2
masthead
I. Příloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Impresionisté ve Vídni.
= Moderní umělci a kritikové v Paříži
jsou přesvědčeni, že nynější výstava v Secessi
vídeňské je slavným počátkem vítězného pochodu
francouzského impresionismu za uznáním světo-
vým. Impresionismus jako fase umělecká, kterou
se devatenáctý věk přířadil teprve k obdobím
originálním a vývoj umění maliřského o nové
momenty nazírání i tvoření a provádění o krok
dále pošinul, je nade vši pochybnost ovocem
francouzského ducha. Nese také jeho známky-
bystrá pronikavost druží se v něm s ducha-
plným pozorovatelstvím a vtipnou formulací-
skeptická, skoro ironická analysa má vrch nad
vlahou a mile vábnou poetičnosti. Tento impre-
sionismus za tři dekady svého trvání podmanii
si mnohá malířství mimofrancouzská, ne-li
v celku, aspoň v jednotlivcích, ne-li v původní
ostrosti, ano drsnosti, aspoň v úpravnější přívě-
tivosti. Nyní doufají, že dobudou si také uznání
a obdiv mas. Je to možno. První jeho inau
guratoři překročili svoji šedesátku a vyrůstají
v klassieké, ucelené zjevy. Zároveň však je také
nejvyšší už čas, aby Monet, Renoir, Degas
Pissaro okusili, čeho se Manet a Sislcy více
nedožili, neboť v tom, co nazývají dnes vybu-
dováním impresionismu, jeví se na mnohých
místech všechny nápadně známky rozkladna
úpadku. Impresionismus překročil svůj první
zenit, jeho snahy analytické se vyvrcholily a
má-li opravdu jakou missi v budoucnosti —
netřeba pochybovati, záleží tato v nové syntesi
rozložených prvků.
Monet
Renoir
Degas
Pissaro
Manet
Sislcy
Vídeň
Paříž
6
article
Výstava v Secessi sotva však ve svém slo-
žení bude s to splniti pařížské naděje do po-
slední písmeny, ne ve Vídni, ne jinde, kam by
se snad ještě obrátila. Její karakter je přiliš
doktrinářský a v jejím obsahu je víc vědeckého
systému nežli mocných vyvrcholení impresionist-
ního díla. Pohlíží daleko nazpět, sahá do dáv-
ných stoleti a nejraději by zároveň odhalila zá
voj do temné ještě budoucnosti. Snaží se pro-
vésti důkaz, že má i nejpůvodnější a naprostou
novotou překvapující a zarážející zjev svůj
mnohokolenový rodokmen jako nejhrdější šlech-
tie, a usiluje o názornou demonstraci, že impre-
sionismus dneška rodí a vychovává nová aristo-
kratická pokolení ještě nervosnější a subtilnější
ještě podivuhodnější, nežli byli jejich rodiče.
Předkové jsou známi a mnozi z nich velcí re-
kové, ale synové po většině mladí dědici, kteř
nevědí, mají-li velké dědictví promarnit, anebo
nepřipadli dosud na pravý způsob práce, jímž
by si je zabezpečili a rozhojnili.
Co však jest impresionismus? Mohl byc
hravě z vlastního jeho tábora přinésti celou le-
gii definicí, z nichž arci každá něco napovídí
a v něčem je kusá, dle toho, je-li autorovi před
mětnost, technika nebo psychologie bližší a cen
nější. Volím zatím jen jednu z mysli a pera dnes
nejpřesvědčenějšího a nejneohroženějšího lite-
rárního obhájce a propagatora impresionismu.
Vídeň
7
article
G. Geffrove, uměleckého myslitele (je-li dovoleno)
par excellence. »Impresionismus,« praví, »jak s
jeví v nejlepších dilech, jest malfřství fenome-
nismu, mající na zřeteli zjev a význam věcí
prostoře, a jež podává syntesu jejich v zjevu je-
diného momentu.«
Definice dost široká, jak pozorujete,
přece dost určitá, neboť vskutku jsou impresi-
onistě malíři prchavého okamžiku, zachycujíeí
malířskými pomůckami a prostředky víc pod
statu nežli obsáhlost měnivých zjevů v neklidu
a ruchu pohybujícího se řetězu přírody a života.
Dříve a silněji nežli formou a plastičností, jsou
dojati barvou, která jest jim výslednicí vibrace
světla v atmosferickém eleru. Nechtěji být více
kronikářskými ličiteli. Soustřeďují se ve své
umělecké receptivnosti a produkci na intensivní
vystihnutí čistě malebného, barevného dojmu,
jaký jim věc a předmět v krátkém mžiku, a ja-
kostí vzduchu a světla podmíněný, opticky při-
náší. Tento svůj dojem, tuto svoji impresi usi-
lují zrovna elementárně přeněsti na plátno az
něho zase na přijímací mysly a rozváděcí čivy
pozorovatele. Olec impresionismu, Edvard Manei.
vyšel sice od Velazqueza, nedospěl k novému
prineipu však dříve, dokud si nevyrval z pa-
měti vzpominky, kterak jeho předchůdci malo
vali, dokud nezapomněl docela na jejich barvy
tony a vedení štětce. Začal od Adama. Jeho
G Geffrov
Manei
Adam
8
article
Španělští tanečníci a Zápas býči z let šedesá
tých jsou španělskými nejen podle předmětu
s jedné strany stál jim Velazquez a s druhé
Goya za kmotry, ale Goyův Zápas býčí na vý-
stavě je přece jen geniální dilo do dna duše
rozechvělého a malířskou horečkou se tetelícího
umělce a Manet vedle něho rozumný a chladně
uvažující muž štětce. I podobizna Evy Gonza-
lězové, jakkoli rozsvětlená, má svoje vzoryv
portretech Velazquezových, a teprve motivy ze
zahrady Manetova letního sídla se svojí nepokry-
tou zelení, se svým jásavým světlem, načmárané
širokým a krátkým štětcem, nebo nedokončená
podobizna Jezdkyně jsou aspoň naznačovateli
jeho impresionismu. Pokud jde o stránku ma-
lebného dojmu, o převahu barvy nad formou
o naznačovací techniku v nánosu barevném.
mohou ovšem moderní impresionisté odvozovat
svůj rodokmen od Tintoretta, Rubense, Dala
croix; nesmí však scházet v něm největší im
presionista Rembrandt. H. Daumiera poznávaji
nyní jako předchůdce větším právem, myslím
nežli koloristického pyrotechnika A. Monticelliho
Claude Monet a o něco starší C. Pissaro
A. Sisley zabrali krajinu v obvod impresionismu.
Goyův
Manet
Gonzo
Velazquezový
Manetův
Tintoretto
Rubens
Rembrandt
H Daumier
A Monticelli
Claud Monet
C Pissaro
A Sisley
9
article
Všichni vyšli ne-li z temna, aspoň z temných
barev a došli na jasné, světlé výšiny. Monel
je z nich nejsilnější, na jeho bedrech dnes spo-
čivá všechna tíha nového názoru a nebývalé
interpretace světelně barevných fenomenů. Druzi
dva jdou v jeho šlépějích a co je pro impresio-
nismus příznačné, jejich dílo někde k neroze-
znání splývá s Monetovým. Subjektivismus,o
němž všichni horuji a který vskutku je jejich
silným prvkem, přihlédneme-li k němu z blizka,
ztrácí se v společné analytické metodě. Všichni
berou jen skutečnost v potaz, a tu ovšem shle-
dali, že starší malířství se s ní rozchází na
velké vzdálenosti. Zhostili se proto vší uměléa
zůmyslné komposice a okem i rukou rozkládají
barvy skutečnosti v jejich složky; místo tonuv
celku vyzvedávají některé jeho prvky, právě ty,
jež v momentu nejintensivněji na jejich sílnici
působí i karakter dojmu podmiňují. Vídí proto
nejen transparenci, ale také i barevnost stínu,
Monel
Monetův
10
article
postřehují sublilní odchylky v barvě světlem
dotčené a vzduchem obalené. Svítivost, vzduš-
nost a vibračnost obrazu zvýšili ku podivu,
právě těmito momenty, které vždycky k podstatě
věci a zjevu hledí, nad jehož materiálnou jsoue-
nost staví jeho optický dojem, docilují nebývalé
věrohodnosti v obraze přírodních zjevů, studené
zimy neb sálají cího leta, kmitavé pohyblivosti neb
prvního dechu jara. Jejich práce v Secessi pochodi
z let se dmdesátých a osmdesátých, tedy z časů
prvních zápasů a protivenství. Na každé z nieh
vybouřil se tehda pařížský vtip a úšklebek, ted
již umlklý nebo v uznání, ne-li nadšení přero-
zený. A. Renoir a E. Degas jsou pak mohutní
figuralistě impresionismu. Divadelní lože, portrety
dívčinek prvého jsou a zůstanou mistrovskými kusy
v každé příčině. Jen pořídku ve vší produkci ma-
liřské selkáte se s tolika něžností, s takovou
psychologickou bystrostí a koloristickou delikát
nosti, svéžestí a rozlomilosti jako v těchto obra-
zech Renoirových. A E. Degas ve svém »Ba
letu« a »Caféconcertu« je úžasný pravdomluvec
přímo nepochopitelné jistoty a trefnosti a neodo-
latelné suggestivnosti posy, akce, prostory, barvy
a osvětlení v appartní a zcela osobité harmonii
S CI. Monetem tvoři Degas pár kariatyd, jež
jsou mohutnější všech, co kde podpírají balkony
paláců. Pokolení, které na nich stojí, má bez-
pečnou půdici a může býti jejich pokračovateli
A Renoir
E Degas
Renoirův
Monet
Degas
11
article
Alb. Besnard ve velkém obraze svých ponies,
jež v úpalu jižního slunce mouchy trápí, na rá
vypovídá o svých dosažených eílech ; chmurný
Ch. Cottet, vážný L. Simon a fantastický Gaston
La Touche, ti připojili všichní k vítěznému he-
slu impresionistů o vzduchu a světle heslo
barvy. Po bledých, světlem rozložených a pohl
covaných tónech přicházejí na řadu barvy v nové,
zjemnělé a sesílené mocnosti, v kráse nuanco-
vané, v sťavnaté sytosti ano i hýřivosti, která
svůj velký a zvířující účinek zakládá na svém
vzdušném rozkladu, na vidmové analysi. Ne-
dosti na tom. První impresionisté mají Achillovu
patu. Jim je skutečnost objektivným reflektorem
barevných a světelných fenomenů a zvláště po-
hlížejí a studují její součástky za účelem, aby
na nich efekt nechopitelného vzduchu postihlia
vyjádřili. Skupina maliřů, jež jsem právě uvedl
vrací skutečnosti její subjektivitu. Nalezá v ní
nejen zase silnou škálu barevnou, ale také mno-
host impulsivného života. Manetovy malby jsou
malovaná zátiší; i když se o lidi jedná, všichn
impresionistní krajináři vedou si podobně, i Re
noir miluje klid, arci s latentní živos í, a jenom
Degas je naprostým mistrem v syntese pohybu.
Besnard
L Simon
Touch
achillův
Jim
Manetův
Degas
12
article
Při tom však psychickou stránku odbývá zrovna
ironicky. Cottet, Simon, Besnard usilují obsáhnout
zase znovu celý život, život lidí a život duše,
všechnu jeho mnohotvárnost a bohatost. Sna
přijde doba, kdy se stejnou pronikavostí, s ja
kou se dosud děla analysa optická, provedena
bude analysa duše, jednotlivce i davu, a její
výsledky předvedeny budou v dílo malířské. v
tom leží naděje budoucnosti, zdravá naděje, ne-
boť se nespoušti prazřídla všeho umění.
Výstava v Secessi, v posledním svém o
stavci, ukazuje ovšem jinam. Kdyby neimpresi
onismus, jak G. Seurat a Theo van Ryssel
berghe si přejí, aby jejich pointilismus byl na
zýván, zvítězil, ztvrdlo by všecko v této
matematice barev, jež pravidelně rozkládají
v tečky zelené, modré a červené, žádajíce na
oku, aby si je z obrazu zase v jedno složilo.
Není pocbyby, že Rysselberghovy Dívky na po-
břaží mají velikou svitivost, ale je také jisto.
že pod tečkováním těchto malířů všechno, kraj
i lidé, sever i jih, se ploští a zevšeobecňuje, že
ztrácí všechnu zvláštnost a všeliký karakter. Věc
i umělec sám. Zde hrozí falansterion.
»Přechody ke stylu« representují na vý-
stavě nebohý van Grogh, žihavý Toulouse-
Lautrec, Vouilland, Bonuard, M. Denis, Val-
loton a Roussel. K jakému stylu? Ke stylu
barvy nebo linie, formy nebo polychromie
Maurice Denis chce k oběma metám zároveň. P.
Simon
Besnard
G Seurat
Ryssel
Rysselberghův
Grogh
Lautrec
Vouilland
Bonuard
M Denis
Roussel
Mauric Denis
Secess
Toulouse
Val
13
article
Valloton a Toulouse Lautrec také jenom že Denis
propadá do selských neohrabaností, ovšem že zů-
mysla a svůj pěkný něžný smysl tonový uplatňuje
jen v krajinové stylisaci, Toulouse Lautrec zanechal
umění žíravé kaustiky a zlostného výsměchu,
ukrutné a nemilosrdné, které v zkrácené napovědi
plakátové vyvolává až fysiekou bolest, a Valloton
jen v několika tichých krajinových motivech dostihl
silně výraznosti hlubokou interitou svých su-
márních tonů. U všech ostatních kulminuje im-
presionistní rozklad linie a pevné formy až k
absurdnosti. Nebojím se toho slova. Obrodná
síla umpresionismu leží v jeho positivní stránce
osvobozující jeho poslání pak v tom, že odstra-
nil vše, co se během časů nahromadilo mezi
okem umělcovým a jeho neobsáhlou živitelkou.
To přineslo novou svěžest do umění. Činnost im-
presionistů byla v mnohém jednostranná, jako každá
revoluční. Jedná se tedy o rozšíření, ne o zů-
žení, jde-li o zdravé umění. Impresionismus je
naturalismem v pěkném smyslu toho slova ; jeho
stylové výstřelky a krajnosti by, podle všeho, co
historie učí, vedly jen k brzkému vyžiti a konci.
A dojde-li k němu, co potom? Oh, pak je na-
děje, ba jistota, že se znovu počne od začátku
a nová pokolení objeví v přírodě nové, dosu
nepoznané a nevyvážené poklady. Kdyby nebylo
tohoto odvěkého koloběhu, všechno umění by
bylo dávno mrtvé.
Karel B. Mádl.
Denis
Toulouse Lautrec
Mádl
Toulouse
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Ústřední vzdělavací sbor královstvi
českého.
Vzdělavací soustava naše není vý
sledkem jednotné, určitým programem váza-
né, promyšlené práce, ale výsledkem dějin-
ného vývoje, do něhož rušivě zasáhlo utvá-
ření se věcí politických a napodobování školních
útvarů ciziny.
Hlavní její rysy byly nám určeny z Vídně
nikoli současně, ale v různých dobách, takže
naše ústavy vzdělavací ani nehodí se všem po
třebám národní osvěty a vzdělanosti, ani nejsou
ve vzájemných stycích a jeden druhému podpo-
rou, doplněním a vývojem. Ve Vídni není toho
nejmenšího smyslu pro jednotnost u vzdě-
lávání nového pokolení — právě nyní chce rušivě
zaháhnouti již i v základní vzdělání mládeže o
12. do 14. roku věku, v němž má již i čítankami
se stupňovati protichůdství mezi pohlavími i v
takových věcech, kde ani přirozeností pohlavní
ani společenskými potřebami není odůvodněno.
Jen ženská ješitnost některých učitelek našich
může v té nejnovější „vídeňské paedagogice“
namířené protirovnosti obou pohlaví
spatřovati nějaký „vývoj“ ženské otázky!
Školství obecné, v němž ještě nejvíce
zvláštní poměry země se vyobrážejí, jest beze
všeho ústrojného spojení se školami střed-
ními, jichž poměry stanoví říše, a tyto zase
jsou úplně odděleny od škol vysokých, jež
svým vývojem nabyly ještě největší samo-
správy, do níž konečně ani Vídeň příliš rušivě
zasahovati nemůže.
Ani školství pokračovací — jak bylo
by přirozeno — nesouvisí se školstvím obecným
a školství odborné jest určováno korporacemi
které se správami ostatních škol nejsou téměř
žádném svazku. I nové návrhy zemského výboru
našeho, bohužel, této pochybené stránky nena-
pravují.
Vídeň
15
article
Jest přirozeno, že při takovém rozpojení, ane
řekli bychom roztříštění a rozházení článků naš
scustavy vzdělavací, nedochází veliká práce
osvětná a vzdělavací, která od tisícův učitel
všech kategorií se děje, pravého účinu a že jej
výsledky nejsou příměrčny velikosti dotčené
práce.
Již Amerlingovi, Wenzigovi, Pičyňovi, Vo-
celovi a jiným bylo zjevno, že potřebí, by školy
jednotlivých kategorií vstoupily v těsný svazek
aby jedna byla pokračováním a vývojem druhé
by zkrátka, vzdělavací soustava českého národa
byla jediná a jednotná. Od jejich dob však
poměry se zhoršily, takže jen velmi nesměle se
ozývají hlasy aspoň po spojení školství obecnéh-
se školstvím pokračovacím a nahražení nižšíci
škol středních opravenými školami měšťanskými
Hlasy tyto vyznívají na prázdno, poněvadž na mí
stech rozhodujících osvětné zájmy Rakousk
jsou daleko a daleko za zájmy vojenskými —
pokud naší vlasti se týče — za hájením nadpráv
kmene německého v každém oboru státní správy
I nemůže býti jinak, nežli že při takově ne-
soustavě vzdělavací není vzdělání národn
bez potržek, mezer a nedostatků, nehledíc ani k
přežitkům osnov učebných, nepravidelné ná-
vštěvě školní a úlevám v ní.
Proto ode dávna po celém království našem
knihovnami, přednáškami, hovory
časopisy, výstavami, hudebním
zábavami, pokračovacímiběhy hled
se nahraditi mezery a nedostatky vzdělání škol
ního, proto kulturní práce mezí če
ským lidem k účelu jeho povznesení mrav
ního, osvětného, národohospodářského a veřejno
právního stala se heslem pokrokového sokolstva
učitelstva, hasičstva a dělnictva.
Amerling
Wenzig
Pičyň
Rakousk
16
article
Před léty zařízený a tuším již zase se roze
šedší Přednáškový spolek takovou práci kulturn
chtěl organisovati v kruzích spíše městských
tvořící se Ústřední vzdělavací sbon
království českého na širším základu
chce se ujati vzdělávání všeho lidu českého
ve smyslu nejširším. Chce k účelu tomu sjedno-
titi veškeré pracovníky v národě, soustředit
k účelu tomu nepolitické spolky a poskyt
nouti jim prostředky k účelu tomu, všechnu kul
terní a umravňující práci takovou organisovati
v soustavu uvésti, její prostředky, dosah a účir
rozmnožiti a to ve shodě s veškerým národním
snažením pokrokovým a lidovým.
Již přes rok trvá jednání o stanovách tohot
svazu a jest dosažena o nich shoda až na otázku
zásadní, mají-li jeho členy býti zemské spolky
anebo jednotlivci.
Jsme přesvědčeni, že i v této otázce účast-
něné spolky se dohodnou — vždyť jest svaz se
svým znamenitým úkolem: celému národu zřídit
velkolepou školu pokračovací, p
veškeré vlasti rozhoštěnou, příliš
potřebný, než aby všenárodnímu prospěchu ne-
měly se podříditi pochybnosti o úspěchu neb ne-
úspěchu některého zařízení, jež konečně —
když se neosvědčí — může jiným se nahra
diti. Přejeme si, by záhy nastala shoda v účast
něných korporacích a jich Svaz vešel brzo ve
skutek. Vždyť bude velikou oporou a podporou
na bezčetných místech, kde pro pokračovaci
vzdělávání našeho lidu jsou plni snahy a zájmu
kde však pro nedostatek pomoci a prostředků
jež mocný Svaz může v činnost uvésti, zůstá
vají při dobrých předsevzetích.
17
article
Česká škola v lednu 1903.
Česká škola v lednu 1903.
Dne 1. „Sborník Ústředního spolku učit. jedno
na Moravě“ (redakcí J. Úlehly v Kloboucích u Brna
přináší čl. F. Krčka „P'sychologická průprava učite-
lův“, O. Pische „Slezkou uměn a drobného uměl
průmyslu“, J. Lediny „Prosté listy“, F. Bartoňka „Jur-
sovy čítanky“, J. Mrazika „Elhické hnutí“, překlady
a zprávy z paedagogiky ciziny, Rohledy, Věci školske
a stavovské, Vědy přírodní, Výtvarné umění, Ženské
hnutí. Zivot veřejný, Literatura. Desetkrát ročněo
21/2 archu 8 K. — „Paedagogické rozhledy“ přiná-
šejí čl. V. Lidmily „Výchova umělecká a školní hud-
ba“, upozorňují na spis F. Čády „Hodnota pedopsy-
chologie“ a oceňují Krausa-Habernala „První počet-
nici“, — „Škola měšťanská a živnostenská“ líčí do-
sažené výsledky práce učitelstva škol měšťanských
„Na postupu!“ a přináší čl. „Remunerace za vyučo-
vání nepovinným předmětům“, J. Pospišila „Telegrafie
bez drátu“, F. Tuhého „Odpověď na Obranu biogického
směru u vyučování přírodopisném“, líčí „Měšťanské
školy na Šmíchovsku“ a doporučuje Škorpilova
Kamarýtova „Cvičení mluvnická a větoslovná“,
„Časopis učitelek“ přináší tužby B. Tesařovy „Čeho
nám třeba“, R. Jesenských „Vzpomínku žákyně na
bývalé učitele“, čl. F. Plamínkovy „Umělecká výchova
a slovo o kreslení na měšťanských školách“; ve
„Škole mateřské“ praktické ukázky a črta B. Stud-
ničkovy „Ze školního života“. — „Příroda a škola“,
časopis pro vyučování přirodovědecké J. Kranicha
v Příboře, přináší čl. „Náš úkol a cíl“, J. Šindela
„Uvažujme o nových směrech“, F. Talpy „O významu.
zařízení a ošetřování chrupu“, B. Rezníka „Učme
technologii!“, J. Bezděka „O houbách“, J. Mňuk
J Úlehla
Klobouk
F Krčka
Pisch
Slezka
J Ledin
F Bartoněk
J Mrazik
Elhický
Rohleda
Věk
Lidmila
F Čáda
J Pospišil
F Tuhý
Škorpilův
Kamarýtův
Tesařův
R Jesenský
F Plamínkův
J Kranich
J Šindel
F Talpa
B Rezník
J Bezděk
J Mňuk
Morava
Brno
Jura
Příbor
18
article
„O vyučování polnímu hospodářství na školách ven-
kovských“, A. Vimmra „Lze-li užiti drobnohledu při
výkladech rostlinopisných na školách měšťanských
v nejvyšších třídách škol obecných“, L. Víchy „Školní
zahrada“, „Přístroj k telegrafování bez drátu“: Pro
školní praxi, Rozhledy a zprávy, Učebné pomůcky,
Nové knihy, Hovorna. Desetkrát ročně o 21/4 archu,
6 K 70 h. — „Zdraví“ přináší příspěvek dra. J. Žižky
„Ještě k otázce školních lékařů“ a rozhled „Očkování
školních děti“. — „Učitel“ přináší J. Šústala několik
poznámek „O Říhově Škole českého jazyka“
Dne 2. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „K naší
krisi“, ukázku „Z finančního hospodářství Zemského
ústředního spolku“, zprávu „Činnost Schulvereinu
v Čechách“ a upozornění „Kárné školy“. — „Komen-
ský“ přináší úvahu o obsazování míst a hmotném
polepšení učitelům moravským „Dvě pia desideria“
a J. Jarůška „O nepřátelích vážnosti učitelovy“. —
„Beseda učitelská“ přináší předčasný čl. „Zákono
úpravě našich platů sankcionován!“ a nesprávně po-
suzuje zásluhy o jeho dokonání, dále čl. „Jak buditi
v dětech lásku ku práci“. — „Věstník Ústřední Matice
školské“ (za prosinec) přináší čl. „Platy matičního
učitelstva“, „Jubileum Matice školské v Českých Bu-
dějovicích“, „Kunčičky a jejich školy“ a „Zprávu
o stavbě školy v Pohledu-
Dne 7. „Posel z Budče“ přináší čl. „Úhrada uči-
telských platů“ a F. Míka „O zvláštnostech mluvnice
Gebauerovy“
Dne 8. „Beseda učitelská“ přináší úvahu „K otáz
ce jednodobého vyučování denního a čl. J. R. Su
chardy „Za reformou pečtův“
Dne 9. „Učitelské noviny přinášejí přednášku
A Vimmra
L Vích
J Žižek
J Šústal
Říhův
Schulverein
Komen
J Jarůšek
F Mík
Gebauerův
Čechy
Kunčičky
Budeč
učitelský novina
19
article
R. Tyršové v pražském „Komenském“ „O výchove
umělecké“. — „Komenský“ přináší zprávu A. Hrnčíře
„První česká výstavka pro uměleckou výchovu v Na
chodě 1902“. — „Věstník Ústředního spolku učit
jednot na Moravě“ líči „Věstník a sborník
Dne 10. „Školský obzor“ líčí „Ty naše právní
poměry!“ a pražské „Universitní kursy učitelské“
V. Beneš na černé prkno přibíjí „Š. z J.—Josef Ra
šín—Frumar—Viktor Rašín—Josef Černý“; inspektora
vysokomýtského Chmelaře líčí „Druhým Sedláčkem“-
Dne 15. „Cas. učitelek“ přináší čl. K. Kováříčkovy
„Poznámky žákyň k vyučování ženským ručním pra-
cím“ a M. A. Smolkovy „V čítárně Náprstkové“ ; v
Hovorně R. Popelákovy „V čítárně Náprstkově“ ; v
mládeží školní“. — „Česká škola měšťanská“ podáví
rozhled po měšťanském školství r. 1902, referát S.
Hraběte „O pojišťování“ a odmítnulí „Na odpověd
p Tuhého o biologickém směru v přírodopise“. —
V „Besedě učitelské“ přimlouvá se J. Gregor za „Zre
dukování počtu osobních hodin vyučovacích na ško-
lách měšťanských“, dr. J. Závodný popisuje „Cho-
roby ovocného stromoví“, a „Smích a mysl veselá“
doporučují se za zdravolní a vychovatelské prostřed-
ky. — „Věstník národní jednoty severočeské“ přináš
čl. F. A. Soukupa „K dějinám poněmčování Čech
a zprávu „Listy paedagogické a menšínové školství“
— „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší refe-
ráty „Bílé školní tabulky“, „Pismo strmé a písme
šikmě“, ze Sasko-Meiningen „Organisace školních
lékařů“ z Kolína n. R. „Předpisy o způsobu či-
stění školních mistností“, z Mnichova „Zřízení lázn
školních“. — Na říšské radě vídeňské posl. Eisenkoll
a společníci dolazují se po bezplalném vyučování ná
bozenství evangelickému.
R Tyrš
Komenský
A Hrnčíř
V Beneš
Josef Ra
Frumar
Rašín
Černá
Chmelař
Sedláček
K Kováříčkův
Smolkův
Náprstek
R Popelákův
S Hrabě
Tuhý
J Gregor
doktor
J Závodná
F A Soukup
Morava
Casa
cho
Čechy
SaskoMeiningen
Kolín
Mnichov
Český škola
20
article
Dne 16. „Učitelské noviny“ přinášejí dopis „Po
stavení uěitelovo v zněmčeném území“. — „Věstník
Ústředního spolku učit. jednot na Moravě“ ličí „Útul
ky“ a „Obsazování míst učitelských“, objasňuje
„Ustřední spolek“ a „Terna ob. výborů a m. škol
rad“. — „Komenský“ doporučuje Bartošovu „Domáci
čítanku“, vybranou „z lidu pro lid“. — Na říšské
radě vídeňské posl. Černý a spol. interpellují zabave-
nou část čl. Českého učitele „Proti klerikalismu“
Dne 17. na říšské radě videňské posl. Černý
mluví za obstrukce o náležité kvalifikaci školních
úřadů dozorčích
Dne 18. „Matice školská“ v Olomouci slaví své
30letě trvání, jehož činy líčí jednatel dr. Ošťádal
Dne 19. „Skolský obzor“ přináší čl. o odkládán
schválení zákona o služném učitelském „Periculum
in mora!“ a ličí, jak „Na Žižkovsku už učitelům při-
dali — práce“; ve feuilietonu „Pražské dojmy“; v za
slánu upozornění na časopisek „Malý buditel“, v Mon
Budějovicích vycházející.
Dne 20. „Učitel“ přináší čl. O. Weegera „O v
učování slohu v odděleních“
Dne 21. „Posel z Budče“ přináší úvahu o poměru
agrárníků k učitelům „Ukažte, co umíte!“, čl. K. Ma-
lého „Léčení hluchoněmých“, zprávy „Na pohovc
učitelského blahobytu“ a „Reformy v učitelské rodině
za těch nových platů“. — Na říšské radě vídeňské
posl. Černý a spol. dotazují se po neschvalování zá-
kona o učit. služném pro král. české a posl. Eisen-
kolb a soudr. po snahách klerikálův, křesťanských
sociálův a feudální šlechty, za změny říšského zá-
kona o školách obecných.
Komenský
Bartošův
Domák
čítanka
doktor
Ošťádal
O Weeger
K ma
Černá
Morava
Olomouc
Mona Budějovice
Budeč
Ustřední spolek
výbor a m . škola rada
učitelský novina
21
article
Dne 22. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O tříděn
Dne 22. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O tříděn
žáků“
Dne 23. „Komenský“ přináší úvahu Č. Kramoliše
„Vlastenecké působen) učitelovo ve škole“ a přednáš-
ku A. Vorla „Kreslení dle přírody“; doporučuje Mou-
čkův „Zpěvník pro školy obecné a měšťanské““. —
V městské radě pražské radově učitel J. Schrötter
MUDr. Štych navrhují, by každá škola obecná a mě-
šťanská měla svůj účelný a zevrubný zdravotní řád
Dne 24. časopisy české zvláštními články uclí
vají pamět stoletých narozenin Karla Aloisa Vinaři-
řického. — Na slavnostní schůzi Spolku českých
učitetěk vykládá řed. J. Šafránek o paedagogické čin-
nosti Vinařického. — „Věstník Ústředního spolku
učit. jednot na Moravě“ přináší úvahy „Jednota uě.
šk. měšť. a Ústřední spolek“ J. Havlíka, „Správní za-
stupitelstvo“ a „Naše turistika“
Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší z praxe
„Několik gloss k výkladům básně Polednice“, „Opatřo-
vání školních potřeb“, výměnou myšlenek doslov
„Za reformu počtů“ a „K našemu působení mezi li-
dem“; líčí „Sněmovní zasedání ze dne 28. a 30. pro-
since 1902“ a doporoučí nové knihy „Pro lidové
knihovny“
Dne 28. „Posel z Budče“ přináší čl. „Nový živol
a ironii „Životní reformy učebnic školních; o sankci
zákona o služném učit.“ „Školní a kostelní myš“a
srovnání „Slovenský učitel v Uhrách“. — Císař schva-
luje zemské zákony pro království české o služném
učitelském a dávce pivní. — Na říšské radě vídeňské
posl. Černý a spol. dotazují se po strakonickém šk.
inspektoru J. Sedláčkovi a šk. okresu strakonickém.
Komenský
Kramoliš
A Vorel
J Schrötter
Štych
Karel Alois
J Šafránek
J Havlík
Černá
J Sedláček
Moa
Morava
Budeč
Uhry
rada pražský radův učitel
22
article
Dne 30. „Komenský“ přináší čl. R. Knausa „Pod-
stata mapy“ a doporučuje J. Beneše „Úkoly ku počí-
tání z paměti“; v Příloze J. Sedláčka „Návrh ku pro-
volání k lidu“. — „Učitelské noviny“ uvádějí „Nový
zákon o služném učitelském“, obírají se po „Školství
ve Slezsku“ a doporučují Volných směrů „Sníh“.
Dne 31. „Školský obzor“ uvádí „Na adresu c. k
zemské školní rady pro král. české“, že strakonický
inspektor Sedláček, jenž svůj spor s redaktorem to-
hoto listu prohrál, úřaduje dále a slibuje odhaliti pří-
činy toho; dále píše „K té nové úpravě platů našich“
a v dopisech líčí inspektory školní z jihovýchodních
Čech, okresu plzeňského a žižkovského. — „Věstník
Ústředního spolku učit. jednot na Moravě“ přináší čl
„Konkurrence a protekce při obsazování míst učitel-
ských“ a „V zájmu učitelů, již působili na soukro-
mých školřch
Komenský
R Knaus
J Beneš
J Sedláček
Sedláček
Slezsko
Čechy
Morava
23
article
Politické a školské časopisy počínají otiskovati
a oceňovati nový zákon o učit. služném v král. če-
ském. — Jednota učitelek moravských oznamuje, že
zařídí druhý Gnedělní kreslířský kurs prázdninový
c. k. šk. rady A. Anděla. — Katolické „Selské hlasy.
v programu na r. 1903 uvádějí zkrácení povinné školy
obecné na 6 let a zavedení pak nedělních pokračova-
cích hodin. — Ze zemské rady školní na odpočinek
odchází dv. rada JUDr. J. Grohmann, jenž po dlouhá
léta dusil a těžce poškozoval vývoj obecného školstv
českého v království.
Ústřední spolek učitelských jednot na Horavě
počal právě vydávati svůj měsíční »Sborník«, roz-
hledy po školství, vychovatelství a přibuzných odbo-
rech, s úvahami pedagogickými, vědeckými, kultur-
ními. Členům organisovaným zdarma, jinak 8 K na
rok. Pořádá Josef Úlehla, ředitel měšťanské školy
v Kloboukách u Brna: za redakci a vydávání odpo-
vídá Václav Horák v Prostějově
Učitelská jednota pro okres žižkovský v Žižkově
konala dne 31. ledna 1903 čtvrtou valnou hromadu
při níž poučně přednášel »O školním lékaři« p. MUDr
Ferdinand Friedl, vrchní okresní lékař v Žižkově. Pi
dalším průběhu jednání sestavil se nový výbor z ná-
sledujících pánů a dam: Josef Nejedlý, řídicí učitel
předsedou, Anna Stanislavova, říd. učitelka, místo-
předsedkyní, Jaroslav Balik, učitel měšťanské školy
jednatelem, Anna Bendlova, učitelka měšťan. školy
pokladní, Alois Čermák, ředitel měšť. školy a Anna
Klášterská, učitelka obecné školy, revisory účtů, dále
Václav Pecha, učitel obecné školy, František Lohr
učitel měšťanské školy, Josef Platz, učitel obecné
školy, Božena Adamcova, učitelka obecné školya
Anna Vašákova, učitelka obecné školy zvoleni jakožto
ostatní členové výboru.
A Anděl
JUDr
J Grohmann
Úlehla
Horák
Friedl
Nejedlá
Stanislavov
Balik
Bendlův
Čermák
Anna klášterský
Pech
Lohr
Platz
Adamcův
Vašákův
Klobouky u Brno
Prostějov
Žižkov
učitel obecný škola
24
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Zimní sporty.
** Mistrovství Evropy v rychlém bruslení vybo
jováno dne 31. ledna a 1. února tohoto roku v Kr
stianii na kluzišti Froynerově. Všichni skoro bruslaři
ze severu zúčastnili se závodů a scházeli jen Gun-
dersen a Winikaiven. Mistrovský titul ale nepřiřčen
žádnému z bruslařů, neb žádný z nich nezvítězil ve
dvou ze čtyř předepsaných vzdáleností. Výsledky byly
následující: I. 5000 m.: 1. Schwartz 9.81/2. Wathén
9.117/2, Sten 9.14. Bönsnaes 9.161/2 a Mathiesen 9.18
II. 500 m.: 1. Wathén 47, Schwartz 471/2, Jahr 47 h .
Sten 48 a Tillander 481/2. III. 10.000 m.: 1. Böns-
naes 19 213/4, Schwartz 19.301/2. Sten 19.46, Tillander
20.0712 a Wathěn 20.8/2. IV. 1500 m.: 1. Sten 2.35
Schwarz 2.36, Sätherhang 2.341/4 a Wathén 2.39 /e
Při závodech slartovalo 20 rychlých bruslařů a dle
počtu dosažených bodů přiřčen zlatý pohár Schwar-
tzovi.
** Dnes hodlá pořádati »Bruslařský závodní
klub« z Prahy své mezinárodní závody a sice v Mladé
Boleslavi. Budou-li závody uskutečněny, je nejisté
záleží to na počasí, které poslední dny na možnost
pořádání bruslařských závodů nenkazovalo.
** Nenadálou porážku utrpěl mistr světav
ozdobném bruslení Ulrich Salchov při závodech
v Kristianii, neb přisouzeno mu druhé místo za do-
posud zcela neznámým E. de Flouem z Gefle, který
docílil 119 bodů, kdežto Salchov znamenal pouze
116.9 bodů.
** Manno, letošní mistr Uher v rychlém bruslení,
odebral se do Petrohradu se svým trainerem Alexan-
drem k mistrovstvím svéta v rychlém bruslení.
** Dnes konají se v Pešti bruslařské závody.
ke kterým hlášeni i čeští rychlobruslaři. Z Vídně
startují tamléž Schilling a Weidinget.
Kristus
Schwartz
Ulrich Salchov
Flou
Uher
Schilling
Weidinget
Evropa
Guna
Praha
Mladá Boleslav
Kristiania
Manna
Petrohrad
Alexany
Pešť
Vídeň
zlatý pohár Schwar
II . 500
tillander 20.0712
Schwarz
Sätherhang
Wathén
25
article
Athletika a sportovní hry-
** Dnes odpoledne v 1/22. na hříšti S. K. Slavie
na Letné hraje »Slavia versuse proti »Union B.e
V 1/24. »Slavia A.« proti »Union A.« Union má po-
věsí nejlepšího českého mužstva po Slavii. Bude
tedy zápas tento velice zajímavým. Výsledek posled-
ních čtyř zápasů »Slavie« s »Unionem« 10: 0, 4 : 2.
4:1, 7:0. Zajímavo bude sledovati, zda »Union« tak
se vyšinul, aby mohl representovati barvy české proti
mužstvům cizitn. Vstupné na oba matche I. místo
40 h., II. místo 20 hal.
** Athletie club »Sparta« konati bude svoji
řádnou výroční valnou hromadu v úterý dne 10.
února t. r. o 8. h. več. v klubových místnoslech
restaurace »u Pinkasů«. Jungmannovo nám. s tímto
programem: 1. Čtení prolokolu. 2. Zprávy funkcionářů.
3. Volby správního výboru. 4. Volné návrhy. Ježto
jednati se bude o věcech velice důležitých žádají s
všichni pp. členové, by zcela určitě se dostavili.
Zoyklistského ruchu.
** Vycházka klubů cyklistských
Čechie« a »Praha 1883« do První české
akciové parní mlékárny v Nuslích pořá-
dána dne 2. února dopoledne za četného počtu dam
i pánů. Účastníky vycházky prováděl a poučný vý-
klad jim podal sám ředitel závodu p. Jos. Vaněček.
Vycházka tato nálež mezi nejlepší svého druhu, což
neopomenul vůdce vycházky místopředseda »Čechie
p. adjunkt Kutina ve svém díku p. řediteli Vaněčkovi
uvésti.
Pinkas
Jungmannův
Vaněček
Kutina
Praha
Nusle
Slavia
Letná
Union B
Athletie klub
Sparta
26
article
Turistika.
** Pražský odbor Klubu českých tu-
ristů pořádá nejbližší vycházku v neděli 8. února
do kunratického mlýna. Schůzka přesně o půl 10 ho-
dině dopolední na poslední stanici tramwaye u nusei-
ských schodů. — Druhá členská schůzea
přednáška konána bude ve středu dne 18. února
ve velkém sále Měšťanské besedy. Po přednášce volná
zábava. — Přípravy k dalšímu označování a upravo-
vání cest v roce 1903 nalézají se v plném proudu.
Program výletní rozeslán bude současně s legitima-
cemi koncem února. Snahy pražského odboru, usnad-
niti pobyt obyvatelstvu král. hlav. města Prahy
předměstí v měsících letních v lesním zdravém ovzduší
označením trati v délce 170 km provedeny značnou
měrou a jest pouze k přání, by účel všeobecnému
dobru výhradně sloužící došel pravého všude pocho-
pení a podpoření. Od Nového roku přihlásilo se ku
pražskému odboru 52 členů, takže čítá týž dnešního
dne 975 členů. Za prvního zakládajícího člena odboru
přihlásil se pan K. Hevera, c. k. samosoudce ve
Slaném.
193/203.
Čís. 325
Šachy-
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan Smutný v Příbrami
Úloha č. 551 (originál)
Jan Smutný v Příbramí
K Hevera
Jan
Smutná
Praha
Příbram
km
27
article
Bílý začne a dá 3. tahiem mat
Úloha čís. 559
(I. cena v soutěži „Rivista Scacchistica Italiana“.)
Heslo: »E speran z a,
Bílý:
s ..b s bshs Š co nka
Černý:
s ao at bi s c8 ž b5 d7 fo e
mat 3. tahiem.
Úloha čís. 553. (Münch. Sehachzeitung)
J. U. Dr. E. Palkoska v Pardublclch
Bílý: Ws esg2 Š cet
Černý: es mat 3. talien
Úloha č. 554 (originál)
Josef Mařík, Sníchov
Černá
Münch
doktor
E Palkoska
Š Černá
Mařík
Sníchov
Pardublcl
Rivista Scacchistica Italian
E speran z a
28
article
Bílý začne a dá 2. tahem mat
Partie čís. 323.
Hrána v měsíci lednu 1903 v Mnichově
Španělská hra.
Bílý: Eljaschof
Cerný: Häusler.
1. e4 e5 2. Jf3 Je6 3. Sb5 a6 4. Sat Jf6 5. 0—0
Se7 6. d3 d6 7. c3 Sg4 8. Vel 0—0 9. Jb d2 b5 10.
Sc2 Dd7 11. Jfi d5 12. De2 d4 13. h3 Sh5 14. Jg3
Sg6 15. Jf h2 h6 (15... JXe4 nelze pro 16. JX8) 16.
Jg4 Jh7 (nikoliv 16...JJ ježto bílý tahem 17. hxJ
a následujícím Jf5 a g3 Kgz Vhl nabyl mocného
útoku) 17. f4 Sh4 18. Dfs efi 19. S)fi f5 20. exf5
SXf5 21. Sb3+ ! Kh8 22. Je5 JXe5 23. VXe5 SXg3
24. DXg3 dcs 25. bXc3 DXd3 26. Ve3! Dd? 27.
Va di De8 (na De6 následovalo by 28. Sd5 atd.) s8
SXh6! g6 (na gch6 jde 29. Ve7 Sg4! 30. hXkg4 Jíe
31. De5 atd.) 29. Ve7 a černý se vzdal.
Häusler
Jf
Vhl
VX
di
jít 8
jít 5
Mnichov
Virginie
Vela
f 5 20
Sb 5
b 5 10
Dd 7 11
Dd
Sd 5
SXh
Jí
29
article
Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy.
Marie Meilbecková, majitelka realit
v Karlíně a Libni, sděluje svým přátelům
zasnoubení své dcery Lenky s panem c. k.
professorem K. Sýkorou.
V KARLINĚ, 8. měsíce února 1903.
Meilbecková
K Sýkora
Karlín
Libeň
Karlin