1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 18. ledna 1913.
Praha
4
article
Na rannl avečerní listy
předplákcní set
V Praze v administracl:
na měslc. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 7 K ezh
ve filiálkácht
na měsio . . . . . 2 K 80
Poštoui
na měslo. . . ..
na čtvrt leta . . . . B K e0
s dvojí zásilkou
na měsle.
čvriet: . . KSs
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
B K e 0
5
article
Poincaré presidentem fran-
couzské republiky.
Poincaré presidentem fran-
couzské republiky.
Výsledek volby presidenta francouz-
ské republiky dopadl včera nejen jak
Francie si přála, ale i jak evropští její přá-
telé očekávali. Z obou jmén, jež při vol-
bách na zkoušku před tím mezi členy sně-
movny poslanců se octla v popředí kandi-
dátů na stolec presidentský: Poincaréa
Pams — pouze prvé mělo a má dobrý zvuk
i za hranicemi republiky, kdežto by nejen
evropská širší veřejnost, ale i kruhy po-
vinné politikou se zabývající ještě přede
dvěma, třemi dny byly v nemilých rozpa-
cích, kdyby byly měly dáti odpověď na
otázku, kdo jest p. Pams?
Volba posavadního předsedy minister-
stva za presidenta republiky mluví jasnou
řečí jak co do vnitřních poměrů ve Fran-
cii, tak co do situace mezinárodní. V čele
agitace proti němu čelící jak ve sněmovně
poslanců, tak i včera, když se sněmovna
senát sestoupily v národní shromážděníč
kongres v zámku versaillském, stály krajni
skupiny, jež vedli senátoři Combes a Cle-
menceau, osvědčení zápasníci a siláciv
dobách střídajících se krisí ministerských.
Tentokráte jim záleželo na tom, aby hod-
nost presídenta připadla osobě málo vý-
znamné a málo agilní, jakých již několik
stálo v čele republiky, a jež by klidně dala
jim ovládati s sebou. Kandidát jejich, pan
Pams, posavadní ministr orby v minister-
stvu Poincaréově, měl tudíž tvořiti jen
jaksi stěnu, za níž by se kryly krajní sku-
piny, pokud se týče jejich předáci.
Poincaré jim byl a jest osobnost poli-
ticky ostře vyhraněná, svá, kteráž i stolci
presidentskému dovede dodati určitý ráz
a směr.
Poincaré byl podporován nejen do-
brou polovinou upřímných a ryzích repu-
blikánů, ale i všemi přátely vnitřního po-
kroku republiky doma a imponujícího po-
stavení jejího na venek. Poincaré znamená
jasný program uvnitř, věrnost spojencůn
a přátelům na venek.
Poincaré
Combes
Pams
Francie
6
article
Krajní skupiny republikánské, radi-
kální a sociální nebyly proti kandidatuře
Poincaréově proto, že by snad hrozilo re-
publice nějaké nebezpečí, ale proto, že
pocítily touhu i potřebu, aby se dostalyk
moci. V posledních letech pozbyly mnoho
přítažlivosti jednak proto, že odloučením
církve od státu a zavedením laických škol
byl z rukou jejich vzat nejúčinnější agitační
prostředek, jednak proto, že po posledních
volbách poslaneckých dostalo se mezi ně
mnoho lidí bez pevného vlastního politi-
ckého rozhledu. Tak se vysvětluje, že se
daly předstihnouti vývojem reformním ne-
jen v otázce volební opravy, nejen ve vě-
cech opravy finanční, ale i v otázkách so-
ciálních. Nedostává se jim jednotného pro-
gramu, kázně, podnětů, soustavnosti; jsou
to pouhé frakce, osobní kroužky, koterie
a pod. I „La Lanterne“, jeden z vůdčích
radikálních listů se vyslovil o nich takto:
Jsou nejen různého mínění v nejdůležitěi-
ších politických, hospodářských a sociál-
ních otázkách, ale rozcházejí se i pro vzá-
jemné spory a otázky osobní, jež v nich
Le Lanterne
7
article
převládají. Části tíhnou od sebe, na levo
na pravo, rozsypou se,
Poincaré jakožto president republiky
jest zárukou, že Francie za něho zůstane
věrna svým dějinným tradicím, jež zname-
nají nerušený pokrok a vývoj.
Snad v rozčilení volebním pronesenc
bylo v posledních dnech proti právě zvo-
lenému presidentovi republiky i mnohé
křivé slovo, jakoby byl spoluvinníkem na
případu, jenž přivodil pád ministra války
ale i tato výtka rozplývá se v niveč při dů-
věře, jakéž se mu dostalo volbou právě
vykonanou. Práce, již vykonal pro zdar
republiky, jest tak význačná, že nikým ne-
béře se v pochybnost, kdo klade blaho
republiky výše než vlastní samolibost.
Posavadní presidenti třetí republiky.
Třetí republika francouzská měla posu
osm presidentů, z nichž jedině Jules Grévy
byl volen dvakráte.
1. Thiers, 74letý poslanec za departe-
ment sekvanský, byl dne 17. února 187
parlamentem, zasedajícím v Bordeaux, témět
jednomyslně zvolen chefem exekutivní moe
republiky a po ujednsném míru dostal titu
presidenta republiky. V květnu 1873 by
odpůrci republiky donucen odstoupiti.
2. Maršálek Mae Mahon byl 2
května 1873 ve věku 65 let zvolen 390 hlasy
monarchistů a bonapartistů a musil 30. ledna
1879 odstoupiti, poněvadž volby zatím utvo-
řily republikánskou většinu ve sněmovně
i v senátě.
Poincaré
Jules Grévy
Thiers
Mae Mahon
Francie
Bordeaux
8
article
3. Jules Grévy, předseda sněmovny
zvolen jako 72letý 30. ledna 1879 563 hlasy
proti 92 (generál Chanzy) a 28. prosince
1885 zvolen po druhé 457 proti 92 hlasům
frozděleným na Brissona, Freycineta, Ana-
tola de la Forge). 2. prosince 1887 musii
odstoupiti pro aféru prodávání řádů, do níž
byl zapleten jeho zeť Wilson.
4. Sadi Carnot, býv. ministr financí
zvolen následujícího dne ve věku 50 le
v druhém hlasování 616 hlasy a 24. června
1894 za návštěvy v Lyonu zavražděn ital-
ským anarchistou Caseriem.
5. Casimir Perier, předseda sně-
movny a býv. mínisterský předseda, zvolen
27. června 1894 v první volbě 451 hlasy
(proti Brissonovi, Dupuymu, gen. Fevrierovi
a Aragovi) jako 47letý, odstoupil však již
15. ledna 1895 pro rozpory s ministerským
předsedou Dupuyem.
6. Féllx Faure, ministr námořnictv
zvolen 17. ledna 1895 ve věku 54 let v druhé
volbě 430 hlasy proti 361 fjež připadly Bris-
sonovi, 184 stoupenci Waldeck-Rousseaun
hlasovali ve druhé volbě pro Faura). Zemřei
náhle 16. února 1899.
7. Emile Loubet. 61letý předseda se-
nátu a býv. ministerský předseda, zvolen 18
února 1899 v první volbě 483 hlasy proti 29
(Méline) a podržel úřad až do konce sedmi
8. Armand Fallires, 65letý pře
seda senátu a býv. ministr, zvolen 17. ledn
1906 v první volbě 449 hlasy proti 371 (Dou-
mer) a je třetím presidentem, jenž zastával
úřad celé sedmiletí.
leti.
Jules Grévy
Chanza
Brisson
Freycinet
Ana
Wilson
Carnot
Casimir Perier
Dupuy
Fevrier
Arago
Féllx Faur
Faur
Loubet
Fallires
Lyon
Waldeck
senát
tola jít le Forge
9
article
9. Raymond Poincaré,
zvolený včera národním shromážděním ve
Versaillu, narodil se 20. srpna 1860 v Bar-le-
Duc v Lotrinsku, studoval práva a stal se ad-
vokátem. Již ve 20 letech účastnil se politi-
ckých bojů ve svém rodném kraji a prvního
úspěchu dobyl r. 1886, kdy jeho přátelé z can-
tonu Pierrefitte jej žádali, aby kandidoval do
generální rady. Váhal tehdy, obávaje se, aby
nebyl volen konservativci, ježto kandidoval
již republikán Pierre, leč Pierre vzdal se kan-
didatury v jeho prospěch a mladý Poincaré
byl zvolen. Téhož soku stal se chefem kabi-
netu ministra orby a rok na to, kdy boulan-
gismus byl v plném proudu, kandidoval v de-
partementu de la Meuse do parlamentu jak
rozhodný republikán i byl po prudkém voleb-
ním boji zvolen poslancem dne 31. července
1887. Nejtěžší volební zápas však musil pod-
niknouti r. 1902 proti nacionalistickému kan-
didátu Beauchetovi, bývalému mairu v Nancy
Tehdy z departementu de la Meuse zůsta
jedině arrondissement Commercy vlivem
Poincaréovým rozhodně republikánským.
Poincaré
Pierre
jít le Meusa
Poincaréův
Bara
Lotrinsko
Nancy
10
article
Commercy a Poincaré byli vydáni nejprudším
útokům. Poincaré navštívil postupně 172 obc
svého volebního okresu, uvítán někde nadáv-
kami, jinde i ranami. Kromě důvodů politi-
ckých vytýkali mu jeho odpůrci zejména jeho
mládí. „Pravda,“ odpovidal Poincaré, „jsem
velmi mlád, ale poslyšte, zavazuji se, že tut
svou chybu budu každým dnem napravovati.“
Díky své fysické síle a politické loyalitě zví-
tězil, načež se jeho politická dráha brala
klidnějším směrem. 4. dubna 1893 stal se mi-
nistrem vyučování v prvním kabinetu Dupy-
ově a v druhém ministrem financí 29. května
1894. 26. ledna 1895 pak převzal opět porte-
feuille vyučování v ministerstvu Ribotově
V letech 1896 a násl. byl místopředsedou sně-
movny a později za procesu Dreyfusova, kdy
Méline vystoupil proti revisi procesu, odlou-
čil se od mélinovců a podporoval politiku.
zahájenou Waldeckem-Rousseauem, ve smyslu
obnovy pořádku a potírání klerikalismu. 22.
února 1903 zvolen senátorem za Meuse. Sar-
rien svěřil mu r. 1906 portefeuille financí
tehdy vypracoval návrh daně z příjmu, jenž
však nebyl projednán. V letech 1907 a 1908
byl jmenován generálním zpravodajem finan-
ční komise senátu. Dne 13. ledna 1912 pak
utvořil kabinet, v němž kromě předsednictví
převzal portefeuille zahraničních záležitostí.
Commercy
Poincaré
Ribotův
Dreyfusův
Méline
Rousseau
Waldeck
Sara
11
article
Poincaré shrnuje v sobě četné vynikající
vlastnosti, jakých si jen republika u svého
nejmodernějšího representanta může přáti. Je
štěstím pro Francii, že má tolik politických
talentů, z nichž nynější president náleži k nej-
přednějším. Jeho minulost je bezúhonná,a
při svém pevném politickémí přesvědčení ne-
dal se nikdy strhnouti k nízké zášti. Již v
prvních počátcích politické dráhy často opa-
koval své heslo: „Žádejte ode mne něco pro
někoho a učiním i nemožné, ale nespoléhejte
na mne, žádáte-li něco proti někomu.“ J
energickým pracovníkem, jenž s neobyčejnou
lehkostí překonává obtíže, které by jiného
stály mnoho námahy. Jeho výborná pamět,
která ho nikdy neopouští, dovoluje mu zname-
nitě ovládat své řeči a přizpůsobovati je si-
tuacím. Třeba že jeho řeči znějí někdy trochu
suše a ostře, působí vždy přesvědčivě. Ale
dovede mluviti také barvitě a květnatě i dáti
své vždy jasné myšlence líbivý výraz. Při tom
je prodchnut ušlechtilým vlastenectvím, což
se u Lotrinčana rozumí samo sebou a v inte-
lektuálním i společenském světě pařížském
sotva kdo jiný se těší větším sympatiím. Př
svém podnikavém duchu je však ovládár
moudrou opatrnosti, což mu zjednalo sympa-
tie zejména od té doby, co řídil zahraničn
politiku.
Při své všestrannosti vynikl Poincaré
také jako spisovatel. Jeho kniha „Idées con-
temporaines“ otevřela mu brány francouzské
Akademie, do níž byl zvolen hned při prvním
hlasování, což se vůbec ještě nestalo. Jiné
dílo „Ouestions et Figures politiques“ i kniha
Poincaré
Lotrinčan
Ouestions
Francie
12
article
„Causes littérnires et artistiques“ svědčí, že
není náhodou, je-li v přátelských stycích se
všemi vynikajícími duchy a spisovateli své
doby. „Causes littéraires et artistiques“ je
sbírka zajímavých procesů, jež Poincaré ved
jako advokát „Société des Auteurs dramati-
ques“, velkého sdružení francouzských dra-
matiků, jež vládne mnoha miliony a plat
svým členům ve stáří značnou pensi. Vážený
a obratný advokát vyhrál společnosti mnoho
procesů.
Zavalitý, silný muž s velmi vysokým če-
lem a jasnýma, hlubokýma očima, hledí klidně
vstříc vážným událostem. Balkánská otázk
poskytla mu příležitost, zjednati si evropskou
pověst a jako president republiky využij
zajisté velké moci, kterou mu ústava posky-
tuje, nejen v záležitostech zahraničních, nýbr
i v politických poměrech vnitřních. Jeho mi
nisterstvo bylo hned z počátku nazváno ná
rodním ministerstvem a Poincaré bude tak
opravdu národním presidentem, jenž dovedí
uspokojiti všecky strany. Volbou jeho zvítě
zilo přání těch, kdož se proti kuloárovým in
trikám dovolávali, aby v čelo státu byl ko-
nečně postaven muž silné individuality a dů
stojný representant uvnitř i na venek.
Choť Poincarčova, rodem Italka, je štíhlá
imposantní dáma, ještě mladistvého vzhledu
jež se znamenitě dovede representovati v
společnosti, což v Elysejském paláci také nen
bez významu.
Ze dne volby došly tyto telegrafick-
zprávy:
Poincaré
Elysejský
Société desátník Auteurs
Italka
14
article
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Následken
průběhu včerejší schůze senátu zaslal Cle
menceau ministerskému předsedovi Poin
caréovi dopis, jehož obsah předseda považo
val za urážlivý. Ministerský předseda pověři
ministry Brianda a Klotze, aby požádal
Clemenceaua o vysvětlení.
Z Paříže, 17. ledna. Clemenceau z
slal dnes velmi prudký list Poincaréovi
který hned potom zaslal mu své svědky
Brianda a Klotze. Aféra budí velký roz
ruch.
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Aféra mez
Clemenceauem a Poincaréem nebude mít
žádných důsledků, protože Clemencesu
loyálně podal vysvětlení.
Demise Pamsova.
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) President Fal-
liéres přijal demisi ministra orby Pamse a po
věřil ministra obchodu Davida proza tímn
správou ministerstva orby.
Briand
Klotz
Clemenceau
Poincaré
Fal
David
Paříž
16
article
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (12 hodír
v poledne.) V zámku versaillském panuje čilý
ruch. Už v časných hodinách ranních dostavil.
se četní žurnalisté z celého světa. Nádraží
železniční trati jsou střeženy vojskem. Čle-
nové parlamentu přijíždějí ve velkém množ-
ství, aby se seznámili s místními poměry a vy-
měňují si navzájem názory o pravděpodobnén
výsledku dnešní volby.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) O půl 12
hod. dopol. byl zatčen choromyslný člověk
který s revolverem v ruce pospíchal k zámku
a volal, že má právo, aby se stal presidenten
republiky.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Ministerský
předseda Poincaré přibyl ke 12. hod. poledn
automobilem do zámku.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (2 hod. odp.
Ministři sem většinou přibyli automobily.
galeriích poprsí panuje čilý ruch, takže pohyl
Versailla
Poincaré
17
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . za Bh
večerní . . . . . . . za 4h
Vo 5liálkách na venkově
ranni čslo . . . . . . . l
večerní. . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotově nspřed
Předplacení a inserty přijíma
adminístrnce v Marianské ul.,a.
Tam nacházeji se těl
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Llstů
Eukoplsy se novracei
18
article
jest obtížný. Clemenceau a Pams byli obklí-
čeni četnými členy parlamentu, kteří si s nimí
tiskli ruce.
Z Versnillu, 17. ledna. (K. k.) Před zahá-
jením schůze kongresu dokazoval posl. Pel-
letanv kuloárech důtklivě nutnost, aby byla
stanovena nová kandidatura, aby byla odstra-
něna roztržka. Pamsovi a Poincaréovi byly
když odevzdávali hlasy, jejich stoupenci uspo-
řádány ovace. Ostatně se nestala žádná pří-
hoda.
Clemenceau
Pams
Versnilla
20
article
Z Versaillu, 17. ledna. (21/2 hod. odpol.)
Galerie dvorany kongresové jsou přeplněny.
Jest přítomno přes 700 členů parlamenta
Krátce po 1 hodině zahájil president senátu
Dubost schůzi a přečetl dekret o svolání
národního shromáždění. Poslanec de Dio
(pravice) podal energické ohražení, které na
levici vyvolalo hlučný protest. Po vyřízení
formalit začalo se hlasovati od vylosovaného
písmene T.
Z Versaillu, 17. ledna. Přesně o 3. hodině
byl odevzdán poslední hlas v první volbě. Na
to byla vyvolána po druhé jména parlament-
níků, kteří před tím nehlasovali.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Při prví
volbě odevzdalo hlasy 868 členů kongresu.
Absolutní většina činila tudíž 435 hlasů. Dle
definitivního úřadního výsledku skrutinia ob-
držel Poincaré 429, Pams 327, Vaillant 63.
Deschanel 18, Ribot 16, Bourgeois 4, Mille-
rand 3, Mascuirod 2, Delcassé 2, Dubost1.
Rochefort 1 hlas. Protože Poincaréovi nedo-
stává se k absolutní většině 6 hlasů, jest třeba
druhé volby.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (V 5 hod.
odpol.) Po první volbě vyzval Briand co nej-
důtklivěji republikány, aby hlasovali všíchni
pro Poincaréa.
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Ve
druhé volbě byl zvolen Polncaré
483 hlasy presidentem republiky.
Pams obdržel 296 a Vaillant 69
hlasů.
Versailla
jít Dio
Poincaré
Ribot
Bourgeois
Mill
Rochefort
Briand
Pam
Galerius dvorana
kongres
Mascuirod 2
Delcassé 2
Dubost 1
21
article
Ovace v Paříží.
Paříž
22
article
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) (V 5. hod. odpol.j
Na boulevardech je čilý ruch. zejména před re-
dakcemi, kde shromážděné zástupy lidu
v okamžiku, když byl vyvěšen výsle-
dek první volby, uspořádaly presi-
dentovi srdečné ova ce.
Paříž
23
article
Kollektivní nota velmocí Portě
odevzdána.
Kollektivní nota velmocí Portě
odevzdána.
Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Vel-
vyslanci odevzdali korporativně
ministru zahraničních věci kollek-
tivní notu mocností.
Z Frankfurtu, 17. ledna. Z Cařihradu se
telegrafuje: Kolektivni nota vel-
mocí, právě podaná, upozorňuje
vúvodu, že Turecko neneslo plně důsled-
ky války a ukazuje na velkou zodpovědnost.
jakou by Turecko na sebe uvrhlo dalším po-
kračováním ve válce. Velmoci poukazují n
nebezpečí, které hrozí hlavnímu městu
možnost přenesení války na asijské území
Rovněž se připomíná, že Turecko po uza-
vření míru bude míti zapotřebí morální
hmotné podpory velmocí.
A dává se rada, aby Turecko Drinopol
odstoupilo, vyhradivši si, že bude šetřeno
mohamedánského majetku a posvátných
míst. Pokud se týče Egejských ostrovů, vy-
slovuje se názor, že upravení této otázky
dlužno ponechati velmocem a ujišťuje se, že
Cařihrad
Vela
Frankfurt
Turecko
Drinopol
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Kouzelný proutek.) Seděli jsme
v první hodině Nového roku kolem stolu, na
němž mezi pohárky šampaňského voněly
parmské fialky a ananas, pili k doutníkům
černou kávu z drobných číšek a vyprávěliv
té hodině duchů o oněch věcech mezi neben
a zemí, o nichž lidský duch nemá tušení —
a přece se jimi stále zabývá.
Clověk je si tak jist svou přesnou vědou
jíž od tisíciletí podmaňuje si krok za krokem
celou zemi, otvírá netušená kdysi tajemstv
přírody, ovládá její živly, mění slupku země
dobývá nepřístupné pláně, odkrývá póly ze-
měkoule, proniká život hvězd a stává se nej-
mocnějším tvorem té schladlé bublinky ves-
míru, která se toči se svými družkami
prázdném prostoru kolem žhavé kapky záříc
hmoty naší slunečné soustavy — a přecer
nejskeptičtější duch má chvíle, kdy se zachvě-
je v hlubokém nočním tichu neznámou bázní.
kdy náhle na zledovatělém vrcholu horyv
jasném slunečním třpytu, zářícím nad mo-
řem zasněžených špiček na obzoru, uvědomí
si zoufalou nicotu všeho lidského vědění, kdy
u lampy na psacím stole, sedě nad svým
mnohaletým životním dílem, pochopí, jak
marné je všechno jeho úsilí v tom nesmírném,
neslyšitelném a nepostřehnutelném dění ne-
konečných sil vesmíru, udržujících v šíleném
letu prostorem a časem rovnováhu jeho ti-
chého pokoje souladně s harmonií pozem-
ských i nebeských sfér.
V těch několika okamžicích hluboké tmy
a ticha, jimiž dle staré tradice přecházíme
Sylvestru ze Starého roku do Nového, mihne
se bezděčně pásmo takových myšlenek hla-
vou — ale když zazáří opět elektrické lampy
na přistrojený stůl, nezbývá než hasnouci od-
lesk té jiskérky, jež prolétla mozkem odkuds
z nekonečna, stříbrný cinkot skla, šustot hed-
vábí, přípitky, blahopřání vracejí myšlenky
přijemným požitkům, nedotčeným metafysický
mi spekulacemi, nový hovor však, jakoby bez
Sylvestr
kouzelný proutek
25
article
děčně sledoval hasnoucí oznívání podvědomé
vzpomínky, obrací se ke spiritismu, magnetis-
mu, tajným silám, mediím, píšícím stolečkům
a duchům — všem těm bizarrním pableskům
věčné touhy proniknout, ne jen oddanou vírou
ale smysly, zkušeností, rozumem do nesmír-
ného Neznáma, jehož prah nepřekročila do-
sud věda.
„Čím hlouběji pronikla do temna, v němž
žijeme, čím dále vrhla chladné a ostré světlo
lidského rozumu, tím dál uniká bezedná pro-
past nekonečného vesmíru, tím hlouběji skrý-
vají se poslední příčiny věcí, tím neproniknu-
telnější je temno, v němž se ztrácí slabý pa-
prsek lidského poznání. A duše lidská, zne-
pokojená, vyděšená, pokoušejíc se o skepti-
cký úsměv, nebo spoléhajíc s nadšenou dů-
věřivostí v neovědomělé, utajené síly svého
nitra, oddává se hře s věčným tajemstvím.
věří naivně poctivým i šarlatánským poku-
sům o násilné nebo náhodné proniknutí za
mez poznatků vědy. Čím pevněji spoléhá vě-
decký pracovník na logický soud a přesný
experiment v úzkém oboru své vyvolené vě-
dy, tím snadněji podlehne pokušení, přepad-
ne-li jej teskná touha po násilném poznání
všem těm často dětinským, často podvodným
projevům onoho světa, jež chtí odhaliti ne-
vyzpytatelné tajemství našim smyslům.
26
article
Novoroční hostina nevyvolává ovšem
touhu řešit vědecké problémy, neb oddávat
se s vážnou obřadností tajemným úkonům, ji-
miž mají být vyvolány do všedního života
neznámé síly věčna. Ale je tak příjemno do-
týkat se lehounce všech těch tajemných věcí
— a naše krásná hostitelka, jež s úsměvem
ovládá náladu svých hostí, oddávajíc se zdán-
livě všem pronášeným nápadům a myšlen-
kám, soustřeďuje nepozorovaně pozornost
k několika bezděčně proneseným poznámkám
o utajených přírodních silách, z nichž rozvíji
se rychle všeobecný hovor. Lehce projeven
zvědavost rozpoutává výklady téměř odbor-
né, a hosté předstihují se v ukázkách ze
svých knižních i životních zkušeností s ne-
známem,.
27
article
Profesor exaktních věd, jenž vládne tak
dokonale slovem, že dovede svým poslucha-
čům i matematické rovnice učinit zajíma-
mi, zahajuje hovor příběhem o kouzelném
proutku. Kdo nezatoužil aspoň jednou v ži-
votě po čarodějné virguli, jíž lze vyhledativ
nitru země veškeré její poklady? Staré příro-
dopisy jsou plny zpráv o zázračném proutku.
jenž svým pohybem v rukou zasvěcence pro-
zrazuje kovy a vodu pod zemským povrchem
a fantastický Praetorius, jenž tak vášnivě mi-
loval Krkonoše a jejich mocného ducha, věřil
tak pevně v neomezenou moc proutkového
kouzla, že, kdyby jeho víra byla pravá, dávno
by v Čechách nezbyla již ani špetka kovu
zemi — ale příroda střeží pečlivě svá tajem-
ství a tak i pro čaroděje naší doby, kteří
vládnou proutkem, zbývá ještě dosti výnosné
práce. Od dávných dob neustále se objevo-
vali lidé, kteří tvrdili, že jsou nadáni tajem-
nou silou, takže proutek v podobě obráceného
ypsilon, nesený v rukou za obě raménka, ná-
silným sklonem vztýčeného konce ukáže jim
místo, kde pod nimi proudí v zemi voda, neb
se nalézají kovy. A podivné pocity v rukou
nebo v těle udávají jim prý, jak hluboko je
voda, jaký kov je obsažen v podzemní rudě
Praetorius
Krkonoše
Čechy
28
article
Všichni vzali však vždy své tajemství do hro-
bu, nevysvětlili je, ani je nesdělili s jinými
Zůstala po nich jen tradice a nevinný vidli-
covitý proutek; obého zmocnili se noví čaro-
dějové a čarovali dále z pokolení na poko-
lení. Když obratní podnikatelé pocitili touhu
těžit z nových léčivých pramenů, objevili
proutkoví kouzelníci v sobě moc, vycítit pod
zemí léčivé vody. Když lidstvo počalo topit
uhlím, ihned projevil proutek schopnost, sklá-
nět se i nad podzemními slojemi uhlí. A když
konečně věda na rozmezí minulého a našeho
věku učinila jeden ze svých nejskvělejších
pokroků objevem radia, projevila tajemná
síla, ovládající nervy těch vyvolených, v jichž
rukou oživuje kouzelný proutek, schopnost
poznávat v zemi i rudy uranové.
Podnikatelé, kteří investovali milionové
kapitály do lázní, dolů a hotelů, spoléhajíce
29
article
především na nový vědecký objev, nepohrdl
ani starým kouzlem. A s učencem, jenž jim
měl přesně změřit sílu radiové emanace zná-
mých zřídel, povolali dámu s kouzelným
proutkem, aby svojí tajemnou silou, o níž vy-
právěly divy zahraničné listy, vyhledala v
okolí nová zřídla radiových pramenů a nové
poklady uranové rudy. Ale jak pracovala tato
dáma, již pečlivě sledovaly bystré oči skep-
tických odborníků vědy. Přijela se svým
chotém, jenž na plecích nesl dvě kožené torby
plné vidlicovítých proutků, jichž se nedotkla
než ruka moderní čarodějky — neboť cizí do-
tyk rušil by sílu kouzla. Vydala se na pout
do okolí, oběma rukama držíc rozvětvená ra-
ménka vztýčeného proutku, a čekajíc v ner-
vosním napětí, až se skloní vztýčený konec
k zemi, aby rozhodla dle svých pocitů, je-li
tam pod zemí pramen či ruda. Byla si napro-
sto jista, že se nemýlí, a kázala zasazovat ko-
liky tam, kde proutek se skláněl, udávajíci
hloubku pramene nebo ložíska. Její skepti
cký průvodce požádal ji, aby dala jedno ra-
ménko proutku do jeho ruky, držíc sama
druhé. Šli spolu, proutek počal se sklánět.
30
article
nevěřící Tomáš chtěl jej udržet vztýčený ná-
silím — a raménko v jeho ruce prasklo. Když
se vrátili, opakoval si doma pokus, chtěje se
přesvědčit, zda jeho průvodkyně úmyslně ne-
skláněla proutek na své straně. Dal držet
jedno raménko nového proutku pevně svému
mechanikovi a sám skláněl druhé násilně
k zemi — proutek praskl v jeho ruce — opět
na té straně, kde násilně byl tisknut: Čaro-
dějka tedy neskláněla proutek samovolně ná-
silím. Učinili jiný pokus. Vyhledali na sta-
rých mapách místa, kde běží staré štoly, dnes
na povrchu neznatelné, aby sami určitě vě-
děli, kde je pod zemí ruda, a vodili svoji prů-
vodkyni přes tyto šachty. Proutek označil
přesně každé z těchto míst. Zbýval ještě po-
kus uměle sestrojený. Do jednoho pokoje
prvním patře hotelu dali snést tajně stříbrné
stolní náčiní a požádali pak dámu s prout-
kem, aby, procházejíc nekonečnou řadou po-
kojů obrovské budovy v druhém patře, ozna-
čila, kde se pod podlahou nalézá stříbro. I ten
pokus se zdařil. A skromná čarodějka vy-
vrcholila svůj triumf nad překvapenou vědou
roztomilou prosbou, aby jí páni odborníci vy-
ložili, v čem spočívá její záhadná síla — ono
kouzlo, mocnější každé vědy. Kouzlo, jež po-
divným způsobem neřídí se silami přírodními.
lhostejnými k osudům lidským, ale lidskou
žádostí po léčivých vodách, drahých kovech.
Tomáš
31
article
uhlí, kouzlo, jež chce být vykládáno tajem-
ným vlivem přírodních hmot na lidské nervy.
při tom však vybírá si právě jen ony hmoty.
jež jsou žádoucí lidskému srdci, dychtivému
peněz. Najde se vskutku někdy takové kou-
zlo, tajemná síla přírody, podřizující se sa-
movolně lidské ziskuchtivosti? Jak je mali-
cherná lidská duše, když se domnívá, že ne-
přístupné síly věčna slouží jí dobrovolnéz
vlastní vůle, tak, jak si toho ona přeje! Jak
nesklonit se před trpělivou, zdrželivou, ne-
zištnou vědou, která z čisté touhy po poznání
vniká těžkou, klopotnou cestou do tajemstyí
přírody, ponechávajíc jiným, aby těžili obrat-
ností, lstí i násilím z její objevů.
Neoddávali jsme se ovšem kolem novo-
ročního stolu takovým úvahám a přebíhali
mžikem od tajemného klepání ve starých do-
mech ke zjevům materialisovaných duchů
k jejich fotografiím, od Steadových fantasito
telepathii — „duševní telegrafii bez drátu“
— až k výkladům buddhistických škapulířů
pradávným již objevem elektrických akku-
mulátorů — kdož ví však, jestli v hloubi
srdce každého z nás, když jsme se tak usmí-
vali naivním poblouzením tak zvané okkultní
vědy, neprobouzelo se bezděčné přání, aby
přece aspoň zákmit pravdy objevil se jednou
v těch ubohých utopiích? Lidské srdce je
nezkrotné a nezbude se nikdy své vášnivé
touhy po kouzelném proutku, jímž by se daly
otevřít pouhým dotykem zamčené dveře po-
znání — a splnit lidské touhy.
Steadův