3
masthead
27. října 1900. Číslo 297
4
article
Hilsner: Protože jsem se chtěl dáti do toho
spolku.
Jakého vyznání je Červinka
Dr. Pevný
Hilsner:
Israelitského.
Dr. Pevný: Povídal jste, že jste šel panským
lesem do Něm. Brodu pro peníze
Hilsner: K israelitům
Dr. Pevný: Zač jste je měl dostávati?
Hilsner: Jako u jiných israelitů.
Dr. Pevný: Tak máte říci, že jste tam chodi
žebrat. Znáte Reinharta?
Hilsner: Znám
Dr. Pevný: Čím jer
Hilsner: To nevím
Dr. Pevný: Znáte svědkyní Šupíkovou
Hilsner: Ne.
Dr. Pevný: Ta říká, že je to košerák.
Hilsner
Červinka
Pevná
doktor
Šupíkův Hilsner
Německo
Brod
5
article
Po pětiminutové přestávce oznamuje před
seda, že obhájci dr. Auředníček společně s drem
Vodičkou podali žádost za připuštění celé řady
svědků. Podání tomu bylo dáno místo až na několii
případů, o nichž rozhodla poradní komora, že ne-
mají býti předvolání jednak pro nerozhodnost jick
výpovědí, jinak protože skutečnosti, jež měli pro-
kázati, jsou již prokázány.
Čtení protokolů.
Na to předčítají se protokoly spudního ohledán
místa, kde byla zavražděna Anežka Hrůzova a před
kládají se porotcům corpora delicti vraždy n
Anežce Hrůzově spáchané.
Soukr. zástupce dr. Baxa: Při prvním líčení
kutnohorském nebyla viděna na svrchní kazajce
Anežky Hrůzovy žádná krov. Vyhražuji si v té pří
čině své návrhy.
Obžal. Hilsner prohlašuje šaty předsedou mu
ukázané za své, ale k holi s hákem označene
písmenem H se znáti nechce.
Potom se odročuje líčení na 3. hod. odpolední
Vražda Hrůzovy-
Výslech svědků.
Odpoledním líčením zabájen byl výslech cel
řady svědků, vedených k důkazu o vraždě spáchan
Hilsnerem na Anežce Hrůzově.
Na dnešek odpoledne předvoláni byli za svědky
matka zavražděné Anežky, Marie Hrůzová, Jose
Novák, Blandina Prchalova, PetruH otrlá če
a Kateřina Dvořákorá.
Všech těchto pět osob stanulo v řadě předl stol-
cem soudního tribunálu. President p. Winter, vy
loživ jim účel opětného jich předvolání, jakož i vý
znam a odpovědnost funkce svědecké, sdělil jim, že
budou vzati do přísahy, ježto výslech jejich netýče
se pouze případu prvého, nýbrž také souvislosti
s případem druhým.
Čtyři svědkové, vyjma Marii Hrůzovou, opouštj
po té porotní slň. Před soudním tribunálem stoj
jediná matka Anežčina, jejíž výslech předseda nej
prve předsevzal.
doktor
Auředníček
Vodička
Hrůzův
Baxa
Hilsner
Anežka
Hrůzová
Jose Novák
Kateřina Dvořákorý
Winter
Anežčin
Blandina Prchalov
6
article
Marie Hrůzová
ddávé při generalifch, že dosáhla stáří 59 let a ro
nou obcí její jsou Lipníčky. Příšluší do Maré Věž
ničky a je vdovou. Domek, jenž býval jejím viast-
nictvím, prodala, ale výminku nepožívá. Bydií te
u syna svého ve Ždírci a jest odkázána na něho.
Předseda: Znáte Hilsnera?
Svědkyně: Teď ano, dříve však jsem ho ne
znala.
Předseda: Jste s ním spříbuzněna?
Svědkyně: Ale kde pakl
Předseda: Já se vás musím tázati. Máte
zášť proti němu?
Svědkyně: Budu prosit, vždyť on pronásle-
doval moji holku.
Před seda: Máte-li proti němu nepřátelství,
vás tážu.
Svědkyně: Ne.
Předse da: Vypravujte, jak se věc udála. Jak
dlouho jste vdovou
Svědkyně: Anežka chodila ještě do školy
když jsem ovdověla.
Před seda: Šest nebo osm let by to tedy
bylo. Kolik máte dětí?
Svědkyně: Pět.
Předseda: Jak se jmenují?
Svědkyně: Nejstaršíbyl Jiří, pak následo
vali: Marie, Jan, Veronika a Anežka.
Předseda: Ta byla tedy nejmladší?
Svědkyně: Ano.
Předseda: Jaké byly vaše majetkové po-
měry, když vaše dcera přišla se světa ? Měla jste
tehdá polovici chalupy?
Svědkyně: Ano.
Předseda: Vypravujte nám, co je vám znám
o zavraždění vaší dcery. Kam pak chodila?
Svědkyně: Do šití k slečně Prchalové
Anežka v šití byla již vyučena, neboť šila si šatv
sama. U sl. Prchalové jen pomáhala. Občas zůstá-
vala doma a podporovala matku v domácím hospo-
dářství. V březnu, před svátkem Panny Marie, při
nesla si látku na černé šaty soukenné a šíla si je
sama. Z domova vycházela pravidelně po 7. hodině
Z Malé Věžnice jsou do Polné tři čtvrtě hodiny
cesty.
Předseda: Kdy vyšla z domova 29. března
Svědkyně: Asi ve čtvrt na osm.
Hrůzová
Hilsner
Anežka
Marie
Jan
Veronika
Prchal
Ždírec
Předs
Polná
Nejstaršíbyl Jiří
svátek pannus Marie
7
article
Předseda: Jak byla tenkráte oblečena?
Svědkyně: Měla na sobě kanafasku jednu
domácí a druhou koupenou. Život měla takový
jako já. Sama mi tenhle šila na podzim. Mimo to
měla dva šátky. Jupku si šívala u naší paní řídíe
ve škole na mašině.
K otázkám předsedovým sdéluje svědkyně, že
dcera její měla na nohou vysoké botky a vlněne
pruhované punčochy.
Předseda: A co ještě ?
Svědkyně: Na penězích měla tří krejcary
Nesla v košíku plucárek (džbáneček) na mléko.
Předseda: Měla ještě něco?
Svědkyně: Potom měla jednu buchtu, ku
chleba.
Předseda: Ještě něco ?
Svědkyně (pojednou, jakoby se rozpomněla
zvolala: Ano, ještě růženec, rukavičky a kapesn
šátek!
Předseda: Jaká je tam cesta, kudy chodila
Svědkyně: Vozovou cestou poděl Březiny
chodila tehdy proto, poněvadž je tam travnatá cesta
Předseda: Kudy chodila do Polné, kotem
kterých domůr
Svědkyně: U Žabokrtů, kolem Skalákových
pak se stočila na silnici.
Předseda: Kde bydlela slečna Prchalova?
Svědkyně: Blízko Žabokrt.
Předseda: Patrně nedaleko Výpalny, vži
dovském městě?
Svědkyně: Ano. A na Škaredou středu vyšla
z domova a víc se mi nevrátila.
Předseda: Co jste si myslela, když se ne
vracela domů?
Svědkyně: V úterý mně Anežka vypravovala
že mají mnoho příprav u pana Brabce a že mají
mnoho šití vůbec. Myslila jsem si tedy, že zůstal
tam (v Polné) do rána.
Předseda: Kdy pak obyčejně večer chodívala
domů?
Svědkyně: Ve stejnou dobu domů nepři-
cházela. Chodila domů až práci dodělala, ač jí toho
nikdo neukládal. Ona si práci uložila sama a teprv
když ji vykonala, odebrala se domů.
Předseda: Kdy se aspoň přibližně vracela?
Březina
Kuda
Skalákův
Anežka
Brabec
Polná
Prchalov
8
article
Svědkyně: V úterý chodila hodně pozdě
domů. Když se ve středu nevrátila, myslila jsem si.
že má mnoho práce a že tedy si ještě něco ušije.
Mystila jsem též, že snad možná pčjde ve čtvrtek
večer s procesím na Kalvarii. Když naše procesí
se vrátilo a Anežka nešla, myslila jsem si ještě, že
snad zůstala ve městě s děvčaty. Šla jsem tamv
pátek. Děvčata byla v kostele. Ptala jsem se p
košíku.
Předseda: Co jste s ním chtěla?
Svědkyně: Nakupovati.
Předseda: Mluvila jste se slečnou ? Co vám
říkala?
Svědkyně: Řekla mně, že Anežka šla ve
středu domů. Nechtěla jsem jí to věřit. Myslila jsem
že mne chce obelhat, anebo ze mne tropit žerty
i běžela jsem z kuchyně ke dveřím od zadního po
koje. Ale ani tam nebylo ničeho.
Předseda: Slečna vám ale řekla, že Anežku
jest od středy pryč, že nepřišla. Co vám při tom
napadlo?
Svědkyně: Co mně tak napadlo ? Že si stě
žovala na něj (na Hilsnera), že ji pronásleduje. T
mně musilo hned napadnouti.
Předseda: Netázal jsem se vás, zda vámt
musilo napadnouti, nýbrž po tom, zda-li vám to sku
tečně napadlo. Co jste pak dělalae
Svědkyně: Plakala a naříkala jsem.
Předseda: K čemu vám radili?
Svědkyně: Slečna mně říkala, abych nedě
lala po městě rámus a abych šla hledali Anežku
poručníkovi. Šla jsem tedy k Novákovům, před tín
však stavěla jsem se u obchodníka se střižným zbo
žím Krebsa, kam Anežka obyčejně chodila naku
povat
Předseda: Co vám tam řekli ?
Svědkyně: Řekli mně, že tam v úterý kupo
vala přípravy a že tam od toho dne již nebyla.Ja
tam přišla v pátek.
Předseda: Nemluvila jste též s bratrem
slečny Prehalové? Ona má bratra, není-liž pravda
Svědkyně: Má.
Předseda: Někdo prý vám poradil, byste t
udala četníkům?
Svědkyně: To mně poradil pan Krebs. Vy
vedl mne ještě ven a ukazoval mně, kde jsou
četníci.
Anežka
Hilsner
Anežka poručník
Prehal
Krebs
Kalvárie
Novákov
9
article
Předseda: Šla jste k četníkům?
Svědky neě: Šla.
Předseda: Co vám řekli?
Svědkyně: Piali se, se kterou holkou Anežk
nejvíce kamarádila. Šla jsem tedy k Bernardiovým
s jejichž dcerou byla Anežka nejlepší kamarádkou
ta však nebyla doma, jen její matka. Tázala jsen
se jí, byla-li tam Anežka, ona mi však odpověděla
že ne.
Předseda: Když jste se dověděla, že Anežk
u Krebsů nebyla a u Bernardiových také ne, šl
jste k četníkům?
Svědkyně: Šla jsem potom hledat ji v ko-
stele. Když ani tam jsem jí nenalezla, běžím k po
ručníku Novákovi. Pověděla jsem mu, že Anežku
nemohu najíti a plakala jsem.
Předseda: Dala jste také ještě jinde pátrati
po své dceři?.
Svědkyně: Četníci mně dali poučení, bych
se podívala po přibuzných. Já se na to již nepa
matuji, kde jsme se všude plali.
Předseda: Dověděla jste se, než Anežku
našli, že ji někdo viděl?
Svědkyně: To ne. Bylo mně jenom řečeno
bych se poplala po Anežce u Horáčkových. Tém pr
neujde nikdo, leda by pták proletěl, každého prí
z okna vidí.
Předseda: Když jste se domluvila s Horáčkem
co jste dělala?
Svědkyně: Šla jsem ještě nazpět a pak dome
Předseda: Co jste zvěděla, když jste přišl
do Malé Věžničky?
Svědkyně: Ničeho jsem se nedověděla, le
toho, že Anežka doma nebyla.
Předseda: Tam se vypravovalo, že Anežka s
vrátila, zatím co jste byla v Polné.
Svědkyně: Ano, jedna holka to říkala, aleta
se mýlila se mnou samotnou.
Předseda: Co bylo vlastně s tou holkou ?
Svědkyně: Slaln se to asi takto: Měla jsen
na ten velký svátek černou aukní. Hclka ta viděla
mne asi, když jsem zavírala síň a pletla si mne, po
něvadž mně neviděla do očí, a Anežkou, která právo
jako já nosila černé sukně. Skrze plot mne ale po
znati nemohla.
Předseda: Kdy pak Anežku našli?
Svědkyně: Na Bílou sobotu.
Předseda: Kdo pak vám to oznámil?
Piat
Bernardiová
Anežka dobrý
Anežka
Anežk
Krebs
Novák
Horáčkův
Horáček
Malá Věžnička
Polná
10
article
Stařičká a sešlá Hrůzová pojednou počíná vstá-
vati a na otázky předsedovy nedává odpovědi. Stě-
žuje si na záchvat mdloby, který dostavil se pa
trně následkem únavy po nezvyklé cestě drahou
těsný vrchní šat. President pan Winter vlídně kyne
stařence, by se nenamáhala a sobě odpočala a k žá
dosti jeho přítomný městský lékař p. dr. Malkovsky
ochotně spěje k nebohé matce Anežčině a poskytuj
jí ihned zotavujícího léku. Babičce uleveno též oe
tísnivé jupky. Po delší chvíli teprve zotavila se sta
řenka do té míry, že odhodlává se opětně odpovídat
na další otázky předsedovy. Hlas její však i polom
stále se chvěje a ochabuje, ba stává se při někte
rých výpovědech neslyšitelným téměř vůbec. Výjeu
tento — ač delšího trvání neměl — působil na po
sluchačstvo dojmem velice tklivým a se zaroseným
okem sledovaly zejmena přítomné dámy strázeň po
litováníhodné stařeny.
Ve výslechu po tomto intermezzu pokračováno
Předseda: Na bílou sobotu tedy našli vaš
dceru a zavolali vás na místo. Poznala jste ji?
Svědkyně nsedavě vzlyká.
Předseda: Nebudu vás tedy rozčilovat dalším
vypláváním. Dovlm se toho z jiných povolaných
míst. Otážu se vás teď na věci zcela jiné, Měla vaš
dcera s někým známost
Svědkyně: Neměla.
Předseda: Neměla s nikým nepřátelství?
Svědkyně: Toho laké ne.
Předseda: Znala vaše nebožka dcera Hils
nera
Svědkyně: Ano, znala.
Předseda: Z čeho tak soudite ? Já to sice z
spisů vím, ale pánům porotcům to známo není.
Svědkyně: Anežka byla ve Zhoři na pout
a viděla tam Hilsnera, jak cosi kupoval. Sla domu
a v hospodě žádné nebyla.
Předseda: Vypravovala vám něco o té
Zhoři? Jmenovala vám jmeno Hilsnerovo
Svědkyně: Jmenovala ho, ale ja si nepama-
tovala, jak se jmeneval.
Předseda: Ale to jste dosud neuvedla.
Svědkyně: Měl to jiný pan soudce a ten
se mne na to nelázal.
Hrůzová
Winter
Malkovsky
Anežčin
Anežka
Hilsner
Hilsnerův
Zhoř
11
article
Předseda: Tážu se vás ještě jednou. Pově
děla jeho jmeno či naznačila toho človéka jiným
způsobem
Svědkyně: »Polda«.
Předseda: Jmenovala to jmeno
Svědkyné: Ano.
Předseda: Tažu se vás po tom proto, že
když jate vypovidala o tom, že se měl Hiisnero
vaši dceru jaksi ucházet, krátce před zavražděním
jejím, nemohla jste si na jeho jmeno tenkrát vzpo-
menout.
Svědkyně: Nemohla jsem si vzpomenouti
Jen to jsem si vzpomenula, že mi Anežka říkala, že
on (Hitsner) je ševcem. Je li vyučeným nebo ne, ja
nevim.
Předseda: Co vypravovala před svým za-
vražděním o tom, jak ho potkala naposled
Svědkyně! Že s ním tenkrát stáli asi dva
lidé jiní, jeden z nich byl kojnář a že se nan
smáli a pokřikovali. Ona se po nich ohlédla, vzalu
sukně do ruky a protřepávala je, jako by na nieh
byla měla hefiy.
Předseda: Kdo je to ten kojnář?
Svědkyně: Kojnář je ten, co šikuje kojné.
Anežka
Kojnář
Hitsner
12
article
Předseda: Nemluvila jste také o té věci
s poručníkem Novákem? Co pak jste mu vypravo-
vala?
Svědkyně: Tázala jsem se ho, co je to z
chlapa, který ji pronásteduje-
Předseda? Jaký byl poměr Anežčin k jejímu
bratru Janovi?
Svědkyně: Velmi dobrý. Z fisíci jeden bratn
a jedna sestra neměli se tak rádi jako oni.
K dotazu předsedovu sděluje, že její syn Jan
živí se prací zednickou.
Předseda: Vaše dcera byla prý před 3 nebo
4 roky nemocná.
Svědkyně: Ano, měla nějaké velké vředy v
střevech.
Předseda: Jak dlouho ležela?
Svědkyně: O ano, přes 2 měsíce.
Předseda: Bylo to dlouho před jej
smrti?
Svědkyně? To bylo by asi 4 nebo 5 roků
s těma dvěma lety, co byla zavražděna.
Předseda: Tedy 3 roky dřive než byla za-
vražděna ? Uzdravila se
Svědkyně: Ano, pak byla zcela zdráva
Jsem velice nešťastna. Nemolila jsem ji míti a ku
podpoře své ve stáří ji dochovati
Předseda: Ale vypravovalo se o vašem sy
novi, že prý byl ve svojení se zavražděním va
dcerv.
Novák
Anežčin
Jan
13
article
Svědkyně (živě): Ani pomyšlení. To je je
Svědkyně (živě): Ani pomyšlení. To je je
takově židovské novinářství. Měli se tak rádi
Předseda: Víte nějaké bližší okolnosti, ze
kterých se dá souditi, že se měli rádi skutečně
a že by byl on tuto lásku svou k sestř
osvěděil.
14
article
Svědkyně: Nemohu se určitě pam
Svědkyně: Nemohu se určitě pam
tovati?
Předseda: Jak to bylo na příklad při ne
moci ? Domlouval vům, abyste ji přilepšovala? Ne
dával vám na to peníze
Svědkyně: Ale bože, proč by mě nedáva
peníze. Také léky kupoval. Jeho peníze mu zůstaly
z hospodářství.
Předseda: Dal prý vám také nějaké peníz
pro ni. Kolik to bylo
Svědkyně: Asi 90 zl.
Předseda! Kdy to nsi bylo? Jak je tomu
dlouho?
Svědkyně: Není tomu děle než rok.
Předseda: Co jste s těmi 90 zl. dělala?
Svědkyně: Dala jsem peníze poručníkovi
aby je půjčil mezi lidi.
Předseda: Jaká pak byla vaše dcera?
Svědkyně: Silná a velká. (Rozhorleně:) Kdy
by byl (Hiisner) sám, nalloukla by mu hřbet a ne
byla by se hp bála. Ta byla dost silná, ta byla by
li (svědkyně míní vraha dceřina, nadrbala. Dolt
s břehu by tě byla shodila!
Předseda: Jakou škodu máte?
Svědkyně: Ach, co mě stála, co jsem na
vynaložila a platila. Teď když umřela, nemám nie.
Předseda: Žádáte nějakou náhradu?
Svědkyně: Ano.
15
article
Předseda: V jaké výši? Chcete ji udati, nebo
ponecháváte to panu zástupci
Svědkyně: Ponechavám to panu zástupci.
Předseda: Více se již nemohu tázati, an
dověděti. Má snad někdo z pánů nějakou otázku?
Votant rada Danzer: Jak dlouho chodila vaše
dcera do Polne
Svědkyně: Asi tři roky.
Votant rada Danzer: Jak dlouho to bylo, c
tam byla nepřetržitě? Bylo to 14 dní, 3 neděle
týden?
Svědkyně: V měsíci musila zůstali tak
doma.
Votant rada Danzer: Jak dlouho to bylo asi
nejvíce. Bylo to týden nebo 14 dní?
Svědkyně: To by mohlo být
Votant rada Danzer? Učila se šíti v Polné
Jak dlouho se věila
Svědkyně: Já raději udám více než méně
bylo to asi 5 měsíců.
Vot. rada Danzer: Byla v té čtvrti, co Hřilsne
bydlel?
Svědkyně: Ano.
Votant rada Danzer: Pravila jste teď, že s
Anežkagstěžovala na to, že ji pronásledoval on, Polda
Kdy pak si to stěžovala? Před tím, než zmizela ?
Svědkyně: To nemohu pověděti.
Vot. rada Danzer: Byl to týž muž, na kte
rěho si stéžovala? Víte to jistě?
Svědkyně: Ano.
Danzer
Hřilsne
Polne
Polná
16
article
Vol. vada Dlanzer: Kolikráte si vám stěžovala
Vol. vada Dlanzer: Kolikráte si vám stěžovala
Svědkyně: Asi dvakráte.
Vot. rada Danzer: Bylo to naposled, jaks
stěžovala, že ti dva, co stáli, se jí smáli? Jak dlouho
to bylo, než se ztratila
Svědkyně: To nemohu vyložiti, jak to bylo
Vot. rada Danzer: Jak vám to řekla, šla jst
k poručníkoví?
Svěidkynlěl: Ano, hned.
Vot. rada Danzer: Bylo vám to divně?
Svědkyně: Bylo m divné, co jí chtěl.
Vot. rada Danzer: Chtěla jsle to zamezili?
Svědkyně: Ano.
Votant rada Danzer; A co dělal poručník ?
Svědkyně: Řekl, že ho nezná.
Vot. rada Danzer: Neřekla jste mu: »Ty je
musiš přece znát?
Svědkyně: Ano. Ale on řekl, že každěho ne
může znát.
Vot. rada Danzer: Můžete říci, že šatstvo na
lezené na bílou sobotu pochází od Hrůzovy ? Můžete
to odpřísábnouti?
Předseda: Co schází z jejích věcí?
Svědkyně: Růženec, černé rukavičky a ka
pesní šátek.
Votant radní sekr. Šonka: Kdy se vám zml
nila dcera o tom, že ji Hilsner dvakrát našel n
pastvišti
Svědkyně Hrůz ová: V poslední době pře
těmi Velikonocemi.
Danzer
Hrůzův
Šonka
Hilsner
17
article
Obhájce dr. Auředníček: Jak dlouho chodil
Vaše dcera k slečně Prchalové do šití?
Svědkyně Hrůzová: To já nepamatuji. Ně
kolik dnů z března již minulo.
Předseda: Nevite snad, ve ktorý den
v týdnu?
Svědkyně Hrůz ovás To nevím.
Dr. Auředníček: Vy jste pravila, že se pě
měsíců učila v Polné u Prchalové.
Svědkyně Hrůzová: Snad.
Dr. Auředníček. V témže roce
Svědkyně Hrůzovás Před třemi roky
Dr. Auředníček: Když ale nechodila vaš
dcera k Prchalové, kam chodila do Polné?
Svědkyně Hrů zová: Do kostela.
Dr. Auředníček: Kdy?
Svědkyně Hrůzová: V neděli.
Dr. Auředníček: Který den přinesla vaše
dcera ty hnědé šaty domů?
Svédkyně Hrůzová: Před Panenkou Marií.
Dr. Auředníček: Vy jste řekla, že vaš
dcera viděla o peuti ve Zhoři Hilsnera.
Svědkyně Hrůzová: Ano, řekla to, že Hlilsne
tam koupil Klímové pouti.
Dr. Auředníčeke Kdy to bylo?
Svědkyně Hrůzová: Na sv. Markytu.
Dr. Auředníček: S kým tam byla?
Svědkyně Hrůzová: Sama.
doktor
Auředníček
Prchal
Hrůzová
Hilsner
Hlilsne
Klím
Auředníčeke
Sam
Polná
Hr
Zhoř
před Panenka Marie
Na svatý . Markyta
18
article
Dr. Auředníček: Kdy se asi vrátila ?
Dr. Auředníček: Kdy se asi vrátila ?
Svědkyně Hrůzová: To se nepamatuji.
Dr. Auředníček: Vy jste řekla, že se vás
na to jeden z vyšetřujících pánů soudců tázal, ž
jste ale byla tak rozechvěna, že jste mu to neřekla.
Bylo to v Polné nebo ve Zhoři?
Svědkyně Hrůzová: V Polné
Dr. Anředmní ček: Byl to tamější pan rada
Svědkyně Hirůzová: Ne, jiný pán.
Dr. Auředníček: Ten co vás vyslýchal
že ano ?
Svědk. Hrůzová: To já nevím.
Předseda: Poprvé vás vyslýchal v Poln
pan ruda Reichenbach, a pak jste byla ještě jedno
vyslýchána v Polné a sice od pana adjankla Bau-
dyše, od toho pána, co šel na komisi z Kutno
Hory.
Votant rada Danzer: Kdy jste se dověděla
vraždě Klímovy? Bylo to již po zavraždění Anežky
Srědk. Hrůzová: To se již povidalo, že byl
nalezena mrtvola.
Volant rada Danzer: Kde jste to tomu pá
novi řekla, bylo to u soudu nebo doma?
Svědk. Hrůzová: Nevím.
Dr. Auředníček: Když jste byla poprvé
výslechu, udala jste, že vaše dcera povídala, že jede
žid divně se na ni konká, ale že Hilsnera, meřekla
ačkoliv ho znala.
Zástupce soukr. účastnice dr. Pevný: Byl
Klímova s Anežkou spřátciena?
Svědkyně: Ne, ony se ani neznaly.
Předseda: Jmenovala vaše dcera vůbec ten
kráte Klimovu?
Svědkyně: Ne, řekla jen, že byla to nějaká
holka.
Obhájce dr. Vodička: Anežka se vám ztra
tila ve středu a když jste se po ní poptávala, tázal
jste se Krebsové, zda si tam koupila Anežka pří
pravy na šaty. Na které šaty to bylo?
Švědkyně: Na ty hnědé.
Dr. Vodička: Měla také ještě modré šaty?
Svědkyně: Na ty má ještě doma a vůbec
je ani neušila.
Dr. Vodička: Když byla vaše dcera ještě ne
mocná, kterého pak měla doktora ?
Svědkyně: Pana dra. Michálka.
Dr. Vodička: Tak se nám bude moci to v
světliti. Ve kterém místě hledali lidé vaší dceru.
Svědkyně: Směrem k rybníku.
Dr. Vodička: Vaše dcera měla také nějako
knížku ?
doktor
Auředníček
Hrůzová
Anředmní
Hirůzová
Klímův
Srědk
Hilsner
Pevná
spřátcien
Vodička
Anežka
Krebs
Michálek
Polná
Zhoř
Reichenbach
Bao
Danzer
19
article
Svědkyně: Ano, služební knížku.
Svědkyně: Ano, služební knížku.
Dr. Vodička: Hledati ji také u vásr
Svědkyně: Četníci prohledali u nás celý
dům a hledali také na půdě v seně
Dr. Vodička: Nosila Anežka také šně
rovačku?
Svědkyně: Nenosila.
Dr. Vodička: Co když si zkoušela šaty
S veědky ně: To si oblekla šněrovačku, ale ta
kovou starou.
Dr. Vodička: Kde pak ji měla Hrůzová.
Svědkyně: Ta leží ve Žlirci nahoře
Dr. Vodička: Ale Anna si šila šaty u Prcha-
lové a tam je snad také zkoušela. Jak nosila vaše
dcera vlasyr
Svědkyně: Měla je spleteny v copy at
měla otočeny kolem hlavy a pak je měla spjat
vlasničkami.
Dr. Vodička: Kam žel váš syn Jan na ze
lený čtvrtek?
doktor
Vodička
Anežka
Hrůzová
Anna
Jan
20
article
Svědkyně: Ke sv. zpovědi ue eš
Svědkyně: Ke sv. zpovědi ue eš
Dr. Vodička: Jak daleko máte do Ždírce ?
Svědkyně: Asi čtvrt hodiny.
Dr. Vodička: U kterého kněze se zpovídal
Svědkyně To nevím.
Dr. Vodička: Jestli pak někdy vaše Anežk
za tu dobu, co šila u Prchalů, nepřišla domů?
Svědkyně: Přišla vždycky domů.
Votant rada Danzer: Když šla tenkráte pryč
dala jste jí sebou sádlo v paplře?
Švědkyně: Ne.
Předseda: Hilsnere, co máte k výpovědi tétc
svědkyně namítati?
Hilsner: Když byla vyslechnuta u prvního
přelícení, nemluvila nikdy o takových věcech, jak
dnes
Předseda: Jiného nemáte nic k namitání?
Hilsner: Ne.
Dalším svědkem je Josef Novák, pornění
Anežky Hrůzovy.
Přes seda: Mluvilo se o tom, že svěřenk
vaše měla Hilsnera znát?
Svědek: Znala ho dobře
Předseda: Z jakých okolností tak soudite
Svědek: Asi 14 dní před vraždou si mně stě
žovala, že jde za ní ten lump Hlilsnerů, ten ošklivý
židák a že se ho bojí. On prý na ni stále pohlíž
a působí jí tím strach. Tázal jsem se, co je to z
žida a co s ním má a ona řekla, že nic.
Předseda: Stěžovala si ještě jednou na po
dobnou věc?
Svědek: Mně ne, ale matce, a ta se mne
ptala, co je to za žida, ten Hilsaer, že pořád na tu
holku dak pohlíží. Já jsem řekl: Což mám každého
žída znát? Já mám jiné starosti
Předseda: Znal jste poměry v rodině Hru
zově
doktor
Vodička
Prchal
Danzer
Hilsner
Novák
Hrůzův
Ždírec
21
article
Svědek:: Ano.
Předseda: Znal jste bratra Anežky?
Svědek: Ano.
Přadseda: Mluvilo se také něco o jejím
bratrovi po té vraždě.
Svědek: To není pravda. Jak pak by moh
její bratr něco takového udělat, když holka mu po
mahala v polní práci, pásla mu krávy a on mohl
chodit mezi lidi vydělávat. Proč by byl takovou
holku zavraždil? Jmění zde přece nebylo. Ale
kdyby to udělal, on by tu holku nesvlekl, nestrha
by z ní košili, ji nerozřízl a pak ten pěkný řez od
ucha k uchu ! To by nedokázal ! Tomu nevěřím
Předseda: Že prý si koupila Anežka nějaké
šaty naposledy
Svedek: Ty jí koupila moje žena s matkou
Koupila jí je na svátky a Anežka si je ušila sama
n sl. Prchalovy.
Anežka
Prchalův
22
article
Předseda: Jak jste se dověděl, co se, stal
s Anežkou Hrůzovou?
Svědek: Přišla ke mně matka v pátek řáno
já jsem se ohlékal, chtěje jíti s manželkou dlo ko
stela. Tázala se mne, není-li u mne Anežka, že není
doma od středy. Bude prý asi zabita. Řekl jsem ji
na to, aby nedělala zbytečný rámus, že holka někam
šla. Pak jsem zaslechl hned hluk, že se ztratila ně-
jaká holka. Šel jsem pak k panu závodčímu. Když
se četník vrátil, řekl, že jest holka doma. Já jsem se
pak sebral, abych ji »vypucoval“, že dělá zbytečný
rámus. Potkal jsem však její matku a ta mně teprve
řekla, že Anéžka doma není. Pak jame se odebrali
k panu závodcímu Klenovcoví, který vzal ještě jed-
noho kollegu a šli jsme hledati. Prvního dne jame
nic nenašli, až teprve druhěho dne jsme našli helku
v lese.
Předseda: Byl jste při tom ? ne l ei
Svědek : By
Předseda: Tak jste víděl, jak ležela?
Svědek: Ano.
Předseda: Jak daleko bylo to od pěšiny, e
jste ji viděl
need-
Svědek: Asi krok, nic více.
Předseda: Kdo zůstal na místě ? o
zt
Svědek: Tři četníci a já-
Předseda: Měla vaše svěřenka známost?
Svlědek: Neměla.
Předseda: Čím se zabývala nejvíce?
Svědek: Učila se šíti šaty a pomáhala pi
hospodářství.
Přesdseda: VIte se pamatovati, že Anežki
Hrůzova byla jednou nemocna?
elj
Svědek: Byla.
Předaeda: Jak jest tomu dlouho?
Svědek: Mohlo jí tonkráte býti ke 14 rokům
Předsle das Uzdravila se?
Sviědek: Ano, byla velice silná. Před rokem
jsem ji vážil, bylo to na podzim. Měla 68 kg.
Předseda: To jste nepovidale jestě ot
váze
Svědek: Nikdo se mě na to neptal.
Předseda: Byl někdo při tom, když jste
vážil?
Svědek: Ne, já sám.
Předseda: Kde to bylo ? s oo
Svědek: Na mlatě.
Předseda: Co pak máte váhur
Svědek: Ano, decimálku.
Hrůzův
Anežka
Anéžek
Anežki Hrůzův
kg
23
article
Předseda: Jest to nápadné, že s tím přichá
zíte teprve dnes.
Svěddek: Pozapomněl jsem na to.
Votant sekretář Šonka: Když jse ji našel, ne
měla šatů na sobě?
Svědek: Neměla.
Vot. sekvetář Sonka: Ty jste našel dále
Svědek: Ano, ty byly vzdáleny.
Vdt. sekretář Šonka: V jakém stavu byly t
šaty?
Svědek: Byly čisty úplně.
Vot. sekretář Sonka: Byly strhány
Svědek: Ne, sukně byly čisty, jen háčky byly
strhány.
Votant sekretář Šonka: Košile byla celár
Svědlek: Ne, byla částečně rozřezánu nožem
a částečně roztrhána.
Vot. sekr. Šonka: Vy jste řekl, že byla Anežka
silné děvče. Mohla by někoho zdolat
Svědek: Myslím, že musilo býti více pacha-
chatelů při tom. Jednomu by to moc dlouho trvalo
Obhájce Hilsnerův dr. Auředníček: Chodil
Anežka Hrůzova, když nešla do šití, do Polné ?
Svědek: Také chodila.
Dr. Auřediníček: Bylo to často?
Svědek: Někdy to bylo třeba dvakrát denně
Dr. Auředníček: Proč tam chodilae
Svědek: Chodila nakupovat. Pro potřeby.
Dr. Auředníček: Jen v neděli ?
Svědek: Také ve všední den.
Druhý obhájce Hilsnevův dr. Vodička žádá
by byla ještě jednou předvodena do sálu svědkyuě
pí. Hrůzová a táže se jí pak, kam přislo těch 90 zl
Svědkymě: Dala jsem je panu Novákov
uschovat.
Obhájce dr. Vodička: Proč jste začala vypo-
vídat hned dnes o těch šatech
Svědkyně Hrů z o vá: Vždyť jsem byla po ton
tázána.
Dr. Vodička: To je divné. Zrovna tak, jako
že si poručník vzpomíná po roce, že Anežku HIrů
zovu vážil.
Svůdek Novák: Já bych to jinak neřekl.
Dr. Vodička (k Hrůzové): Vy jste řekla, ž
když nechodila Anežka k slečně Prchalové do šití
že chodila do Polné v neděli a poručník tvrdí, že
chodila tam také ve všední dny.
Svědek Novák: Chodila do Polné takév
všední dny.
Dr. V odička: Ale paní Hrůzová řekla, že jen
v neděli.
Šonka
Sonek
Anežka
Hilsnerův
doktor
Auředníček
Hrůzův
Auřediníček
Hilsnevův
Vodička
Hrůzová
Novákov
Hr
HIr
Svůdek Novák
Hrůza
Prchal
Novák
Polná
24
article
Svědek: Vždyt je celá pilomá. Já jsem ne
Svědek: Vždyt je celá pilomá. Já jsem ne
věděl celou cestu, co s ní dělat.
Dr. Vodička: Já myslím, že odpovidá dorel
rozumně.
Svědek: Ona má prašpatnou pamět.
Dr. Vodička: Tak budou ale také podle toho
posuzovány její výpovědi
Žást. soukromé účastnice dr. Baza: To by se
dalo ale docela lehce vysvětiit otázkou, zda li po-
silala Anežku do Polné pro cukr, kávu a pro po-
dobné potřeby.
Hrůzová: Posílala.
Dr. Vodička: Proč pak ale jste posílala
zrovna Anežku, když bylo doma více dětí?
Svědek Novák: To byste zase, pane doktore,
lhal, Anežka byla sama dorha.
Předseda napomíná svědka, uby takových slov
neužíval a žádá obecenstvo, aby se zdrželo všech
projevů.
Předstupuje sl. Blandina Prchalová, šička
z Polně. Anežka Hrůzová vstoupila k ní do šití po-
sledně 9. března.
Dne 29. března přišla do šití ráno k 7. hodině
a zůstala tam asi do 1/46. hod. večer
Předseda: Kudy chodívala obyčejně A nežka
Hrůzova?
Svědkyně: Přes Žakokrty
Předseda:
Jaké bylo její chování?
Svědkyně
Velice mravná.
Předseda
Přišla drubého dne zase do šitír
Svědkyně
Nepřišla.
Předsed a
Nebylo vám to divno?
Svědky ně
Zlobila jsem se, protože jsem
měla velice pilno.
Předsedat
Přišel pro ni někdo?
Svědkyně
Teprve až na Velký pátek
matka.
Jak přišla
Předseda:
Svědky ně
Přišla si pro knížku.
doktor
Vodička
Baza
Anežka
Hrůzová
Novák
Prchalová
Hrůzův
Polná
25
article
Předseda
Na Anežku se neptalar
Ano. Myslila, když jsme l
Svědkyně
řekli, že u nás Anežka není, že žertujeme, a když
jsme jí o tom ujistili, pak počala našíkat a s velkým
rámusem a křikem odešla od nás ven.
Předseda: Dověděla jste se o věci něco
bližšího
Svědkyně: Až v sobotu matka přiběhta cel
udýchána a zoufalá a řekla, že nalezla Anežku za-
bitou v Březině.
Předseda: Jak byla oblečenar
Svědkyně: Měla tmavou kanafasku a naboře
tmavý život
Předseda: Co měla pod ním?
Svědkyně: Kostičkovaný život.
Předseda: Jaký měla Anežka účes vlasů?
Svědkyně: Ona nosila šálek; tak jsem účes
neviděla.
Předsedas Co pak v ten den Anežka jedlar
Svědkyně: Uvařila si z mléka a krupice kaši
a odpoledne jedla mléko a černý chléb.
Saty nalezené u Anežky Hrůzové svědkyně po-
znává jako ty, které měla Hrůzová na sobě dne
29. března
Předseda: Víte něco o černých rukavičkách
Svědkyně: Takové mívala, ale jest-li je měla
pv
toho dne, nevím.
Předseda: Zdržela se u vás někdy pře
noc.?.
Svědkyně: To ne.
Předseda: Záržela se někdy déle ?
Svědkyně: Někdy až do 7. hodiny večernl.
Z ostatních svědků nezajímavěji vypovídá Kate-
řina Dvořáková, 51letá manželka obuvníka, která
určitě do oči tvrdí Hilsnerovi, že jej dne 29. hřezna
viděla jíti kolem v zeleném šatě.
Hilsner odpovídá rozhorleně, že měl modrý
oblek.
Svědk yn A! mi tedy uříznou hrtan, není-i
to pravda ! (Vzrušení.)
K závěrku čteny protokoly,
O šesté hodině odročeno přelíčení na zejtřek
v 9 hod. dopoledne.
Porotce pan Havránek jest sládkem ve Stra-
konicích a nikoliv rolnikem, jak omylem vylisteno.
Anežka
Hrůza
Hrůzová
Kate
Dvořáková
Hilsner
Havránek
Březina
Svědk ynamo A
26
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Spolek absolventů Českoslovanská
akademie obchodní v Praze hodlá v naslávají-
cím zimním období uspořádati pokračovací kurs ja-
zyka francouzského, anghckého a německého a kurs
stenografický a vyzývá všechny pp. absolventy vůhec,
aby jej hojnými přihláškami umožnili. Přihlášky
buďlež učiněny nejdéle do 5. listopadu t. r. buď pl-
semně na adresu spolku v Praze, ve Školské ulici
č. 26, aneb osobně u tajemníka v místnosti spolkové
v hodinách úřadních od 6. hod. večer v kterýkoli
všední den. Spolek upozorňuje členy na nynější
útulně své místnosti, bohatou knihovnu a velký počet
časopisů. — Příští členská schůze konati se bude
v úterý dne 30. října o 1/28. hod. večer. Na pořadu
jest vedle záležitostí spolkových přednáška p. Z-
mana »O účtování podniků, podléhajících zákonným
předpisům veřejného účtování«. K přednášce jsou
hosté vítání.
Praha
školský ulice
spolek v Praga
27
article
* Poučná vycházka pro učně. Odbor učed-
nický při Remeslnicko-živnostenské besedě v Praze
uspořádá pro učně v neděli dne 28. t. m. o 3. hod.
odpol. poučnou vycházku ku prohlédnutí sbírek Ná-
prstkova českého průmyslového musea, kdež odborný
výklad obstará p. J. L. Kotlner, kustos musea. P'áni
mistři se žádaji, aby učňům svým návštěvu tuto
umožnili. Schůzka o 1/23. hod. odpol. před muscem
na Betlemském náměstí. Návštěva jest bezplatná.
* Reforma společenstevních pokladen
nemocenských. Včera o 8. hod. večerní konala se
v Remeslnickoživnostenské besedě schůze zástupců
společenstevních pokladen nemocenských za účelem
úrady stran reformy společenstevního nemocenského
pojišfování. Zastoupeno bylo celkem 28 nemocen-
ských pokladen. Schůzi zahájil p. Riedl, zminiv se
o potici, již nutno bude podat ministerstvu, aby
upraven byl zákon nemocenský. Reforma tohoto zá-
konu ukázala se býti velmi nutnou, poněvadž, tak
jak duos se praktikuje, nedostačuje naprosto. Pan
Ctibor vysvětloval nedostatky společenstevních
pokladen nemocenských a přečetl návrh petice, v nlž
žádá se, aby vlada učinila opatření, aby nadále bylo
nemožným zadržování nemocenských statutúrních
příspěvků, jakož i aby uzákoněn byl návrh vládní
ze dne 19. prosince 1895, pokud tento týče se spo-
lečenstevních pokladen nemocenských. V petici žádá
se také, aby společenstevní pokladny nemocenské
postaveny byly na roveň okresním pokladnám nemo-
cenským. Po přečtení petice rozpředla se velmi živá
debsta o jednotlivých bodech a zúčastnili se jí pp.
Kotlner
Riedl
Ctibor
Ná
Betlemský náměstí
Remeslnickoživnostenský beseda v Praga
28
article
Karbus, Novák, Beck, Johanis, Riedla
Ctibor. Návrh petice byl schválen jednoblasněa
usneseno, by při sestoupení se říšské rady dána byla
všem poslaneckým klubům a lyto za podporu po-
žádány. Na to jednáno o brožuře, kterou společen-
stevní pokladny vydati hodají. Vydání brožury jest
nutné a má za účel poučiti členstvo puklatlen o n-
mocenském pojišťování a veřejnost o jednání s po
kladnami. O obsahu brožury rozpředla se čilá dle-
hata. Usneseno jednohlasně vydání její ve velkém
nákladu na útraty všech společenstevních pokladen.
Brožura rozdána bude všemu členstvu zdarma.
* Veřejná schůze všech dělnic krejčov-
ských konati se bude v neděli ve 3 hod. odpoledne
v malém sále »Typografické besedy« ve Smečkách,
Praha—II. Program: »Postavení ženy ve společnosti
lidské — krejčovské dělnice zvláště.« Ruferentka obč.
Karla Machová. Dělníci do této schůze — mnno prů-
vedu své manželky — přístupu nemají. Ženám vstap
úplně volný.
* Odborná živnostenská čítárna v Brně
otevřena bude opět v neděli dne 4. listopadu v hedm
hodin večer v místnostech Ústředního spolku živnost-
níků moravských. Přístupnou bude každému iniervs-
sentu po celý den od 5. listopadu t. r. od 8.—12.
hod. dopol. a od 2—6 hod. odpol.
Zemská jednota živnostenských spole-
čenstev na Moravě v Brně vydala svým ná-
kladem brožuru »O společenukém poslání, přičinách
úpadku a povznesení jemesel«, kterou lze dostati ve
všech knihkupectvích, zejmena v zemské jednotě
živnostenských společenslev na Moravě v Brně za
poplatek 13 hal. poštou. Ve příštích dnech vyjde ná-
kladem téže jednoty »Úvaha a dobrozdání o úvětu
maloživnostenskéme.
Karbus
Novák
Beck
Johanis
Riedl
Ctibor
občanský
Karel Machová
Praha
Brno
Morava