ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b97cb570-8f26-11dd-9050-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 113, place 39, org 4, work 1
1 masthead
Stranaz
2 masthead
NARODNI LISTY.
3 masthead
18. ledna 1913. číslo 17
4 article
úprava tato stane se ve formě, vylučující možnost každého dalšího ohrožováání Tu- recka. O donucovacích prostředcích se v notě nemluví. Z Londýna, 17. ledna. (Reuter.) Ač pří- čina, proč podání kolektivní noty mocností Portě bylo odloženo, není známa, ubezpečuje se, že se to nestalo nijak pro neshody mez mocnostmi. Nota od té doby, kdy byla z Lon- dýna odeslána, nebyla změněna, a byla na n před několika dny provedena pouze nepatrn změna, navržená Německem. M. Z Kolína n. R., 17. ledna. (Zvláštní teleg. »Nár. Listů«.) Dle berlínské poloúřadní depeše »Köln. Ztgu.« nastává Turecku p odevzdání společné noty velmocí rozhodnutí má-li bojovati dál nebo vyjednávati. Stav rumunsko-bulharskéh vyjednávání je poněkud příznivější. Sku- tečný pokrok závisí na tom, aby Bulhaři viděli, je-li Turecko opravdu odhodláno k míru.
Noto Köln Bulhar Londýn Německo Kolín Turecko Reuter
5 title
Z parlamentních výborů.
6 article Finanční výbor.
Finanční výbor. Z Vídně, 17. ledna. Ve finančním výboru pokračovala roz- prava, věnovaná zvýšené dani liho vé. Odbyla se skoro celá I. část zákona, tak že bude lze zejtra o ní hlasovat. V debatě pro- miuvil velmi zajímavě o pozoruhodně dvorní rada ministerstva financí dr. Joas. Příští týden mohla by býti tato daň výborem vyří- zena. Do plena sněmovny nemůže však ještě přijítí, poněvadž Poláci trvají na tom, aby současně s novou daní lihovou aktivovala se nová daň z osobního příjmu. Příští schůze po zejtřejší bude až v úterý dopoledne.
doktor Joas Polák Vídeň
7 article
V odpolední schůzi pojednal především min. rada dr. Joss o otázce daňového na- pětí. Návrh na jeho zvýšení z 20 na 24 K byl podán už v první vládní osnově v r. 1908, a t na základě předchozího ujednání s uherskou vládou. Příslušný zákon byl v Uhrách uskutečněn. zůstal však dosud in suspenso. Zatím provedly Uhry zvýšení předlohy zavedením přirázky k daní lihové ve výší 50 h. Vláda z různých důvodů si nemůže než důtklivě přáti, aby zvýšení daně bylo přijato dle sazeb ve vládní předloze navržených. avšak kdyby většina sněmovny nechtěla souhla- siti se žvýšením napjetí, vláda nebude klásti od- poru usnesení na zavedení přirážky ke kořa- leční dani. Pokud jde o začátek působností zvýšené daně navržený posl. drem. Steinwenderem, totiž den 1. března, musí vzhledem na pokročilou dobu na přípravy nutné ke zvýšení daně býti tato lhůta nazvána příliš časnou. Jestliže pak v Ra- kousku nebude zvýšení daně usneseno ve výšl. která umožňuje uplatnění uherského zákona, může též v Rakousku zvýšení daně býti provadeno jen ve formě přírážky. To by bylo spojeno s techni- ckými obtížemi a výlohami. Po stránce národo- hospodářské neznamená navržené zvýšení napjetí dar majitelům lihovarů, protože se přece zárovei navrhuje snížení bonifikací a protože kontingenty průmyslových lihovarů mají býti značně zten- čeny.
doktor Joss Uher Steinwender Uhry Ra Rakousko
8 article
Vládní zástupce dotkl se pak otázky výhod poskytnutých v zákoně o daní z lihu průmyslu konstatoval, že v prvních letech trvání dnešn berní soustavy systém kontingentování hospo- dářsky se úplně neuplatnil a že tedy zemědělský lihovarnický průmysl vskutku nepožíval ochrany kterou potřebuje. K resolučnímu návrhu ryt. Onciula ve příčině zavedení monopolu pro prodej lihu, vládní zástupce podotkl, že vláda vždy otázce té věnovala úplnou pozornost a nebude váhati myšlenkou monopolu i nadále se zabývati, zvláště když snad r. 193. přijde čas, změniti systém zdanění lihu. Posl. Roškar doporučoval zachování sazby 90 h pro rolnické malé lihovary. Posl. dr. Renner žádal, by desetina přírostk výnosu ze zvýšení kořaleční daně věnována byla na zřízení ústavu pro léčení pijáků a k potlačen alkoholového moru. Posl. Hillebrand opřel se junktim mezi slu- žební pragmatikou a kořaleční daní a jednal pak o neutěšené situaci českého zemského sněmu. To- co má země dostati přenosem, jest ubohoučký obnos v poměru k sumě, jež obstrukcí ztracena byla na dani z piva. Měšťanské strany zbankro- tily zemi a nyní má říšská rada pomoci. Jia dnes platí 4/ daní nemajetné třídy a nyní pomýšli se opětně na nové daně, jež platili by chudí. Se ciální demokraté nebudou hlasovati pro kořa- leční daň. Posl. hr. Rey prohlásil, že podmínkou pro při- jetí kořaleční daně je současné provedení berníc úlev při domovní třídní dani, jakož i sanace zem- ských financí. Poslanec Slaněk polemisoval s vývody dra Diamanda v otázce bonifikací pro zemědělské pa- lírny. Další rokování bylo přerušeno. Příští schůze bude zítr a dopoledne.
Posl doktor Renner Hillebrand Rey Slaněk Diamand
9 article
Ve schůzi socialně-politického výboru vyličii zastupce vlády odb. přednosta Riedel nynějš poměry vystěhovalectví do Kanady. Posl. ryt. Czaykowskí vítal se stanoviska své strany vřadění nové vystěhovalecké linia z Terstu do Kanady. Posl. Iro přál si, by ve vyhláškách společnost bylo zakázáno poukazovati na možnost usaditi se iknsdí v Kanadě. Posl. dr. Licht žádal, by byl předložen vystě- hovalecký zákon, který by říšská rada zajisté ne- prodleně vyřídila. Terstský přístav musí býti víe než dosud otevřen světové dopravě. Posl. Seitz žádal za předlohu vystěhovalecké ho zákona, již dávno slíbenou. Odb. přednosta Riedl odpověděl, že předloh vystěhovaleckého zákona je v ministerstvu obchodt již hotova. Porady komise pro záležitosti vystěho valecké budou skončeny asi v březnu, načež osno- va bude předložena sněmovně. Debaty o zprávě, týkající se vhodných pro středků, aby zamezeno bylo vylidňování ven- kova, zúčastnili se poslanci: Palme. Schäfer, Gol a předseda dr. Schöpfer, jenž pojednal zvláště otázce vyvazení z dluhů. Zpravodaj posl. Lang prohlásil v doslovu: Sel skému stavu musí býti poskytnuta možnost hmot- ného a kulturního vývoje. Avšak vláda musí po- skytnouti této věci větší hmotnou podporu. Při hlasování byly zpravodajovy návrhy schvá- leny. Znít Vláda se vyzývár 1. aby provedla pokud možná s největším urychlením péči o venkovský hlahobyt a o domov: 2. přenechala příslušné agen- dy departementu ministerstva orby, 3. ve příčině provedení jich dohodla se s autonomními úřady s organisacemi, jež jsou činny v oboru dobročinno- sti a péče o domov: 4. aby dotvěné sprostředko- vací ústavy pro polní dělníky a zřízení takových institucí dle možnosti bylo podporováno.
Riedel Posl doktor Licht Seitz Riedl Palme Schäfer Golo Schöpfer Lang Selo Kanada Terst
10 article
Dále schválen byl návrh Lichtův o urychleném předložení zákona o vystěhovalectví. Posl. Licht žádal předsedu, aby na pořad nej- bližší, schůze dal zprávy o novelování pensijníhe pojištění, jakož i úrazového pojištění hornického Pořad příští schůze stanoven takto: 1. Zpráva o návrhu na odstranění pracovních knížek. 2. Zprá- va posl. Kreka o desítině z přírůstku výnosu zvý- šené kořaleční daně. 3. Zpráva o návrhu Freissle- rově o zkrácení pracovní doby v živnostenských podnicích. 4. Novelování pensijního pojištění, 5. Hornické úrazové pojištění. Uprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní. Včerejší schůze plena školské komise sně- movní jednala o zvyšování učitelských platů. Tento vzestup navržen je dvojí: trienálkami (deseti po 200 K pro školy obecné a po 250 k pro školy měšťanské) a mimo to osobními pří davky pro učitele, kteří po 25leté službě ne- dosáhli řídících míst (200 K pro školy obecné 300 K pro školy měšťanské). O všechny tyto návrhy, obsažené v ela borátu zpravodajského komitétu, svedeny byly napiaté boje, také politicky zajímavé. Je z nich patrno, že obojí — konservalivní i ústavověrn — velkostatkáři jsou důsledně pro snížení pla- tových číslic, navržených zpravodajským ko- mitétem, a to zajisté na základě svého urči- tého ujednání, a že jsou v této snaze podpo- rováni jednak německými agrárníky, jednal z části i německými liberály, z jejichž středu vyšla včera nejen oposice proti osobním pří- davkům vůbec, nýbrž i napomenutí, aby uči- telské platy byly upraveny se zřetelem na zájmy poplatnictva a na finance zemské.
Posl
11 article
Jak houževnatě byla odchylná stanoviska hájena, je patrno z fakta, že němečtí členové komise hlasovali při obojím sporném hlasování proti sobě, a že v obojím hlasování nastale rovnost hlasů, takže text osnovy zpravodaj- ského komitétu zachránil jen předseda komise i komitétu posl. Legler svým předsednickým rozhodnutím. A při tom ještě referentský ko- mitét při otázce osobních přídavků ustoupi od svého návrhu, neboť právě po návrhu ně- meckého zpravodaje byl navržený jednotný osobní přídavek 200 K nebo 300 K rozdělen na dva poloviční, a počet služebních let pro jeho dosažení byl prodloužen. Velkostatkář bar. Brand tedy přece jen měl úspěch, třeba toliko částečný. Pražská sněmovní korrespondence vydala včerejší schůzi školské komise tuto officieln zprávu Plenum permanentní komise školské konalo dne 17. ledna o 10. hod. dopol. schůzi z předsednictví posl. Leglera a za přítomnosti zá- stupců vlády. Na programu bylo především jednání o návr zích komitétu referentů v § 32. osnovy, týkající se zvýšení služného učitelstva. Omluveni byli posl. dr. Koldinský, d Zimmer a hr. Wallis. Spoluzpravedaj posl. Kafka odůvodňuje ná- vrh komitětu referentů na schválení deseti tří- letých zvýšení služného pro školy obec- né po 200 K, tudíž úhrnem 2000 K a pro školy mě- šťanské po 250 K, celkem 2500 K Bar. Brand praví, že by mohl jenom tentkrát hlasovati pro návrh referentů, kdyby odpadly osobní přídavkyi činí tudiž návrh na zave- dení devíti zvýšení služného.
Brand doktor Koldinská Zimmer Kafka Wallis
12 article
Po vývodech posl. Heisera vystupuje poslane Kloláč proti návrhu posl. bar. Branda a praví, že návrhy referentského komitétu jsou dílem kom- promisu, jsou minimem, na kterém musím trvati už bezpodmínečně. Přídavků nemůže být méně než deset, neboť i při těch zůstane učitei obecné školy hodně pozadu za státním úřadníkem se vzděláním středoškolským. Rovnováha byla by bývala udržena, kdyby byly trienálky vyšši, jal bylo v návrhu posl. Anýže, Klofáče a spol. Zvý- šení v jiných zemích jsou vyšší. Tak v Srbsku první zvýšení bylo 250 dinarů, druhé 300, třetí 350. čtvrté 400, páté a šesté po 450. Bylo by případno, kdyby v prostředních letech, kdy nejvíce na otee rodiny doléhají starosti o rodinu, byly trienálky vyšší, alespoň čtvry po 250 K na školách obecných a po 300 K na školách měšťanských, jak jsme pů- vodně žádali. Řečník žádá předsedu, aby oproti tvrzení p. bar. Branda sám konstatoval, zda je pravda, že učitelové po nové úpravě lépe by po- stupovali, než státní úřadníci se stejným vzdělá- ním, protože prohlášení učitelstva zná opačně. Pokud osobního přídavku se týká, je pro ty, kteři řídícími státi se nemohou, nezbytný a spravedlivý. Po vývodech předsedy Ledlera a probošta dra. Buriana prohlásil posl. Ingrisch, že si upřímně přeje zlepšení platů učitelských, ale žádá, aby še- třeno bylo zájmů poplatnictva, a by dbáno bylo možnosti úhrady, a aby hle- dána byla tudiž střední cesta.
Brand Anýž Klofáč Burian Srbsko Ledler
13 article
Posl. Trojan uvádí, že přiznáním deseti trie- nálek učitelům škol obecných po 200 K přichází se na výši trienálek státních úřadníků IX. diétní třídy přiznáním deseti trienálek učitelům měšťanských škol po 250 K ne dosáhne se výše, jíž dosíci může státní úřadník VIII. diétní třídy, nýbrž bude toto zvýšení služného obsahovati o 100 K měně. Od- straněním dosáté trienálky byli by však velko měrou poškozeni zvláště řídicí učitele a ředitelé měšťanských škol. jimž lunkční pří- davek se vyplácí za určitou důležitou a těžkou práci, a nemůže na ně právem poukazováno býti při projednávání tohoto zákona. Přimlouvá se zu přijetí návrhu referentského komitétu a je prot společnému projednání 8 32. a 35. návrhu referent- ského. V dalžím navrhuje v odst. 1. změnu v tomto směru, aby zvýšení služného čítalo se od doby. kdy osoby učitelské nabyly příslušné učitelské způ- sobilosti. K § 35. přimlouvá se posl. Trolan za plné cifer. ně přijetí odstavce 1., t. j. za osobní přídavek po 25 letech, po zkoušce způsobilosti pro školy obecné na školách obecných 200 K, na školáel měšťanských 300 K. Posl. Meixner vítá návrhy bar. Branda, ježto má na mysli opravdovou a možnou úpravu platí učitelských a zájem o poplatnicivo, i žádá aby současně projednán byl návrh o zvýšení služ ného s návrhem o přídavku osobním. Posl. Klofáč přimlouvá se znovu za schválen návrhu referentského komitétu jakožto minima pro učitelstvo přijatelného. Předseda posl. Legler dává hlasovati o návrhu posl. Meixnera, aby jednání o zvýšení služného a přídavku osobním bylo současně provedeno Návrh se přijím á Posl. Novák navrhuje, aby dříve jednáno bylo o aktivitním přídavku učitelstva (§ 38. a 39. osno vy zákona).
Posl Trojan K Posl Brand Klofáč Meixner Novák
14 article
Posl. Slegmund a Keller prohlašují, že budor hlasovati proti osobnímu přídavku uči telstva. Posl. Kloláč hájí oprávněnost osobního přídav ku pro ty, kteří po 25 letech služehních nezastá- vají místa řídícího. Posl. Vinar pravil, že při otázce celkové úpra- vy učítelských platů jest veden, jako jeho adrární kolegové, myšlenkou, aby učileli byla zaplacen jeho práce aspoň tou měrou, jako úřadnictvu stát- nímu se stejným předběžným vzděláním. Jest těžko — pravil dále — nalézti věcný důvod, kterým b mohle právo na stejnou odměnu se stát. úřadni- ctvem učitelstvu býti odpíráno. Snižením anebo zmenšením počtu přídavků by pak značně klesly požitky učitelské vůči oněm katedoriím stát. úřaj- nictva, které má středoškolské vzdělání. Že nároky učitelstva jsou spravedlivé, dokazuje okolnost, že učitel za celé své působení obdrží v I. třídě ak přídavku 29.760 K, kdežto státní úřadník 34.656 Při tom koná učitel práci stejně zodpovědnou, ano musí konati často i nevděčnou práci mimoškolskou Z toho důvodu přimlouvá se za návrh referentské- ho komitétu.
Posl Slegmund Keller Vinary
15 article
Posl. Klofáč hájí proti posl. Siegmundovi opráv- něnost osobního přídavku pro ty, kteří po 25 letech služebních nezastávají místa řídícího. Osobní pří- davek je nutný na měšt. školách, kde možnost státi se ředitelem, je velmi omezena. Ale i na obecných školách je nárok na tento osobní přída- vek plně odůvodněn: 1. tím, že systémem více- třídních škol zmenšuje se počet míst řídících, 2. že spojováním správ škol měšťanských s obecnými. pozbývá učitelstvo škol obecných celé řady míst řídících. Výroční zpráva c. k. zemské škol. rady o stavu národního školství za rok 1911 uvádí, že měšťanských škol se společnou správou se školou obecnou jest 369 (228 českých, 141 německých). čím učitelstvo škol obec, pozbývá tohoto počtu míst řídících; 3. že spojováním i obecných škoi pod společnou správu s jinou školou obecnou rov- něž učitelstvo dle výroční zprávy za rok 1911 po- zbývá 76 míst řídících (30 na českých, 46 na ně- meckých školách): 4. že zrušením míst II. třídy n školách dvojtřídních i na těchto školách působ dnes staří učitelé; 5, že mnohým učitelům zne- možněno jest vůbec státi se řídicími učiteli, po- něvadž dle § 48. škol. novelly rozhodují o tom způsobilost k vyučováni náboženské většiny dítek takže jinověrci nemohou se sláti řídícími učiteli.
Posl Klofáč Siegmund
16 article
To vše mluví přesvědčivě o nutnosti osobníh přídavku na obecných školách. Konečně důvodem pro osobní přídavek jest ustanovení zákona o stát- ních úřadnících, dle něhož stát. úřadníci, kteří nedostatku systemisovaných vyšších míst nemohou postoupiti, a dále zvláště zasloužilí úřadníci dostá- vají osobní přídavek, jehož výši příslušné mini- sterstvo určuje případ od případu. Pro revotování usnesení komitětu refe rentského hlasovalo pouze 7 členů (Němci a ústav velkostatkáři). Propadl tedy. Jedná se tudíž je o cifru peněžní a počet let. Posl. probošt dr. Burian navrhuje 30 let a 25 kor. na místě 300 K pro měšť. školy. Pro dobu 25 let hlasovalo 9 členů, proti též Předseda rozhodl pro návrh. Pokud clfry peněžní se týká, přijat sprostřed- kující návrh posl. Morawtze, aby na obec. školách osobní přídavek 100 K dáván byl při předposledn trienálce, dalších 100 K současně s poslední. (Ša měšťanských školách po 150 K.
Němec Posl doktor Burian Morawtz
17 article Posl. Klofáě svůj eventuelní návrh přizpůsob
Posl. Klofáě svůj eventuelní návrh přizpůsob tomuto návrhu. Při hlasování rozhodnutím předse dy přijato deset trienálek Příští schůze koná se ve čtvrtek z ledna o 11. hod. dop. Hodinu před tím koná schůzi komitét referenta ký.
Posl
18 title
Politický přehled.
19 title
Země české.
20 article Jakmile „České Slovo
Jakmile „České Slovo spustí už nadobro neotesaným tónem a zvláště když začne nadávkami terorisovati osoby pro- tivnické redakce — mívá dosti. To je ne- omylné znamení, pustí se věci, na kterou nejsvětějším svém vlastním zájmu nemělo ni- kdy ani sahat a pustí se do — pisatele nepří- jemných polemik. Strašně se na nás rozčiluje, řkouc, že an jedinou písmenou netvrdilo, „že porážení vlá- dy by bylo přívodilo lepší soudcovské jmeno- vání.“ Zajisté, že to nenapsalo — přímo a to jsme taky neřekli. Ale jisto je, že za nej- lepší taktiku protivládní nejen prohlašovalo ale také na všech stranách českých žádalo „porážení vlády až do vyčerpání fysických sil.“ Jestlíže se tedy tak ohromně a to až k nadávkám ohražuje proti tomu, že nic podob- ného neřeklo, přizná nám snad bez bolesti, že „porážení vlády až do vyčerpání sil“ jest nej- méně vhodným prostředkem, aby se vymohlo příznivé jmenování soudců. Říci opak jest ne- smyslem, který „č. Slovo“ — probůh — ne- napsalo, ale jeho strana tento nesmysl ve sku- tečnosti provedla a „České Slovo“ jej há- jilol „č. Slovo“ prohlašuje, že s lhářem nepo- lemisuje. My zas ano, a také mu to hned do- kážeme, že jet lhář! „České Slovo“ včera na- psalo:
21 article
„Řekli jsme, že mezi českými auskultanty mimořádně, t. j. na úkor starších auskultantů p- výšenými, jsou téměř jen synové vyšších byrokratů nebo protekční děti úřadníci, kteří studovali německy. „České Slovo“ lže, neboť řeklo původně něcojiného a sice řeklo, že tu jde o „pro- tekční děti positivních politiků a že „za tuto protekcimlčí posltivn politikové a trpí, či mlčky schva- lují řádění Hochenburgerovo.“ — Lhalo tedy „č. Slovo“ a jestliže utiká včera od toho, co spáchalo, nedivíme se, je to v tom- to roce dosud největší ničemnost, jíž se do- pustilo. Za poučení v ruštině, jež nám udělilo, jsme pak velmi vděční, už dávno jsme se tak nepo- bavili, jako tentokráte. Ale varujeme, ba za- přísaháme je jako šlechetní nepřátelé: na ten- toledaťužse vícekráte neodváží Neboť neříká se „něgramotnost“ ani rusky an česky, nýbrž rusky se říká „bez gramotnost“ a česky „negramotnost“, tak jako se neříká „České Slovo“ píše něsmysly, nýbrž píše ne- smysly. Ostatně čeština rusismy přepisuje s č jenom tam, kde ruština píše odpovídající hlásku; „němoj“ je ovšem „němý“, ale „ne- moj“ je „nemůj“, ačkoli se rusky vyslovuje rovněž měkce. Ostatně „č. Slovo“ píše samo „Žukovský“ a nepíše „Žukovskij“, „Nemiro- vič“ a nikoli „Němirovič“. A konečně necht se „České Slovo“ raději naučí napřed správně česky, než se pustí do srovnávací filologie Neboť na příklad větu z jeho včerejšího i jinak vzácně konfusního úvodníku: „Věru, že bychom byll rádl, kdyby chom tuto výtku mohli považovati za opráv- něnou, jako že bychom byli rádi, kdyby nás byly poměry takové, že bychom o těchto věcech nemuseli psáti.“ To nepsal „politický Matěj“, ale národně sociální — Galima ty á šl
Žukovský Nemiro Němirovič Matěj
22 article
Předvolební zprávy z Moravy. Dne 16. ledna 1913 Ke svým předešlým zprávám můžeme připojiti dnes zase několik nových. Z určilých kandidatun uvádíme: Dosavadní lidovopokr. posl. Janda je postaven opětně za kandidáta za městskou sku- pinu Vyškov. Přísedící dr. Pluhař (lidovopokr. kandiduje opětně za město Brno I. Poslanec Roz- kožný fagr.) kandiduje ve svém volebním okresu Přerov-venkov. Plísedící Staroštík fagr.) kan- diduje zase na Litovelsku (venkov). Proti lidovo- nokrok. dru. Seifertovi (městská skup. Uher Hradištěj kandiduje za klerikály smutně prosla- vený reformátor dr. Jan Sedláček z Uher. Hra- diště. Katolickonárodní říš. posl. Fr. Navrátil je postaven za kandidáta ve čtvrté kurii Boskoviee proti dossvad. social. demokr. posl. Vaňkov Na Ždársku kandiduje agrárník Sablík. proti němu klerikál Růžička. Posl. lidovopokr. Balák (Tišňov venkov) vystoupí opět jako kandidát Lidovopokrokový Votruba kandiduje opětv brněnských předměstích. Katolickonárodní T v a- růžek kandiduje opět na Třebíčsku, katolicko- národní Ševčík opět na Boskovsku. Proti prvému půjde do boje asi agrárník Němec, proti druhému lidovopokrokový Nejezehle b. Na okrese Brno II. mluví se o kandidatuře posl. bar Pražáka.
Janda doktor Pluhař Roza Plísedící Seifert Uher Sedláček František Navrátil Sablík Růžička Posl Balák Lidovopokrokový Votruba Ševčík Němec Morava Vyškov Brno Přerov Litovelsko Uhry Třebíčsko Tišňov venkov
23 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
24 article Tabákové obchody křesťanských sociálů.
Tabákové obchody křesťanských sociálů. Rozpočtovému výboru poslanecké sně- movny bylo mimo rozpočet odevzdáno také různé špinavé prádlo německé křesťansko- sociální strany, na jehož vyprání zvoleny zvláštní odbory. O koupi terstských loděnic pro stát, provedené ministrem drem. Weis- kirchnerem, jsme již referovali. Tyto dní měl porady jiný odbor rozpočtového vý- boru, který má zjistiti, je-li správný nákup tabáku rakouským erárem v Holandsku. Pod- nět ke zvolení odboru dala brožurka křest. sociála, dra. Stumpía, v níž pisatel čin výtky nynějšímu nákupu holandského tabáku a radí, aby se erár vrátil ke způsobu, který byl v platnosti v letech 1909—1911. Až do roku 1909 rakouský erár kupoval holandský tabák u různých firem, jak to kde nacházel pro sebe výhodnější. Ale roku 1908 křest. sociál dr. Walcher za rozpočtové debaty se začal přimlouvati, aby se tabák kupovat pouze u jedné firmy a přes to, že správa tabákové režie se proti tomu vzpírala, kře- sťanští sociálové, kteří byli tehda na vrcholi své moci, vymohli na minístru financí Jor- kaschovi, že od počátku roku 1909 tabák kupován jen u jedné holandské firmy. Dálo se to až do konce roku 1911 a tu po pádu křesťansko-sociální strany erár vrátil se ke starému výhodnějsímu způsobu a kupuje zase tabák, kde chce.
Weis doktor Walcher Jor Holandsko poslanecký snít
25 article
Křesťanští sociálové začali však na erár ostře útočit a tu vzniklo podezření, že péče křesťanských sociálů o tabákovou režii není zcela nezištná. Podezření bylo sesíleno tím že tabákové obchody s holandskou firmou prováděny prostřednictvím jakéhosi Koele- mana, jenž byl stále ve styku s vídeňskými křesťanskými sociály. Zástupce tabákové re- žie dvor. r. Siebenrock dojel si schválně do Holandska a tam mu bylo dovoleno nahléd- nouti do obchodních listin jedné firmy, jež měla býti dodavatelem tabáku pro Rakousko. Shledal, že Koeleman vyjednal pro sebe ho- norář za sprostředkování (asi 25.000 holand. zlatých) a pro „stranu“ 100.000 zlat. Odbor rozpočtového výboru nespokojil se výpovědí dv. r. Siebenrocka a vyžádal si prostřední- ctvím rakouského konsula v Amsterodamě opisy některých listin. Konsul zjistil totéž, co už dříve nalezl dv. rada Siebenrock. Kvitance křesťansko-sociální strany, že jí honorář byl skutečně vyplacen, nebyly ovšem předloženy ale ze všeho toho, jak se křesť. sociálové za- chovali k tabákové režii a jak horlivě po r. 1911 opět doporučovali nákup tabáku u je- diné holandské firmy, vysvitá, že se věc ne- obešla bez bakšiše ve prospěch pokladny strany křesťansko-sociální. Odbor rozpočtového výboru shledal ny nější způsob nákupu holandského tabáku úplně správným a tím odmítl výtky, jež tabá- kové režií ve své brožuře činil dr. Stumpí
Koele Siebenrock Koeleman Holandsko Rakousko
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Doprošoval-lí se Pašič hr. Berchtolda o schůzku. Vídeňský a pešťský tisk rozšiřuje, že Pa šič dvakrát se doprošoval hr. Berchtolda schůzku a byv dvakrát odmrštěn, žádal on po třetí skrze rak.-uher. vyslance v Běle- hradě. Z Bělehradu telegrafují „Novému Vreme- ni“, co je na věci. O schůzce Pašičově s hr. Berchtoldem byla řeč za pobytu prof. Ma- saryka v Bělehradě, jenž tam přijel s politi- ckým posláním. V rozhovoru Masarykově s Pašičem byla zmínka o tom, že by otázka srbského východu na Jadranské moře nej- snáze byla rozřešena, kdyby se Pašič a Berch- told spolu sešli. Pašič byl ochoten učiniti za tím účelem prvý krok, aby hr. Berchtoldovi nemohli vytýkati, že zadává prestiž Rakou- sko-Uherska jako velmoci. Ale když rozho- vory s Masarykem zůstaly bez praktických následků, srbská vláda neučinila druhého ani třetího pokusu o schůzku svého předsedy s rak.-uh. zahraničným ministrem. Jestliže vídeňský a pešťský tisk, mezi ním i úřadni, tvrdí, že takové pokusy se strany srbské byly opakovány, nesrovnává se to s pravdou. Takovými prohřešky proti pravdě velmo- censký prestiž Rakousko-Uherska se nepo- vznese, a jestli přece, to pouze u naivních lidí a jen na těch několik dní, než přijde vyvrá- cení.
Pašič Berchtold Pašičův ma Masarykův Masaryk Běla Bělehrad Uhersko RakouskoUhersko
27 article Vkterých kategoriích mohli by
Vkterých kategoriích mohli by býti Češi Bulharsku užitečni? (Otázka zodpovězená drem. Zlatarevem. taj Obchodní komory) V Sořlji, 12. ledna 1913. Bulharsko cítí nedostatek odborníků v různýcl odvětvích státní správy a veřejného života. O osvobození do dnes dostalo se Bulharsku mnoho cenných úsluh od Čechů, již zaujímali a zaujímaj různé úřady i postavení ve státním životě. Na bratří Češi lehce si zvykají na náš život a snadno se učí našemu jazyku. Cizinci jiní, hlavně Ne- slované, obyčejně se zdrží tak dlouho, než zbohat. nou, a pak odjedou s hotovými penězi. Češi naopal se aldimatisují a zůstávají v zemi jednou pro vždy Účast Čechů a jejich zásluhy o kulturní pokrol Bulharska jsou veliké. Češí dali bulharským ško- lám učitele, založili jim vědu i umění, dali jim nej- lepšího historika, archaeologa, geologa i malíře Rovněž velká část národního průmyslu je jejicl prací i zásluhou. Pivovarnictví, textilní průmysl dřevařský, kamenický — vše to vnesli do Bl- harska Češl. Dnes jsou hranice dosavadního Bulharska znač- ně rozšířeny a oblast veřejného života zvětšena je o několik desítek tisíců čtverečných kilometrů obyvatelstvo rozmnoženo o dva miliony nových bulharských poddaných. Současně pak krvavá vál- ka zanechala velké mezery ve všech kategorifch.
Čech Čecho Bulharsko Bl
28 article
Sofijské pluky byly téměř zničeny. A to byla samá inteligence nebo obchodníci a živnostníci. Je vprázdněno mnoho mníst učítelských. (Už i tři nni- versitní docenti padlil) Vše to čeká na — Čechy. Budou v osvobozených zemích zakládány školy nové — k obsazení míst učitelských budou potřeb- ny celé legie učitelských sil. V Bulharsku je jich nedostatek. Budou tedy vítáni čeští učitelé i pro- fesoři, ježto tito jedině jsou s to naučiti se v krátké době bulharsky a také vyučovati v bulharštině. Hlavně bude potřebí, aby přišli učitelé pro obchod- ní, průmyslové i hospodářské školy, tedy učitelé s technickým i obchodním vzděláním. V osvobozených zemích budou se stavěti: drá- by, mosty, tunely, přístavní hráze, veřejné budovy. Otevírá se tudíž široké pole nové činnosti pro sta- vební podnikatele, inženýry, architekty, geometry. Poněvadž pak v Makedonii i Thrakii vláda obráte velkou pozornost zemědělství, zahradnictví i lee- nictví, budou i pro to odborníci vítáni. Lékařů je beztak i v saměm Bulharsku dosu nedostatek — snad všech 700. Ještě ubožejší jsou poměry v osvobozených zemích, kdež jsou lékar již studovali v Cařihradě nebo Athénách, tedy dvou místech, kde medicina má nejsmutnější pověst. Dobrých chirurgů vůbec není. Tedy i lékaři jsou nutnl.
Čecho Bulharsko Makedonie Cařihrad Atény
29 article
Konečně bankéři, kapitalisté I průmyslníci! Je skutečně velká škoda, že v Sofiji dosud neexistuje nějaká fliálka české banky, když už ne sama banka třebas česko-bulharská. Ještě větší škoda je, že není něco podobného už v Solunu. Bulharsko potřebuje cizí kapitál a je nucen také přijímati cizí kapitalisty Pak ale nechť to budou kapitalistě čeští, již rozhodně vzbuzují dá- věru V pozadí německého nebo rakouského (spe- ciálně rakouského kapitálu) vždy se vleče i jistý politický vliv. A toho nepotřebujeme, toho si ne- přejeme. Dařiti se bude rozhodně průmyslu, jenl se obírá výhradně zpracováním zemědělských sr- tiklů. Na to upozorňuji. Budiž na konec zdůrazněno, že se Češi v Bul- harsku těší nejlepší reputaci jako národ pracovitý kulturní i svědomitý v plnění povínností. Češi jsou oblíbení a pohlíží se na ně jako na bratry a tato láska k nim byla ještě více posílena v těžkých dobách těchto, kdy ušlechtilý národ český dokázal svou štědrostí, že nezapomíná na své jižní bratr ani v nouzi. Za to budou Bulhaři vděční a budou se snažití dobro splatiti opět dobrem. Ale nechťs Češi zainteresovaní pospíší, aby je nepředešli jint konkurenti, kteří již vyvinuli obrovskou ener- gii, aby využili situace i příznivých okolnostil V. Sís.
Čech Bulhar V Sís Bulharsko
30 article Poslanec dr. Šubert před voliči.
Poslanec dr. Šubert před voliči. (Od zvl. zpravodaje »N. L.-) Na středu 15. t. m. svolala místní organisace naše ve Vlašimi veřejnou schůzi voličů, na nížo politické sitnaci a válečných předlohách promlavz říšský a zemský poslanec p. MUDr. E. šubrt. Prostorný sál hotelu Průchova naplněn byl více než třemi sty voličů ze všech občanských vrstev a stoupenců všech politických stran. Schůze, která řízena byla pp. drem. Novákem, Loseni- ckým a uč. Papouškem, měla klidný a dů- stojný průběh. Zahájil ji předseda místní politické organisace naší strany p. dr. Novák uvítáním p. poslance, jemuž vzdal dík za všechnu práci, kte- rou ve prospěch města vykonal. Ocenil zásluhyp. poslance o město Vlašim, které v něm získalo po- slance svých povinností horlivě dbalého a ujisti jej důvěrou voličstva, což kvitovali všichni účast- níci schůze bouřlivým potleskem.
doktor Šubert MUDr Průchův Novák Losit Vlašim
31 article
Pan poslanec Šubrt ve dvouhodinové řeči pro- bral všechny politické události poslední doby parlamentní práce od vlády Gautschovy až do po- sledního zasedání. Mluvil o malém i velkém fl- nančním plánu, o předloze vodocestného zákona lokálních drah, a vysvětlil zvlášť podrobně věcnou I politiekou stránku branných předloh i zdůvodni přesvědčlvě hlasování Jednotného klubu pro ně. O tak zvaných válečných předlohách pravil pan poslanec, že většina sněmovny poslanecké sna- žila se zbaviti předlohy tyto ostří, které by nejtíže ohrožovalo zájmy občanstva, a teprve tehdy, když původní znění předloh bylo aspoň dle možnosti změněno, aby přestaly býti nebezpečím pro zájmy lidu, je schválila. Dále mluvil řečník o situaci, jaká se utvořila ve vnitřní i mezinárodní politice vítěz- nou válkou balkánských národů proti Turecku. Ke konci promluvil o česko-německém vyrovnánía prohlásil rozhodně a přímo ochotu českou uzavříti smír s Němci na základě rovnoprávnosti. Projevy souhlasu a potlesku, kterými poslu- chačstvo provázelo informační a hluboce založenou řeč p. poslance, dokazovaly nejzřejměji, že volič- stvo má pochopení a souhlasí s postupem, jaký zvolila v nynější těžké době většína české delegace.
Šubrt Gautschův Němec Turecko
32 article
Dále promluvil p. J. Kučera z Prahy, který projevil souhlas s postupem našich poslanců; ubez- pečil je důvěrou voličstva, kritisoval postup radi- kálních stran a dnešní jejich taktiku a ostře od- soudil frivolní obstrukci národních sociálů z dů- vodů agltačních prováděnou, která místo předloh mobilisačních byla by málem zmařila služební Pragmatiku. Vzdal dík p. poslanci Šubertovi jmé- nem dělnictva jako klubovnímu referentu v otáz- kách sociálně-politických, a apeloval na poslance. aby pracovali k zavedení starobního a invalidního pojíštění, a o reformu pojištění úrazového a nemo- cenského. Projevil souhlns s činností pro dělnost českého sněmu a reklamoval práva samosprávných zřízenců, žádaje, aby zemský sněm učinil pro ně aspoň tolik, co říšská rada učinila pro zaměst- nance státní. I jeho řeč provázena byla živým sou- hlasem.
J Kučera Šubert Praha
33 article
Pan starosta Němeček vzdal pak dík jmé- nem městské rady panu poslanci za jeho práci ve prospěch Vlašimi, stejně učinili i pp. L u s ti k Cikhart za obchodní gremium, v zastoupení obchodnictva místního, jemuž po dlouhém a mar- ném usilování konečně zjednáno bylo telefonní spo- jení. — Pan poslanec Šubert v závěrečném doslovu odpověděl na některé dotazy a ku přáním p. Ku- čerou projeveným sdělil, že práce subkomitétu pro starobní pojišťování bude již brzy hotova, starobní pojišťování bohdá bude v dohledné době projednáváno parlamentem. Stejně i poměry zří- zenců samosprávných má pan poslanee na zřetell a vynasnaží se o splnění všech oprávněných jejich požadavků. Pan okr. taj. Cikhart přednesl pak tuto resoluci: „Voličové, shromáždění na veřejné schůzí, pořádané místní organisací nár. strany svobodo- myslné, schvalují postup poslanců nár. strany svobodomyslné na radě říšské. Projevují úplnou důvěru svému poslanci p. dru. E. Šubertovi, je- hož zprávu vyslechlo a žádá ho, aby zejména přičinil sa a opětné svorné spolupůso-
Němeček Cikhart Šubert E Šubert Vlašim národní . strana svoboda