ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c678d1a0-8f08-11dd-b36e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 26, person 59, org 5, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 18. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 17.
4 article
Na rannl avečerní listy předplákcní set V Praze v administracl: na měslc. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K ezh ve filiálkácht na měsio . . . . . 2 K 80 Poštoui na měslo. . . .. na čtvrt leta . . . . B K e0 s dvojí zásilkou na měsle. čvriet: . . KSs Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha B K e 0
5 article Poincaré presidentem fran- couzské republiky.
Poincaré presidentem fran- couzské republiky. Výsledek volby presidenta francouz- ské republiky dopadl včera nejen jak Francie si přála, ale i jak evropští její přá- telé očekávali. Z obou jmén, jež při vol- bách na zkoušku před tím mezi členy sně- movny poslanců se octla v popředí kandi- dátů na stolec presidentský: Poincaréa Pams — pouze prvé mělo a má dobrý zvuk i za hranicemi republiky, kdežto by nejen evropská širší veřejnost, ale i kruhy po- vinné politikou se zabývající ještě přede dvěma, třemi dny byly v nemilých rozpa- cích, kdyby byly měly dáti odpověď na otázku, kdo jest p. Pams? Volba posavadního předsedy minister- stva za presidenta republiky mluví jasnou řečí jak co do vnitřních poměrů ve Fran- cii, tak co do situace mezinárodní. V čele agitace proti němu čelící jak ve sněmovně poslanců, tak i včera, když se sněmovna senát sestoupily v národní shromážděníč kongres v zámku versaillském, stály krajni skupiny, jež vedli senátoři Combes a Cle- menceau, osvědčení zápasníci a siláciv dobách střídajících se krisí ministerských. Tentokráte jim záleželo na tom, aby hod- nost presídenta připadla osobě málo vý- znamné a málo agilní, jakých již několik stálo v čele republiky, a jež by klidně dala jim ovládati s sebou. Kandidát jejich, pan Pams, posavadní ministr orby v minister- stvu Poincaréově, měl tudíž tvořiti jen jaksi stěnu, za níž by se kryly krajní sku- piny, pokud se týče jejich předáci. Poincaré jim byl a jest osobnost poli- ticky ostře vyhraněná, svá, kteráž i stolci presidentskému dovede dodati určitý ráz a směr. Poincaré byl podporován nejen do- brou polovinou upřímných a ryzích repu- blikánů, ale i všemi přátely vnitřního po- kroku republiky doma a imponujícího po- stavení jejího na venek. Poincaré znamená jasný program uvnitř, věrnost spojencůn a přátelům na venek.
Poincaré Combes Pams Francie
6 article
Krajní skupiny republikánské, radi- kální a sociální nebyly proti kandidatuře Poincaréově proto, že by snad hrozilo re- publice nějaké nebezpečí, ale proto, že pocítily touhu i potřebu, aby se dostalyk moci. V posledních letech pozbyly mnoho přítažlivosti jednak proto, že odloučením církve od státu a zavedením laických škol byl z rukou jejich vzat nejúčinnější agitační prostředek, jednak proto, že po posledních volbách poslaneckých dostalo se mezi ně mnoho lidí bez pevného vlastního politi- ckého rozhledu. Tak se vysvětluje, že se daly předstihnouti vývojem reformním ne- jen v otázce volební opravy, nejen ve vě- cech opravy finanční, ale i v otázkách so- ciálních. Nedostává se jim jednotného pro- gramu, kázně, podnětů, soustavnosti; jsou to pouhé frakce, osobní kroužky, koterie a pod. I „La Lanterne“, jeden z vůdčích radikálních listů se vyslovil o nich takto: Jsou nejen různého mínění v nejdůležitěi- ších politických, hospodářských a sociál- ních otázkách, ale rozcházejí se i pro vzá- jemné spory a otázky osobní, jež v nich
Le Lanterne
7 article
převládají. Části tíhnou od sebe, na levo na pravo, rozsypou se, Poincaré jakožto president republiky jest zárukou, že Francie za něho zůstane věrna svým dějinným tradicím, jež zname- nají nerušený pokrok a vývoj. Snad v rozčilení volebním pronesenc bylo v posledních dnech proti právě zvo- lenému presidentovi republiky i mnohé křivé slovo, jakoby byl spoluvinníkem na případu, jenž přivodil pád ministra války ale i tato výtka rozplývá se v niveč při dů- věře, jakéž se mu dostalo volbou právě vykonanou. Práce, již vykonal pro zdar republiky, jest tak význačná, že nikým ne- béře se v pochybnost, kdo klade blaho republiky výše než vlastní samolibost. Posavadní presidenti třetí republiky. Třetí republika francouzská měla posu osm presidentů, z nichž jedině Jules Grévy byl volen dvakráte. 1. Thiers, 74letý poslanec za departe- ment sekvanský, byl dne 17. února 187 parlamentem, zasedajícím v Bordeaux, témět jednomyslně zvolen chefem exekutivní moe republiky a po ujednsném míru dostal titu presidenta republiky. V květnu 1873 by odpůrci republiky donucen odstoupiti. 2. Maršálek Mae Mahon byl 2 května 1873 ve věku 65 let zvolen 390 hlasy monarchistů a bonapartistů a musil 30. ledna 1879 odstoupiti, poněvadž volby zatím utvo- řily republikánskou většinu ve sněmovně i v senátě.
Poincaré Jules Grévy Thiers Mae Mahon Francie Bordeaux
8 article
3. Jules Grévy, předseda sněmovny zvolen jako 72letý 30. ledna 1879 563 hlasy proti 92 (generál Chanzy) a 28. prosince 1885 zvolen po druhé 457 proti 92 hlasům frozděleným na Brissona, Freycineta, Ana- tola de la Forge). 2. prosince 1887 musii odstoupiti pro aféru prodávání řádů, do níž byl zapleten jeho zeť Wilson. 4. Sadi Carnot, býv. ministr financí zvolen následujícího dne ve věku 50 le v druhém hlasování 616 hlasy a 24. června 1894 za návštěvy v Lyonu zavražděn ital- ským anarchistou Caseriem. 5. Casimir Perier, předseda sně- movny a býv. mínisterský předseda, zvolen 27. června 1894 v první volbě 451 hlasy (proti Brissonovi, Dupuymu, gen. Fevrierovi a Aragovi) jako 47letý, odstoupil však již 15. ledna 1895 pro rozpory s ministerským předsedou Dupuyem. 6. Féllx Faure, ministr námořnictv zvolen 17. ledna 1895 ve věku 54 let v druhé volbě 430 hlasy proti 361 fjež připadly Bris- sonovi, 184 stoupenci Waldeck-Rousseaun hlasovali ve druhé volbě pro Faura). Zemřei náhle 16. února 1899. 7. Emile Loubet. 61letý předseda se- nátu a býv. ministerský předseda, zvolen 18 února 1899 v první volbě 483 hlasy proti 29 (Méline) a podržel úřad až do konce sedmi 8. Armand Fallires, 65letý pře seda senátu a býv. ministr, zvolen 17. ledn 1906 v první volbě 449 hlasy proti 371 (Dou- mer) a je třetím presidentem, jenž zastával úřad celé sedmiletí. leti.
Jules Grévy Chanza Brisson Freycinet Ana Wilson Carnot Casimir Perier Dupuy Fevrier Arago Féllx Faur Faur Loubet Fallires Lyon Waldeck senát tola jít le Forge
9 article
9. Raymond Poincaré, zvolený včera národním shromážděním ve Versaillu, narodil se 20. srpna 1860 v Bar-le- Duc v Lotrinsku, studoval práva a stal se ad- vokátem. Již ve 20 letech účastnil se politi- ckých bojů ve svém rodném kraji a prvního úspěchu dobyl r. 1886, kdy jeho přátelé z can- tonu Pierrefitte jej žádali, aby kandidoval do generální rady. Váhal tehdy, obávaje se, aby nebyl volen konservativci, ježto kandidoval již republikán Pierre, leč Pierre vzdal se kan- didatury v jeho prospěch a mladý Poincaré byl zvolen. Téhož soku stal se chefem kabi- netu ministra orby a rok na to, kdy boulan- gismus byl v plném proudu, kandidoval v de- partementu de la Meuse do parlamentu jak rozhodný republikán i byl po prudkém voleb- ním boji zvolen poslancem dne 31. července 1887. Nejtěžší volební zápas však musil pod- niknouti r. 1902 proti nacionalistickému kan- didátu Beauchetovi, bývalému mairu v Nancy Tehdy z departementu de la Meuse zůsta jedině arrondissement Commercy vlivem Poincaréovým rozhodně republikánským.
Poincaré Pierre jít le Meusa Poincaréův Bara Lotrinsko Nancy
10 article
Commercy a Poincaré byli vydáni nejprudším útokům. Poincaré navštívil postupně 172 obc svého volebního okresu, uvítán někde nadáv- kami, jinde i ranami. Kromě důvodů politi- ckých vytýkali mu jeho odpůrci zejména jeho mládí. „Pravda,“ odpovidal Poincaré, „jsem velmi mlád, ale poslyšte, zavazuji se, že tut svou chybu budu každým dnem napravovati.“ Díky své fysické síle a politické loyalitě zví- tězil, načež se jeho politická dráha brala klidnějším směrem. 4. dubna 1893 stal se mi- nistrem vyučování v prvním kabinetu Dupy- ově a v druhém ministrem financí 29. května 1894. 26. ledna 1895 pak převzal opět porte- feuille vyučování v ministerstvu Ribotově V letech 1896 a násl. byl místopředsedou sně- movny a později za procesu Dreyfusova, kdy Méline vystoupil proti revisi procesu, odlou- čil se od mélinovců a podporoval politiku. zahájenou Waldeckem-Rousseauem, ve smyslu obnovy pořádku a potírání klerikalismu. 22. února 1903 zvolen senátorem za Meuse. Sar- rien svěřil mu r. 1906 portefeuille financí tehdy vypracoval návrh daně z příjmu, jenž však nebyl projednán. V letech 1907 a 1908 byl jmenován generálním zpravodajem finan- ční komise senátu. Dne 13. ledna 1912 pak utvořil kabinet, v němž kromě předsednictví převzal portefeuille zahraničních záležitostí.
Commercy Poincaré Ribotův Dreyfusův Méline Rousseau Waldeck Sara
11 article
Poincaré shrnuje v sobě četné vynikající vlastnosti, jakých si jen republika u svého nejmodernějšího representanta může přáti. Je štěstím pro Francii, že má tolik politických talentů, z nichž nynější president náleži k nej- přednějším. Jeho minulost je bezúhonná,a při svém pevném politickémí přesvědčení ne- dal se nikdy strhnouti k nízké zášti. Již v prvních počátcích politické dráhy často opa- koval své heslo: „Žádejte ode mne něco pro někoho a učiním i nemožné, ale nespoléhejte na mne, žádáte-li něco proti někomu.“ J energickým pracovníkem, jenž s neobyčejnou lehkostí překonává obtíže, které by jiného stály mnoho námahy. Jeho výborná pamět, která ho nikdy neopouští, dovoluje mu zname- nitě ovládat své řeči a přizpůsobovati je si- tuacím. Třeba že jeho řeči znějí někdy trochu suše a ostře, působí vždy přesvědčivě. Ale dovede mluviti také barvitě a květnatě i dáti své vždy jasné myšlence líbivý výraz. Při tom je prodchnut ušlechtilým vlastenectvím, což se u Lotrinčana rozumí samo sebou a v inte- lektuálním i společenském světě pařížském sotva kdo jiný se těší větším sympatiím. Př svém podnikavém duchu je však ovládár moudrou opatrnosti, což mu zjednalo sympa- tie zejména od té doby, co řídil zahraničn politiku. Při své všestrannosti vynikl Poincaré také jako spisovatel. Jeho kniha „Idées con- temporaines“ otevřela mu brány francouzské Akademie, do níž byl zvolen hned při prvním hlasování, což se vůbec ještě nestalo. Jiné dílo „Ouestions et Figures politiques“ i kniha
Poincaré Lotrinčan Ouestions Francie
12 article
„Causes littérnires et artistiques“ svědčí, že není náhodou, je-li v přátelských stycích se všemi vynikajícími duchy a spisovateli své doby. „Causes littéraires et artistiques“ je sbírka zajímavých procesů, jež Poincaré ved jako advokát „Société des Auteurs dramati- ques“, velkého sdružení francouzských dra- matiků, jež vládne mnoha miliony a plat svým členům ve stáří značnou pensi. Vážený a obratný advokát vyhrál společnosti mnoho procesů. Zavalitý, silný muž s velmi vysokým če- lem a jasnýma, hlubokýma očima, hledí klidně vstříc vážným událostem. Balkánská otázk poskytla mu příležitost, zjednati si evropskou pověst a jako president republiky využij zajisté velké moci, kterou mu ústava posky- tuje, nejen v záležitostech zahraničních, nýbr i v politických poměrech vnitřních. Jeho mi nisterstvo bylo hned z počátku nazváno ná rodním ministerstvem a Poincaré bude tak opravdu národním presidentem, jenž dovedí uspokojiti všecky strany. Volbou jeho zvítě zilo přání těch, kdož se proti kuloárovým in trikám dovolávali, aby v čelo státu byl ko- nečně postaven muž silné individuality a dů stojný representant uvnitř i na venek. Choť Poincarčova, rodem Italka, je štíhlá imposantní dáma, ještě mladistvého vzhledu jež se znamenitě dovede representovati v společnosti, což v Elysejském paláci také nen bez významu. Ze dne volby došly tyto telegrafick- zprávy:
Poincaré Elysejský Société desátník Auteurs Italka
13 article
Čestná aféra.
14 article
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Následken průběhu včerejší schůze senátu zaslal Cle menceau ministerskému předsedovi Poin caréovi dopis, jehož obsah předseda považo val za urážlivý. Ministerský předseda pověři ministry Brianda a Klotze, aby požádal Clemenceaua o vysvětlení. Z Paříže, 17. ledna. Clemenceau z slal dnes velmi prudký list Poincaréovi který hned potom zaslal mu své svědky Brianda a Klotze. Aféra budí velký roz ruch. Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) Aféra mez Clemenceauem a Poincaréem nebude mít žádných důsledků, protože Clemencesu loyálně podal vysvětlení. Demise Pamsova. Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) President Fal- liéres přijal demisi ministra orby Pamse a po věřil ministra obchodu Davida proza tímn správou ministerstva orby.
Briand Klotz Clemenceau Poincaré Fal David Paříž
15 article
Před volbou.
16 article
Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (12 hodír v poledne.) V zámku versaillském panuje čilý ruch. Už v časných hodinách ranních dostavil. se četní žurnalisté z celého světa. Nádraží železniční trati jsou střeženy vojskem. Čle- nové parlamentu přijíždějí ve velkém množ- ství, aby se seznámili s místními poměry a vy- měňují si navzájem názory o pravděpodobnén výsledku dnešní volby. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) O půl 12 hod. dopol. byl zatčen choromyslný člověk který s revolverem v ruce pospíchal k zámku a volal, že má právo, aby se stal presidenten republiky. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Ministerský předseda Poincaré přibyl ke 12. hod. poledn automobilem do zámku. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (2 hod. odp. Ministři sem většinou přibyli automobily. galeriích poprsí panuje čilý ruch, takže pohyl
Versailla Poincaré
17 article
V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za Bh večerní . . . . . . . za 4h Vo 5liálkách na venkově ranni čslo . . . . . . . l večerní. . . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově nspřed Předplacení a inserty přijíma adminístrnce v Marianské ul.,a. Tam nacházeji se těl redakce, tiskárna a expedice „Národních Llstů Eukoplsy se novracei
18 article
jest obtížný. Clemenceau a Pams byli obklí- čeni četnými členy parlamentu, kteří si s nimí tiskli ruce. Z Versnillu, 17. ledna. (K. k.) Před zahá- jením schůze kongresu dokazoval posl. Pel- letanv kuloárech důtklivě nutnost, aby byla stanovena nová kandidatura, aby byla odstra- něna roztržka. Pamsovi a Poincaréovi byly když odevzdávali hlasy, jejich stoupenci uspo- řádány ovace. Ostatně se nestala žádná pří- hoda.
Clemenceau Pams Versnilla
19 article
Průběh volby.
20 article
Z Versaillu, 17. ledna. (21/2 hod. odpol.) Galerie dvorany kongresové jsou přeplněny. Jest přítomno přes 700 členů parlamenta Krátce po 1 hodině zahájil president senátu Dubost schůzi a přečetl dekret o svolání národního shromáždění. Poslanec de Dio (pravice) podal energické ohražení, které na levici vyvolalo hlučný protest. Po vyřízení formalit začalo se hlasovati od vylosovaného písmene T. Z Versaillu, 17. ledna. Přesně o 3. hodině byl odevzdán poslední hlas v první volbě. Na to byla vyvolána po druhé jména parlament- níků, kteří před tím nehlasovali. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Při prví volbě odevzdalo hlasy 868 členů kongresu. Absolutní většina činila tudíž 435 hlasů. Dle definitivního úřadního výsledku skrutinia ob- držel Poincaré 429, Pams 327, Vaillant 63. Deschanel 18, Ribot 16, Bourgeois 4, Mille- rand 3, Mascuirod 2, Delcassé 2, Dubost1. Rochefort 1 hlas. Protože Poincaréovi nedo- stává se k absolutní většině 6 hlasů, jest třeba druhé volby. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) (V 5 hod. odpol.) Po první volbě vyzval Briand co nej- důtklivěji republikány, aby hlasovali všíchni pro Poincaréa. Z Versaillu, 17. ledna. (K. k.) Ve druhé volbě byl zvolen Polncaré 483 hlasy presidentem republiky. Pams obdržel 296 a Vaillant 69 hlasů.
Versailla jít Dio Poincaré Ribot Bourgeois Mill Rochefort Briand Pam Galerius dvorana kongres Mascuirod 2 Delcassé 2 Dubost 1
21 article
Ovace v Paříží.
Paříž
22 article
Z Paříže, 17. ledna. (K. k.) (V 5. hod. odpol.j Na boulevardech je čilý ruch. zejména před re- dakcemi, kde shromážděné zástupy lidu v okamžiku, když byl vyvěšen výsle- dek první volby, uspořádaly presi- dentovi srdečné ova ce.
Paříž
23 article Kollektivní nota velmocí Portě odevzdána.
Kollektivní nota velmocí Portě odevzdána. Z Cařihradu, 17. ledna. (K. k.) Vel- vyslanci odevzdali korporativně ministru zahraničních věci kollek- tivní notu mocností. Z Frankfurtu, 17. ledna. Z Cařihradu se telegrafuje: Kolektivni nota vel- mocí, právě podaná, upozorňuje vúvodu, že Turecko neneslo plně důsled- ky války a ukazuje na velkou zodpovědnost. jakou by Turecko na sebe uvrhlo dalším po- kračováním ve válce. Velmoci poukazují n nebezpečí, které hrozí hlavnímu městu možnost přenesení války na asijské území Rovněž se připomíná, že Turecko po uza- vření míru bude míti zapotřebí morální hmotné podpory velmocí. A dává se rada, aby Turecko Drinopol odstoupilo, vyhradivši si, že bude šetřeno mohamedánského majetku a posvátných míst. Pokud se týče Egejských ostrovů, vy- slovuje se názor, že upravení této otázky dlužno ponechati velmocem a ujišťuje se, že
Cařihrad Vela Frankfurt Turecko Drinopol
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Kouzelný proutek.) Seděli jsme v první hodině Nového roku kolem stolu, na němž mezi pohárky šampaňského voněly parmské fialky a ananas, pili k doutníkům černou kávu z drobných číšek a vyprávěliv té hodině duchů o oněch věcech mezi neben a zemí, o nichž lidský duch nemá tušení — a přece se jimi stále zabývá. Clověk je si tak jist svou přesnou vědou jíž od tisíciletí podmaňuje si krok za krokem celou zemi, otvírá netušená kdysi tajemstv přírody, ovládá její živly, mění slupku země dobývá nepřístupné pláně, odkrývá póly ze- měkoule, proniká život hvězd a stává se nej- mocnějším tvorem té schladlé bublinky ves- míru, která se toči se svými družkami prázdném prostoru kolem žhavé kapky záříc hmoty naší slunečné soustavy — a přecer nejskeptičtější duch má chvíle, kdy se zachvě- je v hlubokém nočním tichu neznámou bázní. kdy náhle na zledovatělém vrcholu horyv jasném slunečním třpytu, zářícím nad mo- řem zasněžených špiček na obzoru, uvědomí si zoufalou nicotu všeho lidského vědění, kdy u lampy na psacím stole, sedě nad svým mnohaletým životním dílem, pochopí, jak marné je všechno jeho úsilí v tom nesmírném, neslyšitelném a nepostřehnutelném dění ne- konečných sil vesmíru, udržujících v šíleném letu prostorem a časem rovnováhu jeho ti- chého pokoje souladně s harmonií pozem- ských i nebeských sfér. V těch několika okamžicích hluboké tmy a ticha, jimiž dle staré tradice přecházíme Sylvestru ze Starého roku do Nového, mihne se bezděčně pásmo takových myšlenek hla- vou — ale když zazáří opět elektrické lampy na přistrojený stůl, nezbývá než hasnouci od- lesk té jiskérky, jež prolétla mozkem odkuds z nekonečna, stříbrný cinkot skla, šustot hed- vábí, přípitky, blahopřání vracejí myšlenky přijemným požitkům, nedotčeným metafysický mi spekulacemi, nový hovor však, jakoby bez
Sylvestr kouzelný proutek
25 article
děčně sledoval hasnoucí oznívání podvědomé vzpomínky, obrací se ke spiritismu, magnetis- mu, tajným silám, mediím, píšícím stolečkům a duchům — všem těm bizarrním pableskům věčné touhy proniknout, ne jen oddanou vírou ale smysly, zkušeností, rozumem do nesmír- ného Neznáma, jehož prah nepřekročila do- sud věda. „Čím hlouběji pronikla do temna, v němž žijeme, čím dále vrhla chladné a ostré světlo lidského rozumu, tím dál uniká bezedná pro- past nekonečného vesmíru, tím hlouběji skrý- vají se poslední příčiny věcí, tím neproniknu- telnější je temno, v němž se ztrácí slabý pa- prsek lidského poznání. A duše lidská, zne- pokojená, vyděšená, pokoušejíc se o skepti- cký úsměv, nebo spoléhajíc s nadšenou dů- věřivostí v neovědomělé, utajené síly svého nitra, oddává se hře s věčným tajemstvím. věří naivně poctivým i šarlatánským poku- sům o násilné nebo náhodné proniknutí za mez poznatků vědy. Čím pevněji spoléhá vě- decký pracovník na logický soud a přesný experiment v úzkém oboru své vyvolené vě- dy, tím snadněji podlehne pokušení, přepad- ne-li jej teskná touha po násilném poznání všem těm často dětinským, často podvodným projevům onoho světa, jež chtí odhaliti ne- vyzpytatelné tajemství našim smyslům.
26 article
Novoroční hostina nevyvolává ovšem touhu řešit vědecké problémy, neb oddávat se s vážnou obřadností tajemným úkonům, ji- miž mají být vyvolány do všedního života neznámé síly věčna. Ale je tak příjemno do- týkat se lehounce všech těch tajemných věcí — a naše krásná hostitelka, jež s úsměvem ovládá náladu svých hostí, oddávajíc se zdán- livě všem pronášeným nápadům a myšlen- kám, soustřeďuje nepozorovaně pozornost k několika bezděčně proneseným poznámkám o utajených přírodních silách, z nichž rozvíji se rychle všeobecný hovor. Lehce projeven zvědavost rozpoutává výklady téměř odbor- né, a hosté předstihují se v ukázkách ze svých knižních i životních zkušeností s ne- známem,.
27 article
Profesor exaktních věd, jenž vládne tak dokonale slovem, že dovede svým poslucha- čům i matematické rovnice učinit zajíma- mi, zahajuje hovor příběhem o kouzelném proutku. Kdo nezatoužil aspoň jednou v ži- votě po čarodějné virguli, jíž lze vyhledativ nitru země veškeré její poklady? Staré příro- dopisy jsou plny zpráv o zázračném proutku. jenž svým pohybem v rukou zasvěcence pro- zrazuje kovy a vodu pod zemským povrchem a fantastický Praetorius, jenž tak vášnivě mi- loval Krkonoše a jejich mocného ducha, věřil tak pevně v neomezenou moc proutkového kouzla, že, kdyby jeho víra byla pravá, dávno by v Čechách nezbyla již ani špetka kovu zemi — ale příroda střeží pečlivě svá tajem- ství a tak i pro čaroděje naší doby, kteří vládnou proutkem, zbývá ještě dosti výnosné práce. Od dávných dob neustále se objevo- vali lidé, kteří tvrdili, že jsou nadáni tajem- nou silou, takže proutek v podobě obráceného ypsilon, nesený v rukou za obě raménka, ná- silným sklonem vztýčeného konce ukáže jim místo, kde pod nimi proudí v zemi voda, neb se nalézají kovy. A podivné pocity v rukou nebo v těle udávají jim prý, jak hluboko je voda, jaký kov je obsažen v podzemní rudě
Praetorius Krkonoše Čechy
28 article
Všichni vzali však vždy své tajemství do hro- bu, nevysvětlili je, ani je nesdělili s jinými Zůstala po nich jen tradice a nevinný vidli- covitý proutek; obého zmocnili se noví čaro- dějové a čarovali dále z pokolení na poko- lení. Když obratní podnikatelé pocitili touhu těžit z nových léčivých pramenů, objevili proutkoví kouzelníci v sobě moc, vycítit pod zemí léčivé vody. Když lidstvo počalo topit uhlím, ihned projevil proutek schopnost, sklá- nět se i nad podzemními slojemi uhlí. A když konečně věda na rozmezí minulého a našeho věku učinila jeden ze svých nejskvělejších pokroků objevem radia, projevila tajemná síla, ovládající nervy těch vyvolených, v jichž rukou oživuje kouzelný proutek, schopnost poznávat v zemi i rudy uranové. Podnikatelé, kteří investovali milionové kapitály do lázní, dolů a hotelů, spoléhajíce
29 article
především na nový vědecký objev, nepohrdl ani starým kouzlem. A s učencem, jenž jim měl přesně změřit sílu radiové emanace zná- mých zřídel, povolali dámu s kouzelným proutkem, aby svojí tajemnou silou, o níž vy- právěly divy zahraničné listy, vyhledala v okolí nová zřídla radiových pramenů a nové poklady uranové rudy. Ale jak pracovala tato dáma, již pečlivě sledovaly bystré oči skep- tických odborníků vědy. Přijela se svým chotém, jenž na plecích nesl dvě kožené torby plné vidlicovítých proutků, jichž se nedotkla než ruka moderní čarodějky — neboť cizí do- tyk rušil by sílu kouzla. Vydala se na pout do okolí, oběma rukama držíc rozvětvená ra- ménka vztýčeného proutku, a čekajíc v ner- vosním napětí, až se skloní vztýčený konec k zemi, aby rozhodla dle svých pocitů, je-li tam pod zemí pramen či ruda. Byla si napro- sto jista, že se nemýlí, a kázala zasazovat ko- liky tam, kde proutek se skláněl, udávajíci hloubku pramene nebo ložíska. Její skepti cký průvodce požádal ji, aby dala jedno ra- ménko proutku do jeho ruky, držíc sama druhé. Šli spolu, proutek počal se sklánět.
30 article
nevěřící Tomáš chtěl jej udržet vztýčený ná- silím — a raménko v jeho ruce prasklo. Když se vrátili, opakoval si doma pokus, chtěje se přesvědčit, zda jeho průvodkyně úmyslně ne- skláněla proutek na své straně. Dal držet jedno raménko nového proutku pevně svému mechanikovi a sám skláněl druhé násilně k zemi — proutek praskl v jeho ruce — opět na té straně, kde násilně byl tisknut: Čaro- dějka tedy neskláněla proutek samovolně ná- silím. Učinili jiný pokus. Vyhledali na sta- rých mapách místa, kde běží staré štoly, dnes na povrchu neznatelné, aby sami určitě vě- děli, kde je pod zemí ruda, a vodili svoji prů- vodkyni přes tyto šachty. Proutek označil přesně každé z těchto míst. Zbýval ještě po- kus uměle sestrojený. Do jednoho pokoje prvním patře hotelu dali snést tajně stříbrné stolní náčiní a požádali pak dámu s prout- kem, aby, procházejíc nekonečnou řadou po- kojů obrovské budovy v druhém patře, ozna- čila, kde se pod podlahou nalézá stříbro. I ten pokus se zdařil. A skromná čarodějka vy- vrcholila svůj triumf nad překvapenou vědou roztomilou prosbou, aby jí páni odborníci vy- ložili, v čem spočívá její záhadná síla — ono kouzlo, mocnější každé vědy. Kouzlo, jež po- divným způsobem neřídí se silami přírodními. lhostejnými k osudům lidským, ale lidskou žádostí po léčivých vodách, drahých kovech.
Tomáš
31 article
uhlí, kouzlo, jež chce být vykládáno tajem- ným vlivem přírodních hmot na lidské nervy. při tom však vybírá si právě jen ony hmoty. jež jsou žádoucí lidskému srdci, dychtivému peněz. Najde se vskutku někdy takové kou- zlo, tajemná síla přírody, podřizující se sa- movolně lidské ziskuchtivosti? Jak je mali- cherná lidská duše, když se domnívá, že ne- přístupné síly věčna slouží jí dobrovolnéz vlastní vůle, tak, jak si toho ona přeje! Jak nesklonit se před trpělivou, zdrželivou, ne- zištnou vědou, která z čisté touhy po poznání vniká těžkou, klopotnou cestou do tajemstyí přírody, ponechávajíc jiným, aby těžili obrat- ností, lstí i násilím z její objevů. Neoddávali jsme se ovšem kolem novo- ročního stolu takovým úvahám a přebíhali mžikem od tajemného klepání ve starých do- mech ke zjevům materialisovaných duchů k jejich fotografiím, od Steadových fantasito telepathii — „duševní telegrafii bez drátu“ — až k výkladům buddhistických škapulířů pradávným již objevem elektrických akku- mulátorů — kdož ví však, jestli v hloubi srdce každého z nás, když jsme se tak usmí- vali naivním poblouzením tak zvané okkultní vědy, neprobouzelo se bezděčné přání, aby přece aspoň zákmit pravdy objevil se jednou v těch ubohých utopiích? Lidské srdce je nezkrotné a nezbude se nikdy své vášnivé touhy po kouzelném proutku, jímž by se daly otevřít pouhým dotykem zamčené dveře po- znání — a splnit lidské touhy.
Steadův