ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 c2c88940-7273-11dc-80f0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 30 celkem · entity: person 33, place 43, org 12, work 3
1 masthead
29. září 1900
2 masthead
Příloha „Národnich Listuk
3 masthead
k číslu 269.
4 masthead
Strana 9.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. zář. (Bar. Dipauli ryt. Javorský.) »Reichswehr«, srovnávajíe řeči, jež před svými voliči promluvili bývalý ministr obchodu v kabinetě Thunově, bar. Di pauli a bývalý předseda pravice ryt. Javorský nachází, že obě řeči se shodují v tom, že ne- pověděly pranic nového. »Zkušení, vy- školení politikové — praví »Reichswehr« — snazili se všemožně, abý nevyslovili nic nového, nic programového, nic, co by mohlo vzbuditi pozornost aneb zavdati příčinu k odporu, nie. co by mohlo udávati směr do budoucna. Bar. Dipauli jako ryt. Javorský vědí velmi dobře, že se za nynějších, najisto bezútěšných, jinak však velice nejasných politických poměrů může pro- váděti jen politika nenápadnosti, reservy a vol- nosti k pozdějšímu rozhodnutí. Proto byli oba ve svých volebních řečech tak konvenční,a proto se vyhýbali všemožně jakémukoli novému, rázovitému heslu. A proto bylo by také marno snažiti se vystihnouti, zdali a nakolik bar. D- pauli hleděl němectví a centralismus uvésti souhlas se zájmý Čechů a zásadami autonomie, a zdali se p. Javorskému podařilo provésti poli- tiku polského klubu uprostřed mezi ( láskou k vládě a přátelstvím k Čechům. Pro bedlivého pozorovatele je v obou řečech zajímava jenta okolnost, že obě obsahují poučný opilog k do- jinám bývalé sněmovní většiny. Pan Javorský vychloubal se, že tuto většinu celá tři léta držel pohromadě a vyslovil politování, že obstrukční politika česká ho přiměla, většinu tuto rozpu- stití. Bar. Dipauli vyznal naproti tomu zcel upřímně, že většina se jen nazývala většinou, ve skutečnosti byla to však jen ubohá pří- hoda . . . . . Pravdu měl ovšem bar. D- nčonoo o p lar paul.
Thunův Čecho Javorskij Praha Reichswehr
6 article
Z Krakova, 28. září. (Polští demo- kraté proti konservativcům.) Vo- lební ruch je v Haliči už v plném proudu. Nemine dne, aby časopisy nezaznamenávaly řady nových kandidátů pro příšti volby do říšské rady, aby se neobjevily ostré stati, jimiž jedna strana útočí na druhou. Zejmena pozoruhodný je spor mezi demokratickou a konservativní stranou bývalého kola polského. Orgány konser- vativního křídla polského kola vydávají heslo že přiště smí býti volen jen takový kandidát jenž se už předem zaváže, že vsloupí do spo- lečného polského kola. Demokraté, kteří se ni- jak nezřikají solidárnosti s oslatními poslanei polskými, žádají však, aby stanovy polského kola byly upraveny tak, aby umožnily přístu nejen demokratům, nýbrž i poslancům lidovým.
Krakov Halič
7 article
Mluvčí strany demokratické »Nová Reforma plše dnes, že demokracic, jež tolik let snášela vnucenou jí od konservalivců solidárnost, vý- hodnou jen konservativní většině, žádá nyní, aby tato většina přijala takovou zásadu sol- dárnosti, jaké se po celou řadu let už domáh demokratická menšina v zájmu širokých kruho lidových. Dokud většina mohla tento požadavek přejíti prostě mlčením, nebylo nijakých nářků na demokracii; nyní však, kdy požadavek tento vysloven ve formě kategorické, ozvál se náhle pokřik v orgánech konservativných. . . . Polšti demokraté po celou řadu let neporušili solidár- nosti v polském kole. Řada jest nymi na straně konservativní — dodává »N. Ref. «. — Ať se vzdá své dosavadní koteryjné hegemoniea terrorismu v polském kole ve prospěch rovno- právnosti opposičních stran a polské poselstvo na říšské radě vyjde z nynějších voleb solidár- nějším a silnějším, než bylo před tím. vu Z Lublaně, 26. září. (Kurs jazy ka českěho) zřizuje lublaňský ruský kroužek, aby dle »Slov. Nar.« vyhověl přání, pronáše- nému z mnoha stran. Výbor spolkový vyzývá osoby, jež se chtějí účastniti evičeni v jazyku českém, aby se v čas přihlásily ve Schwentne rově knihkupectví.
Ref Nara Lublaň strana demokratický
8 article
Ze Záhřeba, 26. září. (Proti poma dařování mistních jmen.) Uherská vláda, aby dodala aspoň na venek jednotného maďarského rázu málo ještě pomaďařeným Uhrám, zanáší se myšlenkou, dáti všem uher- ským občím úřadní název maďarský. Za tím účelem zřízena při ministerstvě vnitra zvláštní komise, jež má pátrati po starých, » histori ekých« maďarských názvech uherských obcí Na oko obrací se komise k obecním zastupi telstvům, aby navrhla, které jmeno obce m býti prohlášeno za úřadní. Přání obeeního za- stupitelstva ovšem nemusí býti vyhověno, po- něvadž poslední slovo bude míti komise sama a její návrh bude ministerstvem asi vždy přijat. V poslední době celá řada německých obei v Sedmihradsku se usnesla, že trvá na něme- ckém názvu obce. Takové zprávy došly ze Si- bině, Brašova, Schässburgu, Wejsskirchenu aj Také srbská obec Veliká Kikinda zamítla na- bídnutě jí jmeno Nagy Kikinda a trvá na tom aby za úřadní byl prohlášen název srbský. Uvi díme, jak bude uherská vláda dbáti těchto přání samosprávných úřadů.
Záhřeb Uhry Sedmihradsko Brašov Schässburg Wejsskirchen Naga Kikinda uherský obec
9 article Rozšíření Karlína na pozemcích invalidovny.
Rozšíření Karlína na pozemcích invalidovny. Po třicetiletém úsilí a snažení domohlo se ko- nečně zastupitelstvo města Karlina, že mu byla. ovšem za značný obnos, prodána menší louka u in- validovny. Město Karlín zbavilo se tím pouta, kte- rým bylo sevřeno tak, že stavební ruch po léta j tam vyhynul. Za nedlouho již bude mocí úplně se tam rozvinouti. Nyní vyřídí se ještě některé forma- lity a příštím jarem již počne obec karlínská menší louku invalidní na stavební místa parcelovati a pro- dávati. Nebude zajisté nezajímavo při té příležitosti vzpomenouti dlouholeté té akce ku získání pozemků invalidních směřující. Přirozená poloha obce karlínské, jež na úzkém pruhu země s jedné strany vrchem Žižkovem, s druhé řekou Vitavou ohraničeném na západní straně těsně na král. hlav. město Prahu podél bývalých hradebu brány Poříčské přilěhajíc založena byla, ukládala její zástupcům vždy naléhavou povinnosť uvažovatio způsobu, jakým by obec karlinská v dalším svém vývinu pokračovali mohla. Jediný směr, kterým Karlin vývoje dosíci může, jsou rozsáhlé pozemky, nadaci c. k. polního maršálka Petra hrab. Strozziho pro vojenské vysloužilce patřící, které má v nájmu vojenský erár a používá jich z větší části za vojenské cvičiště. Do nedávna byla čásť pozemku používána také za střelnici. Již v roce 1871 byly učiněny první kroky za účelem získání těchto rozsáhlých, ladem ležících pozemků. Podáním ze dne 1. května 1871 žádala obec karlínská místní vojenské velitelství, aby se na kompetentních místech otázalo, zda za účelem
Karlin Strozzi Karlín Žižkov Praha nadace c
10 article
stavebního ruchu a rozšíření města by mohla obec získati první louku invalidní. Za tři měsíce došla odpověď, že ve vyjednávání se může vsloupiti, že však ohec musí předem učinili nabidku za 1 čtv. sáh. Již za týden representace obce shodla se na nabídce 9 zl. za 1 čtv. sáh. V měsíci červnu 1872 byl podán panovníkovi pamětní spis, v němž obec karlinská žá- dala, aby menší louka invalidní byla od nadace Strozzího oddělena a obci karlínské k účelům sta- vebním ponechána. Tenkrát už se zdálo, že akce bude velmi hladce a rychle vyřízena. Přípisem ze dne 9. září 1872 oznámilo generální velitelství, že říšské ministerstvo vátky vyslovilo souhlas, aby první louka invalidní byla obči karifnské postoupěna, ale jen s tou pod- minkou, že obec na jiném příhodném místě svým nákladem pro vojenský erár zřídí střelníci. Těto podmínce obec slíbila vyhověti v domnění, že jí bude malá louka přenechána za 9 zl. 1 čtvereční sáh.
11 article
Avšak vzdor tomu, že obec podnikla vše, aby koup pozemku byla uskuřečněna, přece očekávaný zdárný výsledek nenastal. Vojenské úřady stále nebyly spo- kojeny s nabízenými místy střelnice, označujíce je jako místa nezpůsebilá. Tim se celá akce na dlouhou řadu let protáhla. Teprve, když úřady z Četných oznámení zvěděly, že střílením vesstřelnici je vážně ohrožen život obyvatelů karlínských, počaly se za- bývati otázkou přeložení střelnice. V roce 1892, tedy bezmála za dvacet let po první akci, nabyly vojenské úřady přesvědčení, že střelnice u města být nesmí. Obec karlínská ovšem tuto příležitost nepropásla a obrátila se s dolazem na finanční řiditelství. Toto odvětilo, že teprve vr 1895 nastane doba, kdy bude možno s jednou část invalidních pozemků disponovati. Akce tři léta od- počívala, až 14. listopadu 1895 k učiněnému dotazu zemské finanční ředitelství odpovědělo, že pozemky invalidovny obci prodány býti nemohou. Mezitím jině okolnosti byly na prospěch obce. Výnosem okres. hejimanství ze dne 2. dubna 1894 bylo zasta veno pochovávání na hěbitově vojenském a evange- lickém pod vrchem Žižkovem, kteréž hřbitovy od r. 1905 mohou býti zastaveny: dále pak nové rychlo palné zbraně výžadovaly opatření jiného místa k střílení.
Žižkov
12 article
Dne 21. listopadu 1895 podána byla žádost z zrušení střelnice n Kariína, načež 15. února 189e došla odpověď, že stavba nové střelnice u Kobylis jest již v plném proudu. Dlužno uvésti, že v čel zastupiřelstva, které v letech 1871—1874 akci o zí- skání pozemků invalidních provádělo, nalézal se sta- rosta p. Josef Götzl. Za zvláštní spolupůsobení vy- sloveno v této akci uznání tehdejšímu tajemníku obecnímu p. dru. Vavřinci Svatkovi. Jest charakteristické a zajímavé, jaké byly dů- vody pro zrušení střelnice v Karlíně. Když obe domáhala se zrušení její za účelem rozšíření obce. nebylo jí vyhověno. Přestalo se tedy s podáváním suplik a zahájená jiná akce. O každém případu, kdy střela z vojenských pušek zalétla do města, podán byla zpráva vojenským úřadům a to konečně po- mohlo. Kulky, zvláště po zavedení pušek systému Manlicherova, lítaly do domů a na ulici a toho se přece vojenské kruhy obávaly, aby někdo nebyl smrtelně poraněn. Ještě jiná mimořádná okolnost obci pomohla. Při záříjové povodni r. 1890 byly oba hěbitovy pod vrchem Žižkovem vysoko zaplavenya tu kompetentní kruhy nabyly přesvědčení, že na takových místech dále pohřbívati se nemůže a že také oba hřbítovy musí být zrušeny. Obecní zastu- pitelstvo s tebdejšími starosty pp. Václ. Lokayem Janem Topinkou žádné vhodné příležitosti neopome- nula, aby pro obec pozemky invalidovny získala. V těch letech zvláště činným byl zesnulý již obecní tajemník p. Karel Čížek.
Götzl Vavřinek Svatek Manlicherův Václ Topinka Čížek Kariín Kobylisy Karlín Žižkov
13 article
Po sděléní, že střelnice bude definitivně do Ko bylis přeložena a na jaře roku 1897 že bude zapo čato s její užíváním, obrátila se rada městská dne 10. června 1897 na ministerstvo vnitra, předložila polohopisný a regulační plán pozemků invalidovny zemským výborem schválený a zaslala zároveň pa mětní spis, v němž celá bistorie o invalidovně byl zevrubně vylíčena. Pamětní spis byl předložen mi- nisterstvu války ku podání dobrozdaní. Dne 30 června 1898 obdržela obec sdělení místodržitelství které bylo rovněž nemálo zajímavé. Mistodržitelství doznalo, že pozemky, náležejíc k nadaci hr. Strozzího jsou přenechány vojenskému eráru za cvičiště za nepatrný nájem, který k ceně pozemků v žádném poměru není Tato okolnost klestila již po delší dobu dráhu pro přání, aby v zájmu invalidní nadace od pronájmu pozemků bylo upuštěno a za účelem rozsáhlého zvětšení jmění nadačního, aby pozemky byly parce- lovány a prodány. Jinak ale poblížely na záležitost tu vojenské kruhy, zejmena velitel 8. nrmádního sboru, který o upuštění invalidní louky pro účely vojenské nechtě ani slyšeti.
14 article
Městské zastupitelstvo dne 10. srpna 189e o tomto stavu věci jednalo a zmocnilo radu měst skou, aby sama hledala pozemky, které by se pro vojenské cvičiště hodily. K tomu cíli zvolena byla sedmičlenná komise, která konala první schůzi dne 18. října 1898. Její předsedou byl p. Václ. Nekvasil a komisi byli přiděleni pp. Jarosl. Svatek, ředitel měst. úřadů jako referent komise a Václ. Baroch. ředitel techn. hosp. oddělení. Komise počínalasi v této záležitosti s uznáníhodnou pílí. Snaha její ovšem nebyla lehká. Musila píditi se po pozemcích, které by rozsahem odpovídaly rozloze pozemků invalidovny, měřící 88 jiter 1201 čiver. sáh. Za účelem zjednodušení agendy zvoleno bylo tříčlenné subkomité, a sice z pp. Jana Topinky, cís. rady V. Nekvasila a cís. r. Jindř. Ronze, které úkolu svému dostálo plnou měrou. Jednání zůstalo v na- prosté důvěrnosti až do úplného vyřízení. Pro nové vojenské evičiště opatřeny jsou roz- sáhlé pozemky č. kat. 604, 605, 606 a 619 ve Starých Strašnicích u tak zv. »Červeného dvora«, náležející p. Janu Bečvářovi. Po sepsání smluv a úplném za- jištění pozemků byla vojenskému eráru učiněna nabídka, že obec karlínská je ochotna malou louku invalidní koupiti za úbrnnou sumu 737.675 zl.a v náhradu za to že nabízí zmíněné pozemky ve Strašnicích. Na ofertu obce došla odpověď od říš min. války ze dne 16. listopadu 1899, v níž obee byla vyzvána, aby nabídku na 800.000 zl. za malou invalidní louku podala. Na podmínku, aby obci bylo vyhraženo právo předkupní na zbývající pozemky invalidního fondu, nebylo přistoupeno. Dále kladena podmínka, aby v plánu nynější sad kolem invali- dovny byl zachován.
Václ Nekvasil Svatek Baroch Topinka V Nekvasil Jindřichův Bečvář Strašnice
15 article
Obec usnesla se vyhověti prvé podmínce, žádala však, aby jí za to vyhraženo bylo právo předkupní k dalším pozemkům na dobu 25 let. Také v ostatních směrech učiněny jisté ústupky, načež 31. března 1900 došlo vyřízení, že obci karlínské přenechá se malá louka invalidovny za 800.000 zl. a že se obci dává právo předkupní na ostalní pozemky na dobu 25 let. Odevzdání menší louky obci mělo se státi již 1. července 1900, ale posunuto bylo až do 1. září, poněvadž mezitím dala obec karlinská upraviti po- zemky pro nové cvičiště. Toto nové cvičiště bylo o vojenského eráru najato na dobu 40 let za roční ná- jemné 142 zl. za 1 jitro (pozemek má rozsab 80 jiter) . Konečné vyřízení došlo 20. září 1900, v němž ministerstvo války sdělilo, že podmínky převzetí po zemků se schvalují; odevzdání nového cvičiště ar- mádnímu sboru staníž se dne 1. října 1900; setrvává se na požadavku, aby sad byl zachován do té doby. dokud dům bude sloužiti účelům invalidním. Tímto vyřízením došlo ukončení veškeré jednání s vojen- skými úřady jak ohledně koupi louky, tak i předání nového cvičiště — po takměř třicetileté úsi- lovné snaze obce karlínské. Stalo se tak za příznivého spolupůsobení nynějšího velilele 8. armádního sboru, polního zbrojmistra Fabiního blahovolností zúčastněných úřadů autonomních i poli tických, jakož i zemského výboru. Všem těmto jedno- tlivcům i korporacím vysloven ve schůzi rady městské vřelý dík. Dnes odpoledne koná zastupitelstvo karlínsk schůzi, která má: schváliti celý postup dosavadního jednání; schváliti koupi menší louky za 800.000 zl. na kterýž obnos má býti splaceno 80.000 zl. dne 1. října a zbytek při podpisu smlouvý a schválit podmínky, za kterých se najímají pozemky u Strašnie na vojenské cvičaště.
16 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Zápis do menšinových škol českých na jihu království nevykazuje celkem velikých změn proti roku loňskému. Největší přírůstek vykazují školy v Č. Budějovicích, kde přihlásilo se na české školy obecné o 264 děti více než loni a kde poče žactva na českém gymnasiu a reálce převyšuje počel žactva na týchž ústavech německých o 350. Nový to doklad o ryzím němectví Č. Budějovic- Zbytečná škola německá ve Strážově sehnala celkem 9 žáků. Přes to ovšem na zrušení její školy není ani pomyšlení. Nový německý pivovar má býti zřízen ve Vrchlabí. Podařilo se již sehnati na něj kapitáo 350.000 korun, o zivd lek Německá pomista stihla město Manětínza to, že se nyní presentuje jako město, jež je v českých rukou. Blizký městys Nečetin totiž vymohl si, aby mohl konati týdenní trh v pondělí jako Manětín čímž Němci doufají, že Manětínu hospodářsky hodně uškodí. Stavba místní dráhy z Manětína do Plzně dostala se v živější pohyb. Dne 20. září konáno v Ma nětíně šetření ohledně její rentability, při němž vše- obecně vytknuta nutnost této lokálky Na den 30 září svolána jest všeobecná schůze interessent do Plzně. slnpln
Manětínzo Němec Č . Budějovice Strážov Vrchlabí Manětín Plzeň Ma
17 article
Střediskem jihočeských rodáků. kteří do Prahy na návštěvu zavítají, prohlášena byla spolky jihočeskými restaurace Mě4ťanské besedy v Praze, kde se nyní čepuje pivo z akciového pivo- varu v Č. Budějovicích. ate Dotazníky o bospodářských pomě rech českého jihu, které ústřední výbor »N. J. P. v několika tisících rozešlal po hospodářských spolcíe i korporacích samosprávných v oblasti své činnost setkaly se s živou účastí a jak celá řada vräcených již dotazníků dokazuje i s opravdovým porozuměním Ústřední výbor žádá, aby mu v určené lhůtě (do konce října t. r.) byly všecky dotazníky—vyplněn laskavě vráceny, aby v době zimní mohlo býti při- kročeno k jich spracování. — V poslední schůzt ústředního výboru poukázán k výplatě ohnos 200 k na vydržování školní expositury v Boubské u Vim- perka, dále povoleny dvě podpory po 20 K na opa- tření školních pomůcek chudým českým dětem v smíšených obcích, mimo to udělena podpora chu- dému žáku 24 K a usneseno předplatiti některým odborům novým různé časopisy. — V důvěrné schůzi probírány pak důležité poměry na Budějovicku. Usta- vující valnou schůzi konal odbor jednoly v Čertyni na Krumlovsku, mimo to několik odborů konalo před- nášky. Ústřední výbor zastoupen byl na schůzi ve Lhenicích p. JUC. Chourou. Ústř. výbor upozorňuje, že na prodej jest menší tovární budova s vodou patnácti koňských sil v městě na západě Čech. Bližst sdělí kancelář Jednoty v Praze —II., Vodičkova ul 36, I. p.
Choura Praha Č . Budějovice Čertyně Krumlovsko Lhenice Čechy Vodičkův ulice II
18 article
Zústředního výboru Národní j ed- noty severočeské. V úlerý dne 25. t. m. ko- nala se plenární schůze za předsednictví pana J. Nechanského, kterýž podal zprávu o konaném v ne- děli sjezdu odborů v Turnově. Sbor okresních dů- věrníků ustaven a usneseno svolati schůzi do Tur- nova. O svolání schůze té postará se pan starosta města Turnova. Vzato na vědomí, že sl. rada měst- ská a sl. okresní výbor v Turnově postaraly se, aby sjezd dopadl tak, jak všeobečně přál sobě ústřední výbor. Usneseno korporacím těmto poděkovati. Pan ředitel Turnovský podává detailní zprávu o sjezdu, kteráž vzata na vědomí. Žádost odboru v K. z finanční samostatnost ku zřízení fondu pozemkového nemohla býti vyřízena, ježto fond pozemkový již zřízen při ústředním výboru. Žádest pana P. H. za povolení subvence na zřízení školy v R. doporučena k vyřízení Ú. M. a zajištěna také podpora ústředního výboru. Pan starosta podával zprávu v příčině duchcovské akce a sdělil, jak věc presidielně vyřídil.
J Nechanský Turnov národní být ed rada město
19 article
Zpráva schválena. Odboru v J. odpoví se na po- slední dopis. Ve věci vydávání »Věstníku« podává zprávu pan ředitel Turnovský. První číslo vyjde 15 října t. r. za redakce p. V. Hübnera. Vyzývají se ludíž tímto odbory, aby zprávy své nejděle do 8. října t. r. kanceláři ústř. výboru zaslaly. Schváleny různé účty. Žádost odboru v L. za podporu dvěma žákům postoupena odboru v M. B. Panu inž. Ker- hartoví udělen diplom uznání a zašle se odboru P., kdež mu bude 28. t. m. odevzdán. Také delegát ústř. výboru dostaví se tam. Ve věci Bíliny vzato na vědomí, že dle zprávy »Labských Proudů« celá řada spolků a korporací veřejných zasílá stále příspěvky své spolku »Český dům« v Bílině, s nímž ústřední výbor a Jednota naše nemá nic společného; také osoby, v čele spolku tohoto stojící, nejsou ani ve spojení s námi, neboť nejsou členy odboru našeho v Bílině. Ústřední výbor usnáší se proto veškerým spolkům a korporacím podati zprávu, jak se věci mají ve skutečnosti, v jakém poměru ku spolku tomu Jednota naše stojí a jak neodůvodněna jest nutnost nového »Českého domu« v Bllině. V neděli dne 30. t. m. koná odbor v Kopidlně schůzi společně s těl. jedn. »Sokol«, k níž dostaví se člen ústř. výboru p. Kukaň. V nejbližších dnech sejde se k nutné poradě komise organisační.
V Hübner Ing Ker Bílina Kopidlno Český dům « v Bílina Jednota Sokol
20 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Naše koňstvo. a Nejen že koňstvo tvoří - čásť národního jmění, že každá říše potřebuje značného množstv koňstva pro účely vojenské, jest to povinnost každého státu, který zdravou agrární politikou honositi se chce, aby dle možnosti o zveleben koňstva se postaral, neboť pro malorolníka jes kůň nevyhnutelně potřebnou pracovní silou, bez které intensivní polní hospodářství, jaké dne v celém království českém, hlavně ale v jeho nejžírnějších krajích pozorovati můžeme, ani mysliti by se nedalo. teolu Nelze žádati, aby malorolník, o jehož chovu koňstva zde pojednati hodlám, sám na své ri- siko si opatřoval k plemenitbě způsobilě hřebee mnohdy nákladem mnoha tisíc zlatých, nebo timto způsobem by se zdražil chov koní malo- rolníkům takovou měrou, že by cena výrobní nebyla v žádném poměru k ceně tržní. Mimo to nenalezá se většina našich hospodářů v tak utěšených poměrech hmotných, aby podobný přepych dovoliti si mohli. Jeví se tedy nutnost toho, aby erár, který z každého pokroku sám v první řadě těží, též o potřebný počet ku plemenitbě schopných hřebců se postaral. Erán zastavením přiměřeného množství hřebců hledi skutečné potřebě vyhověti, zdali ale upotřebený materiál plemenníků jest způsobilý, aby naše koňstvo zvelebil, jest choulostivou otázkou.
21 article
Nakupováním hřebců jako slavné paměti v Napajedlech zastaveného Matehboxa, který za cenu 180.000 zl. pro naši řiši získán byla jehož jediné připuštění 1000 zl. stojí, nevzejde prospěch pro chov koňstva u malorolníků, nebo rolník nemůže si dovoliti přepychu, pěstovati plno a polokrevníky anglické, platiti za jediné. mnohdy bezvýsledné připušténí 1000 zl. a zů- častniti se dostihů. Hřebei tohoto druhu slouži jen ku zvelebení chovu koňstva velkostatkářů, sportsmenů. Vydaří-li se hřibě, zplozené tako- výmto hřebcem, bývá upotřebeno k dostihům získá takové ceny, že malorolníkům opět nen možno ho k plemenitbě upotřebiti. Nevydaři-l se ale hříbě takové, nejeví-li vlastnosti svých rodičů, aneb je-li stíženo vadamí exterieuru, představuje nám pak materiál méně cenný, který pro zvelebení chovu koňstva jen v podřízené míře spolupůsobiti může, neboť při plemenitb musí býti naší zásadou, abychom vybírali je zvířata nejvýtečnějších vlastnosti.
Napajedla Nevydař
22 article
Podrobíme-li materiál hřebců v královstv českém k plemenitbě upotřebených znalecké kritice, shledáme, že velká čásť těchiže nemůže naše požadavky uspokojiti. Nejen že v největs míře jsou zastoupena zvířata rázu takového, který našim chovatelským poměrům prospěti ne mohou, ale i velký počet upotřebených hřebeů nejeví v úplné míře vlastnosti svého rázu. Mimo to můžeme plemenníkům upotře- beným k oplodnění našich klisen vytknouti i to že při jejich nákupu nebylo šetřeno všech pra videl o vlastnostech hřebce plemenníka, naopak že při tom rozhoduje osobní libůstka mnohdy více, než sám účel věci. Tak na přiklad na- lezají se v jedné hřebčinské stanici dva hřebci o nichž jest známo, že pocházejí od matky stížené měsíční slepotou na obou očích, ačkoliv nelze popříti, že nemoc tato jest vadou dě- dičnou která nepřenáší-li se přímo jako vada, jeví u potomků přece náchylnost k tomuto one- mocněnilubo Při posuzování zevnějšku hřebců věnujes více pozornosti souladnosti údělku těla, než praktickým potřebám. Nakupování hřebců svě řeno jest dnešní doby výhradně kruhům dů stojnickým, kterým sice musíme přiznati značné schopnosti k posuzování koně, k vojenské službě určeného, kterým ale rozhodně schází poroz- umění pro koně hospodářského, neboť tento ne- může často uspokojiti důstojníka, poněvadž mnohý ráz koně hospodářského k vojenské službě se nehodl.
23 article
Dále nezdá se, že by řízení hřebčineů v každé příčině směřovalo k tomu, aby rol nictvu vždy jen výtečným materiálem posloužilo. jinak by zajisté nebylo možno, aby v jisté hiřeb- činské stanici, hřebec, jevicí údělek úplně ne- zušlechtělého koně tažného, byl pojmenován polokrevným va lone m. Podobné reklamné pokusy mohou sice šáliti laika, přiváděj ale řízení hřebčinských stanie v očích znaleo do nevýhodného světla. Přisuzování jednotlivých hřebců do hřeb činských staníc nevyhovuje nařízení o rozdělen království českého na obvody, určené k pěsto- vání jednotného rázu koní. Tak na příklad v okresu jičínském, kde pěstovati se má rá koní lehkých, jízdeckých, byl svého času za- stoupen ráz oldenburgský, frieslandský, vedle anglonormhana a norfolka a jedním čistokrevným arabem, který pak čistokrevným angličanem za- měněn byl. Jak může nastati ustálenost vlast- ností jednotlivých plemen, jak můžeme posu- zovati vliv jednotlivého plemene na zveleben chovu koňstva, když na jednu klisnu připoušt se během času šest hřebců rozličného rázu. jak mají vypadati hříbata, jichž předkové ze strany otcovské přináležejí šesti rozličným rázůme Nelze se tedy diviti, že dnešního dne nalezáme na venkově velké množství hříbat a klisen,u kterých o ustálenosti vlastnosti určitého rázu ani potuchy není.
24 article
Podobné nesmyslné křížení s nejrůznějším plemeny koní jest hlavní příčinou klesání chovu koňstva, neb upotřebením hřebců nejrůznějšíeh rázů nejen že nemůže nastati nijaká ustálenos vlastností určitého rázu, ale přihodí se mnohdy i to, že co jeden hřebec napravil, druhý dvoj- násobně pokazí. Při posuzování příčin klesání chovu koňstva nebyl však dosud na tuto okol- nost v žádném ohledu zřetel brán, naopak do jednotlivých stanic hřebečních byli dodáni hřebei nejrůznějších plemen a rolníkům, kteří mnohdy ani tušení o základních theoriích plemenitby ne- mají, byl ponechán úplně volný výběr plemen- níků. Seznámiti rolniky se zásadami plemenitby a o pravidlech posuzování zevnějšku koně, ne- shledávalo se dosud za nutné a dosud panuje náhled ten, že k plemenitbě jest jen zapotřeh klisny a hřebce a pak že věc sama již se podá. Vojínové, kterým správa hřebčinských sta nic svěřena jest, nemohou zjednati nápravu těchto poměrů, neb postrádají veškerého odbor ného vzdělání. Není tedy dnes, i kdyby ten nejvýtečnější materiál hřebců k plemenitbě dodáván byl, přece nijakého opatření, směřujícího k— tomu, aby malorolník, zabývající se chovem koňstva, v tomto odboru vynikl tak, jak v zájmu věci žádoucno by bylo, ačkoliv nelze popřiti, že český rolník chovu koňstva se nevzpírá, naopak i zvláštní láskou k němu lne. Ač plemenice k chovu upo třebené často činěným požadavkům nevyhovují ač výživa, ošetřování a vůbec celý odchov kon zdaleka nás nemůže uspokojiti, jest přece jen odvážně, činiti jen malorolníka za to zodpověd- ným, že v chovu koňstva žádný pokrok zazna- menati nemůžeme.
25 article
Účelem plemenitby musí býti, aby špatný materiál klisen byl ušlechtěn. Rozhodně nelze souhlasiti s tím, aby podobně jako při zvelebení chovu skotu, plemenice byly z ciziny za nepo- měrně vysoké ceny zakupovány, neb povstalý tím náklad byl by tak značný, že pěstitel by nikdy čistý zisk, z chovu koňstva plynoucí, vy- kázati nemohl. Nakupování klisen k plemenitbě v krajích, kde chov koní s porozuměním se provozuje a kde pěstuje se ráz koní pro naše potřeby vhodných, naráží na velké obtíže proto že tamější pěstitelé vzorně klisny vůbec nepro- dají, aneb jen za poměrně velkou cenu. U nás pak následkem velice zanedbaného chovu koňstva jest hospodář nucen, nejkrásnější hřibata do ci- ziny odprodati, aby um kryl výlohy spojené s výchovou těchto, jakož i ostatnlch nepodaře- ných hříbat, která obyčejně ani takové ceny nedoeflí, aby hotové výlohy za krmení pěstitel hradila. Odměňováním hospodářů za dobré držen a výchov hřibat podporuje se sice vydatně chov tento, avšak odměňování děje se jen v něko- lika málo místech, tak že vzdálenějším hospo- dářům není mnohdy pro nalehavé polní práce možné na 2—3 dni z domova se vzdáliti, aby konkurence télo se zúčastnili. U cenných hříbat nelze pak žádati, aby za jeden den urazila cestu 50—60 km., ba i více. Zakupování koní způsobilých pro potřeby vojenské nemá pro naše pěstitele vůbec žádného významu, neb za prvé se u nás vůbec žádné koně pro tento účel nezakupují, za druhé jest cena 250—350 zl. za pětiletého koně za trvajících poměrů tuze nízká a za třet nevyhovůje materiál koňský, pro účely vojenské se hodici, požadavkům našich hospodářů. Co uvedené ceny 250—350 zl. se týče postačí malý počet, abychom si zjednali jasnos o těchto poměrech. Čítejme jen nejmenší mož onrlnr n
km
26 article
nou dávku ovsa a sena, kterou hříběti podati musíme, chceme-i aby se jen trochu uspoko- jivě vyvinulo. Dávka 1.5 kg. ovsa a 4 kg. sena denně zajisté není přemrštěná, naopak skoro nedostatečná vzhledem k tomu, že při inten- sivním polním hospodářství, zvláště v krajích řepoplodných, podmíněném ohromnou berní po- plalnosti, nízkými cenami surovin a drahotou pracovních sil není možné, abychom udržovali pastviny pro koně. Čítáme-li 1 met. cent ovsa za průměrnou cenu 5 zl. 50 kr. a 1 met. cent sena za 2 zl. 50 kr., shledáme, že jen krmivo pro jedno hříbě vyžaduje při nejmenším roční náklad 66 zl. 61 kr., za pět let tedy 333 zl. V tomfo obnosu nejsou začítány ostatn výdeje, jako amortisace kapitálu uloženého klisně, úrok z tohoto kapitálu, výlohy spojená s připuštěním klisny, úrok a amortisace kapi- tálu uloženého v potřebných budovách, ob- sluha klisny a hříběte, šetření klisny v čas březivosti a lepší krmeni v této době, jakož i v době ssání hřiběte, možné z tráty klisen následkem hřebení, možné ztráty hříbat následkem různých nemocí a úrazů, lékárna, zvěrolékař, ře- meslníci jako kovář a sedlář a mnohé jié.
kg
27 article
Naproti těmto značným výdajům jest cena, kterou erár za pětileté koně, způsobilé k vojen- ské službě stanoví, totiž 250—350 zl. tak malá, že chov koní vojenských se naším hospodářům vypláceti nemůže- Možno sice namítnouti, že lze takové hříbě od jeho 3. roku k různým lehčím pracím upo- třebiti a že nejen si na svůj obrok vydělá, ale hospodáři rčištý zisk zajisti, naproti tomu však nutno uvěsti, že, má-li hřibě takové býti udr- ženo způsobilým k účelům vojenským, nemůže býti tak k práci přidržováno, aby zisk z toho plynoucí vyvážil veškeré uvedené výdaje, naopak následkem neplodnosti klisen, ztrát těchto hřibat následkem nejrůznějších nemocí a úrazů jest poměr ten pro chov koňstva velice ne- příznivý.
28 article
Dále nutno bráti zřetel na to, že kůň ho- dící se pro účely vojenské jest tuze slabý pro upotřebení v polním hospodářství, hlavně v kra- jích řepařských z toho důvodu, že pro dopravu řepy na špatných cestách za nepřiznivého pod- zimního počasí, pak při velice hluboké orbě, která intensivním polařením podmíněna jest, jest zapotřebí koní mnohem silnějších. Tento náhled nesdílejí však kompetentn kruhy, naopak potkáváme se při pěstování sil- nějších rázů koní s největšími překážkami. V chovu koňstva mohou nám zajisté An- gličané sloužiti za vzor a tito milovníci koňských dostihů anglických plnokrevníků neopomenuli ni- jakým způsobem postarati se o rádného ho- spodářskěho koně a svým claydesdaleským hřebcem naznačili nám, jakým směrem se bráti máme. Byť by se i těžká chladnokrevná ple- mena nehodila pro veškeré kraje království če- ského, nelze přece popříti, že tam, kde domu se pěstovala, jako v jižních Čechách, v každém ohledu se osvědčila. V ostatních krajích pak nedoděláme se žádných výsledků pěstováním lehkých jezdeckých koni, zde nápravu zjednati může jedině těžký kočárový kůň, po kterém všeobecně na trzích značná poptávka panuje a který velice výhod- nými cenami honositi se může, kdežto lehký ků jezdecký u nás vypěstovaný, kterého erár od nás nekoupí, nevydrží soutěž s koněm uherským neb polským.
če ský Čechy
29 article
Že držení koní a výchov hříbat není na takovém stupní dokonalosti, jak by v zájmu věci žádoueno bylo, má příčinu svou předně v neblahých hmotných poměrech většiny našich rolníků za druhé pak v té okolnosti, že není s dostatek o to postaráno, aby poučnými před- náškami o zařízením vzorných stájů hospodáři byli s racionelním chovem koňstva seznámeni. Dodáním sice postačitelného počtu mnohdy ale úplně nevhodných hřebců k plemenitbě určených, nejsou vyplněny veškeré podmínky ku zdárnému chovu koňstva, zbývá ještě mnoho práce, která na tomto poli vykonati se dá. Avšak pouhé slovo nepomůže našim malo- rolníkům, nýbrž musí se k tomu poučnému slovu připojiti též dobrý skutek a hmotná pod- pora, má-li býti účel dosažen. K tomu však jest zapotřebí součinnosti nejen hospodářů, al i státu, který z každého pokroku svého oby- vatelstva v první řadě získ má, a proto vůči poplatnictvu povinen jest berní jeho zdatnos všemožně podporovati. Za tím účelem jest žádoueno: 1. Aby dosavádní rozdělení král. českéh na obvody pro pěstováni určitého rázu kon bylo tak změněno, aby vyhovovalo zájmům ma- lorolníků, bezohledně na přání vojenských kruhů. 2. Aby nakupování a určování hřebcu k plemenitbě schopných svěřeno bylo jiným nel vojenským činitelům, kteři sice mohou býti vý- tečnými znalci koně vojenského, kterým ale chybí porozumění pro koně hospodářského.
30 article
3. Aby každoročně v určité době byla za- vedena konskripce veškerých k plemenitbe schopných klisen v jednotlivých okresech a aby již předem každé klisně byl hřebec určitého rázu přidělen. 4. Aby dožádána byla vláda, aby věno- vala dostačitelný obnos na zakoupení vhodných hřebců a na zařízení vzorných stájí 5. Aby postaráno bylo o poučování rol nictva v odboru chovu koňstva. 6. Aby všemožně podporováno bylo udrženi a zvelebení nynějších a zřízení nových koňských trhů. Uhelná ložiska na Manětínsku. Ku zprávě. kterou jsme o nálezu uhelných ložisek na Manětín- sku přinesli, jest nám dnes možno dodati některé podrobnosti. Ložiska tato nalezají se na severu Plzně, kde se rozkládají dvě kamenouhelné pánve, jedna jižněji, u Bělé, druhá pak dále na sever. Tato jest od jižnější dělená horským hřbetem, jest všal s ní stejného stáří. Manětín samotný leží na perm- ském útvaru, od Nečtina dolů k Horní Bělé, Loze, Mrtníku a Lomičce je krásná formace kamenouhelná. U Lomičky nalezl plzeňský stavitel pan Fr. Klota v šestém metru východ pěkné vrstvy kamenného uhlí. Dále bylo uhlí nalezeno u Lozy. Již roku 1871 činil zde plzeňský velkoprůmyslník Adolf Hyra, který později do úpadku přišel, vrtací pokusy s dobrým výsledkem, zanechal zde však práce, poněvadžs bííže dráhy našly mocnější sloje a tehdáž nebyla poptávka po uhlí tak velkou, aby se bylo mohlo do- lování v menších mocnostech a při větší vzdálenosti od železnice vypláceti. Dnes arci jsou poměry jiné a také okolnost, že právě se přípravuje stavba dráhy
Lomička František Klota Hyr Manětínsko Manětín Plzeň Horní Bělá Loza Mrtník u Bělá