Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

těs t 9

3

V Praze, v sobotu dne 29. záři 1900.

Praha

4

Číslo 269.

5 article

av olot lvlaloa sažvje bol blsa n

6 article

Na ranní n odpol. list předpřácí se- * Praže v administrai ss mtsto. .. . . 6 R — na čtvri leta s dvají donáškoe na čtvit lets . . . . 7 K. 50h ve mlRalkáek na měsío . . . 2 K 30h Foštou: na maěsle kai ns. čtrrl lels s drojí zieilke na nsěne n drrt lels . . . . k eo

Fošta

7 article Dnešní čislo pra Prahu ja o 10 str anách.

Dnešní čislo pra Prahu ja o 10 str anách. Maďaři v německé nemilosti. Jak volební řeč někdejšího předsedy ministerstva uherského Tiszy, tak i řeč hra- běte Apponyie, o nichž jsme již obšírně tuto pojednali, činí při pozorném čtení dojem, jakoby vedle přání: kořistiti ze zmatků cis- lajtánských, pronikala Maďary i jakási před- tucha blížícího se nebezpečí, jež ostatně Kálmán Tisza dosti ostře naznačil prohlá- šením, že naleznou se ve středu vládní strany jakožto strány liberální vždy mužové, kteří dovedou se opřiti návratu re- akce. Zvláště v ústech Tiszových, jenz není tuctovým mluvkou, který by musil svůj hlas slyšeti při každé ať vhodné, ať nevhodně příležitosti, vzbuzuje tato výstraha tím větší pozornost, ježto se vrací k této myšlénce le- tošního roku již po třetí: V březnu jen mírně upozornil, že jest zábodno míti se na po- zoru, protože reakcionářské snahy z »cíziny« znenáhla již i do Uher pronikají, a po svě výše vzpomenuté řeči velko-varadínské, v níž snahy tyto nazval již nebezpečím, ujal se ve středovém kalvínském konventu zadunaj- ského obvodu církevního opět slova a při- pouštěl již možnost, že snahy tyto povedou k násilnostem, proti nimž zakročiti by bylo povinností vlády a mimo to vyzýval své souvěrce ku obraně proti fanatickému ultra- montánství a zjevům, jež je provázejí.

Maďar Kálmán Tiszový Praha Uhry ministerstvo uherský Tisza

8 article

Nejbližší cizinou jest pro Uhry sousední Cislajtanie a v této vedle »podivných udá- lostí, jež se tu občas vyskytují« dle slov Tiszových, jsou zvláště vídeňští křesťanšti sociálové, kteří si nedají ujíti niz jedné příle- žitosti, aby nespustili proti Maďarům, v čemz hlavně byl a jest mistrem nynější purkmistn vídeňský dr. Lueger. Strana tato s katolickou stranou lidovou snaží se, jak známo, upraviti německé souručenství tak, aby všecky zá sady — vyjma převahu němectví a zavedení státní němčiny — zatlačeny byly stranou. protože, jak ondy tuto bylo řečeno, rozho- dujícím živlem by se pak v souručenství stali ultramontáni, kteří od svých zásad nikdy neustupují, a proto v každém skupenstv nabývají a mají vliv rozhodující. Doposud z této strany se proti Uhrám uváděla do boje zvláště hesla hospodářská. v poslední době však vedle otázky bosenské jest to zejmena ostřejší vystupování za Szel- lova ministerstva proti Němcům, jež zavdává příčiny k tuhým potýčkám mezi oběma lábory. Pokud se týče Bosny a Hercegoviny, zvláště zajímavé výtky činí se Maďarům v berlínském známém týdenníku v dopise ze řad vídeňských antisemitů. Vytýká se tam Maďarům — slyšte! — že provozují v okku povaných zemích politiku — ruskou. Do nedávna se takověhoto očerňování, jak zna mo, užívalo pouze proti Slovanům, a jest proto tím význačnější, že na týž index do- stávají se od části zdejších Němců někdejš jejich vlastní spojenci.s 14 v Věc má se tak. Přání vyslovené arci biskupem Stadlerem po brzkém připojen Bosny k Chorvatsku dle zpravodaje antise mitského úplně prý se nenalézá v souhlasu s požadavkem německé politiky, jíž Ma- s o jisž omtlolon vm ěva mtilsmsz čen

Tiszový Maďar doktor Lueger Němec Stadler Uhry Cislajtanie Bosna a Hercegovina Bosna Chorvatsko Ma

9 article

ďaři se vzpírají z obavy o své vlastní po- stavení, a jíž odporovali němečtí liberálové z naprosté neznalosti zájmů ně- meckých. Maďaři sice byli nucení dopu- stiti okkupaci Basny a Hercegoviny, ale od té doby napjali všecky síly, aby obě země nebyly organicky připojeny k monarchii. mt A tato maďarská politika zavinila, že vídeňská východní politika od dob okkupaee sféru své moci na jihovýchod anil o krok neposunula. Když pak konečně i za Kallaye povelovati počal tlak na bosenskél katoliky a snahy jejich podporovány, ježto žível' tento prý tvoří přirozený most mezi Bosnou a říší. vrhly se na Kallave všechny listy maďarské. Německo-národní politika se však v ohledu tom liší i od maďarské i německo-liberální, a kdežto tato jen pro Němce rakouské byla výhodna, jest politika dalšího postupu n Balkán, politika německo-národní, na prospěch jak Rakouska tak i všeho Němectva protože zabezpečuje oba proti rozpinavost ruské. Této pak se dá čeliti jen organisací Slovanů západních proti Slovanům vý chodním. Toť požadavek i německé i ra kouské politiky. Touto politikou Němci ne- mehou nic ztratit, ale velmi mnoho získati. Peštská politika zavinila, že Bosna ještě není organicky připojena, ku veliké radosti Rusů již obstarávají Maďaři, činíce od r. 1880 po litiku vídeňskou na Východě neplodnou l běSTak se tedy dovidají Maďaři přes Berlín zo pramene antisemitského, jak jsou blízci s lmvso a býlen

Maďar Kallay Němec Slovan Bosna Rus Bosna Balkán Rakousko Berlín Slovan Basna a Hercegovina

10 article

Rusůml Ale ještě méně jest s Maďary spokojeno křídlo německo-národní, jež se ostatně dle této bosenské ukázky od antisemitů v ná- zorech na Slovany v ničem neliší. Orgán Wolfův zahájil totiž proti Maďarům ostrou akci ve jmenu německých luteránů v Uhrách hlavně pro nešetrnost Maďarů k německým názvům uherských měst a pro zavírání ně- meckých divadel. smrii Tato opatření, volá, tento »ukaz« po- ciťují všichni Němci jako společnou ránu. Dosud Němci katoličtí v Uhrách se chovali lhostejně, ale sedmihradští Sasíci počínalisi vzorně, dokazujíce, jaká síla spočívá v lute- ránství. Nyní jest již dva a půl millionů Němců uherských probuzeno; ruchi mezi nimi zavládlz od hranic štyrských až po Si- bíň a Brašov . Našli tedy Němci již šťastně důtky, ji- miž se hodlají odsloužiti Maďarům za to, že podporovali od r. 1867 v této polovině říše nadvládu německou. Na státu rakouském se provinili dle nich Maďaři, že nepodporovali další dobrodružstv na Balkáně, na Němectvu pak vůbec nejen tím, že zdržovali na ůjmu Němců organisaci jedněch Slovanů proti druhým, ale zvláště proto, že Němcům uherským měří týmž loktem, jako Slovákům a pod. Proto, spolehajíce na pomoc Slovanů — vypovídají jak antisemité tak nacionálové Maďarům přátelství a starý Tisza neustává krajany své v Uhrách upozorňovati na věci, jež by tam reakce mohla způsobiti. Což aby Slované popřáli oběma stra nám v tomto zápase volnou ruku? snsold 0l

Maďar Wolfův Němec Sasík Slovan Slovák Uhry Brašov Balkán Slovan uherský město

11 article

První sjezd slovanských řemesl- níků a živnostniků v Praze. Včera byl první den pracovní. Hned z rána plnily se ulice a nábřeží, vedoucí k ostrovu Žofinskému účastníky sjezdovými a k 9. hodině nebylo už ve velké dvoraně Žefinské místečka Přízemí, gallerie i sehodiště byly přeplněnya ještě se sta účastníků tísnila v místnostech do lejších a zahradních, kteří z velké části byl nuceni později, odejíti. První řadu sedadel v sále zaujali hosté polští. Ke sjezdu zavítali čeští poslanci A dá mek, Anýž, Březnovský, dr. Herold Hořica, Kaftan, Krejčík, Materna Němec, Vorlíček a dr. Baxa, za po- slance moravské poslanec Vyehlodil, sta- rosta král. hlav. města Prahy dr. Sr b,zn obchodní komoru pražskou místopředseda pan Křižík a pan Vorlíček, za obehodní komoru plzeňskou p. Tomáš Hecht, za ob- chodní komoru česko-budějovickou p. Vincene Tiebl, za zemský výbor království českého přísedící p. K. Adámek a p. dr. Vančura za město Král. Vinohrady starosta p. Víšek za město Smíchov starosta p. Elhenick a j. Účastenství možno směle odhadovati na 5000 osob.

Anýž Březnovská doktor Hořica Kaftan Krejčík Matern Němec Vorlíček Baxa Vyehlodil Křižík Hecht K Adámek Vančura Král Víšek Praha Smíchov

12 article

Shromážděné přivítal kráteg po 9. hodině předseda Řemeslnicko-živnostenské besedy a před- seda českého výboru sjezdového p. Jirousel v podstatě těmito slovy: Velectěné shfomáždění ! Vážení přátelé bratři, vysoce ctění hosté! Byl. na mne vložen velice čestný úkol, abych vás jako předseda sjezdového výboru přivital a pozdravil. Pova- žuji za veliké vyznamenání, že jest mně do přáno pronésti první pozdrav všeslovanskému sjezdu řemeslnictva a živnostnictva. Přálu byel si míti dar výmluvnosti, abych mohl sděliti vše co srdce mé pociťuje nad ohromným tímtc účaslenstvím. h 11 a o s Dříve nežli přikročíme k věci samě, budiž mně dovoleno sděliti přičiny, proč přišla k uplat- nění myšlenka uspořádati všeslovanský sjezd řemeslnicko-živnostenský a to první v naší zlate slovanské Praze. Jest vám všem známo, že ví- deňská společenstva živnostenská pořádají vše rakouské řemeslnické a živnostenské sjezdy

Přál Praha řemeslnickýživnostenský beseda

13 article

Loňského roku pořádal se už šestý. K. těmto sjezdům byli zváni všichni příslušníci stavu řemeslného a živnostenského bez rozdílu národ- nosti a my jako věrní synové stavu svého jsme sjezdy ty obesílali a navštěvovali, majíce dobrou vůli spolu pracovati na prospěch zuboženého svého stavu. Než záhy jsme se přesvědčili, že onen náš ideál vídeňšti páni s námi nesdileji že naopak použili sjezdů k vnitřním svým úče lům a cílům. Když pak nebylo nám ani dovo leno, pronášeti své tužby a stesky jazykem ma teřským, jazykem slovanským (Hllučný odpor hlasy: Hanba jim 1), každý z nás, kdo cítil slo vansky, odmítl s rozhodností pozvání na loňský sjezd, ač s programem jeho jsme plně souhla síli. (Výborně !) Po nás učinili tak Moravan (Sláva jim !) a velectění přátelé, naši milí bratř Poláci a Slovinci jich následovali. Toť příčina, proč dnes slavíme onen velik svátek, proče dnes jest slovanské řemeslnictv poprvé pohromadě, aby svorně a společně pra covalo na svém povznesení, na poli národo- hospodářském, kulturním a národním. Přejeme si všichni z plna srdce, aby den všeslovanského sjezdu vyplnil přání a tužby vslnapo 35ovon es Užligažl iod ilabv ozžne

Moravan Sláva Polák

14 article

které v něj skládáme. Je to první počátek spo- lečné práce slovanského řemeslnictva a doufám, že přištím rokem opět se sejdeme, abychom v díle dnes započatém pokračovali. Nabýváme li lásky, nabýváme také důvěry a to tím více, že vidíme, že řemeslnictvo a živ nostnictvo není osamoceno, že s ním kruhy po- volané cítí a napomáhají mu v řešení otázek tal důležitých. Zárukou sympatií těch jest nám pří- tomnost tak vážných a vynikajících osob, které se dostavily do dnešního našeho shromáždění. Jmenem sjezdového výboru vás vysoc ctění a vzácní páni hosté vítám srdečně a vřelo a žádám vás, abyste jednání naše sice přísně posuzovali, ale spravedlivě. Řemeslnictvo a živ- nostnictvo nežádá nic, nežli co mu přináležía patří. Slavíme svůj veliký svátek právě v den našeho svatého Václava a proto volám: Svaty Václave, nedej zahynouti nám, ni. « budoucím (Hlučný potlesk. Výborně ! Výborně !) Přeji dnešnímu jednání sjezdovému plného zdaru a vyslovuji očekávání, že jako včerejs večírek také celé rokování sjezdové povedese způsobem vážným a důstojným. Další práci pro- volávám Na zdar! (Na zdar! Na zdar l) Potom vykonány byly volby prae sidí sjezdověho. Předsedou sjezdu zvolen byl předseda Zemské jednoty společenstev v krá- lovství českém p. Jos. Jirousek, česlnými předsedy předseda polského připravovacího ko- mitětu p. Kosobucki a poslanec p. Ho- řica, místopředsedy pak předseda Řemeslnické besedy z Kroměříže na Moravě p. Povondra a místopředseda Zemské jednoty p. Hartvich.

svatý Václav Jirousek Povondra Kroměříž Morava Svata Václav

15 article

Slovo si vyžádal primátor měst pražskýeh p. dr. Srb. Uvitán byv hlučným potleskem pravil: Slavné shromáždění! Jest mně velikou ct že mohu jako starosta královského hlavního města Prahy jmenem této metropole královstv českého, jmenem této zlaté slovanské naší Prahy (Pochvala) pozdraviti tak velikolepý, tak mani- festační sjezd, jakým je dnešní sjezd slovan- ských řemeslníků a živnostníků. Vítám jmenem královské Prahy nejen veškeré příslušníky stavu řemeslnického a živnostenského, pocházející království českého, vítám i naše bratry Mora- vany, naše bratry Slezany, vítám slovanské bratry polské, vítám bratry slovinské a vítám veškeré Slovany, kteří s námi v tomto oka- mžiku jsou pohromadě a s námi cítí. (Výborně!) Sešli jste se, pánové, abyste se poradili a rokovali o zájmech, které týkají se vašeho stavu, avšak sešli jste se také na širším základě, sešli jste se na základě píle, zdatnostia svéráznosti slovanskýcho kmenů. (Výborně !) Na tomto základě prakticke vzájemnosti slovanské vítám vás co nejsrdečněji a přeji, výsledku jednání tohoto sjezdu jmenem král. hlav. města Prahy nejlep šiho zdaru. Na zdar! (Na zdar ! Na zdar Hlučný potlesk.) Poslanec Němec (jmenem klubu českýeh svobodomyslných poslanců na sněmu královstv českého): Slavné shromáždění! Vzáení pání host a bratří! Bratří čeští a slovanští ! Byla mno klubem českých svobodomyslných poslanců zem- ských uložena povinnost čestná, pozdraviti účast- níky prvního slovanského sjezdu živnostenskéh v Praze. Konám milou tuto a čestnou povinnos jmenem klubu poslanců, jenž v program svů pojal starati se zejmena o slabší a třidy výrobní jenž se vždy, věren svému programu, stavěl n stranu zájmů živnostenských a který maje důle ilyd asvlolnisonviš

Srb Slezan Němec Praha

16 article

V drobném prodeji renní čísle o sobě . na s vdpole dnl „. . . ns z Ve filialkách za venkově: ranní čislo. . . . edpolední . . . . . . . . Sb Inserá t plati se hotevě rnpřed. Pledplaconi a inserty piljímná »dmlnl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nneh ázají sa ték vella kee, tiskárna a szpeica , Nárednich Lista“ Rekopisy se Bevraeai

Nárednich List Rekopisa Bevraeai

17 article

žitý politický program národní za svůj úkol, mohl tak tím splše učiniti, poněvadž stav živno- stenský a řemeslnický vždycky zvláště v ěr ně stál při praporu naší věci národní, při nejsvětějším programu našem národním a státoprávním. (Výborně!) Klub svobodomyslných poslanců na sněmě království českého s velikým zájmem sledoval vždy veškeré konání a porady stavu živnesten- ského a tím více věnuje plnou pozornost svou dnešnímu shromáždění, jež se koná v době tak velice pohnuté a vážné, národně a polilicky dů- ležité. Těší se tomu, že jste se shromážďili zde ve středu království českého nejen proto, abyste zde uhájili své zájmy živnostenské a hospodář- ské, nýbrž abyste zároveň dali projev pospoli- tosti, věrnosti a lásky ke společné nám věci ná- rodní. (Tak jest.! Výborně!) Přeje jmenem klubu poslanců svobodomysl- ných na sněmu království českého první této poradě nejupřímněji zdaru, budu, velectění pá- nové, velice rád tlumočiti na místech povolaných, jsa sám živnostníkem, všechny tužby a přání věmi pronesené. Nehodlaje déle zdržovati váž- ne tohoto sjezdu, přeji nejlepšího zdaru dnešním vašim poradám a výsledku nás všechny uspo- kojujícímu volám jmenem klubu českých svobodo- myslných poslanců zemských.: Na zdar ! (Hlučný potlesk a volání: Na zdarl) Člen obecního zastupitelstva pražskéhop Lada přivítal účastníky sjezdu jmenem rady městské. Když pak byl předseda p. Jirouse k po- děkoval starostovi p. dru. Srbovi, poslanci p. Němeovi a městskému radovi p. Ladovi za upřímné přivitání, přečetl místopředseda pan Hartvich jednací řád sjezdový a přikročeno k vyřízení programu.

Jirous Srba Hartvich český svoboda obecní zastupitelstvo Lada

18 article

I. »O účelu a prospěchu zemských borganisací živnostenských . Referent p. Fr. Kratochvíl ze Žižkova: Vážené shromáždění, drazí přátelé !. Ujímaje se prvního předmětu našeho programu pokládám za svou povinnost prohlásiti, že úmyslně byl odstavec ten dán na místo první. Snažení hospo- dářské dle liďského domyslu a zkušenosti vy- žaduje za dnešní doby nevyhnutelně systema- tického vedeného postupu. Tento postup, moderně nazván organisaci, je nevyhnutelnou podmínkou hospodářského a morálního rozvoje každého stavu. Tak i stav řemeslnický a živnostenský, chce-li obhájiti své místo v řadě stavů jiných, chce-li zůstati pevným členem našeho národního tělesa, chce li pojistiti svou budoucnost, musí použiti télo moderní zbraně v nejširším slova smyslu. Z těch důvodů také české řemeslnicivo, uvažujíc o podmlnkách svého rozvoje došlo k přesvědčení, že jest mu v prvé řadě provést řádnou organisaci stavu našeho a v druhé řadě. že jest mu tuto organisaci podříďiti si tuaci, ve které se nalezá celý nát národ. Organisace stavu řemeslnického a živno- stenského ovšem není dítkem dnešního dne. Vznikla již na prvním velkém sjezdu r. 1884. Organisace systematicky vedená a svého cile vědomá jest způsobilou, dodati našemu stavu dostatečného vlivu na naše zákonodárství ve prospěch našeho žiynostnictva. Tato organisace ukázala už v nedlouhé době svého trvání jisté výsledky. Jest s potěšením konstatovali, že na družné Moravě řemeslnictvo stejnou cestou krá- čelo. Jest však zapotřebí, aby všichni ti, kdo

Kratochvíl Žižkov Morava drahý přítel

19 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Na kůru literátském. Bratrstva literátská jsou svým počátkem česká, výlučně slovanská. U Němců jich ne- najdeš. Původ svůj měla v pravé zbožnostia zpěvumilovnosti české povaby. Sáhaji, pokud se činí nejstarší zmínka o jmeně literátském, do r. 1372, kdy kazatel Milič vystavěl v Praze »dům literátů«. Doba husitská uvedla vitězně do kostelů všech stran podobojích píseň českou. popelku z dřivější doby, již zpíval veškeren lid chorálně a svým jázykem.

Němec Milič Praha

20 article

V 16. věku nebylo ve městech a měste kách kostela, aby při něm nezpival sbor sou- sedů pěvců, kůr literátský, ať katolický, evan gelický, kališný, latinský nebo český nebo oboj pospolu. Tím lze vysvětliti, proč vyskytuje s v témž století všude rozšířeno jmeno Literát podobně jako v dobách husitských Viglef, jehož užívalo se do konce 15. věku a jmeno Žižka jež bylo tak oblíbeno, že se do bítvy bělohorské Žižků ani nedopočitáš.*) Měštěnině často odkazovali v kšaftě »pá nům literátům« několik kop míšeňskýeh grosů »aby je vyprovoditi sobě neobtěžovali.« Že »páni bratří kůru literátského« též zemřelé navštěvo vali a u nich žaltáře zpívali a při tom popíjeli o tom dochovala se zpráva v knize bílé I. v ar chivě městá Náchoda. Jan Baudyš účtuje »z trunk piva pánům literátům, když žaltář u ne božtika pana tchána jeho Jana Matěje Kranza zpívali, 1 zl. 45 kr. za první den a za drühe. den dáno jim pálenýho za 27 kr.e Zpěvní literáté byla vybraná spofečnost městská nebo zámecká, byla honorace. Býti li- terátem, náleželo ku zbožně modě a k po- chlubě. Členství v konventě literátském bylo ja- kýms průkazem vyšší vzdělanosti a přednosti vo městě. »Homines literati« byli lidé školsky vzdě- laní. Ostatni městská obec brávala si z literátů příklad. Proto i statuty bývalo přikazováno, aby literáti »netoliko takové jmeno měli, nýbrž skut- kem to na sobě ukazovali, skrz co by se jiní vzdělávati mohli.« es Literátské spolky v Čechách měly zname- nitý význam kulturní, jejž postihl Vocel již před mnohým časem slovy: »Spolky zpěváků *) Dr. Z. Winter, Kul.-obr. česk. měst. I. 83.

Žižek Baudyš Jan Matěj Kranzo Vocel Winter Kula Náchod Čechy bílý I

21 article

kostelních, v běhu 15. a 16. století k nej- krásnějšímu vyvinutí dospělé, jsou důležitým zjevem kulturní historie v Čechách a na Mo- ravě jednak co výsledek náboženského, všecky stavy pronikajícího smyslu, neboť i nejvzděla- nější a nejvznešenější lidé v obeích stejnou vřelostí v nich se zúčastnili, jednak jako mocné páky k zvelebení umění hudebního, básnického a maliřského v našich vlastech. *) Sám Vilém z Rožmberka byl členem literátů pracha- tických. vlo Nejkrásnější památku, nejvzácnější pomník, jejž sobě starodávní bratři zpěváci postavili a nám zůstavili, jsou české kancionály, »písně chval božich«. Cenných těchto knih rukopisných a malo- vaných dochovalo se nám v Čechách jen přes padesát, ač bratrstev literátských bylo zjištěno nad sto. Převrat bělohorský zničil nám mimo jiné vzácné umělecké památky a poklady i tyto »klénoty« městské. Kromě toho kancionály pro- hlášeny jsou i za knihy škodné, kacířské primae elassis! Co šťastně přečkalo zlé doby loupeživých vojen, vzalo zkázu v době Josefin- ské po r. 1784, kdy družstva literátská byla zrušena a jmění jejich konfiskováno.

Vilém Rožmberk Čechy

22 article

Někleré kancionály literáti pořídili sami penězi třeba nasbíranými, některé jim pořídili dobrodinci, bohatá řemesla, zámožní sousedé, i vrchnost, ale všecky ty dobrodince pohnul k nákladu zpěv našich starých konventů lilerát- ských: tedy vždy zase zásluha pěvců. Potu chvíli jsou veliké, ba někdy ohromné knihy zpěvné klenotem obci, i těch obcí, které, po- němčivše se, neváží sobě jazyka v těch knihách složeného; ty knihy jsou chloubou držitelů ny nějších a skvostem jich sbírek a bibliotek. Mají cenu uměleckou, namnoze velikou svým přistrojením, svým písmem, svými malbami, pracemi drobnými, kteréž naši starodávní malíři vykonávali s umem, vtipem a dovednosti tech- nickou takovou, že znatel s údivem i úclou nad tím stává. Doba Karla IV. dala základ k samostatnému rozvoji českého umění malíř- ského, jež ke konci XV. věku od doby Jiřího krále vzkvetlo v krásně květy drobné práce umělecké. Kancionály z této první doby jsou nej- světlejším dokumentem veliké vzdělanosti národa, jsou práce naše, práce česká, nižádné ciz

Karel Iva Jiří král

23 article

Arch. Pam. III. 179 peří. Dokazují vnímavost českých lidí, kteři ně nakládali, kterým se ta překrásná díla líbila, a spolu veliké mistrovství těch českých rukou, které je zhotoviti dovedly.) Za kancionály starší literáti bývali zodpo vědni bratrstvu. »Starším« ručil za kancioná opět »mladší« bratr nebo »kostelník« kůru. Zá mecký kancionál v Náchodě jest objemná kniha v tuhých deskách, černým sametem potažených, stříbrnými okrasami a kováním bohatě obitá Pochází z dob znenáhlého již úpadku cechů literáckých na počátku 18. věku. Ke kaneionálu připojen je statut či regule, již mělo se řiditi roku 1729 nově utvořivší se bratrstvo literátské na zámku náchodském. Bylot zřízení literátských bratří tehdáž cechovní a zcela podle artikulův cechů řemeslnických pořízené. K zámeckému bratrstvu náležel kuchmistr jako direktor, kan- celářský hejímanův písař a druhý kuchař jako konsultatoři (rada brátrská), důchodního písar jako sekrefář a spolu pokladulk, knižecí lokaj jako chori regent, dále sakristian, druhý knížee lokaj, zámecký kaprál, druhý písař páně hejt manův a zámecký ponocný. Řád literácký zní A. M. D. G.

Pam pán Náchod

24 article

Regule, to jest způsob aneb pořádek nově vznik nutého bratrstva počestného kůru literátského v kapli na nebe vzetí nejsy. Rodičky Boží Marie Panny v residenci Jeho Vysoce Osvícené Knížecí Milosti Pana Pana Jana Václava Oetavia, sv. římské říše knižete. Piccolomini do Arragona, Ducedle Amalfi, dědičného Pána panství Náchodského Statiani a Borona, též rytířského řádu sv. Ště pána v Pisách, převora v zámku Náchodském. Potom následuje obšírný úvod, v něm přirovnává se pozemský náš život plavci, plu- jícímu po bouřlivém moři tohoto světa do země zaslíbené. Lodí je tělo lidské a v ní duše po moři pluje. Větrové a bouře znamenají všeliká protivenství a pokušení, jež chtějí loď zvráliti. Vlnobití jsou nepřátelé člověka, tělo, světa dábel. Veslo pak, kterým řídí se loď, jest milos boži. Následuje zmínka o apokalypsi sv. Jana, načež Panna Maria prohlašuje se slavnostně za patronku bratrstva literátského. Konečně se Dr. Z. Winter, Život církevní v Čechách II. 984. *) Byl po všecek živol svůj choromyslný a uva- lena na něho kuratela. Stále byl v pokoji služeb- níky hlídán, maje ve své společnosti dva mnichy pro útěchu duchovní a lékaře. členové zavazují se vší pilnosti tyto artikule poslušně plniti: Articulus I. Na den zasnoubení Panny Marie, den založení bratrstva, mají členov v zámecké kapli se vyzpovídati a figuráln mši sv. obcovati. Muzikantům z kasy bratrské se zaplatí. Kdo by sv. zpověď bez příčiny opustil, zaplatí půl kopy míšeňské. Articulus II. Každodenně ve 4 hodiny od- poledne růženec; kdo opomene, zaplatí 1 k . do kasy bratrské. Kdo je zaměstnán, nemusí platiti pokutu, ale má pobožnost nahiradit jindy.

Jan Václav Oetavius Piccolomini Arragon svatý . Šta svatý . Jan Marius Winter Ducedle Amalfi Pisa Čechy boží Marie Articulus I zasnoubený pannus Marie

25 article

Articulus III. Hned po prvním znamen zvonem na mši sv. v neděli a ve svátek přijd každý úd na kůr na své místo, a hlasem sly šitelným zpívej písně aspoň dvě přede mší sv době výroční odpovídající. Kdo vůbec ne neho pozdě, 1 1p9ái kr. zaplatí. Articulus IV. V suché dny každý musí dáti 7 kr., a za členy živé i zemřelé sloužís mše sv. od jmenovaného duchovního (P. Josef Jana Strnada, dvorního kaplana zámeckéhio). zač týž dostane 30 kr. Kdo opomene této mše sv., musí hned zaplatiti 30 kr. mladšímu do kassy. Articulus V. Nemocného spolubratra maji navštěvovati, dle potřeby mu pomáhati více pro duši než pro tělo, by sv. svátostmi byl za opatřen a v zámecké kapli za něho mimo oby čejný ještě jeden růženec se pomodliti, b mu Bůh bud zdraví, nebo šťastné smrti udělil Jakou měrou měříme, takovou nám bude o měřeno. Articulus VI. Zemřelému jíti na pohřeb jsou údevé povinni, a z kassy se dá obětovat za něho mše sv. bez odkladu. Artieulus VII. Kdo by ze sloužících resi dence této Jeho Osvícené Milosti Knížecí chtě býti přivtělen, ohlas se u pana direktora; tam dojde poučení: po sv. zpovědi a sv. při jímání bude zapsán a zaplatí do kasy pů kopy míšeňské, od zápisu 6 kr. a mlad šímu 5. kr. Articulus VIII. Kdo by neplnil povinnost nebo se vysmival a po mnohém napominání od představených bratrstva se nelepšil, bude vy vržen. Kdýby se polepšil a pana direktora konsultorův a představených všech odprosi a slíbil polepšení, může býti přijat.

P Strnad bůh VII direktor

26 article

Povinnost pana direktora téhož bratrstva Pan direktor má čestný exempl ukazovatr; liknavé napomínati a pokutovati; má chovati přední kliček kassy; předmodliti se má při sv. růženci. Povinnost pánů konsultorů. Mají panu vi- rektorovi první místo a česť dávati, před jeho míněním nesmějí své votum dáti; mají domluvy udíleti a mají dobrým příkladem předcházeti. Povinnost pana sekretáře. Má druhý klíček od kassy, a má účty čtvrtletně panu direkto- rovi ukazovati; má p. direktorovi a pp. kon- sultorům česť prokazovati a přední místa a všem dobrý příklad dávati. Povinnost pana regentschoriho. Má po prvním znamení na mši sv. a ke sv. růženci první na kůr se vyzdvihnouti a výroční písně první začít zpívat; první začne růženec, schází-li pan direktor a má všem představeným bratrstva česť prokazovati a dobrý příklad dávati. Povinnost pana sakristiána téhož bratrstva. Má dobře observovati hodinu zvonění na mši sv. a ke sv. růženci, by se nemohl nikdo vy- mlouvat, kdo přijde pozdě; nebyl-li by přílomen mladší, má on místo něho scházejíci členy panu šžto direktorovi jmenovati.

direktor svatý

27 article

Povinnost mladšího téhož bratrstva. Má všecky představené a ostatní bratry míti ve vážnosti; nejprvnější má býti ve chrámě Páně; ukázal-li by se kdo nepokojný ve zpěvu nebo modlitbě skrze smích anebo rozprávku, má ho po mši sv., po růženci panu direktorovi ozná- miti; má prožalovati bratra, který by svévolné pronedbával mši sv., schůze; každý rozkazi pana direktora bratrům zdvořile má vyříditi a při- jatou odpověď bez prodlévání panu dírektorovi ochotně má sdělití; každý nově přistupujíeí musí mladšovství převzíti; bylo-li by mu ne- příležité, za jistou Diskretsí je bude muset za- stávat. — Stalo se s vědomím: P. Josef Jan Strnad, dvorní kaplan zámecký m. p. Počátek a založení bratrstva počestného kůru literátského ve výše jmenované kapli Jeho Vysoce Osvícené Knížecí Milosti (pleno titulo) Piecolomini de Arragona, v zámku Náchodském od níže podepsaných osob, jenž se stalo 23. měsíce ledna po porodu Panenském roku běží- cího 1729 (MDCCXXIIII). Následují podpisy členův. —

direktor P Strnad Arragon Počátky

28 article

Karel Pleskač.

Pleskač