2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
18. ledna 1913. číslo 17
4
article
úprava tato stane se ve formě, vylučující
možnost každého dalšího ohrožováání Tu-
recka.
O donucovacích prostředcích se v notě
nemluví.
Z Londýna, 17. ledna. (Reuter.) Ač pří-
čina, proč podání kolektivní noty mocností
Portě bylo odloženo, není známa, ubezpečuje
se, že se to nestalo nijak pro neshody mez
mocnostmi. Nota od té doby, kdy byla z Lon-
dýna odeslána, nebyla změněna, a byla na n
před několika dny provedena pouze nepatrn
změna, navržená Německem.
M. Z Kolína n. R., 17. ledna. (Zvláštní
teleg. »Nár. Listů«.) Dle berlínské poloúřadní
depeše »Köln. Ztgu.« nastává Turecku p
odevzdání společné noty velmocí rozhodnutí
má-li bojovati dál nebo vyjednávati.
Stav rumunsko-bulharskéh
vyjednávání je poněkud příznivější. Sku-
tečný pokrok závisí na tom, aby Bulhaři
viděli, je-li Turecko opravdu odhodláno
k míru.
Noto
Köln
Bulhar
Londýn
Německo
Kolín
Turecko
Reuter
5
title
Z parlamentních výborů.
6
article
Finanční výbor.
Finanční výbor.
Z Vídně, 17. ledna.
Ve finančním výboru pokračovala roz-
prava, věnovaná zvýšené dani liho vé.
Odbyla se skoro celá I. část zákona, tak že
bude lze zejtra o ní hlasovat. V debatě pro-
miuvil velmi zajímavě o pozoruhodně dvorní
rada ministerstva financí dr. Joas. Příští
týden mohla by býti tato daň výborem vyří-
zena. Do plena sněmovny nemůže však ještě
přijítí, poněvadž Poláci trvají na tom, aby
současně s novou daní lihovou aktivovala
se nová daň z osobního příjmu.
Příští schůze po zejtřejší bude až v úterý
dopoledne.
doktor
Joas
Polák
Vídeň
7
article
V odpolední schůzi pojednal především
min. rada dr. Joss o otázce daňového na-
pětí. Návrh na jeho zvýšení z 20 na 24 K byl
podán už v první vládní osnově v r. 1908, a t
na základě předchozího ujednání s uherskou
vládou. Příslušný zákon byl v Uhrách uskutečněn.
zůstal však dosud in suspenso. Zatím provedly
Uhry zvýšení předlohy zavedením přirázky k daní
lihové ve výší 50 h. Vláda z různých důvodů si
nemůže než důtklivě přáti, aby zvýšení daně bylo
přijato dle sazeb ve vládní předloze navržených.
avšak kdyby většina sněmovny nechtěla souhla-
siti se žvýšením napjetí, vláda nebude klásti od-
poru usnesení na zavedení přirážky ke kořa-
leční dani.
Pokud jde o začátek působností zvýšené daně
navržený posl. drem. Steinwenderem, totiž den
1. března, musí vzhledem na pokročilou dobu
na přípravy nutné ke zvýšení daně býti tato
lhůta nazvána příliš časnou. Jestliže pak v Ra-
kousku nebude zvýšení daně usneseno ve výšl.
která umožňuje uplatnění uherského zákona, může
též v Rakousku zvýšení daně býti provadeno jen
ve formě přírážky. To by bylo spojeno s techni-
ckými obtížemi a výlohami. Po stránce národo-
hospodářské neznamená navržené zvýšení napjetí
dar majitelům lihovarů, protože se přece zárovei
navrhuje snížení bonifikací a protože kontingenty
průmyslových lihovarů mají býti značně zten-
čeny.
doktor
Joss
Uher
Steinwender
Uhry
Ra
Rakousko
8
article
Vládní zástupce dotkl se pak otázky výhod
poskytnutých v zákoně o daní z lihu průmyslu
konstatoval, že v prvních letech trvání dnešn
berní soustavy systém kontingentování hospo-
dářsky se úplně neuplatnil a že tedy zemědělský
lihovarnický průmysl vskutku nepožíval ochrany
kterou potřebuje.
K resolučnímu návrhu ryt. Onciula ve příčině
zavedení monopolu pro prodej lihu, vládní zástupce
podotkl, že vláda vždy otázce té věnovala úplnou
pozornost a nebude váhati myšlenkou monopolu
i nadále se zabývati, zvláště když snad r. 193.
přijde čas, změniti systém zdanění lihu.
Posl. Roškar doporučoval zachování sazby
90 h pro rolnické malé lihovary.
Posl. dr. Renner žádal, by desetina přírostk
výnosu ze zvýšení kořaleční daně věnována byla
na zřízení ústavu pro léčení pijáků a k potlačen
alkoholového moru.
Posl. Hillebrand opřel se junktim mezi slu-
žební pragmatikou a kořaleční daní a jednal pak
o neutěšené situaci českého zemského sněmu. To-
co má země dostati přenosem, jest ubohoučký
obnos v poměru k sumě, jež obstrukcí ztracena
byla na dani z piva. Měšťanské strany zbankro-
tily zemi a nyní má říšská rada pomoci. Jia
dnes platí 4/ daní nemajetné třídy a nyní pomýšli
se opětně na nové daně, jež platili by chudí. Se
ciální demokraté nebudou hlasovati pro kořa-
leční daň.
Posl. hr. Rey prohlásil, že podmínkou pro při-
jetí kořaleční daně je současné provedení berníc
úlev při domovní třídní dani, jakož i sanace zem-
ských financí.
Poslanec Slaněk polemisoval s vývody dra
Diamanda v otázce bonifikací pro zemědělské pa-
lírny.
Další rokování bylo přerušeno. Příští schůze
bude zítr a dopoledne.
Posl
doktor
Renner
Hillebrand
Rey
Slaněk
Diamand
9
article
Ve schůzi socialně-politického výboru vyličii
zastupce vlády odb. přednosta Riedel nynějš
poměry vystěhovalectví do Kanady.
Posl. ryt. Czaykowskí vítal se stanoviska své
strany vřadění nové vystěhovalecké linia z Terstu
do Kanady.
Posl. Iro přál si, by ve vyhláškách společnost
bylo zakázáno poukazovati na možnost usaditi se
iknsdí
v Kanadě.
Posl. dr. Licht žádal, by byl předložen vystě-
hovalecký zákon, který by říšská rada zajisté ne-
prodleně vyřídila. Terstský přístav musí býti víe
než dosud otevřen světové dopravě.
Posl. Seitz žádal za předlohu vystěhovalecké
ho zákona, již dávno slíbenou.
Odb. přednosta Riedl odpověděl, že předloh
vystěhovaleckého zákona je v ministerstvu obchodt
již hotova. Porady komise pro záležitosti vystěho
valecké budou skončeny asi v březnu, načež osno-
va bude předložena sněmovně.
Debaty o zprávě, týkající se vhodných pro
středků, aby zamezeno bylo vylidňování ven-
kova, zúčastnili se poslanci: Palme. Schäfer, Gol
a předseda dr. Schöpfer, jenž pojednal zvláště
otázce vyvazení z dluhů.
Zpravodaj posl. Lang prohlásil v doslovu: Sel
skému stavu musí býti poskytnuta možnost hmot-
ného a kulturního vývoje. Avšak vláda musí po-
skytnouti této věci větší hmotnou podporu.
Při hlasování byly zpravodajovy návrhy schvá-
leny. Znít Vláda se vyzývár 1. aby provedla pokud
možná s největším urychlením péči o venkovský
hlahobyt a o domov: 2. přenechala příslušné agen-
dy departementu ministerstva orby, 3. ve příčině
provedení jich dohodla se s autonomními úřady
s organisacemi, jež jsou činny v oboru dobročinno-
sti a péče o domov: 4. aby dotvěné sprostředko-
vací ústavy pro polní dělníky a zřízení takových
institucí dle možnosti bylo podporováno.
Riedel
Posl
doktor
Licht
Seitz
Riedl
Palme
Schäfer
Golo
Schöpfer
Lang
Selo
Kanada
Terst
10
article
Dále schválen byl návrh Lichtův o urychleném
předložení zákona o vystěhovalectví.
Posl. Licht žádal předsedu, aby na pořad nej-
bližší, schůze dal zprávy o novelování pensijníhe
pojištění, jakož i úrazového pojištění hornického
Pořad příští schůze stanoven takto: 1. Zpráva
o návrhu na odstranění pracovních knížek. 2. Zprá-
va posl. Kreka o desítině z přírůstku výnosu zvý-
šené kořaleční daně. 3. Zpráva o návrhu Freissle-
rově o zkrácení pracovní doby v živnostenských
podnicích. 4. Novelování pensijního pojištění, 5.
Hornické úrazové pojištění.
Uprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
Včerejší schůze plena školské komise sně-
movní jednala o zvyšování učitelských platů.
Tento vzestup navržen je dvojí: trienálkami
(deseti po 200 K pro školy obecné a po 250 k
pro školy měšťanské) a mimo to osobními pří
davky pro učitele, kteří po 25leté službě ne-
dosáhli řídících míst (200 K pro školy obecné
300 K pro školy měšťanské).
O všechny tyto návrhy, obsažené v ela
borátu zpravodajského komitétu, svedeny byly
napiaté boje, také politicky zajímavé. Je z nich
patrno, že obojí — konservalivní i ústavověrn
— velkostatkáři jsou důsledně pro snížení pla-
tových číslic, navržených zpravodajským ko-
mitétem, a to zajisté na základě svého urči-
tého ujednání, a že jsou v této snaze podpo-
rováni jednak německými agrárníky, jednal
z části i německými liberály, z jejichž středu
vyšla včera nejen oposice proti osobním pří-
davkům vůbec, nýbrž i napomenutí, aby uči-
telské platy byly upraveny se zřetelem na
zájmy poplatnictva a na finance zemské.
Posl
11
article
Jak houževnatě byla odchylná stanoviska
hájena, je patrno z fakta, že němečtí členové
komise hlasovali při obojím sporném hlasování
proti sobě, a že v obojím hlasování nastale
rovnost hlasů, takže text osnovy zpravodaj-
ského komitétu zachránil jen předseda komise
i komitétu posl. Legler svým předsednickým
rozhodnutím. A při tom ještě referentský ko-
mitét při otázce osobních přídavků ustoupi
od svého návrhu, neboť právě po návrhu ně-
meckého zpravodaje byl navržený jednotný
osobní přídavek 200 K nebo 300 K rozdělen
na dva poloviční, a počet služebních let pro
jeho dosažení byl prodloužen. Velkostatkář
bar. Brand tedy přece jen měl úspěch, třeba
toliko částečný.
Pražská sněmovní korrespondence vydala
včerejší schůzi školské komise tuto officieln
zprávu
Plenum permanentní komise školské
konalo dne 17. ledna o 10. hod. dopol. schůzi z
předsednictví posl. Leglera a za přítomnosti zá-
stupců vlády.
Na programu bylo především jednání o návr
zích komitétu referentů v § 32. osnovy, týkající se
zvýšení služného učitelstva.
Omluveni byli posl. dr. Koldinský, d
Zimmer a hr. Wallis.
Spoluzpravedaj posl. Kafka odůvodňuje ná-
vrh komitětu referentů na schválení deseti tří-
letých zvýšení služného pro školy obec-
né po 200 K, tudíž úhrnem 2000 K a pro školy mě-
šťanské po 250 K, celkem 2500 K
Bar. Brand praví, že by mohl jenom tentkrát
hlasovati pro návrh referentů, kdyby odpadly
osobní přídavkyi činí tudiž návrh na zave-
dení devíti zvýšení služného.
Brand
doktor
Koldinská
Zimmer
Kafka
Wallis
12
article
Po vývodech posl. Heisera vystupuje poslane
Kloláč proti návrhu posl. bar. Branda a praví, že
návrhy referentského komitétu jsou dílem kom-
promisu, jsou minimem, na kterém musím
trvati už bezpodmínečně. Přídavků nemůže být
méně než deset, neboť i při těch zůstane učitei
obecné školy hodně pozadu za státním úřadníkem
se vzděláním středoškolským. Rovnováha byla by
bývala udržena, kdyby byly trienálky vyšši, jal
bylo v návrhu posl. Anýže, Klofáče a spol. Zvý-
šení v jiných zemích jsou vyšší. Tak v Srbsku
první zvýšení bylo 250 dinarů, druhé 300, třetí 350.
čtvrté 400, páté a šesté po 450. Bylo by případno,
kdyby v prostředních letech, kdy nejvíce na otee
rodiny doléhají starosti o rodinu, byly trienálky
vyšší, alespoň čtvry po 250 K na školách obecných
a po 300 K na školách měšťanských, jak jsme pů-
vodně žádali. Řečník žádá předsedu, aby oproti
tvrzení p. bar. Branda sám konstatoval, zda je
pravda, že učitelové po nové úpravě lépe by po-
stupovali, než státní úřadníci se stejným vzdělá-
ním, protože prohlášení učitelstva zná opačně.
Pokud osobního přídavku se týká, je pro ty, kteři
řídícími státi se nemohou, nezbytný a spravedlivý.
Po vývodech předsedy Ledlera a probošta dra.
Buriana prohlásil posl. Ingrisch, že si upřímně
přeje zlepšení platů učitelských, ale žádá, aby še-
třeno bylo zájmů poplatnictva, a by
dbáno bylo možnosti úhrady, a aby hle-
dána byla tudiž střední cesta.
Brand
Anýž
Klofáč
Burian
Srbsko
Ledler
13
article
Posl. Trojan uvádí, že přiznáním deseti trie-
nálek učitelům škol obecných po 200 K přichází se
na výši trienálek státních úřadníků IX. diétní třídy
přiznáním deseti trienálek učitelům měšťanských
škol po 250 K ne dosáhne se výše, jíž dosíci může
státní úřadník VIII. diétní třídy, nýbrž bude toto
zvýšení služného obsahovati o 100 K měně. Od-
straněním dosáté trienálky byli by však velko
měrou poškozeni zvláště řídicí učitele
a ředitelé měšťanských škol. jimž lunkční pří-
davek se vyplácí za určitou důležitou a těžkou
práci, a nemůže na ně právem poukazováno býti
při projednávání tohoto zákona. Přimlouvá se zu
přijetí návrhu referentského komitétu a je prot
společnému projednání 8 32. a 35. návrhu referent-
ského. V dalžím navrhuje v odst. 1. změnu v tomto
směru, aby zvýšení služného čítalo se od doby.
kdy osoby učitelské nabyly příslušné učitelské způ-
sobilosti.
K § 35. přimlouvá se posl. Trolan za plné cifer.
ně přijetí odstavce 1., t. j. za osobní přídavek
po 25 letech, po zkoušce způsobilosti pro školy
obecné na školách obecných 200 K, na školáel
měšťanských 300 K.
Posl. Meixner vítá návrhy bar. Branda, ježto
má na mysli opravdovou a možnou úpravu platí
učitelských a zájem o poplatnicivo, i žádá
aby současně projednán byl návrh o zvýšení služ
ného s návrhem o přídavku osobním.
Posl. Klofáč přimlouvá se znovu za schválen
návrhu referentského komitétu jakožto minima pro
učitelstvo přijatelného.
Předseda posl. Legler dává hlasovati o návrhu
posl. Meixnera, aby jednání o zvýšení služného
a přídavku osobním bylo současně provedeno
Návrh se přijím á
Posl. Novák navrhuje, aby dříve jednáno bylo
o aktivitním přídavku učitelstva (§ 38. a 39. osno
vy zákona).
Posl
Trojan
K Posl
Brand
Klofáč
Meixner
Novák
14
article
Posl. Slegmund a Keller prohlašují, že budor
hlasovati proti osobnímu přídavku uči
telstva.
Posl. Kloláč hájí oprávněnost osobního přídav
ku pro ty, kteří po 25 letech služehních nezastá-
vají místa řídícího.
Posl. Vinar pravil, že při otázce celkové úpra-
vy učítelských platů jest veden, jako jeho adrární
kolegové, myšlenkou, aby učileli byla zaplacen
jeho práce aspoň tou měrou, jako úřadnictvu stát-
nímu se stejným předběžným vzděláním. Jest těžko
— pravil dále — nalézti věcný důvod, kterým b
mohle právo na stejnou odměnu se stát. úřadni-
ctvem učitelstvu býti odpíráno. Snižením anebo
zmenšením počtu přídavků by pak značně klesly
požitky učitelské vůči oněm katedoriím stát. úřaj-
nictva, které má středoškolské vzdělání. Že nároky
učitelstva jsou spravedlivé, dokazuje okolnost, že
učitel za celé své působení obdrží v I. třídě ak
přídavku 29.760 K, kdežto státní úřadník 34.656
Při tom koná učitel práci stejně zodpovědnou, ano
musí konati často i nevděčnou práci mimoškolskou
Z toho důvodu přimlouvá se za návrh referentské-
ho komitétu.
Posl
Slegmund
Keller
Vinary
15
article
Posl. Klofáč hájí proti posl. Siegmundovi opráv-
něnost osobního přídavku pro ty, kteří po 25 letech
služebních nezastávají místa řídícího. Osobní pří-
davek je nutný na měšt. školách, kde možnost
státi se ředitelem, je velmi omezena. Ale i na
obecných školách je nárok na tento osobní přída-
vek plně odůvodněn: 1. tím, že systémem více-
třídních škol zmenšuje se počet míst řídících, 2.
že spojováním správ škol měšťanských s obecnými.
pozbývá učitelstvo škol obecných celé řady míst
řídících. Výroční zpráva c. k. zemské škol. rady
o stavu národního školství za rok 1911 uvádí, že
měšťanských škol se společnou správou se školou
obecnou jest 369 (228 českých, 141 německých).
čím učitelstvo škol obec, pozbývá tohoto počtu
míst řídících; 3. že spojováním i obecných škoi
pod společnou správu s jinou školou obecnou rov-
něž učitelstvo dle výroční zprávy za rok 1911 po-
zbývá 76 míst řídících (30 na českých, 46 na ně-
meckých školách): 4. že zrušením míst II. třídy n
školách dvojtřídních i na těchto školách působ
dnes staří učitelé; 5, že mnohým učitelům zne-
možněno jest vůbec státi se řídicími učiteli, po-
něvadž dle § 48. škol. novelly rozhodují o tom
způsobilost k vyučováni náboženské většiny dítek
takže jinověrci nemohou se sláti řídícími učiteli.
Posl
Klofáč
Siegmund
16
article
To vše mluví přesvědčivě o nutnosti osobníh
přídavku na obecných školách. Konečně důvodem
pro osobní přídavek jest ustanovení zákona o stát-
ních úřadnících, dle něhož stát. úřadníci, kteří
nedostatku systemisovaných vyšších míst nemohou
postoupiti, a dále zvláště zasloužilí úřadníci dostá-
vají osobní přídavek, jehož výši příslušné mini-
sterstvo určuje případ od případu.
Pro revotování usnesení komitětu refe
rentského hlasovalo pouze 7 členů (Němci a ústav
velkostatkáři). Propadl tedy. Jedná se tudíž je
o cifru peněžní a počet let.
Posl. probošt dr. Burian navrhuje 30 let a 25
kor. na místě 300 K pro měšť. školy.
Pro dobu 25 let hlasovalo 9 členů, proti též
Předseda rozhodl pro návrh.
Pokud clfry peněžní se týká, přijat sprostřed-
kující návrh posl. Morawtze, aby na obec. školách
osobní přídavek 100 K dáván byl při předposledn
trienálce, dalších 100 K současně s poslední. (Ša
měšťanských školách po 150 K.
Němec
Posl
doktor
Burian
Morawtz
17
article
Posl. Klofáě svůj eventuelní návrh přizpůsob
Posl. Klofáě svůj eventuelní návrh přizpůsob
tomuto návrhu.
Při hlasování rozhodnutím předse dy
přijato deset trienálek
Příští schůze koná se ve čtvrtek z
ledna o 11. hod. dop. Hodinu před tím koná
schůzi komitét referenta ký.
Posl
18
title
Politický přehled.
20
article
Jakmile „České Slovo
Jakmile „České Slovo
spustí už nadobro neotesaným tónem a zvláště
když začne nadávkami terorisovati osoby pro-
tivnické redakce — mívá dosti. To je ne-
omylné znamení, pustí se věci, na kterou
nejsvětějším svém vlastním zájmu nemělo ni-
kdy ani sahat a pustí se do — pisatele nepří-
jemných polemik.
Strašně se na nás rozčiluje, řkouc, že an
jedinou písmenou netvrdilo, „že porážení vlá-
dy by bylo přívodilo lepší soudcovské jmeno-
vání.“ Zajisté, že to nenapsalo — přímo
a to jsme taky neřekli. Ale jisto je, že za nej-
lepší taktiku protivládní nejen prohlašovalo
ale také na všech stranách českých žádalo
„porážení vlády až do vyčerpání fysických
sil.“ Jestlíže se tedy tak ohromně a to až k
nadávkám ohražuje proti tomu, že nic podob-
ného neřeklo, přizná nám snad bez bolesti, že
„porážení vlády až do vyčerpání sil“ jest nej-
méně vhodným prostředkem, aby se vymohlo
příznivé jmenování soudců. Říci opak jest ne-
smyslem, který „č. Slovo“ — probůh — ne-
napsalo, ale jeho strana tento nesmysl ve sku-
tečnosti provedla a „České Slovo“ jej há-
jilol
„č. Slovo“ prohlašuje, že s lhářem nepo-
lemisuje. My zas ano, a také mu to hned do-
kážeme, že jet lhář! „České Slovo“ včera na-
psalo:
21
article
„Řekli jsme, že mezi českými auskultanty
mimořádně, t. j. na úkor starších auskultantů p-
výšenými, jsou téměř jen synové vyšších
byrokratů nebo protekční děti
úřadníci, kteří studovali německy.
„České Slovo“ lže, neboť řeklo původně
něcojiného a sice řeklo, že tu jde o „pro-
tekční děti positivních politiků
a že „za tuto protekcimlčí posltivn
politikové a trpí, či mlčky schva-
lují řádění Hochenburgerovo.“ —
Lhalo tedy „č. Slovo“ a jestliže utiká včera
od toho, co spáchalo, nedivíme se, je to v tom-
to roce dosud největší ničemnost, jíž se do-
pustilo.
Za poučení v ruštině, jež nám udělilo, jsme
pak velmi vděční, už dávno jsme se tak nepo-
bavili, jako tentokráte. Ale varujeme, ba za-
přísaháme je jako šlechetní nepřátelé: na ten-
toledaťužse vícekráte neodváží
Neboť neříká se „něgramotnost“ ani rusky an
česky, nýbrž rusky se říká „bez gramotnost“
a česky „negramotnost“, tak jako se neříká
„České Slovo“ píše něsmysly, nýbrž píše ne-
smysly. Ostatně čeština rusismy přepisuje
s č jenom tam, kde ruština píše odpovídající
hlásku; „němoj“ je ovšem „němý“, ale „ne-
moj“ je „nemůj“, ačkoli se rusky vyslovuje
rovněž měkce. Ostatně „č. Slovo“ píše samo
„Žukovský“ a nepíše „Žukovskij“, „Nemiro-
vič“ a nikoli „Němirovič“. A konečně necht
se „České Slovo“ raději naučí napřed správně
česky, než se pustí do srovnávací filologie
Neboť na příklad větu z jeho včerejšího i jinak
vzácně konfusního úvodníku:
„Věru, že bychom byll rádl, kdyby
chom tuto výtku mohli považovati za opráv-
něnou, jako že bychom byli rádi, kdyby
nás byly poměry takové, že bychom o těchto
věcech nemuseli psáti.“
To nepsal „politický Matěj“, ale národně
sociální — Galima ty á šl
Žukovský
Nemiro
Němirovič
Matěj
22
article
Předvolební zprávy z Moravy.
Dne 16. ledna 1913
Ke svým předešlým zprávám můžeme připojiti
dnes zase několik nových. Z určilých kandidatun
uvádíme: Dosavadní lidovopokr. posl. Janda je
postaven opětně za kandidáta za městskou sku-
pinu Vyškov. Přísedící dr. Pluhař (lidovopokr.
kandiduje opětně za město Brno I. Poslanec Roz-
kožný fagr.) kandiduje ve svém volebním okresu
Přerov-venkov. Plísedící Staroštík fagr.) kan-
diduje zase na Litovelsku (venkov). Proti lidovo-
nokrok. dru. Seifertovi (městská skup. Uher
Hradištěj kandiduje za klerikály smutně prosla-
vený reformátor dr. Jan Sedláček z Uher. Hra-
diště. Katolickonárodní říš. posl. Fr. Navrátil je
postaven za kandidáta ve čtvrté kurii Boskoviee
proti dossvad. social. demokr. posl. Vaňkov
Na Ždársku kandiduje agrárník Sablík. proti
němu klerikál Růžička. Posl. lidovopokr. Balák
(Tišňov venkov) vystoupí opět jako kandidát
Lidovopokrokový Votruba kandiduje opětv
brněnských předměstích. Katolickonárodní T v a-
růžek kandiduje opět na Třebíčsku, katolicko-
národní Ševčík opět na Boskovsku. Proti
prvému půjde do boje asi agrárník Němec, proti
druhému lidovopokrokový Nejezehle b. Na
okrese Brno II. mluví se o kandidatuře posl. bar
Pražáka.
Janda
doktor
Pluhař
Roza
Plísedící
Seifert
Uher
Sedláček
František
Navrátil
Sablík
Růžička
Posl
Balák
Lidovopokrokový Votruba
Ševčík
Němec
Morava
Vyškov
Brno
Přerov
Litovelsko
Uhry
Třebíčsko
Tišňov venkov
23
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24
article
Tabákové obchody křesťanských sociálů.
Tabákové obchody křesťanských sociálů.
Rozpočtovému výboru poslanecké sně-
movny bylo mimo rozpočet odevzdáno také
různé špinavé prádlo německé křesťansko-
sociální strany, na jehož vyprání zvoleny
zvláštní odbory. O koupi terstských loděnic
pro stát, provedené ministrem drem. Weis-
kirchnerem, jsme již referovali. Tyto
dní měl porady jiný odbor rozpočtového vý-
boru, který má zjistiti, je-li správný nákup
tabáku rakouským erárem v Holandsku. Pod-
nět ke zvolení odboru dala brožurka křest.
sociála, dra. Stumpía, v níž pisatel čin
výtky nynějšímu nákupu holandského tabáku
a radí, aby se erár vrátil ke způsobu, který
byl v platnosti v letech 1909—1911. Až do
roku 1909 rakouský erár kupoval holandský
tabák u různých firem, jak to kde nacházel
pro sebe výhodnější. Ale roku 1908 křest.
sociál dr. Walcher za rozpočtové debaty
se začal přimlouvati, aby se tabák kupovat
pouze u jedné firmy a přes to, že správa
tabákové režie se proti tomu vzpírala, kře-
sťanští sociálové, kteří byli tehda na vrcholi
své moci, vymohli na minístru financí Jor-
kaschovi, že od počátku roku 1909 tabák
kupován jen u jedné holandské firmy. Dálo
se to až do konce roku 1911 a tu po pádu
křesťansko-sociální strany erár vrátil se ke
starému výhodnějsímu způsobu a kupuje zase
tabák, kde chce.
Weis
doktor
Walcher
Jor
Holandsko
poslanecký snít
25
article
Křesťanští sociálové začali však na erár
ostře útočit a tu vzniklo podezření, že péče
křesťanských sociálů o tabákovou režii není
zcela nezištná. Podezření bylo sesíleno tím
že tabákové obchody s holandskou firmou
prováděny prostřednictvím jakéhosi Koele-
mana, jenž byl stále ve styku s vídeňskými
křesťanskými sociály. Zástupce tabákové re-
žie dvor. r. Siebenrock dojel si schválně
do Holandska a tam mu bylo dovoleno nahléd-
nouti do obchodních listin jedné firmy, jež
měla býti dodavatelem tabáku pro Rakousko.
Shledal, že Koeleman vyjednal pro sebe ho-
norář za sprostředkování (asi 25.000 holand.
zlatých) a pro „stranu“ 100.000 zlat. Odbor
rozpočtového výboru nespokojil se výpovědí
dv. r. Siebenrocka a vyžádal si prostřední-
ctvím rakouského konsula v Amsterodamě
opisy některých listin. Konsul zjistil totéž, co
už dříve nalezl dv. rada Siebenrock. Kvitance
křesťansko-sociální strany, že jí honorář byl
skutečně vyplacen, nebyly ovšem předloženy
ale ze všeho toho, jak se křesť. sociálové za-
chovali k tabákové režii a jak horlivě po
r. 1911 opět doporučovali nákup tabáku u je-
diné holandské firmy, vysvitá, že se věc ne-
obešla bez bakšiše ve prospěch pokladny
strany křesťansko-sociální.
Odbor rozpočtového výboru shledal ny
nější způsob nákupu holandského tabáku
úplně správným a tím odmítl výtky, jež tabá-
kové režií ve své brožuře činil dr. Stumpí
Koele
Siebenrock
Koeleman
Holandsko
Rakousko
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Doprošoval-lí se Pašič hr. Berchtolda o
schůzku.
Vídeňský a pešťský tisk rozšiřuje, že Pa
šič dvakrát se doprošoval hr. Berchtolda
schůzku a byv dvakrát odmrštěn, žádal on
po třetí skrze rak.-uher. vyslance v Běle-
hradě.
Z Bělehradu telegrafují „Novému Vreme-
ni“, co je na věci. O schůzce Pašičově s hr.
Berchtoldem byla řeč za pobytu prof. Ma-
saryka v Bělehradě, jenž tam přijel s politi-
ckým posláním. V rozhovoru Masarykově
s Pašičem byla zmínka o tom, že by otázka
srbského východu na Jadranské moře nej-
snáze byla rozřešena, kdyby se Pašič a Berch-
told spolu sešli. Pašič byl ochoten učiniti za
tím účelem prvý krok, aby hr. Berchtoldovi
nemohli vytýkati, že zadává prestiž Rakou-
sko-Uherska jako velmoci. Ale když rozho-
vory s Masarykem zůstaly bez praktických
následků, srbská vláda neučinila druhého ani
třetího pokusu o schůzku svého předsedy
s rak.-uh. zahraničným ministrem. Jestliže
vídeňský a pešťský tisk, mezi ním i úřadni,
tvrdí, že takové pokusy se strany srbské byly
opakovány, nesrovnává se to s pravdou.
Takovými prohřešky proti pravdě velmo-
censký prestiž Rakousko-Uherska se nepo-
vznese, a jestli přece, to pouze u naivních lidí
a jen na těch několik dní, než přijde vyvrá-
cení.
Pašič
Berchtold
Pašičův
ma
Masarykův
Masaryk
Běla
Bělehrad
Uhersko
RakouskoUhersko
27
article
Vkterých kategoriích mohli by
Vkterých kategoriích mohli by
býti Češi Bulharsku užitečni?
(Otázka zodpovězená drem. Zlatarevem. taj
Obchodní komory)
V Sořlji, 12. ledna 1913.
Bulharsko cítí nedostatek odborníků v různýcl
odvětvích státní správy a veřejného života. O
osvobození do dnes dostalo se Bulharsku mnoho
cenných úsluh od Čechů, již zaujímali a zaujímaj
různé úřady i postavení ve státním životě. Na
bratří Češi lehce si zvykají na náš život a snadno
se učí našemu jazyku. Cizinci jiní, hlavně Ne-
slované, obyčejně se zdrží tak dlouho, než zbohat.
nou, a pak odjedou s hotovými penězi. Češi naopal
se aldimatisují a zůstávají v zemi jednou pro vždy
Účast Čechů a jejich zásluhy o kulturní pokrol
Bulharska jsou veliké. Češí dali bulharským ško-
lám učitele, založili jim vědu i umění, dali jim nej-
lepšího historika, archaeologa, geologa i malíře
Rovněž velká část národního průmyslu je jejicl
prací i zásluhou. Pivovarnictví, textilní průmysl
dřevařský, kamenický — vše to vnesli do Bl-
harska Češl.
Dnes jsou hranice dosavadního Bulharska znač-
ně rozšířeny a oblast veřejného života zvětšena je
o několik desítek tisíců čtverečných kilometrů
obyvatelstvo rozmnoženo o dva miliony nových
bulharských poddaných. Současně pak krvavá vál-
ka zanechala velké mezery ve všech kategorifch.
Čech
Čecho
Bulharsko
Bl
28
article
Sofijské pluky byly téměř zničeny. A to byla samá
inteligence nebo obchodníci a živnostníci. Je
vprázdněno mnoho mníst učítelských. (Už i tři nni-
versitní docenti padlil) Vše to čeká na — Čechy.
Budou v osvobozených zemích zakládány školy
nové — k obsazení míst učitelských budou potřeb-
ny celé legie učitelských sil. V Bulharsku je jich
nedostatek. Budou tedy vítáni čeští učitelé i pro-
fesoři, ježto tito jedině jsou s to naučiti se v krátké
době bulharsky a také vyučovati v bulharštině.
Hlavně bude potřebí, aby přišli učitelé pro obchod-
ní, průmyslové i hospodářské školy, tedy učitelé
s technickým i obchodním vzděláním.
V osvobozených zemích budou se stavěti: drá-
by, mosty, tunely, přístavní hráze, veřejné budovy.
Otevírá se tudíž široké pole nové činnosti pro sta-
vební podnikatele, inženýry, architekty, geometry.
Poněvadž pak v Makedonii i Thrakii vláda obráte
velkou pozornost zemědělství, zahradnictví i lee-
nictví, budou i pro to odborníci vítáni.
Lékařů je beztak i v saměm Bulharsku dosu
nedostatek — snad všech 700. Ještě ubožejší jsou
poměry v osvobozených zemích, kdež jsou lékar
již studovali v Cařihradě nebo Athénách, tedy
dvou místech, kde medicina má nejsmutnější pověst.
Dobrých chirurgů vůbec není. Tedy i lékaři jsou
nutnl.
Čecho
Bulharsko
Makedonie
Cařihrad
Atény
29
article
Konečně bankéři, kapitalisté I průmyslníci! Je
skutečně velká škoda, že v Sofiji dosud neexistuje
nějaká fliálka české banky, když už ne sama
banka třebas česko-bulharská. Ještě větší škoda
je, že není něco podobného už v Solunu.
Bulharsko potřebuje cizí kapitál a je nucen
také přijímati cizí kapitalisty Pak ale nechť to
budou kapitalistě čeští, již rozhodně vzbuzují dá-
věru V pozadí německého nebo rakouského (spe-
ciálně rakouského kapitálu) vždy se vleče i jistý
politický vliv. A toho nepotřebujeme, toho si ne-
přejeme. Dařiti se bude rozhodně průmyslu, jenl
se obírá výhradně zpracováním zemědělských sr-
tiklů. Na to upozorňuji.
Budiž na konec zdůrazněno, že se Češi v Bul-
harsku těší nejlepší reputaci jako národ pracovitý
kulturní i svědomitý v plnění povínností. Češi jsou
oblíbení a pohlíží se na ně jako na bratry a tato
láska k nim byla ještě více posílena v těžkých
dobách těchto, kdy ušlechtilý národ český dokázal
svou štědrostí, že nezapomíná na své jižní bratr
ani v nouzi. Za to budou Bulhaři vděční a budou
se snažití dobro splatiti opět dobrem. Ale nechťs
Češi zainteresovaní pospíší, aby je nepředešli jint
konkurenti, kteří již vyvinuli obrovskou ener-
gii, aby využili situace i příznivých okolnostil
V. Sís.
Čech
Bulhar
V Sís
Bulharsko
30
article
Poslanec dr. Šubert před voliči.
Poslanec dr. Šubert před voliči.
(Od zvl. zpravodaje »N. L.-)
Na středu 15. t. m. svolala místní organisace
naše ve Vlašimi veřejnou schůzi voličů, na nížo
politické sitnaci a válečných předlohách promlavz
říšský a zemský poslanec p. MUDr. E. šubrt.
Prostorný sál hotelu Průchova naplněn byl více
než třemi sty voličů ze všech občanských vrstev
a stoupenců všech politických stran. Schůze, která
řízena byla pp. drem. Novákem, Loseni-
ckým a uč. Papouškem, měla klidný a dů-
stojný průběh. Zahájil ji předseda místní politické
organisace naší strany p. dr. Novák uvítáním
p. poslance, jemuž vzdal dík za všechnu práci, kte-
rou ve prospěch města vykonal. Ocenil zásluhyp.
poslance o město Vlašim, které v něm získalo po-
slance svých povinností horlivě dbalého a ujisti
jej důvěrou voličstva, což kvitovali všichni účast-
níci schůze bouřlivým potleskem.
doktor
Šubert
MUDr
Průchův
Novák
Losit
Vlašim
31
article
Pan poslanec Šubrt ve dvouhodinové řeči pro-
bral všechny politické události poslední doby
parlamentní práce od vlády Gautschovy až do po-
sledního zasedání. Mluvil o malém i velkém fl-
nančním plánu, o předloze vodocestného zákona
lokálních drah, a vysvětlil zvlášť podrobně věcnou
I politiekou stránku branných předloh i zdůvodni
přesvědčlvě hlasování Jednotného klubu pro ně.
O tak zvaných válečných předlohách pravil
pan poslanec, že většina sněmovny poslanecké sna-
žila se zbaviti předlohy tyto ostří, které by nejtíže
ohrožovalo zájmy občanstva, a teprve tehdy, když
původní znění předloh bylo aspoň dle možnosti
změněno, aby přestaly býti nebezpečím pro zájmy
lidu, je schválila. Dále mluvil řečník o situaci, jaká
se utvořila ve vnitřní i mezinárodní politice vítěz-
nou válkou balkánských národů proti Turecku. Ke
konci promluvil o česko-německém vyrovnánía
prohlásil rozhodně a přímo ochotu českou uzavříti
smír s Němci na základě rovnoprávnosti.
Projevy souhlasu a potlesku, kterými poslu-
chačstvo provázelo informační a hluboce založenou
řeč p. poslance, dokazovaly nejzřejměji, že volič-
stvo má pochopení a souhlasí s postupem, jaký
zvolila v nynější těžké době většína české delegace.
Šubrt
Gautschův
Němec
Turecko
32
article
Dále promluvil p. J. Kučera z Prahy, který
projevil souhlas s postupem našich poslanců; ubez-
pečil je důvěrou voličstva, kritisoval postup radi-
kálních stran a dnešní jejich taktiku a ostře od-
soudil frivolní obstrukci národních sociálů z dů-
vodů agltačních prováděnou, která místo předloh
mobilisačních byla by málem zmařila služební
Pragmatiku. Vzdal dík p. poslanci Šubertovi jmé-
nem dělnictva jako klubovnímu referentu v otáz-
kách sociálně-politických, a apeloval na poslance.
aby pracovali k zavedení starobního a invalidního
pojíštění, a o reformu pojištění úrazového a nemo-
cenského. Projevil souhlns s činností pro dělnost
českého sněmu a reklamoval práva samosprávných
zřízenců, žádaje, aby zemský sněm učinil pro ně
aspoň tolik, co říšská rada učinila pro zaměst-
nance státní. I jeho řeč provázena byla živým sou-
hlasem.
J Kučera
Šubert
Praha
33
article
Pan starosta Němeček vzdal pak dík jmé-
nem městské rady panu poslanci za jeho práci ve
prospěch Vlašimi, stejně učinili i pp. L u s ti k
Cikhart za obchodní gremium, v zastoupení
obchodnictva místního, jemuž po dlouhém a mar-
ném usilování konečně zjednáno bylo telefonní spo-
jení. —
Pan poslanec Šubert v závěrečném doslovu
odpověděl na některé dotazy a ku přáním p. Ku-
čerou projeveným sdělil, že práce subkomitétu pro
starobní pojišťování bude již brzy hotova,
starobní pojišťování bohdá bude v dohledné době
projednáváno parlamentem. Stejně i poměry zří-
zenců samosprávných má pan poslanee na zřetell
a vynasnaží se o splnění všech oprávněných jejich
požadavků.
Pan okr. taj. Cikhart přednesl pak tuto
resoluci:
„Voličové, shromáždění na veřejné schůzí,
pořádané místní organisací nár. strany svobodo-
myslné, schvalují postup poslanců nár. strany
svobodomyslné na radě říšské. Projevují úplnou
důvěru svému poslanci p. dru. E. Šubertovi, je-
hož zprávu vyslechlo a žádá ho, aby zejména
přičinil sa a opětné svorné spolupůso-
Němeček
Cikhart
Šubert
E Šubert
Vlašim
národní . strana svoboda