Strana 2.

NARODNÍ LISTY

29. září 1900.

Číslo 269.

náležejí v řady řemeslnictva a živnostnictva, byli prodchnuti vědomím a přesvědčením, že jedině společnou praci, společným programem a spo- lečnou snahou jest možno dosíci úspěchu všeho toho, co k rozvojí českého řemeslnictva jest nutno. Celý český národ musí býti přesvědčen, že stav řemeslnický a živnostenský používá své organisace, nejen aby sám vyspěl, nejen ke svému vlastnímu zájmu, nýbrž k tomu, aby zachoval pro budoucnost tento stav, jeden z hlavních piliřů existence národa. (Výborně! Potlesk.) Pronikne-li vědomí to všechny vrstvy národa. stane se tak zajistě jen na prospěch celého ná roda. Přičiníme-li se, aby strany lidové vy budovaly si existenci na vzájemnosti, vykonáme veliké dílo národohospodářské, veliký čin v zájmu národa celého. Nesčetné přednášky po celých Čechách po řádané poučily zajisté řemeslnictvo a živnost- nictvo české o nutnosti a prospěchu orgunisace řemeslníků a živnostníků v Čechách. Dosavadní okgunísace naše jest nedosta- tečnou vůči tlaku, který se na nás děje, jak se strany velkokapitálu, tak i proudem socišlním proto jest nutoo, aby se řemeslnictvo celé země spojilo v jeden mohutný celék, který by mě ovšem zcela jinou možnost propracovati a pro- mysliti oprávněné požadavky tohoto stavu a je také prováděti. Nás program značí decentrali- saci, značí směr autonomistický také v otázkách hospodářských. (Výborně!) České řemeslnictvo na volání po centralisaci řemestníků tohioto sou- státí odpoví semknutím se v řady svě země.

(Tak jest) České řemeslnictvo stojí pevně na principu svéprávném. Z toho upevnila se myšlenkao organisaci zemské. Davše zamítavou odpověd na loňské pozvání ke sjezdu vídeňskému, uči- nili jsme tak z přesvědčení, že zákonodárství naše, má-li býti základem prospěchu a rozvoje, musí býti zemské, musí býti domovem na jed notlivých zemských sněmích. Organisace zem- ské mají se státi podkladem zákonodárství zem- ského. Česká i moravská organisace stojí pevná na principu zemských svazů, zemských organí- sací a preji si jen, aby všichni příslušníci stav našeho tohoto přesvědčení nabyli a činně ruku k dílu přiložili. Jen na základě autonomisti- ckém jest možno organisaci propracovati a po ložíti základ pro bůdoucnost. Postup stavu na šeho jde ve shodě s tužbůmi celého národa. Vzájemná podpora v šrejcha set a vu mezi sebou dodávásíly nánodu, jehož spravedlivé požadavky pak musi býti resp'ektovány na mí- stech všech. (Výborněl) Práce dosud vykonaná není nikterak ukon- čena. Musí v ní býti pokračováno s láskou vytrvalosti všemi, kdož jsou počítání za členy tohoto stavu. Rozhodnutí vaše, které dnes učiníte ve příčině zemských organisací, bude velké ceny Zemská jednota česká i moravská chce míti od dnešního sjezdu řemeslnictva sankči svých do savadních kroků, chce míti potvřzení, že cesta nastoupená je správná a že musí býti prove- dena do posledních důsledků. (Výborně!) Jen tenkráte dáváme důkaz své vyspělosti, dove deme-li si položiti své zákony vlastní. Bude me-li zákony, které si sami položíme, také re- spektovati, dokázali jsme vyspělost svého stavu a dokázali jsme, že stav náš zasluhuje, aby by počitán mezi rozhodující činitele. Řečník doporučuje na konec následující

resoluc i »První sje zd slovanského0 ře- meslnictva a živnostnictva ko- naný v Praze r. 1900 v den sv. Václava, pojednav o účelu a pro- spěchu zemských organisa e živnostenských, vyslovuje pře- svědčení, že vůle řemeslnictva a živnostníctva prosaditi se dá jen pomocí silné, cíle vědome organisace stavovské. Za pod- klad organisace po tenl č als sloužiti bude ustanovení živ- nostenského řádlu pojedná vajíet o organisacích zemských, v jichž mezích též zemským sv azům odborovým příslušné míslto ne- zbytně musí býti vyhraženo Zemským jednotám žlivnosten- ským — jaké již voikrál. českém a markrabství moravském jslou zřízeny— připadmeplak další vyšší úkol dohodovací ve pří- čině oněch záležitostí živno- stenských a hospodářský cih, které všem králov stvím a z e- mím na radě řišské ziastot- peným jsou společny. Ukládá tedy první slovanský s je e zd živnostenský veškerému řeme- slnictvu aživnostnřctvu ve společenstvech živnostenských sdruženému, by vesměs k těmto jednotám za členy přistupovalo a kde jednoty takové posud zřízeny nejsou, o jejich zalo- žení se zasadilo.« (Výborně! Výborně) Hlučný potlesk.) Pan Mottl z Prostějova praví, že význam slova organisace by měli pochopiti zvláště ře- meslníci, neboť podíváme-li se kolem do kola, vidímo, že všechny stavy bez rozdílu, vyjma řemeslnietvo, se organisují. Co dělá velký ka- pitál? Zakládá různé kartely, předně, aby lépe zpeněžil své výrobky a v druhé řadě, aby co nejvíce malých řemeslníků zničil. (Výborně!)

Řečník líčí pak neblahý vliv kapitálu v oboru krejčovském. Tak na př. v Prostějově jest 14 velkých firem, které pracují s velkým kapitálem a 16 konfekcionářů, kteří přijímají práci z celé říše. Třicet takových pijavic bude ovšem s to za několik let v Prostějově zničiti krejčovské řemeslo úplně, zvláště když živnostenské úřady jim nekladou žádných překážek. Vládě byly po měry ty vylíčeny a učiněny příslušné návrhy, aby byla práce domů vydávána jen těm, kdož jsou řádně vyučeni. Pro ostatní pak, aby zřízeny byly dílny. Avšak náprava se dosudi nestala. Naše jediná naděje spočívá v opravě živnosten- ského řádu, k nížskonečně dojíti musí. (Vý- borně !) DO) ekr Pan Šimon ze Semil: Dělnictvo organi- suje se proti velkokapitalismu, aby mohlo s ním

snáze věsti boj. Kapitál se rovněž organisuje,a my, chceme-li aspoň částečně velkokapitálu če- liti, musíme se organisovati také. Práce organi- sační není tak snadná a bylo by žádoueno, abychom si z tohoto sjezdu odnesli přesvědčení, že nutno vykonati velkou práci, nemá-li zahy- nouti střední stav řemeslnický, který jest hrází mezi dělnictvem a velkokapitálem. Řameslník český dovede dlouho poslouchati, ale překypl-l mu trpkost, dovede také poroučeti. (Výborně!) Posl. dr. Baxa prohlašuje stanovisk strany státoprávní vůči organisacím z království českého a markrabství moravského, a praví, že každý, kdo uznává řemeslnou výrobu za pod- klad soustavy výrobní, musí si přáti, aby všichni ti, kteří patří k této výrobě, byli co nejpevněj organisováni. Hledě k našim politickým poměrům a k smutné a špatně národohospodářské politice v soustati rakouském (Výborně !), jest povinnost nejen živnostnietva a řemesiniétva, nýbrž káz dého poctivého člověká, který si verejných věcí všímá, aby se veledůležitou otázkou živno- stenskou zabýval. Jest příkazem rozumné pol tiky národní všímati si malého řemesla a jeho organisace. Ofázka živnostenská jest u násv pravém slova smyslu otázkou nářodní. Jest dů- kazem pokročilosti živnostnictva, že se hlásí o to, aby samo rozhodovalo při zákonodárství. Z nýnějších schátralých poměrů v Rakousku ne- může však živnostnictvu pomoci jedině zákono- dárství, nýbrž dlužno pomýsleti na svěpomoc na samosprávu živnoštenskou. (Výborně ?)

Pan Průša z Prahy: Dnešní tak impo- santní účastenství dokazuje nejlépe, jak marnou jest naděje sociálních demokratů, že maloživno- stenský stav výmizí. Jest na čase, aby přestaly mezi námi politické rozdíly. Buďme jen dobrým vlastenci, hleďme si stránky hospodářské a pra- cujme společně proti velkokapitálu. Doporučuje zemské jednotě, aby zařídila odhory jednotli- vých společenstev, jež by mohly samy pro sebe pracovati. Odbory ty by měly pečovati o nákup surovin, o dodávký, a vůbec se starati, jak by se dalo stavu živnostenskému pomoci. (vý- borně 1) Pan František Lev z Husovin na Moravě vidí jedinou spásu zivnůstnictva v brganisaci. Žaluje zejmena na neblahý stav živnosti brnen ských a praví, že půjdouh věci ták dálo, přijde stav remeslnický na žebrotu. Jen spojehou silou lze se domoci nápravy. (Výborně!) Pan Röhling Frant. z Vídně uvádí, že mezi 400,000 Čechů vídeňských jest nejméně 20.000 zivnostníků a řemeslníků. Tito všichni jsou přesvědčení, že se jen tehdy živel český ve Vídni zmůže, bude-li jim z králevství a ma krabství podána pomocná ruka. Není lehko bo- jovati proti velkokapitálu ani proti snahám so- cialistickým, ale ještě mnohem těžší jest bojo- vati proti nepřátelům národním, jak musí ví- deňštf Čechové činiti. Konči slovy: Nezapoll nejte na vídeňské Čechy a neopouštějte nás (Výborně! Hlučný potlesk.)

Pan Sudek z Kouřimi: Organisujeme s proti tlaku s hora i z dola, ale nečinímne tak jen k vůli sobě samým, nýbrž ve prospěch ce- lého národa. Chceme-li si zachovati svou politickcu a národní samostatnost, musíme si dříve zaji- stiti svou samostatnost hospodářskou. Jest vla- steneckou povinnosti českého řemeslníka, abysi hleděl samostatnost hospodářskou zajistiti. Ne- organisujme jen zemskou jednotu a společen- stva, ale hleďme se zreorganisovati drobně mezi sebou. (Výborně!) Pan Ignac Marek z Krakova navrhuje odůvodňuje resoluci, jejíž usnesení bylo však odloženo až k číslu 2., na kterémž místě ji také uvádíme. Posl. Hořica konstatuje s radostí, že řeči všech řečníků o prvním předmětě pohybo- valy se v rámci, jaký si strana svobodomyslná přeje. Strana svobodomyslná má za úkol vycho- vávati lid samostatný a podle uznaných národů není samostatnosti duševní, kde není neodvis- losti hmotné. (Výborně!) V talmudu, kde na- leznem různá pěkná místa, stojí: »Mnoho sklo- něných hlav učených vídá se před dveřmi bo- háčů, ale málo skloněných hlav boháčů před dveřmi učených.« Poněvadž také my chceme svobodný národ jidí nejen učených, ale také bohatých, musíme dbáti o to, aby každý pří- slušník národa českého měl možnost odehovati ze svých dětí lidi vzďělané a zámožné. Strana svobodomyslná přeje si, aby národ český se- stával z lidí nepoddajných. Pokud se týče orga- nisace, jsme proti centralisaci vídeňské, ale také proti centralisaci pražské, a sice potud,že chceme, aby každé město české bylo silné samostatné svým uvědomělým řemeslnictvem. (Výborně, výborně, pollesk.) Na to byla navržená resoluce přijat jednohlasně.

II. O nutnosti přidělení zákonodár ství živnostenského sněmům krá lovství a zemí, Referent pan Veverka z Prahy: Drazi přátelé a vzácní hosté! Žádám vás, aby v tomto bodu obsažené přání vyznělo v ten smysl, že si přejeme opravy zákona živnostenského a zá- konodárství živnostenského vůbec na základě vývinu jednotlivých království a zemí v rakou- ském soustátí. (Výborně !) Požadavek ten kla- deme ze stanoviska čistě hospodářského, poně- vadž jsme přesvědčení o tom, že jen tím způ- sobem lze zákonodárství živnostenské upraviti tak, aby vyhovovalo jednotlivým zemím dle jich individuality. Volání po opravě zákonodárstv živnostenského nepřestane potud, pokud nám nebude učiněno zadost. Stav náš jest tak četný a důležilý, že má plné právo pro sebe tento požadavek reklamovati. Zákon živnostenský vy- daný r. 1860 byl pohrobní písní cechovních práv ze starších dob. Ujařmené řemeslnictvo jako jiné slavy tehdejší doby očekávalo od pro- klamace zákona zlepšení poměrů. Hlavní mo- ment spočíval v tom, že byla prohlášena svo- boda živnostenská. Jak vypadla tato svoboda pro nás živnostníky, jest známo. Užill jí všichni možní činitelé, ale řemeslnictvo pochodilo př ní nejhůře. Manifestační sjezdy protestovaly proti takovému zákonodárství, žádaly jeho opravu, ale za tehdější doby vládla v rakouském parlamentě mocná německá strana ústavověrná, která ve svých řadách měla zastoupeny stavy tužbám živnostniciva nepřející. Teprve kďyž na říšské radě přišla k moci slovanská většina seskupená v tak zv. železném kruhu, byla předsevzata re- vise tohoto nešťastného zákona a proklamována

novella ze dne 15. března 1883. Neméně než 220 schůzí bylo potřebí, jak mně sdělil zemřelý dr. Pravoslav Trojan, nežli bylo několik těch jakž takž opravených paragrafů přijato. Dávám průchod pravdě, že jestli se někdo staral v centralistickém parlamentě rakouském o ozdravení poměrů řemeslnických, pokud se týče o opravu řádu živnostenského, byli to zá- stupcové národa českého. Odmítám útoky, které byly činěny v poslední době na poslance české, kteří měli vzíti odium na sebe, že jsou vinni od- kladem novelly, poněvadž to byla přece jen po- dle našeho náhledu lapalie, na kterou měli jsme se chytiti. Jako Čechové a Slované máme tolik důvěry v našidelegaci, Vžecnás v tomto ohledu nezklame, poněvadž v ní, poměrně p nejniéně za- sedá tak zv. baronů bavlněných. Právě však okolnost, že na řišské radě zastoupení stavovské převládá v oněch živlech, které opravě těcht otázék nepřejí, jest příčinob, že se k' ní nepř- stupuje. Kdyby na rudě říššké bylo zastoupeni jiné, byl by tento postulát blížesvému rozřešení. o jsou důvody, proč my slovanští řemesl níci v Rakousku nemůžeme očekávati uskutečnění našich tužeb, nesoucích se po opravě zákona živnostenského od rady říšské, poněvadž vliv velkého kapítálu tam panující, vliv bohatých tříd a vůbec složení cefého parlamentu působ k temu, že oprava provedena byti nemůže. Bylo by proto výhodno přiřknouti otázku živnosten- ského zákonodárství se týkající a živnostenské vůbec na místě radě ríšské sněmům královstv a zemí.

Sněm království českého od celé řady le stará se o to, aby přivedl k platnosti otázky živnostenské, ač nespadají do jeho kompetence. Sněm královstní českého nestaral se jen o to abý se usnesl doporučiti říšské radě, by účinným způsobem pracovala na úpravě zákonodárstv živnosténského. Sněm království českého žel dále a podporoval přímo i nepřímo různě instituce které slouží zájmům řemeslnickým. Proč bychom nemohli tedy podle poměrů zemí žádati, aby bylo zákonodárství živnostenské přikázáno sněmům Doporučuji vám k přijeti následující lalebo

šlolžíq lnore so lu e lt nšloslev netolv,My shrlomáždění z ástupeov řeme slnřckoží vnostenský ch stlavů skowvanských národn o s t rakouských na sjezdu, potřá da- ném vednech 28)a 29. zárí 1900 vPiralze, vyslechnuvse zpráv o přidělen zákomodárství ziv- nostenského sněmiům králolv s tv a zemí na říšské radě zalstoupe nýchusa pojednavšie o n ie dlo s pí- vámeku přesvěldčeni, že naop ůd radyeříšské nlelní mo žnojě hl edě jakiak minuhosti talkoni k poříl to mi nýmtam panujleli mopoměrů m, očlekávati žádou cho zdepšení ve priospěchstavu našehro. uon ě Zla celoun řadlu hed ústav nost vřiší rako uiské n eidio č kiali se sita řemelskmi cklonživnloitonis ký ta ko- vého z ákonodár ství, je žoby jiej udržeti mohlo v naději, že o za chovánljeho existencie jest s do staitek postaráno, naop ak m noh tam bylo usnesleno, co jíest n zjevnýnjeho nleplrois plěch o Přihlédneme-li ještě k te váržé o kolnos ta,že vývin veške rých instituci vajednotlivých krábovstvích a zemich na říšské radě zastoupemých jíti me u s cestou přirozeniou, nenásiln o u, tedy poměrům a potřebám těch kterých království a zemi vyho vující, dávají shromáždění výraz svému přesvědčení, že zejmén živnostenskému záko nodárství poskýtnouti se mu sí tato vo lnost přirozeného vývoje a usnášej se dožádati příslušné instanee, by vlivem amoci svou působily k tomu, ably záležijtosti ži v no- stenského zákonodárství se tý- kajícl, nyní v působností r al dy říšské spadající, vráceny a při- děley bylysněmůmzemským. Zemským jednotám živnosten- ských společenstev ukládá se resoluci prové s ti2 (Výborně ! Výborně n jie

Pollesk.) Posl. Hořica předčítá v českém překladu zmíněnou resoluci krakovského delegáta pana Marka, jež zní »1. Průkazy způsobilosti m- strovské mají platiti pro ka- ždého, at chce provozovati ž iv- nost po řemeslnicku nebo po to várnicku. (Výborně!) 2. Učňové musí býti v učen bez přestání 3 až 4 léta, na t musí býti vyučený učeň 6 let po- mocnikem a když pak podá pr- kaz způsobilosti mistrovské, může dostati ž ivnostens ký list. (Výborně!) 3. MIstodržitelství mů ž uděliti dispens toliko v srozumění s příslušným spole- čenstve m. (Výborněl !) 4. Obchodníci nesmějí pi ri jimati zakázky řemeslnéll an bráti mir u. (Výborně!) 5. Obchodníci s hlotový m výrobky řemeslnými smí mít toliko jednu filialku a každ takový obehodnik s řemel s- nými vý rlobky musi miti pro svou osobu průkaz způslo b lo sti řlemeslné.« (Výborně! Výborně Hlučný potlesk.)dol iiom Pan Václav Bartoň z Pardubic praví, ž živnostníci stali se novým zákonodárstvím otroky Dokud bude moci výrobky řemeslné prodávat každý kramář, řemeslnictvo se nevzmůže, a do kud budou moci továrny přejímati práce řeme slné, nebude lépe. (Výborně ) Pan Šimon ze Semil: Svoboda živnost neprospěla ani malým živnostníkům, ani děl nictvu, nýbrž jen lidem, vládnoucím kapitálem Řemeslnictvo postrádá nyní veškeré práce, vvelko- kapitalisté dodávají tovární výrobky do skladůa na řemeslnietvo nezbude nic. Souhlasím, aby se zákonodárství živnostenské přidělilo sněmům

zemským, avšak my nestojíme jen o zákony na naše trestání a stíhání, nýbrž přejeme si zákonů na naši ochranu. (Výborně!) Pan Jan Pečuch z Moravy vzdává se pro pokročilost dohy slova. Pan Röhling z Vídně praví, že Čechové vídeňští jsou přesvědčeni, že bude také jim na prospěch, budou-li míti mocné a silné přátely v království a markrabství, Nebudou pak od větve české odloučeni. Pan Kosobucki z Krakova: My v Haliči jsme pouhou kolonií průmyslových krajů cizích. Nynější řád živnostenský neposkytuje možnosti rozkvětu, je šdělán proti nám, pro jiné. Proto spojíme se z ostátními Stovany, abychom bojo- vali o nápravu poměrů hospodářských. Na místě podpory řemesel zakládají se u nás továrny na ubíjení zárodků rozvoje řemesel. V továrně za- městnáni jsou řemeslníci všech odborů a továrny podobné přijímají též učedniky. Z těchto učed- níků stanou se po případě samostatní řemeslnfci Pan Szuta z Krakova praví: Jezdili jsme do Vídně na všerakouské sjezdy živnostníků neměli jsme z toho nic. Podáváme vám proto zuce ke společné práci a doufáme, že vy jako nejbližší pokrevní bratři nám přálelství a bratr- ství neodepřele a že budete s námi společně na dobytí našich dobrých práv pracovati. Prosím, aby jednání sjezdové bylo vylištěno a mezi ře- meslnictvem slovanským rozšířeno.

Pan Strozyáski přímlouvá se za vzá- jemnost všech Slovanů v Rakousku a očekává, že z příštích voleb vyjdou poslanci, kteří budou representovati živnustnietvo a dělnictvo proti kapitalismu, kteří budou ovládáni křesťánskými zásadami volhosti a ne zásadami liberálními, které slouží židovstvu. Bratří Čechové jsou na tom lěpe než my, poněvadž židovstvo u nieh není tak četné. Řečník jest pro sblížení Poláků s Čechy, aby se oslabil tlak Němců a vliv židů na Slovany. (Výborně. Potlesk.) Pan Kichler z Kvasic na Moravě blaho- přeje bratrům z království, že jejich otázky živnostenské se na sněmu řeší. Na Moravě není tomu tak. Tam na př. návrh poslance dra. Ko- zánka, směřující ku zlepšení poměrů živno- sťénských, nepřišel ani k prvnímu čtení! Žádá, abydnešní sjezdovyslovil přání, aby jednoty zemské a okresní také nadále vykonávaly samo- správu ve věcechživnostenských a aby neroz- hodovala v příčině té byrokracie, která zaleži- tostem živnostenským jednak ani nerozumí s jinak ani nemá pro ně pochopení.

Referent pan Veverka: Zásady, na kte- rých si představujeme opravu zákona živno- stenského, jsou následující Přejeme si, aby v zákoně bylo zaujato stanovisko zachovávací vůči stavu řemeslni ckému. Žádáme radikální opravu § 37., vyne- chání 8§ 38., 59., 60! a 108. Žádámey aby byla společenstvům dána povná organisaca ou- borná v okrosích nebo župách. Žádáme přesne vymezení pojtn živnosti továrnické. Žádáme, aby společenstvům byla poskytnuta možnost rozhodovati o svých záležitostech, aby přišknuto jim bylo právo odvolaci. Žádáme, aby radikálním způsobem vytčena byla v zákoně otázka uče- nická se stanoviska odborného io všeobecného vzdělání. Žádáme, aby nejvyšší váha kladena byla na činnost společenstev, neboť považujeme za jedině správné, aby společenstva byla stře- diskem, kde se o zájmy živnostenské a řemesl nické jedná. Ve společenstvech má se soustře- dovatia odtamtud vycházeti veškerá činhnost řemeslnictva. Po návrhu referentově bylaresoluce jeho jednohlasně schválena a resoluce Mar kova přikázána organisaci řemeslnické, aby ji vzala v úvahu při oprávě zákona.

III. O živnostenském školství a živnostenském vzdělání. Referent p. Frant. Rössler: Rychlý vývoh a vzrůst průmyslu a živností v sousední řiš německé jest nejlepším důkazem významu od borného školství a vzdělání. Úspěchy průmyslu v cizině vedly vládu naši k organisaci průmy- slového školství, které v letecho osmidesátých pokračovalo skutečně velice rychle- Největší počet škol odborných a průmy- slových datuje se z té doby. V roce 1880 bylo v Rakousku všeho všudy jen 10 průmyslových škol a 78 odbornýchy nyni však jest už průmy- slových škol 21 a odborných 152. Z těchto 21 škol průmyslových jest jen 5 českých, 2 polské, 1 italská, ostatní jsou vesměs německé. Náklad na průmyslové školství roste tak rychle, že dnes vyžaduje již ze stát- ních pokladeno přes 3 milliony zl.

Největší návštěvě těší se školy průmy- slové zvlástě vyšší, pak mistrovské, napr ti tomu však mnohá škola odborná trpí nedostat- kem žactva. Čím dále tím více ve školách těch nabývá vrchu směr, snažící se postaviti vzdě- lání odborné na podklud praktický! Tolík jest jisto, že právě na těch školách odborných, které vedou výehovu až na stupeň způsobílosti živno- stenským řádem žádaný, se žádá čím dále tím větší výcvik praktický, poněvadž právě tyto školy maji výchovávati již hotové pracovníky pro dilny. Styk praxe se školou jest čím dále tím těsnější a v zájmu výcviku našeho dorostu jest si práti, aby na školách našich bylo praktfckého stanoviska výchovy co nejvíce dbáno. Živno- stenské vzdělání vyžaduje nutně toho styku. Vzdělání pro malého živnostníka musí být mnohem širší nežli pro velkoprůmysl, kdese pracovník snadněji zapracuje, poněvadž jest práce specialisována. Hlas, žádající, aby odeho vanci škol odborných byli co možná nejprak- tičtěji výchováni s náležitým smyslem pro tuto praxi, jest zcela oprávněn. Při rychlém vývoi veškerých odvětví průmyslových mohou ovšem snadno vzniknouti mezery, zvláště uváží-li se, že máme co chánětí se proti konkurrenci cizl. Proto nemůžeme povážovati organisaci nynější a počet nynějších škol za ukončený a jes zbožným přáním všech přátel průmyslo, abys v organisaci školství a zvlástě v zakládání ško nových pokračovalo. Pokud se týče školství pokračovacího, rychlý jeho vývoj samé odborníky překvapuje. V posledních letech byl počet jich téměř zdvoj násoben. Celkový náklad na pokračovací skoly průmyslové večern a nedělní obnáší pouze v království českěm přes půl millfonu zlatých a dle těchto čísel jest již patrno, ze je toči- nitel, s nímž dlužno valně počitati. Bohužel,je

však školství toto ve svých hmotných poměrech závislé na celé řadě činitelů, vlastně na milo- darech, jichž se musí doprošovati. Jest možno, aby škola taková byla neodvislou, aby hájila jen věcné stanovisko vyučování samého, kdýž jest v místě samém odvislou od tolika činitel nejen po stránce hmotné, ale mnohdy i osobní? Pak nelze se diviti, že jednotlivé školy podle- hají různým vlivům na úkor svého vývoje. Jest nejvýše na čase, aby se poměry již jednou náležitě upravily, aby školy ty nebyly již od- kázány na milost a nemilost činitelů, kterěž rozhodují někdy z ohledů, někdy i osobních Vina neúspěchů odborných škol. spočívá také částečně v tom, že se tam přijimají učňové bez ohledu na jich, dřívější prospěch ve škole a žádá se, áby (3e a školáchl polračovacíeh dohonilo, co bylo dříve zanedbáno- Pokračovací školy, přidělené k odborným školám státním, průmyslovým nebo řemeslnt ekým, jsou mnohem přítažlivější nežli školt samostatné, protože mají s dostatek odbornýci učitelu. Školy pokračovací razi sil samy cestu uznání a debývají si přízně. Appellují proto n kruhy živnostenské, aby uznaly, že učeň jako příšt pracovník živnostenský zasluhnje, by se mu poskytlo náležitého času k návštěvě školnt Řečník žádá pak přeložení večermíéh hodin vyučovacích na denní, poněvadž bý úspěchi po- kračovacích škol byl značně lepší, probírá de- podrobna požadavky níže položené resolucea lituje, že i v otázkách eminentně hospodárských a kulturních rozhodují poměry polilickě. Zřízen nové školy považuje se na jedné strané za bůh ví jakou vymoženost a na druhé za koncelí. Heslo: »V práci a vědění jest naše spasení potřebuje doplnění: »V dovednosti záruka bu- doucnosti«. (Výborně! Výhorněie

Resolucelad měvobolia lo ubovdo odsz

referentem navržená znl: 1. Školství odborně nechť ve- deno i proniknuto jest duchem takovým, aby odchovávalo do- rost praktický nejen pro všechny obory, ale i různě stupně prd- mysdné i živ nos teniské výr ol by. bu 2. Poslud trvajícím ani eiitekneýmm mezerájm odbornéhoško listv l če- ského, zejmenkíned ostatikuvš ko průmyislných mlistro vislkýchoi vyš- šich, nechti se orgajnis ací trva jiíciich a zří zienímnových potřelh- nýchlústavůodp om ůžle. v3. Zákony a tim poměrý s právin a hmotmé buďtež koniečně u po kraičovactho šklovlsitvín u pra v eln a to zplůsobem odpovídajtelim potřebám plo stavení krá lowosdv českého. Š kolhy nes orusv iis erji kejll boidbornými ústavy státnímio neckt vedeny jisouisprávou ze mjskioue 4. Úpravolu pokračova cí chh ' šklol jich dozorem, výběramocagpři- pravou jich učitelstva, poříze- ním pomůcek a učebni cn nech přivedou se vešker é školy p - kračovací na náležitý stu pe odbornosti, vyhovujiclj požadav- kům časovým a práce.

5. Kursy jako prostředek vzdě- láván! živnostenského buďtež rozmnoženy a í rozšířeny na ve- skeré obory řemesel a to ve směru odborném i obchodním. Za tím účelem nechť se technologiekému museu v Praze jako pořadateli českých kursů živnostenských dostane ze státní dotace malo- živnostenské náležité subvence, odpovtdajicí potřebám a počet- nosti živnostnictva českého. Ná- vštěva českých kursů v Príaze budiž podporována stipendi e mi státními tak, jak se u nělmelckých kursů ve Vidni děje. Poslanec Karel Adámek: Právě tento referát ukázal, jak pravdivým a důležitým byl bod programu jednající o tom, aby živnostenské věci byly odevzdány sněmům. Není pravda, jak zde bylo tvrzeno, že se v Rakousku nedělá žádná živnostenská politika, naopak, v Rakousku se dělá soustavně živnostenská politika, ale proti nám. Po Bílě Hoře nešlo pouze o to, abychom byli připraveni o práva politická a o samostat- nost státní, nýbrž také o to, abychom byli při- vedeni hospodářsky na mizinu. Systém ten trvá dosud a jeví se všude. Jest v politice berní, v politice, živnostenské i v politice vyučováni. Nedostatky na živnostenském školství jsou člán- kem tohoto systému. Naši rodpůrcové vědí, že zanedbáváním našeho odborného školství, nás oslabují, kdežto sami rostou. Při takovém zá- vodění arci musíme podlehnouti. Vzdělání od- borné jest naší životní otázkou, pan řečník přede mnou ukázal, že je potřeba, aby bylo stabiliso- váno. Na sněmu již 18 let, téměř každého roku činíme návrh, aby zákon na úpravu pokračova- cích škol byl vydán; vláda tomu však nechee.

Živnostnictvo vybřede z poměrů, které je tisní, jen svépomocí a dokonalou organisaci. Všecko ostatní jest fráse. My můžeme vyniknouti jedině vzděláním a spojenými silami. Kdo od. Vídně očekává něco více, než-li platehni archy, ten jest na omylu. (Výborně! Potlesk.) Království a země musí miti svou vlastní samosprávu a pak bude nám lépe. Musíme státi neuslupně na požadavku, aby bylo obnoveno právo koruný Svatováclav- ské. Na sněmu království českého bylo jednáno o všech otázkách živnostenských a vždy byl do- cílen úplný souhlas. Český sněm podal důkaz. že toliko a jedině na sněmích zemských může se prakticky a zdárně řešiti problém otázky živno- stenské. (Hlučný souhlas.) Pánové Pečuch a Šimon vzdávají se slova. Pan Musil přeje si, aby se praklicky vyučovalo na školách odborných a pokračovacích jen tolik, pokud to neškodí odbytu živnostníků. Pan Ksásek z Chrudimi žádá, aby byli uěňové vychováváni tak, by mohli povznésti kle- sající stav řemeslnický a živnostenský na stuipeň bývalé slávy. Vté příčině nestačí jen dobrá vůle a snaha mistrů. Zde musí působiti také všemi možnými prosiředky škola.ulni Pan Syrový z [Třebíče na Mozavě na vrhuje, aby reforma výchovy učednické byla při- dělena zemské jednotě. (Stane se.) ad