1
masthead
18. ledna 1913. Číslo 17.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
drželo z Vídně tuto informaci: V novém pro-
jektu vlastnoručního cís. listu o ukrajin
ské universitě není nynější charakter
lvovské university stanoven. Vlastnoruční list
má účelem, oznámiti zřízení ukrajinské uni-
versity, aby polský charakter nynější lvovské
university pragmaticky byl stanoven. Pone-
chává tudíž volnost všem výkladům a námit-
kám, Projekt stanoví, že teprve po aktivován
ukrajinské university nebo po konstituován
provisorního ukrajinského vysokoškolskéh
studia dnem 1. října 1916 pozbudou platnost
na lvovské universitě dosavadní na prospěch
Ukrajinců platná ustanovení a že v přechod-
né době práva polského jazyka zůstanou ne-
dotčena. Projekt stanoví zřízení provisorního
ukrajinského vysokoškolského studia na rok
1916 tím způsobem, že by vyloučeny byly do-
savadní ukrajinské stolice, neobsahuje však
ustanovení ve příčině místa vysokoškolského
tohoto studia, z čehož lze dovozovati, že bude
zřízeno ve Lvově. Instituce ukrajinské profe-
sorské komise jest ponechána i v nověm pro-
jektu, který tudíž je nepřijatelný.
Vídeň
Lvov
5
article
Novelování domovní daně čínžovní.
Z Vídně, 17. ledna. „Deutschnat. Corr.“
oznamuje: Jak se nám z kruhů německých
poslanců z Čech sděluje, je nyní stanoveno,
že vláda v nejbližší schůzi poslanecké sně-
movny podá předlohu v příčině novelování
domovní daně činžovní. V dobře zpravených
kruzích se proslýchá, že vláda při redigování
dotyčných předloh vezme ohled na návrhy.
které byly v této příčině již učiněny.
Deputace vodocestného výboru.
Z Vídně, 17. ledna. Dnes dostavila se do
Vídně deputace vodocestného výboru pp. Ne-
beský, okresní starosta ve Zbráslavi, profeso
Špaček, posl. Modráček a vrch. inž. Janský
jakož i za středolabské vodní družstvo posl
Švejk, posl. Kotland a dr. Zedrych. Zástup-
cové těchto korporací přijati byli ministr
drem. Trnkou a Zenkrem, načež uvedeni byl
v ministerstvu obchodu k dv. r. Žampachovi
kdež jednali o požadavcích zmíněných korpo-
rací v ohledu vodních cest. Dále předložila
deputace všem klubům petici národohospo-
dářského výboru a středolabského vodního
družstva s týmiž požadavky.
Modráček
Ing
Švejk
doktor
Zedrych
Trnka
Zenkr
Žampach
Vídeň
Čechy
6
article
šl. Cuvaj vrací se do Chorvatska.
Ze Záhřeba, 17. ledna. Dle došlých zpráv
přibude sem královský komisař Cuvaj dne
20. t. m. Zda pouze ku přechodnému nebo
trvalému pobytu, není dosud známo. V po-
litických kruzích nevyvolala zpráva o ná-
vratu Cuvajově žádného zvláštního dojmu,
poněvadž se již všeobecně ví, že hr. Khuen
prorazil v Pešti se svým návrhem, aby ko-
misariát v Chorvatsku potrval. Souhlasně
s touto okolností vysvětluje se také v poli-
tických kruzích nenadálá změna v používání
preventivní censury. Zatím, co v posledních
dnech ostrota censury poněkud se zmenšila.
byly včera veškeré listy, které reproduko-
valy zprávu »Pesti Hirlapu« o zrušení komi
sariátu, konfiskovány.
Srbsko-chorvatská strana chystá se na
obstrukci.
Ze Záhřeba, 17. ledna. V kruzích strany
práva se proslýchá, že srbsko-chorvatsk
strana v poslední konferenci se usnesla za-
hájiti při sejití se rakouského parlamentu
opět obstrukci, poněvadž v Chorvatsku jest
ústava stále dosud rušena.
Cuvaj
Cuvajův
Khuen
Pest Hirlap
Chorvatsko
Záhřeb
Pešť
7
article
Ke zvolení Poincaréa.
Z Vídně, 17. ledna. („N. W. T.“) Volb
Poincaréova za presidenta republiky byla při-
jata ve zdejších politických kruzích s radost-
ným zadostučiněním. Gratuluje se Francii k
volbě jeho osoby, v níž representovány jsou
vlastnosti státníka a diplomata, jenž v pohnu-
tých dobách minulých dnů osvědčil svoji pro-
zíravost a moudrost, vynasnažuje se udržo-
vati jednotu velmocí a zachovati evropský
mír. Doufá se, že Poincaré bude pokračovat
v této politice a že vedení zahraničních zále-
žitostí svěří osobě jeho smýšlení a ducha.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Před zám
kem shromáždilo se obrovské množství lidí
kteří přijali výsledek první volby s velkým
uspokojením. Poincaréovi byla provolána ně-
kolikrát „Sláva“
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Když Pams
při druhé volbě odevzdal svůj hlas, byl uvítán
levicí opětnou pochvalou. Též Poincaré, jen
pak přikročil k urně, byl aklamován z nad
míru četných lavic dlouhotrvajícím provolává-
ním. Projev byl tentokráte mnohem silnější
než při první volbě. O 6. hod. bylo skrutiniun
skončeno.
Poincaré
Versailla
Pams
Vídeň
Francie
8
article
Uherská oposice rozhodne ve středu o svém
postupu.
Z Peští, 17. ledna. (K. k. uh.) Výkonný
výbor spojených stran oposičních usnesl s
v dopolední schůzi, aby oposice učinila před
schůzí poslanecké sněmovny 22. t. m. usne-
sení o svém postupu.
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 17. ledna. (K. k.) Posl. Stolle
(soc. dem.) tázal se na počátku schůze: Je říšský
kancléř ochoten podati vysvětlení, svolilo-li Ra-
kousko-Uhersko k vybírání plavebních dávek na
Labi?
Taj. leg. rada dr. Lehmann: Rakousko-
uherská vláda dosud nesvolila.
Potom pokračovalo se v povšechné debatě
o rozpočtu vnitr a.
Posl. Holi (pokr. lid. str.) považuje za nutno
také pro Prusko zavésti všeobecné rovné právo
volební. Nepřípustným je však plán. odstraniti do
savadní volební systém do říšského sněmu a na-
hraditi jej trojtřidným právem volebním. Přes krá-
lovský slib, toužil řečník, nemáme ještě svobodné-
ho práva volebního.
Po delší debatě bylo služné státního sekretáře
povoleno.
Příští schůze bude v úterý. Bude se pokračo-
vati v debatě o rozpočtu.
Posl
Stoll
doktor
Lehmann
Pešť
Berlín
Rakousko
Prusko
spojený stran
poslanecký sněmovna
RakouskýUhersko
10
article
Z Petrohradu, 17. ledna. (Spb. Ag.) Finsky
zemský sněm je svolán na den 1. února.
Tibetsko-mongolská smlouva.
Z Majmačinu, 17. ledna. (K. k.) Ve
smlouvě, uzavřené mezi Tibetem a Mongol-
skem, jest m. j. obsaženo vzájemné uznání
neodvislosti obou zemí, dále jsou v ní usta-
novení o rozvoji obchodních styků a vzá-
jemné podpoře při šíření buddhismu.
Majmačin
Mongol
Petrohrad
Finsko
Aga
11
title
Národní hospodář.
12
article
Známky pokroku v bosenském
Známky pokroku v bosenském
zemědělství.
13
article
Rolník bosenský vzdělává posud půdu a vů-
bec hospodaří dosti primitivně. Oře posud na-
mnoze starým pluhem, který půdu neobrací. Na-
mnoze jeftě nevyrábí másla ani pro sebe, tím mě-
ně pro trh; mastí celoročně solenou smetanou. V-
roba sýra většinou úplně schází, nebo je nedoko-
nalá. Nedovede svůj dobytek vykrmiti pro řezní-
ka. Nemá posud mlátičky, ani ruční, nýbrž vyšla-
pává obilí dobytkem. Neseje jetele a jiných pícnin.
nýbrž nechává pole každý 3. až 4. rok úhorem.
Vůbec hospodaří tak, jako se hospodařilo u nás
před 100 lety.
Není správné tvrzení, že příčinou. tu jest
lenost a netečnost. Obyvatelstvo bosenské není
tím vinno, že k němu kultura proniká tak pozdě.
Do roku 1878 hospodařili tam turečtí pašové av
zemi byly časté zmatky. Nebylo bezpečnosti osob-
ní, nebyl bezpečen majetek. Půda nepatřila rolní-
ku, nýbrž „begovi“ (šlechticí) nebo „agovi“, jeni
sidlii ve městě a žil z toho, co mu odváděl „kmet“
(poddaný rolník). Tohoto mohl bed nebo ag
každou chvíli vyhnati nebo na jiný svůj statek pře-
ložíti. To dělali begové obzvláště rádi. Je přiroze-
né, že rolník nemohl do cizího pozemku mnobo
investovati. Svému pánovi musil odváděti polovinu
sena a třetinu obili, za takových poměrů je inten-
sivní hospodářství nemožné. Ostatně neměl ten-
krát rolníka kdo poučit; škol bylo málo, byly to
jen církevní školy při klášteřích.
14
article
S příchodem rakouského vojska a správy se
mnoho nezměnilo. Bylo ovšem dovoleno kmetám
se vykupovati a část se také vykoupila; pomohla
jim okolnost, že mohamedánští begové a agové
se začali stěhovati do Turecka. Ale většina kmetů
zůstala dále pod svým jhem. Zakládaly se sice no-
vé školy, ale jejich počet posud nedostoupil čtyí
set. —
Teprve v přítomné době se v Bosně začíná
zase pracovat. Uvažuje se o tom, jak by se begové
a agové přinutili zákonem k prodeji svých vrchno-
stenských práv. A na druhé straně se hledí po-
vznésti rolnik: dávvají se mu na splátky lepší plahy
a jiné stroje.
A ještě o jednom velmi rozumném podniku se
dovídám od svého bosenského přítele, pana ře-
ditele Rísta Vuliče, jenž mne již dříve na místě
do bosenských poměrů zasvěcoval. šéf zeměděl-
ského oddělení při bosenském místodržitelství pa
dr. Frangeš se rozhodl poslati 12 zelských mladíku
do Ementalu, kdež se budou po několik měsíců
učit hospodažit od praktických Švýcarů. Ředitel
Vulié, jenž je velmi dobrý znalec švýcarských po-
měrů a jmenovitě selského hospodářství, je vyslán
s nimi. Zvláštní zřetel bude prý obrácen na výrobu
sýra a másla.
Toto rozhodnutí bosenské správy a jmenovitě
dra. Frangeše je zjev velmi potěšitelný. Bosna je
země velmi hornatá a má mnoho pastvin zrovna
jako Švýcarsko. Kdyby se obyvatelstvo naučilo o
Švýcarů jejich racionálnímu hospodářství, mohla
by země po úpravě otázky býti bohala, a poněvadi
všecko obyvatelstvo je jedné národnosti, snad
by země po úpravě otázky kmetské býti bohata,
poněvadž všecko obyvatelstvo je jedné národnost
Dr. Fr. Sedláčel.
snad i šťastna.
Z poradního sboru zeměděl-
ského.
Z Vídně, 17. ledna.
Rísta Vulič
doktor
Frangeš
Vulié
Turecko
Boseň
Bosna
Švýcarsko
Francie
Vídeň
15
article
(Zvl. telci. zpráva „Nár. Listů“)
Za účelem opatření k zabránění ško
kouřovými plyny a odpadními vo-
dami z průmyslových závodů
různých podniků v zemědělství
lesnictví konal poradní sbor zemědělský
při ministerstvu orby dnes schůzi za přítom-
nosti zástupce ministra orby sekčního chefa
Ertla, min. rady bar. Nádherného, dv
rady svob. p. Rinaldina, dvor. rady Rud
Fischera, sekč. rady dra, bar. Alter aa
sekč. rady Bindra. Ministerstvo veřejných
praci zastoupeno bylo vrchním báňským ra-
dou Rottky, ministerstvo obchodu sekč. ra-
dou drem. Luterrim. Schůzi předsedal
zemský a říšský poslanec ryt. Povše.
Dv. rada dr. Stoklasa pokračoval ve svém
referátu z 19. listopadu, ve kterém navrhl tuto
organisaci obranných opatření, která má býti
ministerstvem uvedena v život: 1. V každé
zemi budiž zřízena u místodržitelství stálá
centrální komise pro hygienu půdy, rostlin-
stva a hygienu veřejných toků.
Tato centrální zemská komise má sestávati
a) ze zástupců zemědělské rady a zeměděl-
ských lesnických korporací; b) ze zástupců
obchodních a živnostenských komor, aby též
průmysl mohl býti zastoupen; c) ze zástupců
technických a zemědělských vysokých škol
a výzkumných stanic hospodářských a lesni-
ckých. 2. K této komisi mají připojeny býti
2 výzkumné stanice a to jedna pro hygienu
půdy a rostlin a druhá pro hygienu veřejných
toků.
Ertl
Nádherný
Rinaldino
Fischer
Binder
doktor
Stoklasa
16
article
Úkolem této komise, jakož i stanic je-
1. zjistiti a odhadnouti stávající škody, jež
způsobeny jsou kouřovými plyny továren, lo-
komotiv atd. a odpadními vodami různých
závodů; 2. činiti návrhy, aby tyto škody byly
pokud možno vyloučeny anebo zmenšeny na
minimum; 3. stanoviti se stanoviska chemi-
ckého a biologického možné znečištění kou-
řových plynů a odpadkových vod z továren.
Dále učinil dv. r. Stoklasa návrh, aby na
všech vysokých školách technických a země-
dělských zřízeny byly profesury pro hygienu
půdy a rostlinstva a pro hygienu veřejných
toků.
Organisaci, již hodlá ministr orby Zen-
ker nyní provésti, je dalekosáhlého významu.
povážíme-li, že dle výpočtu dv. r. Stoklasy
činí ztráty v zemědělství a lesnictví 160 mil
K ročně v Rakousko-Uhersku. Dle statistiky
ministra orby je v samotných Čechách po-
škozeno 15 mil. ha lesa kouřovými plyny. Re-
ferát dv. r. Stoklasy a jeho návrhy přijaty
s plným souhlasem a za podklad dalšího jed-
nání. Vzhledem k tomu, že cizina v tomt
ohledu je daleko před námi, sluší vítati pod-
nět ministerstva orby jako velmi šťastný pro
pokrok celého zemědělství a lesnictví v Ra-
kousku.
Stoklasa
RakouskoUhersko
Čechy
Re
Ra
ha
17
article
Prodej dříví v Bosně.
Ze Sarajeva, 17. ledna. Zemská vláda
pro Bosnu a Hercegovinu prodá na jaře v Sa-
rajevě asi 21/2 mil. čtver. metrů užitkového
dříví a dříví na topení z lesů u Drinjaku
Valšeníku.
Bankovní výkazy.
Výkaz Rakousko-uherské banky ze dne 15
ledna. Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Oběh ban-
koxek (v tisíci korun)i 2468.737 — 176.209.
kovový poklad 1,513.241 (+ 5611), zásoba směnek
1,065.343 (— 148,338), lombard 234.786 (— 85.304)
závazky ihned splatné 274.240 (— 3683), oběh
bankovek daní povinných 355.496 (— 181.820).
Výkaz Říšské banky německé ze 15. ledna.
Z Berlína, 17. ledna. (K. k.) Aktiva: Kovový
poklad, sestávající z běžných německých mincí
ze zlata ve svitkách a z cizozemských mincí, po-
čítá-li se kg. čistého zlata za 2784 m. (v tisícíc
marek): 1.158.395 (+ 76.684), mezi tím zlaté svitky
878.046 (+ 61.278), říšské poklad. poukázky 25.21
(+ 5870), jiné bankovky 40.093 (+11.772), směnky
1.450.994(—280.927). požadavky lombar. 87.588 (—
9736), efekty 70.656 (—16.992), jiná aktiva 201.S0
(— 6889). Passiva: Základní kapitál 180.000 (ne-
změněno), reservní fondy 66.937 (nezměněnoj, oběh
bankovek 1.983.535 (— 253.881), jiné denně splatné
závazky 728.658 (+ 32.804), jiná passíva 75.621
(+ 859.
Boseň
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Vídeň
Berlín
S 0
reservní fond 66.937
18
title
Americké hursovní a tržní zprávy
19
article
(Kabealové telegrámy „Národních Listůn
(Kabealové telegrámy „Národních Listůn
Příjmy kanadsko-pacílické dráhy.
Z Nového Yorku, 17. ledna. Příjmy kanadsko
pacifické dráhy za druhý týden v lednu vykazuji
přírůstek o 695.000 doll
Vývoz zlata.
Z Nového Yorku, 17. ledna. Bankovní důn
Lazar Freres ohlási vývoz zlsta za 2 míl. dolart
do Paříže.
Elektrolitická měď a smaltovaný plech.
Z Nového Yorku, 17. ledna. Poslední dni ujed-
návala se elektrolitická měď po 141/2 cta, za lb
Smaltovaný plech zdražen dnes o 2 dol. na t.
Freres
Nový York
Paříž
20
article
Poněžn
Poněžn
Z Nového Yorku, 17. ledna. Smýšlení na po-
čátku bury bylo nejednotné, kursy se však zlepši-
ly. Pro měďové hodnoty pobádaly lepší zprávy lon-
dýnské. Zvláště byla poptávka po Amalgamated
Copper Co, a Steels při nižších kursech. Ještě do-
poledne však došlo k silným likvidacím, jež měly
v zápětí pokles kursů až o 2 dol. Baissou nejvíce
atakovány byly akcie ocelářského trustu a akcie
Virginta Čarolina Chemical Co. Chabostí trpěly též
akcie St. Louis and San Francisco dráhy a konečně
i uhelné dráhy. V dalším přikročila balssa k úhra-
dám. Znepokojivě působila pověst, že Wilson za-
mýšlí separaci Southera Pacilie dráhy od Union
Pacific pověřiti generálního státního zástupce. Ko-
nec byl pevný. Čelkový obrat činil 460.000 akcií
státních papírů prodáno za 2 mil. dol.
2.50 3.—
Peníze poslední . ..
487.80 487.65
Kabel. transí. . . .
72.62 72.—
Amalgamated. . . .
71.57 71.25
American Smelting.
39.25, 39,50
American Lokomotive
37.25 37.—
Anaconda . . . . .
104.62 104. 50.
Atehison
104..50 105.—
Saltimore a Ohio .
Canadian Pacific . .
241.75 242.75.
112.12 112. —
Chicago, Milwauke a
30.50 30.62
127,62 127.50
Grent Northern . .
139.— 139.50
Louisville a Nashville
27.— 26.75
Missouri Kansas ..
106.75 107.—
New-York Central . .
118.12 118.25
Northern Pacific . .
122.25 122.25
Pennsylvania . . . .
162.— 163.12
Reuding; . . . . . .
22.50 22.75
Rock Island . . .
26.62 26.50.
Southern Railwray . .
Southern Pacific . . 105.— 105.37
Steel Comon . . . . 62.62 62 87
Union Pacific . . . 157.50. 157.62
Vabash, pref. . . . 12.50 12.25
Steel prel. . . . . 109.25 109.50
92.87
92.87
Southern Pacit. Bd 49
San
Wilson
Čelková
Amalgamated
Saltimore
Ohio
Nový York
Anaconda
Canadian Pacifik
Chicago
Milwauke
Louisville
Nashville
Missouri Kansas
NewYork Central
Southern Pacifik
Virginto Čarolina Chemical Company
Union Pacifik
American Lokomotiv 37.25
Steel Comon
Copper Company
American Smelting
Reuding
22.75 rock Island
Southern Railwray
Steel prel
Southern Pacit
22
article
Obilí.
Obilí.
Z Chicaga, 17. ledna. Pšenice. Trh zač
pevně na vyšši liverpoolské záznamy a zprávy
o mrazech na západě. Později ochabl na klamnou
poptávku po promptním zboží a zprávy o dobrých
deštích v Argentině. Záznamy klesly o ž4 ct. —
Kukuřice. Trh začal chabě na povolnější na-
bídku farem a klamnou poptávku po promptnín
zboží.
Z Chicaga, 17. ledna.
Pšenice
pohotová . . 112.— 112.50 111.50 111.— 111.5
na květen . . 93.87 94.25 95.— 94.12 94.12
na červenec . 90.75 91.25 91.87 91.— 91.1
na září. . . 89.25 89.62 90.— 89.25 89.6
Kukuřice č. 2
59.25
pohotová . . 59.75 60.50 59.25 59.—
na květen . . 51.62 52.12 52.62 51.62 51.75
na červenee . 52.50 53.— 53.25 52.50 52.15
na září . . . 53.50 53.87 54.— 53.37 53.50
Dves č. 2 pohot. 34.75 35.— 34.25 34.75 34.5
na prosinec . 33.75 34.— 34.62
na květen . .
Z Nového Yorku, 17. ledna.
Pšenice zimní . 17. 16. 15.
pohotová . . 109.— 109, 5 109.50 108.50 107.5
na květen. . 99.75 100.12 100.87 99.25 99.3
na červenec . 97.62 97.87 98.62 97.25 97.1
Kukuřice pohot. 51.25 58.25 58.25 55.75 54.3
Oves č. 2 pohot. 39.— 39.— 39.12 38.50 38.7.
Chicago
Argentina
Nový York
23
article
Bavlna.
Bavlna.
Z Nového Yorku, 17. ledna. Trh začal chabě
na jižní prodeje. Terminy povolily, ale později se
trh upevnil na týdenní statistiku. Komisní firmy
podnikaly úhrady, také záznamy poněkud stouply.
Lednový termin stoupl o 20 stupňů.
17. 16. 15. 14. 13. 11.
Pohotová . . 13.— 12.90 13.— 13.— 13.10 13.10
na leden. . . 12.69 12.49 12.69 12.55 12.70 12.8
na březen . . 12.12 12.05 12.25 12.11 12.27 12.4
na květen . . 12.05 11.99 12.25 12.15 12.33 12.29
na červenec. . 11.96 11.93 12.20 12.09 12.26 12.4i
na arpen . . . 11.85 11.82 12.08 11.97 12.14 12.20
na říjen . . . 11.35 11.32 11.47 11.44 11.50 11.6
Z Nového Orloanu, 17. ledna.
Nový York
12.69
12.70
12.05
na květen
11.99
12.15
12.09
11.97
na říjen
11.32
11.50
Z Nový Orloan
24
title
12.50 12.50 1250 1250 12.0
26
article
LAKÁTY
LAKÁTY
jedno- i vícebarevná,
letáky, kandidátni Hisií-
ny za cony nírné dlodlá
v čaze co nejkratším
27
article
Pražská akclově
tiskárna v Praze
„Národní Listy
Telefon čís.1062
Pražská akclově
tiskárna v Praze
„Národní Listy
Telefon čís.1062
Různé výrobky.
Z Nového Yorku, 17. ledna.
Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25
16. 15.
4.25 4.25 4.25 4.2
16.50 16.90 16.90 16.75
15.50 15.50 16.— 15.75
7.27 7.329 7.37 7.321
50.75 50.95 51.12 51.3
10.20 10.05 9.75 9.8
19.— 19.— 18.75 18.75
22.75 22.75 22.50 22.50
4.55 4.55 4.55
4.55
8.50 8.50 8.50 8.50
42.50 43.— 43.— 43.—
13.87 13.87 13.87 13.3
13.35 13.47 13.47 13.5
13.59 13.75 13.74 13.78
13.87 14.— 13.98 14.04
Praha
Nový York
4.25
16.90 16.90 16.75
15.50
7.329
7.321
4.55
8.50
42.50
13.59
13.75
28
article
Olovo . . . . . . :
Měď elektr. . . . .
» stand. pohotová -
Zinek . . . . . . .
Cín. . . . . . ..
Sádlo prim. vest. . .
Vepřové maso . .
Hovězi maso . . . .
Cukr gran. . . . . .
Petrolej crude . ..
Terpentin novoyorský.
Káva pohotová . . .
na březen . ..
na květen . ..
na říjen . . .
Sádlo
29
article
Železo sur. č. 2 Foundry.
18.25—18.50 18.25—18.50
» South. Foun, č. 1. 18.50—19.— 18.50—19.—
měkké 18.75—19.25 18.75—19.25
sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50 18.00—18.50
Z Chicaga, 17. ledna.
Founy
Chicago
Foundra
South
18.75
sur
30
article
17. 16. 15. 14.
Sádlo na leden . . . 9.95 9.873 9.75 9.70
Žebírka na leden . . 9.55 9.85 9.77° 9.75
Vepř. maso ha leden . 18.50 18.32° 18.20 180
První pražská zastavárna v Praze docílila
za r. 1912 čistého zisku 93.129 K 46 h fprot
93.731 K 20 h za r. 1911); s převodem zisku
z r. 1911 per 31.065 K 55 h bude valné hro-
madě, svolané na den 2. února t. r. k disposici
celkem 124.195 K. Správní rada navrhne valné
hromadě, aby se za r. 1912 vyplácela opětně
Sproc. dividenda Gjako v letech dřívěj-
ších) a vzhledem k poměrně značnému přenosu
zisku přes 35.000 K aby utvořen byl zvláštní
fond pro event. ztráty, resp. pro doplnění di-
videndy na 8 proc. v oněch letech, ve kterých
by snad nebylo docíleno přiměřeného zisku.
tak aby 8proc. dividenda při tomto
druhu papíru byla stabilisována. Ve
správní radě uprázdněna jsou dvě místa jednal
resignací p. předsedy J. Topinky, jednak úm-
tím p. Vil. Válka.
Z trhu cukerního. — Zpráva Lichtova. V Pra-
ze, 17. ledna. Surovina. Jelikož v Londýně
včera večer obnovila se čilejší poptávka a ceny
stouply, hledáno též na dopoledním trhu hambur-
ském zboží ke krytí závazků a tamější záznamy
doznaly zlepšení o 5 fen. Náš trh zahájen rovně
ustáleněj v poledne pak, ačkoliv Magdeburk ne-
zachoval plně úroveň zahajovací depeše hambur-
ské, bylo lze za pohotové K 21.85 franko Ústí do-
cíliti. Londýn zněl ustáleně, odpolední Hamburk
však přinesl směr klidný a úsbup záznamnů o 24
fen. Naše bursa končí tendeneí ustáleněj-
ší a znamenáno K 21.80 za promptní a K 22./65 n
říjen-prosinec v paritě ústecké.
Sádlo
J Topinka
Praha
Londýn
Magdeburk
Ústí
Hamburk
9.85 9.77
180
31
article
Trh s bílým zbožím nemá žádných změ
Z Hamburku sděluje depeše společnost
pro obchod se zbožím ze dne 17. t. m.,
Z Londýmna očekávané snížení záznamů ame-
ríckých se nedostavílo, nýbrž depeše americká při
nesla pevnější směr při lepší poptávce. V dů-
sledku toho bylo dnešní zahájení ustálené, pozdě-
ji nastalo o slabení. Vybídka středoněmeckýc
továren.
Děvínský statistik F. O. Licht depešuje
večer obsah svého zítřejšího týdenníku ve výtahu
následovně:
Počasí převážně příznivé. Odhady Holand-
ska a Belgie po 10.000 t zvýšeny. Zásob
Ruska počátkem prosince 1,823.000 t oproti
1.381.000 t. ve stejně době roku loňského. — V -
dítelné zásoby 1,123.000 t opeoti 2,970.000
F O
Licht
Hamburk
Belgie
Rusko
32
article
Fr. Odkolek, akciová společnost, parní mlým
a továrna na chléb ve Vysočanech u Prahy. Mo-
hutná stavba tohoto, Pražskou úvěrní ban-
kou v Praze a pražskou filiálkou Anglo-rakouské
banky ve Všdni založeného podniku, bliží se l
svému zakončení. Parní mlýn, nejmodernějším
stroji opatřený, jest již úplně botov a v silu, které
pojme 100 vagonů obílí, jest již žito nejlepší ja-
kosti ku zpracování přípraveno. Parní kotel se již
zatápí a poněvadž také parní stroj jest k práci
úplně připraven, není překážky, aby se s výrobou
žitné mouky započalo, což se také během několike
dnů otane. V továrně na chléb montuj
se právě pece a veškeré její strojní zařízení nej
novějších vymnálezů, zdi všech pracovních míst.
ností obkládají se šamotovými dlaždicemí a možno
dnes již s určitostí tvrditi, že s výrobou chleba
ktoná bude v každém směru ideálně vybovovat
všem nejpřísnějším požadavkům chuti a hygien
bude možno koncem příštého měsíce započiti. P
úplném uvedení v chod celého závodu, toho druhu
u nás jediného a podobné závody vídeňské dalek
předčicího, bude jeho prohlidka jak veřejným ko
poracím tak i na věci interesovanému širšímu obe
censtvu na požádání ochotně povolena.
František
Odkolek
Praha
Vysočan
33
article
Ústřední záložna českých hostinských v Prar
dovršila právě letošního roku první desetiletí sve
úspěšné činnosti, Ze zprávy o činnosti záložny
jakož i účtů výročních za rok 1912 lze konsta-
tovati značný vzrůst ústavu v každém směru a za-
jímavo jest, že Hostinská záložna vzhledem ku své
dobré situaci zůstala nedostatku peněz, který s
v minulém roce jevil, ušetřena, takže ani vlast.
ního bankovního úvěru, kterýž si v čas dostatečne
z opatrností zajistila, vůbec nepoužila a naopal
ještě značné přebytky dobře uloženy měla. Správa
Ústřední záložny českých hostinských v Praze po-
stupuje s nějvětší obezřelosti při vedení ústavu
stará se hlavně o to, aby veškerý kapiháž její byl
pokud možno mobšlní a likvidní. Valná hre-
mada koná se dne 21. t. m. o 3. hod. odpol.
velkém sále Obchodní a živnostenské komory
Praze. Legitímace k účasti na valné hromadě vy
dávají se pp. členům záložny v kanceláři do 21
t. m. do 12 hod. pol.
Praha
živnostenský komora Praga
34
article
Z trhů peněžních, 17. ledna. Dnešní výkan
Rakousko-uherské banky za druhý týden
ledna potvrzuje dřivější soukromé odhady, dle
nichž zlepšení stavu naší cedulové banky byloo
něco větší než loni. Zdaněný oběh bankovek klesl
loni o 155 mil. K. letos o 181 mil. K. Činí ovšem
vždy ještě 355 mil. K. kdežto před rokem téměl
úplně již zmizel (až na 460.000 K). Zejména vydat-
ný byl letos pokles lombardu o 85 míl. K proti
pouze 19 mil. K loni. Portefeuille směnečný vyka-
zuje celkem stejný pokles jako loni o 148 mil. K
Pozoruhodno je i sesílení kovového pokladu o 56
mil. K. — Také stav Říšské banky německé
zlepšil se o něco vydatněji než loni, totiž o 348
mil. mk proti 325 mil. loni. Zdaněný oběh bankovek
klesl na 209 mil. mk, kdežto před rokem činil jen
13 mil. mk a před 2 roky měla říšská banka do-
konce daněprostou reservu 78 mil. mk.
Praha. Poslední večerní bursa tohoto týdne
vykazovsla obraty akcif Pozemkové banky
za K 430.— (+ 1.—) a akcií Rakouské alp-
ské báňské společnosti za K 1027.—
(— K 6.—
Vídeň. Pokročivším jednáním mezi Bulhar-
skem a Rumunskem a definitivním vypracováním
Bulhar
Rakousko
Praha
Vídeň
Rumunsko
35
article
487.55
72.12
39.25
104.37
104.50
242.50
112.25
30.50
127.62
139.—
26. 50
106.87
118.25
122.12
162.6
22.37
26.87
105.25
63.12
157.12
12.25
109.50
93.25
38
article
kollektivní noty, jejíž odevzdání lze dnes očeká-
vati, dospěla bursa k nadějnému posuzování poli-
tické situace a proto zavládlo na ní poměrně pří-
znivé smýšlení. Později působila však na ni nepři-
znivě slabost hodnot železářských. Alpinky klesly
až na 1025, Pražské železářské klesly o 52 K. Ve
šraňku nenabyl obchod většího rozsahu. Renty po-
klesly opětně o 20 h. Devisy a valuty byly napiatěj-
ší. Při týdenním opatřování bylo lze peníze snadně
obdržeti. Banky snížily reportní zazbu na 72%. Nové
peníze byly v jednotlivých případech nabízeny za
634. Z našich papírů obchodovány akcie Živno-
banky za 266.75, České cukerní placeny 366.—
Chorvatské 1560, Daňkovky umistěny za 442.50 K.
Na eskomptním trhu byl stav peněz sestupný.
Sazby za první bankovní akeepty činily 514—53/1a9.
Petrohrad. Při naprostém klidu v obchodě
sledovaly kursy převážně směr sestupný.
Spojená spořitelna hlavního města Pešti. Ředi-
telství spořitelny schválilo 15. t. m. bilanci za rok
1912 a usneslo se navrhnouti valné hromadě, aby
se vyplácela stejná dividenda jako loni, totiž 120
korun na akci.
Petrohrad
Pešť
Živnobanka
39
article
Průmyslové korporace pro revisi balkánských
smluv. Obchodně-politická ústředna
spojených obch. a živn, komor a ústředního svazu
rakouských průmyslníků konala 15. t. m. měsíční
plenární schůzi, ve které jednalo se o různých cel-
ních otázkách. Vůči nedávnému projevu agrární
ústředny vyslovila se obchodně-politická ústředna
opětovně pro revisi obehodních sml uv
s balkánskými státy a odmitla rozhodně
projev agrární ústředny. Naproti tomuto jednostran-
nému agitačnímu postupu vyhražuje si obchodně-
politická ústředna v nynějším historickém oka-
mžiku pro naši říši skutečnou situaci věcně a či-
selně zjistiti a vyvoditi z ní jpožadavky, plynoucí
z dosavadního vývoje našeho obchodně politického
poměru k balkánským státům. — Téhož dne ko-
nala se též plenární schůze Rakouského vý-
vozního spolku, ve které mluvil president
cís. rada Karel Duschnitz o vlivu posledních
událostí na rakouský vývoz. Řečník důrazně od-
soudil chování rakouských agrárníků. Ve všech
jiných státech lze konstatovati rozmach a pokrok,
jakož i překvapující výsledky ve styku s cizinou.
Duschnitz
40
article
u nás jen stagnaci. Vláda nechrání rakouský prů-
mysl a obchod proti tomuto záměrnému podkopá-
vání. Od platnosti posledních smluv naši velko-
statkáři hromadí bohatství na bohatství, jež získali
na útraty ostatního obyvatelstva. Průmysl a ob-
chod mají stejný nárok na ochranu. Poslední vá-
lečné události způsobily milionové ztráty průmyslu.
kdežto zemědělství nebylo jimi dotčeno. Náš prů-
mysl ztráci odbytiště za odbytištěm a při tom uklá-
dají se mu stále větší břemena.
V „obchodně-politických žantasiích“ svých po-
kračuje včerejší úvodník „Prag. Tadbl.“, pole-
misuje jen s některými našimi, zcela zběžně
načrtnutými námitkami ze dne 16. t. m. Uznává.
že odpověď naše pochází „z věci znalého péra“
ale nemůže prý „zapříli oné základní nálady, kte-
rá proniká celým českým tiskem, že totiž naše
mocnářství má hledati své politické a hospo-
dářské styky více na slovanské straně Evropy“
V této základní věci se prý „Tagbl.“ s námi stěží
dorozumi. Konstatujeme tedy, že svou repliku psali
jsme čistě s hlediska hospodářského, ač ni-
kde o tom není pochybnosti, že hospodářské styky
států mohou býti jen tehdy upevňovány a rozšiřo-
vány, je-li i jejich politický poměr v pořádku. Ostat-
ně projekt celní Unie se Srbskem a balkánskými
státy nalezl vřelé podpory i v kruzích německé-
ho průmyslnictva, ještě před málo dny mohl se
Evropa
Srbsko
Praga
41
article
„Pr. T.“ podobného projevu německého průmysl-
níka dočísti v „Bohemii“. Ano, idea celně-politické
unie se Srbskem v posledních letech nejprve —
nemýlím-li se — sympaticky byla uvítána Němcem,
nikým menším než drem. Bärnreitherem. Vyprosil
bychom si tedy podkládání nějakých momentů po-
litických. Ve věci samé obrací nyní „Pr. T.“ velmi
značně; kdežto v prvé stati snažil se vylíčiti Srb-
sko jako nicotné odbytiště, o které škoda každé
námahy, nyní už výslovně doznává, že nechce o-
něch 45 mil, korun většinou průmyslového vývozu
našeho do Srbska podceňovati. Ale náš vývoz do
Němec
Bärnreither
Srb
Srbsko
Bohemia
42
article
Srbska dosáhl prý už takové výše, že obchodně
politickými prostředky nemůže t0) již býti značně
stupňován. Proti tomu stačí prostě uvésti, že ještě
v letech 1903 a 1905 činil rakouský export do Srb-
ska přes 60 celkového dovozu srbského, kdežto
v r. 1911 činil okrouhle 41%. A každý znalec po-
měrů ví, že ani oněch 60% není ještě ta „přirozená
hranice“ které vůbec náš export do Srbska by
mohl dosáhnouti, nýbrž při dobrých politických
stycích, při dobré obchodní politice s naší strany
musil by býti značně ještě vyšší, poněvadž Srbsko
tvtéž výrobky odbírá i z jiných s námi konkuru-
jících států. Velmi pohrdlivě vyslovuje se list praž-
ského kasina o možnosti zvelebení hospodářských
poměrů a tím i zvýšení konsumu v území Srby nově
opanovaném. Zavílému záští německé žurnalistiky
jsou ovšem trnem v očích znamenité pokroky, jaké
slovanské státy balkánské po vítězném překonání
tolika těžkých překážek zaznamenaly jen v něko-
líka málo posledních letech. Není snad již daleka
doba, kdy i v tom směru bude musíti přiznati ko-
nečně pravdu, jak k tomu donucena byla za nynější
války co do posuzování vojenské zdatnosti mladých
států. Ovšem, bude-li čerpati své rozumy jen ze
zpráv našich konsulů, jichž se v té věci P. T.
Srb
Srba
Srbsko
43
article
dovolává, nedopracuje se k objektivnímu úsudku
nikdy. Co se dále týče hračky s výpočty percent
z načí celkové zahraniční tržby, reaguje „P. T.
na naši výtku, že průmyslový vývoz do Srbska nut-
no uvésti v relaci pouze s průmyslovým vývozem
naším celkovým., poukazem k tomu, že z našeho
vývozu do Srbska je dle srbské statistiky 10.8 din.
(to jest něco přes pětinu) výrobků zemědělských
a chovu dobytka. Nemáme po ruce této srbské
statistiky, ale víme, že v ní zahrnuta je mezi pro-
dukty zemědělské také celá řada výrobků tak zv.
zemědělských průmyslů (na př. kávové náhražky.
slad atd.), dále na př. hovězi kůže a p., které dle
našich běžných pojmů jsou přece výsledky jistého
zpracování průmyslového. V rakouské statistice
mezi výrobky zemědělskými při našem vývozu do
Srbska uvádějí se větší položkou (přes 1 mil. K
jenom výrobky zvířecí (2.8 mil. K. v tom za 2
mil. K sušené kůže hovězí) a dříví (2.3 mil. K).
všecky ostatní významnější položky našeho vývozu
jsou vysloveně výrobky průmyslové. Ve svém sku-
tečně oridinálním potírání „fantasii“ o zvelebení
hospodářských našich styků se slovanskými státy
„Pr. Tagbl.“ houževnatě opětně doporučuje zve-
lebení našeho vývozu do Kanady. Jaké by to
bylo znamenité a snadno možné, kdybychom svůj
vývoz do Kanady zvýšili z 0.3 na 1 nebo 11/2 %.
to znamená hned ztrojnásobili, ne-li dokonce zpěti-
násobili! Nechť se jen „Pr. T.“ blíže podívá, co
dosud vyvážíme do Kanady, jaký v těchto výrob-
cích je celkový její konsum, a je-li to skutečně tak
hravé, v těchto speciálních artiklech export tak
rychle násobiti. Naproti tomu bychom mohli dle
Srbsko
Kanada
din
44
article
„Pr. T.“ svůj vývoz do Srbska za „nejkolosálnějších
obětí celních“ zvýšiti prý nejvýš jen o 10 mil. K
Tyto nejkolosálnější oběti jsou „Prager Tagblattu)
— ztráta výnosu cel, kterou počítá na 20—30 mil.
korun. Na tento argument čistě fiskální, nad kte-
rým jsme v prvé odpovědi milosrdně zamhouřili
oči, zdá se býti „Pr. T.“ zvlášť hrdým, že jej s
takovou vytrvalostí znovu opakuje. Nebudeme se
pouštěti do rozboru cifer, které tu uvádí — prin-
cip sám stačí. Budou-li při obchodně-politickém
jednání padati na váhu ohledy na státní po-
kladnu, pak se za takovou obchodní politiku
pěkně poděkujeme. Obchodnický smysl „Pr. T.
tu selhal důkladně, jen ať si domyslí všecky dů-
sledky, nehledě ani k tomu, že je i další otázkou.
kdo vlastně clo ve skutečnosti nese. Sesměšňuje-li
na konec „Pr. T.“ miliardu celkového dovozu bal-
kánských států, sniž ji může prostě popříti, radí-
me mu znovu, aby se jen poohlédl trochu bedlivěji
po severních Čechách, také po sídlech německého
průmyslu textilního — » uvidí, co v praxi znamená
podvázání našeho odbytu na Balkán. Byla to za-
tím jen několikaměsíční zkouška — a při nejlepší
vůli nepomohla nic ani Kanada, ani Kalkutaa
Japonsko, v nichž fantasie prostý „Pr. T.“ zří
spásu rakouského vývozu.
Jižní dráha. Porady ředitele jižní dráhy Adama
se zástupci francouzských majitelů priorit skončily
Prager
Kalkutaa
Adam
Srbsko
Čechy
Balkán
Kanada
Japonsko