ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 bfbe8e30-8f13-11dd-a26e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 37 celkem · entity: work 2, place 57, person 49, org 10
1 masthead
27. července 1913. číslo 204.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 title
Stížnosti.
5 article
O stížnostech, jež týkají se zemské dávky ze spotřeby piva, rozhoduje, vyjímajíc trestní řízení (§ 12.), zemský výbor (zemská správní komise). Stížnost budiž podána u zemského úřadu pověře- ného vybíráním zemské dávky do 14 dnů po dni kdy straně o opatření v odpor vzatém dána byla vědomost. Do této lhůty nebuďte počítány dny, po kterě stížnost šla po poště, v tom případě, byla-li stíž- nost poště odevzdána na úřadní potvrzení o při- jetí (podací lístek, recepis atd.). Připadá-li poslední den lhůty na neděli nebo všeobecný svátek, končí lhůta teprve nejbližším dnem všedním. Stížnost nemá na povinnost ku placení účinku odkládacího.
zemský výbor
6 article
Náhradní úroky.
7 article
Bylo-li stížnosti vyhověno, a převyšuje-li ob- nos, který se má vrátiti, 100 K, nahradí se čtyř- procentní roční úroky z celého obnosu, jenž se má nahraditi, a to ode dne zaplacení až ke dni, kdy strana byla zpravena o tom, že bylo její žádosti vyhověno. Vymáhání dávky. Úroky z prodlení. Nezapravená dávka vymáhá se na zakročení zemského úřadu vybíráním pověřeného buď ve smyslu § 3. císařského nařízení ze dne 20. dubna 1854 čís. 96. ř. z. nebo soudně. Převyšuje-li nedoplatek, třeba z jednotlivých předpisů vzniklý, celkem obnos 100 K mohou se vybírati čtyřprocentní roční úroky z prodlení, počitajíc ode dne splatnosti každého jednotlivého předepsaného obnosu dávky. Přestupky a tresty. Přestupky tohoto řádu o dávce z piva a před pisů k výkonu jeho vydaných trestají se, poku nesluší užíti všeobecného trestního zákona, peně- žitými pokutami od 5 do 500 K. Nastane-li však v těchto případech skutečně zkrácení dávky, nebo je-li dávka vydána nebezpeč zkrácení, buďtež peněžité pokuty vyměřeny dvou- až osminásobným obnosem, o který dávka měla býti zkrácena, a to nejméně však obnosem 5 K nejvýše obnosem 1000 K. Jsou-li peněžité pokuty nedobytny „buďtež mí sto nich vyměřeny tresty vězení od dvanácti hodin do jednoho měsíce. V příčině trestního řízení má platnost mini- sterské nařízení ze dne 3. dubna 1885 č. 61. ř. z. s odchylkou, že pro promlčení trestnosti stanoví se lhůta jednoho roku. Lhůta tato počítá se u pod- zikatelů pivovarů ode dne súčtování po přestupku konaného. Peněžité pokusy vymáhají se ve smyslu cí- uřského nařízení ze dne 20. dubna 1854. čís. 96 ř. z., politické úřady: peněžité pokuty plynou d chudinského fondu obce, v jejímž obvodu trestný skutek byl spáchán. Výkon trestu neosvobozuje od zaplacení po- vinné dávky.
9 article
Právo země na doplacení zkrácených obnost zemské dávky z piva promlčuje se ve 3 letech o doby, kdy toto zkrácení vešla v úřadní známost. nejdéle však v 10 letech ode dne splatnosti.
11 article
Tento řád o dávce z piva působí po dobu o 6. srpna 1913 do 31. prosince 1917. Byla-li by však přikázána za této doby zem- skému fondu pro zbývající část dotčené lhůty, ne- hledíc k údělům jež se mu dle zákonů ze dne 25 října 1896, čís. 220. ř. z., a ze dne 8. července 1901. čís. 86, ř. z., po případě na základě zákonů, jež na- stoupí na místo těchto zákonů, poskytují z pro- středků státních, roční částka, která dosahuje nebo převyšuje čistý výnos. jehož se dostalo zemskému fondu na základě nynějších ustanovení za kalen- dářní rok bezprostředně předcházející, pozbývá řád tento o dávce z piva platnosti již tou dobou, kdy takový úděl byl přikázán. Vykonávacím nařízením bude ustanoveno, ja- kým způsobem zajistí se dávka ze zásob piva, kte- ré dne 6. srpna 1913 na skladě budou, zejména jak tyto zásoby ohlásiti a je zjistiti dlužno. Vykonávací nařízení. Nařízení vykonávací vydá c. k. místodržitel- ství ve shodě se zemským výborem (zemskou sprá- vní komisí) a e. k. zemským finančním ředitelstvím v Praze.
Praha
12 title
Krise v král. Českén.
13 article Interview
Interview s princem Lobkovicem. Po návratu prince Ferd. Lobkovic z Išlu navštívil jej redaktor p. Konst. Sejk. jemuž bývalý maršálek sdělil toto: „Mylnou je domněnka, že bych byl ze své- ho úřadu odstoupil na nátlak s kterékoli stra- ny. Ani hr. Stürgkh, aniž kterýkoli jiný člen vlády mně domlouval, ani neradil. K odstoupe- velmi snadno lze si přivoditi v této pahorkaté
Lobkovic Ferd Sejk Stürgkh Išlu
14 article
ní pohnulo mne jedině vlastní uznání, k němuž jsem se odhodlal — jak při tak závažném a těžkém kroku není jinak myslitelno — tepr- ve po dlouhém a důkladném uva- žování a rozmýšlení a za plného souhlasu mých politických přá- tel. Kdyby bylo došlo k insolvenci zemské pokladny, bylo by to dojista vyvolalo evrop- ský přímo skandál. K mému kroku přiměla mne nemenší mě- rou také starosto ony tisíce malých zaměstnancův a vrstev na zem- ském hospodářství životně inte- resovaných, které by rozvratem zemských financí byly bývaly po- stiženy nejkrutěji. Jednal jsem u vě- domí osobní zodpovědnosti vůči všem těmto těžce pracujícím lidem, kteří ji- stě mzdu svou perně sobě zasloužilí a kteří byli by vinu eventuální katastrofy beze sporu svalovali na bedra má. Mně samému bylo by bývalo ovšem milejším, kdyby celý zemský výbor byl zaujal totéž stanovisko jako já — loyálně však uznávám, že jednotliví páni pří- sedící musí podřizovati názory své usnesením klubů vlastní strany. Sám pro svoji osobu k žádnému klubu nenáležím, ježto okamžikem svého jmenování vystoupil jsem z konservativně-velkostatkář- ského klubu — jsem tedy zod po věde jedině vlastnímu svému svědomí. Výtka, že svým odstoupením umožnil jsem konec zemské samosprávy, jest úplně ne- spravedlivá, ježto další výpůjčkové hospodářství bylo nemožné a poně- vadž v jistém okamžiku byla by vlád musila nějakým způsobem zakro- čiti. A pak by ovšem — po mém názoru — nastaly konflikty tak povážlivé, že by brzký návrat k ústavním poměrům značně snad byl stížen.
15 article
Kdyby mým setrváním kontinuita dosa- vadní zemské autonomie bývala zaručena, bylo by také moje rozhodnutí dopadlo jinak. Tento předpoklad byl však za daných poměrů vylou- čen a to právě tvořilo podklad mého odho- dlání, kterým neodvratné katastrofě mělo býti zabráněno a zmírněny účinky toho, co v dozírné již době zemské správě hrozilo. Odhodlání moje nemalou měrou ulehčila do jisté míry také okolnost, že — jak jsem se přesvědčil za několika rozhovorůs hr. Stürgkhem a jinými ministry — jednostran- ný oktroj národnostních nebo politických kon- cesí je úplně vyloučen. Chovám ostatně pevnou naději, že mimořádný stav v něm zemské hospodářství nyni se ocit- ne, potrvá dobu co možná nejkrat- ší a že doby této využitkuje se co nejvydat- něji k novým pokusům o dohodu, jejíž zájmy jsem vždy z plna srdce podporoval Do toho času pak bude aspoň postaráno hmotné prostředky k nezbytným zemským vý- dajům a učiněna bude přítrž věčnému a trap- nému dožebrávání se u ústavů peněžních. Nemámnikterakvúmyslu vzdá- ti se další politické činnosti. Tě- ším se sice té chvíle na odpočinek a oddech. zejměna po rozrušujících událostech předcho- zích měsíců, doufám však, že budemně do- přáno ještě příležitosti, abych zemi i národu dle sil svých platne služby prokázal.
Stürgkh
16 article
Vytýká se mně také, že svým odstoupe- ním poškodil jsem snad zájmy če- ské politiky. Tážu se: Kdo repre- sentujednesjedině správnou linii české politiky? Týmž právem, jakým taktiku svoji samostatně určují na příklad po- slanci Choc, dr. Kramář, dr. Masaryk, Prášek nebo Sokol, o nichž přece je známo, že ve všech detailech ne vždy spolu souhlasí — týmž právem pokládal jsem se z oprávnčna ke svému rozhodnutí iá. Či je snad i mezi českými poslanci nějaký numerus clausus pěti českých po- litických vyznání? Nesmím snad po- ctivé přesvědčení svoje v rámci českého vla- stenectví uplatniti i já? Nebylo-liž lépe, že pokusil jsem se zmírniti účin hro- zící pohromy i za cenu své hodno- sti, než abych byl neudržitelné pomě- ry v zemském hospodářství hledě zachraňovati stůj co stůj a do kraj- ních důsledků? Budoucnost — o tom jsem pevně přesvědčen — ukáže dojista, že krok můj- za nějž jedině já převzaljsem a take nesu plnou zodpovědnost, zájmům českého národa rozhodně nebyl na úkor.
Choc doktor Kramář Masaryk Prášek Sokol
17 article
dr. Turnwald otiskuje ve vídeňských a li- bereckých dennících prudký výpad proti vládě, která prý dosazením komise, která provede sanaci zemských financí, vlastně o lu- puje Němce v Čechách o ovoce jejich ob- strukce sněmovní. Vývody tohoto německého politika jsou tak výjimečně zajímavé, že ně- které z nich reprodukujeme doslovně, „Tato komise“ — píše — „svým bytím svým účelem neznamená nic jiného než úplne odstranění německé obstrukce.
doktor Turnwald Němec Čechy
18 article
Nadáním této komisě, povolením zvýšení zem- ských přirážek a zavedením pivní dávky je úplně docíleno sanace zemských financí a ně- mecká obstrukce je zabita. Němci v Čechách musili by toto vládní ustanovení pociťovat jako akt nepřátelský a jako ránu proti nim ve- denou.“ Dr. Turnwald si dále trpce stěžuje na utiskování Němců ve školství, na nezřizo- vání krajského soudu v Trutnově a praví na konec: „Němců v Čechách zmocňuje se pocit že musí být konečně zúčtováno s politikou. která Němce v Čechách žene do obstrukce. ale ve Vídni vládě bezpodmínečně slouží.“ „Neue Freie Presse“ ve článku „Čechy bez maršálka“ vykládá, jak Němci budou správní komisí zemskou těžce postižení, kdež- to prý „Čechové neskrývají již dnes svoje u- spokojení, že oktrojováním nových daní byla Němcům vyražena z rukou nejsilnější zbraň Ve veřejnosti budou Čechové ovšem dělati křik a možno prý se připraviti na zuřivou agi- tací radikálů, ve které se bude mnoho mluvit o urážce českého národa. České strany budou sice žádati vrácení zemské ústavy, ale se smí- rem s Němci, který je předpokladem pro vrá- cení se sněmu českého, nebudou pospíchati,a jejich náklonnost k odpírání práv německému lidu bude po vydání daňových patentů, jimiž se mohou honositi jako úspěchem, bude jistě ještě menší než byla před léty, kdy německá obstrukce stála ještě v plné síle ... Němci roz- hořčení, Češí vzmužení — to jsou nejpříznivěj- ší předpoklady pro dohodovací konference.
Němec doktor Turnwald Čecho Čechy Trutnov Vídeň Neue Frei Presse
19 article Výkonný výbor české strany pokrokové
Výkonný výbor české strany pokrokové vydal toto komuniké „Vytkli jsme již v předešlém prohlášení, že vláda nevyčerpala všech ústavních prostředků než se odhodlala k neústavním krokům; neby. svolán sněm a neučiněn vážnější pokus o jeho dělnost. Zemské zřízení nařízuje, že s rozpuštěním sněmu současně mají býti vypsány volby — tomu- to výslovnému ustanovení zákona se nevyhovuje Absolutistickým postupem vlády ruší se práv ní poměry v zemi, zejména stává se nejistým po- měr obcí a okresů k nejvyšší instanci v samo- správě. Absolutistická nařízení minou se cíle; nebot je na bíledni, že se nezdravé poměry na sněmě neupravují, ani finanční sanace se neprovádí, ne- zdravé hospodaření, trvající 5 let, potrvá dále. Z to uvalují se na poplatnictvo bez sněmovního schválení nové daně, kterými nejširší vrstvy ci- telně budou poškozeny. Je také pochybno, bude-li v novém sněmě, o jehož zvolení nijak není po- staráno, obstrukce odstraněna. Nemyslíme ovšem. že se Němci, kteří se posud proti nám s hrdostí zvali stranou ústavní, timto svým vítězstvím hla- sitě budou chlubit. Němci zvali se také stranou po výtce státní — je nynější postup vlády státní? Je také jen státnický? Čechy nemají svých vlast- ních autonomních daní, zemský výbor hospodařo jen prostředky centrálního finančního minister- stva; toto ministerstvo a celá vláda oklikou přes Prahu desavouuje sama sebe za to, že zemi podle své povinnosti nutných finančních prostředků ne- poskytla. Nynější oktroj je netoliko čistě absolutisti- cký, nýbrž také neúčelný a administračně víc net podivný. Vláda hr. Stürgkha i zde projevila svou neschopnost. Nečekáme, že by se v parlamente všeobecného práva hlasovacího ještě objevila svůj čin ospravedlňovala.
Němec Stürgkh Čechy Praha
20 article
Oktroj prohlašuje se sice za provisorium, al mnohá zkušenost nás bohužel poučila, co v Ra- kousku provisoria znamenají. Naše a ostatních stran oposice dosáhla toho že se na Čechy neuvalil absolutism s českým sou- hlasem; čeští členové zemského výboru správně se usnesli, setrvati ve svém úřadě. Litujeme, že zemský maršálek a velkostatek převrat umožnil a že hr. Schönborn funkci předsedy jmenované- ho komisariátu přijal: hr. Schönborn je sice úřad- níkem, ale je také poslancem, poslancem té kurie jejíž čelný člen před časy vydal hrdé heslo: Až do těch hrdel a statkůl České strany lidové bez rozdílu voláme n stráž, aby promyšleným, důstojným, ale pevným postupem společným bděly nad budoucími ná- sledky neústavnosti. Té bdělosti je tím více po- třebí, že právě jen v Čechách, jež svou vyspělostí hospodářskou a kulturní tvoří základ mocenské- ho postavení říše, nastoupena cesta absolutismu. ačkoliv rozvrat říšských financí pociťuje se ve všech zemích stejně; zároveň s prohlášením ne- ústavnosti v Čechách vláda český sněm ústavně rozpustila. Vláda odhodlala se k absolutismu, ačkoliv převážná většina obou národů v zemi se vyslovo- vala pro šetření ústavnosti. Přáli bychom si, aby naši němečtí krajané si z toho vzali poučení, že jejich boj proti národu českému posiluje jen ab- solutism a že tudíž smír trvalý je možný jen na podkladě demokratickém a pokrokovém. Smír v Čechách zavládne jen politickou a sociální svo- bodou, nikdy zpátečnictvím a násilím. V zájmu smíru a svobody voláme proto po všeobecném právu hlasovacím do sněmu, do obcí a do všech korporaei Čechy byly a budou zemí duchovní a politi cké svobodyí
Schönborn Ra Čechy
21 article
va připísovati na jména svých podří- zených, následkem čehož tito mají nabýti volebního práva ve druhém voličském sborul Přišlo se na tento úsko německý v těchto dnech při kolaudačním řízen a jest přirozeno, že se proti takovýmto prostřed- kům nacionálního boje dosavadní obecní starosta co nejrozhodněji ohradil. Jest zajímavo, jak dove dou býti Němci mravně rozhořčeni, když na př v některé obci se protí nim zpevní posice, sesla- bená na př. německým rozparcelováním pozemká volbou čestných občanů, neb udělením domovského práva osobám, dosáhnuvším hodnosti doktorské- To je hned oheň na střeše. Ale když oni samí používají všemožných úskoků k tomu, aby ve se panovačnosti ovládlí obce, které ani zdaleka ne mají s němectvím nic společného, to se rozum samo sebou. Jejich parcelace a vlastnické „převo dy“ výše vzpomenuté — jsou právem. Naše obrana proti tomuto „právu“ — znásilňování a utlačován ubohých Němcůl
Němec
22 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nový kurs v Chorvatsku. Chorvatský a srbský neodvislý tiskv království chorvatském je dosud spoután vý- jimečným stavem a nemá možnosti projeviti svůj soud o změně osoby královského komi- saře. Mínění „chorvatského politika“ o této věci podává „Südslav. Rundschau“. Nejmeno- vaný chorvatský politik píše tu mimo jiné Bar. Skerlecz přichází do svěřené mu ze- mě jako cizinec. Jeho chorvatský původ jest jediné pojítko, které ho spojuje s národem srb- sko-chorvatským. Sám se cítí Maďarem ao otčinu svých rodičů nikdy se nestaral. Z svou rychlou kariéru děkuje, jak se praví svým vynikajícím úřadnickým schopnostem otcovské péči svého příznivce, hr. Khuena- Hédervára. Jako střízlivý úřadník, který, jak sám se vyjádřil, má jen poslouchat a na nic se neptati, přichází „studovat poměry“ v ze- mi, která za nynějšího kritického stavu po- třebuje muže, důkladně již znajícího zemské poměry a především majícího srdce, naplněné láskou k těžce strádajícímu národu. Suchý byrokrat, bar. Skerlecz nebude nikdy s to, aby podal mocnáři dle jeho rozkazu „své ná- vrhy na obnovení ústavnosti v Chorvatsku“ neboť byl a bude jen poslušným nástrojem Tiszovým a Khuenovým, slovem jen komisa- řem uherské vlády. Nátlak Evropy a zvláště vídeňských roz- hodujících kruhů, které by si přály, aby ko- nečně nastaly i v Chorvatsku normální po- měry, nutí sice hr. Tiszu, aby odstranil aspot násilný režim, panující v Chorvatsku. Ale — dodává chorvatský politik — uherská vláda jest ochotna nyní, jako byla dříve, umořiti svůj chorvatský dluh jen tehdy, když nár o srbsko-chorvatský zaplatí účet.
Maďar Tiszův Khuenův RakouskoUhersko Chorvatsko Evropa Tisza
23 article
Zemské volby v Goricku. V Goricku volily dne 24. t. m. venkov- ské obce. Při těchto volbách projevil se jasně rozkol mezi tamějšími slovinskými klerikály Slovinští klerikálové v Goricku měli dosud své samostatné vedení, úplně neodvislé od kraňské „lidové strany“ Šusteršičovy, kteráv posledních letech ovládla netoliko celý kraň- ský venkov, nýbrž i slovinské kraje ve Štyr- sku a Korutanech. V Goricku komandoval kle. rikály dr. Gregorčič a bezohledným, ne- zákonným potíráním slovinských liberálův ničem nezadal straně Šusteršičově. Dokázal to tím, že v minulém sněmě dal zrušiti posla- necké mandáty slovinských liberálů jen proto, že nechtěli uznávat nadvládu klerikální. Ale dr. Gregorčič nechtěl uznati nad sebou vrchní velení dra. Šusteršiče a proto z Lublaně zo- snováno proti němu v Goricku spiknutí, z ně- hož se zrodila novoklerikální strana, která při letošních volbách ve venkovské kurii po- stavila proti kandidátům Gregorčičovým všu- de své kandidáty a šťastně utloukla hned první volbě všechny staroklerikály i s drem Gregorčičem. Slovinci volí ve venkovských obcích z poslanců ve třech volebních okresech. V okre- se sežanském zvolení hned na ponejprv liberálové dr. Gregorin a Dominko proti klerikálům. V okrese tolminském přijdou do užších voleb dva liberálové proti dvěma novoklerikálům, kdežto dr. Gregorčič a Torkar z tábora staroklerikálního propadl nadobro. Podobně v okrese gorickémje nutna užší volba mezi třemi liberály a novo- klerikály. Užší volby budou v úterý. Ve vlašské části země zvoleni hned v prvn volbě tři vlaští klerikálové proti liberálům.
Šusteršičův doktor Gregorčič Gregorčičův Gregorin Dominko Torkar Korutany Lublaň
24 article
Ukazuje se totiž, že Anglie hraje s Tureckem společnou hru. Již v době pobytu bulharského ge- nerála Dimitrieva v Petrohradě proklouzla do ve- řejnosti zprávička, že Turecko chce postoupit ma- kedonský přístav Kavalu Egyptu. Jiným slo- vem, pánům Egypta. Angličanům. Zprávičk tato v tehdejší válečné vřavě proklouzla ber zvláštního povšimnutí. Nyní anglická „Reuterova“ telegrafická agen- tura oznámila podle zpráv egyptských novin, že Turecko postupuje ostrov Thaso s Egyptu, který zase se své strany „pověří“ Anglii, aby na ostrově zřídila mořskou staníci. O Kavale a kousku souše anglické zprávy prozatím mlčí. Snad i proto, že Bulhaři jsou již z Kavaly vypuzeni Řeky, naděj- nými následníky byzantského dědíctví, kteří chtěli Bulharsko odřezat od Egejského moře. Vystoupení Anglie jako podílaíka při dělbe tureckého panství v Evropě může vzbudit velké zápletky a převraty. Ruské časopisy již se obí- rají „novými perspektivami“, které od- haluje tento krok Anglie. I Rusové budou chts účastnit se dělby tureckého dědictvi. I tak ruský a protírakousky píšící časopis, ja- ko je „Golos Moskvy“, svádí nová situace ke kombinacím o společném postupu Rakouska a Ru- ska na Balkáně. Fakt, že Řekové ovládli dnes pří- moří makedonské, zdá se „Golosu Moskvy“ před- povědí toho, že Srbsko, „které tak lehkomyslně slaví svá vítězství, možno považovat za pohřbe- né nebo aspoň za vasala rakousko-uherského“.
Angličan Kavale Bulhar Řek Rus Golos Anglie Turecko Petrohrad Egypt Bulharsko egejský moře Evropa Rakousko Balkán Moskva Srbsko Reuterův Golos Moskva
25 article
„Nemáme příčin těšit se — píše dále „G. M. — ani želet takového osudu Srbska. Od té doby. co je slovanská idea na kousky roztrhána rukama balkánských Slovanů a Rusku je učiněna neza- pomenutelná urážka, nemáme zvláštních důvodů starati se o osud „mladších bratří“. Je čas po- starati se o vlastní zájmy . . . Rusko má ohromné možnosti v této chvíli, díky své blízkosti k jevi- šti válečných událostí. Jedna z možností uskuteč- nitelných jest — ovládnutí průlivů. Ná souhlas k zabrání ostrova Thasu An- glií může býli dán jen za náhradu o- tevření průlivů pro naše lodstvo. Anglie vždy může z Thasu zabránit východu ru- ských lodí, kdyby to bylo nevýhodno jejímu pan- ství. Ale bez náhrady Rusko v dané chvíli vyjíti nesmí. „Především Rusko musí zaraziti postup ře- cký, do Soluna a nic dálel Zároveň není důvodů. proč by Rusko mělo se vůči Rakousku stavěti krajně nesmiřitelně. Záchrana saamost a t- nosti balkánských nárůdků nemůže od nynějška býti úlohou ruské politi- ky. Oni samí určili svůj osud. Ježto není smyslu klásti otázku o rozdělení balkánských „skanda- listů“, alo už uzrála doba, aby byly vyjasněny ly zásady, za kterých by byly zájmy Rakouska a Ru- ska nejlépe zabezpečeny. Ano, třeba se dohod- roste Tak čteme doslovně v „Golosu Moskvy“. Di-- né perspektivy šklebí se na nešťastné, dvakrála vítězné Srbsko.
Srbsko Rusko Thasu Anglie Soluna Rakousko Golos Moskva
26 article Němci v Belgii.
Němci v Belgii. V Belgii žije asi 100.000 Němců, zvláště kolem Arlonu a Lutychu, a tito Němci, ač jsou při cel- kovém počtu asi 71/2 milionu obyvatelstva ne- patrnou menšinou, domábají se, aby němělně byla přiznána stejná práva jako frančině a vlámštině. Dne 23. května t. r. byl přijat zákon, dle něhož Valloni i Vlámové mohou při vstupu do vojen- ských škol skládatí zkoušku ve své mateřštině, návrh, aby totéž právo bylo přiznáno také Něm- cům, byl však zamítaut velkou většinou, hlasovalo pro něj jen několik poslanců levice a sociálních demokratů. Na to podali Němci hromadnou žá- dost senátu, aby toto usnesení sněmovny ne- potvrdil. Senát však zamítl tuto žádost, proti níž se rozhodně vyslovil také ministerský předseda. Němci belgičtí nyní velmi křičí, že jsou utlačo- váni a volají své soukmenovce v německé říši na pomoc a nalézají ohlasu v říšsko-německém ti- sku. Jak viděti, jsou Němci pro rovnoprávnost sebe nepatrnějších menšin, ale jen tam, kde tyla menšiny tvoří sami.
Němec Vlám Belgie 100.000 Němec Arlon Lutych Německo
27 article Spojené státy a Mexiko.
Spojené státy a Mexiko. „Times“ sdělují z Washingtonu, že president Wilson jednal s různými politiky o možnosti pro- střednictví v Mexiku. Navrhuje se vyslati do Me- xika komisi, která by přiměla strany, aby svolily k pořádné lidové volbě presidenta, při čemž by dle všeho Spojené státy měly v rukou urnu. Ve Washingtonu se celkem pochybuje, že by se tento plán dal provésti, nebo že by byl opor- tunní. Jistě však jsou nynější dny velmi významny pro úpravu poměru mezi Spojenými státy a latin- skou Amerikou. Demokraté jsou silou okolností vedeni k tomu. že se vzdávají svých zásad, pokud směřovaly proti veškeré rozpínavosti, a přijímají theorii republi- bánských státníků jako Knox a Root, že bezpeč- nost průplavu panamského vyžaduje, aby moře Ka- raibské bylo zajištěno pro Spojené státy. Za tín účelem mají asi býti některé středoamerické státy uvedeny v podobný poměr k Unii, v jakém je Egypt k Anglii Monroeova zásada, jež se provádí k zabezpe- čení panamského průplavu, byla dosud jen voleb- ním programem, nyní však stává se národní polí- tikou.
Wilson Knox Monroeův spojený stát Mexiko Washington ska Amerika Egypt Anglie Times moře Ka
28 article
ulici, zvláště za skvělého osvětlení v noci. Poněvadž však v blízkosti nebydlí žádný obecní starší ani městský rada a také není naděje, že ta ulice se vydláždí sama, mám uctivou prosbu ke vlasteneckému obyvatel- stvu v okolí: Když tak v neděli si vyjede par- níkem do Davle, kde jsou lomy na kámen, může vzít s sebou každý jednu kostku a slo- žit ji v této všemi odstrkované ulici. Ta kost- ka stojí, myslím, šesták, ale zábava s ní stojí za korunu, zvlášť pustí-li se sousedovi na nohu. Něco se však musí vydržet, když jde o dobrou věc... a do podzima můžeme tu mít dlažebního kamene habaděj. Snad se pak i najde nějaký obětavý dlaždič, který námji vydláždí, když ani obec pražská, ani vino- hradská se k tomu nemá. Doufejme, že dá nám aspoň svolení nebo vezme nad tím slavný srotektorát.
Davle
29 article
Co jsme se už nahubovali na tu vodu z Ká- raného, jaké všechny nedobré vlastnosti jsme na ní našli a — ejhle! Stály tuhle tři matky už hodně zkušené hospodyně, na ulici, a povi- daly si: čýslo I.: „Tak si teď vzpomínám, jaká je to vlastně výhoda, že už teče ta voda z Ká- raného. V té břečce vltavské, která už pě neděl je jako logr, by se nedalo prát. Čís. II.: „Ona je sice tvrdá, ale prádl po ní je daleko bělejší než z měkké. A číslo III.: „Já si ji chválím proto, že d se pít. Nemám teď služku a k nejbližší pumpě je deset minut — co by se člověk jen pro vodu naběhal . .. Tak vida — při všech nevýhodách najed- nou hned tři výhodyl
30 article
Dnešní manifestace sociálně-demo- tická v Praze. Večerník včerejšího „Práva Lidu“ přinesl pod nadpísem: „Zítra protestujeme! Zítra manifestu- jemel Zítra demonstrujeme!“ manifest, v němžs mimo jiné praví- „Demonstrujeme nahoru i dolů — nahoru: pr právo všech pracujících lidí, pro spravedlivé na- rovnání obou národů v zemi, pro silný český par- lament, pro nový, lepší život této nešťastné, to- likrát udupané, tolikrát vykrvácené a věčně na válečném poli stojící země . . . Demonstrujeme dolů: pro pohotovost všech organisovaných dělni- ckých mass, pro mobilisaci všech lidí rozumu, vě- domí zodpovědnosti, skutečné demokracie i horouc lásky k zemi, v níž jsme se zrodili a budeme po- chováni — a demonstrujeme, nebude-li vyhnutí nemá-li tato země nebohá býti ke vší katastrofe ještě ani ušetřena občanské války, pro rozplame- nění boje za práva lidu a práva země, ale pal- usque ad finem, jak to padlo před čtvrtstoletím na českém sněmu — až do těch našich hrdel statků . .. Manifest končí: „Pryč s ústavou Schmerlingovoul Pryč s císařským a krá- lovským komisariátem! Všechno pro novou, demo- kratickou ústavu země! Všechno pro všeobecnéa rovné právo hlasovací do sněmu a obcíl
Praha kraticka ústav země práv země
31 article
Česká krise a Němci. K hlasům, jež jeme včera a předevčíren uvedli z německých listů o správní zemské ko- misi čís. II., třeba připojiti další, jež rovněž potírají s německého stanoviska dosazení této správní komise. Liberecký zemský poslanec
Němec
32 title
Zevloun.
Zevloun
33 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. Slezští Němci a čistota prostředků v nacio- nálním boji. Před čtyřmi léty podařilo se českým lidem vyrvati z držení Němců a renegátů lidnatou, slez- skou obec Petřvald na Orlovsku. Němci rozloučili se zde s vládou bez obvyklých rekursů v tom předpokladu, že české vítězství v Petřvaldě jest věcí náhody, a že při příštích volbách, jež rekursy nechtěli oddalovati, se jim opět podaří obce s zmocniti. Leč i v tom se zklamali přes to, že nadřízené školské úřady všemožně přičinily seo oddálení vyřešení školské otázky v obci, poku vládli na obecním úřadě čeští lidé, poněvadž ti by zamezili dosazení renegátských učitelů do obee a tím by seslabili, ne-li vůbec znemožnili ně- meckou akci v druhém volebním sboru. Avšak ani teto zřejmé nadržování Němcům tyto nespasilo. Při volbách letošních, přes úžasný německý teror, česká věc ve dvou volebních sborech a tím i obci zvítězila opět. Tu Němci přišli k poznání, ž z dosavadních voličů většinu neseženou a tak začínají s fabrikací voličů falešných tím, že nově stavěné domy dává n ě mecká zá vod ní sprá-
Němec Petřvald
34 article
Dvojí loket v Bosně. Tyto dni prošla novinami zpráva, že po- slanec bosenského sněmu, pravoslavný du- chovní Todor Srdič, byl zbaven mandátu poněvadž byl odsouzen pro zločin, kterého s dopustil tím, že oddal jakéhosi katolíka, je- hož manželství s prvou ženou nebylo ještě zru- šeno, s pravoslavnou nevěstou, čímž spolupů- sobil při zločinu dvojženství. Bosenská ústava pro takový „zločin“ skutečně nařizuje ztrátu poslaneckého mandátu. „Srpska Riječ“, zaznamenávajíc tento pří pad, nenamítá ničeho proti tomu, že Srdič by mandátu zbaven. Ale dodává, že „zločinů“ té hož druhu stalo se v Bosně již mnoho, jen že se jich dopouštěli dosud jen duchovn katoličtí a žádný nebyl dosavad pro ta- kový zločin stíhán a dokonce potrestán tal těžce, jako pravoslavný Srdič. Pověstný dvo loket nevymizel tedy z bosenského soudni- ctví ani za správy ryt. Biliňského.
Todor Srdič Boseň Srpsko Riječ
35 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nové perspektivy. Ruská diplomacie je na vahách, má-li postu- povati společně s evropskou diplomacií či jednat samostatně. Anglie prý silně naléhá na Rusko aby vystupovalo společně s druhými velmocemi ale Rusko, podle zpráv z římského pramene, je ochotno tak učinit jen tehdy, budou-li zaručeny reformy v Arménii. Anglický kabinet sice velmi ostře odsuzuje vtržení Turecka za čáru, vyjednanou mírem lon- dýnským, ale nechystá se žádnou energickou ake potvrdit své slovní hrozby. V Cařihradě jsou pa- trně o tom dobře zpraveni a proto z planých hro zeb nemají strachu.
Anglie Rusko Arménie Turecko Cařihrad
36 article
Nové stanovisko k opevnění Vlissing. Dle posledních zpráv z Hollandska koná již vláda přípravy ke zřízení pověstných pevnostíu Vlissing, jež bylo schváleno generálními stavy. Jak známo, způsobil tento projekt velký rozruchv evropském tisku a značné znepokojení v Belgii. Francii a Anglii Bruselský dopisovatel „Figara“ se nyní otázal některých politických osobností, zdali nedůvěraa obavy, vzbuzené tímto projektem, posud trvaji. Odpovědi byly dosti uspokojivé. Zdá se, že ofici- álním kruhům belgickým se dostalo, ne-li formál- ního ujištění, tedy aspoň jistého uklidňujícího vy- světlení, pokud jde o určení pevností vlissing- ských. Byla totiž vyslovena úplná důvěra v úmy- sly hollandské vlády. Dle jejich záměru má nový obranný prostředek, jimž bude opatřena zélandská fronta, sloužiti výhradně k odražení útoku s které- koli strany na Hollandsko. Nebude prý sloužiti k tomu, aby uzavřel přístup k Antverpám loďstvu transportům vojska na pomoc Belgii, napadené ne- přátelským vojskem, nebo ohrožené vpádem. Tím by odpadly důvody znepokojení, jež projekt o- pevnění Vlissing vzbudil v Belgii a také u mocno- stí, které v první řadě zaručují neutralitu Bel- gie, totiž Anglie a Francie, Kromě toho prý úsilí hollandsko-belgické ko- mise, ustavené před několika lety, aby zjednala morální a materiální sblížení mezi oběma zeměmi a přivedla je ku poznání stejných nejživotnějších zájmů, vytvořilo již mezi oběma státy navzájem nové smýšlení velmi přátelské, od něhož lze vzhledem k jistým možnostem očekávati více než šetření volné plavby k Antverpám
Vlissing Figar Belgie Francie Anglie Antverpy Hollandsko
37 article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 15, s přílohou pro venkov o 20 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 28. července v ob- vyklou hodinu polední.
Praha