ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c68f4b00-710f-11dc-bb1e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 57, person 125, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. března 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 70.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí se v Praze v adminislrani na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí čenáško na dtnt leta . . . . 7 K 50 na měsíe . . . . . . 2 K 30h Poštou: na něsíe n rreleia . . . . 9 K e s dvoji zásilkou na měsfe. . . . na čtvrt lata . . . 11 K so
Praha
5 title
Onešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 9. března. (C.-B. »Ruská tel. kancelář sděluje z Vla- divostoku: Zdejší Čechové oznámili veliteli pevnostnímu úmysl, utvo- řiti četu jízdeckou, složenou z 10 Čechů, jíž vláda nemusí dáti ani zbraně ani koně. Velitelem čety jest bývalý rakouský nadporučík Jelínek. Z Paříže, 9. března. (C.-B.) Něko- lika listům sděluje se z Tokia, že japonské loďstvo obdrželo znovu rozkaz, aby stůj co stůj vjezd do přístavu Port Arturu potopením obchodních lodí a po případě také dělových lodie a pobřežních kři- žáků zatarasilo. — Petrohradský dopisovatel »Figara« sděluje, že měl rozmluvu s náčelníkem ruského generálního štábu Sacharovem. Tento prohlásil prý, že do Man- džurska bude posláno nejméné 400.000 mužů. Nesoudí, že Japonei mohli by postaviti do pole přes 200.000 mužů. Nedáme si nic líbiti. děl Sarachov, chceme býti jisti, že Japonsko bude rozdrceno. Z Petrohradu, 9. března. (Zvláštní zpráva »Nár. Listů«.) Na prosby Srbů a Černohorců, aby jim bylo dovo- leno zúčastniti se jako dobrovolní- kům ve válce, odpověděl car, že je potěšen city Slovanů a že povoluje jim milerád vyplnění jejich žádosti.
Čecho Jelínek Artur Figar Sacharov Japonei Srba Černohorec Petrohrad Vl Paříž Tokio Man Japonsko
7 article
Připojil však, že nemožno více mužstva vzíti než 1000, ne starší než 43 let a pouze vysloužilé vojáky. z Paříže, 9. března. (C.-B.) »Agenee Havase sděluje z Port Arturu Admiral Makarov přibyl sem a dal vztyčiti na křižáku »Askoldu- a dmirálskou vlajku. Obrně- nec »Retvizan« byl dopraven do vnitřní rejdy. Poškození na spodku lodi jest opět vyspraveno i doufá se, že loď za krátko bude opět schopna akce. Z Londýna, 9. března. (C.-B.) »Rent. kancelář« sděluje z Tokia: Japon- ské lodi válečné střílely minulé noci na tvrze talienvanské a na- padly potom i Port Artur. Z Tokia, 8. března. (C.B.) »Rent. kancel.« sděluje: Dle zprávy sem došedší bude Rusům korejskými vojáky u Sukčenu kladen jen slabý odpor. Zde pokládá se za velmi pravdě- podobno, že japonské loďstvo, od- pluvší k Vladivostoku, narazilo v Posjetově zátoce na ruské lod- stvo a že je tam k boji donutilo (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Agenee Havas Artur Admiral Artur Rus Paříž Londýn Tokio Vladivostok Posjetov
8 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Z Vídně, 9. března Schůze 237. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Dr. Körber odpověděl počátkem schůze na české a německé dotazy o buršáckých výpravách
doktor Körber Vídeň poslanecký sněmovna
9 article
na pražské Příkopy. Odpověděl ústně, krátce. Zatímně, ale špatně. Jako člověk, jenž o věci samé nemá potuchy a jenž povídá pouze to, co mu bylo napověděno. Soufleury byli dr. Eppinger a dr. Schücker. Podle toho je také řeč ministra vnitra. Veskrze německá, veskrze protičeská. Nositelé stuh a čapek z obou vysokých něme- ckých škol v Praze — dle výkladu chefa vlády — vykonávají toliko historické svoje právo n „buml“ a Čechové, zvláště pak české noviny ruš je ve vykonávání práva toho. Toť extrakt moudrosti, kterou podal p. dr. Körber sněmovně. Věru, takové názory a takové mínění může mít o příhodách, které hýbají tou chvili veřejností cislajtánskou, jen byrokrat, jehož horizont nesahá přes prah kanceláře, jen muž — byrokrat, zapředený do pavučin svého ressortu a nemající žádného smyslu pro sku- tečnost a pro pružiny realního života. Demon- strativním, hlučným potleskem provázeli Němei na levici prohlášení, že stanou se pro budoucnost opatření nejrozsáhlejší a když nejen průsvila- vým, ale průhledným způsobem obviňoval český lid z nacionálního terrorismu proti Němcům Opět a zase dali tomuto státníku křiklavé barvy německého strannictví. Opět a zase objevil se jako prokurista zpupných a zbujnělých Germánů cislajtánských, kteří myslí, že mají právo, bez- trestně vylučovati, kde jsou pány a kde mají — žel — pomoc a podporu státních úřadů, český jazyk a české lidi, kteří „čistotou německého území“ dostati se chtějí — dureh reinheit zu einheit — k veliké jednotě všeněmecké, ale kteři zároveň chtějí netoliko požívati rovného práva na půdě české, ale roztahovati se tam, jakoby patřila jen jim.
Eppinger doktor Schücker Čecho Körber Němec Germán Praha
10 article
Pan dr. Körber klame se, domnívá-li se, že jeno dnešní hovor, komukoli v národě našem bude imponovat a ještě více klame se, oddává-l se naději, že dáme se odvrátiti jeho projevy neb osvědčeními německých měst a rektorův od pev- ného rozhodnutí, dokázati, že dovedeme udržet českou državu a její českost ubrániti. Theorie a praxe državy platí nejen pro Němce, nýbrž také pro nás. Dr. Körber nemluvil svoji řeč pro Něme pražské. Šeptal ji stenografům, kteři neseděli u zeleného stolku, před ním postaveného, ale musili státi. Tak jako šeptal 2. května 1897 hr. Gleispach svoji řeč. Jako nejprudší krupobiti sy- paly a hrnuly se naň hlasité výkřiky Čechů.
doktor Körber Němec Čecho
11 article
Posl. Choc opakoval neustále svým pronikavým hlasem: Abcůg Körber! Posl. Choe: Vy jste vý- tržnosti pražské sám provokoval! Máme o tom bezpečné informace! Posl. Klofáč: Agent-pro- vokatér jste a největší švindléř! Dr. Šílený: Vaše ruce jsou vůbec pokáleny krvi! Posl. Choe V Terstu jste to zrovna tak udělal! Posl. Baxa Poštval jste na nás policii a vojsko! Posl. Ho- vorka: Dávno jste měl odstoupit! Jste ostudou pro Rakousko! Posl. Kubr: Vy jste největší pod vodník na světě! Posl. Maštálka: Budete-li tak hle mluvit, ukřičíme Vás! Tyto výkřiky zjistil jsme nade všechnu pochybnost a nemáme při- činy je zamlčovati a zatajovati, jako činí sl. Reichsraths-Correspondenz, která potlačuje, co bylo voláno s české strany, ale že křičeno bylo na dra. Šíleného: „Vy blázne!“ zaznamenává. Inž. Kaftanem navržená debata o řeči Kör- brově byla odmítnuta. Pánům na levici stačilo. co za ně a pro ně řekl Körber — ostatním ná- hubek. My Čechové jsme přece „lepší lidě!“ Když bylo rozpuštěno liberecké obecní zastupi- telstvo, Němci podali dotaz, hr. Taaffe odpovědě a interpellanti žádali debatu, my Čechové svým hlasy jsme ji umožnili. My Čechové, jsme „lepš lide“.
Posl Choc Klofáč Baxa Kaftan Körber Čecho Němec Taaff Rakousko Abcůg Körber
12 article
Posl. Zázvorka žádal hlasování dle jmen Takový formální návrh musí býti podporovár 50 poslanci. Máme ve sněmovně 62 zástupců jsme v opposici, jsme v obstrukci, ale půl hodiny po zahájení schůze není jich přítomno 50 Kromě toho je nezbytno, by se zjistila n a pře potřebná minimální presence ta, nežli se takový návrh podá. Formálně nebyla dovolena debata o Praze konala se však fakticky přece a to v diskussi pilném návrhu v příčině násilností, páchaných na Sokolech v Jihlavě r. 1902. Pan Zdenko Schücker byl s apologií oku pace Příkopa hotov hned. V Praze — řekl — chodí na této hlavní třídě nóbl lidi. V Praze, co je nóbl, je Němec a tím zabrání Příkopu bur- šáky se vysvětluje: quod erat demonstran dum!. .. Takovou je impertinence pokrokového po slance německého.
Posl Zázvorka Zdenko Schücker Příkop Němec Praha Jihlava Sokol
13 article
Dr. Herold, ač stižen je katarrhem sonorn orgán jeho, promluvil klidnou, střízlivou řeč, ve které provedl svědomitou rozluku mezi tím, co je právem Němců pražských a tím, co je vypína- vostí, demonstrací a provokací. Přiznal jim na prostou volnost pohybu a osvědčování národnosti bude-li navzájem též Čechům přiznána v Brně Vídni a Opavě. Ale pan Schücker odpovědě zhurta: Pryč s Čechy z německých měst a ně meckého území. Navrhovatel dr. Šílený nedada se mýliti, rušiti ani zastrašiti huronským pokřikem Němců, pověděl o systému Körbrově pernou pravdu a podal smutné příklady chováni se Němců tam, kde mají proti nám hmotnou pře- vahu. Veliký lomoz ztropila trojice Grössl, Funke a Peschka. Když český mluvčí strhl Němcům masku s obličeje, jak na sněmu zemském za- hájili svévolně obstrukci a jí zmařili projednání akce zemské k úlevě nouze. Jakoby do hnízda vosího sáhl, Peschka, Funke, Nitsehe popíral všecko. Němci byli prý znásilněni a překvapen předlohou o změně jednacího řádu volebního Vskutku! Jsou to neviňátka betlemská. Vyvstali však svědkové, posl. Kubr, Pacák a He- rolda ti usvědčili je, že vzpomenutá předloha byla dána ku projednání po předehozím sou- hlasu poslanců německých a že tito ztropili svou obstrukci zlomyslně a že netajili se s plánem zmařit pomocnou akci zemskou. Za výkladů Kubrových pokřikovali Němci, ale při řečeeh dra. Herolda a Pacáka musili ztichnout.
doktor Herold Čecho Schücker Němec Grössl Funke Peschek Nitseh Kubr Pacák He Kubrův Brno Vídeň Opava Čechy
14 article
Hlasování o pilnosti návrhu dra. Šíleného který byl zamítnut, konalo se dle jmen. Poslane- čeští měli tentokráte postačitelnou potenci, aby je vynutili. Bylo jim kromě toho potěšením povděkem, že se s nimi spojili všichni Slovinci Chorvatě, Srbové, opposiční Poláci a neodvisl Rusíni haličtí. Slovanská koalice tedy v mi niatuře proti dru. Körbrovi a proti dělnosti par lamentu. Z Vídně, 9. března. (C.-B.) Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 ho dopolední Před čtením došlých spisů ujal se slova m. dr. Körber a odpovídal na dotazy po uličních demonstracích v Praze. Nebude prý zevrubně líčiti stav věci dle úřad ních zpráv. Hodlá pojednat o věci jen vzhleden k jejímu dosahu a chování vlády. Je pravda, že státní úřady nezakázaly buml ně meckých studentův. Je starým studentským zvykem jenž zachovával se dosud bez závady. (Hlučné po- křiky, bouřlivé přerušování a prudký odpor na če- ských lavicích) Myslím, hdyby se vytvořily na vyso- kých školách čaských rovněž takové zvyky a časem zdomácněly, že příští vlády zachovají se k nim rovněž tak. (Hlučný souhlas v levo, bouřlivý pokřik a odpor na českých lavicích. Předseda opětně zvoní. Opětné pokřiky a hluk.) Vláda mohla by vydati zákaz, jen kdyby nastalo nebezpečí pro veřejný pokoj (Opětné pokřiky a hluk na českých lavicích.) Tomu tak není, dokud studenti sami nedopustí se vážných výtržností. (Bouřlivé pokříky na lavicích českých. Posl. Klofáč: Předseda ministerstva chtěl to tak mít!
Srba Polák Rusín Vetter Körber Posl Klofáč Vídeň Praha Poslane
15 article
Posl. Schreiter: Klofáč šel napřed. Kdyby tam nebyl býval, nebylo by došlo tak daleko! T jsou štváči těm mělo se prostě natlouci. (Stálý hluk a pokřik.) Dr. Körber: O malých třenicích, jaké vysky tují se ve všech vrstvách obyvatelstva, nemluvím Poslední události v Praze byly však způsobeny teprv tím, že část českého obyvatelstva zcela nepochybně podnícena některými českými časopisy, dala se strh nouti k útokům na německé studenty. (Hlučný odpor Stálý hluk a pokřiky. Předseda praví opět, aby bylo ticho.) Vládní orgánové v Praze musili předvídal možnost konfliktů, proto povoláno silné oddělení po- licie a později také vojsko. (České pokřiky. Hluk. Konstatuji s povděkem, že toto zakročení zamezilo všelikou vážnou nehodu při srážkách obou národních stran. Prohlašují, že vláda je pevně odhodlána ,. (Hlučné pokřiky.) Posl. dr. Šllený: V Brně průvody se zapovi dají ! Tam není vojskol Posl. Klofáč volá: A pruské protidy nastick demonstrace konají se bez překážky! Posl. dr. Šílený: V Brně se české průvody zakazují, ale prušácké, protidynastické demonstrace provádějí se v Praze beztrestně. Ano, v Přerově. v Holešově a namnoze jinde na Moravě došlo přím ke krveprolití. Dr. Körber je všecek potřísněn krví Na tato slova hrozí Němci pěstmi. Křičí: Toje nesmysl ! To je blázen! Ohromný hluk v celé sněmovně. M. p. Körber: .... vláda je pevně odhodlána zachovati všemi prostředky, jež má k disposici, kli
Posl Klofáč doktor Körber Šllený Němec Praha Český pokřik Brno Přerov Holešov Morava Toj nesmysl
16 article
v král. hlavním městě Praze a pokládá za svou po vinnost, pečovati o úplnou ochranu osobní bezpeč nosti každého jednotlivého obyvatele. (Hlučná po- chvala v levo. Veliký hluk a pokřiky na lavicích českých.) Z toho patrno samo sebou, že všichní, kdo pro- vinili se při výtržnostech, budou dle zákona potre- stáni a že pro budoucnost budou učiněna nejobsáh- lejší opatření. (Veliký, dlouhotrvající hluk. Hlučn výkřiky. Předseda žádá opět, aby bylo ticho.) Proti tvrzení dotazu dra. Baxy, že jsem si vý tržnosti objednal... (Dlouhotrvající hlučné výkřiky na lavicích českých. Předseda volá poslance Fresla. Choce a Klofáče k pořádku. Veliký hluk), mohl bych namitnouti to, co soudí na druhé straně o vznik událostí. (Veliký, dlouhotrvající hluk. Na českých lavicích volá se: Abcůg !) Obé jest asi stejně opráv- něno. Já jsem nic nezosnoval. (Dlouhotrvající vo lání: Abcůg! od Čechů.) Ale nemohu potlačiti vše obecnou poznámku, která plalí právě v nynější době v našem státě s jeho četnými národnostmi. Vláda respektuje práva obyvatelstva ústavou zaručená vystříhá se všeho policejního poručníkování. Kteral jinak mělo by se národům dařiti, než za svobody?
Baxa Fresl Choc Klofáč Čecho Praha Abcůg
17 article
Nyní však vidíme v úloze tohoto poručníka národní terrorismus. Kam to povede, není pochybno. Smysl obyvatelstva pro zákon bude zničen. (Bouřlivé vý křiky a hluk. Čechové volají: Abcůg Körber !) Vlád zachová se dle své povinnosti a bude hájiti zákony proti komukoliv a stříci veřejný pokoj co nejdůraz něji. (Veliký hluk a četné bouřlivé výkřiky.) Na Klemannův dotaz po sv.-hypolitské vy- hlášce místodrž tajemníka ryt. Galatta odpovídá předseda ministerstva za ustavičného hluku a po- křikování. (Posl. Fresl volá: Věrolomný ministr president!, pročež ho předseda volá k pořádku), že ukládal vždy úřadům úplnov objektivnost a káral bylo-li toto přikázání přestoupeno. (Ustavičný hluk.
Čecho Posl Fresl Abcůg Körber
18 article
Neschvaluje postup v dotazu vylíčený a vyhražuje si další opatření pro budoucnost, až bude stav věc vyšetřen. (Hlučná pochvala a potlesk. Bravo Körber Veliký hluk a výkřiky. Trvalý nepokoj.) Posl. Kaftan navrhuje, aby se v příští schůz zavedla debata o ministrpresidentově odpovědi. Posl. Zázvorka navrhuje, aby se hlasovalo tomto návrhu dle jmen, ale není dosti podporován Kaftanův návrh propadl. Potom čteny došlé spisy, mezi nimi dotazy posl. V. Sehnala a sp. po zákazu Hauptmannovy hry »Rosa Bernatova«: — Maštálky a spol. p rychlikovém spojení Čech s rakouským Slezskem Haličí, Bukovinou a Ruskem; — Skály a sp. po služebních poměrech poštovního úřadnictva doprav ního: — Hybeše a sp. po chování se pražského policejního presidenta Křikavy za výluky dělnictv pražskými truhláři; ryt. Jaworského a sp. p organisování vrchní správy vodního hospodářství vodních staveb dle resoluce usnešené při sdělávání zákona o vodních dráhách. Posl. dr. Dyk navrhuje, aby se dosadil kárný výbor pro Irův potupný výrok za včerejší ministr presidentovy řeči. Potom rokovalo se dál o pilném návrhu posl dra. Šíleného a sp. stran události o sokolské slavnosti v Jihlavě dne 17. srpna 1902.
Körber Posl Kaftan Zázvorka Kaftanův V Sehnal Hauptmannův Rosa Bernatův Maštálek Hybeš Křikava Jaworský doktor Dyk Irův Čechy Slezsko Halič Bukovina Rusko Jihlava
19 article
Předseda zahajuje povšechné rokování. Posl. dr. Gross (contra) praví, že jedná se o za sturalý pilný návrh a události, o nichž navrhovate mluvil již před rokem. Tvrzení dra. Šíleného se za tím nestaly pravdivějšími. Mezí obyvatelstvem pa novalo — jak obyčejně při takých příležitostech — rozčílení a samosprávné úřady staraly se o ochranu účastnictva. O třenicích v Olomouci, na něž posl Šílený narážel, ničeho neví. Jsou mu známy pouze výstupy při ustavení se obchodní komory. (Veselost., Zmiňuje se o pražských událostech a polemisuje s drem. Šileným jenž mluví o německých výtržno- stech. Němci v Praze nejsou cizincí a nedopustí, aby se s nimi tak nakládalo. Uplatní své právo se vším důrazem. (Hlučná pochvalo v levo.) Žádajíce za ob novení sp řádaných poměrů v Praze nemají na zře teli pouze události minulého týdne. Za velkým hnu tím proti Němcům vězí prý obecní starší, již chtěj terrorisovati Němce a vypuditi z Prahy německé vy- soké školy. Toho cíle nedosáhnou. Němci v Praze zvlášť tamní vysoké školy německé, mají důležit národní a kulturní poslání (Souhlas.) Vězte, že každý Němec bude je v tomto poslání podporovati (Hluční pochvala a potlesk me i Němci.) Posl. dr. Herold: Není účelem mé řeči rozdmy- chovat zde národní vášně, nýbrž vyhovět povinnosti která mi káže, abych vůči tomu, co v novinách a klu- bovních schůzích německých poslanců bylo tvrzeno vyložil skutečný stav věcí v příčině událostí praž- ských.
Posl doktor Gross Němec Herold Olomouc Praha národní a kulturní poslání
20 article
Nesmí být vše pokládáno pravdou, co v novinách a úřadních spisech se tvrdí; kdyby vše bylo tak pravda, jako zpráva korrespondenční kanceláře, že jsem minulé neděle byl Na příkopě nebo v blízké ka- várně a že jsem celý rumi sledoval, byla by celá zpravodajská služba o výtržnostech pražských vy myšlena. Dne 7. února němečtí kulérové v Praze konal svůj obvyklý bumi v semknutých řadách Na příkopě Nejedná se o jich objevení se v čapkách a stuhách nýbrž o to, že šli v semknutých řadách na nejvíce navštěvované třídě pražské. Do 7. února nikdo z če- ského lidu si toho hrubě nevšímal, ačkoli byly star žaloby, že obecenstvo následkem bumlu vyhýbalo se Příkopu. (Souhlas u Čechů.) 7. února němečtí kuléři v přítomnosti elegantního obecenstva se na vzájem
Čecho Praha
21 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . . za 8b . . . za žh odpolediní Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Bh Inserát platí se hotevé rapřea Přečplaconí a inserty přijímá v dmini- strace v Mazianské ulici č. 3. Tam nacházají se též redakce šiskárna a ezpedice „Násodních Listě“ Eakopisy se nevracsjí.
Mazianský ulice
22 article
zbili. Teprve od tohoto okamžiku bylo pražské obe- censtvo upozorněno na nešvary, k nimž dochází při takovém bumlu. To zavdalo městskému zastupitelstvu příčinu, aby u místodržitele zakročilo nikoli snad proto, aby zakázal studentům objeviti se Na příkopě v barvách, nýbrž jich průvody v semknutých řadách, pak aby bylo zamezeno, aby se němečtí studenti v ne- děli Na příkopě nervali. Následkem zmíněného za- kročení pražského zastupitelstva u místodržitele, k te- rý též prohlásilotevřeně, žebuml vuza- vřených řadách nepřipustí, zahájeny ihned v německých listech články v tomto smyslu: buml je starodávným zvykem německého studentstva, že musí býti trpěn, že běží o národní čest a p. V Praze byl dosud klid. Dne 21. února konala se první boho- služba v ruském kostele pražském, po níž došlo k sympatickým projevům pro ruské vojsko. Co se však stalo? Všecka usnesení učiněná zástupci německých stran, všechny články německých novin provanuty byly nepřátelstvím proti pražskému obyvatelstvua ačkoli se skoro ničeho nestalo, mluvilo a psalo s o „české luze“, „barbarství“, „násilnostech“ a pod.
Praha
23 article
(Řečník poukazuje zvlášlě na poslední články „Neue Fr. Presso“ . A jaké kroky učiněny s české strany? Rek- tor české university pozval si studenty kladl jim na srdce, aby se demonstrací nezúčastnilt Pražská městská rada dostavila se k místo- držiteli, který jí slíbil, že učiní vše možné, aby ne- došlo k žádným demonstracím Posl. Schreiter: A co lístky na české universitě „O 11. hod. Na příkop“ — co je to? Posl. dr. Herold: Povím vám všechno, jak se to skutečně má. Ovšem musili pražští studenti žádat, aby se na druhé straně od nedělního bumlu upustilo, žádost to, jaká je oprávněna v tak pohnuté době. Česká národní rada, jejíž jsem předsedou, všude, kam vůbec mohla zasáhnouti, žádala, aby nikdo v neděli demonstrací se nezúčastnil a pociťuje-li někdo nezbytně potřebu, aby šel Na příkop, tu ať si něme- ckých kulérů nevšímá. A co podniknuto na německé straně? Noviny přinášely paličské články, německý rektor vy- zýval přímo studenty, aby v okamžiku tom šli Na příkop, kdy tisíce a tisíce če- ského obyvatelstva tam bylo, kdy se vě- děti musilo, že dojde ke srážkám. (Souhlas
Neue Posl doktor Herold Český národní rada
24 article
Čechů.) Hlasy: Kde jsou tedy štváči? Posl. dr. Herold: Němečtí studenti jako každý státní občan mají právo nositi barvy, právo to má též studentstvo české. Ovšem, nebylo to vždy názorem policie pražské; byly doby, kdy trikolory byly poli- cejními orgány českým studentům strhovány. Avšak uznávám právo každého, aby se šatil jak chce, také právo německých sludentů uznávám, procházet se po Příkopě. Ale uznat se musí, že léž ostatní obyva- telstvo k tomu má právo. Poslední neděle nejednalo se však o to, aby oslatnímu obyvatelstvu umožnila se procházka po Příkopě, nýbrž aby se vynutila pr německé studenty možnost, procházet se tam. Byla-li policie přesvědčena — o čem my všichni ne- pochybujeme — že téhož dne němečtí studenti budou míti opětně buml, pak bylo by bývalo lepším, kdyby se byl Příkop uzavřel všem. Avšak ona napřed tam pustila obecenstvo, a když tam bylo tolik obecenstva, že vůbec nikdo, ať Čech ať Němec, se tam procházet nemohl, byli němečtí studenti rektorem německé university korporativně vy- sláni ven. I kdyby bylo obecenstvo tehdy jim na- kloněno bývalo, nebyli by měli volnou ceslu, poněvadž to v takových chvilích není možno. Že při tom došlo k nemilým výrokům proti stráži a že několik osob bylo zatčeno, pro které páni s druhé strany ve své lásce k svobodě volají trestní soud, o tom dále ne- mluvím.
Čecho Posl doktor Herold Příkop Čo Němec
25 article
Když němečtí studenti vraceli se do německého domu, začali zpívat „Wacht am Rhein“ a píseř Bismarkovu, mávali holemi a volali „Pryč s Čechy“ Zvláštní kuráže k tomu nebylo potřebl, neboť byli obklopeni policií. Přes to však v tom okamžiku nebyla situace nebezpečna. Když již němečtí studenti odešli z Příkopu, tedy když již nebylo podnětu obávat se třenic — protože se přece nemohlo vysvětlit, že b se přítomní Čechové navzájem zbili — povolán vojsko a čistilo Příkop. Důstojníci se při tom smáli. (Clyšte, Slyštel) Litujeme vždycky, dojde-li v Praze k demonstra- cím, nikoli však proto, že by nebylo důvodu, nýbr proto, že se potom vždycky štve proti Praze. Když se Němci bijí navzájem, mlčí se. Nyní se tvrdí, že české obyvatelstvo nechce míti v Praze německé vysoké školy. Byl bych vždycky proti tomu, aby německé školy vysoké byly přeloženy z Prahy do Liberce nebo do jiného města. Tuto theorii vymyslili Němci a uplatňují ji proti české universitě v Brně. Německá universita v Praze negermanisovala Čechy v době, kdy ještě byli slabí, nyní to tím méně bude s to. Posl. Schücker: To také není její účelem. Se sla- noviska Němců v Praze by nebylo vhodno, by ně- mecká universita byla odstraněna. Posl. dr. Herold: Zajisté. Slouží nám ke cti, ž Praha jest jediným městem v Evropě, majícím dvč university. Ministerský předseda dnes prohlásil, že vláda stojí na stanovisku, že každá národní menšina má právo svou národnost veřejně osvědčovat. Kdybych byl ještě tak mlád a mohl říci, že jsem ministerského předsedu neslyšel ještě mluviti, myslil bych, že jsou v pořádku národnostní poměry. Němci jsou to, kteř praktikují názor, že národní menšina nemá práv jazy- kových ve veřejném životě. Státní úřadníci v Rakousku
Čecho Němec Posl doktor Herold Čechy Praha Liberec Evropa Rakousko český univerzita v Brno Wacht be Rhein
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 9. března.
Praha
27 article
Jenom se, prosím, tak přiliš kysele netvařte Věděl jsem napřed již, že nadepiši-li tento svůj feuilleton »List rozmrzelého, číslc první« nebudete s tím spokojeni. Vím velmi dobře, že milujete rozmarné povídání a veselé papíkování a ne vážná snad tu i tam trpká slova, že přijemnější jsem vám, přicházím-li se smíchem než v póse karatele, však nemohu jinak mojí mili, jste tím sami vinni, nucen-li jsem spustit jinou, než tu, kterou tak rádi máte. Vidíte, já jsem říkal hned, když došla zpráva o vypovězené válce Ruska“ s Japonskem, že tak hravě, jako tak mnozi z vás se domní vali, s vítězstvím to nepůjde. Však to dobř vím, že zle je tomu, jejž provázejí sympatie naše. že každý, komu přejeme, dostane co protu, aneb že bude vítězit tak pozdě, že nás to už ani těšit nebude. Jen ať se každý, kdo do boje se pouští, nás chrání, komu my držíme palec, má vejlupek zabezpečený. Nechci tvrditi, že stane se také tak nyní s Ruskem, naopak jsem pře- svědčen, že na konec se to obrátí v jeho pro- spěch — ale na konec až, tehdy teprv až bude prestige prvního velikého slovanského státuu všech dáblů a až bude do té míry sesláblé, že příjemné zaměsínání diktovati mír, převezme z něho některá moc jiná. Jako by se to nebyle již přihodilo.
Rusko Japonsko
28 article
Však to mne ani tak nermoutí. Rusko se neztratí a Japonsko neujde svému zaslouženému harakiri. Ale naše poměry domácí mne rmoutí. Jak veseli jsme byli jindy. Dobře nám to v poli- tice sice nikdy nešlo, však co na tom, byli jsme ve veselé náladě, když nás mrskali škorpiony jak nám bylo volno, když nás zavírali do krimi- nálů a s jakým gustem čleme dnes vzpomínky od svatého Václava? S mnohem větším, než denník, jejž píšeme, dáme-li se ženou přemluvit a vyjedeme si do Opatije nebo na francouz- skou Riviéru. Není národa, jenž by měl ve všem takovou smůlu, jako my. Nic se nám nedaří, všechno se nám třeba v posledním okamžiku zkazl. Nejednou již jsme po dlouhém žalostném putování stanuli na pomezí země zaslíbené. Dobrý genius náš dal nám dokonce nahlédnout do vnitř, připomenuv nám ovšem, že jednu ještě noc ztráviti musíme mimo svůj ráj — když ale nastal nový den, zmizel eden a my zase klopý- tali v poušti. Byl jsem tam dole též a vím, jak vypadá to v Monte Carlu. Ale nevyhrál jsem tam an haléře, naopak nechal tam tři dvacetifranky. kdežto nadaný poslanec-obstrukcionista, tuším že Szell, ale ne předseda, vyhrál tam sto a osm- desát tisíc franků, jež sebral a ani nemuknuv. s nimi odešel. Jsem také poslancem, jsem také z obstrukce a jak jsem již řekl, zahrál jsemsi tam též a také jsem odešel, ani nemuknuv. jenom že jsem odtamtud neodnesl tolik těch franků. A to že není mrzutýmv
svatý Václav Szell Rusko Japonsko Opatije Monte Carlo
29 article
Jinak mohl bych míti radost, že codo počtu a rozmanitosti názorů budeme míti u ná co nevidět již tolik stran, mnoho-li jich maj dnes Němci. Tu ale již zase dočítám se vli stech, že prý nově zvolený pan hrabě Vojtěch nebo Václav Sternberg chce se sblížiti s nám Mladočechy. Což roztrpčené nebe ani tohoto hořkého kalicha nás neuchrání? Pane hrabě! Ať už váš pradědeček Tatary skutečně z Moravy vyhnal aneb nevyhnal, jste ve vídeňském klubu správně hrál a plati neb ne, ať jest vaším svatým patronem dědic země české, třeba tomu odporovala pragmatická sankce, anebo svatý biskup, který už před dáv nými věky volal na nás Němce, aby nás zkro- tili — ať jste proléval za Bury krev, neb proléval transvaalským stvůrám vypráhlý krk šampaň- ským, vše jedno — jenom vás o to prosíme. abyste se od nás laskavě držel vždy ve slušné vzdálenosti. Věřte, my se svými aristokraty ne- máme pražádného štěsti. Mohl bych vám o tom vypravovat historky, lépe ale mlčet, o tom ale buďte ujištěn, že také vy smutně byste pochodil, kdybyste se k nám přidružil. U nás vypadá to jako ve mnohých krajinách této milé vlasti v březnu vyskočí teplé slunéčko, vzbudí zeleň a květy a když všechno v nejlepším rozpuku, dostaví se květnový mráz a spálí všechno.
Němec Vojtěch Sternberg Tatar Morava
30 article
Spáli vás také, vy předčasně vypučelý květe. Domníváte-li se, bůh ví jaká to krásná věc býti poslancem, potom se strašně mýlite. Pravím vám, že být hrabětem Vojtěchem nebo Václavem Sternbergem a mít tři neb čtyři milliony zlatých, je věcí mnohem hezčí a pohodlnější, vy prý je ovšem ale nemáte a to nás právě mrzí. Kdykoli jsme měli štěstí a přiležitost, uvítati některého z vás pánů modré krve ve svém středu kdykoli jsme se tázali po stavu vašich port- monek — byly vždycky prázdné. Je pravda, že není to ani liberální ani pokrokové, ba ani státoprávně pokrokové, posuzovati kvalitu kul turní dle množství peněz. Moudři sloupenci tohoto i jiných zralých směrů, jiná mají však o této věci kriteria. Na příklad, spotřebu papíru ! Toho také vy spotřebujete dost, není-liž pravda? A k různým účelům, vidte? Nešetříte prý ani papíru na- malován-li na něm váš rodinný erb. Jiní za měří kulturu spotřebou mýdla. Nu špinavým vy nejste, průměrně prý připadlo na každého vašeho voliče deset litrů piva a pět párků. Nen pochybnosti, že vrhnete-li se v boj ještě několi- kráte, na guláš a na papriku také to ještě do- táhnete. A vězte, že potom vstanu a navrhnu v parlamentě, aby vám vysloven byl vděk ná roda za to, že přiměl jste jej konečně ku jedině praktickému ocenění svého nejcennějšího konsti tučního práva a sprostil jej naivně dětinského názoru, že tak zvané »čisté« volby znamenají nějakou zvláštní čest. Ujišťuji vás, za tu že ži nie nedá. Dobře jste učinil pane hrabě, že vypovědě jste u dvora válku »camarille« vídeňské. Jestli pak jste to ale svým vysocectěným voličům jak náleží vysvětlil, aby věděli také co je to ta »camarilla« Především měl jste jim říci, že se to nej ani nepije, neboť jeden z přátel mých, jenž by
bůh Vojtěch Sternberg
31 article
přítomen ve větším místě vaší volbě, tvrdil, že slovo to zvláštní rozruch tam působilo, ba že by bylo došlo málem k bitce k vůli té vaší »camarilie«. Jedni tvrdili že »camarilla« je zvláštní hostina, kterou ze státní pokladny po- řádají ministři těm, kteří na úkor lidu jdou s vládou. Druzi zase tvrdili, že je to ženská, ne sice již mladá ale svůdná, která ve státě vládne a které každý se koři, takže dělati může co chce. Třetí, nejzasvěcenější ale pošklebky si tropili z těch, kteří takto si vykládali »eamarillu«a tvrdili, to že je zvláštní druh štiplavého španěl- ského sýra, klerý prý na člověka působí tak, že dělá všechno, co se mu nařídí. Budete mít tedy, pane hrabě Sternberg dosti práce, než všechno uvedete do pořádku takového, abyste z toho mohl míti radost. — Největší potíž bude s místem, kam pana hra- běte v parlamentě posadit. Jako o Homéra pere se nyní o něho již asi tucet sousedů, zejmen naše historická šlechta chce ho míti za každou cenu ve svém středu. Mimo to se o něho přímo dravě uchází ministr zemské obrany hr. Welsersheimb. Chce ho míti a tout prix aspoň proti sobě, nemožno-li, aby ho měl vedle sebe. Však pan hrabě má prý již místo vyhlédnuto posadí se vedle pana — Goluchowského, který sice ve sněmovně poslanců své křeslo nemá, který ale dojista se tam dostaví, když si to přáti bude taková politická autorila, jako je pan Václav či Vojtěch hrabě Sternberg.
Sternberg Goluchowský Václav Vojtěch Sternberg