ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 b5f86530-70c7-11dc-add2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 29 celkem · entity: person 181, place 55, work 19, org 13
1 masthead
8. února 1903
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k číslu 38.
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Impresionisté ve Vídni. = Moderní umělci a kritikové v Paříži jsou přesvědčeni, že nynější výstava v Secessi vídeňské je slavným počátkem vítězného pochodu francouzského impresionismu za uznáním světo- vým. Impresionismus jako fase umělecká, kterou se devatenáctý věk přířadil teprve k obdobím originálním a vývoj umění maliřského o nové momenty nazírání i tvoření a provádění o krok dále pošinul, je nade vši pochybnost ovocem francouzského ducha. Nese také jeho známky- bystrá pronikavost druží se v něm s ducha- plným pozorovatelstvím a vtipnou formulací- skeptická, skoro ironická analysa má vrch nad vlahou a mile vábnou poetičnosti. Tento impre- sionismus za tři dekady svého trvání podmanii si mnohá malířství mimofrancouzská, ne-li v celku, aspoň v jednotlivcích, ne-li v původní ostrosti, ano drsnosti, aspoň v úpravnější přívě- tivosti. Nyní doufají, že dobudou si také uznání a obdiv mas. Je to možno. První jeho inau guratoři překročili svoji šedesátku a vyrůstají v klassieké, ucelené zjevy. Zároveň však je také nejvyšší už čas, aby Monet, Renoir, Degas Pissaro okusili, čeho se Manet a Sislcy více nedožili, neboť v tom, co nazývají dnes vybu- dováním impresionismu, jeví se na mnohých místech všechny nápadně známky rozkladna úpadku. Impresionismus překročil svůj první zenit, jeho snahy analytické se vyvrcholily a má-li opravdu jakou missi v budoucnosti — netřeba pochybovati, záleží tato v nové syntesi rozložených prvků.
Monet Renoir Degas Pissaro Manet Sislcy Vídeň Paříž
6 article
Výstava v Secessi sotva však ve svém slo- žení bude s to splniti pařížské naděje do po- slední písmeny, ne ve Vídni, ne jinde, kam by se snad ještě obrátila. Její karakter je přiliš doktrinářský a v jejím obsahu je víc vědeckého systému nežli mocných vyvrcholení impresionist- ního díla. Pohlíží daleko nazpět, sahá do dáv- ných stoleti a nejraději by zároveň odhalila zá voj do temné ještě budoucnosti. Snaží se pro- vésti důkaz, že má i nejpůvodnější a naprostou novotou překvapující a zarážející zjev svůj mnohokolenový rodokmen jako nejhrdější šlech- tie, a usiluje o názornou demonstraci, že impre- sionismus dneška rodí a vychovává nová aristo- kratická pokolení ještě nervosnější a subtilnější ještě podivuhodnější, nežli byli jejich rodiče. Předkové jsou známi a mnozi z nich velcí re- kové, ale synové po většině mladí dědici, kteř nevědí, mají-li velké dědictví promarnit, anebo nepřipadli dosud na pravý způsob práce, jímž by si je zabezpečili a rozhojnili. Co však jest impresionismus? Mohl byc hravě z vlastního jeho tábora přinésti celou le- gii definicí, z nichž arci každá něco napovídí a v něčem je kusá, dle toho, je-li autorovi před mětnost, technika nebo psychologie bližší a cen nější. Volím zatím jen jednu z mysli a pera dnes nejpřesvědčenějšího a nejneohroženějšího lite- rárního obhájce a propagatora impresionismu.
Vídeň
7 article
G. Geffrove, uměleckého myslitele (je-li dovoleno) par excellence. »Impresionismus,« praví, »jak s jeví v nejlepších dilech, jest malfřství fenome- nismu, mající na zřeteli zjev a význam věcí prostoře, a jež podává syntesu jejich v zjevu je- diného momentu.« Definice dost široká, jak pozorujete, přece dost určitá, neboť vskutku jsou impresi- onistě malíři prchavého okamžiku, zachycujíeí malířskými pomůckami a prostředky víc pod statu nežli obsáhlost měnivých zjevů v neklidu a ruchu pohybujícího se řetězu přírody a života. Dříve a silněji nežli formou a plastičností, jsou dojati barvou, která jest jim výslednicí vibrace světla v atmosferickém eleru. Nechtěji být více kronikářskými ličiteli. Soustřeďují se ve své umělecké receptivnosti a produkci na intensivní vystihnutí čistě malebného, barevného dojmu, jaký jim věc a předmět v krátkém mžiku, a ja- kostí vzduchu a světla podmíněný, opticky při- náší. Tento svůj dojem, tuto svoji impresi usi- lují zrovna elementárně přeněsti na plátno az něho zase na přijímací mysly a rozváděcí čivy pozorovatele. Olec impresionismu, Edvard Manei. vyšel sice od Velazqueza, nedospěl k novému prineipu však dříve, dokud si nevyrval z pa- měti vzpominky, kterak jeho předchůdci malo vali, dokud nezapomněl docela na jejich barvy tony a vedení štětce. Začal od Adama. Jeho
G Geffrov Manei Adam
8 article
Španělští tanečníci a Zápas býči z let šedesá tých jsou španělskými nejen podle předmětu s jedné strany stál jim Velazquez a s druhé Goya za kmotry, ale Goyův Zápas býčí na vý- stavě je přece jen geniální dilo do dna duše rozechvělého a malířskou horečkou se tetelícího umělce a Manet vedle něho rozumný a chladně uvažující muž štětce. I podobizna Evy Gonza- lězové, jakkoli rozsvětlená, má svoje vzoryv portretech Velazquezových, a teprve motivy ze zahrady Manetova letního sídla se svojí nepokry- tou zelení, se svým jásavým světlem, načmárané širokým a krátkým štětcem, nebo nedokončená podobizna Jezdkyně jsou aspoň naznačovateli jeho impresionismu. Pokud jde o stránku ma- lebného dojmu, o převahu barvy nad formou o naznačovací techniku v nánosu barevném. mohou ovšem moderní impresionisté odvozovat svůj rodokmen od Tintoretta, Rubense, Dala croix; nesmí však scházet v něm největší im presionista Rembrandt. H. Daumiera poznávaji nyní jako předchůdce větším právem, myslím nežli koloristického pyrotechnika A. Monticelliho Claude Monet a o něco starší C. Pissaro A. Sisley zabrali krajinu v obvod impresionismu.
Goyův Manet Gonzo Velazquezový Manetův Tintoretto Rubens Rembrandt H Daumier A Monticelli Claud Monet C Pissaro A Sisley
9 article
Všichni vyšli ne-li z temna, aspoň z temných barev a došli na jasné, světlé výšiny. Monel je z nich nejsilnější, na jeho bedrech dnes spo- čivá všechna tíha nového názoru a nebývalé interpretace světelně barevných fenomenů. Druzi dva jdou v jeho šlépějích a co je pro impresio- nismus příznačné, jejich dílo někde k neroze- znání splývá s Monetovým. Subjektivismus,o němž všichni horuji a který vskutku je jejich silným prvkem, přihlédneme-li k němu z blizka, ztrácí se v společné analytické metodě. Všichni berou jen skutečnost v potaz, a tu ovšem shle- dali, že starší malířství se s ní rozchází na velké vzdálenosti. Zhostili se proto vší uměléa zůmyslné komposice a okem i rukou rozkládají barvy skutečnosti v jejich složky; místo tonuv celku vyzvedávají některé jeho prvky, právě ty, jež v momentu nejintensivněji na jejich sílnici působí i karakter dojmu podmiňují. Vídí proto nejen transparenci, ale také i barevnost stínu,
Monel Monetův
10 article
postřehují sublilní odchylky v barvě světlem dotčené a vzduchem obalené. Svítivost, vzduš- nost a vibračnost obrazu zvýšili ku podivu, právě těmito momenty, které vždycky k podstatě věci a zjevu hledí, nad jehož materiálnou jsoue- nost staví jeho optický dojem, docilují nebývalé věrohodnosti v obraze přírodních zjevů, studené zimy neb sálají cího leta, kmitavé pohyblivosti neb prvního dechu jara. Jejich práce v Secessi pochodi z let se dmdesátých a osmdesátých, tedy z časů prvních zápasů a protivenství. Na každé z nieh vybouřil se tehda pařížský vtip a úšklebek, ted již umlklý nebo v uznání, ne-li nadšení přero- zený. A. Renoir a E. Degas jsou pak mohutní figuralistě impresionismu. Divadelní lože, portrety dívčinek prvého jsou a zůstanou mistrovskými kusy v každé příčině. Jen pořídku ve vší produkci ma- liřské selkáte se s tolika něžností, s takovou psychologickou bystrostí a koloristickou delikát nosti, svéžestí a rozlomilosti jako v těchto obra- zech Renoirových. A E. Degas ve svém »Ba letu« a »Caféconcertu« je úžasný pravdomluvec přímo nepochopitelné jistoty a trefnosti a neodo- latelné suggestivnosti posy, akce, prostory, barvy a osvětlení v appartní a zcela osobité harmonii S CI. Monetem tvoři Degas pár kariatyd, jež jsou mohutnější všech, co kde podpírají balkony paláců. Pokolení, které na nich stojí, má bez- pečnou půdici a může býti jejich pokračovateli
A Renoir E Degas Renoirův Monet Degas
11 article
Alb. Besnard ve velkém obraze svých ponies, jež v úpalu jižního slunce mouchy trápí, na rá vypovídá o svých dosažených eílech ; chmurný Ch. Cottet, vážný L. Simon a fantastický Gaston La Touche, ti připojili všichní k vítěznému he- slu impresionistů o vzduchu a světle heslo barvy. Po bledých, světlem rozložených a pohl covaných tónech přicházejí na řadu barvy v nové, zjemnělé a sesílené mocnosti, v kráse nuanco- vané, v sťavnaté sytosti ano i hýřivosti, která svůj velký a zvířující účinek zakládá na svém vzdušném rozkladu, na vidmové analysi. Ne- dosti na tom. První impresionisté mají Achillovu patu. Jim je skutečnost objektivným reflektorem barevných a světelných fenomenů a zvláště po- hlížejí a studují její součástky za účelem, aby na nich efekt nechopitelného vzduchu postihlia vyjádřili. Skupina maliřů, jež jsem právě uvedl vrací skutečnosti její subjektivitu. Nalezá v ní nejen zase silnou škálu barevnou, ale také mno- host impulsivného života. Manetovy malby jsou malovaná zátiší; i když se o lidi jedná, všichn impresionistní krajináři vedou si podobně, i Re noir miluje klid, arci s latentní živos í, a jenom Degas je naprostým mistrem v syntese pohybu.
Besnard L Simon Touch achillův Jim Manetův Degas
12 article
Při tom však psychickou stránku odbývá zrovna ironicky. Cottet, Simon, Besnard usilují obsáhnout zase znovu celý život, život lidí a život duše, všechnu jeho mnohotvárnost a bohatost. Sna přijde doba, kdy se stejnou pronikavostí, s ja kou se dosud děla analysa optická, provedena bude analysa duše, jednotlivce i davu, a její výsledky předvedeny budou v dílo malířské. v tom leží naděje budoucnosti, zdravá naděje, ne- boť se nespoušti prazřídla všeho umění. Výstava v Secessi, v posledním svém o stavci, ukazuje ovšem jinam. Kdyby neimpresi onismus, jak G. Seurat a Theo van Ryssel berghe si přejí, aby jejich pointilismus byl na zýván, zvítězil, ztvrdlo by všecko v této matematice barev, jež pravidelně rozkládají v tečky zelené, modré a červené, žádajíce na oku, aby si je z obrazu zase v jedno složilo. Není pocbyby, že Rysselberghovy Dívky na po- břaží mají velikou svitivost, ale je také jisto. že pod tečkováním těchto malířů všechno, kraj i lidé, sever i jih, se ploští a zevšeobecňuje, že ztrácí všechnu zvláštnost a všeliký karakter. Věc i umělec sám. Zde hrozí falansterion. »Přechody ke stylu« representují na vý- stavě nebohý van Grogh, žihavý Toulouse- Lautrec, Vouilland, Bonuard, M. Denis, Val- loton a Roussel. K jakému stylu? Ke stylu barvy nebo linie, formy nebo polychromie Maurice Denis chce k oběma metám zároveň. P.
Simon Besnard G Seurat Ryssel Rysselberghův Grogh Lautrec Vouilland Bonuard M Denis Roussel Mauric Denis Secess Toulouse Val
13 article
Valloton a Toulouse Lautrec také jenom že Denis propadá do selských neohrabaností, ovšem že zů- mysla a svůj pěkný něžný smysl tonový uplatňuje jen v krajinové stylisaci, Toulouse Lautrec zanechal umění žíravé kaustiky a zlostného výsměchu, ukrutné a nemilosrdné, které v zkrácené napovědi plakátové vyvolává až fysiekou bolest, a Valloton jen v několika tichých krajinových motivech dostihl silně výraznosti hlubokou interitou svých su- márních tonů. U všech ostatních kulminuje im- presionistní rozklad linie a pevné formy až k absurdnosti. Nebojím se toho slova. Obrodná síla umpresionismu leží v jeho positivní stránce osvobozující jeho poslání pak v tom, že odstra- nil vše, co se během časů nahromadilo mezi okem umělcovým a jeho neobsáhlou živitelkou. To přineslo novou svěžest do umění. Činnost im- presionistů byla v mnohém jednostranná, jako každá revoluční. Jedná se tedy o rozšíření, ne o zů- žení, jde-li o zdravé umění. Impresionismus je naturalismem v pěkném smyslu toho slova ; jeho stylové výstřelky a krajnosti by, podle všeho, co historie učí, vedly jen k brzkému vyžiti a konci. A dojde-li k němu, co potom? Oh, pak je na- děje, ba jistota, že se znovu počne od začátku a nová pokolení objeví v přírodě nové, dosu nepoznané a nevyvážené poklady. Kdyby nebylo tohoto odvěkého koloběhu, všechno umění by bylo dávno mrtvé. Karel B. Mádl.
Denis Toulouse Lautrec Mádl Toulouse
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Ústřední vzdělavací sbor královstvi českého. Vzdělavací soustava naše není vý sledkem jednotné, určitým programem váza- né, promyšlené práce, ale výsledkem dějin- ného vývoje, do něhož rušivě zasáhlo utvá- ření se věcí politických a napodobování školních útvarů ciziny. Hlavní její rysy byly nám určeny z Vídně nikoli současně, ale v různých dobách, takže naše ústavy vzdělavací ani nehodí se všem po třebám národní osvěty a vzdělanosti, ani nejsou ve vzájemných stycích a jeden druhému podpo- rou, doplněním a vývojem. Ve Vídni není toho nejmenšího smyslu pro jednotnost u vzdě- lávání nového pokolení — právě nyní chce rušivě zaháhnouti již i v základní vzdělání mládeže o 12. do 14. roku věku, v němž má již i čítankami se stupňovati protichůdství mezi pohlavími i v takových věcech, kde ani přirozeností pohlavní ani společenskými potřebami není odůvodněno. Jen ženská ješitnost některých učitelek našich může v té nejnovější „vídeňské paedagogice“ namířené protirovnosti obou pohlaví spatřovati nějaký „vývoj“ ženské otázky! Školství obecné, v němž ještě nejvíce zvláštní poměry země se vyobrážejí, jest beze všeho ústrojného spojení se školami střed- ními, jichž poměry stanoví říše, a tyto zase jsou úplně odděleny od škol vysokých, jež svým vývojem nabyly ještě největší samo- správy, do níž konečně ani Vídeň příliš rušivě zasahovati nemůže. Ani školství pokračovací — jak bylo by přirozeno — nesouvisí se školstvím obecným a školství odborné jest určováno korporacemi které se správami ostatních škol nejsou téměř žádném svazku. I nové návrhy zemského výboru našeho, bohužel, této pochybené stránky nena- pravují.
Vídeň
15 article
Jest přirozeno, že při takovém rozpojení, ane řekli bychom roztříštění a rozházení článků naš scustavy vzdělavací, nedochází veliká práce osvětná a vzdělavací, která od tisícův učitel všech kategorií se děje, pravého účinu a že jej výsledky nejsou příměrčny velikosti dotčené práce. Již Amerlingovi, Wenzigovi, Pičyňovi, Vo- celovi a jiným bylo zjevno, že potřebí, by školy jednotlivých kategorií vstoupily v těsný svazek aby jedna byla pokračováním a vývojem druhé by zkrátka, vzdělavací soustava českého národa byla jediná a jednotná. Od jejich dob však poměry se zhoršily, takže jen velmi nesměle se ozývají hlasy aspoň po spojení školství obecnéh- se školstvím pokračovacím a nahražení nižšíci škol středních opravenými školami měšťanskými Hlasy tyto vyznívají na prázdno, poněvadž na mí stech rozhodujících osvětné zájmy Rakousk jsou daleko a daleko za zájmy vojenskými — pokud naší vlasti se týče — za hájením nadpráv kmene německého v každém oboru státní správy I nemůže býti jinak, nežli že při takově ne- soustavě vzdělavací není vzdělání národn bez potržek, mezer a nedostatků, nehledíc ani k přežitkům osnov učebných, nepravidelné ná- vštěvě školní a úlevám v ní. Proto ode dávna po celém království našem knihovnami, přednáškami, hovory časopisy, výstavami, hudebním zábavami, pokračovacímiběhy hled se nahraditi mezery a nedostatky vzdělání škol ního, proto kulturní práce mezí če ským lidem k účelu jeho povznesení mrav ního, osvětného, národohospodářského a veřejno právního stala se heslem pokrokového sokolstva učitelstva, hasičstva a dělnictva.
Amerling Wenzig Pičyň Rakousk
16 article
Před léty zařízený a tuším již zase se roze šedší Přednáškový spolek takovou práci kulturn chtěl organisovati v kruzích spíše městských tvořící se Ústřední vzdělavací sbon království českého na širším základu chce se ujati vzdělávání všeho lidu českého ve smyslu nejširším. Chce k účelu tomu sjedno- titi veškeré pracovníky v národě, soustředit k účelu tomu nepolitické spolky a poskyt nouti jim prostředky k účelu tomu, všechnu kul terní a umravňující práci takovou organisovati v soustavu uvésti, její prostředky, dosah a účir rozmnožiti a to ve shodě s veškerým národním snažením pokrokovým a lidovým. Již přes rok trvá jednání o stanovách tohot svazu a jest dosažena o nich shoda až na otázku zásadní, mají-li jeho členy býti zemské spolky anebo jednotlivci. Jsme přesvědčeni, že i v této otázce účast- něné spolky se dohodnou — vždyť jest svaz se svým znamenitým úkolem: celému národu zřídit velkolepou školu pokračovací, p veškeré vlasti rozhoštěnou, příliš potřebný, než aby všenárodnímu prospěchu ne- měly se podříditi pochybnosti o úspěchu neb ne- úspěchu některého zařízení, jež konečně — když se neosvědčí — může jiným se nahra diti. Přejeme si, by záhy nastala shoda v účast něných korporacích a jich Svaz vešel brzo ve skutek. Vždyť bude velikou oporou a podporou na bezčetných místech, kde pro pokračovaci vzdělávání našeho lidu jsou plni snahy a zájmu kde však pro nedostatek pomoci a prostředků jež mocný Svaz může v činnost uvésti, zůstá vají při dobrých předsevzetích.
17 article Česká škola v lednu 1903.
Česká škola v lednu 1903. Dne 1. „Sborník Ústředního spolku učit. jedno na Moravě“ (redakcí J. Úlehly v Kloboucích u Brna přináší čl. F. Krčka „P'sychologická průprava učite- lův“, O. Pische „Slezkou uměn a drobného uměl průmyslu“, J. Lediny „Prosté listy“, F. Bartoňka „Jur- sovy čítanky“, J. Mrazika „Elhické hnutí“, překlady a zprávy z paedagogiky ciziny, Rohledy, Věci školske a stavovské, Vědy přírodní, Výtvarné umění, Ženské hnutí. Zivot veřejný, Literatura. Desetkrát ročněo 21/2 archu 8 K. — „Paedagogické rozhledy“ přiná- šejí čl. V. Lidmily „Výchova umělecká a školní hud- ba“, upozorňují na spis F. Čády „Hodnota pedopsy- chologie“ a oceňují Krausa-Habernala „První počet- nici“, — „Škola měšťanská a živnostenská“ líčí do- sažené výsledky práce učitelstva škol měšťanských „Na postupu!“ a přináší čl. „Remunerace za vyučo- vání nepovinným předmětům“, J. Pospišila „Telegrafie bez drátu“, F. Tuhého „Odpověď na Obranu biogického směru u vyučování přírodopisném“, líčí „Měšťanské školy na Šmíchovsku“ a doporučuje Škorpilova Kamarýtova „Cvičení mluvnická a větoslovná“, „Časopis učitelek“ přináší tužby B. Tesařovy „Čeho nám třeba“, R. Jesenských „Vzpomínku žákyně na bývalé učitele“, čl. F. Plamínkovy „Umělecká výchova a slovo o kreslení na měšťanských školách“; ve „Škole mateřské“ praktické ukázky a črta B. Stud- ničkovy „Ze školního života“. — „Příroda a škola“, časopis pro vyučování přirodovědecké J. Kranicha v Příboře, přináší čl. „Náš úkol a cíl“, J. Šindela „Uvažujme o nových směrech“, F. Talpy „O významu. zařízení a ošetřování chrupu“, B. Rezníka „Učme technologii!“, J. Bezděka „O houbách“, J. Mňuk
J Úlehla Klobouk F Krčka Pisch Slezka J Ledin F Bartoněk J Mrazik Elhický Rohleda Věk Lidmila F Čáda J Pospišil F Tuhý Škorpilův Kamarýtův Tesařův R Jesenský F Plamínkův J Kranich J Šindel F Talpa B Rezník J Bezděk J Mňuk Morava Brno Jura Příbor
18 article
„O vyučování polnímu hospodářství na školách ven- kovských“, A. Vimmra „Lze-li užiti drobnohledu při výkladech rostlinopisných na školách měšťanských v nejvyšších třídách škol obecných“, L. Víchy „Školní zahrada“, „Přístroj k telegrafování bez drátu“: Pro školní praxi, Rozhledy a zprávy, Učebné pomůcky, Nové knihy, Hovorna. Desetkrát ročně o 21/4 archu, 6 K 70 h. — „Zdraví“ přináší příspěvek dra. J. Žižky „Ještě k otázce školních lékařů“ a rozhled „Očkování školních děti“. — „Učitel“ přináší J. Šústala několik poznámek „O Říhově Škole českého jazyka“ Dne 2. „Učitelské noviny“ přinášejí čl. „K naší krisi“, ukázku „Z finančního hospodářství Zemského ústředního spolku“, zprávu „Činnost Schulvereinu v Čechách“ a upozornění „Kárné školy“. — „Komen- ský“ přináší úvahu o obsazování míst a hmotném polepšení učitelům moravským „Dvě pia desideria“ a J. Jarůška „O nepřátelích vážnosti učitelovy“. — „Beseda učitelská“ přináší předčasný čl. „Zákono úpravě našich platů sankcionován!“ a nesprávně po- suzuje zásluhy o jeho dokonání, dále čl. „Jak buditi v dětech lásku ku práci“. — „Věstník Ústřední Matice školské“ (za prosinec) přináší čl. „Platy matičního učitelstva“, „Jubileum Matice školské v Českých Bu- dějovicích“, „Kunčičky a jejich školy“ a „Zprávu o stavbě školy v Pohledu- Dne 7. „Posel z Budče“ přináší čl. „Úhrada uči- telských platů“ a F. Míka „O zvláštnostech mluvnice Gebauerovy“ Dne 8. „Beseda učitelská“ přináší úvahu „K otáz ce jednodobého vyučování denního a čl. J. R. Su chardy „Za reformou pečtův“ Dne 9. „Učitelské noviny přinášejí přednášku
A Vimmra L Vích J Žižek J Šústal Říhův Schulverein Komen J Jarůšek F Mík Gebauerův Čechy Kunčičky Budeč učitelský novina
19 article
R. Tyršové v pražském „Komenském“ „O výchove umělecké“. — „Komenský“ přináší zprávu A. Hrnčíře „První česká výstavka pro uměleckou výchovu v Na chodě 1902“. — „Věstník Ústředního spolku učit jednot na Moravě“ líči „Věstník a sborník Dne 10. „Školský obzor“ líčí „Ty naše právní poměry!“ a pražské „Universitní kursy učitelské“ V. Beneš na černé prkno přibíjí „Š. z J.—Josef Ra šín—Frumar—Viktor Rašín—Josef Černý“; inspektora vysokomýtského Chmelaře líčí „Druhým Sedláčkem“- Dne 15. „Cas. učitelek“ přináší čl. K. Kováříčkovy „Poznámky žákyň k vyučování ženským ručním pra- cím“ a M. A. Smolkovy „V čítárně Náprstkové“ ; v Hovorně R. Popelákovy „V čítárně Náprstkově“ ; v mládeží školní“. — „Česká škola měšťanská“ podáví rozhled po měšťanském školství r. 1902, referát S. Hraběte „O pojišťování“ a odmítnulí „Na odpověd p Tuhého o biologickém směru v přírodopise“. — V „Besedě učitelské“ přimlouvá se J. Gregor za „Zre dukování počtu osobních hodin vyučovacích na ško- lách měšťanských“, dr. J. Závodný popisuje „Cho- roby ovocného stromoví“, a „Smích a mysl veselá“ doporučují se za zdravolní a vychovatelské prostřed- ky. — „Věstník národní jednoty severočeské“ přináš čl. F. A. Soukupa „K dějinám poněmčování Čech a zprávu „Listy paedagogické a menšínové školství“ — „Časopis pro veřejné zdravotnictví“ přináší refe- ráty „Bílé školní tabulky“, „Pismo strmé a písme šikmě“, ze Sasko-Meiningen „Organisace školních lékařů“ z Kolína n. R. „Předpisy o způsobu či- stění školních mistností“, z Mnichova „Zřízení lázn školních“. — Na říšské radě vídeňské posl. Eisenkoll a společníci dolazují se po bezplalném vyučování ná bozenství evangelickému.
R Tyrš Komenský A Hrnčíř V Beneš Josef Ra Frumar Rašín Černá Chmelař Sedláček K Kováříčkův Smolkův Náprstek R Popelákův S Hrabě Tuhý J Gregor doktor J Závodná F A Soukup Morava Casa cho Čechy SaskoMeiningen Kolín Mnichov Český škola
20 article
Dne 16. „Učitelské noviny“ přinášejí dopis „Po stavení uěitelovo v zněmčeném území“. — „Věstník Ústředního spolku učit. jednot na Moravě“ ličí „Útul ky“ a „Obsazování míst učitelských“, objasňuje „Ustřední spolek“ a „Terna ob. výborů a m. škol rad“. — „Komenský“ doporučuje Bartošovu „Domáci čítanku“, vybranou „z lidu pro lid“. — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a spol. interpellují zabave- nou část čl. Českého učitele „Proti klerikalismu“ Dne 17. na říšské radě videňské posl. Černý mluví za obstrukce o náležité kvalifikaci školních úřadů dozorčích Dne 18. „Matice školská“ v Olomouci slaví své 30letě trvání, jehož činy líčí jednatel dr. Ošťádal Dne 19. „Skolský obzor“ přináší čl. o odkládán schválení zákona o služném učitelském „Periculum in mora!“ a ličí, jak „Na Žižkovsku už učitelům při- dali — práce“; ve feuilietonu „Pražské dojmy“; v za slánu upozornění na časopisek „Malý buditel“, v Mon Budějovicích vycházející. Dne 20. „Učitel“ přináší čl. O. Weegera „O v učování slohu v odděleních“ Dne 21. „Posel z Budče“ přináší úvahu o poměru agrárníků k učitelům „Ukažte, co umíte!“, čl. K. Ma- lého „Léčení hluchoněmých“, zprávy „Na pohovc učitelského blahobytu“ a „Reformy v učitelské rodině za těch nových platů“. — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a spol. dotazují se po neschvalování zá- kona o učit. služném pro král. české a posl. Eisen- kolb a soudr. po snahách klerikálův, křesťanských sociálův a feudální šlechty, za změny říšského zá- kona o školách obecných.
Komenský Bartošův Domák čítanka doktor Ošťádal O Weeger K ma Černá Morava Olomouc Mona Budějovice Budeč Ustřední spolek výbor a m . škola rada učitelský novina
21 article Dne 22. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O tříděn
Dne 22. „Beseda učitelská“ přináší čl. „O tříděn žáků“ Dne 23. „Komenský“ přináší úvahu Č. Kramoliše „Vlastenecké působen) učitelovo ve škole“ a přednáš- ku A. Vorla „Kreslení dle přírody“; doporučuje Mou- čkův „Zpěvník pro školy obecné a měšťanské““. — V městské radě pražské radově učitel J. Schrötter MUDr. Štych navrhují, by každá škola obecná a mě- šťanská měla svůj účelný a zevrubný zdravotní řád Dne 24. časopisy české zvláštními články uclí vají pamět stoletých narozenin Karla Aloisa Vinaři- řického. — Na slavnostní schůzi Spolku českých učitetěk vykládá řed. J. Šafránek o paedagogické čin- nosti Vinařického. — „Věstník Ústředního spolku učit. jednot na Moravě“ přináší úvahy „Jednota uě. šk. měšť. a Ústřední spolek“ J. Havlíka, „Správní za- stupitelstvo“ a „Naše turistika“ Dne 25. „Škola našeho venkova“ přináší z praxe „Několik gloss k výkladům básně Polednice“, „Opatřo- vání školních potřeb“, výměnou myšlenek doslov „Za reformu počtů“ a „K našemu působení mezi li- dem“; líčí „Sněmovní zasedání ze dne 28. a 30. pro- since 1902“ a doporoučí nové knihy „Pro lidové knihovny“ Dne 28. „Posel z Budče“ přináší čl. „Nový živol a ironii „Životní reformy učebnic školních; o sankci zákona o služném učit.“ „Školní a kostelní myš“a srovnání „Slovenský učitel v Uhrách“. — Císař schva- luje zemské zákony pro království české o služném učitelském a dávce pivní. — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a spol. dotazují se po strakonickém šk. inspektoru J. Sedláčkovi a šk. okresu strakonickém.
Komenský Kramoliš A Vorel J Schrötter Štych Karel Alois J Šafránek J Havlík Černá J Sedláček Moa Morava Budeč Uhry rada pražský radův učitel
22 article
Dne 30. „Komenský“ přináší čl. R. Knausa „Pod- stata mapy“ a doporučuje J. Beneše „Úkoly ku počí- tání z paměti“; v Příloze J. Sedláčka „Návrh ku pro- volání k lidu“. — „Učitelské noviny“ uvádějí „Nový zákon o služném učitelském“, obírají se po „Školství ve Slezsku“ a doporučují Volných směrů „Sníh“. Dne 31. „Školský obzor“ uvádí „Na adresu c. k zemské školní rady pro král. české“, že strakonický inspektor Sedláček, jenž svůj spor s redaktorem to- hoto listu prohrál, úřaduje dále a slibuje odhaliti pří- činy toho; dále píše „K té nové úpravě platů našich“ a v dopisech líčí inspektory školní z jihovýchodních Čech, okresu plzeňského a žižkovského. — „Věstník Ústředního spolku učit. jednot na Moravě“ přináší čl „Konkurrence a protekce při obsazování míst učitel- ských“ a „V zájmu učitelů, již působili na soukro- mých školřch
Komenský R Knaus J Beneš J Sedláček Sedláček Slezsko Čechy Morava
23 article
Politické a školské časopisy počínají otiskovati a oceňovati nový zákon o učit. služném v král. če- ském. — Jednota učitelek moravských oznamuje, že zařídí druhý Gnedělní kreslířský kurs prázdninový c. k. šk. rady A. Anděla. — Katolické „Selské hlasy. v programu na r. 1903 uvádějí zkrácení povinné školy obecné na 6 let a zavedení pak nedělních pokračova- cích hodin. — Ze zemské rady školní na odpočinek odchází dv. rada JUDr. J. Grohmann, jenž po dlouhá léta dusil a těžce poškozoval vývoj obecného školstv českého v království. Ústřední spolek učitelských jednot na Horavě počal právě vydávati svůj měsíční »Sborník«, roz- hledy po školství, vychovatelství a přibuzných odbo- rech, s úvahami pedagogickými, vědeckými, kultur- ními. Členům organisovaným zdarma, jinak 8 K na rok. Pořádá Josef Úlehla, ředitel měšťanské školy v Kloboukách u Brna: za redakci a vydávání odpo- vídá Václav Horák v Prostějově Učitelská jednota pro okres žižkovský v Žižkově konala dne 31. ledna 1903 čtvrtou valnou hromadu při níž poučně přednášel »O školním lékaři« p. MUDr Ferdinand Friedl, vrchní okresní lékař v Žižkově. Pi dalším průběhu jednání sestavil se nový výbor z ná- sledujících pánů a dam: Josef Nejedlý, řídicí učitel předsedou, Anna Stanislavova, říd. učitelka, místo- předsedkyní, Jaroslav Balik, učitel měšťanské školy jednatelem, Anna Bendlova, učitelka měšťan. školy pokladní, Alois Čermák, ředitel měšť. školy a Anna Klášterská, učitelka obecné školy, revisory účtů, dále Václav Pecha, učitel obecné školy, František Lohr učitel měšťanské školy, Josef Platz, učitel obecné školy, Božena Adamcova, učitelka obecné školya Anna Vašákova, učitelka obecné školy zvoleni jakožto ostatní členové výboru.
A Anděl JUDr J Grohmann Úlehla Horák Friedl Nejedlá Stanislavov Balik Bendlův Čermák Anna klášterský Pech Lohr Platz Adamcův Vašákův Klobouky u Brno Prostějov Žižkov učitel obecný škola
24 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Zimní sporty. ** Mistrovství Evropy v rychlém bruslení vybo jováno dne 31. ledna a 1. února tohoto roku v Kr stianii na kluzišti Froynerově. Všichni skoro bruslaři ze severu zúčastnili se závodů a scházeli jen Gun- dersen a Winikaiven. Mistrovský titul ale nepřiřčen žádnému z bruslařů, neb žádný z nich nezvítězil ve dvou ze čtyř předepsaných vzdáleností. Výsledky byly následující: I. 5000 m.: 1. Schwartz 9.81/2. Wathén 9.117/2, Sten 9.14. Bönsnaes 9.161/2 a Mathiesen 9.18 II. 500 m.: 1. Wathén 47, Schwartz 471/2, Jahr 47 h . Sten 48 a Tillander 481/2. III. 10.000 m.: 1. Böns- naes 19 213/4, Schwartz 19.301/2. Sten 19.46, Tillander 20.0712 a Wathěn 20.8/2. IV. 1500 m.: 1. Sten 2.35 Schwarz 2.36, Sätherhang 2.341/4 a Wathén 2.39 /e Při závodech slartovalo 20 rychlých bruslařů a dle počtu dosažených bodů přiřčen zlatý pohár Schwar- tzovi. ** Dnes hodlá pořádati »Bruslařský závodní klub« z Prahy své mezinárodní závody a sice v Mladé Boleslavi. Budou-li závody uskutečněny, je nejisté záleží to na počasí, které poslední dny na možnost pořádání bruslařských závodů nenkazovalo. ** Nenadálou porážku utrpěl mistr světav ozdobném bruslení Ulrich Salchov při závodech v Kristianii, neb přisouzeno mu druhé místo za do- posud zcela neznámým E. de Flouem z Gefle, který docílil 119 bodů, kdežto Salchov znamenal pouze 116.9 bodů. ** Manno, letošní mistr Uher v rychlém bruslení, odebral se do Petrohradu se svým trainerem Alexan- drem k mistrovstvím svéta v rychlém bruslení. ** Dnes konají se v Pešti bruslařské závody. ke kterým hlášeni i čeští rychlobruslaři. Z Vídně startují tamléž Schilling a Weidinget.
Kristus Schwartz Ulrich Salchov Flou Uher Schilling Weidinget Evropa Guna Praha Mladá Boleslav Kristiania Manna Petrohrad Alexany Pešť Vídeň zlatý pohár Schwar II . 500 tillander 20.0712 Schwarz Sätherhang Wathén
25 article
Athletika a sportovní hry- ** Dnes odpoledne v 1/22. na hříšti S. K. Slavie na Letné hraje »Slavia versuse proti »Union B.e V 1/24. »Slavia A.« proti »Union A.« Union má po- věsí nejlepšího českého mužstva po Slavii. Bude tedy zápas tento velice zajímavým. Výsledek posled- ních čtyř zápasů »Slavie« s »Unionem« 10: 0, 4 : 2. 4:1, 7:0. Zajímavo bude sledovati, zda »Union« tak se vyšinul, aby mohl representovati barvy české proti mužstvům cizitn. Vstupné na oba matche I. místo 40 h., II. místo 20 hal. ** Athletie club »Sparta« konati bude svoji řádnou výroční valnou hromadu v úterý dne 10. února t. r. o 8. h. več. v klubových místnoslech restaurace »u Pinkasů«. Jungmannovo nám. s tímto programem: 1. Čtení prolokolu. 2. Zprávy funkcionářů. 3. Volby správního výboru. 4. Volné návrhy. Ježto jednati se bude o věcech velice důležitých žádají s všichni pp. členové, by zcela určitě se dostavili. Zoyklistského ruchu. ** Vycházka klubů cyklistských Čechie« a »Praha 1883« do První české akciové parní mlékárny v Nuslích pořá- dána dne 2. února dopoledne za četného počtu dam i pánů. Účastníky vycházky prováděl a poučný vý- klad jim podal sám ředitel závodu p. Jos. Vaněček. Vycházka tato nálež mezi nejlepší svého druhu, což neopomenul vůdce vycházky místopředseda »Čechie p. adjunkt Kutina ve svém díku p. řediteli Vaněčkovi uvésti.
Pinkas Jungmannův Vaněček Kutina Praha Nusle Slavia Letná Union B Athletie klub Sparta
26 article
Turistika. ** Pražský odbor Klubu českých tu- ristů pořádá nejbližší vycházku v neděli 8. února do kunratického mlýna. Schůzka přesně o půl 10 ho- dině dopolední na poslední stanici tramwaye u nusei- ských schodů. — Druhá členská schůzea přednáška konána bude ve středu dne 18. února ve velkém sále Měšťanské besedy. Po přednášce volná zábava. — Přípravy k dalšímu označování a upravo- vání cest v roce 1903 nalézají se v plném proudu. Program výletní rozeslán bude současně s legitima- cemi koncem února. Snahy pražského odboru, usnad- niti pobyt obyvatelstvu král. hlav. města Prahy předměstí v měsících letních v lesním zdravém ovzduší označením trati v délce 170 km provedeny značnou měrou a jest pouze k přání, by účel všeobecnému dobru výhradně sloužící došel pravého všude pocho- pení a podpoření. Od Nového roku přihlásilo se ku pražskému odboru 52 členů, takže čítá týž dnešního dne 975 členů. Za prvního zakládajícího člena odboru přihlásil se pan K. Hevera, c. k. samosoudce ve Slaném. 193/203. Čís. 325 Šachy- Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány Jan Smutný v Příbrami Úloha č. 551 (originál) Jan Smutný v Příbramí
K Hevera Jan Smutná Praha Příbram km
27 article
Bílý začne a dá 3. tahiem mat Úloha čís. 559 (I. cena v soutěži „Rivista Scacchistica Italiana“.) Heslo: »E speran z a, Bílý: s ..b s bshs Š co nka Černý: s ao at bi s c8 ž b5 d7 fo e mat 3. tahiem. Úloha čís. 553. (Münch. Sehachzeitung) J. U. Dr. E. Palkoska v Pardublclch Bílý: Ws esg2 Š cet Černý: es mat 3. talien Úloha č. 554 (originál) Josef Mařík, Sníchov
Černá Münch doktor E Palkoska Š Černá Mařík Sníchov Pardublcl Rivista Scacchistica Italian E speran z a
28 article
Bílý začne a dá 2. tahem mat Partie čís. 323. Hrána v měsíci lednu 1903 v Mnichově Španělská hra. Bílý: Eljaschof Cerný: Häusler. 1. e4 e5 2. Jf3 Je6 3. Sb5 a6 4. Sat Jf6 5. 0—0 Se7 6. d3 d6 7. c3 Sg4 8. Vel 0—0 9. Jb d2 b5 10. Sc2 Dd7 11. Jfi d5 12. De2 d4 13. h3 Sh5 14. Jg3 Sg6 15. Jf h2 h6 (15... JXe4 nelze pro 16. JX8) 16. Jg4 Jh7 (nikoliv 16...JJ ježto bílý tahem 17. hxJ a následujícím Jf5 a g3 Kgz Vhl nabyl mocného útoku) 17. f4 Sh4 18. Dfs efi 19. S)fi f5 20. exf5 SXf5 21. Sb3+ ! Kh8 22. Je5 JXe5 23. VXe5 SXg3 24. DXg3 dcs 25. bXc3 DXd3 26. Ve3! Dd? 27. Va di De8 (na De6 následovalo by 28. Sd5 atd.) s8 SXh6! g6 (na gch6 jde 29. Ve7 Sg4! 30. hXkg4 Jíe 31. De5 atd.) 29. Ve7 a černý se vzdal.
Häusler Jf Vhl VX di jít 8 jít 5 Mnichov Virginie Vela f 5 20 Sb 5 b 5 10 Dd 7 11 Dd Sd 5 SXh Jí
29 article Rodinné zprávy.
Rodinné zprávy. Marie Meilbecková, majitelka realit v Karlíně a Libni, sděluje svým přátelům zasnoubení své dcery Lenky s panem c. k. professorem K. Sýkorou. V KARLINĚ, 8. měsíce února 1903.
Meilbecková K Sýkora Karlín Libeň Karlin