ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 c6899a80-8f08-11dd-96b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 44 celkem · entity: place 79, person 58, org 12, work 39
1 masthead
18. ledna 1913. Číslo 17.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
drželo z Vídně tuto informaci: V novém pro- jektu vlastnoručního cís. listu o ukrajin ské universitě není nynější charakter lvovské university stanoven. Vlastnoruční list má účelem, oznámiti zřízení ukrajinské uni- versity, aby polský charakter nynější lvovské university pragmaticky byl stanoven. Pone- chává tudíž volnost všem výkladům a námit- kám, Projekt stanoví, že teprve po aktivován ukrajinské university nebo po konstituován provisorního ukrajinského vysokoškolskéh studia dnem 1. října 1916 pozbudou platnost na lvovské universitě dosavadní na prospěch Ukrajinců platná ustanovení a že v přechod- né době práva polského jazyka zůstanou ne- dotčena. Projekt stanoví zřízení provisorního ukrajinského vysokoškolského studia na rok 1916 tím způsobem, že by vyloučeny byly do- savadní ukrajinské stolice, neobsahuje však ustanovení ve příčině místa vysokoškolského tohoto studia, z čehož lze dovozovati, že bude zřízeno ve Lvově. Instituce ukrajinské profe- sorské komise jest ponechána i v nověm pro- jektu, který tudíž je nepřijatelný.
Vídeň Lvov
5 article
Novelování domovní daně čínžovní. Z Vídně, 17. ledna. „Deutschnat. Corr.“ oznamuje: Jak se nám z kruhů německých poslanců z Čech sděluje, je nyní stanoveno, že vláda v nejbližší schůzi poslanecké sně- movny podá předlohu v příčině novelování domovní daně činžovní. V dobře zpravených kruzích se proslýchá, že vláda při redigování dotyčných předloh vezme ohled na návrhy. které byly v této příčině již učiněny. Deputace vodocestného výboru. Z Vídně, 17. ledna. Dnes dostavila se do Vídně deputace vodocestného výboru pp. Ne- beský, okresní starosta ve Zbráslavi, profeso Špaček, posl. Modráček a vrch. inž. Janský jakož i za středolabské vodní družstvo posl Švejk, posl. Kotland a dr. Zedrych. Zástup- cové těchto korporací přijati byli ministr drem. Trnkou a Zenkrem, načež uvedeni byl v ministerstvu obchodu k dv. r. Žampachovi kdež jednali o požadavcích zmíněných korpo- rací v ohledu vodních cest. Dále předložila deputace všem klubům petici národohospo- dářského výboru a středolabského vodního družstva s týmiž požadavky.
Modráček Ing Švejk doktor Zedrych Trnka Zenkr Žampach Vídeň Čechy
6 article
šl. Cuvaj vrací se do Chorvatska. Ze Záhřeba, 17. ledna. Dle došlých zpráv přibude sem královský komisař Cuvaj dne 20. t. m. Zda pouze ku přechodnému nebo trvalému pobytu, není dosud známo. V po- litických kruzích nevyvolala zpráva o ná- vratu Cuvajově žádného zvláštního dojmu, poněvadž se již všeobecně ví, že hr. Khuen prorazil v Pešti se svým návrhem, aby ko- misariát v Chorvatsku potrval. Souhlasně s touto okolností vysvětluje se také v poli- tických kruzích nenadálá změna v používání preventivní censury. Zatím, co v posledních dnech ostrota censury poněkud se zmenšila. byly včera veškeré listy, které reproduko- valy zprávu »Pesti Hirlapu« o zrušení komi sariátu, konfiskovány. Srbsko-chorvatská strana chystá se na obstrukci. Ze Záhřeba, 17. ledna. V kruzích strany práva se proslýchá, že srbsko-chorvatsk strana v poslední konferenci se usnesla za- hájiti při sejití se rakouského parlamentu opět obstrukci, poněvadž v Chorvatsku jest ústava stále dosud rušena.
Cuvaj Cuvajův Khuen Pest Hirlap Chorvatsko Záhřeb Pešť
7 article
Ke zvolení Poincaréa. Z Vídně, 17. ledna. („N. W. T.“) Volb Poincaréova za presidenta republiky byla při- jata ve zdejších politických kruzích s radost- ným zadostučiněním. Gratuluje se Francii k volbě jeho osoby, v níž representovány jsou vlastnosti státníka a diplomata, jenž v pohnu- tých dobách minulých dnů osvědčil svoji pro- zíravost a moudrost, vynasnažuje se udržo- vati jednotu velmocí a zachovati evropský mír. Doufá se, že Poincaré bude pokračovat v této politice a že vedení zahraničních zále- žitostí svěří osobě jeho smýšlení a ducha. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Před zám kem shromáždilo se obrovské množství lidí kteří přijali výsledek první volby s velkým uspokojením. Poincaréovi byla provolána ně- kolikrát „Sláva“ Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Když Pams při druhé volbě odevzdal svůj hlas, byl uvítán levicí opětnou pochvalou. Též Poincaré, jen pak přikročil k urně, byl aklamován z nad míru četných lavic dlouhotrvajícím provolává- ním. Projev byl tentokráte mnohem silnější než při první volbě. O 6. hod. bylo skrutiniun skončeno.
Poincaré Versailla Pams Vídeň Francie
8 article
Uherská oposice rozhodne ve středu o svém postupu. Z Peští, 17. ledna. (K. k. uh.) Výkonný výbor spojených stran oposičních usnesl s v dopolední schůzi, aby oposice učinila před schůzí poslanecké sněmovny 22. t. m. usne- sení o svém postupu. Říšský sněm německý. Z Berlína, 17. ledna. (K. k.) Posl. Stolle (soc. dem.) tázal se na počátku schůze: Je říšský kancléř ochoten podati vysvětlení, svolilo-li Ra- kousko-Uhersko k vybírání plavebních dávek na Labi? Taj. leg. rada dr. Lehmann: Rakousko- uherská vláda dosud nesvolila. Potom pokračovalo se v povšechné debatě o rozpočtu vnitr a. Posl. Holi (pokr. lid. str.) považuje za nutno také pro Prusko zavésti všeobecné rovné právo volební. Nepřípustným je však plán. odstraniti do savadní volební systém do říšského sněmu a na- hraditi jej trojtřidným právem volebním. Přes krá- lovský slib, toužil řečník, nemáme ještě svobodné- ho práva volebního. Po delší debatě bylo služné státního sekretáře povoleno. Příští schůze bude v úterý. Bude se pokračo- vati v debatě o rozpočtu.
Posl Stoll doktor Lehmann Pešť Berlín Rakousko Prusko spojený stran poslanecký sněmovna RakouskýUhersko
9 article
Finský sněm
10 article
Z Petrohradu, 17. ledna. (Spb. Ag.) Finsky zemský sněm je svolán na den 1. února. Tibetsko-mongolská smlouva. Z Majmačinu, 17. ledna. (K. k.) Ve smlouvě, uzavřené mezi Tibetem a Mongol- skem, jest m. j. obsaženo vzájemné uznání neodvislosti obou zemí, dále jsou v ní usta- novení o rozvoji obchodních styků a vzá- jemné podpoře při šíření buddhismu.
Majmačin Mongol Petrohrad Finsko Aga
11 title
Národní hospodář.
12 article Známky pokroku v bosenském
Známky pokroku v bosenském zemědělství.
13 article
Rolník bosenský vzdělává posud půdu a vů- bec hospodaří dosti primitivně. Oře posud na- mnoze starým pluhem, který půdu neobrací. Na- mnoze jeftě nevyrábí másla ani pro sebe, tím mě- ně pro trh; mastí celoročně solenou smetanou. V- roba sýra většinou úplně schází, nebo je nedoko- nalá. Nedovede svůj dobytek vykrmiti pro řezní- ka. Nemá posud mlátičky, ani ruční, nýbrž vyšla- pává obilí dobytkem. Neseje jetele a jiných pícnin. nýbrž nechává pole každý 3. až 4. rok úhorem. Vůbec hospodaří tak, jako se hospodařilo u nás před 100 lety. Není správné tvrzení, že příčinou. tu jest lenost a netečnost. Obyvatelstvo bosenské není tím vinno, že k němu kultura proniká tak pozdě. Do roku 1878 hospodařili tam turečtí pašové av zemi byly časté zmatky. Nebylo bezpečnosti osob- ní, nebyl bezpečen majetek. Půda nepatřila rolní- ku, nýbrž „begovi“ (šlechticí) nebo „agovi“, jeni sidlii ve městě a žil z toho, co mu odváděl „kmet“ (poddaný rolník). Tohoto mohl bed nebo ag každou chvíli vyhnati nebo na jiný svůj statek pře- ložíti. To dělali begové obzvláště rádi. Je přiroze- né, že rolník nemohl do cizího pozemku mnobo investovati. Svému pánovi musil odváděti polovinu sena a třetinu obili, za takových poměrů je inten- sivní hospodářství nemožné. Ostatně neměl ten- krát rolníka kdo poučit; škol bylo málo, byly to jen církevní školy při klášteřích.
14 article
S příchodem rakouského vojska a správy se mnoho nezměnilo. Bylo ovšem dovoleno kmetám se vykupovati a část se také vykoupila; pomohla jim okolnost, že mohamedánští begové a agové se začali stěhovati do Turecka. Ale většina kmetů zůstala dále pod svým jhem. Zakládaly se sice no- vé školy, ale jejich počet posud nedostoupil čtyí set. — Teprve v přítomné době se v Bosně začíná zase pracovat. Uvažuje se o tom, jak by se begové a agové přinutili zákonem k prodeji svých vrchno- stenských práv. A na druhé straně se hledí po- vznésti rolnik: dávvají se mu na splátky lepší plahy a jiné stroje. A ještě o jednom velmi rozumném podniku se dovídám od svého bosenského přítele, pana ře- ditele Rísta Vuliče, jenž mne již dříve na místě do bosenských poměrů zasvěcoval. šéf zeměděl- ského oddělení při bosenském místodržitelství pa dr. Frangeš se rozhodl poslati 12 zelských mladíku do Ementalu, kdež se budou po několik měsíců učit hospodažit od praktických Švýcarů. Ředitel Vulié, jenž je velmi dobrý znalec švýcarských po- měrů a jmenovitě selského hospodářství, je vyslán s nimi. Zvláštní zřetel bude prý obrácen na výrobu sýra a másla. Toto rozhodnutí bosenské správy a jmenovitě dra. Frangeše je zjev velmi potěšitelný. Bosna je země velmi hornatá a má mnoho pastvin zrovna jako Švýcarsko. Kdyby se obyvatelstvo naučilo o Švýcarů jejich racionálnímu hospodářství, mohla by země po úpravě otázky býti bohala, a poněvadi všecko obyvatelstvo je jedné národnosti, snad by země po úpravě otázky kmetské býti bohata, poněvadž všecko obyvatelstvo je jedné národnost Dr. Fr. Sedláčel. snad i šťastna. Z poradního sboru zeměděl- ského. Z Vídně, 17. ledna.
Rísta Vulič doktor Frangeš Vulié Turecko Boseň Bosna Švýcarsko Francie Vídeň
15 article
(Zvl. telci. zpráva „Nár. Listů“) Za účelem opatření k zabránění ško kouřovými plyny a odpadními vo- dami z průmyslových závodů různých podniků v zemědělství lesnictví konal poradní sbor zemědělský při ministerstvu orby dnes schůzi za přítom- nosti zástupce ministra orby sekčního chefa Ertla, min. rady bar. Nádherného, dv rady svob. p. Rinaldina, dvor. rady Rud Fischera, sekč. rady dra, bar. Alter aa sekč. rady Bindra. Ministerstvo veřejných praci zastoupeno bylo vrchním báňským ra- dou Rottky, ministerstvo obchodu sekč. ra- dou drem. Luterrim. Schůzi předsedal zemský a říšský poslanec ryt. Povše. Dv. rada dr. Stoklasa pokračoval ve svém referátu z 19. listopadu, ve kterém navrhl tuto organisaci obranných opatření, která má býti ministerstvem uvedena v život: 1. V každé zemi budiž zřízena u místodržitelství stálá centrální komise pro hygienu půdy, rostlin- stva a hygienu veřejných toků. Tato centrální zemská komise má sestávati a) ze zástupců zemědělské rady a zeměděl- ských lesnických korporací; b) ze zástupců obchodních a živnostenských komor, aby též průmysl mohl býti zastoupen; c) ze zástupců technických a zemědělských vysokých škol a výzkumných stanic hospodářských a lesni- ckých. 2. K této komisi mají připojeny býti 2 výzkumné stanice a to jedna pro hygienu půdy a rostlin a druhá pro hygienu veřejných toků.
Ertl Nádherný Rinaldino Fischer Binder doktor Stoklasa
16 article
Úkolem této komise, jakož i stanic je- 1. zjistiti a odhadnouti stávající škody, jež způsobeny jsou kouřovými plyny továren, lo- komotiv atd. a odpadními vodami různých závodů; 2. činiti návrhy, aby tyto škody byly pokud možno vyloučeny anebo zmenšeny na minimum; 3. stanoviti se stanoviska chemi- ckého a biologického možné znečištění kou- řových plynů a odpadkových vod z továren. Dále učinil dv. r. Stoklasa návrh, aby na všech vysokých školách technických a země- dělských zřízeny byly profesury pro hygienu půdy a rostlinstva a pro hygienu veřejných toků. Organisaci, již hodlá ministr orby Zen- ker nyní provésti, je dalekosáhlého významu. povážíme-li, že dle výpočtu dv. r. Stoklasy činí ztráty v zemědělství a lesnictví 160 mil K ročně v Rakousko-Uhersku. Dle statistiky ministra orby je v samotných Čechách po- škozeno 15 mil. ha lesa kouřovými plyny. Re- ferát dv. r. Stoklasy a jeho návrhy přijaty s plným souhlasem a za podklad dalšího jed- nání. Vzhledem k tomu, že cizina v tomt ohledu je daleko před námi, sluší vítati pod- nět ministerstva orby jako velmi šťastný pro pokrok celého zemědělství a lesnictví v Ra- kousku.
Stoklasa RakouskoUhersko Čechy Re Ra ha
17 article
Prodej dříví v Bosně. Ze Sarajeva, 17. ledna. Zemská vláda pro Bosnu a Hercegovinu prodá na jaře v Sa- rajevě asi 21/2 mil. čtver. metrů užitkového dříví a dříví na topení z lesů u Drinjaku Valšeníku. Bankovní výkazy. Výkaz Rakousko-uherské banky ze dne 15 ledna. Z Vídně, 17. ledna. (K. k.) Oběh ban- koxek (v tisíci korun)i 2468.737 — 176.209. kovový poklad 1,513.241 (+ 5611), zásoba směnek 1,065.343 (— 148,338), lombard 234.786 (— 85.304) závazky ihned splatné 274.240 (— 3683), oběh bankovek daní povinných 355.496 (— 181.820). Výkaz Říšské banky německé ze 15. ledna. Z Berlína, 17. ledna. (K. k.) Aktiva: Kovový poklad, sestávající z běžných německých mincí ze zlata ve svitkách a z cizozemských mincí, po- čítá-li se kg. čistého zlata za 2784 m. (v tisícíc marek): 1.158.395 (+ 76.684), mezi tím zlaté svitky 878.046 (+ 61.278), říšské poklad. poukázky 25.21 (+ 5870), jiné bankovky 40.093 (+11.772), směnky 1.450.994(—280.927). požadavky lombar. 87.588 (— 9736), efekty 70.656 (—16.992), jiná aktiva 201.S0 (— 6889). Passiva: Základní kapitál 180.000 (ne- změněno), reservní fondy 66.937 (nezměněnoj, oběh bankovek 1.983.535 (— 253.881), jiné denně splatné závazky 728.658 (+ 32.804), jiná passíva 75.621 (+ 859.
Boseň Sarajevo Bosna a Hercegovina Rakousko Vídeň Berlín S 0 reservní fond 66.937
18 title
Americké hursovní a tržní zprávy
19 article (Kabealové telegrámy „Národních Listůn
(Kabealové telegrámy „Národních Listůn Příjmy kanadsko-pacílické dráhy. Z Nového Yorku, 17. ledna. Příjmy kanadsko pacifické dráhy za druhý týden v lednu vykazuji přírůstek o 695.000 doll Vývoz zlata. Z Nového Yorku, 17. ledna. Bankovní důn Lazar Freres ohlási vývoz zlsta za 2 míl. dolart do Paříže. Elektrolitická měď a smaltovaný plech. Z Nového Yorku, 17. ledna. Poslední dni ujed- návala se elektrolitická měď po 141/2 cta, za lb Smaltovaný plech zdražen dnes o 2 dol. na t.
Freres Nový York Paříž
20 article Poněžn
Poněžn Z Nového Yorku, 17. ledna. Smýšlení na po- čátku bury bylo nejednotné, kursy se však zlepši- ly. Pro měďové hodnoty pobádaly lepší zprávy lon- dýnské. Zvláště byla poptávka po Amalgamated Copper Co, a Steels při nižších kursech. Ještě do- poledne však došlo k silným likvidacím, jež měly v zápětí pokles kursů až o 2 dol. Baissou nejvíce atakovány byly akcie ocelářského trustu a akcie Virginta Čarolina Chemical Co. Chabostí trpěly též akcie St. Louis and San Francisco dráhy a konečně i uhelné dráhy. V dalším přikročila balssa k úhra- dám. Znepokojivě působila pověst, že Wilson za- mýšlí separaci Southera Pacilie dráhy od Union Pacific pověřiti generálního státního zástupce. Ko- nec byl pevný. Čelkový obrat činil 460.000 akcií státních papírů prodáno za 2 mil. dol. 2.50 3.— Peníze poslední . .. 487.80 487.65 Kabel. transí. . . . 72.62 72.— Amalgamated. . . . 71.57 71.25 American Smelting. 39.25, 39,50 American Lokomotive 37.25 37.— Anaconda . . . . . 104.62 104. 50. Atehison 104..50 105.— Saltimore a Ohio . Canadian Pacific . . 241.75 242.75. 112.12 112. — Chicago, Milwauke a 30.50 30.62 127,62 127.50 Grent Northern . . 139.— 139.50 Louisville a Nashville 27.— 26.75 Missouri Kansas .. 106.75 107.— New-York Central . . 118.12 118.25 Northern Pacific . . 122.25 122.25 Pennsylvania . . . . 162.— 163.12 Reuding; . . . . . . 22.50 22.75 Rock Island . . . 26.62 26.50. Southern Railwray . . Southern Pacific . . 105.— 105.37 Steel Comon . . . . 62.62 62 87 Union Pacific . . . 157.50. 157.62 Vabash, pref. . . . 12.50 12.25 Steel prel. . . . . 109.25 109.50 92.87 92.87 Southern Pacit. Bd 49
San Wilson Čelková Amalgamated Saltimore Ohio Nový York Anaconda Canadian Pacifik Chicago Milwauke Louisville Nashville Missouri Kansas NewYork Central Southern Pacifik Virginto Čarolina Chemical Company Union Pacifik American Lokomotiv 37.25 Steel Comon Copper Company American Smelting Reuding 22.75 rock Island Southern Railwray Steel prel Southern Pacit
21 title
Erle
Erle
22 article Obilí.
Obilí. Z Chicaga, 17. ledna. Pšenice. Trh zač pevně na vyšši liverpoolské záznamy a zprávy o mrazech na západě. Později ochabl na klamnou poptávku po promptním zboží a zprávy o dobrých deštích v Argentině. Záznamy klesly o ž4 ct. — Kukuřice. Trh začal chabě na povolnější na- bídku farem a klamnou poptávku po promptnín zboží. Z Chicaga, 17. ledna. Pšenice pohotová . . 112.— 112.50 111.50 111.— 111.5 na květen . . 93.87 94.25 95.— 94.12 94.12 na červenec . 90.75 91.25 91.87 91.— 91.1 na září. . . 89.25 89.62 90.— 89.25 89.6 Kukuřice č. 2 59.25 pohotová . . 59.75 60.50 59.25 59.— na květen . . 51.62 52.12 52.62 51.62 51.75 na červenee . 52.50 53.— 53.25 52.50 52.15 na září . . . 53.50 53.87 54.— 53.37 53.50 Dves č. 2 pohot. 34.75 35.— 34.25 34.75 34.5 na prosinec . 33.75 34.— 34.62 na květen . . Z Nového Yorku, 17. ledna. Pšenice zimní . 17. 16. 15. pohotová . . 109.— 109, 5 109.50 108.50 107.5 na květen. . 99.75 100.12 100.87 99.25 99.3 na červenec . 97.62 97.87 98.62 97.25 97.1 Kukuřice pohot. 51.25 58.25 58.25 55.75 54.3 Oves č. 2 pohot. 39.— 39.— 39.12 38.50 38.7.
Chicago Argentina Nový York
23 article Bavlna.
Bavlna. Z Nového Yorku, 17. ledna. Trh začal chabě na jižní prodeje. Terminy povolily, ale později se trh upevnil na týdenní statistiku. Komisní firmy podnikaly úhrady, také záznamy poněkud stouply. Lednový termin stoupl o 20 stupňů. 17. 16. 15. 14. 13. 11. Pohotová . . 13.— 12.90 13.— 13.— 13.10 13.10 na leden. . . 12.69 12.49 12.69 12.55 12.70 12.8 na březen . . 12.12 12.05 12.25 12.11 12.27 12.4 na květen . . 12.05 11.99 12.25 12.15 12.33 12.29 na červenec. . 11.96 11.93 12.20 12.09 12.26 12.4i na arpen . . . 11.85 11.82 12.08 11.97 12.14 12.20 na říjen . . . 11.35 11.32 11.47 11.44 11.50 11.6 Z Nového Orloanu, 17. ledna.
Nový York 12.69 12.70 12.05 na květen 11.99 12.15 12.09 11.97 na říjen 11.32 11.50 Z Nový Orloan
24 title
12.50 12.50 1250 1250 12.0
26 article LAKÁTY
LAKÁTY jedno- i vícebarevná, letáky, kandidátni Hisií- ny za cony nírné dlodlá v čaze co nejkratším
27 article Pražská akclově tiskárna v Praze „Národní Listy Telefon čís.1062
Pražská akclově tiskárna v Praze „Národní Listy Telefon čís.1062 Různé výrobky. Z Nového Yorku, 17. ledna. Koks pohotový . . . 4.— až 4.25 4.— až 4.25 16. 15. 4.25 4.25 4.25 4.2 16.50 16.90 16.90 16.75 15.50 15.50 16.— 15.75 7.27 7.329 7.37 7.321 50.75 50.95 51.12 51.3 10.20 10.05 9.75 9.8 19.— 19.— 18.75 18.75 22.75 22.75 22.50 22.50 4.55 4.55 4.55 4.55 8.50 8.50 8.50 8.50 42.50 43.— 43.— 43.— 13.87 13.87 13.87 13.3 13.35 13.47 13.47 13.5 13.59 13.75 13.74 13.78 13.87 14.— 13.98 14.04
Praha Nový York 4.25 16.90 16.90 16.75 15.50 7.329 7.321 4.55 8.50 42.50 13.59 13.75
28 article
Olovo . . . . . . : Měď elektr. . . . . » stand. pohotová - Zinek . . . . . . . Cín. . . . . . .. Sádlo prim. vest. . . Vepřové maso . . Hovězi maso . . . . Cukr gran. . . . . . Petrolej crude . .. Terpentin novoyorský. Káva pohotová . . . na březen . .. na květen . .. na říjen . . .
Sádlo
29 article
Železo sur. č. 2 Foundry. 18.25—18.50 18.25—18.50 » South. Foun, č. 1. 18.50—19.— 18.50—19.— měkké 18.75—19.25 18.75—19.25 sur. jižní č. 2. . 18.00—18.50 18.00—18.50 Z Chicaga, 17. ledna.
Founy Chicago Foundra South 18.75 sur
30 article
17. 16. 15. 14. Sádlo na leden . . . 9.95 9.873 9.75 9.70 Žebírka na leden . . 9.55 9.85 9.77° 9.75 Vepř. maso ha leden . 18.50 18.32° 18.20 180 První pražská zastavárna v Praze docílila za r. 1912 čistého zisku 93.129 K 46 h fprot 93.731 K 20 h za r. 1911); s převodem zisku z r. 1911 per 31.065 K 55 h bude valné hro- madě, svolané na den 2. února t. r. k disposici celkem 124.195 K. Správní rada navrhne valné hromadě, aby se za r. 1912 vyplácela opětně Sproc. dividenda Gjako v letech dřívěj- ších) a vzhledem k poměrně značnému přenosu zisku přes 35.000 K aby utvořen byl zvláštní fond pro event. ztráty, resp. pro doplnění di- videndy na 8 proc. v oněch letech, ve kterých by snad nebylo docíleno přiměřeného zisku. tak aby 8proc. dividenda při tomto druhu papíru byla stabilisována. Ve správní radě uprázdněna jsou dvě místa jednal resignací p. předsedy J. Topinky, jednak úm- tím p. Vil. Válka. Z trhu cukerního. — Zpráva Lichtova. V Pra- ze, 17. ledna. Surovina. Jelikož v Londýně včera večer obnovila se čilejší poptávka a ceny stouply, hledáno též na dopoledním trhu hambur- ském zboží ke krytí závazků a tamější záznamy doznaly zlepšení o 5 fen. Náš trh zahájen rovně ustáleněj v poledne pak, ačkoliv Magdeburk ne- zachoval plně úroveň zahajovací depeše hambur- ské, bylo lze za pohotové K 21.85 franko Ústí do- cíliti. Londýn zněl ustáleně, odpolední Hamburk však přinesl směr klidný a úsbup záznamnů o 24 fen. Naše bursa končí tendeneí ustáleněj- ší a znamenáno K 21.80 za promptní a K 22./65 n říjen-prosinec v paritě ústecké.
Sádlo J Topinka Praha Londýn Magdeburk Ústí Hamburk 9.85 9.77 180
31 article
Trh s bílým zbožím nemá žádných změ Z Hamburku sděluje depeše společnost pro obchod se zbožím ze dne 17. t. m., Z Londýmna očekávané snížení záznamů ame- ríckých se nedostavílo, nýbrž depeše americká při nesla pevnější směr při lepší poptávce. V dů- sledku toho bylo dnešní zahájení ustálené, pozdě- ji nastalo o slabení. Vybídka středoněmeckýc továren. Děvínský statistik F. O. Licht depešuje večer obsah svého zítřejšího týdenníku ve výtahu následovně: Počasí převážně příznivé. Odhady Holand- ska a Belgie po 10.000 t zvýšeny. Zásob Ruska počátkem prosince 1,823.000 t oproti 1.381.000 t. ve stejně době roku loňského. — V - dítelné zásoby 1,123.000 t opeoti 2,970.000
F O Licht Hamburk Belgie Rusko
32 article
Fr. Odkolek, akciová společnost, parní mlým a továrna na chléb ve Vysočanech u Prahy. Mo- hutná stavba tohoto, Pražskou úvěrní ban- kou v Praze a pražskou filiálkou Anglo-rakouské banky ve Všdni založeného podniku, bliží se l svému zakončení. Parní mlýn, nejmodernějším stroji opatřený, jest již úplně botov a v silu, které pojme 100 vagonů obílí, jest již žito nejlepší ja- kosti ku zpracování přípraveno. Parní kotel se již zatápí a poněvadž také parní stroj jest k práci úplně připraven, není překážky, aby se s výrobou žitné mouky započalo, což se také během několike dnů otane. V továrně na chléb montuj se právě pece a veškeré její strojní zařízení nej novějších vymnálezů, zdi všech pracovních míst. ností obkládají se šamotovými dlaždicemí a možno dnes již s určitostí tvrditi, že s výrobou chleba ktoná bude v každém směru ideálně vybovovat všem nejpřísnějším požadavkům chuti a hygien bude možno koncem příštého měsíce započiti. P úplném uvedení v chod celého závodu, toho druhu u nás jediného a podobné závody vídeňské dalek předčicího, bude jeho prohlidka jak veřejným ko poracím tak i na věci interesovanému širšímu obe censtvu na požádání ochotně povolena.
František Odkolek Praha Vysočan
33 article
Ústřední záložna českých hostinských v Prar dovršila právě letošního roku první desetiletí sve úspěšné činnosti, Ze zprávy o činnosti záložny jakož i účtů výročních za rok 1912 lze konsta- tovati značný vzrůst ústavu v každém směru a za- jímavo jest, že Hostinská záložna vzhledem ku své dobré situaci zůstala nedostatku peněz, který s v minulém roce jevil, ušetřena, takže ani vlast. ního bankovního úvěru, kterýž si v čas dostatečne z opatrností zajistila, vůbec nepoužila a naopal ještě značné přebytky dobře uloženy měla. Správa Ústřední záložny českých hostinských v Praze po- stupuje s nějvětší obezřelosti při vedení ústavu stará se hlavně o to, aby veškerý kapiháž její byl pokud možno mobšlní a likvidní. Valná hre- mada koná se dne 21. t. m. o 3. hod. odpol. velkém sále Obchodní a živnostenské komory Praze. Legitímace k účasti na valné hromadě vy dávají se pp. členům záložny v kanceláři do 21 t. m. do 12 hod. pol.
Praha živnostenský komora Praga
34 article
Z trhů peněžních, 17. ledna. Dnešní výkan Rakousko-uherské banky za druhý týden ledna potvrzuje dřivější soukromé odhady, dle nichž zlepšení stavu naší cedulové banky byloo něco větší než loni. Zdaněný oběh bankovek klesl loni o 155 mil. K. letos o 181 mil. K. Činí ovšem vždy ještě 355 mil. K. kdežto před rokem téměl úplně již zmizel (až na 460.000 K). Zejména vydat- ný byl letos pokles lombardu o 85 míl. K proti pouze 19 mil. K loni. Portefeuille směnečný vyka- zuje celkem stejný pokles jako loni o 148 mil. K Pozoruhodno je i sesílení kovového pokladu o 56 mil. K. — Také stav Říšské banky německé zlepšil se o něco vydatněji než loni, totiž o 348 mil. mk proti 325 mil. loni. Zdaněný oběh bankovek klesl na 209 mil. mk, kdežto před rokem činil jen 13 mil. mk a před 2 roky měla říšská banka do- konce daněprostou reservu 78 mil. mk. Praha. Poslední večerní bursa tohoto týdne vykazovsla obraty akcif Pozemkové banky za K 430.— (+ 1.—) a akcií Rakouské alp- ské báňské společnosti za K 1027.— (— K 6.— Vídeň. Pokročivším jednáním mezi Bulhar- skem a Rumunskem a definitivním vypracováním
Bulhar Rakousko Praha Vídeň Rumunsko
35 article
487.55 72.12 39.25 104.37 104.50 242.50 112.25 30.50 127.62 139.— 26. 50 106.87 118.25 122.12 162.6 22.37 26.87 105.25 63.12 157.12 12.25 109.50 93.25
38 article
kollektivní noty, jejíž odevzdání lze dnes očeká- vati, dospěla bursa k nadějnému posuzování poli- tické situace a proto zavládlo na ní poměrně pří- znivé smýšlení. Později působila však na ni nepři- znivě slabost hodnot železářských. Alpinky klesly až na 1025, Pražské železářské klesly o 52 K. Ve šraňku nenabyl obchod většího rozsahu. Renty po- klesly opětně o 20 h. Devisy a valuty byly napiatěj- ší. Při týdenním opatřování bylo lze peníze snadně obdržeti. Banky snížily reportní zazbu na 72%. Nové peníze byly v jednotlivých případech nabízeny za 634. Z našich papírů obchodovány akcie Živno- banky za 266.75, České cukerní placeny 366.— Chorvatské 1560, Daňkovky umistěny za 442.50 K. Na eskomptním trhu byl stav peněz sestupný. Sazby za první bankovní akeepty činily 514—53/1a9. Petrohrad. Při naprostém klidu v obchodě sledovaly kursy převážně směr sestupný. Spojená spořitelna hlavního města Pešti. Ředi- telství spořitelny schválilo 15. t. m. bilanci za rok 1912 a usneslo se navrhnouti valné hromadě, aby se vyplácela stejná dividenda jako loni, totiž 120 korun na akci.
Petrohrad Pešť Živnobanka
39 article
Průmyslové korporace pro revisi balkánských smluv. Obchodně-politická ústředna spojených obch. a živn, komor a ústředního svazu rakouských průmyslníků konala 15. t. m. měsíční plenární schůzi, ve které jednalo se o různých cel- ních otázkách. Vůči nedávnému projevu agrární ústředny vyslovila se obchodně-politická ústředna opětovně pro revisi obehodních sml uv s balkánskými státy a odmitla rozhodně projev agrární ústředny. Naproti tomuto jednostran- nému agitačnímu postupu vyhražuje si obchodně- politická ústředna v nynějším historickém oka- mžiku pro naši říši skutečnou situaci věcně a či- selně zjistiti a vyvoditi z ní jpožadavky, plynoucí z dosavadního vývoje našeho obchodně politického poměru k balkánským státům. — Téhož dne ko- nala se též plenární schůze Rakouského vý- vozního spolku, ve které mluvil president cís. rada Karel Duschnitz o vlivu posledních událostí na rakouský vývoz. Řečník důrazně od- soudil chování rakouských agrárníků. Ve všech jiných státech lze konstatovati rozmach a pokrok, jakož i překvapující výsledky ve styku s cizinou.
Duschnitz
40 article
u nás jen stagnaci. Vláda nechrání rakouský prů- mysl a obchod proti tomuto záměrnému podkopá- vání. Od platnosti posledních smluv naši velko- statkáři hromadí bohatství na bohatství, jež získali na útraty ostatního obyvatelstva. Průmysl a ob- chod mají stejný nárok na ochranu. Poslední vá- lečné události způsobily milionové ztráty průmyslu. kdežto zemědělství nebylo jimi dotčeno. Náš prů- mysl ztráci odbytiště za odbytištěm a při tom uklá- dají se mu stále větší břemena. V „obchodně-politických žantasiích“ svých po- kračuje včerejší úvodník „Prag. Tadbl.“, pole- misuje jen s některými našimi, zcela zběžně načrtnutými námitkami ze dne 16. t. m. Uznává. že odpověď naše pochází „z věci znalého péra“ ale nemůže prý „zapříli oné základní nálady, kte- rá proniká celým českým tiskem, že totiž naše mocnářství má hledati své politické a hospo- dářské styky více na slovanské straně Evropy“ V této základní věci se prý „Tagbl.“ s námi stěží dorozumi. Konstatujeme tedy, že svou repliku psali jsme čistě s hlediska hospodářského, ač ni- kde o tom není pochybnosti, že hospodářské styky států mohou býti jen tehdy upevňovány a rozšiřo- vány, je-li i jejich politický poměr v pořádku. Ostat- ně projekt celní Unie se Srbskem a balkánskými státy nalezl vřelé podpory i v kruzích německé- ho průmyslnictva, ještě před málo dny mohl se
Evropa Srbsko Praga
41 article
„Pr. T.“ podobného projevu německého průmysl- níka dočísti v „Bohemii“. Ano, idea celně-politické unie se Srbskem v posledních letech nejprve — nemýlím-li se — sympaticky byla uvítána Němcem, nikým menším než drem. Bärnreitherem. Vyprosil bychom si tedy podkládání nějakých momentů po- litických. Ve věci samé obrací nyní „Pr. T.“ velmi značně; kdežto v prvé stati snažil se vylíčiti Srb- sko jako nicotné odbytiště, o které škoda každé námahy, nyní už výslovně doznává, že nechce o- něch 45 mil, korun většinou průmyslového vývozu našeho do Srbska podceňovati. Ale náš vývoz do
Němec Bärnreither Srb Srbsko Bohemia
42 article
Srbska dosáhl prý už takové výše, že obchodně politickými prostředky nemůže t0) již býti značně stupňován. Proti tomu stačí prostě uvésti, že ještě v letech 1903 a 1905 činil rakouský export do Srb- ska přes 60 celkového dovozu srbského, kdežto v r. 1911 činil okrouhle 41%. A každý znalec po- měrů ví, že ani oněch 60% není ještě ta „přirozená hranice“ které vůbec náš export do Srbska by mohl dosáhnouti, nýbrž při dobrých politických stycích, při dobré obchodní politice s naší strany musil by býti značně ještě vyšší, poněvadž Srbsko tvtéž výrobky odbírá i z jiných s námi konkuru- jících států. Velmi pohrdlivě vyslovuje se list praž- ského kasina o možnosti zvelebení hospodářských poměrů a tím i zvýšení konsumu v území Srby nově opanovaném. Zavílému záští německé žurnalistiky jsou ovšem trnem v očích znamenité pokroky, jaké slovanské státy balkánské po vítězném překonání tolika těžkých překážek zaznamenaly jen v něko- líka málo posledních letech. Není snad již daleka doba, kdy i v tom směru bude musíti přiznati ko- nečně pravdu, jak k tomu donucena byla za nynější války co do posuzování vojenské zdatnosti mladých států. Ovšem, bude-li čerpati své rozumy jen ze zpráv našich konsulů, jichž se v té věci P. T.
Srb Srba Srbsko
43 article
dovolává, nedopracuje se k objektivnímu úsudku nikdy. Co se dále týče hračky s výpočty percent z načí celkové zahraniční tržby, reaguje „P. T. na naši výtku, že průmyslový vývoz do Srbska nut- no uvésti v relaci pouze s průmyslovým vývozem naším celkovým., poukazem k tomu, že z našeho vývozu do Srbska je dle srbské statistiky 10.8 din. (to jest něco přes pětinu) výrobků zemědělských a chovu dobytka. Nemáme po ruce této srbské statistiky, ale víme, že v ní zahrnuta je mezi pro- dukty zemědělské také celá řada výrobků tak zv. zemědělských průmyslů (na př. kávové náhražky. slad atd.), dále na př. hovězi kůže a p., které dle našich běžných pojmů jsou přece výsledky jistého zpracování průmyslového. V rakouské statistice mezi výrobky zemědělskými při našem vývozu do Srbska uvádějí se větší položkou (přes 1 mil. K jenom výrobky zvířecí (2.8 mil. K. v tom za 2 mil. K sušené kůže hovězí) a dříví (2.3 mil. K). všecky ostatní významnější položky našeho vývozu jsou vysloveně výrobky průmyslové. Ve svém sku- tečně oridinálním potírání „fantasii“ o zvelebení hospodářských našich styků se slovanskými státy „Pr. Tagbl.“ houževnatě opětně doporučuje zve- lebení našeho vývozu do Kanady. Jaké by to bylo znamenité a snadno možné, kdybychom svůj vývoz do Kanady zvýšili z 0.3 na 1 nebo 11/2 %. to znamená hned ztrojnásobili, ne-li dokonce zpěti- násobili! Nechť se jen „Pr. T.“ blíže podívá, co dosud vyvážíme do Kanady, jaký v těchto výrob- cích je celkový její konsum, a je-li to skutečně tak hravé, v těchto speciálních artiklech export tak rychle násobiti. Naproti tomu bychom mohli dle
Srbsko Kanada din
44 article
„Pr. T.“ svůj vývoz do Srbska za „nejkolosálnějších obětí celních“ zvýšiti prý nejvýš jen o 10 mil. K Tyto nejkolosálnější oběti jsou „Prager Tagblattu) — ztráta výnosu cel, kterou počítá na 20—30 mil. korun. Na tento argument čistě fiskální, nad kte- rým jsme v prvé odpovědi milosrdně zamhouřili oči, zdá se býti „Pr. T.“ zvlášť hrdým, že jej s takovou vytrvalostí znovu opakuje. Nebudeme se pouštěti do rozboru cifer, které tu uvádí — prin- cip sám stačí. Budou-li při obchodně-politickém jednání padati na váhu ohledy na státní po- kladnu, pak se za takovou obchodní politiku pěkně poděkujeme. Obchodnický smysl „Pr. T. tu selhal důkladně, jen ať si domyslí všecky dů- sledky, nehledě ani k tomu, že je i další otázkou. kdo vlastně clo ve skutečnosti nese. Sesměšňuje-li na konec „Pr. T.“ miliardu celkového dovozu bal- kánských států, sniž ji může prostě popříti, radí- me mu znovu, aby se jen poohlédl trochu bedlivěji po severních Čechách, také po sídlech německého průmyslu textilního — » uvidí, co v praxi znamená podvázání našeho odbytu na Balkán. Byla to za- tím jen několikaměsíční zkouška — a při nejlepší vůli nepomohla nic ani Kanada, ani Kalkutaa Japonsko, v nichž fantasie prostý „Pr. T.“ zří spásu rakouského vývozu. Jižní dráha. Porady ředitele jižní dráhy Adama se zástupci francouzských majitelů priorit skončily
Prager Kalkutaa Adam Srbsko Čechy Balkán Kanada Japonsko