ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 bfd152e0-8f13-11dd-a63a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 33 celkem · entity: org 7, person 41, place 28, work 6
1 masthead
27. července 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Přoha „Národních Lstů“ k číslu 20.
národní Lstus
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 9.
6 article
OBSAH: Dr. Jos. Pešek: První pardubický politický li místní. školství: E. Lippert: Péče o mládež v Anglii.m Ženské hnuti: Olga Stránská: K jubileu Bo- ženy Vikové-Kunětické. Bibliografie:
doktor Jos Pešek E Lippert Stránská Anglie
7 title
První pardubický politický lisi
9 article
Jako všude jinde působilo jaro r. 1848 i na Pardubice. O poměrech v městě tomto vypravuje dr. J. B. Pichl ve „Vlasteneckých vzpomínkách“.1) Nenadálé vyhlášení konsti- tuce způsobilo v Pardubicích nesmírný jásot a nadšení, jež mělo v zápětí všeobecný zma- tek. Najednou opanovali pole „lidé destruk- tivní povahy a osobních choutek“, jichž obje- vilo se náhle jako hub po dešti a posilováni luzou domácí i přespolní, strhli na sebe ve- škeru moc v obci a počali zvraceti v ní vše- chen bývalý řád. Městskému magistrátu vy- povězena poslušnost, neoblibený královský purkmistr a rada sesazeni.
doktor Pichl Pardubice
10 article
Pichl vybídl v této tísni purkmistra, by zajeli spolu do Chrudimě otázat se krajského hejtmana o radu. Chudák byl celý zoufalý sám nevěda si rady. Pardubickou deputací odbyl zkrátka a Pichlovi dokonce ostře vytkl že beztak vždy dříve tropil jen samou rebelii Znenáhla nastával v Pardubicích klid Magistrát sice neznamenal ničeho, ale vy- skytli se za to rozumní lidé, kteří dovedli již udržeti pořádek. V té době zřízena národni obrana, již řídili vesměs usedlí měšťané, a dr Pichl vyzván, by přijal místo polního lékaře a smířlivost šla tak daleko, že složený purk- mistr zvolen za auditora městské obrany ná- rodní. Přirozeno, že vojsko a hlavně důstoj- níci hleděli s kyselou tváří na novou insti- tuci. Jinak bylo v Hradci Králové. Jako J. H. Pospíšil v Hradcí Králové. pojal J. B. Pichl úmysl vydávati místní list v Pardubicích. Již 18. března r. 1848 veřejně projevil Pospíšil myšlenku tu tiskem v dopise svém ze dne předcházejícího.*) Možno však také, že byl k ní přiveden Pichlem. Neboť asi 17. března zavítal do Hradce pardubický vla- stenec, aby ve skutek uvedl plán svůj, jenž došel prý všeobecného souhlasu přátel jeho, vydávati „politický lístek“ psaný slohem pro- stonárodním. V krátké době sehnal rukopis a spěchal s ním do tisku k dávnému příteli svému J. H. Pospíšilovi v Hradci Králové.
Pichl Pospíšil Chrudim Pardubice Hradec Králové Hradce Králové Hradec
11 article
Při této příležitosti byl zde svědkem „velkolepé a velmi dojemné slavnosti“.3) Ve- litel pevnosti vydal rozkaz, aby veškerá po- sádka k slavné polní mši na prostranné cvi- čiště vytáhla. Spatřivši obecenstvo veškeré mužstvo, ano i prapory jeho národními kokar- dami ozdobené, s bouřným jásotem je uvítal a při stálém volání „Slávy“ až na místo pro- vázelo. Tam po ukončení bohoslužeb postavil se velitel před statečné vojíny české a vyloživ jim českým jazykem význam konstituce o J. C. K. Veličenstva rakouským národům právě udělené, provolal milostivému panov- níku „Sláva!“ Vojsko i obecenstvo propukle v pravou bouři, která po celý zpáteční pocho až do kasáren trvala. Bylo vídět, že toto če- ské vojsko zcela jiný duch ovládá než ono v Pardubicích ... Druhý den, patrně 18. března, vracel s Pichl s hotovými výtisky prvního čísla časo- pisu: „Pardubický hlasatel svobo- dy a lidu práva“ do Pardubic. Strhlas prý o něj pravá rvačka, a Pichl doufal, že podnik jeho se udrží. Podívejme se na jeho „časopis“ blížel šlo o to, aby vycházel každý pátek; číslo bylo za 3 kr. v. č. V úvodu vykládá Pichl pro- gram pro budoucnost: chtěl dále pojednati to- tiž o konstituci, o národním sněmu, o volen vyslanců, o národní obraně čí gardě atd. Již úvod k prvému číslu prvého pardubí- ckého listu politického jest zajímavý. Praví v něm Pichl: že „Upřímné a pravé slovo v čas bylo, milí krajané, velmi často k velikému prospěchu jak celého obecenstva, tak i ka- ždého člověka zvlášť. Ale, bohužel, posu zřídka kdy u nás bylo možná upřímně, ve- řejně hlas svůj pronésti, ačkoli často, přečasto srdce cítilo, že by k tomu čas byl.
Pichl Pardubice
12 article
Předešlá, nešťastné paměti vláda, ta zchy- tralá, nelítostná macecha lidu sobě svěřeného byla dobře přesvědčena, jak velikou moc m jediné takové svobodné slovo, a proto přede- vším se svými pochopy k tomu hleděla, aby ústa, jež by upřímně promluviti se opovážiti mohla, všemi prostředky zavázala. Tisíce pla- cených ničemníků stíhali každé hnutí jazyka. od boha darem řeči nadaného, a každá šle- chetnější myšlenka, každý vyšší cit musi bázní před jistou pokutou již v prsou s udusiti, aneb celý zmrzačený na jevo vyjíti. Od nejnížšího drába až k nejvyššímu mi- nistru sáhalo to pásmo našich mrzkých, na- šimi penězi placených a živených vyzvědačů, donášečů a zrádců. Dán jest nám jazyk, ale my nesměli mluviti, aneb — mluvití právě na opak, než svatá pravda kázala. K haneb- nému lhářství byl takto snižován veliký dar boží na člověku, totiž: řeč jeho; ano často bylo i zločinem před tváří těch tyranů důstoj- nosti lidské lež nemluviti a hlasitě nechváliti věci, které v pravdě jenom všeobecné hany by byly zasluhovaly. Piejte se na to spisova- telů a přiznají se Vám, jak mnohými lžem Vás musili krmiti, ač se cit jejich zpouze a srdce jim krvácelo. A mnozi z nich jak těžce musili utrpěti, pakli upřímnému citu svému volný průchod dali; stali se pravými mučedl- níky pravdy svatě! Byly to časy, železně časy pro člověka, to svobodné stvořen božil! — Tak se vedlo nám všem, jak daleko bi toho muže s kamenným srdcem zasá- hal; a což my Čechové? Pamatujete se je- 1) Česká Včela, 1880, str. 206—207. 3) Květy, 1848, str. 147. — Viz Českou Revui 1912, č. z června a d. čl. „První český krajinský lis politický ) Tamtéž, str. 155, z 22. března.
Dán Čecho
13 article
ště, bratři, na to slovo? Ozve se v srdci Va- šem a zahřeje žíly Vaše, když je slyšíte?! — Nebylo by divu, kdyby z Vaší paměti již do- cela bylo vypadlo! Vždyť již ono samo, to pouhé, nevinné slovo Čech bylo onomu ne- spravedlivému cizinci v ošklivosti.A cožť div! On dobře věděl, co ono někdy zna- menalo, a děsil se, aby opět k slávy plnému významu svému nepřišlo. Bídných, lživých knih dalo se od vlády natisknouti a ve ško- lách celé říše je uvedli, aby prý se z nich mládež historii a zeměpisu učila; a jak jest tam národ náš hanoben a slavné jméno naše u spojených s námi druhých národů v po- směch a potupu uváděno?! — Ba, i naše vlast- ní děti musily si je za drahý peníz kupovat, nebo ještě na ně štemplů natloukli, jen aby toto své falešné proroctví více zpeněžili; těm- to lžím se musila mládež naše učiti a za sva- tou pravdu je pokládati. A nebylo tudy div- no, že mnohý ryze český jinoch, nemaje bud prostředků anebo příležitosti lépe se poučiti, nad českým rodem svým se zastyděl, navždy odrodil a národu svému odcizil. Mnohý ta- kový smutný příklad máme zvláště při našich slavných úřadech, v našich městech a měste- čkách! Jak to dále s našimi úřady a v našich školách vypadalo, požalujeme si — dá-li bůh — později. Však hle, jakoby milostivý bůh na bídný stav ten lidu svého dále se dívat nemohl, vy- volil přede všemi milou Prahu a mocným slo- vem efeta rozvázal divotvorně ústa její. promluvili Pražané jménem celého národu če- ského slovo mocné, slovo svobodné a slyší zatřáslo to silně hradbami, jež bylo šibalství mezi dobrého Krále a věrný lid Jeho vysta- vilo. Zbořily se mrzké tyto ohrady, a náro český mohl vstoupiti před Krále svého a svo- bodné slovo k Němu promluvit. A ono se srdci dobrého Krále tak zalibilo, že je věrným národům svým navždy povolil a zaručil.
Pražan Zbořil Král Virginie Čechy Praha
14 article
Svoboda řeči a svoboda tisku jest první a hlavní základ uděle- né nám konstituce! A proto i námje volno daru toho užiti, a činíme to tuto v skromné jenom míře, ale s přísnou svědomi- tostí. Tak povstaly tyto lístky naše. Nazvali jsme je hlasatelem, aby bezohledně a vždy jen pravdu hlásaly, k národu svému upřímně se hlásily a co k jeho jest potřebám, neohro- ženě ohlašovaly. Budeme kolkolem hleděti, všeobecnému prospěchu a ušlechtění co nejvíce napomá- hati, vespolek veřejně se raditi a poučovati. co nás kde hněte a bolí, hojiti, práva svá pev- ně hájiti a křivdy všeliké a nepravosti slovem přímým stíhati a přísně kárati. Všecka osob- nost, ale také všecka strannost bude z listů našich vyloučena a za vše, co povíme, bude- me směle státi a odpovídati. Potajmé úštipky a pomluvy, bez nichž posud nikde ještě ne- bylo, budeme, jak se na muže sluší, mlčením a nevšímáním si jich, dostatečně trestati proti veřejným urážkám bude nám dobré svě- domí pravdy a upřímného smýšlení a naše konstituce pevnou a stálou obranou. Láska k Vlasti a Králi; Svornost a ve- řejný pořádek bude povždy heslem našíml!“ S počátku klidný tok řeči Pichlovy pře- cházel ve spád vždy více temperamentní Vlastní obsah jest velice stručný. . Jsou to „zrnka“. Nejdříve kárá veřejně ty, kdož reptají proti konstituci. Tak sděluje, že císařskému vojsku v Itali nehrubě se daří. Italian bojuje pro svůj do- mov a svou vlast, Čech, co otrok, tam proti svobodě krváceti musí. — — „mnohá matko jež tyto listy čteš, ubohého syna více neuhlí- dáš. — To není konstitucel!“ A cituje Kol- lára: „Sám svobody kdo hoden, svobodu zná vážii každou.
Král Pichlův Čo sám svoboda
15 article
Ten, kdo do pout jímá otroky, sám je otrokr Dále připomíná, že z Vídně vyšel tyto dny hanebný list proti „svatému Otci, papeži Piu IX.“. Ví prý Pichl, odkud vítr věje. volá: „Hanba takovému šerednému sobectví a sláva Piu IX., vzkřísiteli a žehnateli svo- body národů křesťanskýchl!“ V oddíle čtvrtém vyvrací zprávu, že b táhli na nás Rusové. „Hrozný ,úkaz' ruský prozrazuje prý, že ,pan Mikuláš sám o svou kůži se bojí.“ Má věru pročí Z místních zpráv uvádí: „Někdo u ná pověsil před několika dny konstituční kokar- du psu na ocas. Suďte sami!“ Na to oznamuje volbu dra. Ant. Stroba cha za purkmistra pražského a projevuje přání, by byl vzorem všech našich purk- mistrů. Poslední zrnko sděluje, že tudy t. j. Par dubicemi projeti má prý houf německých stu- dentů z Vídně do Prahy, „aby tam upro- střed České země německý prapor vyvě- sili. To bychom ještě potřebovali aby lidé odjinud bouřky a mrzutost mezi námi dělat chodili. Z uvedeného obsahu patrno, že „Pardu- bický hlasatel svobody a lidu práva“ ve vlast- ním slova smyslu časopisem ani nebyl. Snad by se byl však vyvinul, kdyby jeho číslo prvé nebylo zároveň číslem jeho posledním.A také celý podnik stal se osudným vydavateli a nakladateli. Pichl vypravuje o tom sám:.
Pius Pichl Rus Hrozná Mikuláš Vídeň Praha
16 article
„Ničema jeden, syn purkmistrův, pro špatné chování a nenapravitelnost z vojska vyhnaný, nyní co darmochleb u otce se pova- lující, ochlasta a rváč, byl po vyhlášení kon- stituce, když veškeré občanstvo národní ko- kardou prsa si ozdobilo, tuž kokardu psu své- mu na ocas uvázal a pro veřejný posměch s ním po městě chodil. A o tom padoušství jsem já také v „Hlasateli“ a sice jen několika slovy, ani ho nejmenovav, se zmínil. Z toho chlap ten tak velice se rozvzteklil, že straš- nou pomstu za to mi přisáhal. Zchlastav se ještě nad obyčej více kořalkou, vrazil s na- bitou ručnicí ke mně do domu v úmyslu mne zastřelit. Zděšená choť moje ho odbyla, že nejsem doma, načež on před domem se po- stavil a číhal, až domů se navrátím, aneb snad v některém okně objevím. Znaje ho dobřeco
purkmistrův
17 article
zlotřilce, rabiátníka, musil jsem vší opatrno- sti užíti. Dav dvéře u domu zamknouti, tajil jsem se doma a očekával, že zbojník snad ko- nečně přece odejde. On však pořád od domu nešel, leč na chvilku, aby v blízké kořalně zběsilost svou nějakou sklenkou znovu pod- nítil.“ Takto obležen ztrávil Pichl celý den, za úzkosti celé rodiny. Konečně večer onen „lotr, jsa kořalkou na mol zpit a nemoha již na nohou státi, domů vyspat se odešel.“ Ho- dlal pokračovati druhý den „v zákeřnictví“ Pichl zatím psal purkmistrovi, by ho ochráni před „rozvztekleným synem“, ale ten nedal ani odpovědi. Plukovník vojenský odpověděí na žádost Pichlovu o ochranu, že k tomu ne- má práva ani moci, a radil mu, by obrátil se na velitele národní gardy. Velitel vydal roz- kaz k ochraně Pichlově, ale komandovaní čle- nové nedostavili se, patrně z obavy, by sam nepřišli k úrazu. Teprve večer, když zbojníl odešel, dostavili se k Pichlovi dva dávní jeho přátelé, členové gardy, ozbrojení „náramnými palaši“, by ho chránili před úklady padoucho- vými. Než Pichl rozhodl se, že Pardubice opustí a nezvrátily ho od úmyslu všecky pros- by přátel. Ti doprovodíli ho na nádraží, kde ubytoval se přes noc u představeného staní- ce, by ráno odjel do Prahy. Tu cestou do vla- ku „stáli někteří dělníci ze strojírny — — špalírem a upřímně mu tískli ruku na rozlou- čenou. Pichl podivil se, že byli vesměs ozbro- jeni kladivy a jiným náčiním, a staničný mu vysvětlil příčinu: strojil prý se na Pichla útok se strany vojska. Proto dal prý ho střežiti po celou noc a nařídil, by ho několik dělníků vyprovodilo až do Labské Týnice, posledn to stanice pluku hulánského.
Pichl Pichlův Pardubice Praha Labská Týnice
18 article
Pichl ponechal zatím rodinu v Pardubi- cích. Nepomyslil si, jaké příkoří tam vystojí Za agitace pro frankfurtský parlament také v Pardubicích „vystoupili někteří ... národn odřezanci a verbíři, jejichž ale ani společen- ské postavení, ani mravní cena zralou mysl občanstva svésti nebyly s to.“ V čelo chátry té postavil se zmíněný „zdárný synek purk- mistrův s jedním kupeckým synem, v mravní spustlosti úplně mu podobným. Ti dva niče- mové postavili jednoho dne velkoněmecký prapor“ před obydlí choti Pichlovy, „a sro- tivše se s rozličnou luzou kolem něho, z plných hrdel Frankfurtu slávu hulákali, pěstmi při tom do oken vyhrožujíce. Pichl konečně mohl přestěhovati i rodi- nu. Odchodem jeho z Pardubic vzal za své zajímavý pokus o místní list politický, jehož prvé číslo bylo provázeno takovými růžovými nadějemi ... Než „kozák“, jak říkali Pichlovi pro jeho oblíbenou píseň „hala hi, hala ha, hr, kozáče. na vraha!“, vzpomínal na Pardubice rád, srdce bylo vždy prý naplněno „vroucí rado- stí“, když pozoroval, jak město ono „s nej- prvnějšími městy českými zároveň statně palmu vlastenectví a pokroku závodí.“ vzpomínky své končí slovy: „Plevy již dávno vítr roznesl, zrna zůstalal
Pichl Pichlův Pleva Pardubice
19 article Školství. Péče o mládež v Anglii.
Školství. Péče o mládež v Anglii. Mimoškolnímu zaměstnání a zábavě dítel věnují pozornost mnohé spolky a časopisy pro mládež. Hnutí skautů, v němž přes milion hochý v Anglii jest již sorganisováno, i jejich časo- pisy není třeba již popisovati. Jsouť u nás již známy. Dívčí hnutí, podobné Girl Guides, sdru- žuje již na 20.000 dívek. Měsíční orgán jejich jest The Golden Rule Magazine. „Liga pomocné ruky“, vedená Art. Meem. sdružuje přes 22.000 dětí. Zásadou její jest udělovati jiným něco z radosti, kterou od ji- ných přijímáme. Členové slibují, že nejméně jednou v týdnu učiní někoho šťastnějším tím. že mu způsobí radost. Orgánem jest vzorný. nádherně illustrovaný měsíčník dětský Chil- drens' Magazine, jenž mnoho dobra prokazuje všem větším dobročinným organisacím angli- ckým tím, že organisuje sbírky dětské pro děti nešťastné, opuštěné neb zmrzačené. Sporty, ruční práce i poučování pěstuje sdružení „Captain club“, sdružený kolem mě- síčníku „Captain“. 10.000 členek má dívčí organisace „Girls Realm Guild“ s měsíčníkem téhož jména. Nejchudším dětem stačí laciné dětské noviny v jednotlivých školách učitel- stvem pro děti vydávané neb laciný dětský časopis „Národní unie pro domácí četbu“, jež ve čtoucích kroužcích sdružuje přes 75.000 dětí. V Londýně jest přes 1100 těchto kroužků. Děti se scházejí v některé domácnosti a knihy neb dětský časopis si navzájem předčítají. Ve městě Sheffieldu utvořena s povolením šk. úřadů dětská liga při okrašlovacím spolku.
Anglie Londýn Sheffield Captain klub Girls Realm Guild národní unie dívka the Golden Rul magazín
20 article
Děti neplatí členských příspěvků, jen kdo chce legitimaci spolkovou, platí 1 d (= 10 h). Pod- porují však spolek bděním nad udržováním čistoty města a nad ochranou stromoví i křo- vin. Výzvy ku přihláškám za členy čtou se jsou vyvěšovány ve školách. Pro mládež škole odrostlou zřízeny jsou okr. komitéty dětské bursy, jež jsou ve styku se školami, z nichž děti vycházejí, aby při vol- bě povolání poskytnuty mohly býti rodičům dětem cenné rady. V Londýně jich jest 18. Školy zasílají jim přímo na zvláštních formu- lářích podrobnosti o žácích vystupujících. Dal- šímu vzdělávání této mládeže věnují se pro mládež nepovinné školy večerní, jež jsouv Londýně velmi rozsáhlé. Mají množství oddě- lení různých pro každé jednotlivé odvětví prů- myslu a obchodu s vyučováním, upraveným dle potřeb každého odvětví. Ježto bylo zji- štěno, že značný počet hochů od 14 do 17 let do večerních škol nechodí, kdežto osoby starší mají v těchto školách velikou převahu (ze 126.000 zapsaných posluchačů více než 16le- tých bylo přes 90.000), jedná se nyní o to, aby pro učně od 14—17 let zřízeny byly povinné školy pokračovací dle vzoru německého.o další vzdělávání, zábavu i zaměstnání této mládeže postaráno jest časopisy a spolky prve jmenovanými, jež mají odbory pro mládež do- spělejší. I kluby bývalých spolužáků mají stej- ný účel. Pěstují bývalou družnost a vzájemnou podporu. V létě pořádají výlety na místa hi- storicky neb národně důležitá, v zimě pak přednášky skutečných odborníků neb debatn večery za účasti bývalých učitelů i ředitelů.
Londýn
21 article
Udržují i písemné styky se soudruhy v zámoří dopisy jejich předčítají a o nich rozhovory rozpřádají. O děti ohrožené: sirotky, děti opuštěné. týrané neb mravně ohrožené vedle spolků soukromých, domů dra. Barnarda, Sunchine Army a pod. pečují místní odbory pro péč o mládež (Care Committees), jejichž agendu obstarávají již ve 13 okresech městští úřad- níci, t zv. organisátoři péče o mládež. Letos vydaný seznam všech členů a hodnostářů v od- borech těchto zaměstnaných a stručné zprávy o činnosti jejich tvoří knihu o 300 stranách. O děti abnormální pečují školy pomocné (speciální), jež jsou v Londýně již na vysokém stupni. Zařízeny jsou 1. pro děti slabomyslné v nižších odděleních obyčejně smíšené, v vyšších dle pohlaví rozdělené; 2. pro děti hluché a hluchoněmé; 3. pro děti slepé; 4. pro děti mrzáky: 5. pro děti tuberkulosní a nejno- vější 6. pro děti velmi krátkozraké. Kromě několika internátů jsou to větši- nou školy veřejné, do nichž děti docházejí jsouce přiváděny rodiči neb zvláštními place- nými průvodci: buďto ženami, jež mívají na starosti až 10 dětí z určitých ulic, neb star- šími hochy, kteří obyčejně jen 2 děti do školy přivádějí a po vyučování opět do jejich do- movů doprovázejí a rodičům neb jich zástup- cům je předávají. V mnohých okresech lon- dýnských zařízeny jsou i zvláštní omnibusy pro dovážení těchto dítek (zejména mrzáků) do škol, jak to Education Act z r. 1907 (14 od.) navrhuje.
Barnard Londýn Sunchine Arm Education Acta
22 article
Ve škole pro tuberkulosní jsou děti pe- člivě stravovány a mají zvláštní místnost s lůž- ky, aby si mohly odpočinouti, jsou-li unaveny I nábytek školní zvláště pohodlný jest pro ně upraven. Do škol pomocných mohou chodit děti až do dokonaného 16. roku věku. Sou- kromé spolky pro blaho chovanců těchto škol neb okresní komitéty pro péči o mládež pe- čují o ně i po ukončení docházky školní, sta- rajíce se jim o zaměstnání. Ve školách pro děti zmrzačené vyučuje se psaní na strojích, ježto mnoho z nich se tomuto odvětví práce věnuje z povolání. Hochům ze škol pro slabomyslné zprostředkuje zaměstnání městský ústav Llandiho hlavně v rolnictví na waleském ven- kově. Většina jich v tomto zaměstnání zůstává a jest tak pod stálou dohlídkou již nyní, a není posud v platnosti nový zákon o slabo- myslných, jenž tuto otázku má rozřešiti. Ško pomocných v Londýně samém jest letos 150. O právní ochranu mládeže opuštěné a za- nedbané pečují pilně anglické úřady poručen- ské [Boards of Guardiano), jež dvakrát do roka vydávají podrobnou zprávu o své činnosti Loňského roku byl počet těchto dětí v celé Anglii 254.411. Většina z nich, přes 170.000 umístěna byla v soukromých rodinách a kotá- žových útulcích, což se uznává nyní za nej- lepší umístění. Týdenní ošetřovací plat za dítko obnáší nyní 5 sh (= 6 K). K návrhu eugeniků dosáhlo se předloni svolení, aby do- spělejší děti se vypravovaly do Kanady, kde se svěřují několika spolkům, vydržujícím útul- ky a zaopatřujícím jim služby a místa. Dosud vysláno tam bylo 422 dětí a ježto výsledky této kolonisace se osvědčují, pomýšlí se po- dobně na vysílání těchto dětí i do farem au- stralských. Viděti z toho, že péče o mládež v Anglii jest důkladná a cíle svého vědomá.
Londýn Anglie Kanada Board of Guardiano sh
23 article
Téměř ve všech odvětvích rozvoj této péče podnítilo učitelstvo, podporované ve svém úsilí hojně novým hnutím eugenickým. (Viz Pedagogické Rozhledy 1912, č. 8. a poslední číslo prosincové). Těžká práce učitelstva, síly jeho vyčerpávající v nejchudších okresech lon- dýnských, jest náležitě oceňována anglickou žurnalistikou, ale i šk. úřady. Učitelé těchto škol (slum schools) dostávají ke služnému zvláštní příplatek (7 lib. šterl. 10 sh = 180 K) a po několikaletém působení překládáni jsou z těchto okresů do jiných, kde je práce poho- dlnější. Úsilí učitelstva i eugeniků podařilo s v Londýně docíliti snížení počtu žactva v 1. třídě na 40 a v dětských (mateřských) třídách na 48 dětí. Nyní se žádá, aby s ohledem na nevyvinutost dětí v 6. roce počínaly děti školu obecnou teprve dokonaným 7. rokem. Uka- zuje se, že dle statistických údajů do 7. roku se dítě, zejména jeho mozek vyvíjí. V té době dítě potřebuje hojně vzduchu, světla a spánku, ale nikoli vyučování pravidelného. Přijímán dětí nevyvinutých má hlavní vinu na nebez- pečném šíření se t. zv. dětských nemocí škol- ních. Neboť jsou tu děti stále ještě ve věku nemocem nejsnáze podléhajícím. Veliká rozší- řenost těchto nemocí budí značnou bezstarost- nost, jakoby tyto nemoci byly nutným zlem na každé dítě čekajícím a čím dříve si je dítě odbude, tím lépe že je pro ně. Neuvažují se tu následky těchto nemocí u velkého procenta dětí v dalším věku, ač ani nebezpečí smrt není zcela vyloučeno. Počnou-li choditi do škol děti vyvinuté, zmenší se nebezpečí nákazy samo sebou. Práce s dětmi staršími bude jiná
Londýn
24 article
Viděti to na dětech třeba jen o několik mě- síců starších než ostatní. Za to se žádá rozší- ření nucené docházky školní do 15 roků a nu- cená další výchova ve věku učednickém od 15 do 18 roků aspoň po polovinu každého pra- covního dne, aby tak rozřešen byl problém příliš náhlé volnosti mládeže z obecné školy vystupující hned po 14. roku, kteréžto volno- sti mládež dále studující není účastna. Na tvoření zákonů mládeže se týkajícíc má anglické učitelstvo, sorganisované v Na- fional Union of Teachers (80.000 členů) av London Teachers Association (18.917 učitelů londýnských), vynikající vliv. Mnoho bylo do- saženo pečlivým vyšetřováním veškerých po- měrů mládeže. Em. Lippert.
Lippert Union of Teacher London Teacher Association
25 title
Ženské hnutí.
26 article K jubileu Boženy Vikové-Kunětickě:
K jubileu Boženy Vikové-Kunětickě: Tolstoj praví ve svém „Kruhu četby“ dne1. července: Pravá moudrost jest užitečna, neboť ná učí, že základy myšlenek velikého člověka žijí v jeho skromnějších bratřích a že vlastnosti, které učenec projevuje ve svých hlubokých objevech. jsou úplně tytéž, jakých obyčejný člověk užívá při své každodenní práci .. Pravé pochopení velikých lidí záleží v tom, že jsou jen příklady a projevy společné přirozenosti naší, které nám ukazují, co je každému člověku přirozeno mysliti, ač se to projevuje zatím u ne- mnohých. Světlo, které od nich vychází, není nie jiného, než slabý odlesk té síly, která je stajena v každé lidské bytosti. Nejsou divem ani zázra- kem, ale úkazem přírozeného rozvoje lidské du- še...“ A dále uvádí totéž v ohledu na umělce. „Pravá věda učí a uvádí v lidské poznání ty vě- decké pravdy, které jsou uznávány lidmi určité doby a společnosti za nejdůležitější. Umění pře- vádí tyto pravdy z oboru vědění do oboru citu.“ Těmito slovy velikého myslitele chci naznačit podstatu celé bytosti a veškeré tvorby Boženy Vikové-Kunětické.
Božena Tolstoj
27 article
Paní Kunětická je ve své podstatě pravdivá a opravdová, tedy vše, co proživá a co projevuje, nese znak její bytosti bohaté a mnohostranné. temperamentní a silné. Nebojí se myšlenek ani námahy, ani bolestí, které jsou vždy spojeny s tvořením uměleckým neb vědeckým bádáním s vývojem duševním a oddaně podniká svou práci a oddaně začíná ji znovu a znovu, až dojde k ujas- nění a ucelení své otázky. Nelze jinak. Jako kraj- ně a úplně prožívá vše, co vznítí se jí v duši, tak je obětavá a oddaná myšlence, až ji pochopí, vy- čerpá a projeví stejně mocně, jako kypí v ní a ne- dá pokoje, dokud nepronikne celou bytost, dokud nesrovná ji se svými myšlenkami a nevtisknejí ráz své bytosti. Všude pátrá po novém hledisku, a touží po čerstvém pohledu na věci a chce dojít až ke spodním příčinám, až ke kořenům. A je to bytost ženy, která se tu projevuje a myšlenkám vtiskuje svůj ráz, je to život ženy, porozumění že- ně, vyslovení a osvobození ženy, jež je problémem tvorby pí. Kunětické. Obojí souvisí tolik spolu, že lze říci, že vše, co napsala, promluvila, také vy- tvořila krví svého srdce. Málokdy básník vložil tolik svého nitra ve své dílo a stotožnil se s ním.
28 article
Paní Kunětická, jsouc bohatě intuitivně ob- dařenou ženou, cítí všechny bolestné otázky ženy, s nimiž tato přichází k životu, k muži, k manžel- ství, k mateřství, poznává problémy ženské otáz- ky. Promítajíc je svou uměleckou bytostí, přibli- žuje je cítění toho, kdo je s to je pochopiti. V tom spočívá umělecká podstata paní Kunětické, že sa- ma chápe vše to, co vytváří, jako věc samozřej- mou a tak přibližuje ji cítění ostatních. V tom však také tkví kořen nepochopení pro její práce, nebot lidé ve své většině nejsou schopni vždy chápat to, co cítí a projevuje jakožto synthesu jich všech básník, co týž projevuje a podává jim ve formě zhuštěné, a odvracejí se nejčastěji od toho, co je nabádá ku přemýšlení, co vyžaduje duševní ná- mahy a snad i nápravy. To vše činí z paní Kuně- tické bojovnici, propagátorku, apoštolku ideje, neboť paní Kunětická nepracuje proto, aby se zalíbila lidem, ale z vnitřní potřeby umělecké by- tosti, aby jí projevila pravdivé a tou pravdou po- vznesla ženu a muže na člověka. Odhalujíc vnitřní bytost ženy, její sny, touhy a činy, odhaluje i slabosti mužovy, jimiž činí osud ženy krutým. Proto soustředila se paní Kunětická na soudobou otázku ženskou cele, jako na svůl životní problěm a snaží se ženu osamostatnit ve společnosti, v rodině, v poměru k muži i jako matku.
29 article
Tento postup myšlenkový jeví se i ve vývoji tvorby spisovatelčiny. Z počátku kreslí řadu drob- ných obrázků a teprve na radu Nerudovu, který mladou autorku vřadil mezi významné spisovatel- ky, odvážila se dále a všímajíc si hloub duše že- ny a jejího vztahu k muži, docházela v tom smě- ru dále, až došla ku problémům ženského hnutí. Ale jako došla k nim samostatně, tak řeší je sa- mostatně. Pomalu oddalovala se víc a více i od běžného názoru na rodinu a vnikajíc do hlubin duší a srdcí lidských objevovala nové problémya nové stránky téže otázky, života ženy a sezná- vala, že nejsou jen tak jednoduché. Kunětická neustala pátrat a docházela až k dnu a ke spodním kořenům a čím dál tím víc učila se soustředit pozornost k jedné otázce, omezovat ji na menší okruh a nerozptylovat jí. Od smutného otroctví ženy v manželství, o studia ženy v poměru k muži v „Minulosti“ a od „Medřické“, kde ponejprv u nás řešila tuto otázku ženskou s celou její brutalitou, hlásajíc volné ma- teřství, spěje Kunětická ke „Vzpouře“, kde volný muž a volná žena oprošťující se od pout společ- nosti. hlásají, volné manželství, dochází k „Pánu“, kterým odkrývá další problém nynější ženské otáz- ky, požadavek pohlavní čistoty muže před sňatkem a otázku prostituce. Odkrývajíc tyto bolestné stránky života ženy, dochází při řešení ke kon- fliktům ve společnosti, v rodině, v nitru ženy sa- mé a to ji nutí k novým hlediskům a novým po- znatkům. Aby toto vše mohla vysloviti. k tomu nestačí forma novely, románu a Kunětická šíři my- šlenky svých prací a život svého nitra živou řečí a feuilletony.
Nerudův Medřický
30 article
Řada feuilletonů, literárních úvah a přednášek svědčí, kterak víří v mysli spisovatelky otázky. které jsou úzce spojeny s životem ženy a které se vyskytují i v životní dráze spisovatelky samě. Život ženy není jen feminism, ale je spjat se všemi otázkami rodiny, veřejnosti, národa. Žde projevuje se vedle ženy básnířky a umělkyně žena česká svobodomyslná. Z těchto tří hledisek řeší všechny otázky veřejného života a moderního hnutí žen- ského. Jsouc feministkou v ideích, je ženou svobodo- myslnou a českou celým životem a v tom přestává být výlučně feministkou. Řešíc problémy ženy ži- votně-logicky, nikoli zásadově, dochází k tomu, že uplatňuje ženu-člověka, aniž by popírala její ženství. V tom je utvrzena svým postavením prvního ženského poslance našeho, neboť svým zvolením a svým básnickým založením je postavena před úkol. řešiti problém české ženy v české politice ideově. Tu nestačí jen zaujmouti místo, jak by to učinila žena jiná. Tu je tolik problémů, s kolika otázkami se žena-umělkyně-poslanec setká, V tom Kunětická tvoří stále a bude tvořit, dokud jí život bude vrhat nové problémy v cestu i v mysl. O to bude budoucí její umělecká tvorba bohatší.
31 article
Fakt, že Kunětická řeší problémy života žen až z hlubín a že vniká do duší a srdcí lidských, aby z nich vážila pravdu, že projevuje v souhrnu, co je obsaženo v množství lidí jiných, způsobuje, že není pochopován význam práce paní Kunětické. Fakt, že dochází k poněkud odchylnému způ- sobu řešení ženské otázky, že ji projevuje tam, kde dosud není dosti prozkoumána a řešena, v po- měru k muži, k němuž došla životem ženy, způso- buje nepochopení i odpor v řadách žen samých. Fakt, že řeší i ženskou otázku s blediska ná- rodního a politického, přivodil její rozpor s femi- nismem mezinárodním. To vše nedokazuje ne- správnost jejích problémů, ale to, že lidé nejsou dosud na stejné duševní úrovni, že osudy jejich nenesou stejné otázky do života. To vše jen dosvědčuje pravdivost, že výroku Tolstého lze užiti vzhledem k paní Kunětické, že je umělcem pravým, který uměním projevuje život neboť otázky její žijí v ženách.
Tolstý
32 article
Olga Stránská.
Stránská
33 article Bibliografie.
Bibliografie. Paul Verlaine: Dvě prosy, přeložil Franí Linhart. (Světová knihovna čís. 1086.) Praha. II. J. Otto. Cena 20 hal Prof. Fr. Rusinský: Nový kapesní slov- ník italsko-český a průvodce po jazyku italském.
Verlain Linhart Otta Rusinský Praha Francie