2
masthead
Příloha „Národnich Listuk
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 28. zář. (Bar. Dipauli
ryt. Javorský.) »Reichswehr«, srovnávajíe
řeči, jež před svými voliči promluvili bývalý
ministr obchodu v kabinetě Thunově, bar. Di
pauli a bývalý předseda pravice ryt. Javorský
nachází, že obě řeči se shodují v tom, že ne-
pověděly pranic nového. »Zkušení, vy-
školení politikové — praví »Reichswehr« —
snazili se všemožně, abý nevyslovili nic nového,
nic programového, nic, co by mohlo vzbuditi
pozornost aneb zavdati příčinu k odporu, nie.
co by mohlo udávati směr do budoucna. Bar.
Dipauli jako ryt. Javorský vědí velmi dobře, že
se za nynějších, najisto bezútěšných, jinak však
velice nejasných politických poměrů může pro-
váděti jen politika nenápadnosti, reservy a vol-
nosti k pozdějšímu rozhodnutí. Proto byli oba
ve svých volebních řečech tak konvenční,a
proto se vyhýbali všemožně jakémukoli novému,
rázovitému heslu. A proto bylo by také marno
snažiti se vystihnouti, zdali a nakolik bar. D-
pauli hleděl němectví a centralismus uvésti
souhlas se zájmý Čechů a zásadami autonomie,
a zdali se p. Javorskému podařilo provésti poli-
tiku polského klubu uprostřed mezi ( láskou k
vládě a přátelstvím k Čechům. Pro bedlivého
pozorovatele je v obou řečech zajímava jenta
okolnost, že obě obsahují poučný opilog k do-
jinám bývalé sněmovní většiny. Pan Javorský
vychloubal se, že tuto většinu celá tři léta držel
pohromadě a vyslovil politování, že obstrukční
politika česká ho přiměla, většinu tuto rozpu-
stití. Bar. Dipauli vyznal naproti tomu zcel
upřímně, že většina se jen nazývala většinou,
ve skutečnosti byla to však jen ubohá pří-
hoda . . . . . Pravdu měl ovšem bar. D-
nčonoo
o p
lar
paul.
Thunův
Čecho
Javorskij
Praha
Reichswehr
6
article
Z Krakova, 28. září. (Polští demo-
kraté proti konservativcům.) Vo-
lební ruch je v Haliči už v plném proudu.
Nemine dne, aby časopisy nezaznamenávaly řady
nových kandidátů pro příšti volby do říšské
rady, aby se neobjevily ostré stati, jimiž jedna
strana útočí na druhou. Zejmena pozoruhodný
je spor mezi demokratickou a konservativní
stranou bývalého kola polského. Orgány konser-
vativního křídla polského kola vydávají heslo
že přiště smí býti volen jen takový kandidát
jenž se už předem zaváže, že vsloupí do spo-
lečného polského kola. Demokraté, kteří se ni-
jak nezřikají solidárnosti s oslatními poslanei
polskými, žádají však, aby stanovy polského
kola byly upraveny tak, aby umožnily přístu
nejen demokratům, nýbrž i poslancům lidovým.
Krakov
Halič
7
article
Mluvčí strany demokratické »Nová Reforma
plše dnes, že demokracic, jež tolik let snášela
vnucenou jí od konservalivců solidárnost, vý-
hodnou jen konservativní většině, žádá nyní,
aby tato většina přijala takovou zásadu sol-
dárnosti, jaké se po celou řadu let už domáh
demokratická menšina v zájmu širokých kruho
lidových. Dokud většina mohla tento požadavek
přejíti prostě mlčením, nebylo nijakých nářků
na demokracii; nyní však, kdy požadavek tento
vysloven ve formě kategorické, ozvál se náhle
pokřik v orgánech konservativných. . . . Polšti
demokraté po celou řadu let neporušili solidár-
nosti v polském kole. Řada jest nymi na straně
konservativní — dodává »N. Ref. «. — Ať se
vzdá své dosavadní koteryjné hegemoniea
terrorismu v polském kole ve prospěch rovno-
právnosti opposičních stran a polské poselstvo
na říšské radě vyjde z nynějších voleb solidár-
nějším a silnějším, než bylo před tím. vu
Z Lublaně, 26. září. (Kurs jazy ka
českěho) zřizuje lublaňský ruský kroužek,
aby dle »Slov. Nar.« vyhověl přání, pronáše-
nému z mnoha stran. Výbor spolkový vyzývá
osoby, jež se chtějí účastniti evičeni v jazyku
českém, aby se v čas přihlásily ve Schwentne
rově knihkupectví.
Ref
Nara
Lublaň
strana demokratický
8
article
Ze Záhřeba, 26. září. (Proti poma
dařování mistních jmen.) Uherská
vláda, aby dodala aspoň na venek jednotného
maďarského rázu málo ještě pomaďařeným
Uhrám, zanáší se myšlenkou, dáti všem uher-
ským občím úřadní název maďarský. Za tím
účelem zřízena při ministerstvě vnitra zvláštní
komise, jež má pátrati po starých, » histori
ekých« maďarských názvech uherských obcí
Na oko obrací se komise k obecním zastupi
telstvům, aby navrhla, které jmeno obce m
býti prohlášeno za úřadní. Přání obeeního za-
stupitelstva ovšem nemusí býti vyhověno, po-
něvadž poslední slovo bude míti komise sama
a její návrh bude ministerstvem asi vždy přijat.
V poslední době celá řada německých obei
v Sedmihradsku se usnesla, že trvá na něme-
ckém názvu obce. Takové zprávy došly ze Si-
bině, Brašova, Schässburgu, Wejsskirchenu aj
Také srbská obec Veliká Kikinda zamítla na-
bídnutě jí jmeno Nagy Kikinda a trvá na tom
aby za úřadní byl prohlášen název srbský. Uvi
díme, jak bude uherská vláda dbáti těchto přání
samosprávných úřadů.
Záhřeb
Uhry
Sedmihradsko
Brašov
Schässburg
Wejsskirchen
Naga Kikinda
uherský obec
9
article
Rozšíření Karlína na pozemcích
invalidovny.
Rozšíření Karlína na pozemcích
invalidovny.
Po třicetiletém úsilí a snažení domohlo se ko-
nečně zastupitelstvo města Karlina, že mu byla.
ovšem za značný obnos, prodána menší louka u in-
validovny. Město Karlín zbavilo se tím pouta, kte-
rým bylo sevřeno tak, že stavební ruch po léta j
tam vyhynul. Za nedlouho již bude mocí úplně se
tam rozvinouti. Nyní vyřídí se ještě některé forma-
lity a příštím jarem již počne obec karlínská menší
louku invalidní na stavební místa parcelovati a pro-
dávati. Nebude zajisté nezajímavo při té příležitosti
vzpomenouti dlouholeté té akce ku získání pozemků
invalidních směřující.
Přirozená poloha obce karlínské, jež na úzkém
pruhu země s jedné strany vrchem Žižkovem, s druhé
řekou Vitavou ohraničeném na západní straně těsně
na král. hlav. město Prahu podél bývalých hradebu
brány Poříčské přilěhajíc založena byla, ukládala její
zástupcům vždy naléhavou povinnosť uvažovatio
způsobu, jakým by obec karlinská v dalším svém
vývinu pokračovali mohla. Jediný směr, kterým
Karlin vývoje dosíci může, jsou rozsáhlé pozemky,
nadaci c. k. polního maršálka Petra hrab. Strozziho
pro vojenské vysloužilce patřící, které má v nájmu
vojenský erár a používá jich z větší části za vojenské
cvičiště. Do nedávna byla čásť pozemku používána
také za střelnici. Již v roce 1871 byly učiněny první
kroky za účelem získání těchto rozsáhlých, ladem
ležících pozemků. Podáním ze dne 1. května 1871
žádala obec karlínská místní vojenské velitelství, aby
se na kompetentních místech otázalo, zda za účelem
Karlin
Strozzi
Karlín
Žižkov
Praha
nadace c
10
article
stavebního ruchu a rozšíření města by mohla obec
získati první louku invalidní. Za tři měsíce došla
odpověď, že ve vyjednávání se může vsloupiti, že
však ohec musí předem učinili nabidku za 1 čtv. sáh.
Již za týden representace obce shodla se na nabídce
9 zl. za 1 čtv. sáh. V měsíci červnu 1872 byl podán
panovníkovi pamětní spis, v němž obec karlinská žá-
dala, aby menší louka invalidní byla od nadace
Strozzího oddělena a obci karlínské k účelům sta-
vebním ponechána.
Tenkrát už se zdálo, že akce bude velmi hladce
a rychle vyřízena. Přípisem ze dne 9. září 1872
oznámilo generální velitelství, že říšské ministerstvo
vátky vyslovilo souhlas, aby první louka invalidní
byla obči karifnské postoupěna, ale jen s tou pod-
minkou, že obec na jiném příhodném místě svým
nákladem pro vojenský erár zřídí střelníci. Těto
podmínce obec slíbila vyhověti v domnění, že jí bude
malá louka přenechána za 9 zl. 1 čtvereční sáh.
11
article
Avšak vzdor tomu, že obec podnikla vše, aby koup
pozemku byla uskuřečněna, přece očekávaný zdárný
výsledek nenastal. Vojenské úřady stále nebyly spo-
kojeny s nabízenými místy střelnice, označujíce je
jako místa nezpůsebilá. Tim se celá akce na dlouhou
řadu let protáhla. Teprve, když úřady z Četných
oznámení zvěděly, že střílením vesstřelnici je vážně
ohrožen život obyvatelů karlínských, počaly se za-
bývati otázkou přeložení střelnice.
V roce 1892, tedy bezmála za dvacet let po
první akci, nabyly vojenské úřady přesvědčení, že
střelnice u města být nesmí. Obec karlínská ovšem
tuto příležitost nepropásla a obrátila se s dolazem
na finanční řiditelství. Toto odvětilo, že teprve vr
1895 nastane doba, kdy bude možno s jednou část
invalidních pozemků disponovati. Akce tři léta od-
počívala, až 14. listopadu 1895 k učiněnému dotazu
zemské finanční ředitelství odpovědělo, že pozemky
invalidovny obci prodány býti nemohou. Mezitím
jině okolnosti byly na prospěch obce. Výnosem
okres. hejimanství ze dne 2. dubna 1894 bylo zasta
veno pochovávání na hěbitově vojenském a evange-
lickém pod vrchem Žižkovem, kteréž hřbitovy od
r. 1905 mohou býti zastaveny: dále pak nové rychlo
palné zbraně výžadovaly opatření jiného místa k
střílení.
Žižkov
12
article
Dne 21. listopadu 1895 podána byla žádost z
zrušení střelnice n Kariína, načež 15. února 189e
došla odpověď, že stavba nové střelnice u Kobylis
jest již v plném proudu. Dlužno uvésti, že v čel
zastupiřelstva, které v letech 1871—1874 akci o zí-
skání pozemků invalidních provádělo, nalézal se sta-
rosta p. Josef Götzl. Za zvláštní spolupůsobení vy-
sloveno v této akci uznání tehdejšímu tajemníku
obecnímu p. dru. Vavřinci Svatkovi.
Jest charakteristické a zajímavé, jaké byly dů-
vody pro zrušení střelnice v Karlíně. Když obe
domáhala se zrušení její za účelem rozšíření obce.
nebylo jí vyhověno. Přestalo se tedy s podáváním
suplik a zahájená jiná akce. O každém případu, kdy
střela z vojenských pušek zalétla do města, podán
byla zpráva vojenským úřadům a to konečně po-
mohlo. Kulky, zvláště po zavedení pušek systému
Manlicherova, lítaly do domů a na ulici a toho se
přece vojenské kruhy obávaly, aby někdo nebyl
smrtelně poraněn. Ještě jiná mimořádná okolnost
obci pomohla. Při záříjové povodni r. 1890 byly oba
hěbitovy pod vrchem Žižkovem vysoko zaplavenya
tu kompetentní kruhy nabyly přesvědčení, že na
takových místech dále pohřbívati se nemůže a že
také oba hřbítovy musí být zrušeny. Obecní zastu-
pitelstvo s tebdejšími starosty pp. Václ. Lokayem
Janem Topinkou žádné vhodné příležitosti neopome-
nula, aby pro obec pozemky invalidovny získala.
V těch letech zvláště činným byl zesnulý již obecní
tajemník p. Karel Čížek.
Götzl
Vavřinek Svatek
Manlicherův
Václ
Topinka
Čížek
Kariín
Kobylisy
Karlín
Žižkov
13
article
Po sděléní, že střelnice bude definitivně do Ko
bylis přeložena a na jaře roku 1897 že bude zapo
čato s její užíváním, obrátila se rada městská dne
10. června 1897 na ministerstvo vnitra, předložila
polohopisný a regulační plán pozemků invalidovny
zemským výborem schválený a zaslala zároveň pa
mětní spis, v němž celá bistorie o invalidovně byl
zevrubně vylíčena. Pamětní spis byl předložen mi-
nisterstvu války ku podání dobrozdaní. Dne 30
června 1898 obdržela obec sdělení místodržitelství
které bylo rovněž nemálo zajímavé.
Mistodržitelství doznalo, že pozemky, náležejíc
k nadaci hr. Strozzího jsou přenechány vojenskému
eráru za cvičiště za nepatrný nájem, který
k ceně pozemků v žádném poměru není
Tato okolnost klestila již po delší dobu dráhu pro
přání, aby v zájmu invalidní nadace od pronájmu
pozemků bylo upuštěno a za účelem rozsáhlého
zvětšení jmění nadačního, aby pozemky byly parce-
lovány a prodány.
Jinak ale poblížely na záležitost tu vojenské
kruhy, zejmena velitel 8. nrmádního sboru, který o
upuštění invalidní louky pro účely vojenské nechtě
ani slyšeti.
14
article
Městské zastupitelstvo dne 10. srpna 189e
o tomto stavu věci jednalo a zmocnilo radu měst
skou, aby sama hledala pozemky, které by se pro
vojenské cvičiště hodily. K tomu cíli zvolena byla
sedmičlenná komise, která konala první schůzi dne
18. října 1898. Její předsedou byl p. Václ. Nekvasil
a komisi byli přiděleni pp. Jarosl. Svatek, ředitel
měst. úřadů jako referent komise a Václ. Baroch.
ředitel techn. hosp. oddělení. Komise počínalasi
v této záležitosti s uznáníhodnou pílí. Snaha její
ovšem nebyla lehká. Musila píditi se po pozemcích,
které by rozsahem odpovídaly rozloze pozemků
invalidovny, měřící 88 jiter 1201 čiver. sáh. Za
účelem zjednodušení agendy zvoleno bylo tříčlenné
subkomité, a sice z pp. Jana Topinky, cís. rady
V. Nekvasila a cís. r. Jindř. Ronze, které úkolu
svému dostálo plnou měrou. Jednání zůstalo v na-
prosté důvěrnosti až do úplného vyřízení.
Pro nové vojenské evičiště opatřeny jsou roz-
sáhlé pozemky č. kat. 604, 605, 606 a 619 ve Starých
Strašnicích u tak zv. »Červeného dvora«, náležející
p. Janu Bečvářovi. Po sepsání smluv a úplném za-
jištění pozemků byla vojenskému eráru učiněna
nabídka, že obec karlínská je ochotna malou louku
invalidní koupiti za úbrnnou sumu 737.675 zl.a
v náhradu za to že nabízí zmíněné pozemky ve
Strašnicích. Na ofertu obce došla odpověď od říš
min. války ze dne 16. listopadu 1899, v níž obee
byla vyzvána, aby nabídku na 800.000 zl. za malou
invalidní louku podala. Na podmínku, aby obci bylo
vyhraženo právo předkupní na zbývající pozemky
invalidního fondu, nebylo přistoupeno. Dále kladena
podmínka, aby v plánu nynější sad kolem invali-
dovny byl zachován.
Václ
Nekvasil
Svatek
Baroch
Topinka
V Nekvasil
Jindřichův
Bečvář
Strašnice
15
article
Obec usnesla se vyhověti prvé podmínce, žádala
však, aby jí za to vyhraženo bylo právo předkupní
k dalším pozemkům na dobu 25 let. Také v ostatních
směrech učiněny jisté ústupky, načež 31. března 1900
došlo vyřízení, že obci karlínské přenechá se malá
louka invalidovny za 800.000 zl. a že se obci dává
právo předkupní na ostalní pozemky na dobu
25 let.
Odevzdání menší louky obci mělo se státi již
1. července 1900, ale posunuto bylo až do 1. září,
poněvadž mezitím dala obec karlinská upraviti po-
zemky pro nové cvičiště. Toto nové cvičiště bylo o
vojenského eráru najato na dobu 40 let za roční ná-
jemné 142 zl. za 1 jitro (pozemek má rozsab
80 jiter) .
Konečné vyřízení došlo 20. září 1900, v němž
ministerstvo války sdělilo, že podmínky převzetí po
zemků se schvalují; odevzdání nového cvičiště ar-
mádnímu sboru staníž se dne 1. října 1900; setrvává
se na požadavku, aby sad byl zachován do té doby.
dokud dům bude sloužiti účelům invalidním. Tímto
vyřízením došlo ukončení veškeré jednání s vojen-
skými úřady jak ohledně koupi louky, tak i předání
nového cvičiště — po takměř třicetileté úsi-
lovné snaze obce karlínské. Stalo se tak
za příznivého spolupůsobení nynějšího velilele
8. armádního sboru, polního zbrojmistra Fabiního
blahovolností zúčastněných úřadů autonomních i poli
tických, jakož i zemského výboru. Všem těmto jedno-
tlivcům i korporacím vysloven ve schůzi rady městské
vřelý dík.
Dnes odpoledne koná zastupitelstvo karlínsk
schůzi, která má: schváliti celý postup dosavadního
jednání; schváliti koupi menší louky za 800.000 zl.
na kterýž obnos má býti splaceno 80.000 zl. dne
1. října a zbytek při podpisu smlouvý a schválit
podmínky, za kterých se najímají pozemky u Strašnie
na vojenské cvičaště.
16
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Zápis do menšinových škol českých
na jihu království nevykazuje celkem velikých změn
proti roku loňskému. Největší přírůstek vykazují
školy v Č. Budějovicích, kde přihlásilo se na české
školy obecné o 264 děti více než loni a kde poče
žactva na českém gymnasiu a reálce převyšuje počel
žactva na týchž ústavech německých o 350. Nový to
doklad o ryzím němectví Č. Budějovic-
Zbytečná škola německá ve Strážově
sehnala celkem 9 žáků. Přes to ovšem na zrušení
její školy není ani pomyšlení.
Nový německý pivovar má býti zřízen
ve Vrchlabí. Podařilo se již sehnati na něj kapitáo
350.000 korun, o
zivd lek
Německá pomista stihla město Manětínza
to, že se nyní presentuje jako město, jež je v českých
rukou. Blizký městys Nečetin totiž vymohl si, aby
mohl konati týdenní trh v pondělí jako Manětín
čímž Němci doufají, že Manětínu hospodářsky hodně
uškodí. Stavba místní dráhy z Manětína do Plzně
dostala se v živější pohyb. Dne 20. září konáno v Ma
nětíně šetření ohledně její rentability, při němž vše-
obecně vytknuta nutnost této lokálky Na den 30
září svolána jest všeobecná schůze interessent
do Plzně.
slnpln
Manětínzo
Němec
Č . Budějovice
Strážov
Vrchlabí
Manětín
Plzeň
Ma
17
article
Střediskem jihočeských rodáků.
kteří do Prahy na návštěvu zavítají, prohlášena byla
spolky jihočeskými restaurace Mě4ťanské besedy
v Praze, kde se nyní čepuje pivo z akciového pivo-
varu v Č. Budějovicích. ate
Dotazníky o bospodářských pomě
rech českého jihu, které ústřední výbor »N. J. P.
v několika tisících rozešlal po hospodářských spolcíe
i korporacích samosprávných v oblasti své činnost
setkaly se s živou účastí a jak celá řada vräcených
již dotazníků dokazuje i s opravdovým porozuměním
Ústřední výbor žádá, aby mu v určené lhůtě (do
konce října t. r.) byly všecky dotazníky—vyplněn
laskavě vráceny, aby v době zimní mohlo býti při-
kročeno k jich spracování. — V poslední schůzt
ústředního výboru poukázán k výplatě ohnos 200 k
na vydržování školní expositury v Boubské u Vim-
perka, dále povoleny dvě podpory po 20 K na opa-
tření školních pomůcek chudým českým dětem v
smíšených obcích, mimo to udělena podpora chu-
dému žáku 24 K a usneseno předplatiti některým
odborům novým různé časopisy. — V důvěrné schůzi
probírány pak důležité poměry na Budějovicku. Usta-
vující valnou schůzi konal odbor jednoly v Čertyni
na Krumlovsku, mimo to několik odborů konalo před-
nášky. Ústřední výbor zastoupen byl na schůzi ve
Lhenicích p. JUC. Chourou. Ústř. výbor upozorňuje,
že na prodej jest menší tovární budova s vodou
patnácti koňských sil v městě na západě Čech. Bližst
sdělí kancelář Jednoty v Praze —II., Vodičkova ul
36, I. p.
Choura
Praha
Č . Budějovice
Čertyně
Krumlovsko
Lhenice
Čechy
Vodičkův ulice
II
18
article
Zústředního výboru Národní j ed-
noty severočeské. V úlerý dne 25. t. m. ko-
nala se plenární schůze za předsednictví pana J.
Nechanského, kterýž podal zprávu o konaném v ne-
děli sjezdu odborů v Turnově. Sbor okresních dů-
věrníků ustaven a usneseno svolati schůzi do Tur-
nova. O svolání schůze té postará se pan starosta
města Turnova. Vzato na vědomí, že sl. rada měst-
ská a sl. okresní výbor v Turnově postaraly se, aby
sjezd dopadl tak, jak všeobečně přál sobě ústřední
výbor. Usneseno korporacím těmto poděkovati. Pan
ředitel Turnovský podává detailní zprávu o sjezdu,
kteráž vzata na vědomí. Žádost odboru v K. z
finanční samostatnost ku zřízení fondu pozemkového
nemohla býti vyřízena, ježto fond pozemkový již
zřízen při ústředním výboru. Žádest pana P. H. za
povolení subvence na zřízení školy v R. doporučena
k vyřízení Ú. M. a zajištěna také podpora ústředního
výboru. Pan starosta podával zprávu v příčině
duchcovské akce a sdělil, jak věc presidielně vyřídil.
J Nechanský
Turnov
národní být ed
rada město
19
article
Zpráva schválena. Odboru v J. odpoví se na po-
slední dopis. Ve věci vydávání »Věstníku« podává
zprávu pan ředitel Turnovský. První číslo vyjde 15
října t. r. za redakce p. V. Hübnera. Vyzývají se
ludíž tímto odbory, aby zprávy své nejděle do 8.
října t. r. kanceláři ústř. výboru zaslaly. Schváleny
různé účty. Žádost odboru v L. za podporu dvěma
žákům postoupena odboru v M. B. Panu inž. Ker-
hartoví udělen diplom uznání a zašle se odboru
P., kdež mu bude 28. t. m. odevzdán. Také delegát
ústř. výboru dostaví se tam. Ve věci Bíliny vzato na
vědomí, že dle zprávy »Labských Proudů« celá řada
spolků a korporací veřejných zasílá stále příspěvky
své spolku »Český dům« v Bílině, s nímž ústřední
výbor a Jednota naše nemá nic společného; také
osoby, v čele spolku tohoto stojící, nejsou ani ve
spojení s námi, neboť nejsou členy odboru našeho
v Bílině. Ústřední výbor usnáší se proto veškerým
spolkům a korporacím podati zprávu, jak se věci
mají ve skutečnosti, v jakém poměru ku spolku tomu
Jednota naše stojí a jak neodůvodněna jest nutnost
nového »Českého domu« v Bllině. V neděli dne 30.
t. m. koná odbor v Kopidlně schůzi společně s těl.
jedn. »Sokol«, k níž dostaví se člen ústř. výboru p.
Kukaň. V nejbližších dnech sejde se k nutné poradě
komise organisační.
V Hübner
Ing
Ker
Bílina
Kopidlno
Český dům « v Bílina
Jednota
Sokol
20
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Naše koňstvo. a
Nejen že koňstvo tvoří - čásť národního
jmění, že každá říše potřebuje značného množstv
koňstva pro účely vojenské, jest to povinnost
každého státu, který zdravou agrární politikou
honositi se chce, aby dle možnosti o zveleben
koňstva se postaral, neboť pro malorolníka jes
kůň nevyhnutelně potřebnou pracovní silou, bez
které intensivní polní hospodářství, jaké dne
v celém království českém, hlavně ale v jeho
nejžírnějších krajích pozorovati můžeme, ani
mysliti by se nedalo.
teolu
Nelze žádati, aby malorolník, o jehož chovu
koňstva zde pojednati hodlám, sám na své ri-
siko si opatřoval k plemenitbě způsobilě hřebee
mnohdy nákladem mnoha tisíc zlatých, nebo
timto způsobem by se zdražil chov koní malo-
rolníkům takovou měrou, že by cena výrobní
nebyla v žádném poměru k ceně tržní. Mimo
to nenalezá se většina našich hospodářů v tak
utěšených poměrech hmotných, aby podobný
přepych dovoliti si mohli. Jeví se tedy nutnost
toho, aby erár, který z každého pokroku sám
v první řadě těží, též o potřebný počet ku
plemenitbě schopných hřebců se postaral. Erán
zastavením přiměřeného množství hřebců hledi
skutečné potřebě vyhověti, zdali ale upotřebený
materiál plemenníků jest způsobilý, aby naše
koňstvo zvelebil, jest choulostivou otázkou.
21
article
Nakupováním hřebců jako slavné paměti
v Napajedlech zastaveného Matehboxa, který
za cenu 180.000 zl. pro naši řiši získán byla
jehož jediné připuštění 1000 zl. stojí, nevzejde
prospěch pro chov koňstva u malorolníků, nebo
rolník nemůže si dovoliti přepychu, pěstovati
plno a polokrevníky anglické, platiti za jediné.
mnohdy bezvýsledné připušténí 1000 zl. a zů-
častniti se dostihů. Hřebei tohoto druhu slouži
jen ku zvelebení chovu koňstva velkostatkářů,
sportsmenů. Vydaří-li se hřibě, zplozené tako-
výmto hřebcem, bývá upotřebeno k dostihům
získá takové ceny, že malorolníkům opět nen
možno ho k plemenitbě upotřebiti. Nevydaři-l
se ale hříbě takové, nejeví-li vlastnosti svých
rodičů, aneb je-li stíženo vadamí exterieuru,
představuje nám pak materiál méně cenný, který
pro zvelebení chovu koňstva jen v podřízené
míře spolupůsobiti může, neboť při plemenitb
musí býti naší zásadou, abychom vybírali je
zvířata nejvýtečnějších vlastnosti.
Napajedla
Nevydař
22
article
Podrobíme-li materiál hřebců v královstv
českém k plemenitbě upotřebených znalecké
kritice, shledáme, že velká čásť těchiže nemůže
naše požadavky uspokojiti. Nejen že v největs
míře jsou zastoupena zvířata rázu takového,
který našim chovatelským poměrům prospěti ne
mohou, ale i velký počet upotřebených hřebeů
nejeví v úplné míře vlastnosti svého rázu.
Mimo to můžeme plemenníkům upotře-
beným k oplodnění našich klisen vytknouti i to
že při jejich nákupu nebylo šetřeno všech pra
videl o vlastnostech hřebce plemenníka, naopak
že při tom rozhoduje osobní libůstka mnohdy
více, než sám účel věci. Tak na přiklad na-
lezají se v jedné hřebčinské stanici dva hřebci
o nichž jest známo, že pocházejí od matky
stížené měsíční slepotou na obou očích, ačkoliv
nelze popříti, že nemoc tato jest vadou dě-
dičnou která nepřenáší-li se přímo jako vada,
jeví u potomků přece náchylnost k tomuto one-
mocněnilubo
Při posuzování zevnějšku hřebců věnujes
více pozornosti souladnosti údělku těla, než
praktickým potřebám. Nakupování hřebců svě
řeno jest dnešní doby výhradně kruhům dů
stojnickým, kterým sice musíme přiznati značné
schopnosti k posuzování koně, k vojenské službě
určeného, kterým ale rozhodně schází poroz-
umění pro koně hospodářského, neboť tento ne-
může často uspokojiti důstojníka, poněvadž
mnohý ráz koně hospodářského k vojenské
službě se nehodl.
23
article
Dále nezdá se, že by řízení hřebčineů
v každé příčině směřovalo k tomu, aby rol
nictvu vždy jen výtečným materiálem posloužilo.
jinak by zajisté nebylo možno, aby v jisté hiřeb-
činské stanici, hřebec, jevicí údělek úplně ne-
zušlechtělého koně tažného, byl pojmenován
polokrevným va lone m. Podobné
reklamné pokusy mohou sice šáliti laika, přiváděj
ale řízení hřebčinských stanie v očích znaleo
do nevýhodného světla.
Přisuzování jednotlivých hřebců do hřeb
činských staníc nevyhovuje nařízení o rozdělen
království českého na obvody, určené k pěsto-
vání jednotného rázu koní. Tak na příklad
v okresu jičínském, kde pěstovati se má rá
koní lehkých, jízdeckých, byl svého času za-
stoupen ráz oldenburgský, frieslandský, vedle
anglonormhana a norfolka a jedním čistokrevným
arabem, který pak čistokrevným angličanem za-
měněn byl. Jak může nastati ustálenost vlast-
ností jednotlivých plemen, jak můžeme posu-
zovati vliv jednotlivého plemene na zveleben
chovu koňstva, když na jednu klisnu připoušt
se během času šest hřebců rozličného rázu.
jak mají vypadati hříbata, jichž předkové ze
strany otcovské přináležejí šesti rozličným rázůme
Nelze se tedy diviti, že dnešního dne nalezáme
na venkově velké množství hříbat a klisen,u
kterých o ustálenosti vlastnosti určitého rázu
ani potuchy není.
24
article
Podobné nesmyslné křížení s nejrůznějším
plemeny koní jest hlavní příčinou klesání chovu
koňstva, neb upotřebením hřebců nejrůznějšíeh
rázů nejen že nemůže nastati nijaká ustálenos
vlastností určitého rázu, ale přihodí se mnohdy
i to, že co jeden hřebec napravil, druhý dvoj-
násobně pokazí. Při posuzování příčin klesání
chovu koňstva nebyl však dosud na tuto okol-
nost v žádném ohledu zřetel brán, naopak do
jednotlivých stanic hřebečních byli dodáni hřebei
nejrůznějších plemen a rolníkům, kteří mnohdy
ani tušení o základních theoriích plemenitby ne-
mají, byl ponechán úplně volný výběr plemen-
níků. Seznámiti rolniky se zásadami plemenitby
a o pravidlech posuzování zevnějšku koně, ne-
shledávalo se dosud za nutné a dosud panuje
náhled ten, že k plemenitbě jest jen zapotřeh
klisny a hřebce a pak že věc sama již se podá.
Vojínové, kterým správa hřebčinských sta
nic svěřena jest, nemohou zjednati nápravu
těchto poměrů, neb postrádají veškerého odbor
ného vzdělání.
Není tedy dnes, i kdyby ten nejvýtečnější
materiál hřebců k plemenitbě dodáván byl, přece
nijakého opatření, směřujícího k— tomu, aby
malorolník, zabývající se chovem koňstva, v tomto
odboru vynikl tak, jak v zájmu věci žádoucno
by bylo, ačkoliv nelze popřiti, že český rolník
chovu koňstva se nevzpírá, naopak i zvláštní
láskou k němu lne. Ač plemenice k chovu upo
třebené často činěným požadavkům nevyhovují
ač výživa, ošetřování a vůbec celý odchov kon
zdaleka nás nemůže uspokojiti, jest přece jen
odvážně, činiti jen malorolníka za to zodpověd-
ným, že v chovu koňstva žádný pokrok zazna-
menati nemůžeme.
25
article
Účelem plemenitby musí býti, aby špatný
materiál klisen byl ušlechtěn. Rozhodně nelze
souhlasiti s tím, aby podobně jako při zvelebení
chovu skotu, plemenice byly z ciziny za nepo-
měrně vysoké ceny zakupovány, neb povstalý
tím náklad byl by tak značný, že pěstitel by
nikdy čistý zisk, z chovu koňstva plynoucí, vy-
kázati nemohl. Nakupování klisen k plemenitbě
v krajích, kde chov koní s porozuměním se
provozuje a kde pěstuje se ráz koní pro naše
potřeby vhodných, naráží na velké obtíže proto
že tamější pěstitelé vzorně klisny vůbec nepro-
dají, aneb jen za poměrně velkou cenu. U nás
pak následkem velice zanedbaného chovu koňstva
jest hospodář nucen, nejkrásnější hřibata do ci-
ziny odprodati, aby um kryl výlohy spojené
s výchovou těchto, jakož i ostatnlch nepodaře-
ných hříbat, která obyčejně ani takové ceny
nedoeflí, aby hotové výlohy za krmení pěstitel
hradila.
Odměňováním hospodářů za dobré držen
a výchov hřibat podporuje se sice vydatně chov
tento, avšak odměňování děje se jen v něko-
lika málo místech, tak že vzdálenějším hospo-
dářům není mnohdy pro nalehavé polní práce
možné na 2—3 dni z domova se vzdáliti, aby
konkurence télo se zúčastnili. U cenných hříbat
nelze pak žádati, aby za jeden den urazila
cestu 50—60 km., ba i více. Zakupování koní
způsobilých pro potřeby vojenské nemá pro
naše pěstitele vůbec žádného významu, neb za
prvé se u nás vůbec žádné koně pro tento účel
nezakupují, za druhé jest cena 250—350 zl.
za pětiletého koně za trvajících poměrů tuze
nízká a za třet nevyhovůje materiál koňský,
pro účely vojenské se hodici, požadavkům našich
hospodářů.
Co uvedené ceny 250—350 zl. se týče
postačí malý počet, abychom si zjednali jasnos
o těchto poměrech. Čítejme jen nejmenší mož
onrlnr n
km
26
article
nou dávku ovsa a sena, kterou hříběti podati
musíme, chceme-i aby se jen trochu uspoko-
jivě vyvinulo. Dávka 1.5 kg. ovsa a 4 kg. sena
denně zajisté není přemrštěná, naopak skoro
nedostatečná vzhledem k tomu, že při inten-
sivním polním hospodářství, zvláště v krajích
řepoplodných, podmíněném ohromnou berní po-
plalnosti, nízkými cenami surovin a drahotou
pracovních sil není možné, abychom udržovali
pastviny pro koně. Čítáme-li 1 met. cent ovsa
za průměrnou cenu 5 zl. 50 kr. a 1 met. cent
sena za 2 zl. 50 kr., shledáme, že jen krmivo
pro jedno hříbě vyžaduje při nejmenším roční
náklad 66 zl. 61 kr., za pět let tedy 333 zl.
V tomfo obnosu nejsou začítány ostatn
výdeje, jako amortisace kapitálu uloženého
klisně, úrok z tohoto kapitálu, výlohy spojená
s připuštěním klisny, úrok a amortisace kapi-
tálu uloženého v potřebných budovách, ob-
sluha klisny a hříběte, šetření klisny
v čas březivosti a lepší krmeni v této době,
jakož i v době ssání hřiběte, možné z tráty
klisen následkem hřebení, možné
ztráty hříbat následkem různých
nemocí a úrazů, lékárna, zvěrolékař, ře-
meslníci jako kovář a sedlář a mnohé jié.
kg
27
article
Naproti těmto značným výdajům jest cena,
kterou erár za pětileté koně, způsobilé k vojen-
ské službě stanoví, totiž 250—350 zl. tak malá,
že chov koní vojenských se naším hospodářům
vypláceti nemůže-
Možno sice namítnouti, že lze takové hříbě
od jeho 3. roku k různým lehčím pracím upo-
třebiti a že nejen si na svůj obrok vydělá, ale
hospodáři rčištý zisk zajisti, naproti tomu však
nutno uvěsti, že, má-li hřibě takové býti udr-
ženo způsobilým k účelům vojenským, nemůže
býti tak k práci přidržováno, aby zisk z toho
plynoucí vyvážil veškeré uvedené výdaje, naopak
následkem neplodnosti klisen, ztrát těchto
hřibat následkem nejrůznějších nemocí a úrazů
jest poměr ten pro chov koňstva velice ne-
příznivý.
28
article
Dále nutno bráti zřetel na to, že kůň ho-
dící se pro účely vojenské jest tuze slabý pro
upotřebení v polním hospodářství, hlavně v kra-
jích řepařských z toho důvodu, že pro dopravu
řepy na špatných cestách za nepřiznivého pod-
zimního počasí, pak při velice hluboké orbě,
která intensivním polařením podmíněna jest, jest
zapotřebí koní mnohem silnějších.
Tento náhled nesdílejí však kompetentn
kruhy, naopak potkáváme se při pěstování sil-
nějších rázů koní s největšími překážkami.
V chovu koňstva mohou nám zajisté An-
gličané sloužiti za vzor a tito milovníci koňských
dostihů anglických plnokrevníků neopomenuli ni-
jakým způsobem postarati se o rádného ho-
spodářskěho koně a svým claydesdaleským
hřebcem naznačili nám, jakým směrem se bráti
máme. Byť by se i těžká chladnokrevná ple-
mena nehodila pro veškeré kraje království če-
ského, nelze přece popříti, že tam, kde domu
se pěstovala, jako v jižních Čechách, v každém
ohledu se osvědčila.
V ostatních krajích pak nedoděláme se
žádných výsledků pěstováním lehkých jezdeckých
koni, zde nápravu zjednati může jedině těžký
kočárový kůň, po kterém všeobecně na trzích
značná poptávka panuje a který velice výhod-
nými cenami honositi se může, kdežto lehký ků
jezdecký u nás vypěstovaný, kterého erár od
nás nekoupí, nevydrží soutěž s koněm uherským
neb polským.
če ský
Čechy
29
article
Že držení koní a výchov hříbat není na
takovém stupní dokonalosti, jak by v zájmu
věci žádoueno bylo, má příčinu svou předně
v neblahých hmotných poměrech většiny našich
rolníků za druhé pak v té okolnosti, že není
s dostatek o to postaráno, aby poučnými před-
náškami o zařízením vzorných stájů hospodáři
byli s racionelním chovem koňstva seznámeni.
Dodáním sice postačitelného počtu mnohdy ale
úplně nevhodných hřebců k plemenitbě určených,
nejsou vyplněny veškeré podmínky ku zdárnému
chovu koňstva, zbývá ještě mnoho práce, která
na tomto poli vykonati se dá.
Avšak pouhé slovo nepomůže našim malo-
rolníkům, nýbrž musí se k tomu poučnému
slovu připojiti též dobrý skutek a hmotná pod-
pora, má-li býti účel dosažen. K tomu však jest
zapotřebí součinnosti nejen hospodářů, al
i státu, který z každého pokroku svého oby-
vatelstva v první řadě získ má, a proto vůči
poplatnictvu povinen jest berní jeho zdatnos
všemožně podporovati.
Za tím účelem jest žádoueno:
1. Aby dosavádní rozdělení král. českéh
na obvody pro pěstováni určitého rázu kon
bylo tak změněno, aby vyhovovalo zájmům ma-
lorolníků, bezohledně na přání vojenských
kruhů.
2. Aby nakupování a určování hřebcu
k plemenitbě schopných svěřeno bylo jiným nel
vojenským činitelům, kteři sice mohou býti vý-
tečnými znalci koně vojenského, kterým ale
chybí porozumění pro koně hospodářského.
30
article
3. Aby každoročně v určité době byla za-
vedena konskripce veškerých k plemenitbe
schopných klisen v jednotlivých okresech a aby
již předem každé klisně byl hřebec určitého
rázu přidělen.
4. Aby dožádána byla vláda, aby věno-
vala dostačitelný obnos na zakoupení vhodných
hřebců a na zařízení vzorných stájí
5. Aby postaráno bylo o poučování rol
nictva v odboru chovu koňstva.
6. Aby všemožně podporováno bylo udrženi
a zvelebení nynějších a zřízení nových koňských
trhů.
Uhelná ložiska na Manětínsku. Ku zprávě.
kterou jsme o nálezu uhelných ložisek na Manětín-
sku přinesli, jest nám dnes možno dodati některé
podrobnosti. Ložiska tato nalezají se na severu
Plzně, kde se rozkládají dvě kamenouhelné pánve,
jedna jižněji, u Bělé, druhá pak dále na sever. Tato
jest od jižnější dělená horským hřbetem, jest všal
s ní stejného stáří. Manětín samotný leží na perm-
ském útvaru, od Nečtina dolů k Horní Bělé, Loze,
Mrtníku a Lomičce je krásná formace kamenouhelná.
U Lomičky nalezl plzeňský stavitel pan Fr. Klota
v šestém metru východ pěkné vrstvy kamenného
uhlí. Dále bylo uhlí nalezeno u Lozy. Již roku 1871
činil zde plzeňský velkoprůmyslník Adolf Hyra, který
později do úpadku přišel, vrtací pokusy s dobrým
výsledkem, zanechal zde však práce, poněvadžs
bííže dráhy našly mocnější sloje a tehdáž nebyla
poptávka po uhlí tak velkou, aby se bylo mohlo do-
lování v menších mocnostech a při větší vzdálenosti
od železnice vypláceti. Dnes arci jsou poměry jiné
a také okolnost, že právě se přípravuje stavba dráhy
Lomička
František
Klota
Hyr
Manětínsko
Manětín
Plzeň
Horní Bělá
Loza
Mrtník
u Bělá