2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
10. března 1904. Císlo 70.
4
article
mají zajistě právo žádat, aby byli ustanovováni tam
kam dle služebních let a kvalifikace patří. Nechci se
tu obírat celou akcí proti českému úřadnictvu. Dr
Schücker včera žádal, aby v městech německých byl
ustanovováni jen úřadníci němečtí.
Posl. Schücker: Dr. Kramář v delegacích také
řekl, že má důvěru jen v úřadníka své národnosti.
Posl. dr. Herold (obrácen k levici): Vy pravíte.
Praha jest hlavním zemským městem. Vídeň jest však
říšským sídelním hlavním městem a porovnejte posta-
vení české menšiny ve Vídni. (Souhlas u Čechů.) Nen
pravda, že Němci v Praze jsou potlačováni, žijí tan
úplně volně a mají více škol, nežli jim dle počtu oby-
vatel přísluší. Všude úřaduje se německy, německý
jazyk nikde se nepotlačuje a nepronásleduje. Vy, pá-
nové, můžete v Praze vědecky, politicky i hospodářsky
osvědčovati se, jak chcete. A kdyby byl český rektor
o německém obyvatelstvu mluvil tak, jako rektor ví-
deňské university Escherich, který nezná přažské
poměry, mluvil o českých studentech, celá Evropa
by žasla, jaký nevzdělanec může býti v čele univer
sity. (Souhlas u Čechů.) Projev rektora vídeňské uni-
versity svědčí o jeho nevzdělanosti. Takovými pro-
jevy uráží se český cit národní. Noviny německé ve
Vídni a v Praze zodpovědnost za výtržnosti pražsk
svalují na strany politické. Řekly: tyto projevy nejsou
leč odpovědí na volbu královéhradeckou. To jest čire
čirá směšnost. Volba tato jest věcí tamějších voličů
a našeho vniterního života národního. Tak naivními
my nejsme, abychom organisovali demonstrace v Pra-
ze, nedopadnou-li nějaké volby v náš prospěch. Žádní
strana neprovokovala demonstrace na ulicích, nebot
jest dobře informována o následcích událostí takových.
Schücker
Posl
Kramář
doktor
Herold
Čecho
Němec
Praha
Vídeň
Nen
Evropa
deňský univerzita Escherich
5
article
Mám však pocit, že tyto třenice byly rozjitřeny se zcela
jiné strany. (Tak jest! Hlučný souhlas.) Takové demon-
strace a studentské kravaly nemohou prospěti an
politicky, ani národně obyvatelstvu pražskému.
Posl. A. Hannich: Byly již oznámeny dávno.
Posl. Karbus: Vy to víle, patrně jste organisá-
torem.
Posl. dr. Herold: Buď se bude v těchto demon-
stracích pokračovali a potom nabudou hrozivého rázu
s následky: výjimečný stav a nespravedlivé odsuzo-
vání, kabinelní justice, anebo demonstrace ony pře-
stanou a potom se řekne, že česká luza byla donucena
skloniti se před německou buršáckou čepicí.
Každým případem následky těchto demonstrací
namířeny jsou proti nám. Proto nemůžete věřiti, že
my si přejeme demonstrací takových. Nevěřím, co
řekl Körber, že obě národnosti po té stránce používají
stejných práv. Jsem naopak o tom přesvědčen, že
pražské úřady samy uznaly, že bylo by lépe bývalo.
kdyby němečtí studenti minulou neděli byli zane-
chali svého bumlu. Na vyšší pokyn musil se
tento buml konati, poněvadž policic a
vojsko musily vytrhnouti, aby dána by-
la zase příležitost, vykonati hrdinský
čin. (Hlučný souhlas.) Činím vám návrh, který jak
lidé objektivní můžete přijati: Jsme ochotni učinit
vše, aby německý jazyk mohl se národně úplně osvěd-
čovati za jedné podmínky, že vy v Brně, Opavě a Vídni
zaručíte národním menšinám stejná práva.
Posl
A Hannich
doktor
Herold
Körber
Brno
Opava
Vídeň
6
article
Praví se v jedné resoluci německé strany, že po-
trvají-li nynější poměry v Praze, bude vykonána re-
torse. Též tato hrozba nemá na nás žádného účinku,
poněvadž retorse stála se již dávno. Žádnému pocti-
vému politikovi nesmí se o to jednati, aby druhá stran
národní dala pokoj, nýbrž musí se zasaditi o zachován
pokoje ve vlastním táboře.
Posl. Kasper (pokřikuje při těchto slovech na posl
Skálu.)
Posl. Aug. Sehnal: Aha Kasperl
Posl. Kasper: Takový sprostý chlap, jako vy,j
nejeam.
Posl. dr. Herold: Příteli Kaspere, upokojle se
trochu. Vy jste jinak člověk zcela dobrý. (Pokračuje);
Každá universita koná poslání kulturní pro lid, jemuž
náleží. Neměli jsme o tom ani na okamžik pochyby.
že pro německý lid universita jest stejnou nezbytností
jako pro náš český lid. S toho stanoviska také zá-
dali jsme universitu, neváhajíce přiznati německou
universitu na Moravě německé menšině. Že tato žá-
dost vaší vinou, páni na levici, zůstala nesplněnou,
jest jedna z hlavních příčin nynější truchlivé situace.
Posl
Kasper
Aug
Sehnal
doktor
Herold
Praha
Morava
kulturní pro lid
Aha Kasperl Posl
7
article
Každý národ, třebas malý nebo velký, má v kulturníeh
dějinách svůj úkol. My své poslání hleděli vždy plniti
ze všech sil. My nejsme nikomu v cestě svými sna-
hami kulturními, kromě těm, kteří myslí, že jest křiv-
dou, aby český národ na světě vůbec existoval. Vezme-
te-li zřetel na kulturní poslání každé universily, do-
spějete k poznání, že poslední události nedotýkají s
žádné kulturní misse. Respektuji staré způsoby, ale
myslím, že ty staré způsoby kulérové se již přežily
na universilách německé říše. V Praze — tento soud
mám také o tamějších německých studentech — lento
buml nepořádá se za tím účelem, aby studenti bumlo-
vali a vykonávali staré zvyklosti — na to jsou stu-
denti tuze moderními a vzdělanými — nýbrž s bumlem
tím spojuje se určitý účel. Úřady německé university.
přejí-li si, aby tato universita na horké půdě mohla
existovali, musí pečovati o to, aby ústředí, ve kterém
němečtí studenti žijí, bylo regardováno. Nulne po-
čílati s pocity okolí a čím výše někdo stojí ve vzdě-
lanosti, tím více bude usilovati o to, aby pocity svého
soupeře neurazil. (Hlučný souhlas.) Nikoli policie, ani
vojsko tuto skutečnost nezmění. Hleďte páni na
levici, abyste přiměli pražské německé
studentstvo, by k českému obyvatel-
stvu zaujalo postavení, nepravím přá-
telské, ale přece přijatelné, potom ne-
budete potřebovat žádného vojska
žádné policie, žádného trestního scudu
a němečtí studenti v Praze budou se moci na své uni-
versitě pohybovat jako ve starém Heidelberku a jak
v Berlíně. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů. Řečníku
se s mnoha stran gratuluje.)
K návrhu Götzovu uzavírá se debata a hlav-
ními řečníky zvoleni poslanci dr. Schücker (contra
a Fresl (pro).
Čecho
Götzův
doktor
Schücker
Fresl
Praha
Heidelberg
Berlín
8
article
Posl. dr. Schůcker vytýká dru. Heroldovi, že za
stával se pražských událostí a vyličoval je mírněji.
Rektor Rubl konal prý jen svou povinnost jako ně-
mecký professor a rektor německé university, háje
jejich a práv německých studentů, začež zasloužil s
diků. Řečník zastává se také vídeňského rektor
Eschericha, jenž prý také zasluhuje uznání. Češi vy-
dávají vždy Němce za provokatéry. Tito byli nuceni
— pro bezpečnost — soustřediti se v některých praž-
ských čtvrtích a domech, jako něm. kasině, studenten-
heimu, divadle a jeho okolí a zvláště Na přikopě
Buml nebyl nikdy provokačního rázu. Studenti byli
napadeni pro své odznaky a ne pro to, že rušili pa-
sáží. Příkop je konceniračním místem vzdělaného
vznešeného obecenstva a tím jsou Němci. (Hlučný sou-
hlas v levo.) Žádáme, by Praha, dokud je hlavním mě-
stem země, zůstala německou a Němci tamní byli
úplně rovnoprávní. Jmenujte mi nějaké německé
město, kde by se byli Němci bez provokace dopustili
násilí proti Čechům? Kdyby se Němci z Prahy vy
stěhovali, trpěla by tím, neboť v jejich rukou jest
obchod a peníze a též intelligence. Na Heroldův
návrh mohli bychom přistoupit jen, kdyby byl
upřímný, ale mohli bychom být ošáleni. Němciv
Praze jsou pronásledováni; české menšiny mezi
Němci nepotřebují ochrany, neboť jí již požívají.
Češi hledí vypuditi Němce z Čech a dáti zemi slo
vanský ráz, proto chráníme svou národní državu.
Posl
doktor
Schůcker
Rektor
Čech
Němec
Buml
Příkop
Čecho
Praha
Čechy
Escherich
Němciv Praga
9
article
Shoda je po takých zjevech, jež vyskytují se každý
den, nemožná. (Šouhlas.) Vy hlásáte boj a Němci jej
podniknou a bohdá i zvítězí. (Hlučná pochvala v levo)
Posl. Fresl: Ministerský předseda tvrdil zde, že
národní radikalism a terrorism ničí zákonný smysl
obyvatelstva. Vím, že minil tím mne. Protože sám
jest krajně všeněmeckým radikálem, mohl míti na
mysli jen nás. Dr. Körber musí býti sám přesvědčen,
že vše, co dělá, jest špatné, protizákonné a namířeno
proti právům lidu. Štve lid proti poslancům a tako-
vému ministru nelze dáti odpověď jinou, nežli tu, kte-
rou dnes dostal a ze které mohl porozuměti, že český
lid s ním své účty již uzavřel. Můžeme dokázati, že
dr. Körber demonstrace v Praze zosnoval. Ovšem ne-
postavil se sám na pražský Příkop, aby komandoval
Němce a policajty, ale že uspořádal demonstrace, vidno
z toho, že jindy policie a veřejná moc české oby-
vatele před terrorismem německým nechrání. Veřejné
orgány ujímají se pouze Němců pražských. Dr. Körber
uspořádal demonstrace v Praze, aby udržel se déle při
vládě a mohl uvaliti několik výminečných stavů, by
mohl císaři Híci: nejlepší jest nechat u vesla vládu
úřadnickou. Kdyby vláda neštvala národ proli sobě,
a kdyby státní orgánové německému rektoru a stu-
dentům řekli: neprovokujte pokojný český lid, potom
se vám ničeho nestane, jinak ponesete následky sami,
potom bvl by pokoi
Němec
Posl
doktor
Körber
Praha
10
article
Dr. Körber jest nejšpatnější úřadník v celé říši.
ba tolo slovo jest ještě mírné. Vyčetli jsme dnes dru.
Körbrovi, že poslal policii a vojsko na klidné oby-
vatelstvo. Co činí dnes proti lidu, zejtra snad učiní
proti dělníkům. Vyčetl jsem mu také, že jest křivo-
přísežník a byl jsem proto volán předsedou k po-
řádku. Bylo by však lépe bývalo, kdyby udělil důtku
Körbrovi.
Předseda (zvoní).
Posl. Fresl: Ano, máme ministerského předsedu,
který křivě přísahal. (Hlučný souhlas.)
Předseda: Uděluji vám důtku, pane poslanče
Fresle, hudele-li tak pokračovati, odejmu vám slovo.
doktor
Körber
Posl
Fresl
11
article
Posl. Fresl: Prosím, nerozčilujte se, mluvím jmě-
nem citu celé sněmovny a všech poslanců lidových;
nechť členové sněmovny žádají, aby min. předsedu
a všichni ministři předložili přísahy, na základě kte-
rých vykonávají svůj úřad. My alespoň nevěříme, že
ti páni přísahali císaři takové věci, jaké nynější vláda
provozuje. Zachování ústavy jest prvým programem
každého ministra. Činí tak dr. Körber a jeho ministřir
Zajisté nikoli, nejen proti nám Čechům porušuje ústavu.
nýbrž také proti všem ostatním Slovanům. Pravím-li
proto, že dr. Körber přísahal falešně, jest to pravdaa
nekoná-li ministerstvo svou povinnost, užijeme tribuny
ještě jinak. Budeme mluviti ještě jinak, aby našemu
lidu otevřely se oči, aby víděl, v jakých rukou se
vlastně nalézá. Nebudeme činiti nic jiného, leč praco-
vati k pádu nynější vlády. Abcůg Körber, abcůg ne-
spravedlnost! (Hlučný souhlas.)
Posl. dr. Šilený pravil ve svém doslovu mezi ji-
ným: Rakousko ztratilo by v dru. Körbrovi velkého
vojevůdce. Kdykoliv byl pohnán k zodpovědnosti
pro demonstrace, chválil vždy, že hned bylo po ruce
vojsko. Tato methoda již zaplacena byla četnými ne-
vinnými životy lidskými. Také v Praze vojskoa
jízdní policie zakročila k ochraně bumlujícího zástupu
a dlužno děkovati jen dobromyslnosti českého
lidu..
Posl. Herzog: Dobromyslnosti Vídeňáků děkujle
že tady celé hodiny mluvíte.
Posl
Körber
Čecho
Abcůg Körber
doktor
Šilený
Herzog
Vídeňák
Rakousko
Praha
12
article
Posl. dr. Šílený: Policie a vojsko zakročilo, ni-
koliv aby zjednán byl pořádek, nýbrž aby drážděni
kyli demonstrující. Inspektor jízdní stráže Schar-
nagel vehnal se s koněm do lidu a dlužno děko-
vati, že obyvatelstvo, bouřemi podrážděné, nedalo
tomuto rabiátovi a nevzdělanému chla-
povi, takto c. k. policejnímu dozorci, nále-
žitou lekci. Věcí dra. Körbra jest, aby
tohoto zřízence pohnal k zodpověd-
nosti
Také v Holešově a Vselíně bylo hned po ruce
vojsko, ale beze vší potřeby. Tekla krev, která padá
na hlavu dra. Körbra. (Hlučný souhlas) V morav-
ských městech musíme vymoci si k velkému průvodu
zvláštní dovolení. Pražšti bumléři byli však drem
Körbrem ospravedlňováni, poněvadž prý jen vykoná-
vají staré zvyky. Dodával jim odvahy, aby zas a zas
šli Na příkop demonstrovati a lid drážditi. V Brně
zakazuje se každý český průvod a prohlašuje se pře-
dem demonstrací. (Slyšte!)
Dr. Körber takovým chováním uvalil na svě svě-
demí mnoho viny. Pro německé demonstranty má
četná slova, pro disposiční fond má mnoho peněz
ale pro nouzi trpící a hladovící obyvatelstvo nemá
chleba. (Slyštel) Podle slov dra. Schückra mohl by
člověk myslit, že pronásledovaní Němci v Praze byl
nuceni prchnouti do nějakého příkopu. Příkop jest
však nejkrásnější části města a jest to arrogance, která
vyznívá ze slov Schückrových a celého chování Něm-
ců v Praze. Němci soustřeďují se na nejkrásnější
části města, aby tam demonstrovali.
Posl
doktor
Vselín
Körbr
Körber
Slyštel
Němec
Příkop
Schückrový
Holešov
Brno
Praha
Německo
13
article
Na všechen způsob debala o Jihlavě zvrhla se
v debatu o Praze. (Veselost.) Zazlívá se pražskému
obyvatelstvu, že nestrpí buršácké čapky, ale my byli
před časem ve Vídní svědky toho, že němečtí studenti
servali se mezi sebou pro své cerevisky. Stane-li se
něco podobného v Praze, udělá se z toho ihned velká
aféra a hned musí vytrhnouti vojsko, jízdní policiea
celý apparát úřadníků. Připomínám, že Ví-
deňáci to byli, kteří páchali sulovosti,
když zde Sokolové kenali tichou slav-
nost, že tenkráte napadali dámy, tahali
jim s těla šaty a polili je petrolejem. Není
to násilí, když českým živnostníkům
ve Vídni zakazuje se vyvěšovati české
štíty a když násilně se jim strhávají
se z dí.
Jihlava
Praha
Vídeň
český živnostník
14
article
Dr. Schücker tvrdil, že Němci sáhli tenkráte jen
k retorsi, ale kdy byl dr. Körber se svojí jízdní polici
a svým vojskem, když v neděli dne 3. března v Hlorní
Vsi poblíže Chomutova stal se úlok, který nebyl žád-
ným aktem odvety, na české účastníky. (Hlučný odpor
mezi Němci.) Páni nemohou ani snésti, aby v české
vsi vedle Chomutova konala se česká přednáška. Či
nevědí páni na levici, že tam před přednáškou vedral
se zástup turnérů do místnoslí, strhal lam štíty se
zdí a nedal se dříve na ústup, dokud nepříšli 3 čelníci
a úřadníci okresního hejtmanství. Ba i ochotnické di-
vadlo poškodili a odnesli odtud štíty.
Posl. Reichstädler: Ukradli.
Posl. dr. Šílený (obrácen k Němcům): Připra-
vujete dělníky o chléb, vypovídáte jim
byty, drancujete, pálíte jim domky a pak
ještě říkáte, že to byl projev sprave-
dlivého hněvu německéhol (Posměch mezi
Němci. Slyšte, slyšte u Čechů.) Jsou-li na ně-
mecké straně do té míry zvrhlými, že
hanobíhroby českých vlastenců (Slyšte!),
říkáte také, že to byl projev spravedli-
vého hněvu! Pánové, to jest hyenism! Hyenism
jest, co pášete proti české universitě na Moravě. Krmite
se na vysokých školách našimi penězi proti nám.
(Souhlas.) Našimi českými penězi vydržujete si divadlo
německé v Brně. To jest krádež, to jest loupež,
to jes hyenism. Vyhánite-li kateřinské české ho-
spodyně z Opavy jenom proto, že jsou Češkami, jest
to hyenism. (Souhlas) Hyenism jest, když pro-
pustí se český úřadník, poněvadž dle zákona úřadoval
česky. (Souhlas) To se stalo soudnímu úřadníku, ad-
junktu Joklíkovi. Když české děti byly ve Znojmě
zbity, jeden policejní strážník, který k tomu klidně
přihlížel, byl požádán, aby zakročil, roz-
křikl se: To jest dobře, Čechům te ne-
škodíl (Slyšte!)
Posl. Glöckner: Škoda každé rány k terá
jde mimo.
doktor
Schücker
Němec
Körber
Posl
Čecho
Češka
Joklík
Chomutov
Brno
Opava
Znojmo
Hlorní ves
Připr
český univerzita na Morava
Škoda
15
article
Posl. dr. Šilený: V Liberci tisíce Němců obklo-
pilo Besedu a kamenovali ji, to byla také retorser
Němci spáchali také četné případy z abit
(Volání: Litovell) a některé vraždy byly úkladně
Byla to snad retorse, když r. 1896 sluha starosty
litovelského zavraždil českého herce?
Posl. Reichstädter: To jest litovelský vrah ! (P
směch v levo.)
Posl. dr. Šílený: Tento sluha spáchal vraždua
byl prolo odsouzen.
Posl. Albrechl: Vaše mrtvé známe již.
Posl. dr. Šílený: Jest vám snad líto, že nebyl
zavražděn tehdy ještě druhý Čech, který náhodou
seděl ve vězení? (Posměch u Němců)
Posl. Albrecht: Jest nám líto, že Stránský
Šílený rozšiřují takové lži.
Posl. dr. Šílený: V Lovosicích úkladně zavraždil
strážník Čechal
Posl. Albrecht: To jsou samé nepravdy.
Posl. Reichstädíer: To jest pěkný poslanec, který
ani neví, co jest soudně zjištěno.
Posl. Pachar: Vrhač smradlavých pum se hlásí
Posl Reichstädter: Co jste vy tam dělal?
Posl. Fresl: Litovel, Litovel, Litovel
Posl. dr. Šílený: Není divu, že se zahostil ta-
kový duch, jaký projevujete svými chrabými činy.
Posl. Albrechl: To vaše kdákání máme klidne
poslouchati?
Dr. Sílený: Rektor vídeňské university nerozpa-
koval se vydati manifest studentstvu vídeňskému.
Posl
doktor
Šilený
Němec
Reichstädter
Čo
Albrecht
Stránský
Čechal Posl
Posl Reichstädter
Fresl
Liberec
Litovel
univerzita nerozpa
16
article
(Potlesk v levo. Volání: Sláva Escherichovi !) Tyž
pochválil demonstrující štváče na pražském něme-
ckém bumlu. Rektor české techniky v Brně naproti
tomu pozval posluchače ke schůzi a zdržel je tak
dlouho, až ominesní buml skončen, aby nepřekazili
zpupnost německých bumlérů. To jest pravá láska
k míru, co však spáchal Escherich? (Volání u Němců
Heil Escherich!
Poslanec Glöckner: Prahou chodily Jupičské
tlupy
Dr. Šílený: Rektor české university vydal mani
fest, aby čeští studenti nezúčastnili se demonstraci
proti bumlům. Však štváčský rektor německý již
jednou odpyká na svých vlastních zádech a také Ra
kousko to odpy ká
Posl. Kasper: Najednou se stal z vás Rakušan
Posl. Glöckner : Jděte do Sibířel
Posl. dr. Šílený: My jsme vyloučili vždy z ob-
strukce předlohy k úlevě nouze. Co však jest to, co
vy provozujete na sněmě království českého?
Poal. Poschka: Obstrukce.
Posl. dr. Sflený: Na českém sněmě jste zmařili.
aby vyřízena byla předloha k úlevě. (Souhlas.)
Posl. Peschka: To není pravda, to jest vědomá
nepravda.
Posl. dr. Šílený: Vy jste myslili, že hněv oby
vatelstva obrátí se proti českým poslancům, ale zkla
mali jste se, hněv obyvatelstva obrátil se výhradně
proti Körbrovi. Pražská obchodní komora žádala vás
abyste od obstrukce upustíli a co jste odpověděli
vy? Že nepřestanete, dokud nebudou splněny vaše
národní požadavky. Co však udělala obchodní ko-
mora liberecká? Řekla: My nechceme žádnou práci
hospodářskou. (Slyšte!) Jest to nějaká německá něž
nost? To jest hyentsm. (Hlučný souhlas.)
Chování dra. Körbra a jeho vlády nemůže míti
žádného dobrého ovoce ani pro Rakousko, ani pro
jeho osobu. To bude míti následky nejhorši
Posl. Luksch: Sternberg již jest tady. To jest
jeden špatný následek.
Tyž
Němec
Escherich
Glöckner
doktor
Posl
Kasper
Rakušan
Sflený
Peschek
Brno
Praha
Rakousko
Sláva Escherich
17
article
Posl. dr. Šílený. Taafíe padl, poněvadž chtěl
zavésti všeobecné hlasovací právo, Badeni pad
poněvadž chtěl zůstati věren zásadám rovnopráv
nosti. Také dr. Körber padne, ale potom se řekne
padl proto, že se zdráhal sloužiti právu a spravedl-
nosti. (Hlučný potlesk a pochvala. Řečníku se
mnoha stran gratuluje.)
Posl. Relchstädter žádá konec schůze
zjištění číselného poměru při hlasování. (Hlučný od-
por a hluk v levo. Hlasy: Vždyť tu Reichstädter ani
není. Nemluvil se svého místa.)
Před hlasováním vzdálili se všichni čeští poslanei
a jsou v zasedací síni jen levice, část středua
Poláci.
Návrh, pro nějž nikdo nehlasoval, propadl jedno
myslně 115 hlasy.
Následují věcné poznámky.
Předseda na základě stenografického protokolu
volá posl. Fresla k pořádku proto, že zmínil se v de
batě o císařově osobě.
Posl. Bendel konstatuje naproti dru. Šílenému
že znojemska stávka nebyla národní záležitostí
v žádném spojení s národními otázkami.
Posl. Peschka praví, že němečtí poslanci na č-
ském sněmu připustili by každou hospodařskou
předlohu, ale chovají-li se Čechové tak jako dosud
nepřipustí se žádná předloha. To je pochopitelná ná-
rodní obrana. (Hlučná pochvala a potlesk v levo
Výkřiky.)
Posl. Kubr poznamenává, že Peschka svými vý
vody sám potvrdil, že Němci na českém sněmu ne-
propustí ani jedinou předlohu Nouzová předloha
byla výborem vyřízena, ale přísedící zemského vý-
boru dr. Eppinger prohlásil, že ani tato předloba
nesmí se projednati. (Slyšte! Slyšte! mezi Čechy.
Posl
doktor
Körber
Polák
Fresl
Bendel
Peschek
Čecho
Kubr
Němec
Eppinger
Čechy
18
article
Posl. Peschka měl říci, že všecko to zosnova
dr. Körber a Němci jsou v jeho službách. My mu-
síme obstruovati, protože se nám děje bezpráví ně-
meckou stranou i vládou, Ani jediný Němec nemůže
nám dokázati, že bychom bývali němectví na českém
sněmě ublížili. (Hlučná pochvala mezi Čechy. Ne
pokoj)
Posl Nitvehe jako očitý svědek chce optzvovati.
co se s druhé strany řeklo nesp rávného. Po své
sněmovní vzpouře sešli se všichni zemští poslanci
němečtí a jeho jako seniora zvolili za předsedu. P
poradě uloženo jemu a posl. Pradovi, Pachrovia
Brehmovi oznámiti zemskému maršálkovi, že němečt
poslanci jsou ochotni spolupůsobiti při vyřizován
rozpočtů nouzových a všech hospodářských předloh.
odvolá li se z jednacího pořadu volební řád obecní
a vůbec všecky předlohy na újmu německého národa
Posl
Peschek
doktor
Körber
Němec
Posl Nitveh
Pachrovius Brehm
Čechy
19
article
Maršálek prohlásil, že bez potazu s jinými stra-
nami nemůže vyhověti tomuto přání. Když Nitsche
s jinými poslanci byl zase pozván k maršálkovi, se
tkal se u něho se zástupci českých a feudál níel
stran a prohlásil, že přichází jako pro tředník, ne
jako vůdce strany. Na to prohlásil prý dr Herol
zhurta, že vyrovnání, dle něhož by se něco odvolá-
valo s jednacího pořadu, nesrovnává se s důstojen
stvím českého národa. Tak se měly věci ve skute
čnosti. (Hlučná pochvala v levo.)
Poslanec Funke chce dokázati, že právě smířli-
vost a ochota k práci v českém sněmě je také na
německé straně. Volební předtoha byla však zamě-
řena na Němce; hlasovali proto proti ní. Německá
menšina obecního a okresního výboru pro změnu
volebního řádu obecního navrhovala, aby se pře
tuto předlohu přešlo tentokráte k jednacímu pořadu
V tomta volebním řádu jednalo se o politický coup
Teprve když onen návrh nebyl přijat, zmocnilo se
německých zemských poslanců velké rozhorčení,
protože během zasedání všecky předlohy byly Če-
chům příznivy, Němcům nepříznivy. Kdyby většina
bývala návrh přijala, byl na sněmě pokoj a mlr.
Nitsche
Herol
Funke
Němec
20
article
Ono jednání bylo násíln sti české většiny. Němei
zmařili onen záměr a dokázali, že mají na sněmě
moc. (Hlučná pochvala.)
Posl. dr. Pacák: Nemůže se ani z německé
strany popírati, že věci se měly takto: Když zemský
sněm byl svolán, vypracovali jsme program pracovní
s hospodářským programem a odevzdali jsme ho
všem stranám, aby vyslovily svá dobrozdání. Nedo
stali jsme odpovědi. (Slyšte! Slyšte !)
Posl. Pacher: Poněvadž jsme nebyli hotovi.
Posl. dr. Pacák: Možná. Tu pak vyslovili jsme
žádost, aby návrh na změnu obecního řádu byl dán
na jednací řád. Návrh byl namířen proti nešvarům
volebním, bez rozdílu stran. Maršálek odvětil, že to
nemůže slíbit, dokud nemluvil s Němci. Při rozpravě
se mnou řekl mně pak: V pondělí dám předlohu na
jednací pořad, jelikož dr. Eppinger, který meškáv
Rumburku mně řekl, abych Funkovi, který je refe-
rentem, telefonoval, aby do této schůze přišel. Je
vidět z toho, že předloha nebyla dána na jednaci
pořad proti vůli Němců. Debata o této věci minula
úplně klidně. Hlasování o druhém odstavci jeho se
však nestalo. Tu začli řeči poul. Bachmana a posl.
Giöckner provolal: Teď začne obstrukce!
Němei
Posl
doktor
Pacák
Němec
Eppinger
Funk
Bachman
Rumburk
Giöckner
21
article
Posl. Glöckner: Zrovna tak. (Veselost)
Posl. dr. Pacák: Tak zahájena na sněmu č
ském obstrukce. Pravda je, co řukl poslanec Nilsche,
že Němci byli u maršálka, prarda není, že poslanee
Herold mluvil prudce. Dle jednacího řádu není do
voleno, za hlasování vzſti věc z jednacího pořadu.
A tu se mluvilo o násilnostech na Němcích pácha-
ných. Když sněm neměl materiálu k projednávání.
dal maršálek na jednací pořad tři seznamy petic.
mezi těmi byly také dvě v příčině melioračního
fondu a hasičského fondu. Tu žádali Němci o roz-
dělení dle národností. Tento návrh zamítnut po
dobrozďání zemského výboru. To bylo celé to zná-
silnění Němců.
Posl. dr. Herold: Jednalo se o zneužívání vo-
lebního práva čestných občanů a o změně ustano-
vení, dle kterého k volbě obecního starosty má býli
přítomno 3/4 všech členů obecní rady. Tato reforma
byla žádána zvláště se strany Němců. Maršálek v
srozumnění s německými stranami dal předlohu na
jednací pořad v době, kdy otázka čestných občanů
budějovických slala se bezpředmělnou, ježto zemský
výbor jmenování zrušil. Páni na německé strane
budou litovat, že zmařili projednání předlohy, kdy
ono bylo možno. Neboť tento zákon je zvláštěv
zájmu obcí německých. Nikdo nevěřil v úmysl, že
bude se provádět obstrukce proti sněmu.
Posl
doktor
Pacák
Nilsch
Němec
Herold
22
article
Spíše se věřilo, že polední hodina rozohnila
krev některých poslanců. Zákon ten nemá žádného
rázu národnostního. Maršálek ho dal na jednací po
řad. Vzít ho zpátky bylo zcela jeho věcí. Možná, že
obě strany se dopustily chyby: Němci, že se dali
do obstrukce, Češi, že nevěřili hrozbám několika
poslanců. Ale dr. Funke nesmí říkat, že všechny
předlohy ony byly namířeny proli Němcům. Podně-
tem k obstrukci byl t. zv. adresní návrh. Byli jsme
jak maršálkem, tak drem. Eppingrem dožádáni, aby-
chom netrvali na tom, aby se dostal k prvnímu
čtení. Spatřuje-li se ale v tom, když nějaká strana
vůbec podává jen návrh, znásilnění, pak je parla-
mentní život nemožný. Znásilnění může býti spa-
třováno jen v obsahu zákona. Zákon byl vypracován
mnou, sepsal jsem ho v plném přesvědčení, že jim
zahnány budou volební švindle bez ohledu na strany
a že bude proto stejně přijat všemi stranami sněmu
Posl. Funke konstatuje naproti dru. Pacákovi
kdyby tehdy Češi bývali smířlivi, uvážili věcně dů-
vody menšiny a nebyli dávali cítiti svou převahu
bylo by se pokračovalo klidně dále ve sněmovním
jednání. Prolestuje proti důmince, jakoby býval sou
hlasil, ahy oprava obecního žádu volebního dostal
se na jednaci pořad.
Čech
Funke
Němec
Posl
Pacák
23
article
Po dalších poznámkách posl. Nitsche, jenž
opřel se českému tvrzení, že německá obstrukce vy-
pukla pro nic za nic; — Fresla, jenž protestova
proti volání k pořádku a dra. Pacáka, jenž pole-
misuje s drem. Funkem a Nitschem setrval při svén
tvrzení, přešlo se k hlaso vání po Reichstädtrově
návrhu dle jmen.
Pilnost návrhu dra. Šíleného propadla 157
proti 69 hlasům a schůze skončena o 6.15 hodině
večerní.
Příští bude z ejtra
Do kárenského výboru zvolen i po-
slanci:
dr. Ploj, hr. Mensdorfí, Rožkowski, Tollinger,
Gniewosz, dr. Stojalowski, bar. Parish, dr. Šukljea
Grabmayr. Předsedou zvolen posl. Gniewosz.
Výbor sejde se na poradu zejtra dopoledne.
Nitsche
Fresl
Pacák
Funk
Ploj
Rožkowski
Tollinger
Gniewosz
doktor
Stojalowski
Parish
Šuklje Grabmayr
24
article
Tiskem rozdaná vládní předloha o zřízení samo-
statné právní a státovědecké vlašské fakulty
v Roveredu stanoví, že tato bude otevřena o se-
mestru po císařském schválení zákona. Přednáškyo
předmětech, nespadajících do právního a státověde-
ckého oboru, mohou se konati německy. Při zkou
škách zjistí se úplná znalost němčiny a spůsobilost
kandidátů jí používati. Jak se tato nová Iakulta
zřídí, zruší se studijní a zkušební opatření pro vlaš-
ské právníky v Inšpruku a Štyrském Hradci.
V důvodech líčí se zřízení nové fakulty a volba
jejího sídla dle včerejších vývodů min, předsedy dra.
Körbra.
O formální otázce, je-li třeba ke zřízení jedno-
tlivé fakulty zákonodárného aktu, rozhodla se vláda
pro legislativu, protože tato již ve dvou po sobě ná-
sledujících případech osobila si rozhodně právo ke
zřizování resp. dělení universit. Třeba nejednalo se
o zřízení university, bude nová fakulla na rovni
s právními a statovědeckými fakullami v universilním
svazku, pročež vláda nedovolávala se příslušné kom-
petence pro administrativu.
Ohledně ustanovení o němčině poznamenává s
v důvodní zprávě, že také německé přednášky při-
puštěny z příčin účelnosti pro mimoprávnické před-
měty. Dále bylo třeba postarati se, aby studující
jichž většina vstoupí asi do veřejné služby, byli
mocní druhé zemské řeči tyrolské t. j. němčiny. Proto
ministerstvo vyučování hodlá zříditi při fakultě kursy
jazyka německého. Až bude nová fakulta zřízena.
budou na ni povoláni vlaští professoří a docenti do-
savadních universitních parallelek v Inšpruku Mimo
to bude postaráno též o jiné způsobilé supplenty.
Inšpruk
Štyrský Hradec
25
article
Válka rusko-japonská a německé
veřejné minění.
Válka rusko-japonská a německé
veřejné minění.
Časopis »Temps« uveřejňuje dne 8. března
článek svého zvláštního zpravodaje z Berlína,
jenž výborně vystihuje náladu německého obe-
censtva po vypuknutí války rusko-japonské. Po-
chybovače v naší veřejnosti o pravosti zaslané
nám zprávy z Petrohradu o úmyslech cízaře
Viléma II. zajisté zajímati bude odstavec tohoto
článku, v němž vylíčeno jest znepokojení, pa-
nující v německé veřejnosti nad možným vzrů
stem sily Ruska, kdyby se mu podařilo porazili
Japonsko.
„Berlínský dopisovatel časopisu „Temps“ praví:
Čekal jsem až do dneška, abych vám vylíčil lidovou
náladu, v naději, že běh událostí, příklad officiálního
světa a projevy vlády budou míti zde za následek
nějakou významnou změnu, aneb zajímavou odchylku.
Avšak hlavy německé nejsou tak těkavými. Vzdor
sympatiím dvoru a pozornostem jež diplomacie císař-
ská Rusku prokazuje, není vidět, že by se změnilo
národní mínění. Před osmi dny již „Kreuz-Zeilung
doznala s politováním rozšiřování se „japonofilie““
Tato náchylnost však roste stále. Jest sice méně pří-
znivou Japonsku nežli nepřátelskou Rusku, avšak to
jest právě to, na co třeba upozerniti. Oproti válčícím
mocnostem německý národ necíti nežli antipatic: ony
jsou však oproti Rusku neobyčejně příkrými
Zajisté že ve vyšších třídách měšťanských na-
lézají se lidé schopní si vyložiti příčiny, proč Němec
by si měl přáti poražky Japonska. Obzviáště se uvá-
dějí: Důvod obchodní a zejmena odveta Ja-
poncům, kteří byvše vyučeni v Německu, zavřeli
svou zemi průmyslu německému a druhý důvod: ne-
návist a strach před Anglií. Jestliže by něco
mohlo způsobiti kolísání vášní, byl by to tento za-
tvrzelý edpor, roznícený ještě válkou transvaalskou,
jejíž vzpomínky doposavad neuhasly.
Vilém II
Čekal
Kreuz
Zeilung
Němec
Berlín
Petrohrad
Rusko
Japonsko
Německo
Anglie
26
article
Avšak žluté a anglické nebezpeč
ustupují do pozadí před nebezpečím
slovanským, jež spojuje celý něme-
cký svět. Nikdo o tomto nebezpečí ne-
pochybuje a každý o něm mluví svým způsobem.
od nejhořejšího až k nejnižšímu stupni sociálního
žebříku. Nebylo to nadarmo, že od deseti-
letí instinkt rasovní byl vyživována
drážděn všemi prostředky v lidu něme-
ckém jeho vychovateli a státníky.
Z úvah více méně fantastických, k nimž přispěli
Wagner, Gobincau, Mommsen, Chamberlaine a jiní,
ba může se říci celý německý svěl, byl nejjistější vý-
sledek: protislovanský předsudek. Fran-
cie může býti ještě označována některými mistry zpá-
tečnické školy jakožto „dědičný nepřítel“, avšak Fran-
cie prý je zemí Franků, plemeno germánské zde sply-
nulo a z něho v této zemi vypučely některé z jeho
nejkrásnějších květů. Germánskou jest ještě více An-
zlie, ze tří čtvrtin plemenem, úplně však „kulturou“
Kdo by nevěděl, že Shakespeare jest geniem germán-
ským? Ba i v Italii neochvějní badatelé objevili krev
a duši Arminiovu, a dokonce se nalezli professoři uni-
versitní, kteří se obdivují Dantcovi jako hrdinovi
z plemene teutonského. Avšak Rusko uniká tomuto
vyhledávání pangermanistů vlivu teutonského. Slo-
vané v Rakousko-Uhersku potlačují bratry německé. (!
Prusko bylo dobyto na Slovanech, a proti Slovanům
se Prusko udržuje. Příliv slovanský zatlačuje Němce
stále ke Kralovci. Velikým a téměř jediným nepřítelem.
nepřítelem nepotlačitelným, jest Rusko. Což to jeho
alliance s Francií nedoká zala?
Wagner
Gobincau
Mommsen
Chamberlain
Fran
Franek
Shakespeare
Arminiův
Dantc
Slovan
Němec
Rusko
Rakousko
Uhersko
Prusko
Francie
Slovan
27
article
Tyto myšlénky kolují i v nejšírších vrstvách lidu
Ony zde vysvětlují instinktivní nenávist. Myšlénky ty
v těchto vrstvách zhušťují všecko to, co zkušenosti.
osobní četby a vypravování mohlo způsobiti při ná-
ladě ruskému svělu nepříznivé. Samo sebou se roz-
umí — oběan Kautský pojednal o předmětu tom
„Neue Zeit“ s doktorskou olrlostí — že strana
socialislická nenávidí vládu cara a přeje jí zničení:
odtud šíří se v třídě dělnické kvas strachu revolu-
cionářů před Rusy. Nechť jest tomu jakkoliv. Přičítati
však, jak se to děje v kruzích officiálních, lidové
pocity pouze propagandě a vlivu jednotlivých stran,
jest přeháněním příliš zjevným. Náhlost, síla a jednota
těchto pocitů se nemohou lakto vysvětliti. Pisatel
článku dotýká se dále některých případů, v nichž
styky obchodníků a továrníků, těch toliž, ktelí nejvice
z Ruska těží, byly příčinou rozšiřování nenávisti
k Rusku. I v kruzích ruské šlechty jest zahnízděna
tafo nenávist. Při jisté příležitosti pravil spisovate
německý: Což vy. Francouzové, vy se tomu jen smě-
jete. Vy jste tam doma a máte svou republiku. Z moci
Kautská
Rus
Francouz
Rusko
Neue Zeit
28
article
Ruska nemůžete mít nežli dobré výsledky. Avšak pro
nás Němce každý vzrůst ruské síly jest
fatálním. Buď naše vláda bude vyhledávat spojení
s Ruskem a pak se musí prováděti politika reakce
uvnitř říše, anebo má strach, zvyšuje proto vojenská
vydání a to má stejný výsledek. Jedním i druhým
způsobem každé rozpjetí Ruska způsobí u nás pře-
vahu živlu vojenského a vojenského zřízení. Naše
svobody tím trpí, rovněž náš průmysl, vyjma ovšem
železářství. Avšak tolo není veškerým průmyslem
a jednoho dne se to pocítí. Veškeré tyto myšlénky
v lidu rozšířené se nesou směrem zřejmým a jest
podivuhodné, že politika německá jde směrem úplně
opáčným. Jest stálým předmnětem nářků německých
liberálů, jejichžto počet jest větší nežli se všeobecně
myslí a nežli sami snad věří — že politika císařská
s: nechce opírat o mínění veřejně. Musí se doznat, že
veřejné mínění jest v Německu stálejší než v kterékoli
zemi a že se dává přednost politice národního citu
před politikou Ianlasie a nálady. Politikové vládní
praví, že politika Viléma II. se řídí prospěchem, ni-
koli citem. Jisto jest, že politika Viléma II. si ne-
všímá veřejného mínění, a spad ani s ním nepočítá.
Němec
Vilém
Vilém II
Rusko
Německo
29
article
Mínění, třebas jednohlasné, zůstává jaksi mlčelivým
nenalézá veřejných projevů. Němec necítí potřebu
vědět, zda má se svým sousedem stejný näzor. So
ciální obcování jest málo rozšířeno, a jelikož společ-
nest je rozdělena na malé skupiny navzájem ne-
přístupné, tu i nejsilnější cily se málo vyjadrují a
ještě méně rozšiřují... V Německu je zajisté o ně-
kterých zjevech mínění národní: není zde však
mínění veřejného. Kromě toho úcta alespoň
zevnější k zavedenému pořádku, ke státním zřízením,
tak hluboce kotvící v duši německé, zabraňuje těm,
kteří by se mohli ozvat, aby hlásali své mínění, jež je
zejmena pokud se týče politiky zahraniční, opáčným
míněním vlády. A tím se vysvětluje, proč státníci
pruští ať dělají cokoli, domnívají se, že jdou ve shodě
s národem. Německu lichotí a dojímá ho, že se cíll
aneb se domnívá býti jazýčkem na světové váze.
Němec
Německo
30
article
Proto také vzdělané třídy, vyjma liberálů a Bismar-
kovců věnují úplnou důvěru vládě, jejížto silné pro-
spěchářství jim není podezřelým. Ony zachovávají své
předsudky, ale domnívají se, že vláda je zanedbává.
doufaji však, že záslužná oběť nebuoe bez odměny.“
Vývody nestranného dopisovatele »Tempsu«
jasně poukazují na nenávist k Slovanům, jež jest
ve všech vrstvách německých rozšířena a na
strach před vzrůstem síly Ruska, potvrzují teda
nepopíratelně petrohradskou naši zprávu. Dále
poukazuje se v eitovaném článku na různost
politiky, již si přeje lid, a politiky, již provo-
zuje vláda. Tato různost však jest jen zdánlivá,
neboť žádáli na jedné straně německý lid, by
zřejmě byla provozována Rusku nepřátelská poli-
tika, by vyhledávány byly alliance, majíef za
účel Rusko seslabiti, a oddává-li se při tom snu
pangermanistů o annexi některých částí Ra-
kouska, tu má na mysli pouze jediný cíl —
sesíliti Německo a zažehnati slo-
vanské nebezpečí! Stejný cíl však sle-
duje i »největší Némec« císař Vilém II.
Ovšem že podrobností provádění císařské
politiky ucházejí vrstvám lidovým.
Ve své petrohradské zprávě jsme poukázali
na tajné plány císaře německého. Taktika jeho
zprávou tou stala se průhlednou: na oko ve
svých stycích s Ruskem staví se přítelem Ruska,
avšak hledí je radami a nabídkami vlákati do
situace, již Rusko by bylo seslabeno, zejmena
do konfliktu s Anglii. Tento plán však byl hra-
bětem Lambzdorfem prohlédnut a setrvání jeho
v úřadu zahraničního ministra nasvědčuje tomu,
že i — zmařen.
Cile lidové politiky německé a politiky vládní
jsou stejny — pouze cesty, jakými se má jich
dosáhnouti, se různí. Lid chce cestu přímou
zřejmou — otevřeného nepřátelství k Rusku, —
vláda volila cestu diplomatických intrik, lidu
zatajených.
Vilém II
Rusko
Německo
Anglie
31
title
Buršácké provokace v Praze.
Praha
32
article
V poledne Na příkopě.
V poledne Na příkopě.
Zvrácené poměry nastaly v Praze po mo-
hutných projevech lidu českého, demonstrujícího
pro český ráz Prahy. Bumly buršáků jsou nyni
pořádány Na příkopě každodenně, jakoby na po-
směch všech těch státních orgánů, které zdánlivě
liči starostlivou péči o klid a mír v ulicích praž-
ských. Neboť nic jiného to není než buml, co
nyní provozují buršáci Na příkopě. Sejde se jich
60—80 před polednem Na příkopě v čepičkách
různobarevných a ti jsou 200—300 soudruhy
bez čapek doprovázeni. Před bouřnými udá-
lostmi vědecký dorost alespoň stuďoval jakost
plzeňského moku v německém kasině, od neděle
nejprve dvě hodiny se promenují a pak teprve
jdou na pivní studium, kdež je očekává několik
tuetů telegrafických pozdravů.
Polední vzezření Příkopu je nyní úplně
jiné. Ruch je tam živější nejen promenádou bur-
šáků, ale i lidem českým. V četném počtu přišli
tam promenovati čeští studující, z nichž pře-
mnozí s barety. Vlastenecké vědomí projevuje se
nyní zevnějšími odznaky. Nejen jinoši, ale i dívky
počínají nositi trikolory. Dívky mají trikolory
buď ovinuté kolem límce, nebo v podobě pásky
náprsní neb i jinak ladně úpravené.
Příkop
Praha
33
article
Včera po 11. hod. dopol. dostavilo se Na
příkop 70 buršáků různých barev. Jednotlivé
oddíly při setkání pokřikují na sebe hlučným
„Heil“. A na celých Přikopech stáli všeho všudy
tři policisté. Kdo viděl tu úžasnou volnost bur-
šáků a nikde chochol na blízku, musil užasnouti
nad těmi nestydatými nepravdami německých
listů, které tvrdí, že v Praze buršák není jist
svým životem. Kdo tu provokaci českého lidu
neustále provádí, než těch několik dlouhonosých
obličejů, jiehž majitelé bumlují přes dvě hodiny
Na příkopě a jsou stále nedočkaví, až se něco
strhne, aby se mohli vydávati za mučedníky
„spravedlivé věci“. Policie zatýká osoby české
národnosti, které se déle zdržují Na příkopě, a
„nerozcházejí se“ na první povel, kdežto bur-
šákům je dovoleno, hromaditi kolem sebe ně-
kolik set „pěnkavek“, které mají za úkol, třískat
do lidu českého, když někdo dá na jevo své opo-
vržení! Policejní separace se plní, věznice kri-
minálu nepostačuje vyřizovati agendu nově při-
bylých zatčenců. Bylo by záhodno, aby se ti,
kdož o osudu jich budou rozhodovati, podívali
jednou Na příkop a sledovali chvilku způsob pro-
vokace buršáků i pohnutky zatýkání. Na včerejší
polední buml buršáků přišel se podívat také
president trestního soudu dv. r. Wokaun.
Wokaun
Praha
34
article
Při polední promenádě udála se episoda,
která měla za následek značné shromáždění obe-
censtva. Po Příkopě ubíral se v červené čapce
buršák Ludvík Wind, právník a v jeho společ-
nosti nalezali se technik Evald Faltin a bankovní
úřadník Max Fischer. Nedaleko banky „Union“
potkal tuto společnost 16letý knihařský učeň H.
a zvolal na buršáka s červenou čapkou „Ek-
pres!“ Všichni tři, s buršákem v čele, pustili se
za učněm, který utíkal do ulice Nekázankya
útěkem způsobila tato trojice značnou pozor-
nost obecenstva, tak že učně, jejž policista v Ne-
kázance zadržel, obklopilo množství lidí. Učen
byl odveden na strážnici a zavedeno proti němu
trestní řízeníl
Wind
Faltin
Fischer
35
article
Večer Na příkopě.
36
article
Ohromné zástupy obecenstva včera večer
sešly se Na příkopě. Ani oba široké chodníky
nestačily na procházení zástupů. O 5. hodině
odpolední začalo se tam obecenstvo scházeti.
Pozornost vzbuzovaly nekonečné řady dívek se
slovanskými trikolorami, pak studující s barely
a trikolorou. V tu dobu ukázali se také prvi
buršáci s barevnými čapkami, obklopení četnými
kollegy v civilu. Nemalou veselost způsobila asi
kopa pekařských učňů, kteří šli z pokračovací
školy a přidružili se k buršákům. Poněvadž prý
zamoučený úbor dorostu mohl způsobit četné
otisky buršákům, zatlačili policisté učně do Ha-
vířské ulice. Později objevili se pekařští učňové
Na příkopě směrem od Prašné brány, provolali
buršákům „hanba!“ a pak se odebrali do HIy-
bernské ulice.
HIa