2
masthead
V Praze, v sobotu dne 27. října 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisu
přudplácí se-
v Praze v sdmisistrse
. . . . SK —
s dvojí donášken
a nř
na vrt eta. 7k
ve slslzách, 2 K 30
na měšíe .
Poštout
a něste
ke
Ba měsíe
ss čtvrt leka . . . . Hi k es
Praha
SK
5
article
Dnešní čislo pro Prahu 18 o 10 stranách.
Dnešní čislo pro Prahu 18 o 10 stranách.
Pešť a Budín pro celní rozluku
Městská rada pešť-budínská ve své stře
dové schůzi učinila mohutnou demonstrae
proti obnově celní jednoty Uher s Cislaj
tanií. Dotýčny návrh byl dle souhlasných
zpráv přijat za bouřlivého nadšen
jednomyslně; přítomní živě tleskali ru
kama a síní zasedací rozléhalo se neutucha
jící »Eljen!«, takže předseda přerušil na
chvíli schůzi, než se rozjaření uklidnilo. —
Co se to šustlo? Jak se octla otázk
tato na denním pořádku?
Počneme s odpovědí na otázku druhou
Asi před týdnem uveřejnili jsme v hospo-
dářské rubrice zprávu, že uherský spolek
průmyslníků podal žádost zastupitelstvu pešt-
budínskému za podporování domác
výroby a uvedl zároveň prostředky,
jimiž ohec může v tomto smyslu působiti.
Toto podání spolku průmyslníků prošlo
zatím přípravné stadium v živnosten-
ském výboru hlavního města uherského,
a odtud oetlo se s jinými záležitostmi na
denním pořádku městské rady. Dotýčný
výbor ve zprávě předneseně drem. Zoltanem
Seregem prohlašuje, že jest žádoucno, aby
»nejúčinnější ochrana domácího
průmyslu, totiž samostatné celní
území bylo co nejdříve zavedeno,
aby Uhry se mohly emancipovati od Ra-
kouska, jehož výrobky zemi zaplavují. —
Uher
Zoltan Sereg
Praha
Pešť
Budín
Eljen
Ra
městský rada pešť
6
article
Rozvinula se o tom zajímavá rozprava,
z níž hlavní momenty sem klademe. První
řečník Gelleri dovozoval, že obyvatelstvo
uherské jest stůj co stůj povinno podporo-
vati domácí výrobu, tím spíše pak represen-
tace hlavního města. Za ministra Barosze
byl zřízen živnostenský výbor, by pečoval
o to, aby dopravní podniky hradily své po-
třeby doma. V r. 1892 koupily státní dráhy
uherské v cizině potřeb za 25 mill. K,
r. 1898 již jen za 8 mill. K. Uhry se musí
zbavit cizí soutěže. Uherská žurnalistika pod-
poruje sice domácí výrobu, ale přál by si,
aby veřejnost jevila na domácím
průmyslu aspoň týž zájem, ja ky
má na sportu. Další řečník dr. Eulen-
berg žádá, aby v nejbližší valné schůzi za-
stupitelstva přijata byla adresa ke sborům
zákonodárným za zřízení samostatného cel-
ního území, totéž žádá Thěk a Kassits, uvá-
děje, že zvláště z veřejných dodávek má se
cizina vyloučiti, jako ve veškerých ostatních
státech se děje. Na to přijaty oba návrhy,
za výše vzpomenutého, bouřlivého jasotu.
Toto usnesení městské rady uherského
hlavního města jest z různých příčin zjevem
překvapujícím. Většina zástupců náleží totiž
k liberální vládní straně, a jak z nedávných
řečí Kalmána Tiszy i hraběte Apponye bylo
patrno, obě hlavní skupiny vládní strany,
totiž liberální i tak zvaná národní, trvaly
ústy svých vůdců na pospolitosti celního
území; ba někdejší mnohaletý předseda mi-
nisterstva Tisza dokonce prohlásil, že by
v případě změn ústavních v Cislajtanii mu-
sili v Uhrách uvažováti, zda zájmy hospo-
dářské nevyžadují toho, aby se zachovala
jednota celního území.
Eulen
Tisza
Appony
Uhry
Gelleri
7
article
Zajisté týkají se slova včerejší odpověai
předsedy ministerstva Szella, jimiž prováze
protidualistické projevy členů strany neodvi
slosti: aby vážné problémy a tak vážné
otázky (jako jest česká otázka státoprávní)
nebyly sfrivolně« vrhány do rozpravy, zvláště
když předseda ministerstva sám pokládá po-
savadní poměry za tak výhodné pro
zájmy Uher, že si přeje jejich zachování
do doby »nedozírně«, — neměně i jednání
městské rady pešťské, bezprostředně schůzi
onu předcházejícího.
Tedy vláda a vládní strana ve sněmovně
i před voliči stojí ještě na půdě po-
spolitosti celní, ale representace hlav
ního města jest již na stanovisku zcelai
ném. Jak to vysvětliti? Ovšem se namítá.
že členové vládní strany sněmovní z městsk
rady i z porad živnostenského odboru jejího
odešli před hlasováním, ale ani to nemění
ničeho na faktu, že usnesení o celní rozluce
se stalo jednohlasně! Oni vládní poslanc
jakožto členové rady městské se usnesen
tomu neopřeli.
nra
Ted
Uhry
ministerstvo Szella
8
article
A tak nezbývá leč konstatovati, že re-
presentace Pešti-Budína přešla tu okázale do
táhora neodvislých, kteři hlásají od let tři-
ceti celní rozluku, byť i úmysl její byl zcela
jiným a mířil — do Vídně. Ještě před třem
čtyřmi léty podobné osvědčení representace
hlavního města uherského bylo věcí nemoz-
nou, jak dokazují i nejhorlivější stoupenei
v zurnalistice vladní strany.
Usnesení městské rady peštské dojalo
tentokráte i »Fremdenblatt«, jenž nechce ne
uznati, že jest to událost symptomatického
významu.
Pokusíme se smysl význačného tohoto
usnesení blíže odhaliti.
Komu by nebylo známo, že v této polo-
vině říše od několika let se šíří učení vý-
středních německých nacionálů německých,
že jest třeba inartikulovati poměr Cislajtanie
k Německu a připojiti se k celnímu
území německému? Hlasy tyto nezů-
staly nepovšimnuty a na nedávné schůzi vý-
boru svazu průmyslníků v Berlíně, jak jsme
v hospodářské rubrice zaznamenali, jednalo
se o tomto připojení (Anschluss) a připou-
štělo se, že by za čtyři, pět let bylo mož-
Vzpomeňme si dále, že antisemitská
strana německá při každé příležitosti neméně
než německo-národní podníká na postavení
ným,
Fremdenblatt
Pešť
Budín
Vídeň
Německo
Berlín
9
article
Úher nejprudší útoky a což zvláště neušlo
pozornosti Maďarů: že německé stran
cislajtánské čím dále tím zjev-
něji se podřizují a soustřeďuj
podtlakem výstředních program
německých.
Maďaři již několikráte, zvláště ostře ústy
Tiszovými se vyslovili, že se jim nelíbí různé
události z poslední doby v této polovině říše
a usnesení městshé rady peštské, ne-li více,
nejméně aspoň tolik dává na srozuměnou,
že Maďaři nehodlají se dáti ni-
čím překvapiti a dle své osvědčené
zkušenosti vysílají na bojiště předvoj, kdežto
vládní, hlavní voj ve sněmovně ústy před-
sedy ministerstva a ostatních vůdcův hájí
ještě staré základy vyrovnání.
Maďaři chtějí míti patrně dvojí železo
v ohni, ať už nadejde zde v Cislajtanii co
koliv!
Maďar
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 26. října. (Česká státo-
právní episoda v uherské sně-
movně.) Při debatě o kvotě, jež byla koncem
června stanovena rozhodnutím panovníkovým na
další celý rok, ujal se v uherské sněmovně
slova, jak včera již stručně sděleno, také člen
strany neodvislosti Ludvík Csávolský a dotknul
se pozoruhodnými slovy českého státního práva.
Majíce dnes před sebou obšírnou zprávu o vče-
rejší debatě, podáváme obsah celé řeči Csávol-
ského. »Výjimečný stav, trvající v habsburské
říši« — pravil L. Csávolský — »jest nebez
pečný pro všechny. V Rakousku lze očekávat
sřícení staré ústavy; zákonům v r. 1867 zjed-
nává se platnost jen mimořádnými prostředky.
Bozpuštěním říšské rady vstoupeno na dráhu,
jež vede buď k absolutismu aneb k radikální
změně vyrovnacích zákonů z roku 1867. Ny
nější okamžik je tedy pro vyrovnání rakousko
uherské kritický a slátoprávní otázky derouse
mimoděk do popředí. Naskýtá se příležitost, aby
si Uhry zřídily takový stav, jenž by uspokoji
všechny národy a zabezpečil velmocenské posta-
vení říše. Bylo vždy velikým neštěstím, že ne-
bylo možno uvěsti týto dva požadavky v sou-
hlas, poněvadž se nevolila nikdy přímá cestaa
nechápalo se, že velmocenské posta-
vení říše dá se zabezpečiti jen
spokojeností národů. Naopak myslilo
se, že jednotnost říše zabezpečuje její velmo-
censké postavení. Vyrovnání z roku 1867 bylo
marným pokusem o zabezpečení velmocenského
postavení, poněvadž nikoho neuspokojilo a vzbu-
dilo jen všude zášť a nenávist. Musí se založiti
nová soustava, záležející v obnovení státní samo-
statnosti Uher a v přiznání úplné a uto
nomie všem těm národům rakou
ským, které mají historickou mi
nulost a státní individualitu.
Csávolský
L Csávolský
Uher
Praha
Rakousko
Uhry
Český státoprávní epizoda
11
article
Čechy opět uspati se nehodí. Bylo chybou,
že Čechové tak pozdě procitli; ale oni procitli a
národ s historickou minulostí, jenž si jí počíná býti
vědom, uspati se nedá. Uherský národ nesmí nikdy
upustiti od svého požadavku neodvislosti. Vy-
rovnání z r. 1867 bylo jen přechodem od abso-
lutismu k autonomii a musí býti dále rozvíjeno.
Za našeho poměru k Rakousku nemohou nám
býti lhostejny vnitřní zmatky rakouské. Co vidíme
v Rakousku? Čechové chtějí tvořiti samostatný
stát, k čemuž jsou oprávněni. Zájmy
uherské neodporují požadavkům českým a snaží li
se Čechové své staré země zmužile, vážně sjed-
notiti a jich svobodu obnoviti, Uhry jim musejí
při tom pomáhati, jako by také byly povinny
pomáhati rakouským Němcům, kdyby činili ná-
roky na tatáž práva. Však i rakouský panov-
nický dům uznal samostatnost Čech ; Ferdinandl.
dal se přec korunovati za krále českého a ny
nější panovník uznal dne 12. záři 1871 státo-
právní postavení koruny české a prohlásil svou
ochotu, uznání těchto práv svou korunovační
přísahou obnoviti. Mají Uhry raditi, aby se daný
slib nedržel? Záleží-li komu na tom, aby české
státní právo bylo zachováno, jsme te my, kteř
jsme stále ohrožováni panslavismem (Citujeme
dle »Pest. Ll.«; dle vídeňské zprávy mluvil prý
řečník na tomto místě o pangermani smu.
Rozn. red.), proti němuž jest jen jediný lék
úplná samostatnost historických národů slovan
ských. Ale bohužel v Rakousku není státníků,
schopných velikého rozhodnuti. Jest třeba daleko-
sáhlých plánů, jež by byl někdo ochoten pro-
věsti za plné své odpovědnosti. Ale takových
státníků u nás není. Kéž panovník obnov
úplnou samostatnost Uher a vyhoví požadavkům
českého národa a ostatních rakouských národů
a sezná, že v rodokmenu habsburského rodu
neni jmena tak slavného, jako jeho.
Čecho
Němec
Uher
Čechy
Rakousko
Uhry
12
article
Ze Lvova, 24. října. (Metropolita
Josef Sembratovič,) o jehož úmrtiv
Řimě podána zpráva telegraficky, narodil se
r. 1821, byl vysvěcen za kněze r. 1845 a dlou-
hou dobu zaujímal místo professora bohosloví
při université lvovské. Byv r. 1865 posvěcen
za biskupa, žil v Římě jako zástupce obřadu
východního. R. 1867 stal se biskupem pře
myšlským a r. 1870 ruským metropolitou lvov
ským. R. 1882 následkem intrik, prováděných
za pomoci jeho synovce a potomního nástupee
Silvestra Sembratoviče, byl přinucen vzdáti se
se hodnosti metropolity a odjeti do Říma, aby
nepřekážel reformátorské činnosti nového metro-
polity, jenž odevzdal rusko-haličskou církev do
správy jezuítům. Ač vřele oddán katolické
církvi, Josef Sembratovič nemohl svoliti, aby
se crkevní věci spojovaly s politikou a sloužily
za prostředek popolšťování východní Haliče. T
byla jediná příčina jeho resignace a jeho ne-
volného pobytu v Římě, odkudž se nesměl vrá-
titi do své rodné Haliče. V Římě byl- členem
kongregace de propaganda fide a žil životo askely.
Zvěčnělý metropolita Jos. Sembratovič byl v
Sembratovič
Silvestro Sembratovič
Lvov
Řím
Halič
Jos
13
article
Rakousku tajným radou a členem panské sně
movny. Věčná mu pamět!
Rakousko
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. října.
Z Varšavy. (Pův. dopis »Nár. Listů«.
[Mazur.] Rusko-polské poměry zlepšily se v po-
sledních letech tou měrou, že dnes všichni přá
telé rusko-polské shody hleděti mohou spoko
jeně na další vývoj této otázky. Není pochyb
nosti, že věci jsou na dobré cestě, díky tomu.
že zámysly nejvyšších kruhův v Petrohradě na-
lezly v osobě knížete Imeretinského nejlepšího
tlumočníka i že kníže Imeretinský nalezl zde
mezi pravými Rusy pomoeníky schopné, kteri
pochopili, jaký význam pro oba kmeny slovan-
ské může míti polsko-ruská shoda. Pravda je.
že není všechno ještě tak, jak by toho sobě
přáli přátelé dorozumění, ale snie od r azu
Kraków zbudowano«. Toho jednoho
již dosaženo, co je pravým triumfem této poli-
tiky ruské vlády, že dnes není už v Rusku
Poláka, který by v připadě války rusko- německé
nestál se sympatiemi po straně ruské. Jeto
veliký pokrok i veliký úspěch, neboť dříve bylo
mnoho takých, kteři pod pruským státem »kon-
stitučným« slibovali sobě víel
Pochopite, že takový stav věcí znepokoji
odvěké nepřátele Slovanstvay jimž neshoda
rusko-polská byla na ruku. V posledním čase
množí se objevy, že tito nepřátelé pracují plnou
parou, aby ten pokrok zmařili.
Velice tu překvapila zpráva, která již dřív
dosla z Berlina, že ministr pruský Miquel reko
jednomu poslanci polskému na sněm pruský, ze
Poláci v Rusku nemohou se nadíti polepšen
poměrův, neboť on prý dobře vl, že ruská vláda
Polákům nepovoll.
Rus
Polák
Praha
Varšava
Petrohrad
Krakov
Rusko
Berlín
15
article
Bylo to snad pium desideri um
Prušáka, jenž nám prozradil, čeho nám vláda
pruská i ušlechtilý německý národ přejí
Později přišla zpráva z Potrohradu, že
tam vláda pruská dělala jakésí rozklady, ale
aq nalě aopvdldes
marně.
Nyní kolují ve Varšavě podivné pověsti, že
zdejší Němci utvořili spolek pro
zakoupeni pěti polských listů, tří
listů každodenních, jednoho týdenníku a jednoho
měsíčníku Všechny tyto lísty mají mezi Poláky
vliv největší. Zde ve Varšavě jmenují se již ty
listy, i ví se, že již jsou v rukou německých
od několika týdnů. V listech těchto nemáse
psáti žádná smutná pravda o Němcích, zprávy
o pronásledování živlu polského v Poznaňsku
mají být umlčovány, ma se budit všelijakým
způsoby sympatie pro Německo: slavením jeho
kultury, literatury, svobod občanských a pod
Takové agencie tiskové mají mit Němci tak
v jednom listě lvovském, krakovském a berlin
ském, které svou neustupnostíy fanatickými útoky
na ruskou vládu mají zmařit úkol, jaký sobo
vláda ruská vylknula.
Velmi nás také znepokojuje náhle čilá sgi
tace strany socialistické, obrácená jako zúmysln
ke zkompromitování polského dělnického lidu
socialism byl k nám importován hlavně dělník
i podmistry německými, pracujícími v továrnách
německých v Lodzi i Varšavě, i studenty žídov
skými. Dosud ta agitace obmezovala se na hra
nice skrovné, neboť nedostávalo se jí peněz
Nyní vydává sumy neobvýklé. Zdá se, že i tate
agitace pochází z pramenů kalných. Jak vidíte.
nepřátelé pracují na svůj způsob, aby zmařii
co je dosud dosaženo a pracují, třeba jimto
přiznat, dost chytře! Videant consules!
Prušák
Němec
Polák
Potrohrad
Varšava
Poznaňsko
Německo
16
article
Prvý krok hr. Bülowa a Rusko
»PocciH« prvým krokem hr. Bülowaje
smlouva s Anglil o Číně. List o něm píše
Prvý krok Bülowa znamená diplomati-
ckou nešikovnosť Německa a pro-
zradil krom toho jeho nepřátelske
smýšlení k Rusku. Jaké má Německo zájmy
v Číně? Obchodní. A v tomto oboru jsou An-
gličané největšími konkurenty Němců. Na místě.
aby se dohovořilo se státy nekonkurujícími
s Ruskem a Francii, jež vedou s Čínou jen
dvojí obchod: Rusko čajový a Francie hed
bávný, Německo dalo přednosť allianci se svým
konkurentem naproti Rusku a jeho spojenci
Lekce historie neučinily Německo moudřejším
Bože, chraň každý stát spojenství s Anglil
Spolek s ní byl každému spojenci osudným
Ona každého spojence vyssaje a potom od
kopne. Tak bylo s Napoleonem III., jejž An
glie přinutila válčíti s Ruskem, tak
může být i s Německem. Chyba spá-
chána. Jak ji napraviti, je věcí ? 'Bmecka. My
o sebe se nebojime, ale Německa litujeme
Lépe býti s Anglil ve válce, než v
spolku.
Bülow
PocciH
Němec
Napoleon
Rusko
Čína
Německo
Francie
17
article
O Poláky v Němcích.
O Poláky v Němcích.
V protipolských poradách pokračovali ně
mečti ministří po návratu z Poznaně do Berlína
Ministři prý se na výtetu do Poznaně přesvědčili
že »polské nebezpečí« skutečně hrozí něme
ckému národu a státu. Porada v Berlíně konala
se za předsedníctví samého kaneléře knížete
Hohenloha a trvala od 3. hod. odpol. do 8. hod.
večerní bez zastávky, O čem se uradili, má
býti zachováno v největší tajnosti. Listy ně-
mecké vědí jen tolik, že vláda připravuje obšírné
plány na vyhlazení Polákův, ale protože k jieh
provedení potřebuje peněz a roušku zákona,
předloží je ku schválení pruskému sněmu.
Před tím císař Vílém radil se o Polácíeh
s pověstným ministrem pruské osvěty, Studtem,
jejž k sobě schválně povolal do Huberstocku.
Polák
Němec
Polákův
Poznaň
Berlín
18
article
Bülow a příští obchodní smlouvy.
Bülow a příští obchodní smlouvy.
»Corriere dela Sora« dovozuje v úvod-
níku, že hr. Bülow sice chová prý jinak k Itali
dobré úmvslv, nieméně ale že bude nucen hájit
zemědělské zájmy německé na úkor zájmův
italských. Psal prý již ve smyslu tom tchýn
své, Vlašce paní Minghettové, že v Německu
dnes jsou již živé stesky na to, že se zci
ziny příliš mnoho životních potřeb dováží do
Německa; Italii pak zvlástě že Německo učinílo
už dost ústupkův celních pro víno a sýr. Italie
učiní proto dobře, radí »Corriere de la Sera«
bude-li dbáti jenom o vlastní zájmy své.
K sensačnímu odhalení v Německu.
Oficiosní »Berliner Correspondenz« sděluje.
jak depeše stručně byla zaznamenala, že sku-
tečně ředitel v říšském úřadě vnitra Woedtke
požádal svaz německých průmyslníků za 12.000
marek. Žádost podána byla v červnu r. 1899
po prvém čtení předlohy protistávkářské v říš-
ském sněmu německém. Těchto 12.000 marek
mělo se dle zmíněné officiosní »Correspondenze«
použiti k úhradě výdajů na vytištění a rozšířen
parlamentního materiálu k zmíněné předloze,
aby prý tak veřejné mínění nabylo pravého vě-
domí o důvodech k podání předlohy. Všechen
liberální tisk odmítá toto objasnění jakožto
úplně nedostatečné. Zvláště »Münehner
Neueste Nachrichten« praví: »Setr-
vání státního tajemníka v říšském
úřadě vnitra hrab. Posadowskéh
zdá se nám býti úplně vyloučeno,
Říšský úřad hleděl zpracovati veřejné mínění
zcela nepřípustným způsobem pro předlohu
jednu a dovolával se pomoci mocné skupiny
zaměstnavatelů, jichž sociálně-politické názory
oprávněnými požadavky mírných sociálních
opravářů nijak se nesnášejí. Říšský úřadf
nanční dopustil se tím těžké chyby (mluví-l
však »Vorwärts« o Panamě, mluví nesmysl)
kterou jedině výměna osob v řízení říšského
úřadu vnitra může opět napraviti«.
Bülow
Vlaška
Minghettová
Woedtke
Sora
Německo
Italia
Panama
Berliner Correspondenz
Münehner Neueste Nachrichten
Corriere jít le Ser
19
article
»NationalZtg« pak píše: »Jest ne-
pochopitelno, že úřadník v postavení státního
tajemníka vnitra mohl pokládati za přípustno, aby
vláda pro agitační své účely žádala peníze o
spolku soukromníkův ve věci, v níž spolek ten
byl sám stranou. Tím musila vláda na sebe
uvaliti zdání odvislosti od velkoprůmyslníkův
v otázkách takých. Poněvadž se nepraví, že
Woedtke jednal bez vědomí státního tajemník
Posadowského, nelze pochybovati o jeho zod
povědnosti za tento politování hodný přohmat.e
List doufá, že se v zájmu klidného jednání
Posadowsky před říšským sněmem již neobjeví
Dozvuky afféry Dreyfusovy. Tyto dny
zahájena řada schůzí státní rady, tedy nejvyš
šího sboru, který může právoplatně rozhodnout
o odvolání Piequartově. Až do 9. listopadu bude
se jednati o věcech menšího rozsahu, po9
přijdou na denní pořádek záležitosti vážnější
větší. Mezi těmito se nalezá afféra Picquartova.
Při nynějším složení státní rady, není nemožno
že tato sensační pře se vyřídí ve prospěch by
valého plukovníka, jenž, jak známo, náleže
mezi tak horlivé podporovatele Dreyfusa, že prot
němu samému soudně bylo zakročeno.
Woedtke
Dreyfusův
20
article
Jak známo, udály se velikě změny ve
vyšším soudnictví francouzském. Vrchním presi
dentem kassačního soudu byl jmenován par
Ballot-Beaupré, který za procesu Dreyfusova by
o téže věci zpravodajem a přimlouval se horlivě
za názor, že rozsudek, roku 1894 proti Drey
fusovi vynesený, byl nezákonitý.
Nyní přivítali ostatní soudní funkcionár
nejvyššího soudu svého prvního předsedu a př
příležitosti té promluvil jmenem všech nově jme
novaný president p. Laferriěre, bývalý guvernén
alžírský, takto: »Jeho právnické vědění a jeh
autorita jsou námi všemi uznány, a právě tyto
vlastnosti to byly, jež jej učinily schopným, aby
byl zpravodajem v největším procese tohot
stoleti, v procesu dvojnásobně rozčilujícím tím ,
že rozpoutal v míře hrozné vášně, které jste vy
dovedl zažehnati svým rozpoznáním ku cti tohoto
soudu«.
Slova pana Laferrira vzbudila rozhořčen
v táboře nacionalistickém a souhlas na straně
protivné.
Dle všech příznaků zdá se býti jisto, že
k oživení afféry Dreyfusovy opět dojde, ač snad
zůstane obmezena jedině na nejvyšší soudny
instance. Dreyfusardi ve snaze rehabilitovati
Dreyfusa neustanou a nynější vláda věru nebude
jim klásti valného odporu.
Dreyfusův
Laferrira
21
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Ze Smíchova. Ve středu dne 24. t. m
konala se v akc. pivovaru na Smíchově
důvěrná porada zástupců městské rady a všech
čelných národních spolků smíchovských a spole
čenstev za příčinou kandidátů pro nastávající
volby do rady říšské. Jednohlasně usne-
seno opělně kandidovati p. prof. dra
Jos. Kaizla ve skupině městské ap
Václava Březnovského za V. kuri
Provedení voleb jednohlasně svěřeno bylo sml
chovskému Občanskému klubu.
Politický klub pro Jilemnici a okol
usnesl se, že bude podporovati kandidaturu p
Josefa Doležala, starosty města Lomnice
n. P., za poslance V. kurie pro skupinu jíčín
skou. Schůze voličů této kurie ustanovena na
don 4. listopadu 1900 o 8. hod. dopol. ve dvo
raně městské radnice v Jilemnici, ku kterép
Josef Doležal jako kandidát strany svobodomy
slné a bývalý poslanec pro V. kurii se dostaví
V Nymburce předkládá městská rada
k nahlédnuti všemu občanstvu hotové již vo
lební seznamy pro V. a III. kurii. V kurii V.
jest celkem 1698 voličů, v kurii III. 732
Z Přerova, 25. října. (Pův. zpráva »Nár
Listů«.) Výbor Občanského klubu v Přerově
voliči.
V drebném prodeji:
ranní číslo o robě . . . sa 9b
odpoločni. . . . . . . za 2b
Ve slislkách na venkovš
ranní čisla. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Bl
Inseráty
pluti se hetevě sapřeě.
Piezplsčení a jasesty pllllná sdmle
strave v Maslanské ulicil č. 3.
Tam nacházejí ze ták radake
lskárna a szpeěics „ Narpdnick Listě“
Rukoplay se navraceji.
profesor
doktor Jos
Kaizl
Březnovský
Doležal
Smíchov
Jilemnice
Lomnica
Nymburk
Přerov
výbor občanský klub
22
article
usnesl se ve schůzi dne 22. řijna konaná
ohledně kandidátů poslaneetví pro příští volbý
do říšské rady na následujícím: 1. v kurii
III. (městskě) přijímá a doporučuje kandidaturu
dřivějšího říšského poslance pana dra. Jana
Žáčka; 2. v kurii IV. (venkovské) dopo-
ručuje kandidaturu dřívějšího říšského poslance
p. Josefa Vychodila; v kurií V. přijímá
a doporučuje kandidaturu, navrženou od orga-
nisace národního dělnietva a sice p. Rei ch-
städtra z Prostějova, s podmínkou, že týž
po svém zvolení vstoupí do společného klubu
českých poslanců na říšské radě.
Bu
Z Tišnova, 26. října. (Zvl. tlgrm. »Nár.
Listů«.) Na Tišnovsku zvoleni byli za volitele
většinou kandidáti strany lidové. Dotyčné
okresy: Tišnovsko, Boskovicko a j. jsou voleb-
ním okresem V. kurie, ve kterém kandiduje
opět dr. V. Šilený. Proti Šílenému kandiduji
klerikálové jistého Jakubského z Třebíče
a sociální demokraté Komprdu. Dle volby
volitelů jest osud těchto kandidátů již zpečetěn.
Klerikálové napjali veškeré páky . . . marně však
Aby úspěch klerikálního kandidáta byl zabezpe-
čen, dali se faráři voliti za volitele
Ani tento manévr nepomohl, neboť v Dobrav-
níku, ve Svatoslaví, ve Veveří, Bytyšce a jinde
propadli faráři při volbách.
Žáček
Vychodil
Rei
doktor
Jakubský
Prostějov
Tišnov
Tišnovsko
Boskovicko
Třebíč
Svatoslav
23
article
Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských
měl včera večer schůzi v místnostech klubu národni
strany svobodomyslné v Jungmannově třídě, by po
jednal o nastávajících volbách do sboru obečních
starších a schválil kandidátní listiny. Do schůze do-
stavilo se 137 členů, mezi nimi téměř všichni čle-
nové sboru obecních starších z Nového města.
Schůzi zahájil před 8. hodinou večer jednatel
obec. star. p. dr. Groš.
Jelikož referent obec. star. p. Ferd. Mell an
onemocněl, převzal referát obec. slar. p. dr. Frič.
který sdělil, že výkonný výbor národní strany svo-
bodomyslné zaslal klubu přípis, ve kterém sděluje,
že ponechává akci volební při doplňovacích volbách
do sboru obecních starších občanským klubům praž-
ským a že žádá jejich předsednictva, by proti sobě
nevystupovaly.
Klub odhodlal se zasaditi se o shodu a k ná-
vrhu obec. staršího p. Březnovského uzavřena do-
hoda s Jednotou občanů pražských. Pan Březnovský
navrhl dále, by vyjednávalo se též o shodu se
stranou radikální. Řečník obrátil se ve věci této na
p. dra. Baxu, avšak tento kompromis odmitl, řka, že
strana jeho chce míti svoji samostatnou kandidätní
listinu a že se s nikým nespojí.
Straně svobodomyslné vyhraženy ve druhém
sboru 4 místa, na která kandíduje klub pp. dra,
Karla Groše, Josefa Košťála kožešníka, dra.
Petra Nelsýho, Václava Práška, obchodníka
a Bohumíla Prausa, hostinského. Ve III. sboru
kandidováni jsou klubem truhlář p. František Cha-
dima. František Sokol a Ant. Koubek, malíi
pokojů.
Předseda p. dra. Groš sděluje, že dnes došel
dopis od výkonného výboru strany svobodomyslně
ve kterém sděluje, že trvá na svém dřívějším usne-
sení, že provedení letošní volební akce ponechává
se klubům, ale zároveň vyslovil žádost, by klub dal
na kandidátní listinu též p. dra. Chudobu, by čelilo
se tím roztržce v táboře svobodomyslných voličů
novoměstských.
doktor
Groš
Ferd
Mella
an
Frič
Březnovský
Březnovská
Baxa
Košťál
Petro
Prášek
Bohumíla Praus
František cha
Sokol
Antonín
Koubek
Jungmannův třída
24
article
Výbor klubu, doplněný obecními staršími a dů-
věrníky, usnesl se kandidovati pana dra. Chudobu ve
druhém sboru, tedy na posavadním jeho místě. Pan
dr. Chudoba byl o tom zpraven a požádán, by se
zúčastnil volebních prací, ale odpověděl, že po úradě
s přátely svými oznamuje, že kandidatury nepřijímá,
poněvadž nespokojené voličstvo výbor klubu neuznává.
Řečník sdělil to ve schůzi volební, ve které přes to
učiněn návrh, aby pan dr. Chudoba byl kandidován,
ale návrh tento valnou většinou propadl.
Obecní starší pan dr. Chudoba žádá, by bylo
sděleno, proč, když žádný klub nevstoupil v kompro-
mis, právě klub novoměstských voličů tak učinil?
Předseda pan dr. Groš: Výkonným výborem
strany byla dána klubům volnost ve věci této a svo-
tána byla zmíněná již schůze, která přijala uvedené
již rozhodnutí ve příčině kompromisu.
Obecní starší pan Hamáček zmiňuje se o hla-
sování o návrhu na kompromis, jež nebylo jedno-
myslné.
doktor
Chudoba
Groš
Hamáček
25
article
Pan dr. Roček žádá předsedu, by udal dů-
vody, proč se kompromis uzavřel.
Předseda pan dr. Groš: Uvažovali jsme, líší-li
se dnes program strany svobodomyslné a staročeské
tak dalece, by bylo třeba, by se obě tyto státopráv í
strany potíraly při volbách do sboru obecních star-
ších v okamžiku, kdy máme přikročiti k volbám do
říšské rady, na jejichž důležitost řečník poukazujea
klade důraz na svornost při nich.
Kompromis uzavřen dále se stanoviska hospo-
dářského a dohoda uzavřena s tím, kdo podal k ní
přátelskou ruku. (Souhlás a pollesk.)
Obeční starší pan dr. Chudoba prohlašuje, ž
jemu a jeho přátelům uvedené důvody nestačí. (Sou-
hlas.) a usnesení klubu v této věci že se nepodrobí
(Pochvala a potlesk.)
Obecní starší pan dr. Roček praví, že kdyby
na těchto volbách do sboru obecních starších závisela
existence národa, byl by zajisté zakročil nejpovola
nější orgán strany, výkonný výbor, který nezakázal
nikomu stavěti samostatné kandidatury.
doktor
Roček
Groš
Chudoba
obecní star
26
article
Pan dr. Černohorský zabývá se slovy pp.
drů. Ročka a Chudoby, při čemž jej předseda pan
dr. Groš žádá, aby zanechal dosavadního způsobu
své řeči a prosí, by schůze byla klidna, aby nestaly
se na ní tak turbulentní věci, jako ve schůzi minulé.
Pan dr. Černohorský obírá se také dále
osobou p. dra. Chudoby a polemisuje s ním.
Pan dr. Šebesta, advokát, uznává, že jest
pravda, že má se v kritickém nynějším momentu
dáti Vídni svorná odpověď. Avšak bude to impono-
vati, když se řekne, že strana má úbytě, když pak-
tuje se Staročechy? (Výborně! Potlesk.) Rozhod-
ným není tu ani důvod hospodářský. Nechť výbor
uváží, zdali se klub kompromisem příliš neangažuje
a zdali nezaběhne do konců, že by se řeklo: »Něco
za něco: Chraňte mandáty Staročechů, aby chránili
mandáty nám.« Důvod hospodářský jest tu jen pla-
štíkem.
Dále mluvili ještě pp. Prášek, dr. Chudoba
Pištora, předs. dr. Groš, Štěpán, Červený.
který vyvrací výtku, jako by se byl výbor klubu
nepostaral, by strana při volbě vystupovala jednotně.
neboť výbor pozval do schůze všechny pp. obecní
starší, ale páni z druhé strany nepřišli všichni
poněvadž sí svornosti nepřáli.
Schvaluje se návrh p. Červeného na konee
debaty.
Zapsána byla ještě celá řada řečníků a mluvili
ještě pp. Topinka, dr. Frič, Baštecký, který
navrhl, by se rozhodnutí o kandidaturách odročilo,
výbor klubu odstoupil a ustavila se volební komise
z obou stran, která ustanovila by kandidáty, Pi-
štora, Šejd, dr. Roček, který navrhl, by hlaso-
valo se předem o zásadě, má-li se kompromis se
Staročechy uzavříti a bude-li to schváleno, by hlaso
valo se o každém kandidátu dle jmen, dále dr
doktor
Černohorský
Roček
Chudoba
Groš
Šebesta
Prášek
Chudoba Pištora
Štěpán
Červená
Topinka
Frič
Baštecký
Vídeň