ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c33642f0-66b1-11dc-b5d6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 58, org 8, person 84, work 2
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 27. října 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 297.
4 article
Na ranní a odpol. lisu přudplácí se- v Praze v sdmisistrse . . . . SK — s dvojí donášken a nř na vrt eta. 7k ve slslzách, 2 K 30 na měšíe . Poštout a něste ke Ba měsíe ss čtvrt leka . . . . Hi k es
Praha SK
5 article Dnešní čislo pro Prahu 18 o 10 stranách.
Dnešní čislo pro Prahu 18 o 10 stranách. Pešť a Budín pro celní rozluku Městská rada pešť-budínská ve své stře dové schůzi učinila mohutnou demonstrae proti obnově celní jednoty Uher s Cislaj tanií. Dotýčny návrh byl dle souhlasných zpráv přijat za bouřlivého nadšen jednomyslně; přítomní živě tleskali ru kama a síní zasedací rozléhalo se neutucha jící »Eljen!«, takže předseda přerušil na chvíli schůzi, než se rozjaření uklidnilo. — Co se to šustlo? Jak se octla otázk tato na denním pořádku? Počneme s odpovědí na otázku druhou Asi před týdnem uveřejnili jsme v hospo- dářské rubrice zprávu, že uherský spolek průmyslníků podal žádost zastupitelstvu pešt- budínskému za podporování domác výroby a uvedl zároveň prostředky, jimiž ohec může v tomto smyslu působiti. Toto podání spolku průmyslníků prošlo zatím přípravné stadium v živnosten- ském výboru hlavního města uherského, a odtud oetlo se s jinými záležitostmi na denním pořádku městské rady. Dotýčný výbor ve zprávě předneseně drem. Zoltanem Seregem prohlašuje, že jest žádoucno, aby »nejúčinnější ochrana domácího průmyslu, totiž samostatné celní území bylo co nejdříve zavedeno, aby Uhry se mohly emancipovati od Ra- kouska, jehož výrobky zemi zaplavují. —
Uher Zoltan Sereg Praha Pešť Budín Eljen Ra městský rada pešť
6 article
Rozvinula se o tom zajímavá rozprava, z níž hlavní momenty sem klademe. První řečník Gelleri dovozoval, že obyvatelstvo uherské jest stůj co stůj povinno podporo- vati domácí výrobu, tím spíše pak represen- tace hlavního města. Za ministra Barosze byl zřízen živnostenský výbor, by pečoval o to, aby dopravní podniky hradily své po- třeby doma. V r. 1892 koupily státní dráhy uherské v cizině potřeb za 25 mill. K, r. 1898 již jen za 8 mill. K. Uhry se musí zbavit cizí soutěže. Uherská žurnalistika pod- poruje sice domácí výrobu, ale přál by si, aby veřejnost jevila na domácím průmyslu aspoň týž zájem, ja ky má na sportu. Další řečník dr. Eulen- berg žádá, aby v nejbližší valné schůzi za- stupitelstva přijata byla adresa ke sborům zákonodárným za zřízení samostatného cel- ního území, totéž žádá Thěk a Kassits, uvá- děje, že zvláště z veřejných dodávek má se cizina vyloučiti, jako ve veškerých ostatních státech se děje. Na to přijaty oba návrhy, za výše vzpomenutého, bouřlivého jasotu. Toto usnesení městské rady uherského hlavního města jest z různých příčin zjevem překvapujícím. Většina zástupců náleží totiž k liberální vládní straně, a jak z nedávných řečí Kalmána Tiszy i hraběte Apponye bylo patrno, obě hlavní skupiny vládní strany, totiž liberální i tak zvaná národní, trvaly ústy svých vůdců na pospolitosti celního území; ba někdejší mnohaletý předseda mi- nisterstva Tisza dokonce prohlásil, že by v případě změn ústavních v Cislajtanii mu- sili v Uhrách uvažováti, zda zájmy hospo- dářské nevyžadují toho, aby se zachovala jednota celního území.
Eulen Tisza Appony Uhry Gelleri
7 article
Zajisté týkají se slova včerejší odpověai předsedy ministerstva Szella, jimiž prováze protidualistické projevy členů strany neodvi slosti: aby vážné problémy a tak vážné otázky (jako jest česká otázka státoprávní) nebyly sfrivolně« vrhány do rozpravy, zvláště když předseda ministerstva sám pokládá po- savadní poměry za tak výhodné pro zájmy Uher, že si přeje jejich zachování do doby »nedozírně«, — neměně i jednání městské rady pešťské, bezprostředně schůzi onu předcházejícího. Tedy vláda a vládní strana ve sněmovně i před voliči stojí ještě na půdě po- spolitosti celní, ale representace hlav ního města jest již na stanovisku zcelai ném. Jak to vysvětliti? Ovšem se namítá. že členové vládní strany sněmovní z městsk rady i z porad živnostenského odboru jejího odešli před hlasováním, ale ani to nemění ničeho na faktu, že usnesení o celní rozluce se stalo jednohlasně! Oni vládní poslanc jakožto členové rady městské se usnesen tomu neopřeli. nra
Ted Uhry ministerstvo Szella
8 article
A tak nezbývá leč konstatovati, že re- presentace Pešti-Budína přešla tu okázale do táhora neodvislých, kteři hlásají od let tři- ceti celní rozluku, byť i úmysl její byl zcela jiným a mířil — do Vídně. Ještě před třem čtyřmi léty podobné osvědčení representace hlavního města uherského bylo věcí nemoz- nou, jak dokazují i nejhorlivější stoupenei v zurnalistice vladní strany. Usnesení městské rady peštské dojalo tentokráte i »Fremdenblatt«, jenž nechce ne uznati, že jest to událost symptomatického významu. Pokusíme se smysl význačného tohoto usnesení blíže odhaliti. Komu by nebylo známo, že v této polo- vině říše od několika let se šíří učení vý- středních německých nacionálů německých, že jest třeba inartikulovati poměr Cislajtanie k Německu a připojiti se k celnímu území německému? Hlasy tyto nezů- staly nepovšimnuty a na nedávné schůzi vý- boru svazu průmyslníků v Berlíně, jak jsme v hospodářské rubrice zaznamenali, jednalo se o tomto připojení (Anschluss) a připou- štělo se, že by za čtyři, pět let bylo mož- Vzpomeňme si dále, že antisemitská strana německá při každé příležitosti neméně než německo-národní podníká na postavení ným,
Fremdenblatt Pešť Budín Vídeň Německo Berlín
9 article
Úher nejprudší útoky a což zvláště neušlo pozornosti Maďarů: že německé stran cislajtánské čím dále tím zjev- něji se podřizují a soustřeďuj podtlakem výstředních program německých. Maďaři již několikráte, zvláště ostře ústy Tiszovými se vyslovili, že se jim nelíbí různé události z poslední doby v této polovině říše a usnesení městshé rady peštské, ne-li více, nejméně aspoň tolik dává na srozuměnou, že Maďaři nehodlají se dáti ni- čím překvapiti a dle své osvědčené zkušenosti vysílají na bojiště předvoj, kdežto vládní, hlavní voj ve sněmovně ústy před- sedy ministerstva a ostatních vůdcův hájí ještě staré základy vyrovnání. Maďaři chtějí míti patrně dvojí železo v ohni, ať už nadejde zde v Cislajtanii co koliv!
Maďar
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. října. (Česká státo- právní episoda v uherské sně- movně.) Při debatě o kvotě, jež byla koncem června stanovena rozhodnutím panovníkovým na další celý rok, ujal se v uherské sněmovně slova, jak včera již stručně sděleno, také člen strany neodvislosti Ludvík Csávolský a dotknul se pozoruhodnými slovy českého státního práva. Majíce dnes před sebou obšírnou zprávu o vče- rejší debatě, podáváme obsah celé řeči Csávol- ského. »Výjimečný stav, trvající v habsburské říši« — pravil L. Csávolský — »jest nebez pečný pro všechny. V Rakousku lze očekávat sřícení staré ústavy; zákonům v r. 1867 zjed- nává se platnost jen mimořádnými prostředky. Bozpuštěním říšské rady vstoupeno na dráhu, jež vede buď k absolutismu aneb k radikální změně vyrovnacích zákonů z roku 1867. Ny nější okamžik je tedy pro vyrovnání rakousko uherské kritický a slátoprávní otázky derouse mimoděk do popředí. Naskýtá se příležitost, aby si Uhry zřídily takový stav, jenž by uspokoji všechny národy a zabezpečil velmocenské posta- vení říše. Bylo vždy velikým neštěstím, že ne- bylo možno uvěsti týto dva požadavky v sou- hlas, poněvadž se nevolila nikdy přímá cestaa nechápalo se, že velmocenské posta- vení říše dá se zabezpečiti jen spokojeností národů. Naopak myslilo se, že jednotnost říše zabezpečuje její velmo- censké postavení. Vyrovnání z roku 1867 bylo marným pokusem o zabezpečení velmocenského postavení, poněvadž nikoho neuspokojilo a vzbu- dilo jen všude zášť a nenávist. Musí se založiti nová soustava, záležející v obnovení státní samo- statnosti Uher a v přiznání úplné a uto nomie všem těm národům rakou ským, které mají historickou mi nulost a státní individualitu.
Csávolský L Csávolský Uher Praha Rakousko Uhry Český státoprávní epizoda
11 article
Čechy opět uspati se nehodí. Bylo chybou, že Čechové tak pozdě procitli; ale oni procitli a národ s historickou minulostí, jenž si jí počíná býti vědom, uspati se nedá. Uherský národ nesmí nikdy upustiti od svého požadavku neodvislosti. Vy- rovnání z r. 1867 bylo jen přechodem od abso- lutismu k autonomii a musí býti dále rozvíjeno. Za našeho poměru k Rakousku nemohou nám býti lhostejny vnitřní zmatky rakouské. Co vidíme v Rakousku? Čechové chtějí tvořiti samostatný stát, k čemuž jsou oprávněni. Zájmy uherské neodporují požadavkům českým a snaží li se Čechové své staré země zmužile, vážně sjed- notiti a jich svobodu obnoviti, Uhry jim musejí při tom pomáhati, jako by také byly povinny pomáhati rakouským Němcům, kdyby činili ná- roky na tatáž práva. Však i rakouský panov- nický dům uznal samostatnost Čech ; Ferdinandl. dal se přec korunovati za krále českého a ny nější panovník uznal dne 12. záři 1871 státo- právní postavení koruny české a prohlásil svou ochotu, uznání těchto práv svou korunovační přísahou obnoviti. Mají Uhry raditi, aby se daný slib nedržel? Záleží-li komu na tom, aby české státní právo bylo zachováno, jsme te my, kteř jsme stále ohrožováni panslavismem (Citujeme dle »Pest. Ll.«; dle vídeňské zprávy mluvil prý řečník na tomto místě o pangermani smu. Rozn. red.), proti němuž jest jen jediný lék úplná samostatnost historických národů slovan ských. Ale bohužel v Rakousku není státníků, schopných velikého rozhodnuti. Jest třeba daleko- sáhlých plánů, jež by byl někdo ochoten pro- věsti za plné své odpovědnosti. Ale takových státníků u nás není. Kéž panovník obnov úplnou samostatnost Uher a vyhoví požadavkům českého národa a ostatních rakouských národů a sezná, že v rodokmenu habsburského rodu neni jmena tak slavného, jako jeho.
Čecho Němec Uher Čechy Rakousko Uhry
12 article
Ze Lvova, 24. října. (Metropolita Josef Sembratovič,) o jehož úmrtiv Řimě podána zpráva telegraficky, narodil se r. 1821, byl vysvěcen za kněze r. 1845 a dlou- hou dobu zaujímal místo professora bohosloví při université lvovské. Byv r. 1865 posvěcen za biskupa, žil v Římě jako zástupce obřadu východního. R. 1867 stal se biskupem pře myšlským a r. 1870 ruským metropolitou lvov ským. R. 1882 následkem intrik, prováděných za pomoci jeho synovce a potomního nástupee Silvestra Sembratoviče, byl přinucen vzdáti se se hodnosti metropolity a odjeti do Říma, aby nepřekážel reformátorské činnosti nového metro- polity, jenž odevzdal rusko-haličskou církev do správy jezuítům. Ač vřele oddán katolické církvi, Josef Sembratovič nemohl svoliti, aby se crkevní věci spojovaly s politikou a sloužily za prostředek popolšťování východní Haliče. T byla jediná příčina jeho resignace a jeho ne- volného pobytu v Římě, odkudž se nesměl vrá- titi do své rodné Haliče. V Římě byl- členem kongregace de propaganda fide a žil životo askely. Zvěčnělý metropolita Jos. Sembratovič byl v
Sembratovič Silvestro Sembratovič Lvov Řím Halič Jos
13 article
Rakousku tajným radou a členem panské sně movny. Věčná mu pamět!
Rakousko
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. října. Z Varšavy. (Pův. dopis »Nár. Listů«. [Mazur.] Rusko-polské poměry zlepšily se v po- sledních letech tou měrou, že dnes všichni přá telé rusko-polské shody hleděti mohou spoko jeně na další vývoj této otázky. Není pochyb nosti, že věci jsou na dobré cestě, díky tomu. že zámysly nejvyšších kruhův v Petrohradě na- lezly v osobě knížete Imeretinského nejlepšího tlumočníka i že kníže Imeretinský nalezl zde mezi pravými Rusy pomoeníky schopné, kteri pochopili, jaký význam pro oba kmeny slovan- ské může míti polsko-ruská shoda. Pravda je. že není všechno ještě tak, jak by toho sobě přáli přátelé dorozumění, ale snie od r azu Kraków zbudowano«. Toho jednoho již dosaženo, co je pravým triumfem této poli- tiky ruské vlády, že dnes není už v Rusku Poláka, který by v připadě války rusko- německé nestál se sympatiemi po straně ruské. Jeto veliký pokrok i veliký úspěch, neboť dříve bylo mnoho takých, kteři pod pruským státem »kon- stitučným« slibovali sobě víel Pochopite, že takový stav věcí znepokoji odvěké nepřátele Slovanstvay jimž neshoda rusko-polská byla na ruku. V posledním čase množí se objevy, že tito nepřátelé pracují plnou parou, aby ten pokrok zmařili. Velice tu překvapila zpráva, která již dřív dosla z Berlina, že ministr pruský Miquel reko jednomu poslanci polskému na sněm pruský, ze Poláci v Rusku nemohou se nadíti polepšen poměrův, neboť on prý dobře vl, že ruská vláda Polákům nepovoll.
Rus Polák Praha Varšava Petrohrad Krakov Rusko Berlín
15 article
Bylo to snad pium desideri um Prušáka, jenž nám prozradil, čeho nám vláda pruská i ušlechtilý německý národ přejí Později přišla zpráva z Potrohradu, že tam vláda pruská dělala jakésí rozklady, ale aq nalě aopvdldes marně. Nyní kolují ve Varšavě podivné pověsti, že zdejší Němci utvořili spolek pro zakoupeni pěti polských listů, tří listů každodenních, jednoho týdenníku a jednoho měsíčníku Všechny tyto lísty mají mezi Poláky vliv největší. Zde ve Varšavě jmenují se již ty listy, i ví se, že již jsou v rukou německých od několika týdnů. V listech těchto nemáse psáti žádná smutná pravda o Němcích, zprávy o pronásledování živlu polského v Poznaňsku mají být umlčovány, ma se budit všelijakým způsoby sympatie pro Německo: slavením jeho kultury, literatury, svobod občanských a pod Takové agencie tiskové mají mit Němci tak v jednom listě lvovském, krakovském a berlin ském, které svou neustupnostíy fanatickými útoky na ruskou vládu mají zmařit úkol, jaký sobo vláda ruská vylknula. Velmi nás také znepokojuje náhle čilá sgi tace strany socialistické, obrácená jako zúmysln ke zkompromitování polského dělnického lidu socialism byl k nám importován hlavně dělník i podmistry německými, pracujícími v továrnách německých v Lodzi i Varšavě, i studenty žídov skými. Dosud ta agitace obmezovala se na hra nice skrovné, neboť nedostávalo se jí peněz Nyní vydává sumy neobvýklé. Zdá se, že i tate agitace pochází z pramenů kalných. Jak vidíte. nepřátelé pracují na svůj způsob, aby zmařii co je dosud dosaženo a pracují, třeba jimto přiznat, dost chytře! Videant consules!
Prušák Němec Polák Potrohrad Varšava Poznaňsko Německo
16 article
Prvý krok hr. Bülowa a Rusko »PocciH« prvým krokem hr. Bülowaje smlouva s Anglil o Číně. List o něm píše Prvý krok Bülowa znamená diplomati- ckou nešikovnosť Německa a pro- zradil krom toho jeho nepřátelske smýšlení k Rusku. Jaké má Německo zájmy v Číně? Obchodní. A v tomto oboru jsou An- gličané největšími konkurenty Němců. Na místě. aby se dohovořilo se státy nekonkurujícími s Ruskem a Francii, jež vedou s Čínou jen dvojí obchod: Rusko čajový a Francie hed bávný, Německo dalo přednosť allianci se svým konkurentem naproti Rusku a jeho spojenci Lekce historie neučinily Německo moudřejším Bože, chraň každý stát spojenství s Anglil Spolek s ní byl každému spojenci osudným Ona každého spojence vyssaje a potom od kopne. Tak bylo s Napoleonem III., jejž An glie přinutila válčíti s Ruskem, tak může být i s Německem. Chyba spá- chána. Jak ji napraviti, je věcí ? 'Bmecka. My o sebe se nebojime, ale Německa litujeme Lépe býti s Anglil ve válce, než v spolku.
Bülow PocciH Němec Napoleon Rusko Čína Německo Francie
17 article O Poláky v Němcích.
O Poláky v Němcích. V protipolských poradách pokračovali ně mečti ministří po návratu z Poznaně do Berlína Ministři prý se na výtetu do Poznaně přesvědčili že »polské nebezpečí« skutečně hrozí něme ckému národu a státu. Porada v Berlíně konala se za předsedníctví samého kaneléře knížete Hohenloha a trvala od 3. hod. odpol. do 8. hod. večerní bez zastávky, O čem se uradili, má býti zachováno v největší tajnosti. Listy ně- mecké vědí jen tolik, že vláda připravuje obšírné plány na vyhlazení Polákův, ale protože k jieh provedení potřebuje peněz a roušku zákona, předloží je ku schválení pruskému sněmu. Před tím císař Vílém radil se o Polácíeh s pověstným ministrem pruské osvěty, Studtem, jejž k sobě schválně povolal do Huberstocku.
Polák Němec Polákův Poznaň Berlín
18 article Bülow a příští obchodní smlouvy.
Bülow a příští obchodní smlouvy. »Corriere dela Sora« dovozuje v úvod- níku, že hr. Bülow sice chová prý jinak k Itali dobré úmvslv, nieméně ale že bude nucen hájit zemědělské zájmy německé na úkor zájmův italských. Psal prý již ve smyslu tom tchýn své, Vlašce paní Minghettové, že v Německu dnes jsou již živé stesky na to, že se zci ziny příliš mnoho životních potřeb dováží do Německa; Italii pak zvlástě že Německo učinílo už dost ústupkův celních pro víno a sýr. Italie učiní proto dobře, radí »Corriere de la Sera« bude-li dbáti jenom o vlastní zájmy své. K sensačnímu odhalení v Německu. Oficiosní »Berliner Correspondenz« sděluje. jak depeše stručně byla zaznamenala, že sku- tečně ředitel v říšském úřadě vnitra Woedtke požádal svaz německých průmyslníků za 12.000 marek. Žádost podána byla v červnu r. 1899 po prvém čtení předlohy protistávkářské v říš- ském sněmu německém. Těchto 12.000 marek mělo se dle zmíněné officiosní »Correspondenze« použiti k úhradě výdajů na vytištění a rozšířen parlamentního materiálu k zmíněné předloze, aby prý tak veřejné mínění nabylo pravého vě- domí o důvodech k podání předlohy. Všechen liberální tisk odmítá toto objasnění jakožto úplně nedostatečné. Zvláště »Münehner Neueste Nachrichten« praví: »Setr- vání státního tajemníka v říšském úřadě vnitra hrab. Posadowskéh zdá se nám býti úplně vyloučeno, Říšský úřad hleděl zpracovati veřejné mínění zcela nepřípustným způsobem pro předlohu jednu a dovolával se pomoci mocné skupiny zaměstnavatelů, jichž sociálně-politické názory oprávněnými požadavky mírných sociálních opravářů nijak se nesnášejí. Říšský úřadf nanční dopustil se tím těžké chyby (mluví-l však »Vorwärts« o Panamě, mluví nesmysl) kterou jedině výměna osob v řízení říšského úřadu vnitra může opět napraviti«.
Bülow Vlaška Minghettová Woedtke Sora Německo Italia Panama Berliner Correspondenz Münehner Neueste Nachrichten Corriere jít le Ser
19 article
»NationalZtg« pak píše: »Jest ne- pochopitelno, že úřadník v postavení státního tajemníka vnitra mohl pokládati za přípustno, aby vláda pro agitační své účely žádala peníze o spolku soukromníkův ve věci, v níž spolek ten byl sám stranou. Tím musila vláda na sebe uvaliti zdání odvislosti od velkoprůmyslníkův v otázkách takých. Poněvadž se nepraví, že Woedtke jednal bez vědomí státního tajemník Posadowského, nelze pochybovati o jeho zod povědnosti za tento politování hodný přohmat.e List doufá, že se v zájmu klidného jednání Posadowsky před říšským sněmem již neobjeví Dozvuky afféry Dreyfusovy. Tyto dny zahájena řada schůzí státní rady, tedy nejvyš šího sboru, který může právoplatně rozhodnout o odvolání Piequartově. Až do 9. listopadu bude se jednati o věcech menšího rozsahu, po9 přijdou na denní pořádek záležitosti vážnější větší. Mezi těmito se nalezá afféra Picquartova. Při nynějším složení státní rady, není nemožno že tato sensační pře se vyřídí ve prospěch by valého plukovníka, jenž, jak známo, náleže mezi tak horlivé podporovatele Dreyfusa, že prot němu samému soudně bylo zakročeno.
Woedtke Dreyfusův
20 article
Jak známo, udály se velikě změny ve vyšším soudnictví francouzském. Vrchním presi dentem kassačního soudu byl jmenován par Ballot-Beaupré, který za procesu Dreyfusova by o téže věci zpravodajem a přimlouval se horlivě za názor, že rozsudek, roku 1894 proti Drey fusovi vynesený, byl nezákonitý. Nyní přivítali ostatní soudní funkcionár nejvyššího soudu svého prvního předsedu a př příležitosti té promluvil jmenem všech nově jme novaný president p. Laferriěre, bývalý guvernén alžírský, takto: »Jeho právnické vědění a jeh autorita jsou námi všemi uznány, a právě tyto vlastnosti to byly, jež jej učinily schopným, aby byl zpravodajem v největším procese tohot stoleti, v procesu dvojnásobně rozčilujícím tím , že rozpoutal v míře hrozné vášně, které jste vy dovedl zažehnati svým rozpoznáním ku cti tohoto soudu«. Slova pana Laferrira vzbudila rozhořčen v táboře nacionalistickém a souhlas na straně protivné. Dle všech příznaků zdá se býti jisto, že k oživení afféry Dreyfusovy opět dojde, ač snad zůstane obmezena jedině na nejvyšší soudny instance. Dreyfusardi ve snaze rehabilitovati Dreyfusa neustanou a nynější vláda věru nebude jim klásti valného odporu.
Dreyfusův Laferrira
21 article Volební ruch.
Volební ruch. Ze Smíchova. Ve středu dne 24. t. m konala se v akc. pivovaru na Smíchově důvěrná porada zástupců městské rady a všech čelných národních spolků smíchovských a spole čenstev za příčinou kandidátů pro nastávající volby do rady říšské. Jednohlasně usne- seno opělně kandidovati p. prof. dra Jos. Kaizla ve skupině městské ap Václava Březnovského za V. kuri Provedení voleb jednohlasně svěřeno bylo sml chovskému Občanskému klubu. Politický klub pro Jilemnici a okol usnesl se, že bude podporovati kandidaturu p Josefa Doležala, starosty města Lomnice n. P., za poslance V. kurie pro skupinu jíčín skou. Schůze voličů této kurie ustanovena na don 4. listopadu 1900 o 8. hod. dopol. ve dvo raně městské radnice v Jilemnici, ku kterép Josef Doležal jako kandidát strany svobodomy slné a bývalý poslanec pro V. kurii se dostaví V Nymburce předkládá městská rada k nahlédnuti všemu občanstvu hotové již vo lební seznamy pro V. a III. kurii. V kurii V. jest celkem 1698 voličů, v kurii III. 732 Z Přerova, 25. října. (Pův. zpráva »Nár Listů«.) Výbor Občanského klubu v Přerově voliči. V drebném prodeji: ranní číslo o robě . . . sa 9b odpoločni. . . . . . . za 2b Ve slislkách na venkovš ranní čisla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bl Inseráty pluti se hetevě sapřeě. Piezplsčení a jasesty pllllná sdmle strave v Maslanské ulicil č. 3. Tam nacházejí ze ták radake lskárna a szpeěics „ Narpdnick Listě“ Rukoplay se navraceji.
profesor doktor Jos Kaizl Březnovský Doležal Smíchov Jilemnice Lomnica Nymburk Přerov výbor občanský klub
22 article
usnesl se ve schůzi dne 22. řijna konaná ohledně kandidátů poslaneetví pro příští volbý do říšské rady na následujícím: 1. v kurii III. (městskě) přijímá a doporučuje kandidaturu dřivějšího říšského poslance pana dra. Jana Žáčka; 2. v kurii IV. (venkovské) dopo- ručuje kandidaturu dřívějšího říšského poslance p. Josefa Vychodila; v kurií V. přijímá a doporučuje kandidaturu, navrženou od orga- nisace národního dělnietva a sice p. Rei ch- städtra z Prostějova, s podmínkou, že týž po svém zvolení vstoupí do společného klubu českých poslanců na říšské radě. Bu Z Tišnova, 26. října. (Zvl. tlgrm. »Nár. Listů«.) Na Tišnovsku zvoleni byli za volitele většinou kandidáti strany lidové. Dotyčné okresy: Tišnovsko, Boskovicko a j. jsou voleb- ním okresem V. kurie, ve kterém kandiduje opět dr. V. Šilený. Proti Šílenému kandiduji klerikálové jistého Jakubského z Třebíče a sociální demokraté Komprdu. Dle volby volitelů jest osud těchto kandidátů již zpečetěn. Klerikálové napjali veškeré páky . . . marně však Aby úspěch klerikálního kandidáta byl zabezpe- čen, dali se faráři voliti za volitele Ani tento manévr nepomohl, neboť v Dobrav- níku, ve Svatoslaví, ve Veveří, Bytyšce a jinde propadli faráři při volbách.
Žáček Vychodil Rei doktor Jakubský Prostějov Tišnov Tišnovsko Boskovicko Třebíč Svatoslav
23 article Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských měl včera večer schůzi v místnostech klubu národni strany svobodomyslné v Jungmannově třídě, by po jednal o nastávajících volbách do sboru obečních starších a schválil kandidátní listiny. Do schůze do- stavilo se 137 členů, mezi nimi téměř všichni čle- nové sboru obecních starších z Nového města. Schůzi zahájil před 8. hodinou večer jednatel obec. star. p. dr. Groš. Jelikož referent obec. star. p. Ferd. Mell an onemocněl, převzal referát obec. slar. p. dr. Frič. který sdělil, že výkonný výbor národní strany svo- bodomyslné zaslal klubu přípis, ve kterém sděluje, že ponechává akci volební při doplňovacích volbách do sboru obecních starších občanským klubům praž- ským a že žádá jejich předsednictva, by proti sobě nevystupovaly. Klub odhodlal se zasaditi se o shodu a k ná- vrhu obec. staršího p. Březnovského uzavřena do- hoda s Jednotou občanů pražských. Pan Březnovský navrhl dále, by vyjednávalo se též o shodu se stranou radikální. Řečník obrátil se ve věci této na p. dra. Baxu, avšak tento kompromis odmitl, řka, že strana jeho chce míti svoji samostatnou kandidätní listinu a že se s nikým nespojí. Straně svobodomyslné vyhraženy ve druhém sboru 4 místa, na která kandíduje klub pp. dra, Karla Groše, Josefa Košťála kožešníka, dra. Petra Nelsýho, Václava Práška, obchodníka a Bohumíla Prausa, hostinského. Ve III. sboru kandidováni jsou klubem truhlář p. František Cha- dima. František Sokol a Ant. Koubek, malíi pokojů. Předseda p. dra. Groš sděluje, že dnes došel dopis od výkonného výboru strany svobodomyslně ve kterém sděluje, že trvá na svém dřívějším usne- sení, že provedení letošní volební akce ponechává se klubům, ale zároveň vyslovil žádost, by klub dal na kandidátní listinu též p. dra. Chudobu, by čelilo se tím roztržce v táboře svobodomyslných voličů novoměstských.
doktor Groš Ferd Mella an Frič Březnovský Březnovská Baxa Košťál Petro Prášek Bohumíla Praus František cha Sokol Antonín Koubek Jungmannův třída
24 article
Výbor klubu, doplněný obecními staršími a dů- věrníky, usnesl se kandidovati pana dra. Chudobu ve druhém sboru, tedy na posavadním jeho místě. Pan dr. Chudoba byl o tom zpraven a požádán, by se zúčastnil volebních prací, ale odpověděl, že po úradě s přátely svými oznamuje, že kandidatury nepřijímá, poněvadž nespokojené voličstvo výbor klubu neuznává. Řečník sdělil to ve schůzi volební, ve které přes to učiněn návrh, aby pan dr. Chudoba byl kandidován, ale návrh tento valnou většinou propadl. Obecní starší pan dr. Chudoba žádá, by bylo sděleno, proč, když žádný klub nevstoupil v kompro- mis, právě klub novoměstských voličů tak učinil? Předseda pan dr. Groš: Výkonným výborem strany byla dána klubům volnost ve věci této a svo- tána byla zmíněná již schůze, která přijala uvedené již rozhodnutí ve příčině kompromisu. Obecní starší pan Hamáček zmiňuje se o hla- sování o návrhu na kompromis, jež nebylo jedno- myslné.
doktor Chudoba Groš Hamáček
25 article
Pan dr. Roček žádá předsedu, by udal dů- vody, proč se kompromis uzavřel. Předseda pan dr. Groš: Uvažovali jsme, líší-li se dnes program strany svobodomyslné a staročeské tak dalece, by bylo třeba, by se obě tyto státopráv í strany potíraly při volbách do sboru obecních star- ších v okamžiku, kdy máme přikročiti k volbám do říšské rady, na jejichž důležitost řečník poukazujea klade důraz na svornost při nich. Kompromis uzavřen dále se stanoviska hospo- dářského a dohoda uzavřena s tím, kdo podal k ní přátelskou ruku. (Souhlás a pollesk.) Obeční starší pan dr. Chudoba prohlašuje, ž jemu a jeho přátelům uvedené důvody nestačí. (Sou- hlas.) a usnesení klubu v této věci že se nepodrobí (Pochvala a potlesk.) Obecní starší pan dr. Roček praví, že kdyby na těchto volbách do sboru obecních starších závisela existence národa, byl by zajisté zakročil nejpovola nější orgán strany, výkonný výbor, který nezakázal nikomu stavěti samostatné kandidatury.
doktor Roček Groš Chudoba obecní star
26 article
Pan dr. Černohorský zabývá se slovy pp. drů. Ročka a Chudoby, při čemž jej předseda pan dr. Groš žádá, aby zanechal dosavadního způsobu své řeči a prosí, by schůze byla klidna, aby nestaly se na ní tak turbulentní věci, jako ve schůzi minulé. Pan dr. Černohorský obírá se také dále osobou p. dra. Chudoby a polemisuje s ním. Pan dr. Šebesta, advokát, uznává, že jest pravda, že má se v kritickém nynějším momentu dáti Vídni svorná odpověď. Avšak bude to impono- vati, když se řekne, že strana má úbytě, když pak- tuje se Staročechy? (Výborně! Potlesk.) Rozhod- ným není tu ani důvod hospodářský. Nechť výbor uváží, zdali se klub kompromisem příliš neangažuje a zdali nezaběhne do konců, že by se řeklo: »Něco za něco: Chraňte mandáty Staročechů, aby chránili mandáty nám.« Důvod hospodářský jest tu jen pla- štíkem. Dále mluvili ještě pp. Prášek, dr. Chudoba Pištora, předs. dr. Groš, Štěpán, Červený. který vyvrací výtku, jako by se byl výbor klubu nepostaral, by strana při volbě vystupovala jednotně. neboť výbor pozval do schůze všechny pp. obecní starší, ale páni z druhé strany nepřišli všichni poněvadž sí svornosti nepřáli. Schvaluje se návrh p. Červeného na konee debaty. Zapsána byla ještě celá řada řečníků a mluvili ještě pp. Topinka, dr. Frič, Baštecký, který navrhl, by se rozhodnutí o kandidaturách odročilo, výbor klubu odstoupil a ustavila se volební komise z obou stran, která ustanovila by kandidáty, Pi- štora, Šejd, dr. Roček, který navrhl, by hlaso- valo se předem o zásadě, má-li se kompromis se Staročechy uzavříti a bude-li to schváleno, by hlaso valo se o každém kandidátu dle jmen, dále dr
doktor Černohorský Roček Chudoba Groš Šebesta Prášek Chudoba Pištora Štěpán Červená Topinka Frič Baštecký Vídeň