily železné závěsy
obchodů. Strašák ten ovšem byl prostě vymyšlen
a lidu českému náleží plné uznání, že nedal se
strhnouti k odvetě pustými provokacemi buršáků.
Příkop
Václavský náměstí
Bohemia
6
article
Příležitosti k rozproudění krve dávali buršáci
až příliš mnoho. Velký shon nastal před kavár-
nou Continental po zprávě, že buršák poplival
dívku a holi udeřil, která měla na prsou slovan-
skou trikoloru. Vrata průjezdu kavárny byla
hustě obležena obecenstvem, které dychtilo zvě-
dět podrobnosti tohoto případu. Úřadníci poli-
cejní vstoupili do průjezdu a zjistili, co se stalo
Rozruch povstal v zástupu po zprávě, že pa
chatel surového skutku nebyl zatčen.
Ale lid český zachoval přece klid důstojný.
čímž národní a vlastenecká jeho demonstrace
nabyla tím většího respektu. Buršáci i jejich prů-
vodčí dráždili lid neustále. Včerejší se-
znam zatčených zahajují dva Něm-
ci. Technický úřadník Antonín Urmann, 24r.
starý, zatčen byl proto, že na české obecenstv
volal „Gsindel“ a 22letý posluchač německé fa-
kulty filosofické Frant. Müller zatčen z toho dů-
vodu, že ztýral českého komptoiristu. Ani po
těchto zřejmých provokativních činech nestalo
se s české strany nic k okamžitému potrostán
pachatelů.
Urmann
František
Müller
Německo
7
article
Příkop uzavřen.
Příkop
8
article
O půl 7. hodině večerní Na příkopě pano-
vala až nebezpečná tlačenice. Aby jízdní dráha
byla uvolněna a motorové vozy elektrických
dráh mohly bez přerušení projížděti, policisté
vyzývali obecenstvo, aby se zdržovalo pouze na
chodnících. A ty byly tak přeplněně, že jen
velmi zvolna, ba začasté ani vůbec ku předu
obecenstvo nemohlo se dostati. Buršáků stále
nový příval nastával. Jedni přicházeli z Karo-
lina v Železné ulici, jiní měli shromáždištěv
kasině. Vilačili se do zástupu a promenovali
se. Následkem poplašných zpráv o kritickém
večeru prvního řádu, učinila policie mimořádné
opatření. Před 7. hodinou večerní úplně uza-
vřela Příkop a sice nejen ulice postranní, ale
od Václavského a Josefského náměstí. A kordon
policistů byl tak těsný a tak rozhodný u vyko-
návání oblehacího rozkazu, že kromě motoro-
vých vozů elektrické dráhy a důstojníků živou
duši nepropustil na Příkop. Dvacet tisfc lidí
tísnilo se mezitím Na příkopě a v této tlačenici
prováděli buršáci svůj svévolný provokativní
buml, který stále ještě nebyl zakázán. Plné dvě
hodiny buršáci v barevných čapkách provozo-
vali tu špatnou demonstraci, až konečně před
8. hodinou večerní stáhli se do kasina, aby tam
oslavovali své tažení ohromným zástupem lidu
českého, až příslovečně klidného a mírumilov-
ného. Jakmile poslední barevná čapka zmizela
ve vratech kasina, provoláno z tisicihlavého zá-
stupu bouřlivé »Pereat !«, zapěna píseň » H j
Slované!« a »Kde domov můj?«, načež češt
studující dali se pochodem k Václavskému ná-
městi. Ostatní lid je následoval.
Příkop
Slovan
Kara
Železná ulice
josefský náměstí
9
article
Po důstojné manifestaci.
Nemožno veškeré výjevy a projevy přičíst
na vrub vlasteneckých manifestaci, činěných
k očistě slovanské Prahy. Co stane se mimo
rámec těchto projevů vlasteneckých, nemůže
býti s nimi stotožňováno. Dozvuky včerejšíeh
projevů byly hlučnější než ve dnech mi-
nulých.
Jakmile nepřehledné zástupy lidu českého
z Příkopu zahnaly na Václavské náměstí, za-
pěly »Kde domov můj?«, »Hej Slované«
jiné vlastenecké písně. Až potud policejní stráž
neměla vůbec přičiny k zakročení a její vůd-
cové libovali si, jak velmi hladce skončil »kri-
tický večer prvního řádu«. Ale to nešťastné
velení, které už tolik chyb způsobilo ! Kdo m
růžici a šavli ten mužstvu rozkazuje a rozma-
nitost rozkazů má v zápěti různé nepřistojnosti.
V nádvoři budovy státního fisku na nároží
Václavského náměstí a Vodičkovy ulice byli
schováni četní pěší a jízdní policisté, kteří po
zaslechnuti zpěvu národních písní vyrazili na
Václavské náměstí a velitel jejich nevěda ani,
co se na náměstí vlastně děje, dal povel k za-
kročení. Vyjetí oddělení jízdní stráže do ne-
přehledného zástupu zpívajícího lidu českého,
způsobilo značnou paniku. Lid před poplaše-
nými koni utíkal a postrach před pošlapáním
kopyty koní byl všeobecný. Velká čásť zástupu
byla zatlačena do Vodičkovy ulice, kde nastala
velice nebezpečná tlačenice. Lidé volali o po-
moc a jako štvanci byli hnáni jízdní policií.
Slovan
Praha
Václavský náměstí
Vodičkův ulice
10
article
U Wolfovy loterní kolektury při nebezpečné
této tlačenici byly vymáčknuty dvě tabulev
okné. Natěrač Emanuel B., 20 roků starý,
zatčen byl po podezření, že zúmyslně rozbi
tabuli v okně policejní strážnice, nalezající se
v přízemí domu erárního. Později teprve
stísněný zástup u Palackého ulice poněkud byl
uvolněn.
Mezi tím dav, asi 10.000 hlav čítající, ubíral
se za zpěvu písní po Václavském náměstí k museu.
Za davem po celé šíři chodniků šli policisté pěší,
v jízdní dráze pak jeli policislé jízdní, tak že
celé náměstí bylo policisty uzavřeno a davu ná-
vrat zamezen. Před musejní budovou čásť davu
odbočila do Mezibranské ulice, čásť pak na Sado-
vou silnici a dostala se až před nové německé
divadlo, kde zapěna píseň »Hej Slované!« a pro-
voláno »Pereatl« V tom již přijeli jízdní poli-
cisté, vjeli do zástupu a divou jízdou jej roz
prášili. Za hlučného provolávání »hanby« lidé
utikali k Václavskému náměsti, které bylo uza-
vřeno a lid hnán do Jungmannovy třídy na Král.
Wolfův
Palacký
Slovan
Pereatl
Jungmannův
Král
Václavský náměstí
Mezibranská ulice
11
article
Vinohradech. Při tomto divém útěku, zaviněném
jizdou poplašených koni polieistů, kdosi hodil
kamenem na motorový vůz elektrické dráhy č. 173
trati Smichov Žižkov a rozbil velkou tabuli skla,
Čásť rozprášeného záslupu dostala se v Jung-
mannově třídě na Král. Vinohradech k něme-
ckému Grand restaurantu, kde neznámý pachatel
kamenem roztříštil velkou tabuli skla v okně.
Také v protější novostavbě byla kamenem roz-
tříštěna tabule. Řinčením skla upozornění poli-
cisté přijeli a byli zasypáni kamením, kter
pachatelé nasbírali v Sadové třídě, kde štěrku
jsou velké hromady. Dle policejní zprávy tři
policisté byli kamením zasaženi a lehce zraněni.
Zástup demonstrantů dostal se pak na Purky-
ňovo náměstí na Král. Vinohradech, kde byli
úplně rozptýleni.
Jung
Král
Vinohrady
ňovo náměstí
Smichov Žižkov
Grand restaurant
12
article
Při divém útěku od nového německého
divadla jedna čásť zástupu dostala se opět na
Václavské náměstí, kam byla bezděčně zatla-
čena. U Jindřišské ulice policistě znovu zakročili
způsobem velice nemírným. Policisté byli patrně
podrážděni delší službou a vědomím, že za tuto
»nadpráci« nedostanou žádnou mimořádnou
odměnu a proto lid odpykal jejich zlobu. Řadu
sdělení obdrželi jsme od nestranných svědků
o nemírném počínání zástupců ozbrojené moci.
Od Jindřišské ulice zástup útokem byl rozháněn
k museu, za hlučného protestování lidu. Pr
tom pro »shluknutí« byli zatčeni: 35letý kočt
Antonín B. a modelář František M.
Z Král. Vinohradů o půl 10. hod. komi
sařství žádalo o vyslání pomoci jízdní stráže.
Žádosti neprodleně vyhověno a jízda rozehnala
zbytky zástupu demonstrantů.
Dlužno připomenouti, že pouliční manife-
stace pražské mají zcela jiný účel než kamením
rozbíjet okna německých budov a hlavy poli-
cistů. Takovými štěrkovými projevy může s
pokazit důstojnosť projevů.
O 10. hod. v noci nastal všude úplný klid
Na staroměstskou strážnici pro domnělé ztýrání
buršáků byli odvedeni 18letý Václav B. a 18letý
Antonín .
Antonín
František
Král
Václavský náměstí
Jindřišská ulice
13
article
Zmařené schůze studentské.
V aule Karolina včera odpoledne čeští stu-
dující zamýšleli pořádati schůzi, kterou však
zakázal děkan právnické fakulty prof. dr. Hey-
rovský.
Svaz studujících německé techniky včera
odpoledne na německé technice pořádali schůzi.
k níž se dostavilo asi 500 studujících, dále pro-
fessoři dvor. r. prof. Gintl a prof. Sablík. Poně-
vadž pořádání této schůze nebylo oznámeno, do-
stavil se tam policejní úřadník a pořádání schůze
zakázal. Studující chtěli pak hromadně odebrat
se Na příkop, policejní úřadník buml jim rovněž
zakázal.
Při včerejší večerní velkolepé národní mani-
festaci Na přikopě intervenovali kromě četných
policejních úřadníků také úřadníci od místo-
držitelství a okresních hejtmanství z předměstí.
Reditel Českoslovanské obchodní akademi
p. Řežábek povolil posluchačům tohoto ústavu
nositi barety, ovšem bez odznaků. Včera však
vydal oběžník, kterým se nosení baretů poslu-
chačům akademie přísně zakazuje. V oběžníku
připomenuto, že bude z ústavu vyloučen, kdo
neuposlechne.
Karolina
profesor
doktor
Hey
Gintl
Sablík
Řežábek
14
article
Ke způsobu zatýkáni.
Mezi osobami, které včera večer zatčeny
byly, nalezá se též 38letý účetní O. J.
Jak týž věc líčí, stalo se toto: O. J. ubí-
ral se o 8. hodině z komptoiru domů po chod
níku na Příkopech; tu prostředkem ulice ubl-
rala se tlupa mladiků v občanském obleku,
poněvadž na ně asi 100 lidí křičelo »na chod-
ník, na chodník«, volal O. J. slova ta také.
V tom mladíci ti se na něj vrhli, zavolal
policejního strážníka a tvrdice, že prý volal
»pacholci«, dali jej zatknouti.
Zatčený byl od 8 hodin do půlnoci věz
něn na c. k. policejním komisařství pro doln
Nové město, pak byl dodán na policejní ředitel-
ství a odtud včera odpoledne dodán byl k trest-
nímu soudu a odtud po výslechu u vyšetřují
cího soudce na svobodu propuštěn.
Z líčení toho jest patrno, že svoboda ob-
čanů pražských vydána jest na milost a nemi-
lost několika provokujících mladíků, na jichž
libovůli závisí, zdali toho kterého občana obvin
z toho, že nějakou nadávku pronesl.
O . J
15
article
Trestní čin veřejný pořádek ohrožující
jednání zatčeného nespočíval žádný, neboť
kdyby pravda bylo, že slovo »pacholci« zvolal.
byla by to pouhá urážka na cti.
Že mladíci oni ohroženi nebyli, patrno jes
z toho, že byla jich celá tlupa, která zcela
volně se na pana J. vrhla a jej tak obklopila
a se ho chopila, že týž ani svědky vývodnís
zabezpečiti nemohl.
Žádámež proto osoby, které výstup ten po-
zorovaly, aby adressy své oznámily obháje
panu JUDru. K. Šebestovi v Praze na Spálen
ulici. Panu J. záleží na tom, aby svědectvím
osob těch nejen svou nevinu mohl prokázati,
nýbrž i zadostučinění se domáhati proti mladl
kům, kteříž lehkomyslně a svévolně jej zatknout
dali.
K dobrovolnému obhajování přihlásíli se
následující pánové: advokáti dři. Karel Hubáček,
Otakar Hübschmann, Arthur Kronbauer, Jir
Milde, Ladislav Pinkas, Jaroslav Pospíšil a St-
nislav Švehla z Prahy; Jaroslav Brabec a Mat
Hurych z Karlína.
JUDr
K Šebesta
Hubáček
Hübschmann
Kronbauer
Jir Mild
Pinkas
Pospíšil
Brabec
Hurych
Praha
Stnislav Švehla
Karlín
16
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 9. března.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 9. března.
Rakouský císař do Belgie.
Po návštěvě Viléma II. na dvoře belgickém
na zpáteční cestě z moře Středozemního navštív
dvůr ten dle některých zpráv také císař Fran
tišek Josef a sice v červnu.
Setkání Loubeta s Vilémem I
»Journal des Débats« sděluje, že za
středomořské cesty Viléma II. ne-
pochybně dojde ke sehůzee jeh
s Loubetem. »Leipziger Tageblatt« potvrzuje
zprávu tu, dokládaje, že Vilém II. schůzce ta-
kové vyhýbati se nebude. Dojde-li na ni, splní
se tim ovšem staré přání vlády Combesovy.
jenž nie při tom neohliží se po tom, že frank-
furtská smlouva je dosud v platnosti a že prů-
lom vogesský dosud jest otevřen.
K úmrti Walderseeovu.
Z Hannoveru se sděluje, že hr. Waldersee
závěti svou odkázal půl millionu marek na
dobročinná zařízení ve vojsku německém.
K Dreyfusovu procesu.
Předehozl revisní řízení před kasačním
soudem francouzským ve věci Dreyfusově skon-
čilo tak, jak se při složení soudu toho za
vlády nynější očekávati dalo. Prozatímním při-
puštěním revise. Řeč vrchního státního zástupce
jehož rolí bývá sbírati námitky proti revisi a na
obranu předchozího rozsudku, byla vlastně
apologií na Drejfusa. Přes to soud kasační od-
vážil se k rozhodnuti zatím jen formálnímu
Rozhodl totiž jen, že mají se připustiti přípravy
k revisi a že za tím účelem nutno provésti
vyšetřování doplňovací, jež trestní senát soudu
kasačního provede sám. Vyšetřování to potrvá
asi do pozdního léta a teprve potom učiní
kasační soud rozhodnutí meritorní. A tu bud
schváli rozsudek vojenského soudu v Rennes
aneb jej zruši. Zrušiti ho, jest zase dvojí věc
možná: buď kasační soud může vysloviti sám
hned nevinu Dreyfusovu aneb může jej odká-
zati před nový vojenský soud. V tomto případě
nemusil by to ovšem býti již ani vojenský
soud v Rennes ani v Paříži.
Vilém II
Fran
Josef
Vilém
Combesův
Walderseeův
Dreyfusův
Praha
Belgie
Hannover
Rennes
Paříž
Leipziger Tageblatt
17
article
Rozhodnutí kasačního soudu ostatně, jak
řečeno, prozatímně bylo přijato obecenstvem
v soudní sini bez nejmenšího projevu. A také
mimo budovu soudní nevzbudilo pozornost, ano
ani na boulevardech, jinak v té době velice ži-
vých, zprávy té ani si nepovšimnuto. Předmětem
rozhovoru bylo místo afféry Dreyfusovy skorem
výhradně odhalení o úpadku námořní moci
francouzské za vlády Combesovy a o smutné,
resignované roli, k níž Francie vinou vlády
té jest odkázána v nynějších sporech meziná-
rodních. Majíc na starosti rehabilitaci Dreyfu-
sovu a jeho millionových stoupenců, vláda
Combesova ovšem posile branné moci Francie
nemohla věnovati času svého ni péče svojí . ..
Vyzvědačská afféra ve Francii.
Pohraničná stráž francouzská zatkla, jak
sděluje »Patria«, jakéhosi Montze, jenž dlouho
bydlil ve Verdunu, odkudž konal vyzvědačské
služby na prospěch Německa. Vedle něho z-
tčeny byly v Pagny ještě dvě osoby, z nichž
jedna jest žena, vdova R., jež byla s Montzem
ve spojení. V kruzích dobře zpravených uji-
šťuje se prý, že jde o afféru velmi vážnou
že jest do ní zapletena i osobnost ve Verdunu
»veleznámá«.
Dreyfusův
Montz
Francie
Verdun
Německo
Patria
18
article
Bouře proti Pelletanovi.
Ministr námořnictví Pelletan slíbil, že přijde
se zodpovídati do rozpočtové komise francouzské
sněmovny z výtek, jemu pro zanedbání správy
námořnické učiněných, asi ve čtvrtek neb v pátek.
Toto otálení nebudí příznivého dojmu. Také ve
směru jiném neměl Pelletan štěstí. Musil za-
staviti vyšetřování proti toulon-
skému mistoadmýrálu Bienaimé.
proto že se zjistilo, že známá odhalení ve »F-
garu« nebyla učiněna z Toulonu, nýbrž z Paříže
samé a to — dle některých versí — některým
úřadníkem v samém ministerstvu námořnictví.
V samé vládní straně litují, že Combes prohlásil
se s Pelletanem solidárním a že proti zájmům
obrany země staví své známé.
Ostatně dle posledních versí dodal prj
»Figaru« odhalení jeho jistý bývalý poslanec.
List místoadmirála Bienaimé, námořního prefekta
toulonského, ministru Pelletanovi, jak byl ve
»Figaru« uveřejněn, neodpovídá úplně originálu,
kterýž ministr před časem skutečně obdržel
byl prý tedy »Figaru« dodán nepochybně kon-
cept listu toho a nikoli definitivní přípis; protož
také Pelletan není dosud prost podezření svého
proti Bienaiméovi, že tento skutečně publikaci
způsobil a že dotyčný poslanec byl jen jeho
prostředníkem.
Vláda Combesova chce prý nejprve necha
vyříditi ve sněmovně zákon o zrušení řeholního
vyučování a s ohledem na květnové volby obecní
aspoň § 1. zákona o zavedení dvouleté služby
vojenské a pak teprve v plenu sněmovním pro-
pustiti debatu o otázce námořní. Byl by tedy
osud Pelletanův rozhodnut až před samými
velikonocemi.
Pelletan
Musil
Combes
Figar
Pelletanův
Toulon
Paříž
Bienaimý
Velikonoce
19
article
Plebiscit v Elsasko-L obrinsku.
Plebiscit v Elsasko-L obrinsku.
Jak se ze Štrasburku sděluje porýnskému
listu »Patrie«, hodlá vláda německá, jakmilesi
bude jista, že jest lid elsasko-lotrinský dosta-
tečně zpracován a že by hlasování takové na
její prospěch dopadlo, zavésti v zemích Franci
urvaných plebiscit. K hlasování předložena byla
jediná prý otázka »Kterému státu dáváte před-
nost«. Věrohodnou se ovšem tato zpráva fran
couzského listu nezdá býti.
Militarism před říšským sněmem německým.
Franek
ElsaskoL obrinsko
Štrasburk
Patria
20
article
Říšský sněm německý zabýval se v další
části debaty o rozpočtu vojenském kromě posta-
vením polské náradnosti ve vojště, jak jsme již
depeše o tom přinesli, také procesem Arenber-
govým. Socialistický poslanec Grodnauer projevil
podiv nad tím, že člověk, o němž teď, když
měl pykati za zavraždění podřizeného svého,
tvrdí se, že byl už dávno choromyslným.
mohl býti přijat do německého vojska za dů-
stojníka? A jak že mohl býti poslán dokonce
do osady africké, kam by se měli posílati jen
důstojníci nejspolehlivější? Zdá se, že ve
vojsku nedovedou rozeznati idi-
oty od jiných! (Tak jest, v levo.) Řečník
kritisuje pak zákaz, daný vojsku, aby nenavště-
vovalo představení známého dramatu » Čepobiti«a
praví, že ovšem zdá se, že velitelství armád-
nímu jsou nejmilejšími vojáci nejhloupější. Řeč-
nik žasl nad tím, že ministr vojenství s lehkou
myslí přijímá nepochybně také případy, kdy by
voják měl stříleti i na otce a matku svou a
dokládá: Porušují-li rozhodujíc
kruhy ústavu, tu jest voják do-
konce povinen, odepříti po-
slušnosť! (Souhlas.) Ostatně, dí řečník, my
perspoktivy takové nemáme na mysli, jen ministr
vojenství, jak zdá se, zabývá se v bezsenných
nocích neustále možností revoluce. (Tak jestl
v levo. Pohnutí v pravo.) Řečník kritisoval pak
znovu ještě aféru Arenbergovu. (Odpověď mi-
nistra, ve věci vyhýbavá a neobažná, ač ve
formě ostré, jest čtenářům našim již z depeší
známa. Dojem projevů prolimilitaristických
z této i předchozí schůze nesetřela !)
Grodnauer
21
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Tón, jakým se o českém lidu a jeho
mládeži pojednává v tisku zdejšího kasina, pře-
sahuje všechny meze i v té bezmeznosti, v ja-
kéž vydána jest česká kůže ke každodennímu
dvojímu schlazování žáhy novinářským mluvčím
pražského německého židovstva. Kalamář tako-
vého šriftlajtra řadí se pod všechny pomyslné
nádoby a nikdo by neuvěřil, že lze tak drobným
nástrojem jako péro, z něho vyloviti a tolik
hnusoty na české hlavy nametati, jako to uči-
nily ve třech dnech německé orgány pražské-
Nehledě k tomu, že se v nich o zdrcující vět-
šině obyvatelstva král. hlavn. města Prahy ne-
mluví jinak, leč per »Mob« a »Pöbel«, jsou lzi
nahromaděně v sloupcích jmenovaných listů
svou vybranou ohavností přímo pobuřující.
Tóno
Praha
22
article
Podle referátů jejich musil by každý den kon-
čiti pro buršáky nejméně takovou pohromou,
jaká stihla egyptské prvorozence před bumlem
praotců přes Rudě moře, kdežto českým stu-
dentům nebylo dosud zkřiveno ani vlásku na
hlavě, jak touží včerejší »Prag. Tagblatt«, jenž
s pokryteckým »glücklieherweise« vypravuje, že
při pouličních bouřích nedošlo k žádnému krve-
prolití. Nejtěžši rána, která až dosud padla,
byla buršácká a zasáhla c. k. strážnický klo-
bouk, což jest ovšem špatná odměna chrá-
něnce ochranci. Ovšem podlost, obsažená v listu
Mereyově v ten smysl, že na české straně
chováno jest přání, aby, jak výslovně dí, při
pouličním strainingu policie« proti če-
ským davům »naděláno bylo několik mučedníků
národní věci«, mohla se ovšem naroditi jenom
v mozku šmokovském, který sám zmaten jest
nepoměrem mezi rozsáhlosti policejních a vá-
lečných opatření pro zabezpečení platnosti kulé-
rového odstavce stanov buršáckých spolkůa
mezi chováním se českých zástupů, nikterak ne-
opravňujícím k takovému vynaložení kolosální
moci exskutivní. Ujištění, že se strany německé
vše bude podniknuto, aby »reklamním politikům
českým nebyla dodávána stafáž k jich pouličním
průvodům«, špatně vyjímá se vedle každo-
denního harangování buršáckých tlup, aby ne-
upouštěly od svého historického práva k vyššímu
uličnictví, k němuž náleží i vyhledávání
čestných afér s roznašečkami »Národních Listů«.
Ruda
Praga
23
article
Právě trpění takových nezbednosti, k nimž prý
má studující mládež německá historické právo,
se strany povolaných úřadů, náleží k nepocho-
pitelnostem pražských událostí, o nichž se »Bo-
hemia« zmiňuje. Všechno barvení na krvavo,
vykonávané v německých listech pražských
všechno líčení pošlapaných práv německých
studentů v Praze, přijímané od zahraničné ně-
mecké veřejnosti za bernou minci, musilo by
se před normální logikou rozplynouti v nivec
Po tři neděle dějí se v Praze děsné prý výtrž-
nosti proti buršáckému bumlu, celá policejní
hotovost jest na nohou, prapory vojska a set-
niny jízdy komandovány na ulici, aby zástu-
peček německých studentů dřív, než jdou na
pivo, mohli nerušeně vykonati svou — obvyklou
dopolední procházku! Proč se nezakáže —
buml? musí se ptáti každý policejní odborník
a praktik ve spořádaném státě. Slyšel to jakživ
někdo, aby něčí procházka byla považována z
něco tak neodkladného a důležitého, že musí
být k vůli ni alarmována vojenská posádka
Co si pomyslí říšsko-německý důstojník o svém
rakouském soudruhu, povolaném na hlídku ba-
revných chlapectví buršáckých, odkázaných ve
všech německých hlavních městoch jako »grober
Praha
Bohemia
24
article
Unfug«, jako hrubý zlořád do zastrčených
ulic?! Toť jedno z neslýchaných paradox sou-
časných událostí pražských. Nejlěžší z nieh
však, a v tom také dlužno hledati psychologický
moment českých zástupů, vyložíme zkrátka
Zatím co po sedm let odpírá se českému ná-
rodu, pohaněnému odnětím nařízení jazykových
splnění jeho rovného práva, zaručeného stát
nimi základními zákony, třeba by musila k vůl
tomu stát všechna zákonodárná práce ve státě
vynakládá týž stát všechnu svou moc politickou,
policejní, soudní a vojenskou k tomu, aby do
nejposlednějši písmeny provedeno bylo nadpráví
několika zelených, červených, modrých a ještě
jinak barevných německých jinochů, zaručené
stanovami buršáckých spolků
25
article
— Volba na Královéhradecku a stran
agrární. Čím déle od volby, tím delší lezou
šídla z agrárnických pytlů, pražského i mlado-
boleslavského orgánu. V posledním čísle mlado
boleslavského pražský trpké je podroben kázni
za své resolutní prohlašování agrárnického vl
tězství a za všechno ostatní »nestřežené poví-
dání« o tom, že volba královéhradecká jes
vlastně i zvolením Sternbergovým vítězstvím
agrárnickým. Agrárníci v Mladé Boleslavi nesdí-
lejí prý stanovisko pražských. Podle mladobole
slavského názoru zůstala agrární strana v men
šině, poněvadž prý neužila žádného volebního
podskoku až na — »nepěkný krok«, který učinil
redaktor zemědělské obrany proti panu Kolen
skému »za souhlasu výkonného vý
boru«, jak mladoboleslavský orgán strany
výslovně tvrdí. Tento nepěkný krok byl prý
sice příčinou, že pan Kolenský zvolen nebyl.
leč i toho, že strana agrární dostala mnohem
méně hlasů než očekávala. Zajímavým je ostatně
také sdělení o maněvru, jakým mámil Sternberg
hlasy na agrárnících. Když prý pan hrabě do-
stal od »J.« svůj dil, obdržel »J.« od hraběte
dopis, v němž se vyhrožuje, že Sternberg vstoupí
do — mladočeské strany, nebude li šetřen agrár-
níky. Inu — »individualita«, jak říkají indivi-
dualisté v pondělním spásonosníku pražském.
Sternbergův
Kolenský
Sternberg
Královéhradecko
Mladá Boleslav
26
article
Nepěkný krok redaktora pražského orgánu sdru-
žení zemědělců není, jak známo, jeho první
faux pas, máť vůbec nějak nepěknou chůzi ten
pán. Výroba řečí pro poslance strany jest jeho
význačným zaměstnáním. Nejen pan předseda
českého odboru zemědělské rady užívá při svých
oratoriích konceptu páně Pražákova. Zázračná
individualita z orgánu zemědělců mluví mnohem
vícerými ústy než obyčejní břichomluvci, kteři
ve Variété vystupují se dvěma nejvýše se třemi
figurami. V ruce jeho jsou i nejpřednější vůd-
cové strany bezvládnými obětmi, nad jichž hla
vami visí záhuba ve způsobu »kryplogramů«,
v řečích jejích od autora ukrylých. A pak prý
stavovská organisace není štěstím národa l
— Projevy národu ruskému, Zastupr-
telstvo města Vamberka ve schůzi
konané dne 24. února uznavši, jak těžký a vý-
znamný boj podniká na dalekém východě národ
ruský nejen za kulturní snahy své a za říši
svou, nýbrž i za zájmy celé Evropy, usneslo se
projeviti městské radě v Petrohradě telegrafieky
upřímné sympatie a přání vítězství zbraním ru-
ským. Projev tento, jenž vyšel z upřímných citů
k bratrskému národu chovaných, nezůstal ne-
povšimnut, neboť v několika dnech zaslala měst-
ská rada petrohradská telegrafieky poděkování
tohoto obsahu: »Gospodinu starostě. Petěrbur-
skaja gurodskaja duma poručila mně prosiť vás
peredať glasným goroda Vamberka v Čechii
serdočnuju priznatelnosť za výražennyja sym-
patiji i poželanija. Gorodskoj golova Leljanov.
pán Pražákův
Vamberk
Evropa
Petrohrad
Čechie
český odbor zemědělský rada užívat
27
article
— Z Trutnova. (Nové hrdinství po-
věstného provokatéra Siegla.) Ještě
není ukončena trestní afféra zdejšího pověstného
německého nacionála a provokatéra Siegia, který
zasloužený trest za bezdůvodné přepadení dra.
Čížka, advokáta a okresního starosty z Ná-
choda, na nádraží trutnovském dosud ani nena-
stoupil a po intervenci ve Vídni dosud na svo-
bodě se nalezá — a již jest nám zaznamenati no-
vou výstřednost tohoto germánského zuřivce. Ve
zdejším Národním domě uspořádán byl koncert
českého hudebního sdružení. Účastníci koncertu
po půlnoci domů se rozcházeli. Asi 10členná
česká společnost starších, usedlých občanů pře-
cházela po železné lávce, která spojuje „českou
čtvrť s vnitřním městem, když se tu před ní ve vy-
zývavé posici objevil známý již Siegl, písat
firmy Thimovy, továrny na žaluzie v Trutnově.
Siegl
Siegio
Trutnov
Ná
Vídeň
národní dům
Thimův
28
article
Nourvale vybízel hned, aby společnost hovořila
německy, jinak že bude zle. Společnost starších
pánů odvětila mu klidně, ale určitě, že hrvořiti
budou, jak jim se líbí a nikoliv, jak pan Siegl
předpisuje. Siegl nieméně znovu dorážel na če-
skou společnost, tak že jeho řevem přivábení
byli dva policisté, kteří p. Siegla poníženě žá-
dali, aby se ve svém nadšení mirnil. — Téže
noci způsobil Siegl velkou výtržnost a srážku
mezi hosty v kavárně „Kaiserhof“. V táboře
Sieglově, záležejícím z několika německo-nacio-
nálních jinochů, ustálena jest domněnka, že pře-
padání Čechů není trestno. O shovívavosti úřadů
v afféře Sieglově svědčí tyto okolnosti: Odsou-
zenému Sieglovi byla nejprve povolena 6měsiční
lhůta k nastoupení trestu. Když vypršela, dostal
na svou žádost novou osminedělní lhůtu za pří-
činou uzavření knih u firmy Thimovy, továrny
na žaluzie v Trutnově, kde jest zaměstnán.
Ministerstvo spravedlnosti telegraficky nařídilo
c. k. okresnímu soudu, aby na Sieglovi trest vy-
konán nebyl. V poslední době dostaly zdejší čet-
nictvo a policie pokyn, aby vyšetřili, zda na
pravdě se zakládá tvrzení, že Siegl, který žádá
za nové prodloužení lhůty, svou matku podpo-
ruje. Na výsledek tohoto šetření jsme žádostivi.
Kolují zprávy, že bude Siegl cestou milosti za
nevinna prohlášen, na doklad, že útoky, na Čechy
podnikané, vůbec trestnými nejsou.
— Valná hromada Ústřední Matice školské
určená původně na den 20. března, musila býti
odložena na den 25. března. Program její se
nezmění. Valná hromada bude se konati v Mě-
šťanské besedě pražské v malém sále o 10.
hodině dopolední.
Siegl
Sieglův
Čecho
Trutnov
Čechy
Thimův
29
article
— Promoce. Pan JUC. Vincene V. Vich
z Choluné v Čechách, místodržitelský konceplní
praktikant v Praze, byl dne 4. března ve velké dvo-
raně university vídeňské na doktora veškerých práv
veřejně povýšen.
— Čestní občané. Obecní zastupitelstvo v Sul-
slavi jmenovalo ve své schůzi, dne 14. února 1904
konané, velect. pána Augustina Fodrmeiera,
majitele domů v Plzni a pana Františka Roz-
maru, správce české školy v Sulislavi za zásluhy,
jichž si o obec získali, svými čestnými občany
— Z kruhů advokátních. Pan dr. František
Voldán, advokát v Českém Brodě, vzdal se sub-
stituce po dru. Josefu Kaulfusovi, advokátu v Kou-
řimi, jehož kancelář pan dr. Augustin Bejšovec, ad-
vokát v Uhlířských Janovicích, ihned převzal.
— Úmrtí. V úterý večer dne 8. t. m. zemřela
na Smíchově paní Lucie Komrsová, choť ře-
ditele státních dráh na odp., po delší nemoci. Zesnulá
byla jednou ze starých českých vlastenek a hlásila
se i v Bavořich, kdež ji osud po mnoho let přinutil
žíli, vždy rozhodně a s hrdosti ke svému národu.
Bývala po léta ve výboru »Českého ženského výrob-
ního spolku« a »Domácnosti«, přispívajíc radoui
pomocí ku povznesení českého vědomí i národní
práce ženské. Budiž jí země lehkou! — V Karlově
Týně zemřel včera všeobecné vážnosti požívající pan
Jan Tomášek, továrník a býv. podnikatel staveb,
ve stáří 71 let. V dobách Stroussbergových provedl
ve Zbirově obrovské stavby průmyslových závodů.
JUC
V Vich
Augustin Fodrmeier
František Roza
doktor
Voldán
Kaulfus
Augustin Bejšovec
Lucius Komrsová
Tomášek
Choluný
Čechy
Praha
Sula
Plzeň
Český Brod
Kou
uhlířský Janovice
Smíchov
Karlov Týn
30
article
Po úpadku Stroussberga založil na Berounsku velké
vápencové podniky a vápenice, které jsou dnes ve
velkém rozkvětu. — V Praze zemřel včera p. Fran-
tišek Wondráček, pražský měšťan a majitei
realit a fiakrů, v 80. roce. Tělesná schránka zesnu-
lého bude v pátek o 2. hod. odpol. z chrámu u sv.
Štěpána na hěbitov olšanský pobřbena.
— Pohřeb sl. M. A. Smolkovy, učitelky městské
dívčí pokračovací školy ve výslužbě a spisovatelky,
konal se dne 8. března o půl 10. hod. z chrámu sv.
Klimenta v Bubnech na hřbitov holešovický. Za rakví.
vyzdobenou vonným kvítím, kráčeli stařičtí rodič
zesnulé, bratr, sestra, přítelkyně, služka, jež ji opa-
trovala, mnozí známí, mezi nimi pí. R. Jelfnková-
Doubková, pí. A. Vyšohlídová, pí. Kodlová, pí Ku-
čerová, choť lékaře, prof. Borovský, ředitel Vild-
wald, lékárník Souček s chotí, ředitel Preininger, by-
valé kollegyně zesnulé, mnoho žákyň zesnulé, nyní
již učitelek aj.
Fran
Wondráček
Štěpán
Smolkův
Klimenta
R Jelfnková
Doubková
A Vyšohlídová
Kodlová
profesor
Borovská
Vild
Souček
Preininger
Berounsko
Praha
Bubno
Olšanský pobřben
31
article
— Boj o českou Sulíslav. (Pův. zpr. „N. L.-)
Volba představenstva v Sulislavi vy-
konala se dne 6. března 1904 a skončila úplným vl-
tězstvím strany české. Všemi 12 českými hlasy zvo-
leno znova staré představenstvo. Starostou opět pan
Adam Králenec, radními pp. Jakub Suda,
Josef Zeizl a Josef Kopecký. Tolo vítězství uím
upřímnější naplňuje nás radostí, čím zuřivější byl
nállak a agilace se strany německé. Prostředky vše-
možnými — jen ne čestnými — pracovali Němci, aby
přemluvili a přinutili 4 české členy výboru, by vo-
lili s nimi představenstvo německé. Všecko jejich
úsilí rozbilo se však o šlechetná srdce hrdinných vo-
ličů, kteři uprostřed pletichářských přemluv a ha-
nebných útisků zůstali věrni své národnosti a s roz-
hořčením všeho uznání hodným odmítli státi se Mi-
loty v našem táboře. Všecka čest těmlo poctivcůml
Němci vidouce na konec, že marno jejich úsilí, ode-
vzdali i se zástupcem viril. hlasu ryt. Hansem z
Streeruwitzů lístky prázdné. P. Streeruwitz dostavil
se k volbě v průvodu mnoha stříbrských kapocit, tě-
šicích se na porážku Čechů sulislavských. Střibršti
Němci chvástají se neustále, že Sulislav je obcí ně-
meckou. Tvrzení toto je ovšem pouze jejich zbožným
přáním, na jehož splnění počkají si bohdá ňejen oni,
ale i jejích pravnuci. Že o existenci české Sulislavi
není obav, tomu na důvod stůjž zde několik příkladů,
jak hrdinně a obělavě brání se občané zuřivému n-
Králenec
Sud
Zeizl
Kopecká
Němec
Hans
Čecho
Tolo
Sulislav