ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c69146d0-710f-11dc-abe9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 168, place 61, org 12, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
10. března 1904. Císlo 70.
4 article
mají zajistě právo žádat, aby byli ustanovováni tam kam dle služebních let a kvalifikace patří. Nechci se tu obírat celou akcí proti českému úřadnictvu. Dr Schücker včera žádal, aby v městech německých byl ustanovováni jen úřadníci němečtí. Posl. Schücker: Dr. Kramář v delegacích také řekl, že má důvěru jen v úřadníka své národnosti. Posl. dr. Herold (obrácen k levici): Vy pravíte. Praha jest hlavním zemským městem. Vídeň jest však říšským sídelním hlavním městem a porovnejte posta- vení české menšiny ve Vídni. (Souhlas u Čechů.) Nen pravda, že Němci v Praze jsou potlačováni, žijí tan úplně volně a mají více škol, nežli jim dle počtu oby- vatel přísluší. Všude úřaduje se německy, německý jazyk nikde se nepotlačuje a nepronásleduje. Vy, pá- nové, můžete v Praze vědecky, politicky i hospodářsky osvědčovati se, jak chcete. A kdyby byl český rektor o německém obyvatelstvu mluvil tak, jako rektor ví- deňské university Escherich, který nezná přažské poměry, mluvil o českých studentech, celá Evropa by žasla, jaký nevzdělanec může býti v čele univer sity. (Souhlas u Čechů.) Projev rektora vídeňské uni- versity svědčí o jeho nevzdělanosti. Takovými pro- jevy uráží se český cit národní. Noviny německé ve Vídni a v Praze zodpovědnost za výtržnosti pražsk svalují na strany politické. Řekly: tyto projevy nejsou leč odpovědí na volbu královéhradeckou. To jest čire čirá směšnost. Volba tato jest věcí tamějších voličů a našeho vniterního života národního. Tak naivními my nejsme, abychom organisovali demonstrace v Pra- ze, nedopadnou-li nějaké volby v náš prospěch. Žádní strana neprovokovala demonstrace na ulicích, nebot jest dobře informována o následcích událostí takových.
Schücker Posl Kramář doktor Herold Čecho Němec Praha Vídeň Nen Evropa deňský univerzita Escherich
5 article
Mám však pocit, že tyto třenice byly rozjitřeny se zcela jiné strany. (Tak jest! Hlučný souhlas.) Takové demon- strace a studentské kravaly nemohou prospěti an politicky, ani národně obyvatelstvu pražskému. Posl. A. Hannich: Byly již oznámeny dávno. Posl. Karbus: Vy to víle, patrně jste organisá- torem. Posl. dr. Herold: Buď se bude v těchto demon- stracích pokračovali a potom nabudou hrozivého rázu s následky: výjimečný stav a nespravedlivé odsuzo- vání, kabinelní justice, anebo demonstrace ony pře- stanou a potom se řekne, že česká luza byla donucena skloniti se před německou buršáckou čepicí. Každým případem následky těchto demonstrací namířeny jsou proti nám. Proto nemůžete věřiti, že my si přejeme demonstrací takových. Nevěřím, co řekl Körber, že obě národnosti po té stránce používají stejných práv. Jsem naopak o tom přesvědčen, že pražské úřady samy uznaly, že bylo by lépe bývalo. kdyby němečtí studenti minulou neděli byli zane- chali svého bumlu. Na vyšší pokyn musil se tento buml konati, poněvadž policic a vojsko musily vytrhnouti, aby dána by- la zase příležitost, vykonati hrdinský čin. (Hlučný souhlas.) Činím vám návrh, který jak lidé objektivní můžete přijati: Jsme ochotni učinit vše, aby německý jazyk mohl se národně úplně osvěd- čovati za jedné podmínky, že vy v Brně, Opavě a Vídni zaručíte národním menšinám stejná práva.
Posl A Hannich doktor Herold Körber Brno Opava Vídeň
6 article
Praví se v jedné resoluci německé strany, že po- trvají-li nynější poměry v Praze, bude vykonána re- torse. Též tato hrozba nemá na nás žádného účinku, poněvadž retorse stála se již dávno. Žádnému pocti- vému politikovi nesmí se o to jednati, aby druhá stran národní dala pokoj, nýbrž musí se zasaditi o zachován pokoje ve vlastním táboře. Posl. Kasper (pokřikuje při těchto slovech na posl Skálu.) Posl. Aug. Sehnal: Aha Kasperl Posl. Kasper: Takový sprostý chlap, jako vy,j nejeam. Posl. dr. Herold: Příteli Kaspere, upokojle se trochu. Vy jste jinak člověk zcela dobrý. (Pokračuje); Každá universita koná poslání kulturní pro lid, jemuž náleží. Neměli jsme o tom ani na okamžik pochyby. že pro německý lid universita jest stejnou nezbytností jako pro náš český lid. S toho stanoviska také zá- dali jsme universitu, neváhajíce přiznati německou universitu na Moravě německé menšině. Že tato žá- dost vaší vinou, páni na levici, zůstala nesplněnou, jest jedna z hlavních příčin nynější truchlivé situace.
Posl Kasper Aug Sehnal doktor Herold Praha Morava kulturní pro lid Aha Kasperl Posl
7 article
Každý národ, třebas malý nebo velký, má v kulturníeh dějinách svůj úkol. My své poslání hleděli vždy plniti ze všech sil. My nejsme nikomu v cestě svými sna- hami kulturními, kromě těm, kteří myslí, že jest křiv- dou, aby český národ na světě vůbec existoval. Vezme- te-li zřetel na kulturní poslání každé universily, do- spějete k poznání, že poslední události nedotýkají s žádné kulturní misse. Respektuji staré způsoby, ale myslím, že ty staré způsoby kulérové se již přežily na universilách německé říše. V Praze — tento soud mám také o tamějších německých studentech — lento buml nepořádá se za tím účelem, aby studenti bumlo- vali a vykonávali staré zvyklosti — na to jsou stu- denti tuze moderními a vzdělanými — nýbrž s bumlem tím spojuje se určitý účel. Úřady německé university. přejí-li si, aby tato universita na horké půdě mohla existovali, musí pečovati o to, aby ústředí, ve kterém němečtí studenti žijí, bylo regardováno. Nulne po- čílati s pocity okolí a čím výše někdo stojí ve vzdě- lanosti, tím více bude usilovati o to, aby pocity svého soupeře neurazil. (Hlučný souhlas.) Nikoli policie, ani vojsko tuto skutečnost nezmění. Hleďte páni na levici, abyste přiměli pražské německé studentstvo, by k českému obyvatel- stvu zaujalo postavení, nepravím přá- telské, ale přece přijatelné, potom ne- budete potřebovat žádného vojska žádné policie, žádného trestního scudu a němečtí studenti v Praze budou se moci na své uni- versitě pohybovat jako ve starém Heidelberku a jak v Berlíně. (Hlučný souhlas a potlesk u Čechů. Řečníku se s mnoha stran gratuluje.) K návrhu Götzovu uzavírá se debata a hlav- ními řečníky zvoleni poslanci dr. Schücker (contra a Fresl (pro).
Čecho Götzův doktor Schücker Fresl Praha Heidelberg Berlín
8 article
Posl. dr. Schůcker vytýká dru. Heroldovi, že za stával se pražských událostí a vyličoval je mírněji. Rektor Rubl konal prý jen svou povinnost jako ně- mecký professor a rektor německé university, háje jejich a práv německých studentů, začež zasloužil s diků. Řečník zastává se také vídeňského rektor Eschericha, jenž prý také zasluhuje uznání. Češi vy- dávají vždy Němce za provokatéry. Tito byli nuceni — pro bezpečnost — soustřediti se v některých praž- ských čtvrtích a domech, jako něm. kasině, studenten- heimu, divadle a jeho okolí a zvláště Na přikopě Buml nebyl nikdy provokačního rázu. Studenti byli napadeni pro své odznaky a ne pro to, že rušili pa- sáží. Příkop je konceniračním místem vzdělaného vznešeného obecenstva a tím jsou Němci. (Hlučný sou- hlas v levo.) Žádáme, by Praha, dokud je hlavním mě- stem země, zůstala německou a Němci tamní byli úplně rovnoprávní. Jmenujte mi nějaké německé město, kde by se byli Němci bez provokace dopustili násilí proti Čechům? Kdyby se Němci z Prahy vy stěhovali, trpěla by tím, neboť v jejich rukou jest obchod a peníze a též intelligence. Na Heroldův návrh mohli bychom přistoupit jen, kdyby byl upřímný, ale mohli bychom být ošáleni. Němciv Praze jsou pronásledováni; české menšiny mezi Němci nepotřebují ochrany, neboť jí již požívají. Češi hledí vypuditi Němce z Čech a dáti zemi slo vanský ráz, proto chráníme svou národní državu.
Posl doktor Schůcker Rektor Čech Němec Buml Příkop Čecho Praha Čechy Escherich Němciv Praga
9 article
Shoda je po takých zjevech, jež vyskytují se každý den, nemožná. (Šouhlas.) Vy hlásáte boj a Němci jej podniknou a bohdá i zvítězí. (Hlučná pochvala v levo) Posl. Fresl: Ministerský předseda tvrdil zde, že národní radikalism a terrorism ničí zákonný smysl obyvatelstva. Vím, že minil tím mne. Protože sám jest krajně všeněmeckým radikálem, mohl míti na mysli jen nás. Dr. Körber musí býti sám přesvědčen, že vše, co dělá, jest špatné, protizákonné a namířeno proti právům lidu. Štve lid proti poslancům a tako- vému ministru nelze dáti odpověď jinou, nežli tu, kte- rou dnes dostal a ze které mohl porozuměti, že český lid s ním své účty již uzavřel. Můžeme dokázati, že dr. Körber demonstrace v Praze zosnoval. Ovšem ne- postavil se sám na pražský Příkop, aby komandoval Němce a policajty, ale že uspořádal demonstrace, vidno z toho, že jindy policie a veřejná moc české oby- vatele před terrorismem německým nechrání. Veřejné orgány ujímají se pouze Němců pražských. Dr. Körber uspořádal demonstrace v Praze, aby udržel se déle při vládě a mohl uvaliti několik výminečných stavů, by mohl císaři Híci: nejlepší jest nechat u vesla vládu úřadnickou. Kdyby vláda neštvala národ proli sobě, a kdyby státní orgánové německému rektoru a stu- dentům řekli: neprovokujte pokojný český lid, potom se vám ničeho nestane, jinak ponesete následky sami, potom bvl by pokoi
Němec Posl doktor Körber Praha
10 article
Dr. Körber jest nejšpatnější úřadník v celé říši. ba tolo slovo jest ještě mírné. Vyčetli jsme dnes dru. Körbrovi, že poslal policii a vojsko na klidné oby- vatelstvo. Co činí dnes proti lidu, zejtra snad učiní proti dělníkům. Vyčetl jsem mu také, že jest křivo- přísežník a byl jsem proto volán předsedou k po- řádku. Bylo by však lépe bývalo, kdyby udělil důtku Körbrovi. Předseda (zvoní). Posl. Fresl: Ano, máme ministerského předsedu, který křivě přísahal. (Hlučný souhlas.) Předseda: Uděluji vám důtku, pane poslanče Fresle, hudele-li tak pokračovati, odejmu vám slovo.
doktor Körber Posl Fresl
11 article
Posl. Fresl: Prosím, nerozčilujte se, mluvím jmě- nem citu celé sněmovny a všech poslanců lidových; nechť členové sněmovny žádají, aby min. předsedu a všichni ministři předložili přísahy, na základě kte- rých vykonávají svůj úřad. My alespoň nevěříme, že ti páni přísahali císaři takové věci, jaké nynější vláda provozuje. Zachování ústavy jest prvým programem každého ministra. Činí tak dr. Körber a jeho ministřir Zajisté nikoli, nejen proti nám Čechům porušuje ústavu. nýbrž také proti všem ostatním Slovanům. Pravím-li proto, že dr. Körber přísahal falešně, jest to pravdaa nekoná-li ministerstvo svou povinnost, užijeme tribuny ještě jinak. Budeme mluviti ještě jinak, aby našemu lidu otevřely se oči, aby víděl, v jakých rukou se vlastně nalézá. Nebudeme činiti nic jiného, leč praco- vati k pádu nynější vlády. Abcůg Körber, abcůg ne- spravedlnost! (Hlučný souhlas.) Posl. dr. Šilený pravil ve svém doslovu mezi ji- ným: Rakousko ztratilo by v dru. Körbrovi velkého vojevůdce. Kdykoliv byl pohnán k zodpovědnosti pro demonstrace, chválil vždy, že hned bylo po ruce vojsko. Tato methoda již zaplacena byla četnými ne- vinnými životy lidskými. Také v Praze vojskoa jízdní policie zakročila k ochraně bumlujícího zástupu a dlužno děkovati jen dobromyslnosti českého lidu.. Posl. Herzog: Dobromyslnosti Vídeňáků děkujle že tady celé hodiny mluvíte.
Posl Körber Čecho Abcůg Körber doktor Šilený Herzog Vídeňák Rakousko Praha
12 article
Posl. dr. Šílený: Policie a vojsko zakročilo, ni- koliv aby zjednán byl pořádek, nýbrž aby drážděni kyli demonstrující. Inspektor jízdní stráže Schar- nagel vehnal se s koněm do lidu a dlužno děko- vati, že obyvatelstvo, bouřemi podrážděné, nedalo tomuto rabiátovi a nevzdělanému chla- povi, takto c. k. policejnímu dozorci, nále- žitou lekci. Věcí dra. Körbra jest, aby tohoto zřízence pohnal k zodpověd- nosti Také v Holešově a Vselíně bylo hned po ruce vojsko, ale beze vší potřeby. Tekla krev, která padá na hlavu dra. Körbra. (Hlučný souhlas) V morav- ských městech musíme vymoci si k velkému průvodu zvláštní dovolení. Pražšti bumléři byli však drem Körbrem ospravedlňováni, poněvadž prý jen vykoná- vají staré zvyky. Dodával jim odvahy, aby zas a zas šli Na příkop demonstrovati a lid drážditi. V Brně zakazuje se každý český průvod a prohlašuje se pře- dem demonstrací. (Slyšte!) Dr. Körber takovým chováním uvalil na svě svě- demí mnoho viny. Pro německé demonstranty má četná slova, pro disposiční fond má mnoho peněz ale pro nouzi trpící a hladovící obyvatelstvo nemá chleba. (Slyštel) Podle slov dra. Schückra mohl by člověk myslit, že pronásledovaní Němci v Praze byl nuceni prchnouti do nějakého příkopu. Příkop jest však nejkrásnější části města a jest to arrogance, která vyznívá ze slov Schückrových a celého chování Něm- ců v Praze. Němci soustřeďují se na nejkrásnější části města, aby tam demonstrovali.
Posl doktor Vselín Körbr Körber Slyštel Němec Příkop Schückrový Holešov Brno Praha Německo
13 article
Na všechen způsob debala o Jihlavě zvrhla se v debatu o Praze. (Veselost.) Zazlívá se pražskému obyvatelstvu, že nestrpí buršácké čapky, ale my byli před časem ve Vídní svědky toho, že němečtí studenti servali se mezi sebou pro své cerevisky. Stane-li se něco podobného v Praze, udělá se z toho ihned velká aféra a hned musí vytrhnouti vojsko, jízdní policiea celý apparát úřadníků. Připomínám, že Ví- deňáci to byli, kteří páchali sulovosti, když zde Sokolové kenali tichou slav- nost, že tenkráte napadali dámy, tahali jim s těla šaty a polili je petrolejem. Není to násilí, když českým živnostníkům ve Vídni zakazuje se vyvěšovati české štíty a když násilně se jim strhávají se z dí.
Jihlava Praha Vídeň český živnostník
14 article
Dr. Schücker tvrdil, že Němci sáhli tenkráte jen k retorsi, ale kdy byl dr. Körber se svojí jízdní polici a svým vojskem, když v neděli dne 3. března v Hlorní Vsi poblíže Chomutova stal se úlok, který nebyl žád- ným aktem odvety, na české účastníky. (Hlučný odpor mezi Němci.) Páni nemohou ani snésti, aby v české vsi vedle Chomutova konala se česká přednáška. Či nevědí páni na levici, že tam před přednáškou vedral se zástup turnérů do místnoslí, strhal lam štíty se zdí a nedal se dříve na ústup, dokud nepříšli 3 čelníci a úřadníci okresního hejtmanství. Ba i ochotnické di- vadlo poškodili a odnesli odtud štíty. Posl. Reichstädler: Ukradli. Posl. dr. Šílený (obrácen k Němcům): Připra- vujete dělníky o chléb, vypovídáte jim byty, drancujete, pálíte jim domky a pak ještě říkáte, že to byl projev sprave- dlivého hněvu německéhol (Posměch mezi Němci. Slyšte, slyšte u Čechů.) Jsou-li na ně- mecké straně do té míry zvrhlými, že hanobíhroby českých vlastenců (Slyšte!), říkáte také, že to byl projev spravedli- vého hněvu! Pánové, to jest hyenism! Hyenism jest, co pášete proti české universitě na Moravě. Krmite se na vysokých školách našimi penězi proti nám. (Souhlas.) Našimi českými penězi vydržujete si divadlo německé v Brně. To jest krádež, to jest loupež, to jes hyenism. Vyhánite-li kateřinské české ho- spodyně z Opavy jenom proto, že jsou Češkami, jest to hyenism. (Souhlas) Hyenism jest, když pro- pustí se český úřadník, poněvadž dle zákona úřadoval česky. (Souhlas) To se stalo soudnímu úřadníku, ad- junktu Joklíkovi. Když české děti byly ve Znojmě zbity, jeden policejní strážník, který k tomu klidně přihlížel, byl požádán, aby zakročil, roz- křikl se: To jest dobře, Čechům te ne- škodíl (Slyšte!) Posl. Glöckner: Škoda každé rány k terá jde mimo.
doktor Schücker Němec Körber Posl Čecho Češka Joklík Chomutov Brno Opava Znojmo Hlorní ves Připr český univerzita na Morava Škoda
15 article
Posl. dr. Šilený: V Liberci tisíce Němců obklo- pilo Besedu a kamenovali ji, to byla také retorser Němci spáchali také četné případy z abit (Volání: Litovell) a některé vraždy byly úkladně Byla to snad retorse, když r. 1896 sluha starosty litovelského zavraždil českého herce? Posl. Reichstädter: To jest litovelský vrah ! (P směch v levo.) Posl. dr. Šílený: Tento sluha spáchal vraždua byl prolo odsouzen. Posl. Albrechl: Vaše mrtvé známe již. Posl. dr. Šílený: Jest vám snad líto, že nebyl zavražděn tehdy ještě druhý Čech, který náhodou seděl ve vězení? (Posměch u Němců) Posl. Albrecht: Jest nám líto, že Stránský Šílený rozšiřují takové lži. Posl. dr. Šílený: V Lovosicích úkladně zavraždil strážník Čechal Posl. Albrecht: To jsou samé nepravdy. Posl. Reichstädíer: To jest pěkný poslanec, který ani neví, co jest soudně zjištěno. Posl. Pachar: Vrhač smradlavých pum se hlásí Posl Reichstädter: Co jste vy tam dělal? Posl. Fresl: Litovel, Litovel, Litovel Posl. dr. Šílený: Není divu, že se zahostil ta- kový duch, jaký projevujete svými chrabými činy. Posl. Albrechl: To vaše kdákání máme klidne poslouchati? Dr. Sílený: Rektor vídeňské university nerozpa- koval se vydati manifest studentstvu vídeňskému.
Posl doktor Šilený Němec Reichstädter Čo Albrecht Stránský Čechal Posl Posl Reichstädter Fresl Liberec Litovel univerzita nerozpa
16 article
(Potlesk v levo. Volání: Sláva Escherichovi !) Tyž pochválil demonstrující štváče na pražském něme- ckém bumlu. Rektor české techniky v Brně naproti tomu pozval posluchače ke schůzi a zdržel je tak dlouho, až ominesní buml skončen, aby nepřekazili zpupnost německých bumlérů. To jest pravá láska k míru, co však spáchal Escherich? (Volání u Němců Heil Escherich! Poslanec Glöckner: Prahou chodily Jupičské tlupy Dr. Šílený: Rektor české university vydal mani fest, aby čeští studenti nezúčastnili se demonstraci proti bumlům. Však štváčský rektor německý již jednou odpyká na svých vlastních zádech a také Ra kousko to odpy ká Posl. Kasper: Najednou se stal z vás Rakušan Posl. Glöckner : Jděte do Sibířel Posl. dr. Šílený: My jsme vyloučili vždy z ob- strukce předlohy k úlevě nouze. Co však jest to, co vy provozujete na sněmě království českého? Poal. Poschka: Obstrukce. Posl. dr. Sflený: Na českém sněmě jste zmařili. aby vyřízena byla předloha k úlevě. (Souhlas.) Posl. Peschka: To není pravda, to jest vědomá nepravda. Posl. dr. Šílený: Vy jste myslili, že hněv oby vatelstva obrátí se proti českým poslancům, ale zkla mali jste se, hněv obyvatelstva obrátil se výhradně proti Körbrovi. Pražská obchodní komora žádala vás abyste od obstrukce upustíli a co jste odpověděli vy? Že nepřestanete, dokud nebudou splněny vaše národní požadavky. Co však udělala obchodní ko- mora liberecká? Řekla: My nechceme žádnou práci hospodářskou. (Slyšte!) Jest to nějaká německá něž nost? To jest hyentsm. (Hlučný souhlas.) Chování dra. Körbra a jeho vlády nemůže míti žádného dobrého ovoce ani pro Rakousko, ani pro jeho osobu. To bude míti následky nejhorši Posl. Luksch: Sternberg již jest tady. To jest jeden špatný následek.
Tyž Němec Escherich Glöckner doktor Posl Kasper Rakušan Sflený Peschek Brno Praha Rakousko Sláva Escherich
17 article
Posl. dr. Šílený. Taafíe padl, poněvadž chtěl zavésti všeobecné hlasovací právo, Badeni pad poněvadž chtěl zůstati věren zásadám rovnopráv nosti. Také dr. Körber padne, ale potom se řekne padl proto, že se zdráhal sloužiti právu a spravedl- nosti. (Hlučný potlesk a pochvala. Řečníku se mnoha stran gratuluje.) Posl. Relchstädter žádá konec schůze zjištění číselného poměru při hlasování. (Hlučný od- por a hluk v levo. Hlasy: Vždyť tu Reichstädter ani není. Nemluvil se svého místa.) Před hlasováním vzdálili se všichni čeští poslanei a jsou v zasedací síni jen levice, část středua Poláci. Návrh, pro nějž nikdo nehlasoval, propadl jedno myslně 115 hlasy. Následují věcné poznámky. Předseda na základě stenografického protokolu volá posl. Fresla k pořádku proto, že zmínil se v de batě o císařově osobě. Posl. Bendel konstatuje naproti dru. Šílenému že znojemska stávka nebyla národní záležitostí v žádném spojení s národními otázkami. Posl. Peschka praví, že němečtí poslanci na č- ském sněmu připustili by každou hospodařskou předlohu, ale chovají-li se Čechové tak jako dosud nepřipustí se žádná předloha. To je pochopitelná ná- rodní obrana. (Hlučná pochvala a potlesk v levo Výkřiky.) Posl. Kubr poznamenává, že Peschka svými vý vody sám potvrdil, že Němci na českém sněmu ne- propustí ani jedinou předlohu Nouzová předloha byla výborem vyřízena, ale přísedící zemského vý- boru dr. Eppinger prohlásil, že ani tato předloba nesmí se projednati. (Slyšte! Slyšte! mezi Čechy.
Posl doktor Körber Polák Fresl Bendel Peschek Čecho Kubr Němec Eppinger Čechy
18 article
Posl. Peschka měl říci, že všecko to zosnova dr. Körber a Němci jsou v jeho službách. My mu- síme obstruovati, protože se nám děje bezpráví ně- meckou stranou i vládou, Ani jediný Němec nemůže nám dokázati, že bychom bývali němectví na českém sněmě ublížili. (Hlučná pochvala mezi Čechy. Ne pokoj) Posl Nitvehe jako očitý svědek chce optzvovati. co se s druhé strany řeklo nesp rávného. Po své sněmovní vzpouře sešli se všichni zemští poslanci němečtí a jeho jako seniora zvolili za předsedu. P poradě uloženo jemu a posl. Pradovi, Pachrovia Brehmovi oznámiti zemskému maršálkovi, že němečt poslanci jsou ochotni spolupůsobiti při vyřizován rozpočtů nouzových a všech hospodářských předloh. odvolá li se z jednacího pořadu volební řád obecní a vůbec všecky předlohy na újmu německého národa
Posl Peschek doktor Körber Němec Posl Nitveh Pachrovius Brehm Čechy
19 article
Maršálek prohlásil, že bez potazu s jinými stra- nami nemůže vyhověti tomuto přání. Když Nitsche s jinými poslanci byl zase pozván k maršálkovi, se tkal se u něho se zástupci českých a feudál níel stran a prohlásil, že přichází jako pro tředník, ne jako vůdce strany. Na to prohlásil prý dr Herol zhurta, že vyrovnání, dle něhož by se něco odvolá- valo s jednacího pořadu, nesrovnává se s důstojen stvím českého národa. Tak se měly věci ve skute čnosti. (Hlučná pochvala v levo.) Poslanec Funke chce dokázati, že právě smířli- vost a ochota k práci v českém sněmě je také na německé straně. Volební předtoha byla však zamě- řena na Němce; hlasovali proto proti ní. Německá menšina obecního a okresního výboru pro změnu volebního řádu obecního navrhovala, aby se pře tuto předlohu přešlo tentokráte k jednacímu pořadu V tomta volebním řádu jednalo se o politický coup Teprve když onen návrh nebyl přijat, zmocnilo se německých zemských poslanců velké rozhorčení, protože během zasedání všecky předlohy byly Če- chům příznivy, Němcům nepříznivy. Kdyby většina bývala návrh přijala, byl na sněmě pokoj a mlr.
Nitsche Herol Funke Němec
20 article
Ono jednání bylo násíln sti české většiny. Němei zmařili onen záměr a dokázali, že mají na sněmě moc. (Hlučná pochvala.) Posl. dr. Pacák: Nemůže se ani z německé strany popírati, že věci se měly takto: Když zemský sněm byl svolán, vypracovali jsme program pracovní s hospodářským programem a odevzdali jsme ho všem stranám, aby vyslovily svá dobrozdání. Nedo stali jsme odpovědi. (Slyšte! Slyšte !) Posl. Pacher: Poněvadž jsme nebyli hotovi. Posl. dr. Pacák: Možná. Tu pak vyslovili jsme žádost, aby návrh na změnu obecního řádu byl dán na jednací řád. Návrh byl namířen proti nešvarům volebním, bez rozdílu stran. Maršálek odvětil, že to nemůže slíbit, dokud nemluvil s Němci. Při rozpravě se mnou řekl mně pak: V pondělí dám předlohu na jednací pořad, jelikož dr. Eppinger, který meškáv Rumburku mně řekl, abych Funkovi, který je refe- rentem, telefonoval, aby do této schůze přišel. Je vidět z toho, že předloha nebyla dána na jednaci pořad proti vůli Němců. Debata o této věci minula úplně klidně. Hlasování o druhém odstavci jeho se však nestalo. Tu začli řeči poul. Bachmana a posl. Giöckner provolal: Teď začne obstrukce!
Němei Posl doktor Pacák Němec Eppinger Funk Bachman Rumburk Giöckner
21 article
Posl. Glöckner: Zrovna tak. (Veselost) Posl. dr. Pacák: Tak zahájena na sněmu č ském obstrukce. Pravda je, co řukl poslanec Nilsche, že Němci byli u maršálka, prarda není, že poslanee Herold mluvil prudce. Dle jednacího řádu není do voleno, za hlasování vzſti věc z jednacího pořadu. A tu se mluvilo o násilnostech na Němcích pácha- ných. Když sněm neměl materiálu k projednávání. dal maršálek na jednací pořad tři seznamy petic. mezi těmi byly také dvě v příčině melioračního fondu a hasičského fondu. Tu žádali Němci o roz- dělení dle národností. Tento návrh zamítnut po dobrozďání zemského výboru. To bylo celé to zná- silnění Němců. Posl. dr. Herold: Jednalo se o zneužívání vo- lebního práva čestných občanů a o změně ustano- vení, dle kterého k volbě obecního starosty má býli přítomno 3/4 všech členů obecní rady. Tato reforma byla žádána zvláště se strany Němců. Maršálek v srozumnění s německými stranami dal předlohu na jednací pořad v době, kdy otázka čestných občanů budějovických slala se bezpředmělnou, ježto zemský výbor jmenování zrušil. Páni na německé strane budou litovat, že zmařili projednání předlohy, kdy ono bylo možno. Neboť tento zákon je zvláštěv zájmu obcí německých. Nikdo nevěřil v úmysl, že bude se provádět obstrukce proti sněmu.
Posl doktor Pacák Nilsch Němec Herold
22 article
Spíše se věřilo, že polední hodina rozohnila krev některých poslanců. Zákon ten nemá žádného rázu národnostního. Maršálek ho dal na jednací po řad. Vzít ho zpátky bylo zcela jeho věcí. Možná, že obě strany se dopustily chyby: Němci, že se dali do obstrukce, Češi, že nevěřili hrozbám několika poslanců. Ale dr. Funke nesmí říkat, že všechny předlohy ony byly namířeny proli Němcům. Podně- tem k obstrukci byl t. zv. adresní návrh. Byli jsme jak maršálkem, tak drem. Eppingrem dožádáni, aby- chom netrvali na tom, aby se dostal k prvnímu čtení. Spatřuje-li se ale v tom, když nějaká strana vůbec podává jen návrh, znásilnění, pak je parla- mentní život nemožný. Znásilnění může býti spa- třováno jen v obsahu zákona. Zákon byl vypracován mnou, sepsal jsem ho v plném přesvědčení, že jim zahnány budou volební švindle bez ohledu na strany a že bude proto stejně přijat všemi stranami sněmu Posl. Funke konstatuje naproti dru. Pacákovi kdyby tehdy Češi bývali smířlivi, uvážili věcně dů- vody menšiny a nebyli dávali cítiti svou převahu bylo by se pokračovalo klidně dále ve sněmovním jednání. Prolestuje proti důmince, jakoby býval sou hlasil, ahy oprava obecního žádu volebního dostal se na jednaci pořad.
Čech Funke Němec Posl Pacák
23 article
Po dalších poznámkách posl. Nitsche, jenž opřel se českému tvrzení, že německá obstrukce vy- pukla pro nic za nic; — Fresla, jenž protestova proti volání k pořádku a dra. Pacáka, jenž pole- misuje s drem. Funkem a Nitschem setrval při svén tvrzení, přešlo se k hlaso vání po Reichstädtrově návrhu dle jmen. Pilnost návrhu dra. Šíleného propadla 157 proti 69 hlasům a schůze skončena o 6.15 hodině večerní. Příští bude z ejtra Do kárenského výboru zvolen i po- slanci: dr. Ploj, hr. Mensdorfí, Rožkowski, Tollinger, Gniewosz, dr. Stojalowski, bar. Parish, dr. Šukljea Grabmayr. Předsedou zvolen posl. Gniewosz. Výbor sejde se na poradu zejtra dopoledne.
Nitsche Fresl Pacák Funk Ploj Rožkowski Tollinger Gniewosz doktor Stojalowski Parish Šuklje Grabmayr
24 article
Tiskem rozdaná vládní předloha o zřízení samo- statné právní a státovědecké vlašské fakulty v Roveredu stanoví, že tato bude otevřena o se- mestru po císařském schválení zákona. Přednáškyo předmětech, nespadajících do právního a státověde- ckého oboru, mohou se konati německy. Při zkou škách zjistí se úplná znalost němčiny a spůsobilost kandidátů jí používati. Jak se tato nová Iakulta zřídí, zruší se studijní a zkušební opatření pro vlaš- ské právníky v Inšpruku a Štyrském Hradci. V důvodech líčí se zřízení nové fakulty a volba jejího sídla dle včerejších vývodů min, předsedy dra. Körbra. O formální otázce, je-li třeba ke zřízení jedno- tlivé fakulty zákonodárného aktu, rozhodla se vláda pro legislativu, protože tato již ve dvou po sobě ná- sledujících případech osobila si rozhodně právo ke zřizování resp. dělení universit. Třeba nejednalo se o zřízení university, bude nová fakulla na rovni s právními a statovědeckými fakullami v universilním svazku, pročež vláda nedovolávala se příslušné kom- petence pro administrativu. Ohledně ustanovení o němčině poznamenává s v důvodní zprávě, že také německé přednášky při- puštěny z příčin účelnosti pro mimoprávnické před- měty. Dále bylo třeba postarati se, aby studující jichž většina vstoupí asi do veřejné služby, byli mocní druhé zemské řeči tyrolské t. j. němčiny. Proto ministerstvo vyučování hodlá zříditi při fakultě kursy jazyka německého. Až bude nová fakulta zřízena. budou na ni povoláni vlaští professoří a docenti do- savadních universitních parallelek v Inšpruku Mimo to bude postaráno též o jiné způsobilé supplenty.
Inšpruk Štyrský Hradec
25 article Válka rusko-japonská a německé veřejné minění.
Válka rusko-japonská a německé veřejné minění. Časopis »Temps« uveřejňuje dne 8. března článek svého zvláštního zpravodaje z Berlína, jenž výborně vystihuje náladu německého obe- censtva po vypuknutí války rusko-japonské. Po- chybovače v naší veřejnosti o pravosti zaslané nám zprávy z Petrohradu o úmyslech cízaře Viléma II. zajisté zajímati bude odstavec tohoto článku, v němž vylíčeno jest znepokojení, pa- nující v německé veřejnosti nad možným vzrů stem sily Ruska, kdyby se mu podařilo porazili Japonsko. „Berlínský dopisovatel časopisu „Temps“ praví: Čekal jsem až do dneška, abych vám vylíčil lidovou náladu, v naději, že běh událostí, příklad officiálního světa a projevy vlády budou míti zde za následek nějakou významnou změnu, aneb zajímavou odchylku. Avšak hlavy německé nejsou tak těkavými. Vzdor sympatiím dvoru a pozornostem jež diplomacie císař- ská Rusku prokazuje, není vidět, že by se změnilo národní mínění. Před osmi dny již „Kreuz-Zeilung doznala s politováním rozšiřování se „japonofilie““ Tato náchylnost však roste stále. Jest sice méně pří- znivou Japonsku nežli nepřátelskou Rusku, avšak to jest právě to, na co třeba upozerniti. Oproti válčícím mocnostem německý národ necíti nežli antipatic: ony jsou však oproti Rusku neobyčejně příkrými Zajisté že ve vyšších třídách měšťanských na- lézají se lidé schopní si vyložiti příčiny, proč Němec by si měl přáti poražky Japonska. Obzviáště se uvá- dějí: Důvod obchodní a zejmena odveta Ja- poncům, kteří byvše vyučeni v Německu, zavřeli svou zemi průmyslu německému a druhý důvod: ne- návist a strach před Anglií. Jestliže by něco mohlo způsobiti kolísání vášní, byl by to tento za- tvrzelý edpor, roznícený ještě válkou transvaalskou, jejíž vzpomínky doposavad neuhasly.
Vilém II Čekal Kreuz Zeilung Němec Berlín Petrohrad Rusko Japonsko Německo Anglie
26 article
Avšak žluté a anglické nebezpeč ustupují do pozadí před nebezpečím slovanským, jež spojuje celý něme- cký svět. Nikdo o tomto nebezpečí ne- pochybuje a každý o něm mluví svým způsobem. od nejhořejšího až k nejnižšímu stupni sociálního žebříku. Nebylo to nadarmo, že od deseti- letí instinkt rasovní byl vyživována drážděn všemi prostředky v lidu něme- ckém jeho vychovateli a státníky. Z úvah více méně fantastických, k nimž přispěli Wagner, Gobincau, Mommsen, Chamberlaine a jiní, ba může se říci celý německý svěl, byl nejjistější vý- sledek: protislovanský předsudek. Fran- cie může býti ještě označována některými mistry zpá- tečnické školy jakožto „dědičný nepřítel“, avšak Fran- cie prý je zemí Franků, plemeno germánské zde sply- nulo a z něho v této zemi vypučely některé z jeho nejkrásnějších květů. Germánskou jest ještě více An- zlie, ze tří čtvrtin plemenem, úplně však „kulturou“ Kdo by nevěděl, že Shakespeare jest geniem germán- ským? Ba i v Italii neochvějní badatelé objevili krev a duši Arminiovu, a dokonce se nalezli professoři uni- versitní, kteří se obdivují Dantcovi jako hrdinovi z plemene teutonského. Avšak Rusko uniká tomuto vyhledávání pangermanistů vlivu teutonského. Slo- vané v Rakousko-Uhersku potlačují bratry německé. (! Prusko bylo dobyto na Slovanech, a proti Slovanům se Prusko udržuje. Příliv slovanský zatlačuje Němce stále ke Kralovci. Velikým a téměř jediným nepřítelem. nepřítelem nepotlačitelným, jest Rusko. Což to jeho alliance s Francií nedoká zala?
Wagner Gobincau Mommsen Chamberlain Fran Franek Shakespeare Arminiův Dantc Slovan Němec Rusko Rakousko Uhersko Prusko Francie Slovan
27 article
Tyto myšlénky kolují i v nejšírších vrstvách lidu Ony zde vysvětlují instinktivní nenávist. Myšlénky ty v těchto vrstvách zhušťují všecko to, co zkušenosti. osobní četby a vypravování mohlo způsobiti při ná- ladě ruskému svělu nepříznivé. Samo sebou se roz- umí — oběan Kautský pojednal o předmětu tom „Neue Zeit“ s doktorskou olrlostí — že strana socialislická nenávidí vládu cara a přeje jí zničení: odtud šíří se v třídě dělnické kvas strachu revolu- cionářů před Rusy. Nechť jest tomu jakkoliv. Přičítati však, jak se to děje v kruzích officiálních, lidové pocity pouze propagandě a vlivu jednotlivých stran, jest přeháněním příliš zjevným. Náhlost, síla a jednota těchto pocitů se nemohou lakto vysvětliti. Pisatel článku dotýká se dále některých případů, v nichž styky obchodníků a továrníků, těch toliž, ktelí nejvice z Ruska těží, byly příčinou rozšiřování nenávisti k Rusku. I v kruzích ruské šlechty jest zahnízděna tafo nenávist. Při jisté příležitosti pravil spisovate německý: Což vy. Francouzové, vy se tomu jen smě- jete. Vy jste tam doma a máte svou republiku. Z moci
Kautská Rus Francouz Rusko Neue Zeit
28 article
Ruska nemůžete mít nežli dobré výsledky. Avšak pro nás Němce každý vzrůst ruské síly jest fatálním. Buď naše vláda bude vyhledávat spojení s Ruskem a pak se musí prováděti politika reakce uvnitř říše, anebo má strach, zvyšuje proto vojenská vydání a to má stejný výsledek. Jedním i druhým způsobem každé rozpjetí Ruska způsobí u nás pře- vahu živlu vojenského a vojenského zřízení. Naše svobody tím trpí, rovněž náš průmysl, vyjma ovšem železářství. Avšak tolo není veškerým průmyslem a jednoho dne se to pocítí. Veškeré tyto myšlénky v lidu rozšířené se nesou směrem zřejmým a jest podivuhodné, že politika německá jde směrem úplně opáčným. Jest stálým předmnětem nářků německých liberálů, jejichžto počet jest větší nežli se všeobecně myslí a nežli sami snad věří — že politika císařská s: nechce opírat o mínění veřejně. Musí se doznat, že veřejné mínění jest v Německu stálejší než v kterékoli zemi a že se dává přednost politice národního citu před politikou Ianlasie a nálady. Politikové vládní praví, že politika Viléma II. se řídí prospěchem, ni- koli citem. Jisto jest, že politika Viléma II. si ne- všímá veřejného mínění, a spad ani s ním nepočítá.
Němec Vilém Vilém II Rusko Německo
29 article
Mínění, třebas jednohlasné, zůstává jaksi mlčelivým nenalézá veřejných projevů. Němec necítí potřebu vědět, zda má se svým sousedem stejný näzor. So ciální obcování jest málo rozšířeno, a jelikož společ- nest je rozdělena na malé skupiny navzájem ne- přístupné, tu i nejsilnější cily se málo vyjadrují a ještě méně rozšiřují... V Německu je zajisté o ně- kterých zjevech mínění národní: není zde však mínění veřejného. Kromě toho úcta alespoň zevnější k zavedenému pořádku, ke státním zřízením, tak hluboce kotvící v duši německé, zabraňuje těm, kteří by se mohli ozvat, aby hlásali své mínění, jež je zejmena pokud se týče politiky zahraniční, opáčným míněním vlády. A tím se vysvětluje, proč státníci pruští ať dělají cokoli, domnívají se, že jdou ve shodě s národem. Německu lichotí a dojímá ho, že se cíll aneb se domnívá býti jazýčkem na světové váze.
Němec Německo
30 article
Proto také vzdělané třídy, vyjma liberálů a Bismar- kovců věnují úplnou důvěru vládě, jejížto silné pro- spěchářství jim není podezřelým. Ony zachovávají své předsudky, ale domnívají se, že vláda je zanedbává. doufaji však, že záslužná oběť nebuoe bez odměny.“ Vývody nestranného dopisovatele »Tempsu« jasně poukazují na nenávist k Slovanům, jež jest ve všech vrstvách německých rozšířena a na strach před vzrůstem síly Ruska, potvrzují teda nepopíratelně petrohradskou naši zprávu. Dále poukazuje se v eitovaném článku na různost politiky, již si přeje lid, a politiky, již provo- zuje vláda. Tato různost však jest jen zdánlivá, neboť žádáli na jedné straně německý lid, by zřejmě byla provozována Rusku nepřátelská poli- tika, by vyhledávány byly alliance, majíef za účel Rusko seslabiti, a oddává-li se při tom snu pangermanistů o annexi některých částí Ra- kouska, tu má na mysli pouze jediný cíl — sesíliti Německo a zažehnati slo- vanské nebezpečí! Stejný cíl však sle- duje i »největší Némec« císař Vilém II. Ovšem že podrobností provádění císařské politiky ucházejí vrstvám lidovým. Ve své petrohradské zprávě jsme poukázali na tajné plány císaře německého. Taktika jeho zprávou tou stala se průhlednou: na oko ve svých stycích s Ruskem staví se přítelem Ruska, avšak hledí je radami a nabídkami vlákati do situace, již Rusko by bylo seslabeno, zejmena do konfliktu s Anglii. Tento plán však byl hra- bětem Lambzdorfem prohlédnut a setrvání jeho v úřadu zahraničního ministra nasvědčuje tomu, že i — zmařen. Cile lidové politiky německé a politiky vládní jsou stejny — pouze cesty, jakými se má jich dosáhnouti, se různí. Lid chce cestu přímou zřejmou — otevřeného nepřátelství k Rusku, — vláda volila cestu diplomatických intrik, lidu zatajených.
Vilém II Rusko Německo Anglie
31 title
Buršácké provokace v Praze.
Praha
32 article V poledne Na příkopě.
V poledne Na příkopě. Zvrácené poměry nastaly v Praze po mo- hutných projevech lidu českého, demonstrujícího pro český ráz Prahy. Bumly buršáků jsou nyni pořádány Na příkopě každodenně, jakoby na po- směch všech těch státních orgánů, které zdánlivě liči starostlivou péči o klid a mír v ulicích praž- ských. Neboť nic jiného to není než buml, co nyní provozují buršáci Na příkopě. Sejde se jich 60—80 před polednem Na příkopě v čepičkách různobarevných a ti jsou 200—300 soudruhy bez čapek doprovázeni. Před bouřnými udá- lostmi vědecký dorost alespoň stuďoval jakost plzeňského moku v německém kasině, od neděle nejprve dvě hodiny se promenují a pak teprve jdou na pivní studium, kdež je očekává několik tuetů telegrafických pozdravů. Polední vzezření Příkopu je nyní úplně jiné. Ruch je tam živější nejen promenádou bur- šáků, ale i lidem českým. V četném počtu přišli tam promenovati čeští studující, z nichž pře- mnozí s barety. Vlastenecké vědomí projevuje se nyní zevnějšími odznaky. Nejen jinoši, ale i dívky počínají nositi trikolory. Dívky mají trikolory buď ovinuté kolem límce, nebo v podobě pásky náprsní neb i jinak ladně úpravené.
Příkop Praha
33 article
Včera po 11. hod. dopol. dostavilo se Na příkop 70 buršáků různých barev. Jednotlivé oddíly při setkání pokřikují na sebe hlučným „Heil“. A na celých Přikopech stáli všeho všudy tři policisté. Kdo viděl tu úžasnou volnost bur- šáků a nikde chochol na blízku, musil užasnouti nad těmi nestydatými nepravdami německých listů, které tvrdí, že v Praze buršák není jist svým životem. Kdo tu provokaci českého lidu neustále provádí, než těch několik dlouhonosých obličejů, jiehž majitelé bumlují přes dvě hodiny Na příkopě a jsou stále nedočkaví, až se něco strhne, aby se mohli vydávati za mučedníky „spravedlivé věci“. Policie zatýká osoby české národnosti, které se déle zdržují Na příkopě, a „nerozcházejí se“ na první povel, kdežto bur- šákům je dovoleno, hromaditi kolem sebe ně- kolik set „pěnkavek“, které mají za úkol, třískat do lidu českého, když někdo dá na jevo své opo- vržení! Policejní separace se plní, věznice kri- minálu nepostačuje vyřizovati agendu nově při- bylých zatčenců. Bylo by záhodno, aby se ti, kdož o osudu jich budou rozhodovati, podívali jednou Na příkop a sledovali chvilku způsob pro- vokace buršáků i pohnutky zatýkání. Na včerejší polední buml buršáků přišel se podívat také president trestního soudu dv. r. Wokaun.
Wokaun Praha
34 article
Při polední promenádě udála se episoda, která měla za následek značné shromáždění obe- censtva. Po Příkopě ubíral se v červené čapce buršák Ludvík Wind, právník a v jeho společ- nosti nalezali se technik Evald Faltin a bankovní úřadník Max Fischer. Nedaleko banky „Union“ potkal tuto společnost 16letý knihařský učeň H. a zvolal na buršáka s červenou čapkou „Ek- pres!“ Všichni tři, s buršákem v čele, pustili se za učněm, který utíkal do ulice Nekázankya útěkem způsobila tato trojice značnou pozor- nost obecenstva, tak že učně, jejž policista v Ne- kázance zadržel, obklopilo množství lidí. Učen byl odveden na strážnici a zavedeno proti němu trestní řízeníl
Wind Faltin Fischer
35 article
Večer Na příkopě.
36 article
Ohromné zástupy obecenstva včera večer sešly se Na příkopě. Ani oba široké chodníky nestačily na procházení zástupů. O 5. hodině odpolední začalo se tam obecenstvo scházeti. Pozornost vzbuzovaly nekonečné řady dívek se slovanskými trikolorami, pak studující s barely a trikolorou. V tu dobu ukázali se také prvi buršáci s barevnými čapkami, obklopení četnými kollegy v civilu. Nemalou veselost způsobila asi kopa pekařských učňů, kteří šli z pokračovací školy a přidružili se k buršákům. Poněvadž prý zamoučený úbor dorostu mohl způsobit četné otisky buršákům, zatlačili policisté učně do Ha- vířské ulice. Později objevili se pekařští učňové Na příkopě směrem od Prašné brány, provolali buršákům „hanba!“ a pak se odebrali do HIy- bernské ulice.
HIa