2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
8. února 1903. Číslo 38.
4
article
chodu“ (Ost-reich) s charakterem převahou slo-
vanským. Takovým způsobem otevře se pak Ně-
mecku cesta k Středozemnímu moři, jíž bude
nezbytně potřebovati pro snadnější spojení se
svými državami v přední Asii. Vše je tedy
připraveno k zápasu a „aprěs la bataille“. Ně-
mecko zabere Předlitavsko s Terstem a odtud
již dosáhne rukou do Malé Asie. Ovšem musí se
splniti jeden předpoklad: že německý svět ze
zápasu se slovanským vyjde vítězem!
V Praze, 7. února. (Jsou Slovine
centralisté?) Dr. Kramář nazval ve své
schotní řeči v klubu národní strany svobodo-
myslné haličské Rusy a Slovince centralisty.
Proti nařčení tomu brání se nejmenovaný slo-
vinský poslanec v „Iní.“ Slovinci ovšem příklá-
daji veliký význam vídeňskému párlamentu, po-
něvadž za nynějších poměrů v Rakousku jest to
jediná tribuna, s níž mohou aspoň s částečným
úspěchem hájiti svých práv. Ale přes to Slo-
vinci jako Malorusové nejsou olnic méně auto-
nomisty, než Čechové a Poláci, jen s tím roz-
dílem, že pro Jihoslovany má cenu autonomie
trochu jiného rázu. Čechové a Poláci hájí a uto-
nemii zemskou, kdežto Slovinci, rozdělení
a majorisovaní v pěti různých zemích, stojí na
stanovisku autonom ie národni .. Rozdil
mezi Slovany jižními a severními jest ten, že
severní Slované mají své prastaré politické státní
tradice, jichž nemají Slované jižní. Jinak však
jsou Jihoslované odpůrci centralismu právě tak.
jako severní Slované, poněvadž vědí dobře, ž
jich největším nepřítelem jsou právě centralističt
Němei.
doktor
Kramář
Rus
Čecho
Polák
Jihoslovan
Slovan
Asie
Předlitavsko
Terst
Praha
Rakousko
klub národní strana svoboda
5
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 7. února.
Petko Karavelov zemřel.
Ze Sofie došla zpráva, že tam dnes mrtvicí
raněn zemřel Petko Karavelov, vynikající státník.
Petko, mladší bratr buditele a spisovatele
Lubena Karavelova, narodil se v r. 1840 v Ko-
privnici, v Moskvé studoval dějepis a práva.
do vlasti vrátil se teprve s ruskými vojsky. P
1879 byl druhým mistopředsedou ústavodárného
sněmu trnovského. Na to. byl vůdcem prvé
parlamentní opposice bulharské. Za ním šla
mladá intelligence. V prvém ministerstvu roku
1880 měl obor financi a koncem téhož roku stal
se předsedou ministerstva. Když ministerslvo
jeho r. 1881 propuštěno, Karavelov odešel do Plov-
diva, kde učil na gymnasiu a byl purkmistrem.
R. 1883 vrátil se do Sofie a postavil se v čelo
opposice naproti Cankovu. Od r. 1884—1886
byl po druhé předsedou ministerstva. Za jeho
ministerstva spojílo se obojí. Bulharsko a ode-
hrála se válka srbsko-bulharská.. R. 1888 byl
sesazen kníže Alexandr Batfenberg a Karavelev
svržen. Ve zmateích na to naslalých byl obviňo-
ván z pádu Batienbergova a vězněn. Po nasto-
lení kn. Ferdinanda byl vůdcem opposice prt
kníželi a hlavně proti tyranu Štěpánu Stambu-
lovu. Když r. 1892 kollega Slambulova, mi
nistr Belčev byl úkladně zavražděn, Stambulov
užil té příležitosti, aby se rzhostil nepohodlného
soupeře, dal jej zatknouti a odsouditi jako
spiklence. V žaláři Karavelov seděl až do čer-
vence r. 1894, kdy byl zavražděn Stambulov.
Dlouho potom trvalo, nežli se zase vyšinul
k vládě, ale neudržel se dlouho. Počátkem března
roku 1901 byl postaven v čelo ministerstva,
v lednu 1902 odstoupi.
Petka Karavelov
Petka
Luben Karavelov
Karavelov
Cankov
Batfenberg
Karavelev
Ferdinand
Stamba
Belčev
Stambulov
Praha
Sofie
ko
Moskvá
Plov
Bulharsko
6
article
Melioračný úvér pre ruské Polsko.
Orgán ruského ministerstva financí ozna:
muje: Roku 1896 při ministerstvě zemědělstvi
utvořen byl zvláštní kapitál, z kterého měly být
hospodářům udíleny půjčky na meliorace ve
všech odvětvích polního hospodářství. Kapitálu
tohoto dosud nebylo užito ve všech gubernifeh,
mezi tím v guberniích království polského. Pro-
tože zúročením a novými příspěvky státu zatím
vzrostl na sumu více než dvojnásobnou a ho-
spodáři království polského prosbami naléhaji,
aby jim byl otevřen, ministr financí rozhodl, aby
začato bylo poskytování půjček hospodářům krá
lovství polského na meliorace všeho druhu, ze-
jmena na vysušování blat, odvodňování a za
vodňování pozemků, regulování řek a jezer,
utvrzováni letných písků, zalesňování, zakládáni
ovocných sadů, chmelnic, zvelebování drobných
živnůstek, stavbu průmyslových závodů k ob-
rábění hospodářskýeh výrobků, jakož i k zaku-
pování lepších plemenníků
Polsko
7
article
Z výstavy krojů.
Z výstavy krojů.
Z Petrohradu, 18. ledna.
(31. ledna).
Výstava krojů, na které svým českým od
dílem tak dobře jsme zastoupeni, je již po
mnoho dnů přichystána k přijetí návštěvy gosu-
dara cara. Zatím střídají se tu různé vzácné
návštěvy opovězené i náhodné, neboť nyní jes
dvůr u vznešená společnost všechna v Petro-
hradě shromážděna. Dnešního dne dočkali jsme
se návštěvy velké kněžny Xenie Alexandrovny
protektorky výstavy, pořádané ve prospěch
»jeslí« petrohradských. O návštěvě byli arcio
vystavovatelé uvědoměni, ale ohecenstvo v ob-
vyklém ruchu plnilo sály výstavní.
Naše česká výstavka, klerá napořád zájem
stejný vzbuzuje, měla i dnes dost pozornýel
návštěvníků. Z našich figurin selka z Blat často
budívá pozornost zcela zvláštní i u návštěvníků,
kteří jinak mnoho interessu na národopisu ne-
jeví — vyzkoumala jsem, že je toho příčinou
zreadělko, které v její ozdobné roušce, upro-
střed nad čelem, je zasazeno. Starosvětská
kmotřinka koná jakési komurnické služby petro-
hradským krasavicím, které si před ní klobouky
rovnají a krasavcům, kteří si tu knírky zakru-
cují. Méně koketní dámy závistivě měří naši
Slovačku od Nové Vsi, které na suknici sehází
od země ke kolenoum právě tohik látky, kolik
ony dle přikazu mody za sebon vláčeti musí.
»Štastná žena, obejde se i při slavnostní přile-
žitosi hez šlejfu,« zavzdychlá si ondy přední
jedna z elegantních návštévnie.
Pořadatelé a vystavovatelé sešli se dnes na
výstavě v plném počtu a ve slavnostních úbo-
rech — mnoho řádů svitilo tu na uniformách
a černém sukně. Srdečně se připravili k ná-
vště velké kněžny protektorky v oddilu srb-
ském. Shromáždili se tu zástupei národa srb
ského kolem svého vyslance a jeho chotí, která
připravovala sklenky vína a zákusky k poho-
stění vzácného hostě. Srbské oddělení je
Xenie Alexandrovna
Štastná
Petrohrad
Petra
Blata
8
article
sousedním sále českému oddllu nejbližší a po-
řadatel jeho, sochař Jovanovič, mnohou přátel-
skou službou při naši výstavce pomohl. Chvíle
před příchodem velké kněžny užito k tomu,
aby zástupkyně českého oddilu J. Valtrovaa
paní Svjatkovská byly představeny vyslanci
jeho choti, která si se zájmem prohlédla též
dvě výšivky, přichystané pro velkokněžnu.
Velkokněžna Xenie Alexandrovna přijelao
druhé hodině se svými dámami. Byvši uvítána
kněžnou Sčerbatovou a gen. komisařem Alex.
F. Ostrogradským, prohlédla si zprvu odděleni
polské, ruské, srbské a došla pak k naší vý-
stavce. Přijala iu dvé pěkné výšivky, kleré dl
lidových motivů byly provedeny v Měst. prů-
myslové škole pokračovací jako dak výstavníhi
kroužku a blahosklonně zástupkyni“ oddilu ruki
podavši, se značným zájmem výšivky ve vitri
nách si prohlížela. Výšivky severočeské a po-
labské i uh.-slovenské zvláště se jí zamlouvaly
a zajímala se velice o to, zda-li tyto součást
krojové, vesměs tak krásně zachované, dosudv
českých zemích se nosí. Se svojí družinou, ke
které v každém sále noví se přidávali, ode
brala se pak do oddělení rakouského a něme-
ckého, kde velevyslanee rakouský ji přivital
do ostatních sálů dvorce. Návštěva se prodlou
žila do páté hodiny.
Památkou na tuto první návštěvu velk
kněžny Xenie odneseme si fotografli, zachycenou
před odjezdem vzácných návštévníků — velke
kněžnu uprostřed účastníků výstavy a obe
censtva.
Opouštěla jsem prázdnící se dvorec ten
večer znova s vědomím, že naše skromná vý
stavka česká se dovedla uplatnit ve všem ton
lesku, bohatství a nádheře kolem ji obklopujíe
svojí nelíčenosti a ryzosti své“ národní? své
J. V—á.
ráznosti.
Jovanovič
J Valtrovaa
Svjatkovská
Xenie Alexandrovna
Ostrogradský
Xenie
Alex
9
article
K ustavujíci schůži delegátů
českého odboru rady zemědělské,
K ustavujíci schůži delegátů
českého odboru rady zemědělské,
Dne 3. února konala se prvni« valná schůze
nově zvolených delegátů českého odboru, země
dělské rady a vykonala volbu nového výhoru
který se ještě téhož dne byl ustavi.
Valná schůze ta měla pohnutý průběh, vy
buchly na ní spory, jež vedly kb předčasnému
odéhodu menšiny, která byla většinan: zná-
silněna.
Nově zvolení delegáti českého odhoru země
dělské radý náležejí čtyřem skupinám: svo-
bodomyslné, agrárni, velkostatkřřské a meni
nové. Žádná z těchto skupin nemá sama o sobě
většiny. Z tohoto faktá vyplynula nutnost, pr
volby výboru stanoviti dorozumění, kompromi
O ten se jednalo delšídobu. Napsalatli „Pelitikl
patrně po informaci svého důvěrníka z řa
konservativního velkostatků, že prý „od vyjed
návání bylo upuštěno“, není to prestě pravda
což zajisté každou chvíli dosvědčí a musejí do
svědčiti poslanci Janda, Maštálka, Niklfeld, pp
dr. Scheichl a Hubka, poslanci Kubr, Prášek
prine Sehwarzenberg a jiní.
Janda
Maštálek
Niklfeld
doktor
Scheichl
Hubka
Kubr
Prášek
Sehwarzenberg
český odbor rada zemědělský
10
article
Toto vyjednáváni pojímal velebni výbor ro
nických poslanců národní strany svobodomyslné
co nejsvědomitěji, vylučuje po zvläšt
ním usnesení každé majorisování
dále vše, co by způsobíti mohlo na-
sledkem jeho počinání jakýkol
rozbroj, rozkol a pak botj. Vyjednávání
řečené konalo se ve dnech 28. a 29. prosinee
m. r. (za příležitosti dvoudenního zasedání sně-
mu království českého), četné rozpravy téhož
rázu konaly se mezi zúčastněnými poslánei ně-
ko likráte ve Vídni za zasedání poslanecké sně-
movny, nebyly však skončeny. Tuk se stálo,že
po náhlém svolání valné schůze delegátů českého
odboru hlavním dnem vzájemného vyjednáván
stal se sváteční den 2. úmnora.
Všecky skupiny se sešly. Odpoledne mě
schůzi volební výbor rolnických poslaneů národn
strany svobodomyslné. Na schůzi této bylo před
loženo 47 vlastnoručně podepsaných prohlášen
svohodomyslných delegátů; prohlášení ta byl
zároveň přihláškou do klubu svobodomyslných
delegátů zemědělské rady. Konstatováno bylo
že k téže skupině počřtati nutno dalších 14 de
legátů; kteří sice formálni přihlášku dos té chvíle
nezaslali, o nichž však je nosporně jisto, že jsou
věrnými stoupenci národní strany svobodo-
myslné, jsou totiž dlouholetými osvědčenými dů-
věrníky národní strany svobodómyslné a dosuo
činní v organisaci strany.
Vídeň
národní strana svoboda
11
article
Po zmíněné poradě odebrali se zástupeové
volebního výboru svobodomyslných poslanců
rolnických do místnosti Ústřední hospodářské
společnosti, kde shromážděni byli jednak dele-
gáti velkostatkářšti, jednak delegáti agrární,
jednali tam s princem Schwarzenbergem. Měli
s sebou i všecky přihlášky i seznam nesporných
ostatních delegátů národní strany svobodonyslne
a byli ochotni, probrati jméno za jménem, od
prvního do posledního a tak před zástupci stran
ostatních zjistiti, že seznam jejich je úplne
reelní, jistý a bezpečný a že do své skupiny ne-
počítaji nikoho, kdo by do ní nenáléžel. Tato
rovise jmen byla jim však odepřena, a jed-
nání opět nemělo určitého výsledku: ani klad-
ného, ani záporného. Příne Schwarzenberg tvrdi
toliko, že dle jeho „výpočtu“ je svobodomysl
ných delegátů toliko 30.
O 5. hodině odpolední konala se porad
všech delegátů, přihlášených ke „klubu svobodo-
myslnému“, s nimiž 8 delegátů skupiny menši
nové prohlásilo se solidárními. Stánoven byl spra
vedlivý nárok dře zásady poměrného zastoupen
výpočtem neklamným: ježto všech delegátůje
162, členů výboru pak 25, připadá jeden člen
výboru poměrně na 6 delegátů, a tak skupina
delegátů svobodomyslných byla číselně nepopi
ratelně oprávněna, požadovati 10 mandátů. Tente
požadavek určen byl také za východisko pro vy
jednavatele. Delegátu posl. Maštálkovi bylo ulo
ženo, aby jednal se zástupci strany agrární, posl
Kovářík, Niklfeld a Papoušek zmocněni, jednat
se skupinou menšinovou; k definitivní úradě sta
novena pak nová schůze na 9. hodinu večerni.
Schwarzenberg
Příne Schwarzenberg
Maštálek
Kovářík
Niklfeld
Papoušek
klub svoboda
12
article
V mezidobí tom, mezi 7. a 9. hodinou teprv
situace se úplně vyjasnila. Zástupeové skupiny
velkostatkářské i agrární totiž se spojili ve vět-
šinu, a — diktovali. V tom právě záleží par-
lamentní nepřípustnost celého jednání: vel ko-
statkáři, ani agrárnici nevyčkal
porad zahájeného vyjednávání,a
aniž je, ať si kladně, ať si záporn
vyřídili, uzavřeli zvláštni kom-
promissní úmluvu za zády osta-
nieh dvou, uprostřed vyjedná ván
se nalezajícich skupin. Dvanáct man
dátů vzali si agrárnici, 6 velkostatkáři (t. zv
štrana Ústřední hospodářské společnosti), dal
ších 5 ponecháno milostivě delegátům svobodo
myslným a 2 menšinovým, z nichž však jed
ním byl agrární poslanec Hyrš.
Vyjednavatelům delegátů svobodomyslných
byl tento „kompromiss“ vlastně a správně oktro
prostě oznámen s podotknutím, že na věci nelze
nic víe měniti. Větší polovinu agrárnicko-schwar
zenherská většinová koalice prostě neuznala
Podobné sdělení učinéno také skupině men
šinové.
Hyrš
13
article
Schůze menšinových deldgátů prostě na
diktát ten nepřistoupila a večerní, poslední schůze
delegátů svobodomyslných také ne. Obojí je při-
rozeno, a důsledek nemohl býti jiný, nežli že
opposice postavila vlastní kandidátní listinu.
Že vše, co zde sděleno, zakládá se na
pravdě, dokázala úterní valná schůze delegátů
českého odboru a průběh voleb v ní. Koalice
většiny tvrdila ještě den před volbou, že svo-
bodomyslných delegátů je 30, skupina menši-
nová pak že jich má 193 dle toho byla by měla
miti opposice — tvořili ji společně delegáti svo-
bodomyslní a skupina menšinová — celkem 49
hlasů. Zatím však opposice ta dosáhla 64 hlasů.
aě důvedně lze souditi, že všichni její mužové
se nedostavili. Připadá jí tedy nejméně 10 man-
dátů. Koalice většiny však vřadila do své kandi-
dátní listiny pouze 6 opposičních delegátů, pl
ných40 procent jí tedy uhrala. Hůř už jednali
nemohla. Kdyby byla otevřenou, nezapírala by
nspoň brutílni násili, jež spáchala.
14
article
Za tohoto stavu věcí nemohlo se státi nie
jiného, nežli že zvolení z opposice členové vý
boru volbu nepřijali, a že všichni opposiční de
legáti opustili demonstrativně valnou schůzi
dalšího průběhu jejího se nezúčastnili.
Zdá se, že pohromadném odchodu oppo-
sičních delogátů bylo zbylé koalici nevolno. Jen
umělé prohlášení prince Ferdinanda Lobkovice
účinile konec zmatkům. Prohlásil totiž a Delegát
je 162, polevina obnáší 81, a na schůzi zbylo
právě 81 delegátů, zrovna tolik, kolik je jieh
nutně potřebi.
Pochybno je, zdali resignovavší a za své
nepřitomnosti po druhé zvoleni opposiční čle-
nové výboru jsousprávoplatně zvoleni!
Nově zvolený výbor, nemaje jistoty, že
6 jeho členů, po druhé zvolených, volbu přijme
přece jen ihned zvolil svého předsedu, místo-
předsedu i zástupce do ústředního sboru. I vznik
nová olázka: je-li platnou volba nového předsed-
nictva českého odboru zemědělské rady
Tolik nesnázi vzniklo, nesnázi vážných
pročeský odbor věru na počátku nového obdob
činnosti povážlivých. Všemi jsou vinni a za
všecký jsou zodpovědni strůjcové neblahých udá
lostí, jež v českém odboru zemědělské rady
tento týden se odehrály
Kdo je vlastním jejich původeem? Delegáti
velkostatkářšti, řízeni nynějším svým bojovným
kohoutem princem Schwarzenbergem. Tento
prine je tedy vlastním původcema
strůjeem kritického postavení, do
něhož český odbor zemědělské ra-
dy zabředl. Na něho padá největši zodpověd-
nost a také největštodium za to, že v českém od-
boru byly dvě skupiny bezohledně majorisovány
pošlapáním všech pojnrů o nravním právu.
Lobkovic
Schwarzenberg
15
article
Prine Schwamenberg nastoupil novou éru
své politické kariéry. Před 10 léty lísal se
k Mladočechům tak, že Staročeši nad ním spínali
ruce; otjeho dvojakém chování za vlády hr. Ba-
dena a zejmenahr. Thuna, zví veřejnost teprve
později. Nyní míni na venek sloužiti pod
Práškem, jemuž před říšskými volhami z ne
pěkné afféryz pemáhal, v pravdě však nezodpo
vědně chce vládnonti v českém odboru zeměděl
ské rady, kde dosud nekonal řádně svých po
vinnosti, nechodě mnohdy aani do schůzí, kde
jednalo o záležitosti národní, a kde bylo třeb
každičkého hlasu.
Býti poslancem za průmyslové město a zů-
stati agrárníkem, býti zvolenu českým maloživ-
nostnictvem a maloobehodnictvem, státi se však
členem klubu velkostatkářského, býti zvolenu
také hlasy mladočeskými, ale proti této strane
štváti, jen on dovede.
K jakým koncům. takové rejdy dospějí, záhy
uvidime.
Schwamenberg
Thun
Prášek
16
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
V minulém právě týdnu dvé nadšených provolá
bylo vydáno z budovy záložny, ale jejich výsledel
nezdá se býti velkolepý Žaloby na záložnu se množí
ezekuce jsou podávány, výkazy příspěvků členů úpln
přestaly, odpisy vkladů jsou malě — taková je situac
po nadšených provoláních. Výbor koná časté schůze
zvolil také komisi pro vydávání oliciálních zpráv, ale
inkoust vyschl v kalamářích slavné komise. Nával
vkladatelů, nabízejících knížky za polovici, jest stál
větší a jak lidé hubují, když peníze nedostanou. Včer
jodenovkladatel přišel do místnosti sdružení důvěrník
členů a pravil „Slevil jsem 202%, slevím ještě dalších
5%, když dostanu peníze. Ne-li, podám zejtra žádos
za exekuci, poněvadž ejsem vklad zažaloval!“ Taková
je nálada po pranýřování těch, kteří žádali za exekucí
Z toho je zřejmo, že situace nynější udržitelná na delš
dobu není.
Odpisy vkladů za včerejšck 7241 K 12 h, úhrnen
činí odpisy 1,869.867 K 7 h.
17
article
Příspěvky členů: výkaz nebyl vydánl
Po usnesení páleční schůze důvěrníků členů svato
václavské záložny včera dopoledne vypravila se četná
deputace ku proboštovi Horovi na Hradčany, aby mu
vylíčila stav záložny, požádala ho o výdatnější při
spění ná záchranu a zejmena o zrušení exekuce, kterou
podal na záložnu nájemce proboštova statku p. Ko
lenský. Jak události ve zmíněné schůzi nasvědčovaly
bylo smýšlění proti proboštovi velmi nepřátelské
mezi jednotlivými výkřiky ozývaly se také hlasy, ab
proboštovi byla provedena bouřlivá kočičina a aby
okna jeho bytu byla výmlácena. Předseda schůze p
Švarc jen se značným úsilím docílil uklidnění roz
věšněných myslí. Předem již stanovení depulanti sešl
se včers po 9. hodině dopoh na Pohořelci, načež se
odebrali ku proboštövi Horovi. U vchodu přijali zá-
stup — dva policisté, už předem avisovaní o při-
chodu hrenádně depölace a oznámili jim, že ku pro
boštoví smí vstoupiti jen deputace tříčlemná. Bylat tedy
zvoleňa a sice pp. Švare, dr. Zavadíl a Čermák a lito
vstoupili do přijhnaeího salonu. Mluvčí depulace
Hora
Švarc
doktor
Zavadíl
Čermák
Hradčany
Pohořelec
václavský záložna
18
article
Švare vylíčil prokošlovi kritický slav věci a přednesl
mu prosbu, aby: 1. přičinil se vlivem svým o lo, aby
nájemce jeho dvora p. Kolenský vzal zpět podanou
2 esekuci, 2. aby probošt plispěl z prostiedků svýci
k zakoupení knížek. Probošt vyslechl vše a konsta-
teval v odpovědi: Co se týče nájemce p. Kolenského
neví vůbec o tom, že nájemce měl uložené peníze v
sv.-václavské záložně a že také ke složení kauce
knížkou této žáložny nájemce nevybízel, prostě z toho
důvodu, poněvadž smlouva nájemní mezi probošstvín
a p. Kolenským byla uzavřena s předchůdcem pro-
bošta Hory. Probušt tvrdil dále, že o podání žaloby
vůbec nevěděl a jakmile se dověděl, že p. Kolenský
podal žádost o exakuci, neprodleně odjel do Dejvie-
aby nájemce pohnul k odvolání exekuce. Nezastav
nájemce doma, vyřídil vzkaz jeho choti a když pa
p Kolenský na probošství přišel, důtklivě ho žádal
aby od exekuce upustil. Probošto prahlašoval se všt
určitostí, že nenž pravda, jakoby se vyslovil, že
„na zlodějnu ničeho nedá.“ Naopak, složil ke' garanční-
mu fondu obnos 28.000 K. Novou prosbu o příspěvel
zodpověděl tím, že ku zakoupení knížek o vkladních
deputaci daroval obnos 5000 K. Výsledek vyjednáván
venku čekající deputaci úplně uspokojil.
Kolenský
Probošt
Probušt
Dejvie
19
article
Nájemce velkostatku dejvického p. Kolenskýv
těže záležitostinám píše: Kauci, jako nájemce dvora
dejvického, složil ijsem 2již v roce 1893 (ulle přání teh
dejšího proboštap. dra. Terše (tedy nikoli nynějšíh
probošta Hory) v doplněné knížse sv václavské zá-
ležny. Když jsem v srpnu m r. následkemi poplašných
zpráv chtěl vklkd ten vyzvednouti, bylo mi nikoliv
od probošta msgra. Hory, nýhrž od pana) Seelanda
k tomu poukázáne, že o nic přijíti nemohu. V tom
přesvědčení jsem pak j jistému chudému venkovakému
vkladaleli (učiteli) poradi), aby vklad svůj v záložně
ponechal a jemu se zaň zaručil. (Tolik bylo též depu-
taci členstva svého času sděleno.) V říjnu 19020 byla
mi teprve knížka vydána a já vklad svůj, když zatím
poplach ještě více vzrostl zažaloval. Slíbil sjsem po-
tom po soudnín smíru zatím další posečkání, když
nikdo jiný zaplaceuí necbdrží neb exekuci nepodá
Když byly však již exekuce,dle zpráv čase-
pisů, podány a věřítelé naléhající uspokojen
podal jsem exekuci s ám, an můj právmně zástupce
telegralickému vyzvání tak neučiniha spisy mi vráti
Byli jsem k tomu patrně oprávněnl i nucen.
Kauc
zá
20
article
K vykupování vkladních knížek jje zapolřebí pe
něz a těch není. Kuratorium milerádo l by je složilo.
ale ono disponuje pouze s garančními úpisy a to ješke
podmínečně. Proto žádá kuratorium v eškeré u pi-
sovatele darů k sanačňímu fondu, aby
vesměs vyhověli žádosti za uvolnění oněch darů k za-
kupování, vkladních knížek chuddšího lidu. a Neztrati se
jim propřípad konkursu 4vrdi kuratozium — nebot
zůstanou majiteli knížek vkladních s dvojí cenon. Z
100 K na př. bude v sanačním fondu na jejich jméno
uložena knížka, znějící na 200 K. Kdo nemá hotovost.
nechť zašle směnku, způsobšlouk eskomaplu, opatřenou
ručitelem, ktetou záložna , Důvěra“ v kůratorinr vy-
plati. Směnku lze pounenáhla spláceti. Z působem t-
kovým břemeno pazsiví na záložně. ( sv. zváclavsk
značně se zmenší a člénůmí poskytne se pomocii v pll-
čině úhrady. Vkladů do 500 korun je se sv. ováclavské
záložně 3985
21
article
Ksanačnímu fondu sv-václavské
záložny upsali dále: Hrabě Vojíěch Schönbornz
N. N. K 15.000.— a 2000.—; A. Ot. Malemas K 697.30
Fr. Malý, c. k.vrch. pol. kom. K 600.—; po K 500.——
Ant. Jikeš, knězla dri J. Kubáček, prof. úbohl; K 300.—
Jan Tičhý, vreh účetníy po K 200.—: Jan Vlaeh, dě
kan., Jan Hoffmann, farář a Ant. Vonášeky převor;
K 100—: „J. F. katech v Pl., Vách. Kübíček, farář
Váel. Zörnig, děkán, MI. Krejčí, fary FR) Zrzavecký
koop., V. Čermál, far., A. Vilnar, farář; K 75.—: Ar
nošt Kůnz; po K 50.—: Václav Přezina, „F. F.V archi
vářo Jos Melena, farářy Národní jednota severočesktá
K 40.—: V. Krtechvíl, far.: K 35.—: K. Šimeky, ka-
plan; K 30.—: Joseh Frydrych, děkan; K 25.—: K
Kráčmar, far v. v.; po K 20. —: J. Brábenec; far , Jul
Plivka, far., J. Šmídy kapl., Jos Vejvoda, far., Jan San-
dera, katech.; Ků 15— J. Otčenášek, děk.; K 1000
V. Oliva, far., K 10.—: M. Havláková, Al. Janák, konp
J. Petr, katech., V. Voneš, far.; K 8.— Kárel Dřímal
K 7.— E. Procházkaj koop: K 5—— F. Dvolák, skatech.
N. N; K 4—C. M. Hčschl, kapl.; K 2.— Jcs. Ko
Hínek, administrálor
N N
Malá
Antonín
J Kubáček
profesor
Tičhý
Vlaeh
Hoffmann
Váel
Krejčí
Zrzavecký
V Čermál
A Vilnar
Přezin
Melen
V Krtechvíl
Joseh Frydrych
Kráčmar
J Brábenec
Plivka
J Šmíd
Vejvoda
San
J Otčenášek
Oliva
M Havláková
Al
Janák
Petr
V Voneš
Kárel Dřímal
E Procházkaj
F Dvolák
M Hčschl
ko Hínek
Francie
Vojíěch Schönbornz
Ara
úbohl
22
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Z Vídně, dne 65 února 1903. » Vel -
ctěný pane redaktore! Čtu v listech zprávu, že
pan Arnošt Polák, nájemce dvoru ve Vršo-
vicích, v pondělní schůzi řepařů z okresu vino-
hradského a žižkovského vyjádřil se, že. po-
slanci, kteří zhlasovali pro schválení brusselsk
konvence a pro tak zvaný kontingent, byli ka
telem rafinerii uplaceni, provolal agrárníkům
zslávu« za jejich svědomité hájení interessů
řepařských a politování mladočeskému klubu
za zanedbávání zájmů zemědělských.
Pan Polák ovšem, jak u pomlouvačů, ktei
se boji následku svého pomlouvání, tento passu
o podplacení poslanců takovým způsobem vy
slovil, že jeho vyjádření vztahovat se mohlo
jen nabýv. poslance agrárního p. Em. Hrubého
ale nijak nevylučovalo připustnost, že jeho ob
viněni padá i navjiné.
Aby p. Alznoštu Polákovi byla po
skytnuta možnost svét tvrzení prokázat, vyzýván
jej tímlo, aby jmenoval veřejnět a bezohledně
ony poslance, kteři dle jeho názoru kartelen
raſlnerit byli podplacenh. Neučiní-li tak, zůstan
na něm lpětinodůvodněné podezření, že je spro-
stým pomlouvačem a na eti utrhačem
Tento útokě na mladočeské poslance nen
bohužel, dnes ojedinělý. Ale velic e ch a ra
kteristické jest, že v posledn
době za obhájce zemědělství a ma
lého rolníka vystupují israelit
čtí nájemhcové dvorů a bylo by
věru záhodnio, aby tohoto úka z
naše rolnietvo si dobře povšimk
a o něm uvažovaho.
Arnošt Polák
Polák
Vídeň
Vela
23
article
Aby česká veřejnost učinila si úsudek, ja
kým vzpůsobem jest klamána, chei vylíčiti celý
stav věcí, jsa přesvědčen, že to bude nejlepší
způsoh vyvrácení lživých zpráv.
Především nutno konštatovati
že zamttnutí s ch táhení brus sel ské
konvencecukerní — ať soudí se o ní
ostatně tak či onak, znamenalo možnost,
aby Anglie na rakouský cukr uvalití
mohla trestní cla, čili jinak zna-
menalo znemožnit náš vývoz cukru
do Anglie a usnadnit vývoz eukru
francouzského a německého na
náš ůkor.To známenalo, krátee
řečeno, ničit náš průmysl cukro-
varský a s nim souvisící zeměděl-
stvi a řepařství. — Jestli by po-
mohl zákaz rayonu, když by př
zničení cukrovarstvi řepaři ne-
měli komu prodávat, to necht zod-
povědí si pánové, kteří proti cu
krovarským předlohám činili ob-
strukci, aniž by sami věděli proč?
Jakmile vyskytl se zákon kontingentní na
obzoru, ihned povolali js. znalce všestranné
do našeho klubu, abychom vyslechli jich
názory a já a kollega Kramář jsme in-
tervenovali u předsedy ministerstva a ministra
financi, aby stalo se spravedlivé rozdělení
kontingentu mezi surovárnami a raffineriemi.
Když nebylo lze dosíci singulárního kontingentu,
bylo naší pěcí chrániti zejmen
naše malé české surovárny, na
něž také po většimě české nase
rolnietvo jest poukázáno. Když
v známé enketě mezi surovárnami a raf-
fineriemi dosažen byl kompromis, tu na finanč-
ního ministra jsme nalehli, aby na základé
kompromisu toho zákon kontingentní byl zdělán.
Anglie
24
article
To nám nejen k našemu nalehání, bylo od f-
nančního ministra slíheno, ale také skutečně
zákon kontingentní na tom základě byl vypraco-
ván a podán.
V té dohě, kdy tyto okolnosti byly zjištěny.
usnesl se náš klub propustiti cukerní předlohy
z obstrukce v zájmu českého cukre-
varstvíi s ním souvisícího zeme
dělství a spolu usnešeno v téže schůzi, ve
silou nalehat na to, aby zákon za ka-
zující rayon vládou v ddbě nej
bližší byl předložen. Musím zde podo-
tknout, že v dobách, kdy s kollegou Kramářem
jsme u flnančního ministra a předsedy mini-
sterstva na spravedlivé rozdělení kontingentu
nalehali, jsme spolu usilovně žádlalí předložení
zákazu rayonu.
25
article
Dávno před uím, než o zákonu kontingen-
tačním se mluvilo, dostavili se do našeho klubu
zástupcové řepařů, vedení panem drem. Jano-
ským, který zde své známě názory o zákazu
rayonu vykládal, aniž by v té době, komukoliv
něco o zákonu kontingentačním bylo bývalo
známo a žádali, abychom zákazu rayonuse
domáhali. — Prohlásil jsem,, že já osobně byl
jsem vždy odpůrcem kartelu i rayonu, že jsem
vždy pro jich ohmezení pracoval a že je
ubezpečuji, že pro zákaz ten ná
kIub pracovat bude. O nějakém junetim
mezi kontingentem a rayonem se tehdy ani
mluviti nemohlo a je tudíž nyní tvrzení,
že nějaké slovo se dodrželo nebo
nedodrželo, liché. Ostatné je
směžné hádat se o tom, co se tehd
řeklo neb neřeklo. Jisto jest tolik,
že naše strana pro zákaz rayonu
pracovala a co se posud v tom
směru vůbec stalo, také jen sam
dosáhla a že agrárníci nesmyslnou svojí ob-
strukcí, kdyby se jim byla povedla, by byli ohrozil
nejen české cukrovarstvo, ale také s ním souvisíci
zemědělství i řepařství. Že jsme my
vymohli vše, co posud v rayonování se stalo, vy-
svítá z následujícího: Jakmile, předložen byl
zákon kontingentační, jsem já osobně u min.
předsedy Körbra, u fin. min. Böhm a-Ba-
werka a ministra orby Giowanelle
intervenoval, aby návrh zákona o zákazu rayo-
nování nám co možno nejdříve byl předložen.
Jana
Böhm
Giowanelle
26
article
— Nad to náš klub vyslal ke všem těm třem
ministrům tříčlennou deputaci, sestávající z pp.
dra. Fořta, Maštálky a dra. Pražáka se-
stejným naléháním a výsledek této de-
putace byl, že ministři ti slibili
ihned svolání známé enkety k před-
hěžným prachm, jež se také konzl
a jejíž výroky tvoří základ zákona
o zákazu rayonování, jenž v mě-
slci únoru bude předložen. —
V té době dostavili se zástupei žepalů
p. dr. Janovský, p. nájemcer dvoru. Felcman,
p. nájemce dvoru Arnošt Polák, okresní staro-
sta Novotný a jíní opětně do sněmovny a žá-
dali mě, abychom cukerní před-
lohy tak dlouho obstruovali, do-
kud nebude zákon zákazu rayonu
předložen. Já jsem tuto žádost ihned od-
mítl a řekl, že na takovéto stano vi-
sko nemůžeme přistoupiti, nechc-
ms-li poškodit naše cukrovarni-
ctví i zemědělství, neb brussel-
ská konvence musila být do prv-
ního února t. r. schválena, neměl-
li náš cukr býti stižen trestní m
cly a nemělsli vývoz jeho býti
znemožněn a cukrovarnictví i ze-
mědělství poškozeno. Varoval jsem
pány před touto nerozumnou politikou, fe-
zající do vlastního masa — a pravil
jsem, že tu zodpovědnost na náš
klub nemohu vzít, ať se nám
říká co chce, ať si ji ti pá-
nové nesou, kteří takový mite
naprosto nepromyšlenými cestam
ehtějí kráčet. — Páni zástupcové řepatů
pak sešli se ve sněmovně k poradé v tak zva-
ném sále budžetním. Já z obavy, aby n a še
Maštálek
doktor
Janovský
Felcman
Arnošt Polák
Novotná
27
article
cukrovarnictví a zemědělství ne-
bylo poškozeno ještě mezi jeji ch
poradou, obešel jsem miniater
ského předsedu, finaněního mini-
stra a ministra erby, kteří slíbili
předlohu zákona rayonu co nej-
dříve sněmovně podat. To sdělil jsem
shromážděným řepařům a agrárníkům, dom ní-
vaje se, že zdnžím je od nesmysl-
ného kroku obstruování cukeirin
předlohy. Má sdělení nie nepomohla. Usne-
šeno se na obstrukci, nad níž leh ko-
myslnější a neodůvodnější dosu
nebylo a jež od agrárníků
byla naprosto nepochopitelnáa
jen té okolnosti, že se naproste
nezdařila, lze děkovati, že ji ne-
bylo citelným způsobem pošiko-
zeno cukrovarství a s ním souvi-
sicí zemědělství. Ano, když už obstrukce
byla v proudu, svedl jsem pp. Kuhra a Prá-
ška s ministerským předsedou, aby tentu jim
dal prohlášení o brzkém předložení rayonu; aniž
hych byl dosáhl zastavaní nepředloženého baje
proti cukerním předlohám, v jejichž pádu jsem
viděl velké poškození i cukerního průmyslu
i zemědělství. A opakuji to, jen tím, že ob-
strukce národních sociálů a agrázníků se nezda-
říla, lze děkovati, že tyto dva důležité faktoryv
našem nár. životě nevzaly zkázu. Když pak později
mezi cukrovarníky samými resp. mezi surovár-
nami nastaly rozpory a když tyto rozpory na-
staly i mezi surovárnami i rafineriemi, jsmno
Kuhr
Prat